KOMUNISTÍCKÁ
STRANA
čESKOSLOVENSKA
Organizované hnutí, které přivedlo dělnictvo k ustaveni Komu~istické strany
Československa, má své počátky v politické činnosti proletariátu v .rámci
sociálně demokratického hnuti. Sociálně demokratická strana dělnická byla
v Rakousku ustavena v dubnu 1874, v roce 1878 byla utvořena jeji samostatná
složka, českoslovanská sociálně demokratická strana. Vznikla jako strana proletariátu
a tim se zásadně odlišovala od ostatních politických stran. Brzy po
vzniku samostatného československého státu došlo k rozkolu uvnitř strany,
když politika sociálních demokratů ve vládě nesplňovala předpoklady vývoje
pro její řadově přislušníky. Od nových státních poměrů v československé republice
očekávalo dělnictvo zásadnl politické změny, nechtělo se smiřit s poválečnou
nezaměstnanosti, bídou, hladem, lichvou a jinými negativními průvodními
projevy nového státu. Nesouhlas s politikou pravicových představitelů
sociálních demokratů se projevii navenek .na sjezdu v září 1920, na kterém
došlo k vytvoření samostatné strany s názvem československá sociálně demokratická
strana dělnická (levice). ústředním orgánem nově strany _se stal de:ník
Rudé právo, založený 21. záři 1920. Historické studie již přesvědčivě dokázaly,
že v 19. a na počátku 20. století patřila Morav~ k zemím s revolučním
proletariátem, který stál často i v čele vývoje našeho dělnického hnuti. Bylo
proto jen výsledkem přirozeného vývoje, že dělnické hnuti v moravských průmyslových
centrech, jako byly např. Brno, Ostrava, Jihlava, Prostějov, Hodonín,
nabylo brzy po 28. říjnu 1918 revoluční ráz. Na Brněnsku mělo levicové zaměření
sociální demokracie ještě starší tradici, která je spojená s působením Josefa
Hybeše, opravdového průkopníka socialismu, jenž i přes své stáři na počátku
první republiky zůstával nadále vedouci osobnosti proletariátu a svým
vlivem přivedl na stranu levice většinu brněnského i okolního dělnictva.
Sociálně demokratická strana vydávala na Moravě dva rozšířené deníky, oba
tištěné v Brně. Byla to Rovnost, list autonomistických sociálnich demokratů, a
Dělnický deník, orgán centralistických sociálnich demokratů s hlavičkovým
listem Ostravský dělnický deník, určený proletariátu na severni Moravě. Již
v prvních týdnech roku 1919 mů.žeme nalézt v obsahu Dělnického deníku články,
jimiž se list hlásil k nově formované levici. Články v Dělnickém deníku
informovaly o utvořeni československé komunistické strany na Rusi, kritizovaly
činnost legii a seznamovaly veřejnost s politickými událostmi podstatně
jiným způ.sobem, než převážná většina buržoaznich listů.
V prosinci 1918 se konal XII. sjezd sociálně demokratické strany v Praze.
Jednáni sjezdu se zaměřilo na spojeni dosavadnich tři socialistických stran sociálních
demokratů autonomistů., centralistd' a národnich socialistů. Došlo
však jen ke spojeni autonomistů s centralisty na konferenci v Brně 16. března
191~. Od tohoto data stála na straně marxistické levice také Rovnost, která se
ke svému revolučnimu stanovisku dostávala ve srovnáni s Dělnickým dentkem
pozvolněji. Na platformě levice stála již od svých počátků třeb!čská Jiskra,
založená 18. ledna 1919 Jako sociálně demokratický týdenik pro jihozápadn!
( 17 )
Ve Vytlrcm, clfll 21. rt,- 1020.
( 18 )
Moravu. Patřila k prvním listům, které přinášely revoluční marxistické články
v projevech Bohumíra Šmerala, v, př:kladech statí ~- I. Le~ina, sympatizovala
s revolučním Ruskem a od prvych císel zastávala Jasnou trídni linii. Bojovým
listem revolučního Hodonínska bylo Slovácko, které vycházelo od roku
1907 a v roce 1919 se stalo obdeníkem. ·Pro Ostravsko vydával Ostravský dělnický deník Rudolf Merta v _Brně od
15. prosince 1918. Pro příbuznost názvů byl soukromým vydavatelem měšťáckého
Ostravského deníku donucen vypustit z názvu přívlastek »ostravský« a nadále
pokračoval pod názvem Dělnický denik, tedy se stejným názvem jako
jeho brněnský vedoucí list. Na Ostravsku vycházely v té době dva sociálně
· demokratické deníky, Dělnický deník a Duch času, který postupně přecházel
zcela do služeb pravice. V Brně po sloučení _ ideových stanovisek brněnského
Dělnického deníku s Rovností se jevilo neúčelné vydávat dva deníky stejného
zaměření, a proto posledni číslo Dělnického deniku pro Brno vyšlo 15. července
1920. Pro Ostravu byl Dělnický deník tištěn v Brně až do konce roku 1920.
Bylo však pro jeho zpravodajskou pohotovost nevýhodné, že byl dovážen až
z Brna, a proto od 1. ledna 1921 byl již tištěn v Ostravě-Přívoze a stal se brzy
ústředním komunistickým listem na Ostravsku. Dělnický deník již zpočátku
usiloval o bohatý a rozmanitý obsah, jak už to naznačují i názvy jeho prvních
rubrik: Sociálni hlídka, Místní zprávy, Naši nám píší, Hlidka DTJ, Hlídka
bezvěrců, Rozhledy mládeže, Z dějinného hnutí, Národohospodářský obzor,
Zásobováni, Drahota a lichva, Z nepokojů domácích, Z Národního shromáždění,
Záležitosti strany aj.
V dalších krajích vycházely sociálně demokratické týdeníky Jižní Morava, založená
13. srpna 1919 ve Znojmě, Moravský kras, vycházející od 1. ledna 1920
v Blansku, Pravda, založená 3. září 1920 a vydávaná ve Vyškově. Na Hané vycházela
Stráž lidu od 22. března 1919 v Kroměříži, paralelně však vznikl stejnojmenný
list od 15. řijna 1920 také v Prostějově a oba listy zastupovaly názory
levice.
Pro Velkomeziříčsko začal vycházet socialistický list od 27. září 1919 pod
názvem Zájmy pracujícího Horácka. Bylo to v době po obecních volbách, ve
kterých socialistické strany získaly téměř polovinu z celkového počtu míst
v obecních zastupitelstvích. úvodník prvního čísla již poukázal na potřebnost
tohoto listu, jenž měl původně nést název Pravda, aby vyvracel tlak měšťácky
zaměřeného Velkomeziříčska, listu národních demokratů. Nový čtrnáctidenik se
plně stavěl za názory marxistické levice, podporoval zakládání dělnických rad
a měl velmi dobrou redakčnf úroveň. Byl zastaven na základě usneseni župniho
zastupitelstva strany a sloučen od 30. července 1921 s Jiskrou, která nadále
vycházela v Třebiči.
Z ostatnfch levicových časopisů vycházely v Brně týdeník Svazu moravsko~lezských
domkářů a malozemědělců Buditel a pro ženy rovněž týdeník Zena.
V květnu 1919 začal také vycházet list Internacionála, který zorganizovala a
vydávala skupina českých rudoarmejců navrátivšfch se z Ruska; po vydán{
prvniho člsla však Již dále nevycházel.
Všechna prtlmyslová moravská centra měla tedy svt1J revolučn{ ttsk, který
publikoval názory levice v soctálnl demokracii a sehrál významnou roll v bojfch
proletariátu s buržoazU. Rovnost, Dělnický denlk, Jiskra a dalšl levicové
časopisy soctálnl demokracie kromě odsuzováni vládni politiky stále vice
kritizovaly vedeni své strany. Přinášely projevy, kterými pomáhaly organizovat
dělnické rady, protestovaly proti pomoct československé vlády při Intervenci
( 19 )
Te~lll..~ttlt.
- - .....- .~....
-·--·-=~1:-LI
-CE'':.!_.
-·-----...,,__.
..-;,aooo..aa■aa
Pni.'ti ncidlal~ ~ ~~Z.---..,.....-E~d,.e=:a.. -=-~~..=.:....:fi ~ ~:.:~:.::...-=-~-~:-;.::..=..L~;.; =-:~~.a:-~ ~ .:..~=:::.:::-.-:---~?.br-C.:~:: :;-.;·.:.::-...~~ ~:~---_!"!;;'".;
- -:=~·a ::-:-:;;.::=.!""~=:: ;:.:;;:_=~~_:--r-::~ ;-.::...,-.~ ~~ :::---:""'":::=-c:.!: ~!:~t.~ •:.,a-2'..!.~
.,_~DCDOODODDD ;-.;...-,..... - - ,_ -•• • -•,..::-~-:, .._."'..:,.-:": . ..1
:.-:,,~d~~---~i?.~;~;~:~~~:~:?:§ '~-''-~ !!="!~~ ...1~ ~ -:;;J.:.~.:.~--c: ;::,r:-;:-.,:-_:.-:-...: ;::a-..:
..-:~;~~: 0
0~F~ JE~~~ .:: ~ , - ,..,_ - ~ ·- ·~'"';:::..r.:f:,; ...~...~f ·::. ,~~ .,:~."t:"~ 1·
~ ......;-' :.:r.·; .! : ~=--.-'- ~....._·c-..: =~:-..":t';.':....... ..,E5"--~~~=- -':! ~,:-~: ~~~ :.:..';"!! ..--:.-._--.,.7= J
~ ~;-1..'~2 :;::..~ :~ ·:.::: .:.·;;.~~:::_....MM• I~-! !:~ ,.Z. -::;:t ... - "- "- - ,.r;·.t..": ..., ._......._ ._ "'%' ... (\f
~-L-:~::-~-~~ ?..-~,-r:z:r...--= :::::-~ ~ -a. i-'.:--~•-••-• •• -~ • •- /l< w•l.!"-~- •'1,./J:_11;. ~-=-~1
..:.~=·t:,.,:.:..~ ,, ~ !J =:-'-4' lt?: ~-.. ~
. .. . ~~ , .- . ,.' . .J- - -- - _ . _ _____ _____JI,____ __~ _-· - - .
MDRAVSKt-Kltlir....,,,,.,.,.,._..~: ......._~.. ;} ' ' ,__. ,✓,_ =::....~~--==..,,.....=.:..,•nu ~ '\~Jr ~·~~~=~.,-..-:..... - ........ - - .. - :: ~ ~ ;. _ .. .....~ ....... i-.-- ,, ..,__.,_....,.._...._. "" ·:;,; , - . ~ '• .........-. ..................._..,, . /~ . . ..,,....,,.............,,.,.,,............ ...,_.. .~-~--- ..... -=a.. a.. •
rfipim}tc o IŠW Hsw mutz í důstljllt ISláiJ l mí;I.. . . ' . ~ .
( 20 )
:.
INTERNJ\CIONRIHLIST PRO šlAENI IDEI MEZINÁRODNÍHO SOCl~LISMU ·
" ' ~ ........ - - . - - 't , _ •---"""811--- ~ ,___,.,__..___
·-··--·••- (IIU> l .
.-nf68676 : ._.,·,• c .·
ZAJMv PŘACUJICÍHO
. _ ... H O R Á CK A.
Socialisticktltrn6dldenlk pro Velkomezifilskoa Velkobvtešsko.
R-'•ltce a ......,.9'r_•• Val. Mulflfl. ~llov,111 ul. - Pf...,.._lft6 ltvl1teúl& 80 11, P"h>• , K. - teeority ... dehocf\',
ce~-•-- l"C• .., ,, ,__ , a. ...raceJI a aepod-.,p■6 •~lh,y -u,,ePeJhJ'l•a. w,c..._ lino6dl"-A v - ~
RoLL Vell~é Mezlflfl, 27. zltfl 1919. lfslo 1.
9 -.~. Nil vstup.
ůdhodlh.lme 11e k vyd6dnf soci.alisticlttho listu, Jsou« aohl vtdoml ~•dice dobTe obtltl, kter! nb na velkomuiHčsku ~valf.
Sff podlltul uknuje, Ie chceme b5'tl Jislem 10Ci11i3tlckým.; Jeho ,toupce budou otevřeny vkni, kdo! majt r..a mysli ,ocijfnl poluc,lc
a hospodllikl osvobozeni prar.ijlcfho lidu.
Nod doba vyr.~ na ))("•vrch ma,sy lidi dosud bt-rpravnfch; v rsdAch jejich }e to zejmfna fena, kte,a j-.ou.: do nedivN poniov6na
za tvora druhof&dtho, 61~v.2 ~ rovnocenoou •fotkou Uwik~ společnosti. S1avfm~ se do jf'!k'h ,tutcb a t>udc:TM pra('O\'ati
o )ejlrn vuma.n1 a pofitíclc! vfchov!, nebof jen uk prewnt hý'tf dONivadnl 0 ot1okynf otroka• loutkou n\ufe, nJneJ,1 1 kr4$aou hh..'koa,,
UIUJIOII k pottte jeho ,myslG, 1 Flant ac a.cbc..-fdnmou občankou, YMornou avych práv a povinne>,tl k Mlbt I ~ !ku.
~ _ Krlj nAI do svf1ovt ,tiky uamrrnt kleiibllsmem, prnblr! st povlovnt leprvc pod de>jmy hn)zn~ kitu1roty up.l)'Tlul)'ctl ~•I !tt
\ a mnllitho ar,ánk11 I IN mJlo lfch, !,.trii t>y ltho lid odhodlanf, nekompromlsnf \'tdli l n&ru~. v nlf byl uby~lr.Adn li Mvtdotooid.
.,-,~! uoatalolli a zpil~nlctvf. Stnln,c ae 11 !leh ladu, abychom h!Júnlm pravdy klc1till dr&hu pc,kroku, ndtlAno1CI, nrbút jen atrod p,.>kro-
1
. lur,j m61e bftJ v pfilvdl d~mokratickj·nl. • . · . .
1
l • Vede nl1 v'fn.t 1n.1hll uvMomovali rlal lid o 'l'kch ot6zkjch kluf rodl nova dohol a ~ltrf I.ak lt:k~ d<lllh,~ o.a , kct,11)'
: .;; ■Jllld lldl; proto rocuie spravoutl ve alručnS·ch l5dennlch přehltdt~h 111-J nil o vkch dOlditýth ije•·c-ch, I,,~~ 11 vytl\yll\011 u
, \ ,. YIMd Mil I u hr■niecml. ,, : ,,,
;.....· • Jih. • Prad nuu chtt1nc poctlvf • opr,vdovf 1polupOsoblll na promlnhlf, ordravfnl .a 1poctlvfnl fivl\l.a n.tmdnlho v .ai.~ oblutl,
•_;;:'..l)liitd lira ti ")'rntfc,aa; p«JCo buolrlcdr,e Wdcme ro"ratl nc:ldravt r)tvy lakoly, vyJfrahtho 110bcc-1vf a l>trcllntho hromadtnl nnp,1• ,
/,.l i ~ bohalaffl, k1er• l,ako morov, hllu prolti.i vk-clmy kOUI)' nall \·IA,11, ·
.,I"' I v • Budnnt nc:úsll,pnl hAIIU zAj~d,,ct, pracujlclL11, - tllranl •I dulnof - 1 pranýl'ovall kald9 út'-11, ntap1otv"-t I •)-.1r
f · '.WiM. odmftallťe plf:dem co nrjn.ůtod omlouvatl clu4nlll Cl dokOlltt nallrlonU alllboalt'm ti ne1od1~,•fdntm ,Hnlm tld,t, at 1J b1
. . . • lat dAlo i opi~I llwJ nebo i vy 11v6 Ocm111ogle.
...b 1:'~.~-7!.::~ ...~~!__M_takto_ ~ ta!l r,t1Wd7, pokr~. 1 1voh~1 1i11rm IIJovjm, -~ nall nejv~U chloubou I 1><!k1hn{111~~•(
21 )
západních mocností proti sovětskému Rusku v roce 1920 apod. I v prosinco-vých bojích dělnictva připadla levicovým listům nemalá agitační a organizač­ní úloha přesto, že v těchto dobách byl obsah časopisů značně konfiskován.Prostřednictvím levicového tisku se připravovaly závěry z této situace, kterévedly k vytvoření vlastní revohJční strany, Komunistické strany Českosloven­ska. Došlo k tomu v květnu 1921, kdy levice přijala 21 zásad Třetí internacio-nály a prohlásila se za komunistickou stranu. Organizačně vytvořila komunis-tická strana na Moravě pět krajů, jejichž sídla byla pro 14. kraj v Hodoníně,pro 15. kraj v Jihlavě, pro 16. kraj v Brně, pro 17. kraj v Prostějově a pro 18.kraj v Moravské Ostravě.
v roce 1921 vycházelo na Moravě 18 komunistických časopisů. Byly to přede­vším orgány jednotlivých krajských výborů brněnského kraje Rovnost s ná-kladem 12 000-15 000 výtisků denně, obdeník hodonínského kraje Slovácko,prostějovského kraje Stráž lidu, vycházející třikrát týdně, a v moravsko-ostrav-ském kraji Dělnický deník. Jihlavský kraj měl středisko svého tisku v Třebíči,kde vycházel od roku 1919 týdeník Jiskra. Když byl po druhém říšském sjezduustaven ještě šumperský kraj, jeho tiskovým orgánem se stal týdeník Našeslovo, který začal vycházet v roce 1927. Z dalších časopisů vycházely v Brně,které bylo do poloviny dvacátých let hlavním střediskem vydavatelské činnostina Moravě, politickosatirický čtrnáctideník Šlehy, protiklerikálni týdeník Sví-tání, ženský týdeník žena, orgán FDTJ Předvoj s určením pro výchovu mládeže,týdeník Svazu moravsko-slezských domkářů a malozemědělců Buditel a prosJove.uské kraje v němčině Volksstimme. Na Ostravsku to byl deník pro ně­mecký pracující lid Der Kampf, dále polský týdeník Glos robotniczy a polskýodborový Zwi<!zkowiec, vycházející v českém Těšíně. Kromě toho vycházely ješ-tě týdení~y některých okresních výborů KSČ, a to Moravský kras v Blansku,Pravda ve Vyškově a Stráž lidu v Kroměříži, která však brzy zanikla, protožestejnojmenný časopis vycházel také v Prostějově. Struktura stranického tiskubyla tedy počátkem dvacátých let vyvážená.
O síle nově ustavené komunistické strany . svědčí, že moravské sociálně de-mokratické časopisy s dlouholetou tradicí přešly ke KSČ. Bylo tomu zejménana Brněnsku, kde nejstarší dělnický list, brněnská Rovnost, a další sociálně de-mokratické listy přešly ke KSČ. Jen tradiční humoristicko-satirickou Rašpli na-hradila KSČ novým týdeníkem Šlehy a protiklerikální červánky byly nahraže-ny čtrnáctideníkem Svítání. Ke KSČ přešly hodonínské Slovácko i třebíčskáJiskra. Na Ostravsku tradiční Duch času zůstal na straně pravice a tam KSČbudovala nové postavení pro Dělnický deník. Stráž lidu v prostějovské župěpak nahradila tradiční Hlas lidu, který zůstal sociálně demokratickým. Ve vět­šině volebních krajů přešla převážná část sociálních demokratů k levici, cožse projevilo i v tisku převodem mnohých tiskových orgánů ke komunistickéstraně.
Brzy však došlo k zastavení některých listů a naopak ke vzniku jiných. Z dů ­\'Odu centralizace kulturní činnosti byl výkonným výborem KSČ zastaven v ro-ce 1922 týdeník Svítání, neboť byla vytvořena nová kulturni organizace stranyProletkult, která vydávala stejnojmenný ústřední týdeník. Podobně o rok po z dě­ji přešlo vydávání týdentku Zena do Prahy, kde se později list sloučil s Komu-nistkou.
v Brně kromě Rovnosti, která vycházela denně a př esa hoval a sv ým dosahemrámec kraje, bylo zapotfobt také t9dentku, kt er9 by vycht1zel vedle deniku apřinášel statě a úvahy, pro něž v dennhn tisku neni mts ta. Tttkové listy vychá (
22 )
TYDENIK KOMUNISTICKtCH
Rof111k IX.
Ženy a odborové org-,rnisace ncsm( se \'ŠO.k nikdy :;()\•3 fy 1c r<>zkl1td1t ' ~ Nwof
sl,itl organisacenů podJ)llmfnd. ..,. léto cl1vrtl <>br;iny dE!ulcU lflorganisace.
fílantroplckýml nebo humaMlml. dy pPcd kaplt;il1,n1cm ntrooboa
Vedle strany poťtick. . to OJboro\·é organisace jsou nástro- odbory P<>f.kytnoutl dEtnlck.é ttldl
org-.1nisace odboro,·cs'a d;u:~vn~ 1~m ~ástl_ ~lnkkčho tfídnlho b~jc. mnoho. ZadrtuJI pou1,e rfoy kaot,,
jej tvori celé ,·elik6 iednotn~ a ~ako Polít1ck:\_ strana prolctarlulu tallslCI. Jiného užitku - zvf'etd,
_ .u.1..:i „.u. 1-1.."' i.-_.,,: u--• .u.,_,_ Je ,:~,tlc on:::qu~aci .~J9Y~°'-' -~ _dt,_,::-:-. dáti, pr.91.attm ~ ~:-,
.CASOPIŠ.PRO š{ŘENf OSVeTYÁ HÁJENÍPRAVDY
f
· .V,cldd ttni v •ttrt. - 0,.9\1')' rtdťli:&ll IJucftd NA$O.~
( ' l a e«at'li d~:sJ'• tJ...-jld se úláaOf.tl
i=t111·.t Na1a P'-' iO balflidl ttt<h&IOT. Pfalplma(-"
. ·oilo\•er.áou • rak. rcpabllkli I a poM~ =.,_..a,. • n ..S.iL .s,iuaf•, fltao, (;rfl Cblo 21.
Jrd'\t„eii:e r. -~ a 111,nr.b.jl. Tel. ,.Ro.-llOIU• 110!\..
Kt l~!lt, • c;ctj ~ Kt 3t-. {ff m-cb, ►
,:o~\'li L'lttail1111, Amt lita aest-tal ~ .UtJ • ,IN~
l"fCÚr~ld! Edtr.-1 f.isiaa. - 1.!>dpot\.J.r.;· .. niku l<ě •·- • .Heil.i - ftll - ~ : ACelt Bulaa.
. ♦ ' u....._Cq121.
· ' . '.·-·· · r ~ : IICíla G!ioldtOň. . ·· ··
..
_,_
Roaňk L ,..· ·· V Brni,-dne U. le<!na 1921.
LIST P'"'O VÝCUOVU A HU HÁ.Jf:NJ ZAJMÚ DĚLNICKt Mw' '>l!Ž
INI! 1:J!:srNtK D. T. J, Čf:SHO.SLOVCN.SHÝCII Ni'\ MORA\.-! l''Ulfl
, li l)RNČ, DN~ 10. ňiJN.il 1010
Čfslo
L
llro,~~am·.·,\-\tadý prof;faťiát IH'puj,ic Z!I hc~lr. •,. li11tu ub3:1hovali budou llUlOht tu!by,
~I I n.icionalia:ickými ani_1p1ifťčnickým . kte1'-' v 1r~1c-1 chO\'áme.
1
llk" d ti ti
I
Jtdinč ,, soc ia Iismu vidh11c naši I Mladl il~lnkl a d~nkt. po}l.-fte
Y ve I;" r~ os P I upu- spásu. . 1 11dmi I \'1dNAnh1ť, '')'lNOlL'$tl a
~me k \'}'dAnl prvnlho čit.li •Pled• , . I ,, k H HI
voj<:•, v jchol z,1hla, I \'Yl~ťn•., je Nťm11fome ani na 10111to ml:1tě V) l ~,ovl'.>u ' l u '
Icho p(,sl~nl int'zt dl-tnickou mlá- z1lpln:i V)'1ilovi1I v~cchnn nule- pti\nl, Socl&llp.tlrk6 mhhl,~-~~ -..~tU
. • • • . , • - • - t . l . , . , I.. • t.~ , - , L , . • - • • •• ~ ••
( 23 )
-·--··· .,..., . ··- .,. .. -. -.
, o •-IQll••a•ra- ..,ci•a•,...,....,rt:t acuw;aa os nr
. . . . . .I
··1 I ' I ·.
..-.-.nAII ..... -.....,. .,.
DINllť·· ...
ltONUNIITICKe IT ... ltW
W lUllOI.LOVUUllU. •
5HU .._..TIIUIACtONALY
f1110' za 60 haltfA.
Na prahu druhiho
desetlletl USA.
%~ - .JO. ~ ,,..,_, .... CU,)
V ~ Ttnlbl ~fflo ,vuai DÚlli
~ ~ mlm. Vdkm llospod61'1tf
~ lt ~ pod ,11\'all halit1tl\-mdi 1
~ .... y ~ 'V &rwa •
li ot,yčetll bfvi IIM11IQ, Jůt .P0l1 Y}'badky Ill
.,. a &úvvc1 podle ~ dk M: koosblont,
~ bDdt l)Ollttvb Po ~"fal \"tfObcich.
llbo( roaab ~°' vt,oby r.&,ilf ,-M,
lllrl ... okolaolti. Lotolnli0 rob ~ Yl'·
• _,. vdral ~ Ul Poutw tůt. k <'Y.\"N
.-,dli ,e awdlo mtšlla S71'ot! lttům mlm1l}'-m, !t
dnd6kuem. .
. ~vleobc,.:;a!~f.evrilt
aimii Jb:lo, ~ t&kmk lMde dosakllo
Jltdv'lcčne noncy. Rb.li, fc daK! rodi'tc.ol
.... pkdry bylo by Ill()~ len s poullt!m
~ -=liw:lr#dl ~ Ale ~ !
SldllW ktfffll lllwala, !e I u ~ c l i
,_.. m6f.e btt <1311:\"Di plocha dSJe ro!Š!lo,--w
a~ lo potvrdila.. Tů lil př. osc,·111 ~
da • t1'a byla ldoSn!bo roli:11 ~cna o l.J'-,
I_. O 5,C, 11 koaoi,( ~ O l0-l5llo.
~~ šet~nl ~ tak~ ~~r.t nri„<l
dlDYu dob,1q :a skon&. A,iiak rlcpw.·ín! ma~
~ 1 1telll dim .ícll ;,oub>'m rv)"knlm
~ plodot a n.rldkm clw>vv di.)b)"\kl. Dor.s..
~ ~ ~ 1 S.,.-~ svaz.u 1c pm.
..._ ~illá ldt d61t>Jt;.m v\olnl n;,tj:;i riů·
t,. To jest n ·f~nf ic1iho ,·f=.1 n!ld ,!}'m n .::.Slrinim,
teduildctml Pf0$1~t,<.ll:) : .k!d. \' ic•,m,·
llQ'W ll'ide btt oz:atcn rillt 19!7 u nll)(l)lem
llf'lmi,•~ m:!ll rok rMult. Obili m,j lctošr!Jic,
Illku mnohan \'l'še. ~ rul.u lnlt!>ltt'-1&. Ni jli~
~lo~ ni rf. se %\·lá.tmt-n ~'mf.~ a,-,.
idek toho.lo moohctn !~ hl~ DCl.ll roku loň•
tibo.
TQ Yle J)hsplv~ k ileilknl tr~ }:()!lj:tfti;tun·
~ oW1 a J!l6 ~lskf pro:!ukt)'. Mohlo ~"ckinti
I ~ l\'t~; tl:;,ortll ~!'i ~~
,vfšeni&TI ~.úlí vmrtmbo trhl: ten~;-.
IIÍ produkty. Je: ~~ ~vda, f.e I.li. ~ H A!·
eip ~~lsh1 múu O\'Š,"'ITI :ul! i.a ~ k
fet9! obtUe. kdrbf ,~-oj -~ DCDdrle'.
trat Je ~1:n. Jů znim0. lcV1! se v r()C(;
~ V Sov&áan SYUU s1Jnt ncdo,rt1rrt
~•ého iboli. V 1. I~ M: \-i.lk tiú> s.'lllllce
pod.sttu,E ~!'.t I UII'~ ~st .tboti, jel
"1w patlllo do sbi,i!Y 111tdcr.,aJ,h<-ln~'cl! drJhli„
ldr m-nf 111 :dl ~a norm,'ol11!.. Nedmtilrlt tolao
r.bolf Deri ~ ;dtf llfckDnill ú#, ~1t
~ ~ - ~ lc oblil.I ul nebtJdc, ·
lů Jt 1CJG111 ilynf v rrirto'$1u? l(i.o stnlJJ' a
."idy 211 ,blmtr:lal!sad -" d:al ul mitnt \''Ý•
·lldo·. Pr6mr'1l se ,T\1ll rtdlleíl. od ,e očcU•,
lm. celwri ,vtrcJ,.. mstá a ~ utt\"hl
~ V lrv&IIII 111 ~- vzrustla o ~7'5~Nmi!
~ 1c pr6mrll J,gdc rht tato I v bodo..:ll)CI.
Odlwl. 1c \-znlllP vj-robf Zl bos;,odát~
Ill: ig;n-Jl.l IJlidé a:11 uc:iam6 JS"• aclll 111
,~ ,t,lmut. Qbromnf vzról.tla dopnv.í _.
6:IDnYlllc:M ~ Dctl( ' ~ dopr.\Vl'
'-.dl a pf. v IMtnu o f 'lí CJPTO'l duhou. Pfí
-. se m ~ Jlf()lttcdky ldJat ani lak
.., pabdlwiQ>, jak(, ~ lomkfhn. Lcbí 1116-
11:a ldoll6o rcb ubz.d da!I podstam6 ar.drt·
..... Úllldll8IO ~ ~loy~ J\"llll.
-~ He pr.i.. dniW:bo lkwtktf ;c tios;,i,dihU 5\llact.
sssse. DQOrr:ltnil ~ I Id dHVt.
flrll& acdnvl Ď"'Y, \7\•&.Jlc1 I ob,o\•,klbtl
~ .wtffl)"1la. )Ilko• p f . ~ rntll
~ • ,.ll&fflbS,U5rvllll (t ,V, lťlJ1y) • \}'•
llillif ceff)' ll&ertdl ~-tdl ~ .tOU
~ roka ·1111 itf!" 'lhml alabCA. nc!U lfU cl'I·
....
Clst4 .._
Olasai kDDflillafnl prallse brnloskt
. .. censar,.
W I 1 pN1t l<lf ~ - •••allz:J1..,...._,1,a•••;dik••
ttalrL - ltoa4161al a ....... nllo"9t0............ li• A 9 I UaI J 1 eMI „IPOlkh ._. ........tu1111 IHNI, ce h ........ - Celt ....._.
...OHHtl'1
~ . ;_ . . . . . . . .,-.retl ■MI, •·• I t 1 NI I S al
.. llofltoatL ·- · a•tct, JN odpowh M luto .-owoact ...,_1 .
l1tadJ'~sirulk I Ligf"11afcpáC snW!Aa..Wlil'áO Y tltk6r ■ I ltO-rnNaoM
"'°'-~ ---.l (».•Clil( vdle- IQ'd. Kromf ~a_..,.... c.-.io ....
_.. ~ M . . _ . , I " - ~ ;za,'Cldlo ~ ~ • i lrHl ■ f tlu ■ I
J\OIMalilll a ~ oWt ~ d l ~ Pl'UI ~ -..W.. ,_....,,,. s. SfauUa ■•
~... t h:kýdl ~ ·• a lr.aWodcm 12\·llkrie pro~ I J!I, (dl. 3 ~ • odn·
~k~Ma)lllll--neklla- -~)"1cMll,n,,n.;1rtl 1S.odlt.2MNI ·
lltadoll.liidla.M:iaallnd)'stWvWI:~ ~
dlrW.:o l amlll pa--=L Neaa::r h ~ Po...-~ lloalllbá a (lrCllldct odllrlll 'IIÍ
ldlrtia::e ~~ 01JY dm1lllCe ,uJ. soudnat WlllálOt Relt•r, tlil, l(oaefaý •
ihlJ• ~ lliklad. t. l Plbat1 1111, anll by vd;d)", . ~IOr S II a Ilit Ill . . . DtlQdNM,t, llilf
Q) ti:!lt Z8la'nll0, t ■ t lbJ' aemolllo b)'tl '- ~VII • . • , , . ,..,.,
•• 4rull6. ,o llo ■ lhk ■ cl 0111• . ,··
YClli ,·>·dhl Stalo•Uk J i ~ Ru~
fff\'■, I ail)' tlnl6llltj IJlll-1e ast6fd ~
,..,., ~ ,_., •Dll<IIY• Ytet ■ I
Phde„Hre ■1 cott ákilld Rovnmd. T1lnlo ·
~ ~pint z ■ eaoiDII)' · v,JIII
R••· no , 11 po""• day.
Anli b>' lldal dia•od. ~ JI ROTIIO!!( uba,..._
lbcavll • ,. IIOlldil do Ndace dva Pol-~
k ~ L1■lt •~ vredal~ d$llll>-k.ia
prohlfdli1'. \ 'e \tOlill l'C'dátora !IOU<lr'.
S lan s kf~o ~ ftl.eri Pllll•"&y red.a.:aho
-,alku I z:iiu•·b E prh álllí Jcbo Juxespoo. I.k::11..i. b>llliiel I ■,a NA! rocbktoq JNdr, Ziba.'
a. ktcti ab)1 ~ a -•G:111 r,nikl,!dl I
-lill ~ ~ ,- .. adal&R'..:l hliedai;,e u~
.~ ndtop~)-. ~ foOlóuta Si-U111 dHěl PO·
~ ~ ,-~ lldo rxt ~- ~Anek P5al.
tnli Ilf dá Jřl aom fůl, o k1erl' ~ se
-=clnif!l. . • -.· .
~ ,... ~ bcio·i-..ioa • prolO
omnf etowa,16 IC Yber■ ,._, cla re<l:111,:e :tno\'ll
l!t-a (IOl.;'daf kll■lls2I, ktd( mdmll. f:e Ro•'OO"l Mao tcflo "l"•'
Cil ZJll1\ll a!Ja•·111a a tdy Dad u~ a .a.'111 , ell,;ou ad prn rod!mll ~•'tho tt<ol11, rt<kánl nolJS·
lldlll kierf i'.:iáotw je li~od11, pro,·d z ,·ý.ů •-..Nniídl\ a pro PIQJON ~&o lOIIIM.
nll!kaa ull6o Ú51WP--C aoTo ■ prolllldt ■ I -·..:··'. • .." redlh'i ~ adlri Mol)'"~ llř1· · : ~• zltra n~· t ,•olhÚlt ~ lell.:hC-6
lonit'11 nidlllOn\ '°°"'· S I ■ u_h11 o a Zl- -}· a l'lld)'dt Ol1lori clo ~čtlo (Qal. •
b ■ ra, ale I fil(JIJ mlalrturd ■q,n~c<.11 li na. ;ltsé bol.1e JodlaNIO o UhJ pr0Tolt1~1i
111&&,1 I «, ~ udli (!!) Md,;. Pr<ilií4a i Pr I li 1 I I, Ul h S kf CH! vr ) '. ~il{ ,'K'tA
du ,-(Jla I taito..rále hen>~ ~ Ilko : hrilaDlůii te ~ ~ cban!
( 24 )
·-·'
zely však jen pro Blanensko a Vyškovsko. Proto se sloučily Moravský kras
s Pravdou a od roku 192_3 vznikl nový týdeník Pravda s dosahem pro celý kraj
a s dvojnásobným rozsahem stran.
Podobně tomu bylo v Ostravě, kde vznikl místo Dělnického deníku týdeník
Svornost s určením pro celou severní Moravu. Dělnický deník nezanikl, avšak
pro finanční nesnáze byl jeho tisk od 1. 1. 1923 přenesen do Brna a přinášel
kromě místních zpráv z 90 % sazbu Rovnosti. Brzy však komunistická strana
dospěla k závěru, že vydávání deníku se stalo pro ostravský kraj nepostradatelné,
a usnesla se na konferenci 11. listopadu 1923 přenést tisk Dělnického
deníku zpět do Ostravy od 1. ledna 1924. Přeložení tohoto časopisu předcházela
intenzívní agitace pro získáni nových odběratelů a v posledních dvou měsicích
se konalo za tímto účelem mnoho plenárních a veřejných schůzí. Zejména
byla na závodech nově zorganizována a rozšířena kolportáž. Dělnický deník se
cd 1. ledna 1924 opět tiskl v Přívoze a do Brna přešel tisk Svornosti. Vydávání
Svornosti se vrátilo zpět do M. Ostravy až 16. října 1925, odkdy se M. Ostrava
stala významným vydavatelským střediskem komunistického tisku; naproti tomu
Brno se změnilo vlivem pravicových sil v oportunistické centrum a jeho dosah
v tisku tím pro komunistickou stranu zeslábl.
Před rozbitim nezůstalo ušetřeno na Ostravsku odborářské hnutí. Od 8. ledna
1921 zde byl vydá~án jednotný odborový týdeník Zwi~zkowiec, který psal v ~ásadách
nekompromisního tříaního boje a jehož redakce byla v rukou komunistů.
Po dlouhých přípravách vystoupil odborový sekretář R. Tayerle, který
figuroval jako vydavatel časopisu, a vzdor rozhodnutí krajské konference
v č. Těšíně změnil od srpna 1922 obsah časopisu v duchu II. internacionály.1
Komunistická strana proto založila vlastní orgán, který stál na zásadách rudé
odborové internaci9nály, Czerwony zawodowiec.
V Prostějově vznikl v únoru 1924 nový časopis Oděvní dělník jako komunistický
orgán odborové organizace Svazu dělnictva oděvní industrie v Prostějově.
Zanikl v březnu 1925 sloučením Svazu s Mezinárodním všeodborovým svazem.
Když sledujeme j~dnotlivé časopisy strany, vidíme, že příčinou jejich vzniku
nebo zániku nebyl jen boj strany zaměřený proti jiným stranám, ale také boj
uvnitř kom_unistické strany. Bylo tomu tak na přelomu let 1924 a 1925, kdy
vznikl první časopis označený jako orgán komunistické opozice. Byla to prostějovská
Stráž lidu, jejíž vznik byl vyvolán místními spory ve vedení strany.
Krajský sekretariát 17. kraje, k němuž patřily okresy Přerov, Prostějov, Holešov,
Olomouc a Zábřeh, vydával Stráž lidu. Vydavatelem byl profesor Jan
Kamenář z Prostějova a redaktorem Jakub Frič. Pro neshody ve vedení listu
byli oba vyzváni, aby na své funkce rezignovali, a redakce i administrace byla
od 19. srpna 1924 přenesena do Přerova. Vydavatelem se stal ·krajský výkonný
výbor a odpovědným redaktorem Antonín Bukač, za jehož vedení postupně dosáhl
list výborné úrovně. Profesor Kamenář, který byl ze strany vyloučen, se
nepodřídil rozhodnutí krajského výboru a prohlásil svou skupinu za opozici.
Využil okolnosti, že byl veden jako vydavatel Stráže lidu, a začal od ř{jna 1924
opět Stráž lidu vydávat, s podnázvem Casopis Komunistické strany Ceskoslovenska
(oposice). Jan Kamenář .se cítil v pevném postavenL Podal dokonce
žalobu na krajský výbor pro neoprávněné vydáván{ stejnojmenného časopisu.
V jeho skupině zůstal také dřivějši odpovědný redaktor Jakub Frič, kterému
zůstal adresář odběratelů. Ctenál'l však pt<ešll k orgánu krajského výboru
v Přerově a v lednu 1925 opoztčnf 11st zanikl, neboť Kam en ářova skupina nenašla
v řadách komunJstí't sympatlH.
( 25 )
Druhým opozičním listem byla brněnská Rudá rovnost. První pravicové projevy
můžeme na Brněnsku sledovat od listopadu 1924, kdy dosavadní odpovědný
redaktor Rovnosti Jan Doležal byl ustaven politickým redaktorem Rudého
práva a odešel do Prahy. Místo něho nastoupil Edmund Burian, který byl však
vzápětí vystřídán Jaroslavem Roučkem, a redakce přešla na pozice pravicového
krajského výboru. Určité rovnováhy chtěl dosáhnout ÚV KSČ zasíláním balíků
Rudého práva, vedeného levým křídlem strany, do Brna. Rudé právo však nenacházelo
potřebný odběr, neboť neproniklo mezi brněnské dělnické listy
s dlOuholetou tradicí. Když vzájemné útoky v tisku byly příliš ostré, byl ujednán
kompromis, že až do definitivního rozřešení vnitřní krize nebude o událostech
diskutováno v tisku. ústřední výbor začal s brněnským vedením vyjedná:vat
21. dubna 1925, k_dy vyslal do Brna B. Šmerala, A. Zápotockého, A. Neuratha,
J. Hakena a č. Hrušku. Od brněnských činitelů se žádalo, aby se podrobili usnesení
v. sjezdu Komunistické internacionály a II. říšského sjezdu KSČ. Jednání
pokračovalo 24. dubna v Praze schůzí rozšířeného ÚV KSČ, na kterou byl z Brna
..,-yslán krajský důvěrník Václav Chabera. Ten svolal ještě na týž den 24. dubna
í925 do Dělnického domu v Brně schůzi, které se účastnili' též J. Haken, A. Zápotocký
a J. Kříž, a jejím výsledkem bylo přijetí všech požadavků ústředního
výboru. Pro posílení pozic levice přešli do Rovnosti redaktoři Josef Guttmann a
Ivan Olbracht, do sekretariátu pak František Smetana z Plzně, který také brzy
nastoupil jako krajský tajemník. Krize se navenek projevila odchodem bývalého
poslance Jaroslava Roučka s menší skupinou jeho přívrženců, kteří se spojili
se skupinou Bubníkovou v Praze. Po krátké době tato skupina zanikla přechodem
do sociálně demokratické strany.
Tímto vyvrcholením se však neuklidnily vnitrostranické poměry, pouze opoziční
skupina jednala opatrněji. Na pomoc F. Smetanovi byl vyslán Julius Choráz,
který se stal šéfredaktorem Rovnosti; jejich úkolem bylo stranu zbolševizovat
a zbavit ji oportunismu. Ke druhé krizi došlo v únoru 1928, kdy byli ze
strany vyloučeni ředitel konzumního družstva Vzájemnost-Včela Václav Kovanda,
tajemník Středomoravského svazu proletářských bezvěrců Josef Zátrapa,
bývalý krajský tajemník František Krček, Anna Vq_ňková aj. Vyloučeni se odvolali
k ústřednímu výboru, nevyčkali však rozhodnutí a svolali do Dělnického
domu v Brně schůzi, na které zvolili akční výbor komunistické opozice. Komunistická
opozice byla na Brněnsku nejsilnější jednak proto, že někteří její
vedoucí činitelé byli bývalými vedoucími v dělnickém hnutí, jednak svým vlivem
na podniky a družstva Vzájemnost-Včela, Dělnický dům s Lido-bio a Dělnickou
akademií. Brněnská komunistická opozice začala vydávat od 15. srpna
1928 vlastní týdeník Rudá rovnost, jejíž program, jak se praví v prvním čísle,
byl programem KSČ, organizoval se pouze proti aparátníkům ve straně, proti
vnitrostranické· diktatuře a pro demokracii uvnitř strany. Tento program se
však vyvfjel silněji doprava, než bylo dáno na ustavující konferenci, proto nemohlo
být později splněno to, co si konference určila, že totiž po napravení poměrů
se opozice do strany vrátL Rudá rovnost stejně jako opoziční skupina zanikly
v srpnu 1930 začleněním do sociálně demokratické strany.
Třethn komunistickým opozičnfm časopisem byla Pochodeň, která vznikla
,,. Ostravě až v roce 1930. Zatímco Stráž lidu vznikla jako m1stn1 protest proti
přeloženi listu, Rudá rovnost pak jako orgán silné pravicově skupiny, byla Pochodeň
osamocenou akci svého vydavatele, kterým byl Josef Pergl, osobnost
spjatá s rozvojem dělnického hnuti na Ostravsku. Pergl se domntval, že ve straně
je mnoho doktrinářů a sektářů, kteřl svedll stranu k okchn, jež otřásly dů(
26 )
k Straně Proto do podnázvu svého týdeníku dal také heslo Orgánvěrou mas e • . , k, J p 1 - kpro sjednocení pracujícího lidu. Náklad Pochodně byl dosti n1z y. . erg vsa ,
po šest let až do své smrti list vydával věren ~věrnu p~~odn~mu pro?ramu a
nevrátil se ani zpět ke komunistické straně, ani se neprikl~ml k sociální demokracii,
jako tomu bylo u výše uvedených opozi~ních čas_op1sů.
Již první čísla komunistických časop:sů_ byla ~1lně po~tlže~a cenzurními zásahy.2
cenzura měla pro komunisticky tisk ze1ména fmancní -~ásledky. Tak
např. na Ostravsku od ledna do října 1926 byl Dělnický deník trm3ctkrát konfiskován,
přičemž pětkrát byl celý náklad zabaven, v ostatních pripadech by~
zabaven z velké části. škoda tím způsobená činila asi 18 000 Kč. Na redakci
bylo podáno 18 žalob, které skončily vesměs ods,ouzením, čímž vznikla další
finanční škoda ve výši 8300 Kč. Od října 1925 se tiskla v Přívoze opět Svornost,
která do října 1926 byla jednou konfiskována a bylo na ni podáno 5 žalob,
útraty Um vzniklé činily 2500 Kč.3 Podobná situace byla o rok později v Brně,
kde Rovnost byla v roce 1927 konfiskována v 75 případech, Pravda v 11 případech.
Podle zprávy sekretariátu KSČ tím vzešla škoda na tisku ve výši 31 538
korun, na soudních útratách za tiskové přečiny pak dalších 20 522 Kč. Celkem
tedy utrpěla komunistická strana konfiskacemi obou brněnských listů
škodu 52 060 Kč.
úmysl úřadů byl zřejmý: přimět redakce komunistického tisku psát takovým
způsobem, aby cenzura · neměla k zásahům důvodu. To se však nikdy nepodařilo.
Když běžné denní konfiskace neměly očekávaný důsledek, přistoupily
úřady k dalším formám. V některých případech docházelo k tzv. zajištění celého
nákladu, kdy policie zabavila list, aniž uvedla, co bylo při tiskové prohlídce
shledáno závadným. V takových případech nemohlo vyjít opravené vydání
a noviny toho dne nevyšly.4
Od roku 1928 přistoupila vláda k dalšímu postihu komunistického tisku, kterým
bylo zastavování jednotlivých listů na dobu jednoho až šesti měsíců. Prv.ní
zastavení postihlo Rovnost od 30. října 1928 na jeden měsíc. Bylo to v následující
den po zastavení Rudého práva a Rudého večerníku. Záminkou byly demonstrace
dělníků za svá práva u příležitosti oslav 10. výročí založení republiky.
Zastavování komunistického tisku, zpravidla vždy na šest měsíců, trvalo
až do roku 1936.5 Protože zemský úřad zastavoval stranický tisk nečekaně a
ponejvíce v době, kdy zastavení bylo ponejvíce citelné (zpravidla před volbami),
prováděla komunistická strana patřičná protiopatření. Budovala ilegální
aparát pro vydávání a rozšiřování zakázaného komunistického tisku. Také se
snažila využít všech prostředků k posílení a náležitému ideologickému vedení
sympatizujícího tisku tam, kde existoval, a zřidit takový mimostranický tisk
(ve způsobu nedělních listů, večerníků, ilustrovaných časopisů apod.) v místech,
kde dosud nebyl.
Ilegální časopisy vznikaly v závodních a uličních organizacích od roku 1925,
a to zpravidla při zvláštních příležitostech týkajících se závodů, při volbách,
nebo náhradou za zastavený legální komunistický tisk. Ponejvíce byly zhotovovány
různou rozmnožovací technikou, zpravidla cyklostylem, některé však
byly tištěny v tiskárnách a měly formu legálního časopisu. »Strana docHila
v tomto ohledu značného úspěchu, protože na zákaz komunistického tisku dovedla
rychle reagovat. Vyšly, vycházejí a jsou hromadně rozšiřovány stovky
z~vod~í~h, místních, okresních a centrálních časopisů, jejichž celkový náklad
~revy-;uJe náklad dřívějšího legálního tisku strany.«6 v ilegálni podobě pokra<:ovala
ve vydávání řada časopisů v době svého úředního zastaveni. V Ostravě
( 27 )
. , , Havíř V Karviné Czerwony zawodowiec, v Hodoníně:to byl Dělnicky den~k : St áž i1du Na Brněnsku byla nejvíce rozšířená Prole-~~;~:~k:o:n~s:r~~:~~o:ych~zela pr~videlně čtrnác~idenně od září 1933 ~o jar&-' t O
Dělni·ckou rovnost Studiem archívního materiálu se
roku 1934 za zas aven u · . · í h č is 0
podařilo zjistit 141 titulí\ závodních, uličních a jiných typfi ilegáln c · .asop uv dávan, ch komunistickou stranou na Moravě v létech _19~5~1936. J~jich s~u-pis v téio práci neuvádíme neboť byl s dosažitelnými udaJi Jlž pubhkován.Vedle ilegálních závodní~h časopisí\ vznikaly od třicátých let_ závodní časopi­sy legální. v největším středisku prfimyslu, na Ostravsku, vzmk~y v roce 1930·čtyři takové veřejné komunistické týdeníky, kterými byly ~aviř, Vítkovák apolské Karw:niak a Trzynczan. Nejskvělej~í začátek ~ěl„ V1tkovák. »Prvníh~čísla Vítkováka se prodalo 2400, druhého dsla 2900, tretiho čí:~a 3800v,a po_sledního čísla Vítkováka již celých 5000 kusfi. úspěch je tím věts1, povázime_~h,že celý tento náklad byl rozkolportován již v prvém dn~, kd:,žt? pred~háze1icíčísla kolportovala se vždy dva či tři dny. Uvážíme-li, ze kazdeho .. Vitkov~kapřečtou si nejméně dva dělníci, tu možno říci, že Vítkovák získal Jl~ polovinu.dělnictva ve Vítkovických železárnách.«8 Naproti tomu začátek vychazení Kar-winiaka nebyl tak snadný. Casopis začal vycházet jako samostatná příloha Glo-su robotniczego i wlošciaňskiego, náklad třetího čísla, které již vyšlo samo-statně, byl ve výši 2500 výtisků zabaven. Vydávání Karwiniaka skončilo jehozastavením na šest měsfcfi dne 13. října 1933. I když vyšlo ještě jedno číslok volbám v květnu 1935, byl jeho náklad ve výši 3000 výtisků zabaven a bylvysloven zákaz rozšiřování. Nejdéle se z těchto časopisů udržel Havíř, kterývzdor čtyřem půlročním zastavením zanikl až v září 1938 v souvislosti se za-stavením činnosti KSČ.
Významné postavení měl také závodní časopis Baťovák. Když vyšlo jeho prv-n{ číslo, vydané Antonínem Zápotockým v Praze v dubnu 1930, vydal Baťaobratem stejnojmenný časopis, kterým chtěl komunistického Baťováka zesměš­nit.9 To se T. Baťovi nepodařilo, naopak udělal ještě rudému Baťováku reklamu_Na příkladu Baťováka vidíme však i další formy nátlaku na komunistický tisk,dokazující, že zákon v tehdejší době sloužil mocným. Když vyšlo první číslo no-vého Baťováka vydávaného v Břeclavi v červnu 1932, nebylo tiskovou prohlídkoushledáno závadným. Přesto však Baťa zmobilizoval soudní a policejní aparáta podal proti vydavateli Františku Vlčkovi u Krajského soudu trestního v Br-ně soukromou žalobu pro urážku na cti. Krajský soud vynesl okamžité usnese-ní a nařídil četnickým stanicím v Břeclavi a ve Zlíně provést domovní prohlíd-ku v tiskárně a v sekretariátu Průmyslového svazu kožedělníků Svépompc. Po-licie značnou část ze 1400 výtisků nákladu zachytila a zničila. Soudní řízenísice Baťa nevyhrál, zničením nákladu však svého cíle dosáhl.loDruhá polovina dvacátých let, charakterizovaná jako období dočasné stabili-zace kapitalismu, se vyznačovala, jak již bylo uvedeno, ostrými boji KSC s bur-žoazií a reformismem a oportunismem ve vlastních řadách. A postih komunis-tického tisku byl velký, neboť právo a moc_byly na straně jeho protivnikí\.Pro rozšiřování komunistického tisku vznikly nové nesnáze. V záři 1929 zaká-zalo ministerstvo financí ·prodej veškerého komunistického tisku v trafikách aministerstvo železnic v. nádražnich prodejnách a restauracrch. Tento zákazznamenal citelnou ztrátu v počtu čtenářfi, neboť siť kolportérí\, kteři kromě­poštovníhov zasíláni jedfnl mohli komunistický tisk rozšiřovat, nemohla pronik•~out do vsech potřebných mlst. Aby flnančnl ztráty byly nějak'9m způsobemcástečně hrazeny, vyzývala strana ke zvyšováni poč tu oclběrat eH\, k pravidel-·
( 28 )
néinu vyúčtovávání tisku od kolportérů a organizovala také od roku 1927
zvláštní sběrací akce zvané »Cenzorovi na tužku«. Tato akce byla prováděna
na Ostravsku u příležitosti různých komunistických schůzf, mfsto novoročnfch
akcí apod., kde vynesla např. koncem roku 1927 sbirkou částku 8300 Kč.11
Přesto neutěšená finanční situace pokračovala. Proto došlo ke zredukováni
platů v redakcích a administracích a také ke slučování i zánlku některých časopisů.
Zatímco Osi.ravsko si sviíj tisk udrželo ve stejném rozsahu, nebylo tomu
tak v Brně. Již v roce 1925 přestal vycházet odborový týdeník Zájmy domkářů
a malorolníků a měsíčník Federace dělnických tělocvičných jednot Předvoj.
V roce 1927 zanikl satiristický čtrnáctideník Šlehy .a v Brně tak zůstaly jen
-časopisy Rovnost a Pravda. Omezováni brněnského stranického tisku bylo zapříčiněno
oportunistickým bojem uvnitř strany a také neutěšenou finanční situací.
Bylo proto rozhodnuto přenést tisk Rovnosti od roku 1929 do Prahy, kde
začala vycházet jako hlavičkový list Rudého práva a později Rudého večerníku
pod názvem Dělnická rovnost. Toto řešeni bylo však nevýhodné pro brněn.ský
krajský výbor, který po přeložení Pravdy do Třebíče, kde se tento týdeník
spojil s tamější Jiskrou, neměl vlastního tiskového orgánu, a proto usiloval
o navrácení tisku Dělnické rovnosti_zpět do Brna. ·
Mezníkem v činnosti komunistické strany byl jeji V. sjezd v roce 1929, který
očistil stranu od oportunistů apo stránce organizační přinesl nové rozdělení
krajů.12
Počet moravských krajů byl k 1. lednu 1930 snížen o jihlavský, který
celý přešel k brněnskému kraji. Brněnští soudruzi tím spíše pociťovali nutnost
vydávání vlastního časopisu, prQto se krajské vedení všemožně snažilo o zajištění
tisku Dělnické rovnosti opět v Brně. Proto se věnovala komunistická
strana od roku 1931 agitaci a sběracím akcím pro tiskový fond, neboť muselo
být sebráno a zajištěno alespoň 10 000 Kč na první vydání Dělnické rovnosti
v Brně.13 Přestože se nedosáhlo stanovené su·my, přistoupil krajský sekretariát
od 1. září 1931 k vydávání deníku v Brně. Dělnická rovnost byla tištěna v akciové
tiskárně Moravské unie, která si stanovila podmínku, že každý týden
bude složena částka, odpovídající asi běžnému nákladu, tj. 3000 výtisků denně.
Pro zabezpečení odběru byli získáni noví kolportéři a · list byl zlevněn na 20
haléřů, u nedělního vydání na 50 haléřů. Když byl takto zajištěn tisk Dělnické
rovnosti, byl také zreorganizován zbývající komunistický tisk na Moravě, s výjimkou
ostravského. Třebíčská Jiskra zanikla v souvislosti se zrušením jihlavskéh_o
kraje KSČ. Orgány krajů Hodonín (Slovácko), Přerov (Stráž lidu) a Šumperk
(Naše slovo), které dosud byly vydávány společně v Přerově, přešly rovněž
do Brna, kde vycházely jako hlavičkové listy Dělnické rovnosti a přinášely
také sazbu stejnou, jako měla Dělnická rovnost, doplněnou jen podle potřeby
o místní zprávy. Redigování komunistického tisku bylo dále zlevněno tím, že
Dělnická rovnost a její hlavičkové listy obsahovaly z počátku vždy tři strany
otiskfl z Rudého večerníku a pouze jedna strana byla věnována otázkám kraje.
Matrice Rudého ·večerníku byly zasilány do Brna poledním rychHkem z Prahy.
O dobré připravě a výsledku celé akce svědči zvýšení denního nákladu na vlce
než dyojnásobek.
V březnu 1931, v době, kdy byla ještě Dělnická rovnost tištěna v Praze, byla
úředně zastavena na čtyři týdny současně s Rudým právem a Rudým večernl·
kem. Protože to bylo v době přfprav Meztnárodnlho dne boje protl nezaměs tn a nosti,
snažila se v Brně komunfsttcká strana vydávat náhrn cl nf časopts. Pokusil
se o to krajský tajemn1k František Pfšek oznámenlm vydfl vónl clentku Rozhlas.
Pollcejnl ředltelstvl však žádost za mHlo il k vydóvánl nedošlo. Zato se ob{
29 )
.c.. •#:
JSILJE/JI/ 1[llJT fOllTICXO :D.UHORifTICKY.
l>emol<r~cit Je tflsltuse.
••••" L „t ••s~•-. rn•• icw. ■ .a1.-., .,•• t-••• 01.~•~•<tr.., n ••
~~-----:.,~.:.=.::.-;:.;\.-~-:i=.-:-~~ eoML
..... 1a.: ff ......... ._.... 1111e•
-Obro,..116
demonstrace
( 30 )
LEHY oLIST POLITICKE SATIRY A VTIPU.
Zafi'lilnt existence.
.... ... -..,.. ......·.. ..-."""' ....................11....,_~ .....,,.,....\ ....... ,.,... .........1 . •
-- -. .~ ·-- .--- --·":~-??:,,~---~~~
~~~ __....._.___._f.:t:
:-..-...:;:-::::== .......&OIIUllfflall.,...;.,. . . .~...... ~ ~~
·-··i:c1,~:=:1
----................_._.,.... __..__..,.......~
............... ·......:··:~
v.aa Rudt l1tnlt1 mládBIC U.U. ■ U. ....
.- Ol ■■te-L
jevily v Brně tištěné ilegální časopisy Rudé právo a Rudá fronta, které měly
podobu legálních časopisů, aby spíše unikly pozornosti policie.
První polovina třicátých let znamenala pro komunistický tisk dobu jeho zastavování.
Zemský úřad v Brně použil § 34 čís. 1 odst. 3 zákona na ochranu
republiky a nařídil 9. října 1933 dokonce zastavení všech ·komunistických časopisů
vycházejících v Brně a v Ostravě.14 Tak byly zastaveny Dělnická rovnost
a Dělnický deník na tři měsíce, zbývaj_ící časopisy Czerwony zawodowiec,
Gl'Js .robotniczy, Havíř, Karwiniak, Slovácko, Stráž lidu, Trzynczan a Vítkovák
na šest měsíců. Aby komunistická strana nezůstala bez tiskového orgánu, požádala
ve Žďáru nad Sázavou, tedy v okrese, kde dosud komunistický tisk nevycházel,
o vydávání nového časopisu Hlas českomoravské vysočiny, vzápěti též
o hlavičkový list k tomuto týdeníku určený pro české kraje pod názvem Vesnické
noviny. Přesto, že vydavatel časopisu Bohuslav Rydval uváděl politický
směr jako protifašistický a chránil se označení komunistický, okresní úřad povolení
k vydání zdržoval, a když je posléze přece udělil, prováděl velké kon-
fiskace.
Neutuchající perzekuce trvala ze strany úřadů až do roku 1935, kdy se po
uzavření Československo-sovětské smlouvy o vzájemné pomoci pronásledování
komunistického tisku podstatně snížilo. V této době vznikly jen dva časopisy
pro německé členy, a to Alarm a Genossenschaftsblatt, které však neměly dlouhého
trvání. Německé časopisy KSČ měly své tiskové centrum v Liberci, kde se
seskupila kolem hlavního deníku Vorwarts další vydavatelská činnost. Tak do
Liberce přešel v roce 1922. z Ostravy tisk týdeníku Der Kampf se svým hlavičkovým
listem Volksstimme. Po jejich zániku vycházel v Liberci od roku 1926
pro všechny volební kraje Arbeiter Zeitung, který od srpna 1931 vycházel denně·
formou hlavičkového listu vedoucího deníku Vorwarts, s určením pro Moravu,
Slezsko a Slovensko. Druhá
polovina třicátých let byla ve znamení boje komunistické strany proti
fašismu. Ve struktuře tisku nedošlo k velkým změnám. Vydávání deníků přešlo
do Prahy, kde vycházely jako hlavičkové listy Rudého práva pod názvy
Ostravský dělnický deník a Moravská rovnost od 1. prosince 1935. Vedle Ostravy,
která po celé obdobi byla také střediskem polských časopisů KSČ, udržel si
svůj tiskový orgán jen hodonínský kraj, který ·po zániku hlavičkového Slovácka
vydával od září 1935 po tři roky samostatný týdeník Rudé Slovácko, přejmenovaný
v roce 1938 na Moravské Slovácko.
Fašismus, proti kterému vedla důsledně boj jedině komunistická strana, však
dočasně zvítězil. Prezídium ministerstva vnitra vydalo 20. října 1938 telefonický
příkaz, ve kterém zastavilo práci KSČ v zemi české a Moravskoslezské a
zakázalo jeji další činnost.15 Nařidilo domovni prohlídky v místnostech organizaci,
v redakcích i v soukromých bytech funkcionářů. Městské a okresní úťady
vystavily přrslušné zastavovaci výměry, při domovních prohlidkách však
nenašly podle hlášeni žádný důležitý písemný materiál, neboť komunistická
strana zastaveni své činnosti očekávala a předvidala, hlavně po zastavení č in-
nosu strany na Slovensku.
úroveň činnosti moravských redakcí stranického tisku, výhodněJši tiskové
podmínky a vhodně dopravnl spojeni přivedlo také stranu ke koncentraci slovenského
komun1stlckého tisku v moravských tiskárnách. K prvnt tu kově hromadné
akcl došlo v roce 1924, kdy přešel z VnHel< clo Ostrnvy tehdejší hlavni
redaktor slovenského komunlstlr;:kého tisku Klement Gottwald n v tiskárně
Společnosti pro nakladatelstvf č a sop i s{\ a t:tskarský prl\mysl Keller a spol.
( 31 )
v Ostravě-Přívoze byly tištěny tyto časopisy s určenim pro slovenské kraje:
.Pravda chudoby, vycházela třikrát týdně v nákladu 3500 výtisků, Hlas ludu, týdeník
ve stejně vysokém nákladu, Proletárka, čtrnáctideník v nákladu 1800 výtisků,
a Spartakus, který byl městčníkem FDTJ a vycházel v nákladu 1200 výtisků.
V roce 1926 přešel do Ostravy ještě tisk týdeníku Munkás, vydávaného
v maďarštině do té doby v Košicích. Když v roce 1928 posílil ostravskou redakci
Ladislav Novomeský, začaly kromě dosavadnich časopisů (v té době to byly
jen Pravda a Munkás) vycházet pro Slovensko další tituly: Slovenská chudoba
s maďarskou verzi Proletár, druhou dvojicí byly měsíčníky Slovenská dedina a
Magyar falu, třeti skupinou časopisy pro mládež Signál s maďarskou verzí
Ifjú elč:ire. Vydavatelská činnost slovenských komunistických časopisů v·Ostravě
byla přerušena začátkem roku 1930, v souvislosti s novou územn[ reorganizací
KSČ po V. sjezdu, odkdy vydávání 'některých z uvedených časopisů pře.šlo
do Bratislavy nebo do Prahy, některé pak zanikly.16
V roce 1932 se na Moravě vydávaly opět komunistické časopisy s určením
pro Slovensko, a to v břeclavské tiskárně Vladimfra Chlandy.17 Od března do
konce roku ·1932 byl v ni tištěn měsíčník pro literaturu, vědu, politiku a umění
Dav a od července 1932 do března 19.35 byl v Chlandově tiskárně vydáván
ústřední slovenský komunistický týdeník Pravda chudoby. V roce 1935 vyšly
ještě dvě čísla měsíčníku pro malorolníky Kosák. Přestože šlo o komunistické
~asopisy vydávané na Moravě, neuvádíme je v naší ·bibliografii moravského komunistického
tisku, neboť jejich obsah byl určen pro slovenské kraje, v nichž
byl také rozšiřován, a speciální bibliografie komunistického periodického tis-ku tyto časopisy uvádějí.
POZNAMKY
1 Czerwony zawodowiec, 1. 9. 1922, č. 1, s. 1.2
Srovnej tabulku cenzurních zásahů podle jednotlivých skupin politických stran, uvedenouna str. 14.
3
Srov. Zpráva sekretariátu _18. krajské organizace KSČ v Moravské Ostravě. SAB, ZOB,fasc. 393, č. 19 857.
4 Srov. článek úžasná konfiskačn1 praxe brněnské censury. Rovnost, 27. 7. 1927, č. 204, s. 1.5
Příkazy k zastavení postihly moravský komunistický tisk takto: Baťovák - na dva mě­sí~e od 16. 3. 1932 do května 1932; Czerwony zawodowiec - třikrát na dobu vždy šestl mě­s í ců, a to od 7. 10. 1933, 1. 11. 1934 a 31. 1. 1936; Dělnická rovnost - na jeden m ěsíc od15. 7. 1929 do 14. 8. 1929, na neurčito od 2. 3. 1931 do 25. 3. 1931 a na dvakrát po třech mě­s ících od 6. 10. 1933 a od 30. 4. 1934; Dělnický deník - na měsíc od 21. 7. 1929, a na dvakrátpo třech měsících od 1. 10. 1933 a od 23. 2. 1934, toto druhé zastaven[ na U'i měsíce zname-nalo zánik listu; Glos robotnlczy - třikrát po šesti měsfcích, a to od 6. 10. 1933, 16. 6. 1934a 8. 3. 1935; Havíř - čtyřikrát po šesti měsících, a to od 10. 11. 1931, 3. 10. 1933, 28. 5. 1934a 2. 2. 1935; Karwln!ak - jednou na šest měsíců od 13. 10. 1933, časopis byl však obnoven až24. 5. 1935; Rovnost - na jeden měsfc od 30. 10. 1928 do 1. 12. 1928; Slovácko - na šest mě­s íců od 6. 10. 1933, list už více nebyl obnoven; Stráž - lidu - dvakrát na šest měs fcll od14. 3. 1931 a od 6. 10. 1933, druhé zastaven( znamenalo zánik listu; Trzyflczan - dvakrát našest měsfcO, a to od 7. 10. · 1933 a od 2. 3. 1935; Vítkovák - od 1. 10. 1933, zastaven( zname-nalo zti nlk listu. '
6 Rezoluce politbyra z 21. listopadu 1933. Viz v !legálnf brožufo K. S. Cáslavský: Jak peč ovato růst stromť'l? na str. 29-32. - SAB, ~OB B 40, kart. 421, č. 23 000/34.
1 Sřov . f. Kubtl5ek: Padesát let komunistického tisku na Moravě. Brno, Blok 1974. 217 s.,16 s. fot. příl.
·a Srov. č ltin e k VHkovák zvftězill Dělnický deník, 27. 2. 1930, č. 49, s. 1. Z tohoto č l á nkubyla cen zurou vyškrtnuta zpráva o uvězněni odpovědného redaktora VHkováka.s Viz č lán e k Baťa dělá reklamu rudému Ba(ováku. Slovácko, 6. 5. 1930, č. 51, s. 2.10 SAB, KSB, TI VII 440/32·.
11 SAB, B 40 ZOB, kart. 417, č . 42 873/33.
12 srov. M. Trapl: v~voJ orga nl za čnl struktury KSC na Moravě. Acta Unlvorsltntls Pulftc kln-na e Ol omucensls, Ht stort ca 4, 1963, s. 235- 250.
13 údaJe ::> výši čá stky, potfobn6 pro zaJUIH!nl tisku DtHnlcl<é rovnosti v Brni, se v ťO\ac~chpollceJnfho redlt elstvf rozchllzo Jf. Prvnl lc ro ky k pronAsonf ttslrn byly d0 Jod nl\ 11y v U 111 ě~O. 6. 1931 u prfl ežlt ostt kra jské lrnn roro nco l<0m unl allcl1 0 ml ádote, lltlHÓ se Mns tnlll tnkO
( 32 )
DSIAAVSKf ------ c-QNI.
DEI.MCKYIIIMK ·:·:
-!..":':,.·.~--=-----=-1
.::-_,...-·--:1---·---!
.;:;...--:-:-:_-..:-1
NIDOYOLTI
----·-·-·.... -.....,._....,. __-DIJTI .tATIINOUT
-·----...,
HAv·1·R- ---==-- š,·---··=""~~.=.~::::::-:c:---.:.·.:-.--... 20. •-=-=-~-~ •••••••• ln■t, llien•• •1tra■,, ••._,,.,,,.,,tllifle rew:i,.. Do .,i....,.......: •• ... o-..., ......,. .. ,,t:=-~--~:-:.._...·::- ,\.:;-;:..f•. ·. _..,~'!::...~ :...._____.,. __________.., ______Za drahotnl ripomoc :~~.=..--::=:-~,. . • zlepšeni smlouyy ~_:::-~~~
;i,~= -=_.- :._-o•·=•-:~•~"==-~=:
;;~~~~t~--~.:~o:-_ :::;;_;:-.:::z--::.~--:. Do nov,ho rolcu .-~~---
.!::.=--..... ..~-....--..:::.---- - ........., ~~ -.:::::.z=.r:~--
- - --• t.=:-::...::-.:..::.-:.:tl rt~----------- .- - .,__~--..;.-::-;::-,-~ --·•-------'.t::- ~""-.:.:.I.:::::,~--. ·-· --
====~--:$~~"':.. ~--5.:.:~ ~-i:-~~~ ·- ~ ~-!.._..
žt~::i"f:!:-.:E:.'=::?r-. ~ :...=~,.-:.:.:_-:=-:-::.-::r: ·•~J--.- .---.-~·----=s.a.:51i:- :.:-....i-ti: t:.:i..- • ·~ :::,.;.::~- . -~-- ..... .-........... _,
.J•..:-i' ::_:-,_•·~ •:.,... ":C,t":"': ~ lý--r! ::-W==zr:;:_-:--- •-:~ M~,....._.
.:.t-:-=.:.. -::.·~--=-~.·~;-~-;:,,~ == ·... .....r.:..~·=•=......::::-.:~7.~:..-::,...!'.;',~=-=---J _. • f~'UU-h;ar:.•..--,---~..........,,,,,,,.................,..: Budoucno "' ..............,.,.., .... ..--- ... .. ~-..
( 33 )
I poslanec Josef Hrubý z Prahy a zástupce ústředi komunistické mládeže Ernst. Pl'i této pl'íležltostně
svolané poradě bylo konstatováno, že situace je vhodná jak ve městech, tak na venkově,
neboť lid byl neutěšenými hospodářskými a sociálními poměry radikalizován. Na poradě
bylo dohodnuto, že bude tl'eba sbírkou opatl'it částku asi 150 000 Kčs. Angažovány měly být
všechny kraje na Moravě i na Slovensku, neboť se uvažovalo také o hlavičkovém listu Dělnické
rovnosti s jiným názvem pro Slovensko. - SAB, B 40 ZOB, kart. 396, č. 28 419.
14 Zemský úl'ad očekával silné projevy nespokojenosti, věděl o pl'ipravovaných protestních
schtizich typografického dělnictva i o zvýšeni aktivity ve vydáváni ilegálního tisku. O tom
vydal oběžnik Zemského úl'adu v Brně všem okresním úl'adům na Moravě. SAO, PflMO, kart.
345, č. 2/534. ·
15 SAB, B 40 ZOB, kart. 446, č. 612.
16 Srov. /. Kub1t5ek: z historie vydávání slovenského komunistického tisku na Moravě. Otázky
žurnalistiky, 14, 1971, č. 2, s. 16-20.
17 Blfže viz /. Kubtt5ek: PodH bl'eclavské tiskárny V. Chlandy na slovenském tisku. Jižnf Morava,
8, 1972, s. 100-106.
BIBLIOGRAFIE
ALARM 1
Vych. v Brně, čtrnáctidenně, ve formátu
21 X 34 cm.
Vyd. a •odp. red. František Rotrtickel.
Typ. cyklostyl [Jusefa Jurana).
Prvnf a jedině známé číslo vyšlo 29. listopadu
1935.
Roč. 1, 1935, 1 čís., 6 s., 300 výt.
SAB, B 40 ZOB, kart. 433, č. 71.
ARBEITER-ZEITUNG 2
Kommunistisches Tagblatt fiir Mahren,
Schlesien und die Slowakei
Vych. v Liberci, denně kromě pondělf.
ve ťormátu 47 X 34 cm.
Vyd. Franz Wenzel; •od 2. 12. 1931, č. 100:
Anton Schwarzbach.
Odp. red. Franz Wenzel.
Typ. Zukunft, Runge & Co., Liberec.
První číslo vyšlo 6. srpna 1931, vycházel
do srpna 1934, o-bnoven 4. února 1935,
zanikl v červenci 1935.
Rozpis neuveden, list nevycházel na Moravě.
Filiální redakce byla v Brně
v Šumperku a v Ostravě. '
UKP 52 B 351; KNM ZS 3 C.
BAŤOVAK 3
časopis hájící zájmy Baťových · zaměst­
nanců
Vych. v Praze, měsíčně, ve formátu
34X 24 cm.
Vyd. Antonfn Zápotock'9'.
Odp. red. R. Hájek; od 20. 1. 1931, č. 1:
Rozpis neuveden, list nevycházel na Mo-
ravě.
OMG K 1999 (1930), K 1998 (1932); SÚA,
MS [1931); ÚML, sb. 45, č. 32 (1930-
1931n ).
BAŤOVAK 4
Časopis hájící zájmy zaměstnanců Baťov­
ky
Vych. v Břeclavi, čtrnáctidenně ve formátu
47 X 32 cm. '
Vyd. Antonín Balaštík v Hodoníně.
Odp. red. František Vlček.
Typ. F. Navrátil, Břeclav.
Prvnív číslo vyšlo v červnu 1932 poslední
v breznu 1933. '
Ro~. 1! 1932, 5 čís., po 4 s., 1400-1600
výtisku.
Roč. 2, 1933, 2 čís., po 4 s., 1400 výt..
SVKOL III 85 768
BUDITEiL;
od 15. 2. 1924, č. 4:
5
Z~JMY D~MKAŘO A MALOROLNIKO
Lidový tydeník; od 28. 4. 1921 č 17.
Orgán moravsko-slezských do~kářů ~
malorolníků; od 15. 2. 1924 č 4 . 0 á ·
Sva ' . .. rg n
zu ~oravsko-s!ezských domkářů a
malorolmků a kra1ských· svazů dornká~ii
a malorolníků v Cechách. r
Vych. v Brně, týdně; od 15. 2. 1922, č. 1·
2X měsíčně, ve formátu 40 x 26 cm ·
Vyd. Adolf Burian; od 28. 4. l92l č 17.
D. Pór; od ledna 1932, č. 1: Jan Zika.
Typ. A. Nov-0tn'9'1 Praha.
Svaz mor.-slez. domkářů a mai.or~lnf~·
ků v Brně, zast. předsedou Františkem
Nesrst,ou.
První číslo vyšlo v dubnu 1930 poslední
13. května 1932. ' Od
1
~-
1
~·ei. {~roslav V. Stejskal; od 9. 5_
, • : František Holub; od 6_ 6__
( 34 )