NÁRODN:E SOCIALISTICKÁ STRANA Národně socialistické hnuti začalo u nás vznikat v devadesátých létech minulého stoleti, kdy se skupina funkcionář-O ze sociální demokracie pokusila vytvořit vlastní stranu z nacionálně orientovaných dělník-O a řemeslníků. K založení nové české strany národně sociální došlo 30. března 1897 a brzy se dostal do čela národně socialistického hnuti Václav Klofáč, který je také vedl po celé obdobi prvni republiky. Po vzniku Ceskoslovenské republiky došlo ve straně k organizačním změnám, které se projevily navenek přijetím nového programu 1 názvu československá strana soctalistická. V novém programu se vyslovila strana pro třídní boj a zespolečenštění výrobních prostředků vyvlastněním a jejich převodem do správy odborových organizaci a družstev; tyto cíle však spíše byly zaměřeny k uklidnění revolučních mias než ke změně v kursu politiky· národně socialistické strany, která vždy byla pevnou oporou buržoazni republiky. Sjezd strany v roce 1930 již navenek plně projevil své zásady, když pokrokový program z roku 1919 nahradil novým, ve kterém byl zcela odmítnut marxismus a zásada třídního boje. S touto změnou kursu politiky socialistické strany v první polovině dvacátých let nebyli všichni členové této strany srozuměni. Ve straně došlo k velkým rozporům a vytvořila se také opozice skupiny bývalých anarcho-komunistů, která byla v roce 1923 pro hlasováni proti reakčnímu zákonu na ochranu republiky z národně socialistické strany vyloučena. Tato skupina v čele s dr. B. Vrbenským se téhož roku spojila s Neodvislou sociálně demokratickou stranou a vytvořila tzv. Socialistické sjednoceni, přejmenované v roce 1924 na Nezávislou stranu dělnickou. Samostatnost této malé politické strany skončila v roce 1925 přechodem jejich členů do KSČ. Nesouhlas s oficiálním kursem strany najdeme dokumentován i v tisku. Od 1. března 1923 začal v Brně vycházet opoziční list československých socialistů Průboj, který organizovali š. Dobrovolný, V. Relich, J. Lieberzeit, V. Matula aj. časopis ve svém programovém prohlášení pranýřoval měšťácké tendence v socialistické straně a orientoval se k dělnictvu. Byl vydáván až do zemské konference politických organizací Socialistického sjednoceni na Moravě, která se konala 9. prosince 1923 v Brně. V obsahu listu se projevoval silný odpor proti odklonu socialistické strany od dělnické a třídní politiky v četných článcích, s jejichž autory stejně jako s uvedenými redaktory listu se setkáváme později v komunistické straně. Národně socialistická strana získala· více stoupenců v Čechách než na Moravě, kde jejich zastoupeni bylo slabší. V prvních volbách do parlamentu z roku J920 získali češU socialisté 500 821 hlasů, z toho na Moravě celkem 89 890 hlasů a z toho v brněnském volebnim kraji, který měl ze všech moravských voléhnkh kraj-O nejv[ce stoupenců této strany, jen 35 605 hlasů. Tento stav členské základny se na Moravě podstatněji změnil v jej{ prospěch až začleněním někdejš( Národn( strany práce v roce 1929 do národně soctaltsttcké strany. Stranu tvořili předevš{m prfslušn{cl malobur~oozte, úi~edntctva, zl'Izenectva a také málo uvědomělé vrstvy děln1kfi, kleM se rn3chúvnll unést představami ( 68 ) ·:,~-:~;-;;,.(:~.::·- ·--··· •. ., . ,:,_:,:,>,:: ::~;:· :~.-: ;::' ',4i:~~,,;~:z;_;:,,.,. .. ,,.• ·..:·•,:·~·-.:.-r:·:Jt:'l:1.<'t 1/ir·.:-- ·,;z-",.1rJri.', ..... ....... * :-!-,;;,7; .~~~:~1~~~i~:· ,·.•,,;,f - - · .......... ,.:.... • . . -,{ ,, .. (:;) ":' . .... ·('.· ~~ . . . .. _ , ,,,,,,,,, •• /.f'.;,r .). : .... ' $ $ i, ................ ,,....,..!I(,... ~IJP! , ;.'••·· , ...,.., ' ' - •---~ ·•V":Y:· , ~ ~\;~~-~~-~~;...~.,.~~-&#•.•:;;:,(, ·'1 ·~\ '.. -d, b@'"\~~:,x' i ~..,- :,:· ,...,,.,"'. .·. •.•. '·' ' : . . :: ' . ,,;,, ,,: , ,;'.·, .:',, : v ~-,;';' w.·.-,,::r;- .. '}..... ...~\\~~''"' '' ~ ·•, ~ ~;'s:\.s,l's,<'·i;~" ....-I~"'·........~ ·-'./ ,.. ..',,,f ; ·.,"$, ,: , +' ., ,,.. ~,n;.1:~.,:;.;;~.·,·:~~~=.~' r•..·~··. ;.""'.-~.,. ,.. "~· :,.;•1,', ,~ ~·:r ,,~-·~...~ ..,~!t,.ir,,;;,,: ., ,., ~ ~,~ , , ~.......·"'~ -h: •at,.. ?:, ...:. ,- . ..... ) ,_...t,\ ' . . " ··-_,:'..···_::l?;~t1\~?\/{{\~\,. I I -I I ·. I ·· .·:::~~~,I~íii11&::J:i:11L:ii.;_,:~· · ~ ...... • ~ ---,.;·..,._-otmall ·....._....., NIi' .WJ'· ~-sidf·• m,~ ,ealisti a~,:~ St I tai( ..,. ,., ,,,t• ......Mld • "'-'..., ....... ~ :-,.hltcl }aa- &t Mdllflltt;. tláló i.c· u~-~.,~ta- ,• , ;· .S. ._, a61adi6''.,.._t', n. aMfid ·N 'kldllhtlc:111a1 ~ .-· ldtt■ • · tt Je d\'UJIOU .ll'ÍiklUvo. JrD. ricdlll; ..... · .,_,... _,. , . I Z lldt; dllnll1« fl"lllftla•·~ ~(~ail -~ N!l'Jleill i;vMW ilOCUJd. se ~ - ·.Ve ~ tfiiJ ..,.._ .,, '·. ;; ·' -~. \~: ·•...i~tlř~W~?l~~~;~ -~I.~:,,•~;- C: ď O.< ......Illa' yYll!iree'falY~ 'Z kllda•ÍI Ml'ollft se k~,~1tt;~~tkiiflll1t,"•,·Moat i~adnll!Í ilsrul'k6m: To . , tlikf Jed v jltJck ~•: =\" i0{í:,:-':, 1,rn11h#J,JinJ'iJ:r•/1.fwJlrnlF ' ,, ,, . ,. ".- :,"; ,v~ ,· ,' , -' ·, ,._ .. , ,>-,,1:;.\:,_o:.\ :, ·_4 .-.'·}~i~ii~fJjilfi!i j:t:~;t~·:c•~,0 ·.. 4;\:;1~li, .,, ;, ltep ldH4 hrlll't 'lllt#t~rllJ luit:.,,·,, , ,., , , ., · ,, c ,,.. \ ' ,· •• , ,,, ,, • • ' .' , ·'\; • , -, '.1 ... ,· ,\-. , '','1,/ )_.~..::.. ' ') t,''1'v , , ) ~,, ~ , '( ► ,•,•,~' • ":_ ' • > ., \ ' ' ,'i; \ ' , ,, "',,.'' 1,: , ·; ·.~ ,.-,_, ~ llfl!'"lll.~ "'"'!" ,". -·,',,'\ ~ ,.,'. )) ~,,-: ,,, :>, .' .·, , :\: ,\,'• ,, ~:-, ,)· , · • 141 .,.,,,,,,, ,_ ,-,.;ť Oflbol blit. ' 1' "" !.(,; ,,. , · ,q,; · ,,., ' ' ' '', " .. ~,\: •~'.\t'-.:~': ' '.,,, 'I ,,: ,', • :' h ,,..\', V "1~';r\1,.:: ~._\•:?•\{•::-- , •'- ,_' ../'''' ,'\,~~t~~'•,"•,,.-,J. , . • _,.""'1t!!'I llnt, ~ " '"""" r ,, ., ,.. ': ' , , ' i'··'•'i',/· ui,.o , ' ,~. ' , ' ,, ' , ,,J~,,':-i: , ~, ' .,~,' , ' ! '4Úll1/JIIJ.l,'#ft-,,JIIJJll,,1•';;~/~·, )-; .,-3.,< ,;' f, ....J';,/:, -<1.tl~ }- "(-.' ,..... 't\\",:,,,,;:,'~{~,-~.~-~, ~~\~, .. ~~,~\~, , " , , .;, , , ý -'7~':-"' ;.Jil,! ~111 )', )Ái:(j,,f-/ >.-'>'.,·',)\~\.....,, i"''\ '~ ' ',, ,·,,· . ,,,~,-:-,,1i:: , '•_, ' ,. ' ,, I,. '~\ ' " ' ' .. '\~~111', '1:'•,,,,:,4°,,,.ÚJ'IIRb,n,'Ji ~,"·•JÍ...í'. ',},,t ,' ;,i 1, .i,,.;. . ·,,,1\•'• >1 ,( <{',', '><• \ • ~ :~~· -"''~"í;, .i ,,:, -::, ....::.. ....,.... ~,,--~i ,,,·= i~y;,,' ·:p,,., ·.:;-:,.,, :,i,,..:~;.,.;i..;,/,.~.:~,<,,' ':; ..' , ;,,~ ~i '• '/ ~ ✓-/ ~ - r,...,..,,. ~;C „JI.Ilf'., ,._ .,,,,,.,,,,,1: f>,i,ÍI 'if. ~ ! · • 1oti# i _',_ť\ I ,,_ ,> ' )' • • ~) \ ~~1 r , ,,, 1/ $ 1 t✓ ,. '•,•..,,.tJtl/, 1 •i / J Jí y. i, J , ,,..,.,p_J t;.,1 ,.,,.., ~i t, 1 • <• ''\ ' "JI•, , '111(··••'~,!J\.) , .,,t• • ~•< " • ._,.;.,_,!_/ :~":i \,,;~';:;/ ', l=,Qt ~o.n••-~acl ·d,rúJJ·-t, 1 :o~ř·av'•,n•<-.v~d•n ·•"' ,tJ~_~;~~f~:G1~:~:~:1~.f.~:~l::~:.~~~?.~':Kí.~1{~::~1:~~C:,~-~-~~~~~...:~~ ~~-~~:~~ť,:.~;\ .:..:·:,:~..:.;:~.~:~:;'.·.;·'·.:~~1:;·~~-~~(:~:~•~t~:~~::~}~ ( 69 ] I tzv. národního socialismu. Organizačně bylo s trano národ nfch soclalLStCl rozdě lena na dva zemské výbory se sldlem v Praze o v Brně, v ťe le s pra žským ústřednfm výborem. Nlžšl složkou byly ~upnf organizace, které se kryly s územ ním rozsahem volebnkh krajt.1 do poslanecké sněmovny, a uvnitř žup byly volněji vytvářené tzv. obvody. Tisková politika n{írodně soclal1s ttcké s trany sP. vyvíjela podle potřeb organlzačnf struktury strany, tisk byl poměrně poCetný a do značné mfry vycházel vstřrc mistnim požadavkům. Jednotlivé tituly národně socialistického tisku Jsou sledovány v rámci župnr organizačnr struktury. Jihlavská župa. Podle volebnich výsledků měla 10. jihlavská župa nejmenší počet národně socialistických stoupenct'.í ze všech moravských krajů. Jejr tiskové orgány však byly dosti četné. Organizačně se Jihlavská župa skládala ze tří obvodň., které měly sídlo v Jihlavě, ve Znojmě a v Třebíči. Pro celou jihlavskou župu začaly od 1. ledna 1924 vycházet ve Znojmě dva týdeníky, z nichž pro severovýchodní část župy byla určena Pravda a pro Jihlavsko a západnr Moravu česká Jihlava. Tento celožupnf záměr brzy zanikl a od října 1925 se česká Jihlava změnila v Jihlavský obzor, jenž se stejně jako Pravda stal hlavičkovým listem Horácka a vycházel s určením pro jihlavský 0bvod župy. Oba listy zanikly ·v dubnu 1927 a jihlavský obvod měl mít svůj národně sociální. týdeník až o.d června 1930 ohlášením listu Slovo českomoravské vysočiny a jeho hlavičkového listu Podyjské listy. Tyto listy však nebyly zjištěny [k jejich vydání pravděpodobně nedošlo); zánik Slova českomoravské vysočiny byl ohlášen 9. října 1931. Třebíčský obvod byl ·pro jihlavskou župu v tiskové politice místem s nejdelší tradicí, jež vycházela ze skutečnosti, že Třebíč byla do roku 1918 střediskem 3. kraje národně sociálnť strany na Moravě. Od roku 1911 vycházel v Třebíči socialistický týdeník Hor~cko, který od roku 1918 vychá~el pravidelně až do 2. prosince 1938, kdy strana vstoupila do Národní jednoty a Horácko zaniklo. List byl tištěn v místních tiskárnách a měl poměrně dobrou soustavnou zpravodajskou a redakční úrove:ň~ Od roku 1932 rozšířil svůj obsah o vložku, která byla mutaci zpráv a. článků z ústředního českého slova a později Moravského slova, tištěného v Praze a později v Brně. K národně socialistickým listům náležely také moravskokrumlovské Zá jmy lidu. První dva ročníky vycházely z iniciativy místních kulturních pracovn1ků, které tamějšf Národní knihtiskárna podporovala poměrně levným tiskem a zajištěním administrace zdarma. Přesto to byly finanční potíže, které způsobily zánik listu v květnu 1924. List byl obnoven po půl roce od 26. února 1925, ale jíž jako orgán čs. socialistů. Samostatnost pozbyl v roce 1926, kdy vycházel jako hlavičkový list týdeníku Horácko v Třebíči. Na Moravskokrurnlovsku \'Šak nebyli spokojeni s takto šířeji zaměřeným týder.ikem a usilovali o navrá cení k dř1vějš1Ín poměrům, k čemuž došlo od 15. září 1927, kdy se Zájmy lidu vrá t11y do tiskárny v Moravském Krumlově a staly se místním týdeníkem pro tento a hrotovický soudní okres, a vycházely až do března 1929, kdy došlo k jejich sloučeni s brněnským listem Náš týden. Znojemský obvod měl svCiJ týdeník Znojemsko, který vycházel od zó ř t 1919 až do roku 1938. Od řljna 1925 přibyly ko Znojemsku hlavič kov é lis ty B ud ějov sko, Je_mntcko a Mikulovsko. Když v Brn~ vzntkl nový týdeník N~š t9cten. srnlo se z finančnfch dfivodO Znojemsko od ~ervna 1929 Jeho hl o vl čkov 9 m ltstom a tisk přešel do Brna, avšok Již bez třl Jmenovan9 cl1 hl flvl č kov 9c h llstl'.\; ty v květnu 1929 zanikly. Znojemsko vycházelo v Orn ě v lótech 1929- 1934 poměrně ( 70 ) ,, , l šoo1n1sŤičllB1ffDoučNOl1... ... ., , ; ~j:,/2j 1 . L~ CUk'tCH soaa,m,·u ttouvL , ;{p,/ , 1 ;~ --·: ,,~ #ř ✓ 1----!!!!!!!!!!'e!'!!!!!!!~~!l!l!!!l--'!!!!!!!!!!!'!!!!!!!!!!!!'!!!!!l!!!'!!!!!!!!!!!'!!!!!!!!!!!'!!!!!!!!!!!'!!!!!!!!!!!!!!!!'l!,_________________,~ T~ ..... •t•rf a JUN • i.a.• ttUUW ..._ - l•hetlfT6 llaia „lt .....- ........... U r.- Jt ~ - .......,,• • S, • ....,. , . T 9ftt, T...aA ■U. Nt. 4, li. t-k4t. - T7„Tat.l1 le...j .,,,_, Tfhr fflU ~ J11f#d:t;f ,_ ~ ,"" ,~ 'i./' .,,..,z -..,jr ~ cnu•• 1'1 tlnilf ood d<>bf; tJ.ad,nila lONmi.) - !ha ,ikoly t'.-16ba 8ru. (Alow eo..tat-) -C _,_t I : ~ - - ~ ....... ~ 4111■ncád. (Dr. L. Rnf.) - AJ lioCI opad, , .• - DolM a IIW. - ~ Tftld. - ...,._ . , , ·--✓ , , J -~ J ( 71 ) . , . ''.;·~ zdarma„ .V Brné v, čtvrtek I. /,dna:19'25. __, i~. číslo. :, ,,: . V Pfnod ''t"'"!l"'r'", 1:• ;·., . . s ;:.:;J{),:(:--:'> ✓ I ~ ' ~ ~--~ ~ ,~·~' /~:' -:!;:· ~.#•,.,~!✓tp\ 1!t ./lr-· ' ť;,., I '.'Ji 1,. ( 72 ) ·c .,· i•. 1, . I /. i I I' I za nízkého nákladu 500 výtisků. Přeneseni tisku Našeho týdne do Prohy u1~Jr_, za důsledek 1 zánik Znojemska, jež bylo obnoveno iaž od 24. června 193ft M4~ lo od té doby podobu listu rozmnožovaného cyklostylem čs. strany n6tóéJnfot, socialistů v Brně, který byl vkládán do tištěného Našeho týdne. Až oa 14, fff◊ since 1936 nabylo Znojemsko opět formu samostatného týdeníku, tištfuTM,o pražským Melantrichem, bylo však ve skutečnosti opět hl,avičkóvým 1ist~m Našeho týdne. Brněnská župa. Brno bylo sídlem zemského výboru a soulasně 11. íopy, j~ jíž území se shodovalo s volebnim krajem. Jako zemský orgán strany vycháZé1 od 13. listopadu 1918 ústředni list Socialistická budoucnost. Ta vycházela rreji prve dvakrát týdně v průměrném nákladu 3500 výtlskíi. V roce 1919 se z Hstu stal deník, který tak vycházel až do roku 1924 s výjimkou kratší doby od listopadu 1921 do května 1922, kdy vycházel dokonce dvakrát denně, obdobně jako jediné česky dV'akrát denně vycházejici Lidové noviny; náklad Lidovýcb novin však byl desetkrát vyšší. Tisková samostatnost národnich sociaUstO. bnrr ustoupila, když Socialistická budoucnost přestala 31. prosince 1924 vycházet a byla nahrazena odpolednikem Moravským slovem. Přičinou ztráty tiskové samostatnosti bylo, že zemský výbor nedisponoval dostatečnými finančními prostředky a na počátku dvacátých let nemohl držet krok s jinými dobře prosperujícími listy. Moravské slovo bylo hlavičkovým listem odpoledního v-ydáni ústředního deníku čs. strany národně socialistické české slovo, jež vydával pražský Melantrich. Melantrich, akciová společnost pro průmysl grafický a nakladatelství v Praze, byl největším novinářským závodem v Československu za první republiky; v roce 1937 zaměstnával 2129 osob. Hlásil se ke straně národních socialistů, byl však spíše podnikem, v němž politiku určoval jeho ředitel Jaroslav Šalda-1 Šalda vystihl nejvhodnější zaměření svého tisku na střední vrstvy a vytvořil po vzoru západniho komerčniho tisku nový typ novin, kterým dal moderní tvář_ J. Šalda vyhověl zájmu o místní zprávy a vyšel mu vstříc nejen rozšířenou síti. redakci, iale zejména množstvím mutací českého slova. české slovo mělo ranní a večerní vydáni, přičemž jen ranni vydání s poměrně · nízkým ztrátovj--m nákladem bylo oficiálním orgánem národních socialistů. Odpolední vydání českého slova bylo řízeno přímo Melantrichem a v létech 1937-1938 vycházelov nákladu přes 650 000 výtisků denně. V řadě mutací se vždy vyměňovala jedna strana místních zpráv a obsah ostatních stran se tiskl ze stejných matric v c-e-- lém nákladu. Pro moravské mutace českého slova byly ústřední matrice denně zasílány do filiálních tiskáren Melantricha v Brně a v Ostravě. Moravské slovo začalo vycházet v Brně od 1. ledna 1925 a tisklo se zde téměř půl roku ~ nákladu 8300 výtisků denně. Bylo pokračováním Socialistickébudoucnosti nejen novým názvem, ale také obsahem a pojetim. Vycházelo ~ zásady melantrišského tisku, podle které čtenář novin si již nežádal dlouhých úvah a úmorných stati - nemá prostě kdy, aby je četl; list by měl být úplnou kronikou dennich události, přehledem nových jevfi ,a myšlenek dne. Obsahov~ je možné pokládat Moravské slovo za jiný titul než ústředni Ceské slovo.. Od 10. června 1925 přešel tisk Moravského slova do centrálni tiskárny Melantťl, cha v _Praze, kde nadále již vycházelo jako hlavičkové vydáni Ceského slov~. od něhož se lišilo jen mutaci mistnkh zpráv. Tisk se vrátil zpět do Ul'na ~i od 4. června 1935, pro tisk však bylo nadále použtváno stejných matl'il\ " j(\, kých bylo tištěno Ceské slovo. Moravské slovo vycházelo denně kl~omě pouc\~H ( 73 ) ·v poměrně vysokém nákladu (v roce 1936 činil 50 000 výtisků). Současně .s přenesením tisku zpět do Brna v roce 1935 začal vycházet Pondělník Moravské slovo jako formálně samostatný časopis. V tiskárně Kramerius se rozšiřoval provoz a dělaly se další technické připravy, které vedly až k převzetí této tiskárny jako filiálky pražského Melantrichu, a brzy potom začalo v Brně ·vycházet i Večerní Moravské slovo, jehož náklad prudce vzrostl až na 30 000 výtisků. Deník vycházel ve skutečnosti dvakrát denně. V létech 1937-1938 mě·1a vycházet v brněnské tiskárně mutace Moravského slova pro Slovensko pod ·názvem Slovenské slovo. Od 16. března 1936 pronikl Melantrich do Brna se svým dalším rozšířeným ·listem A-Zet, který měl obdobný charakter a často i zprávy jako Moravské slovo a byl v Brně veden jako hlavičkový list Moravského slova. A-Zet měl podo·bu celostátního listu tím, že články uveřejňoval česky i slovensky. V Brně vycházel ve dvou vydáních a textově se dosti odlišoval od dalších druhů tohoto listu, jež vycházely v Praze, v Ostravě a v Žilině. Současně vycházel A-Zet · pcnděln}i5 jako hlavičkový list Pondělníku Moravského slova. Náklad brněnského A-Zetu nebyl yysoký, v roce 1936 činil 15 000 výtisků, pondělníku bylo 20 000 výtisků. Od roku 1938 byl určen náklad A-Zetu pro Slovensko. Od polcviny dvacátých let nebylo v Brně vlastního listu národních socialistů. Moravské slovo byl deník, který převážně uváděl přetiskované zprávy z pražského českého slova a v Praze byl také tištěn a redigován. Tuto situaci vyřešil župní výkonný výbor národních socialistů obnovením žurnalistické činnosti, když od října 1927 se začal v Brně tisknout týdeník Týden, přejmenovaný v následujícím roce na Náš týden. Na vznik tohoto listu měl vliv i vzrůst členské základny, zejména přechodem členů z Národní strany práce. Příznivější podmínky vedly i ke vzniku měsíčníku červená a bílá od 1. ledna 1930, který přinášel především politické komentáře a poznámky k vývoji republiky a k postavení strany, avšak bez valné teoretické úrovně. Tisk Našeho týdne se však v Brně dlouho neudržel, neboť v roce 1933 přešel do ústřední tiskárny v Praze, kde vycházel jako hlavičkový list Mladého českoslouenska s určením pro brněnskou župu. Ve druhé polovině třicátých let vznikly ještě pro jednotlivé brněnské obvody organizační věstníky. Nejdéle vycházely Zpravodaj Horymír (1936-1940) pro politickou organizaci čs. národních socialistů Brno III, který od roku 1939 změnil název na Zpravodaj Národní jednoty Brno 29, a dále Židenický zpravodaj politi_!:::kých organizací československých národních socialistů v Židenicích (1936-1939). V roce 1938 vznikly postupně ještě další měsíčníky Maloměřický zpravodaj, Jundrovský zpravodaj a Žabovřeský zpravodaj. Nároclnt: socialistické odbory byly početně důležitou složkou strany, v jejich čele byla československá obec dělnická. Pro jednotlivé zaměstnanecké odbory vyd6vala čs. strana národně socialistická své odborové časopisy, které vycházely převá žně v Praze.2 V Brně vycházel jen měsíčník Rozhled v létech 1919 až 1939 (náklad v roce 1910 byl 4000 výtisků a postupně klesal, v roce 1925 na 1800 výtiskfi). Pro mládež měla strana organizaci Svaz socialistické mláde~ že, v ženském hnutí pracovaly tzv. komise žen. Oporou strany byly také oťganiza ce Jako brněns ká Národnf jednota pro jihozá padní Mora vu se svým Věst ~ nfkem Národnl Jednoty pro jlhozá padnl Moravu (1902-1938 ), proJnu movtmým v roce 1934 na H ron l č0řs ká stráž. Na přelo mu Jet 1922 u 1923 vyšlo ně l< o llk t fse l rněslčntk n l{uce, k ter ý sl .svůj název zvolil pod le jed uul10 z hói;;nlclcých de l Otolwrn Břo z. l n y a mol spojo( 74 ) vat studentské hnuti s národniml socialisty; ča_sopis sám .nebyl řazen k politickým listům. Olomoucká župa. Ve 12. olomoucké župě vycházel deník národních socialistů od řijna 1922 pod názvem Moravský večerník. Redakčně byl zpracováván obdobně jako jiné národně socialistické listy; byl to typický večerník se zájmem o sen.zace a zprávy patřící do rubriky »černá kronika«. Svou přtslušnost k socialistické straně navenek neprohlašoval, list byl spíše existenčním podnikem Hanácké knihtiskárny, v níž se tiskl. Od roku 1936 ustupuje v obsahu od honby za senzacemi a změnil také politickou příslušnost tím, že -přešel k republikánské straně a v roce 1937 se prohlásil za bezbarvý politický list. Druhým deníkem pro olomouckou župu bylo mutační vydání českého slova, které se tisklo v ostravské filiálce Melantrichu a vycházelo s určením pro Olomouc od listopadu 1929 do června 1937, kdy zaniklo sloučením s ostravským vydání!n. V prostějovském obvodu vycházel týdeník Pokrok, který svým vznikem v roce 1900 patří k nejstarším socialistickým listúm. Po přerušení vycházení po dobu světové války byl obnoven až v únoru 1919 a usnesením župní konference ze 6. června 1920 byl určen za župní týdeník pro celý obvod olomoucké župy. Z finančních důvodů došlo ke spojení Pokroku s přerovským Hlasatelem v jediný list, ve kterém byly zařazeny rubriky jednotlivých měst a krajů. List nadále nesl název Pokrok a vycházel vždy ve čtvrtek v Prostějově. Přestože od ledna 1922 byl obnoven Hlasatel s určením pro severní část olomoucké župy, zústal Pokrok hlavním týdeníkem pro celou župu. Od roku 1925 měla část nákladu Pokroku vycházet farmou hlavičkových listů pro jednotlivé okresy pod názvem .Drahansko (1925-1926), Konicko (1925-1930), Olomoucko (1926-1932), Plumlovsko (1925-1930) a Vyškovsko (1926-1930). V roce 1932 nabyl Pokrok podobu valné většiny moravských národně socialistických týdeníků, když jen dvě .až čtyři strany byly tištěny v dosavadní tiskárně V. Horáka v Prostějov ě , větší část listu pak přetiskoval Melantr_ich v Praze z ústředního českého slova. Tato podoba listu však nepřispívala k posílení pozic národních socialistů v župě. Pokrok proto zanikl v únoru 1936 a od dubna téhož roku začal vycházet Nový pokrok, který byl orgánem prostějovského okresního výboru. Nový pokrok byl tištěn celý v prostějovské tiskárně a zaměřil se na místní události, jeho rozsah se však zmenšil proti dřívějšímu listu na polovinu. V holešovském obvodu vycházel od června 1919 týdeník Hlasatel, který byl tištěn v Přerově. Pro nedostatek finančních prostředků brzy došlo k jeho zastavení a sloučení s prostějovským Pokrokem od 1. července 1920. Hlasatel byl obnoven 7. ledna 1922 a od té doby vycházel již pravidelně s určením pro oblast Hané, Valašska a severní Moravy. Postupně vznikaly jeho hlavičkové listy, které obsahovaly shodné články s Hlasatelem až na nepatrné změny v místnich zprávách. Byly to Holešovské listy (1924-1938), Jesenická stráž (1933 až 1938), Kojetrnské hlasy (1924-1932) a Severomoravský kraj (1925-1932). Poslednrm hlavičkovým listem se stalo roku 1928 Kroměřížské slovo, které vycházelo od roku 1919 do tě doby samostatně jako týdenik okresního výboru národnich soclallstfi. pro Kroměřlžsko a Zdounecko. Ke změně u Hlasatele n jeho hlavičkových ltstll došlo v polovině r.oku 1932, kdy byly všechny ltsty sloučeny v jeden pod spol ečný název Hlasatel. Rozsah byl zv ě tšen při nezvýšeném předplatném, což bylo umo ž n ěn o přeblrá nťm valné v ětš iny obsahu mutaci zpráv z od:polednlho vydónf pražského M0lontrlcl11:1 v Prnz0, u clo plťtov án jen dv ěma stra( 75 ) k ~, ~ tá e byly brzy obnovenami místních zpráv tištěnými v Přerově. Po . rats1 pres ve ny hlav!čkové listy Jesenická stráž a _Holešovské li:~! a v obvodu vycház~l H~~~ satel s těmito dvěma hlavičkovými hsty až do 7. ri1na 1938, kdy oznámil s J zánik v souvislosti se zastavením dosavadního systému politických stran. Uherskohradišťská župa. Ve 13. župě byly vydavatelské poměry · národně s~cialistické strany po celé období první republiky ustálené. V župě vycházel tydeník Naše Slovácko, který začal vycházet 19. září 1919 v Kyjově.-~~ roku 19_21 přešel jeho tisk i místo vydání do centra župy v Uherském Hrad~~tl a :de l~st vycházel až do 16. září 1938. Obsahovou náplni se list podobal pným zupmm týdeníkům moravských krajů, když od ledna 1932 kromě místních zpráv tištěných v Uherském Hradišti obsahoval článkovou část tištěnou ústředně v pražském Melantrichu. V průmyslovém centru 13. župy ve ZHně vznikl v prosinci 1934 místni měsíčník Náš zpravodaj. Přinášel organizačni zprávy místni organizace národně sociální strany, trpěl však nedostatečným kontaktem s funkcionáři a nedostatkem podkladť't ke zprávám. Výbor místni organizace se proto usnesl na povinném odběr11 Našeho Slovácka, které by mělo místni zprávy obsahovat, a rozhodl se vydávání měsíčníku zastavit. Náš zpravodaj však zanikl ke stejnému datu 16. září 1938 jako Naše Slovácko. Moravskoostravská župa. Týdeník pro 14. moravskoostravskou župu začal vycházet od 5. dubna 1919. Původně plánovaný název český socialista se neuplatnil a list začal vycházet pod názvem Velká Ostrava. Od ledna 1920 došlo ke změně názvu na Moravsko-slezské listy a od záři 1922 na Bezručův kr-aj. Když byl v roce 1926 Jiří Stříbrný z národně socialistické strany vyloučen pro fašistické tendence, vytvořil si vlastní stranu slovanských národních sociaUsťť't~ Na Ostravsku se projevila tato skutečnost odštěpením opavské redakce Bezručova kraje od národních socialistů a přikloněním tohoto listu ke Stříbrného tendencím. Pro 14. župu začal vydávat župni výkonný výbor národně socialistické strany Nový Bezručův kraj, který byl tištěn od 6. května 1927 v Ostravě. Původní Bezručův kraj brzy ztratil členské zázemí a zanikl koncem roku 1928. Nový Bezručův kraj vycházel až do konce roku 1936. Od 1. ledna 1937 na něj navázala Národní stráž, která názvem chtěla vyjádřit postoj proti pronikání nacionalistického hnutí henleinovců v pohraničí, ale také obranu proti levicovému hnutí komunistické strany. V době, kdy Bezručův kraj byl v rukách fašistické skupiny Stříbrného, měly vycházet jeho hlavičkové listy, k nimž patřilo Naše Hlučínsko (1926-1928}, Slovanský socialista (1928) a Plebiscitní poškozenec (1928). Všechny tyto hlavičkové listy Bezručova kraje byly přihlášeny za orgány slovanských národních socialistfi, jejich výskyt ani skutečné vycházeni nebyly zjištěny. v .roce 1929 vznikl v Ostravě dalši týdeník Slezské slovo, který se prosadil jako nezávislý na Bezručovu kraji i jiných subvencích; brzy z finančních důvodí\ zanikl. Melantrich pronikl na Ostravsko se svým Ceským slovem poměrně pozdě. Bylo to až 17. listopadu 1929, odkdy se začala tisknout mutace odpoledního vydáni pražského českého slova také v ostravské tiská_rně pro Ostravsko a současně dalšf stejnojmenný denfk ja'ko hlavičkový list pro Olomoucko. v ostravské tiskárně Melantrich vycházelo od té doby české slovo až do konce druhé světové války. Od 23. zářf 1938 vycházelo ostravské české slovo dvakrát denně když začal vycházet samostatný titul Večernf české slovo. Druhým deníke~ ( 76 ) pražského Melantrichu byl A-Zet, který vycházel od července 1934 česky a slovensky a přinášel do značné miry stejný obsah jako tamějši Ceské slovo. Od roku 1935 vycházel A-Zet výhradně s určenim pro Slovensko, kam byl v lednu 1938 také přeložen, a byl tištěn přrmo v Zilině. Po zastaveni bohatého systému politických stran v řfjnu 1938 vznikl v Ostravě nový národně soclalisttcký denfk Telegraf, jenž vydával Melantrich souběžně vedle Ceského slova. POZNÁMKY 1 Srov. Novinářský velkopodnik Melantrich, v knize V. Dole/~t, Noviny a novlnál'I. Praha 1963, s. 67-93. ' 2 Z hlediska celého státu vytěžil materiál o soclallstlckěm tisku zejména ze sjezdových protokoll1 národních soclallst11 do poloviny dvacátých let Tosef Harna, Noviny a časopisy československých národnlch soclallstl1 po prvnI světové válce. Ve sb. Sborník k dějinám 19. a 20. .stoleti. Sv. 1. Praha 1972, s. 93-108. BIBLIOGRAFIE .A-ZET 95 Vych. v M. Ostravě, denik, ve formátu 47X32 cm. Maj~ a vyd. Melantrich, a. s., Praha. Odp. red. Jan Handzel; od 11. 7. 1937, č. 162: Jaroslav Slabý; od 11. 8. 1937: Jan Handzel. Redaktor slovenské části od r. 1936: Franko Durďák. ·ryp. Melantrich, a. s., M. Ostrava; od 22. 1. 1938, č. 18: Melantrich, a. s., Zi- lina. První číslo vyšlo 25. července 1934, poslední v Ostravě 22. ledna 1938 (zanikl 13. března 1939). Roč. 1934, č. 173-270, po 6-10 s. Roč. 1935, 284 čis., po 6-10 s. .Roč. 1936, 303 čís., po 4-12 s., 14 500 výtisků. Rcč. 1937, 308 čís., po 4-12 s. Roč. 1938, 17 čfs., po 4-10 s. .Pozn.: Text český a slovenský, od roku 1935. vycházel s určen[m pro Sloven- sko. SVKOL lJI 80 855; MS ČSA 198; NK IV 2; UKBo Nov-140 755. A-ZET 97 Od 11.- 10. 1938 č. 239 v hlavičce označeni: Bratislavský. Vych. v Brně, denlk, ve formátu 47 X 32 cm. Vyd. Melantrich, a. s., Praha. Odp. red. Jaroslav Kfo men; od 3. 7. 1937, č. 129: Franllšek DurďAk; od 29. 10. 1938, č. 255: Josef Chlup. Typ. Melantrich, a. s., Brn-o. ( 77 ) Prvni číslo vyšlo 1. března 1936, poslední 31. prosince 1938 (zanikl 13. března 1939). Roč. 1936, 254 čís., po 4-16 s., 15 000 výtisků. Roč. 1937, 255 čís., po 4-16 s. Roč. 1938, 306 čís., po 4-16 s. SVKOL lil 80 855; UKBo Nov-144 410; UKBra S AA 120. A-ZET PONDĚLNIK 98 Vych. v M. Ostravě, týdeník, ve formátu 47X32 cm. Maj. a vyd. Melantrich, a. s., Praha. Odp. red. Jan Handzel. Redaktor slovenské části Franko Durďák. Typ. Melantrich, a. s., M. Ostrava. Prvni čislo vyšlo· v červenci 1934, posledn[ v Ostravě v lednu 1938 [zanikl v březnu 1939) . Roč. 1934, (24) čís., po 4 s. Roč. 1935, (52) čís., po 4 s. Roč. 1936, (53) čis., po 2-4 s. Roč. 1937, (53) čís., po 4 s. Roč. 1938, (4) čís., po 4 s. Od 21. 2. 1938 přešlo vydáván{ a tisk do Ziliny. UKBo Nov-140 755 (1936-37]; SVKOL lll 80 855. A-ZET PONDĚLNIK 99 Vych. v Brně, týdenfk, vo fol'mátu 47 X X 32 cm. Maj. a vyd. M elantťlch, a. s., Prnhu. Oclp. red. J n ťos l n v Kromen ; od 21. 11. 193ll, č. '.17: Josof Chlup.