čEšTI
FAŠIST:E
Fašistické hnutí vznikalo v imperialistické etapě vývoje kapitalismu a projevilo
se jako nejreakčnější politický směr. Fašisté otevřeně proklamovali ve ·
svých zásadách nacionalismus, antisemitismus a rasismus a útočili proti všemu
pokrokovému, zejména proti komunistické straně a Sovětskému svazu..
Hlavní organizací byla Národni obec fašistická (NOF), ustavená na sjezdu
v roce 1926. K fašistickému směru se také hlásila ještě jiná, původně nacionalistická
a národní hnutí.
Fašistické hnuti nemělo větší organizovanost a masovější základnu. Početně
nejsilnější byli čeští fašisté v Brně, -kde se nejstarší vycházející čE:iský list.
Moravská orlice stal jediným - a ústředním deníkem fašistů · pro celou republiku.
V souvislosti s odsouzením generála R. Gajdy, který se postavil do.
čela hnutí fašistů a razil heslo: proti pěsti - pěst, odklonila se Moravská
orlice od dosavadních fašistických tendencí ·a v lednu 1928 si dala do ·podnázvu
určení politický nezávislý list. To se plně projevilo od roku 1930, kdy
tisk přešel do vydavatelství Globus B. Pištěláka a list ve svéin obsahu chtěl
dosáhnout toho, co znamenala pro kulturní život Brna a celé Moravy Moravská
orlice v době do světové války.
Národní obec fašistická vydávala v Brně od října 1927 týdeník Moravsko- slezská
stráž. Když se však vydavatel Fr. Aujeský s NOF rozešel (byl vyloučen
z hnutí pro své stanovisko k přístupu strany k volbám), vydával nadále list
v antisemitském duchu ve svém nákladu, na což však finančně nestačil a Moravsko-slezská
stráž v roce 1929 zanikla. Koncem roku 1929 měl vycházet ještě
hlavičkový list Moravsko-slezské stráže pod názvem Obrana Slovanů, nepodařilo
se však zjistit, zda byl opravdu realizován. Podobně se nepodařilo nalézt.
týdeník Vlast, který měl vycházet v Brně od října 1926 do února 1927 jako
orgán NOF.
Za orgán zemědělské sekce čs. fašistů se hlásil prostějovský týdeník Selská
stráž. Vydavatel C. Svozil předal v roce 1928 list vydavatelské společnosti NOF a
ze Selské stráže měl být vybudován orgán celého hnutí, když česká Říšská stráž .
a brněnská Moravsko-slezská stráž sloužily v té době údajně ne hnutí, ale osobnímu
napadáni. Selská stráž zanikla v polovině roku 1928.
Z dalších orgánů Národní obce fašistické vycházely v Hodoníně . v letech
1926-1927 týdeník Slovácký fašista s hlavičkovým listem Slovenský fašista. Na
Ostravsku vycházel fašistický čtrnáctideník Ochrana národa krátkou dobu
v roce 1932. Po jeho zastavení vznikl v Ostravě až v roce 1935 nový týdeník
Moravsko-slezský fašista. Pro napadení ostravského divadla štvavým článkem
za zadáni zakázky židovskému fotografu byl list žalován a soudně zastaven.
Náhradou vznikl týdenlk Národní směr, jenž psal obdobným zpi\sobem. Národni
směr zanikl v listopadu 1938, když NOF vstoupila do hnuU Národnl jednoty.
V rámci Národnf jednoty vznikly nové listy českých fflšlstl\, které odsuzovaly
skutečnost, že dennl tisk zfistal vesmě s tlsltem starých politických stran s malou
dávkou snahy o prohlubovánl nl1rodn1ho vě d om i podle fašistických před(
185 )
:stav. Fašistickým-i týdeniky Národnf jednoty byly v Brně Národní tábor a v Ostravě
Národni přehled. .
Ostatni listy s fašistickými tendencemi patřily k různým menším skupmám.
Na Haně mělo své ústředí v Holešově a od května 1923 v Uherském Hradišti
tzv. národní hnuti obrodné, vedené R. Machem. Vydávalo týdeník Hanácká republika.
Když se hnuti národovcí\ spojilo s tzv. červenobilým směrem českých
fašistů., změnil list název na Národní republika a stal se ústředním týdeníkem;
od července 1925 přešel do Prahy.
Další skupina fašistických listů je spojena s vydavatelem R. Navrátilem z Ivančic,
který sám napsal převážnou část jejich obsahu. Za bezbarvé byly pokládá_ny
Stráž Slovácka v letech 1930-31 a Stráž Moravy v letech 1931-1932, fašistického
směru byly Bílý lev z roku 1935 a Bílá garda s hlavičkovým listem
Stráž naší Hnné z roku 1937. Tyto listy nebyly spojovány s Národní obcí fašistickou
ani s jiným oficiálním fašistickým hnutím,· vycházely v malém nákladu,
nepravidelně a zanikaly pro nezájem veřejnosti. Obdobného charakteru mohly
být Epištoly k národu, o jejichž vydávání se dvakrát pokoušel v Prostějově
a v Brně žurnalista V. Velínský.
_ Fašistických listů vycházelo na Moravě početně dost, jejich společným rysem
.byl ~šak malý náklad a zpravidla krátké období vycházení, když zájem veřejnosti
nesplňoval často představy vydavatele, a listy proto zanikaly.
BIBLIOGRAFIE
BÍLÁ GARDA 371
Politický nezávislý list, hájící zájmy Slo-
vanů
Vych. v Ivančicích, dvakrát měsíčně, ve
foi:mátu 47 X 32 cm.
Maj., vyd. a odp. red. Rudolf Navrátil-
Vaneckv.
Typ. V. Dvořák, M. Budějovi ce.
První číslo vyšlo 12. záři 1937, poslední
15. ríjna 1937.
Roč. 1937, 3 čís., po 4 s.
SVKOL l!I 82 550; NK IV 1399.
BILÝ LEV 372
- Radikálně nacionalistický list, hájíc( zájmy
Slovanů
Vych. v Olomouci, týdeník, ve formátu
47 X 32 cm; od 25. 5. 1935, č. 1/2: 38 X
28 cm. ·
Vyd. Rudolf Navrátil-Vanecký.
Odp. red. Josef Halenlrn.
-Typ. Llnografl a, Olomouc; od 25. 5. 1935,
č. 1/2: špa č kov.a knihti skárna, Olo-
mouc.
Prvnf číslo vyšlo 18. kv ě tn a 1935, poslední
29. června 1935.
Roč. 1, 1935, 6 čfs., po 2- 4 s.
.SVKOL III 88 G04.
EPIŠTOLY K NÁRODU
Vych. v Prostějcvě, měsíčník.
Odp. red. a vyd._ Václav Velínský.
Typ. V. Horák, Prostějov.
373
První číslo vyšlo 15. září 1926, posledni
31. října 1927.
Pozn.: Výskyt nezjištěn. SAB, C 7, kart.
657, sign. C 11/3 1927, č. 42.
EPIŠTOLY K NA.RODU 374
Vych. v Brně, týdeník.
Vyd. a odp. red. Václav Velínský.
Typ. Občanská knihtiskárna· později :
Štursa a spol., Brno. '
Prvnl číslo vyšlo 6. září 1928, poslední
1. řijna í928.
Pozn.: Výskyt nezjištěn, přelo ž en do Jablonce
nad Nisou. SAB, C 7, ka rt. 620,
sign. C 11/3 1928, č. 6203.
HANJ\CKA REPUBLIKA; 375
od 25. 5. 192'.\ č. 21: NARODNI REPU-
BLIKA
Novino pro to čt o nófe , kterém se bod6
lélJit; od 25. 5. Hl23, č. 21: Ostřednl orgón
čs . fušlstí\- n ň roc.lovcd; od 16. 5.
1924, č . 16: bez podn.; od 27. 6. 1924,
( 186 )