ČESKOSLOVENSKÁ
SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ STRANA
DĚLNICKÁ
'
Počátky organizování dělnictva v sociálně demokratické straně jsou nastíněny
v předcházející kapitole v souvislosti s vývojem, který přivedl proletariát
k ustaveni Komunistické strany Československa. Historie dělnického hnutí dokazuje,
že již brzy po 28. říjnu 1918 se v sociálně demokratické straně na Moravě
projevovaly levicové směry, které v. ní nakonec získaly rozhodující vliv.
K rozkolu uvnitř strany došlo ve druhé polovině roku 1920. Vedení strany
rozhodlo v souvislosti s demisi Tusarovy vlády odložit XIII. sjezd strany, svolaný
na 25.-28. září 1920. Přes odpor vedení strany svolala levice sjezd strany
v původním termínu; většina stranických organizací jej také obeslala a výsledkem
bylo ustavení levice jako samostatné politické strany. Pravice uskutečnila
v listopadu 1920 svůj XIII. sjezd, na kterém schválila svou oportunistickou
politiku a ponechala si dosavadní název strany, i když se od politiky dělnictva
značně odklonila. Důsledkem rozkolu ve straně bylo značné početní oslabení
pravice. Většího významu nabyla čs. sociálně demokratická strana až po volbách
do Národního shromáždění roku 1929, kdy se stala druhou nejsilnější stranou
a vstoupila opět do vlády.
Organizační struktura sociálně demokratické strany byla po celé obdob(první
republiky stejná. Spočívala v rozdělení strany podle území na župní organizace,
jejichž rozsah byl dán voiebními kraji, dále na okresní a místní organizace.
Je proto možné tisk strany sledovat v souvislosti s územní strukturou
strany.
Brněnská župa. Po rozkolu ve straně přešly dosavadní sociálně demokratické
listy k levici, a pravice proto založila 9. října 1920 nový list Stráž socialismu,
který vycházel třikrát týdně a hájil pozice zemského výkonného výboru
proti straně levice. Stráž socialismu se stala brzy deníkem a vycházela v průměrném
nákladu 2500 výtisků až do roku 1930. Ke změně ve skladbě tisku došlo
až v souvislosti s vyloučením opoziční skupiny v čele s ředitelem družstva
Vzájemnost - Včela Václavem Kovandou z komunistické strany v roce 1928.
K této skupině patřili také Ladislav Vacarda a František Komprda, kteří založili
opoziční komunistický týdeník Rudá rovnost v březnu 1928. Opozični skupina
ziskala redakčni mistnosti Rovnosti a dostala se také do Oělnického domu,
orientovala se však silně doprava, a tak v roce 1929 přešla i s redakci
k sociálním demokratům. Rudá rovnost v lednu 1929 změnila název na Rovnost
a v květnu 1929 se prohlásila za orgán sociálně demokratické strany dělnické.
Sociálni demokraté však neudrželi v Brně dva týdeníky, proto spojili 4. záři
1930 Stráž socialismu (z deniku se stal týdeník v roce 1929 J a Rovnost a vydávali
nadále jen Rovnost, která se pořadím ročníkfi přihlásila k předválečné
tradici Rovnosti a navázala v čislování na ročnlk 1918. Je to tak ojedinělý přfpad
v našem tisku, když sociálnf demokraté využili možnosti obsazeni tradičního
názvu dělf!1Ckého listu Rovnost a navfc zapfoli osm ročnikt'\ komunistické
Rovnosti z let 1920-1928, když ~ 36. ročnfku do roku 1920 připočetli tři roč(
53 )
I
i:J&,§.Jkll6,IcU'J''POL•"r·1c.co Út.UrtO.J!OS'rlCKÍ',,..._,.,_,.~•f<ll •#'•~ P,~ - ~ - ........ 41'« ... ,,a,._.........;7'1116,a .. .......,.:__........,...... .__ •.• ~ \. .... ~•• ~ .............. - - ~ ~ ,-..t I...........:~:
,.,...,, ~"' --- -..., .......~ ..--.;.......,.,.........,.~, ,__,__,..__...,. .......,.:~:-- un.__.___ _ \"llr"-t. J.. U.-it-4 ...JI\. ~J.
JR.li u:
I
,'i
( 54 )
tt.ii«oUn
Pozvár/ ku přČdpfaceni. ,.,::--~ timÍ~ Akil.~í~~J1. ~~~...~-~;~t'i Yr-ne • ·b~ J\hr.ft~)t ~a:Ui ..,. rieú) a.do č,<=<Jt ~ ....,.,,.,t i,!«!;>I&~ Il;;.u;y • únll7 ~ )ak<, 4..- Na~~~ -ttwt Mill . .-<, _>::· . 1,~
1
,;~~ }il..c- ~~~lf byl& ~ir~ -~.t.~
1
~..->:·:.~.-..·:.-·. . sn1ť ,a\· . ~ l1
1
~~L,;t!:t~~~~~-';.~fť~~~t·r':'·. • r41 ,... .. · , l\,lt. . l""' >..Ibn....; I;&!! ::Ir.elko, - - .....
- · · ~~ _: ' n tt ,~c.:!,:tl r;,,~,.., rllel:1t. •'i.i 1ta,k-t\ ♦··. - ~~• ť:,O;.o-t,ttor!' r,• >ct mtu ':lt-- I•uH J•. k!tr; bd„ (W)t11u """'-w~ll~f.attos,~J. )b ~ ('0 nr.!!~Jtlf' \•y!ovnc-H, t ~st:l~ ,riuct " ..,._, , · -~t,)'d,,m tc ncm„,i,2,t \·rr.1C1o111 ·• ffl.:mt) ~~ -~ .. \> .w.,.,,,,;1,,11 , ,~ "°)-~ · f"IX!lb.IJ!,~:~n~ :1,..,. J;;\,tfl-..!'l. Nt~"'$.1:..lt.t, tu~!'fí-1 ~ · \ ,,w~ :i. h l;,b llfJU Zi"leJ .... b ~ h9'ů : ~U."- V'r.11.f l 4 ·• t-:,.a )~-o· tů' ;-?t::•:S:h~ i ~~\: .:li & bi1-1r<\I~ Jc11rš.\f \' ~<''~.,~"""!it• ~Slu,t ~!ll..t' , \::,fi:,trn :t~h'ffl., · · ·l tl'l.bkot~lt ~ i,W:"l • f"M'lUUA ~ I t ,u~ t,.. ,c,. Č?rnffj ttdt l :'!:i.í',"-Utn.~!., ... '1)'ftl i't'!l .>- ~' t,. . . . .ŮM ~ l :,.;,t. '.i':t t ·..s.'ko nJ:- ,..IJ~. "$11 lr.~:M ~ I 1 rl,- )t l.' "-'"'·) 1\1 \,., ;."i)i; \.1f'l;vi:ť, 'I: ~-J\1tl1,I b,.Y...,~t a, : ~~~•J\:, 1ohi) pf'N ,..•un ~ ~ ·A} t~4 ci mlcao ~,•- ~:ut i:w:.., )...11:'(!)n:::,
1
-..vy hi-.w?\ 1.:.,~:i lh.ft. • : a ...,mb.: t.t...~:>i "d"'\ ~\~ ,\......-t1t, 1io.t1,,•
:;:.;-~,.~tt!i:f:'.~::::~~l~:!~~;1t1:~lfl;t;F.:~~~~:.::ft ni\'-.-:,,,;. ,J,t r.:.'t~ i ....•~a „t l 10-~ '•'-<.t ;' 1"' / 1, ;1m 11,,:,,a:"' '.h wt mi~ .- ~~:ii ~fflts>'-~~..~H .. ~'.tl~·U•~ t.:. ' \'ZJl l~r.1. I •'-~" ·,•.tN\ p ';..~\ ,\ --~,, '.~''"" t$;°Nll'\. i-.....l 1t , !i,!:Ni u,J ! ~;"t -~11 1~ t.«1t•J~~• 1 i.c.1.1 -~~ . i,'..,·st.tn!•• T ,.., :'!\),k : 1.• rli;ť:1t t•' " t' •t.1! '"' ._.'\!r.1 h'«-,':-,hl•~ .:•rv~t."-i'• ob..\·,~\U,,,rf, ,,,~ '-.lM·1a~ :r-"'1-i \. p),\•!1:-1.( nr ,l )·. \ 1\1,•,1\·, \ .' "'l,~ , .,·.:.h• f ~• • • , • t ,\..\\; )t ti,,\i•\~} ~-. ~ ;n., -•~:•r '· I ... ,., 1 , (/ \ I f!,,··,:ni ~ ,:: h , :..- I l'.'\, l, \1t: ,11.. l,. ~ N~f1'.t -~, , ...utro110:.:1\ ;..,..':. :~ , · ~~ - .... :vl. 11:, ·i1 \ ,, :-i, ,- · r •:, n·t ,..:..,..~<'f mt ~• ,~ ~d, N-ti,,v,'t.. ,..,.dj~l'I. 1.:·,.,."1,1-"'·•. 1, 11-,11 , ....._:11, ť t:.1.'~n.~ l .,-,,~r, \ J\ J ,I" ( 1.n-~, -~-ul'\ t-"4,,,'-t\.,.~~·-..,,"'~ (l,t~Yn,l,(. \ !..!no.I & J ~I.d u ,.,..,,. 1nt•t hl\ I•n ~•!I\ .r f •1.,\ 1'~• , ,~,·- • , ..11:1~ t :i., d.',,1 ...ll"ll„LI \ \,lltl,t\W.,\ ~ - , ,~itt'<I , \ l\· \ 1 \,\ \I~/ 1 "·' • \'; ,,., 1
, , ,., ~.
l'Cllali~ • ~,1,olulttnltti,
- níky ve službách komunistické opozice a v roce 1930 pokračovali s označením
39. ročníku. Náklad prvních čisel Rovnosti v roce 1929 činil 7000 výtiskfi, a to
proto, že se část nákladu rozdávala u dělnických vlakfi zdarma. Brzy však náklad
poklesl na prfiměr 2500 výtiskfi, jako tomu bylo u předchozí Stráže socialismu.
Rovnost vycházela ve třicátých létech v Brně Jako Jediný vlastní
orgán sociálně demokratické strany až do jejího zániku, ke kterému došlo na
mimořádném sjezdu 18. prosince 1938, který byl likvidačním sjezdem sociálně
demokratické strany dělnické.
Pro Brno však vycházel ještě deník pod názvem Moravský přítel lidu, který
byl hlavičkovým listem Večerníku Práva lidu a přinášel poměrně dost brněnských
zpráv. Moravský přítel lidu začal vycházet od října 1928 k jubileu desátého
výroči vzniku ČSR. Až do likvidace strany byl po celou dobu tištěn
v pražské sociálně demokratické Lidové knihtiskárně Antonína Němce. Moravský
přítel lidu byl redigován z Prahy a ·byl určen nejen pro brněnskou župu,
neboť kromě ostravského listu Duch času již v moravských krajích jiný sociálně
demokratický deník ve třicátých létech nevycházel.
V době rozkolu sociálně demokratické strany vyjádřila v dubnu 1919 nesouhlas
se slabým postupem sociálních demokratů proti levici skupina organizovaná
Františkem Modráčkem a J. Hudcem tím, že založila novou tzv. Socialistickou
stranu čs. pracujícího lidu. Nová frakce však získala ve volbách roku
1920 jen tři mandáty a v červnu 1923 se rozpadla návratem členů převážně .
zpět k sociálním demokratům. V Brně byl jejich orgánem týdeník Republikán,
který dosáhl nákladu 6000 výtisků při svém vzniku v roce 1919 a poklesl až
na 1400 výtisků v době zániku listu v roce 1922. V roce 1920 byl jeho hlavičkovým
listem týdeník Převrat, určený pro severní Moravu.
Z tradičních časopisů sociálně demokratické strany zfistaly na ·straně pravice
jen humoristicko-satirický měsíčník Rašple a protiklerikálni osvětový týdeník
červánky (levice tyto časopisy nahradila nově založenými časopisy Šle·hy
a Svítání). Oba časopisy však z finančních důvodů brzy zanikly. V sociálně
-demokratickém tělovýchovném hnutí dosavadni organizačni věstník Předvoj
zústal na straně levice, stejně jako většina tělovýchovných jednot. Pravice
proto založila v roce 1921 měsíčník Čin, jehož náklad však byl ve srovnáni
s komunistickým Předvojem šestkrát nižší.
Jediným sociálně,demokratickým odborovým listem v brněnské župě byl Kominický
dělník, který vycházel v létech 1922-1924 za nejnižšího nákladu 300
výtisků měsíčně. Organizačním věstníkem dělnických potravnkh spolkll byla
Vzájemnost - Včela, která vycházela měsíčně po celé období první republiky.
Odborový charakter měl také orgán Svazu českých textilníkll, který začal vydávat
pod názvem Zájmy textilníků od roku 1910 Josef Hybeš. List se od roku
1919 změnil v názvu na Textilník a vycházel až do roku 1939; stejně jako před·chozí
11st byl však veden Jako bezbarvý stavovský čtrnáctideník.
Moravskoostravsk~ župa. Situace v rozkolu ve druhé nejsilnější župě sociálně
demokratické strany na Moravě byla jiná než v župě brněnské. V ·kv ětnu
1911 počal vycházet v Ostravě centralistický týdeník Svornost za redt1kce před stavitele
dělnického hnuti Josefa Pergla. Jako hlavičkový list pro Vt1lašsko
vydával1 centralfsté přl Svornosti v létech 1913- 1914 Strii~ Valašsk o. V době
války vycházela Svornost Jako hl avič kový list brněnské ho Dělni c ké ho deniku
a ke konci roku 1918, kdy ji ž hylo patrné, žo con tl'allsté přoš ll na pozice
oudoucl komunlstfcké stran y, poča l1 vydávat Ostravský ctolnlck9 d0nt k, rovniSž
( 55 )
jako hlavičkový list brněnského Dělnického deníku. Teprve od ledna 1921 pře­nesla levice tisk svého Dělnického deníku do tiskárny v Ostravě-Přívoze a tímsi začal její tisk budovat v Ostravě silnější postavení.ústředním listem sociálně demokratické strany na Ostravsku byl Duch ča­su. Začal vycházet v roce 1899, po 28. říjnu 1918 se změnil v deník a vychá-zel takto až do likvidace sociální demokracie 30. listopadu 1938; po jehozániku začal od 1. prosince 1938 vycházet v Ostravě Nový deník, který byl na-bízen čtenářům náhradou za zastavený Duch času. Duch času redigovali JanProkeš a Tomáš Pavlica. Po rozkolu sociální demokracie v roce 1920 zůstaliv redakci František čepek a Jan Prokeš. Deník byl určen zejména pro Ostra-vu, pro její okolí vycházel v Ostravě od 5. března 1921 týdeník Rudý kraj.V župě vycházely ještě další týdeníky, a to od roku 1920 Stráž Valašska ve Vse-tíně a Opavan od 23. prosince 1919 v Opavě. Stráž Valašska vznikla v lednu1920 a až do října 1920 byla v rukou levicově zaměřených redaktorů. V prosin-ci 1924 se její odpovědný redaktor zřekl své funkce a redakce měla z Valašské-ho Meziříčí přesídlit do Lidového domu v Ostravě, kde měl list dále vychá-zet. K tomu však již nedošlo a dosavadní okresní týdeníky Rudý kraj a StrážValašska nahradil župní týdeník Náš kraj, který navázal v ročnikováni naRudý kraj a byl ve skutečnosti jeho pokračovatelem. Vydavatelské snahy žup-ního výkonného výboru sledovaly předevšim působnost deníku.1 Postupný po-kles odběru týdeníku přivedl k závěru Náš kraj zastavit, jak bylo oznámenožupním sjezdem v listopadu 1933. Ke skutečnému zastaveni týdeníku došlo 26.dubna 1934 a odběratelům Našeho kraje bylo zasíláno náhradou čtvrteční čís­io Ducha času.
K sociálně demokratické straně náležel také Ostravský poledník, který za-čal vydávat denně od 3. listopadu 1931 majitel sociálně demokratické tiskár-ny Otto M. Štěpánek. Vydavatel jej však dlouho neudržel. Od července 1933jej změnil v týdeník Ostravský pondělník a brzy nato list zanikl, takže odroku 1934 byl jediným sociálně demokratickým listem na Ostravsku Duch času.Krajská konference, která se konala na závěr roku 1918 ve Svinově, rozhod-la založit pro Slezsko vlastní list. Po úspěšné sbírce na tiskový fond vyšlo dne23. prosince 1919 první číslo týdeníku Opavan. Počáteční náklad 3000 výtiskůse brzy ustálil na průměrném počtu 1800 výtisků týdně. Jeho redaktoreµi bylpo celou dobu trvání listu Jaroslav Vilímek. List ve svém obsahu brzy opustilpůvodně stanovený socialistický program a dostal se do vleku podružnýchudálostí místního významu. Ostravský Duch času často kritizoval zpravodaj-ství Opavana a požadoval i jeho zastaveni. Protestem proti sloučení Moravy seSlezskem bylo přejmenování jeho názvu na Slezan v roce 1929. Přes všechnynedostatky _měl list svůj význam v místním zpravodajství; zanikl za hospodář-ské krize v prosinci 1932.2
• -·v březnu 1919 vznikl osvětový čtrnáctideník Volné slovo, redigovaný Bedri-chem Čurdou-Lipovským. Byl to orgán sociálně demokratických bezvěrců s pro-tiklerikálním obsahem. z krajinského listu se stal ústředním v roce 1933, od-kdy také přinášel pravidelnou rubriku z jednotlivých -žup.. Vycházel až doroku 1939, v létech 1925-1932 byl přílohou týdeníku Nás _kraJ; ,v době rozkolu strany přijel v ·červenci 1919 z Prahy tak:. do o~trav~kehovolebního kraje František Modráček, aby tam pomohl vytvorit ~ocial!stickoustranu čs. pracujícího lidu. Tiskovým orgánem této strany, ktera v:mkla od-štěpením od sociálních demokratů, byl týdeník Převrat. List ~yl f~nanc?vánz fondu, který vznikl z dvacetipětikorunových členských podílu. Vzrust nakla(
56 )
ZAtl l02t.
„i..a...c-· ............ Ital aoa........ o ' lapurll4ÍIO dnoblH
.e 1 onu:.. t Muf o■,,a" • V1S.011Jk~11111 t,pOI koH1,mftldl
ht.l••· o,Jhutka • ""'°" Ulltnl. - Y)cliÚI 11... I aaldf:M
-..... VJ4aural t &Ul4Npe„ 0 &.do,,1"n,,.11• 11116m BflllNf.
· ta red■ai:1 ,....iponia . 1■- Do■l6L
Kald:9 dllnlk l dllnlce mA býti 'tlcncm kon1umnlbo druf.J.tva .Budoucnoat•. Clc110Ytl
Dn.i.htcvnlcl I J•lc p&mlfUvi toho!o ptiJuu:u? Pracujlc pro i.llr&nl nových tlcoll drullhu I
( 57 )
.
dů ťsk přivedl zemský sekretariát strany k rozhodnutí, podle kterého sply-
nuln;ře
1
vrat od července 1920 s brněnským Republikánem a nadále vycházel
ien do konce roku 1920 jako' jeho hLavičkový list. ·' Jako organizační věstníky vydávala sociálně demokratická strana ~a Ostrav-·
sku měsíčník Jednotář v létech 1919-1938, určený pro 8. kraj Dělnických tělovýchovných
jednot. Pro členy konzumního a úsporného družstva Budoucnost
vydávala od roku i921 stejnojmenný měsíčník Budoucnost, který byl od
ledna 1925 tištěn v Praze a stal se věstníke~ ústředního svazu čs. družstev,
s určením zejména pro Ostravsko. ·
z odborových listů vycházel v ostravské župě týdeník Na zdar, vydávaný
jako ústřední orgán Svazu horník'll v čs. republice, který pracoval jednotně až
·do konce roku 1923. V roce 1924 se odborově rozešli sociální demokraté s komunisty,
kteří založili rudé odbory. Sociální demokraté nadále vydávali Na zdar
a v jeho obsahu značnou část zabíraly příspěvky zaměřené proti výsledkům
komunistické strany v .dělnickém a odborovém hnutí. Od roku 1927 přešlo
další vydávání tohoto týdeníku do Prahy.
Prostějovská župa. V prostějovské župě vycházelo několik sociálně demokratických
okresních listů. Byly to Hlas lidu v Olomouci, Nový den v Prostějově,
Spravedlnost v Přerově a Stráž na Hané v Kroměříži. Olomoucký a prostějovský
list byly obdeníky, zbývající pak týdeníky. Hlas lidu byl tradičním listem,
který vznikl v Olomouci v roce 1866, ostatní byly novější, vznikly v létech
1919-1921, aby nahradily komunistickou Stráž lidu.- Brzy se stal_Hlas lidu .vedoucím
listem a ostatní tři pak jeho hlavičkovými listy a přetiskovaly stejné
zprávy až na výjimky v místních rubrikách těchto listů. Po okresních konferencích
strany v roce 1925 se tyto listy sloučily a nadále vycházel od ·11. října
1925 jen Hlas lidu, jenž se měl stát laciným lidovým deníkem a měl administraci
v Prostějově. Lis_t však nadále vycházel pouze třikrát týdně a byl tištěn
v olomoucké tiskárně Kramář a Procházka. Bylo to také vlivem zájmů tiskárny,
že tento list nezanikl v souvislosti s likvidací_ sociálně demokratické strany,
ale vycházel až do prvního hromadného zákazu českého tisku, ke kterému
došlo v květnu 1941.
K sociálně demokratickým listům bývá také řazen kroměřížský týdeník Kroměřížský
kraj, vydávaný v létech 1934 a 1935. Redakce však měl.a v úmyslu vydávat
tento list jako samostatný, nezávislý a pokrokový časopis, který by byl
protiváhou tamějšímu konzervativnímu lidoveckému Pozorovateli; nebyl závislý
na sociálně demokratické straně. Podobně se obsahem listu hlásila k tradici
Stráže na Hané i kroměřížská Stráž z roku 1938; list byl však prohlašovánza politicky bezbarvý.
Z odborových věstníků vycházel od 15. května 1936 v Prostějově měsíč ník
Vpřed, jenž vydával ·Jednotný svaz soukromých zaměstnanců v době rozkolu
v odborovém hnutí; byl zaměřen na místní problémy. .
Jihlavská župa. Po rozkolu zůstala na straně levice sociální demokracie tfeb1čská
Jiskra, která vycházela od 18. ledna 1919. Menši zbytek stoupenci\ pravice
založil ve Znojmě na konci roku 1920 týdeník Socialista, přejmenovaný
v roce 1921 na Dělnické listy. D~lnické listy m ě ly pom ěrně dobrou zpravodajskou
úroveň. V roce 1927 došlo ke spojení týdentkl'\ pro jihlavskou a uherskohradi
š ťskou župu. I když nad{tle vycházely Dělni cké listy a Dělnické noviny
pod těmito názvy, staly se Dělni cké noviny hl avi č kov ým listem úspěšnějšího
( 58 )
znojemského týdeníku. Vzrůst strany byl příčinou ustavení tiskového družstva
Typia pro jihlavskou župu, které se stalo od roku 1931 vydavatelem Dělnických
listů. Od roku 1933 došlo k centralizaci župního tisku v tom smyslu,
.že se zmenšil rozsah stran na polovinu a list byl doplňován čtyřstránkovou
vložkou tištěnou v Lidové knihtiskárně v Praze z matric Moravského přítele
lidu. Náklad Dělnických listů se pohyboval v průměru okolo 4000 výtisků
týdně. Vycházely až do října' 1938, kdy zanikly ještě před oficiální likvidací
strany.
Hodonínská župa. Tradiční sociálně demokratické Slovácko, které vycházelo
od 22. března 1907, přešlo stejně jako většina členů sťrany na Hodonínsku,
k levici. Novým listem pravice .sociálně demokratické strany se stal od
12. února 1921 Slovácký sociá_lní demokrat, jenž se v roce 1925 přejmenoval
na Dělnické noviny. Dělnické noviny po celou dobu vycházení zápasily
s existenčními potížemi, které vyplývaly ze slabé hospodářské základny strany_
na Hodonínsku. V prvních létech byla část nákladu zasílána zadarmo, aby
alespoň takto mohl být list rozšiřován v kraji, který měl jen velmi málo stoupenců
pravice. V roce 1927 vycházely Dělnické noviny jako hlavičkový list
znojemských Dělnických listů · a plnily funkci týdeníku pro celou jižní Moravu;
od roku 1928 se však tisk vrátil do Hodonína a obsah byl určen nadále
jen pro Slovácko. V období hospodářské krize klesl počet odběratelů na mini.
mum a lze říci, že Dělnické noviny vycházely po celou dobu své existence jen
díky úsilí bývalého senátora Jana Lorence, který byl ve skutečnosti nejen jejich
redaktorem, ale také více hospodářem a vydavatelem listu než župní výbor
strany. Dělnic~é noviny zanikly v souvislosti s likvidací soc. dem. strany
v listopadu 1938.
1 Bylo tomu např. na župní tiskové konferenci, která se konala 5. dubna 1925 ve Vítkovicfch.
Konference přijala usneseni, ve kterém vyzývala ke zvýšeni odběru den1ku Duch času
i týdeníku Náš kraj a rozhodla tak, aby nedělní číslo deníku vycházelo o rozsahu 8-10 stran.
Náš kraj, 10. 4. 1925, č. 8, s. 3.
2 Blíže viz A. Mazur: Opavan-Slezan. Bibliografická excerpce. Opava, Slezský ústav ČSAV
1969. 150 s.
BIBLIOGRAFIE
BUDOUCNOST 72
Družstevnf list konzumního a úsporného
družstva :.,Budoucnost« v Mor. Ostravě
a Velkonákupn( s·pol. konzumních
družstev, odbočka v Mor. Ostravě; od
leclna 1925, č. 1: Věstník Konzumního
a úsporného družstva »Budoucnost« v
Mor. Ostravě a Velkonákupnf společnosti
konzumních družstev, odbočka
Moravská Ostrava; od května 1931,
č. 5: Věstník Konzumního a úsporného
družstva ,,Budoucnost« v Moťavskó
( 59 )
Ostravě; od ledria 1937, č. 1: Orgán
ústředního svazu čs. družstev v Praze
a Velko~ákupní společnosti družstev v
Praze
Vych. v M. Ostravě, měsíčně, ve formátu
32 X 23 cm; od 1923, č. 1: 47 X 31 cm;
od 1925, č. 1: 38 X 27 cm.
Vyd. v zast. Budoucnosti Vilém Brauner;
od ledna 1925, č. 1: úsU e dnť svaz čs.
družstev v Praze.
Odp. red. Jan Dostlíl; od ledn a 1925, č. 1:
Emanuel Škatul a.
Typ. Lidovi\ lrnlhliskárn a (štěp t111ek), M.
I