KALENDÁRIUM LIDOVÝCH NOVIN 1893-1993
1854, 8. dubna - v Habrech na Čáslavsku se narodil
Adolf Stránský
1~72 - Jan Rudolf Demel zakládá v Olomouci časopis
Pozor
l!~, 1. května - Adolf Stránský přichází do Brna,
pnJ1má zde zaměstnání a zapojuje se do práce české
vlastenecké společnosti
1884, 29. č~rvn~ - Adolf Stránský začíná v Brně vydávat
opoziční hst NárQdní noyiny~a podniká první
pokus o založení mladočesky orientovaného politického
seskupeni na Moravě
188S, 1. února - končí vydáváni opozičních Národních
novin v Brně
1889, 1. září - Adolf Stránský začíná vBrně vydávat
opoziční, mladočesky orientovaný časopis ~oravské
listy
1-8ll, 15. února - v Olomouci zalot.ena Moravská
strana lidová, obdoba Národní strany svobodomyslné
v Čechách. Adolf Stránský je zvolen jejím předse­
dou.
1893, 8. října - Adolf Stránský infonnuje účastníky
sjezdu mladočeských důvěrníků v Pardubicích
o svém úmyslu vydávat v Brně deník, který by se stal
moravskou obdobou Národních listů
1893, 6. prosince - policejnímu ředitelství v Brně
doručil redaktor časopisu Pozor Miroslav Procházka
žádost o povolení vydávat deník Lidové noviny
1893, 16. prosince - v Brně vyšlo první číslo Lidových
novin, vzniklých s!9_!1č~ním ~Q.@v_ských listů,
vydávaných v Brně, a časopisu Pozor, vydávaného
V Olomouci. ŠéftedaktoremJejměňovánEmirčer-
- ..
mák
·1894, 26. ledna - otevření filiální redakce Lidových
novin v Olomouci
1895, duben - Emil Čermák náhle opouští redakci
Lidových novin a odchází do Bulharska. Novým šéfredaktorem
se stává Bohuslav Štěchovský
1896-1905 - Lidové noviny se angažují v kampani za
zřízení druhé české univerzity na Moravě
1897-1900 - Lidové noviny se angažují v tzv. aféře
Hier - Zde, jejímž obsahem je otázka velící řeči vrakousko-uherské
armádě
1898, 1. června - AdolfStránský se stává výhradním
majitelem Lidových novin
1903 - Adolf Stránský získává tiskařskou koncesi
a zakládá Lidovou tiskárnu. Lidové noviny jsou od té
doby tištěny v ní
1904, 1. listopadu - do redakce Lidových novin přichází
Arnošt Heinrich
1905, 15. prosince - vyc~ází první číslo ranního vydání
Lidových novin . .
1906 - v Lidových novinách začíná pubhkovat Viktor
Dyk a Karel Toman
1907 - Adolf Stránský kupuje dům na Rudolfské ulici
č. 6 vBrně, který je na dlouhá desetiletí sídlem Lidových
novin ajejich tiskárny
1907 - Lidové noviny vysílají Karla Z. Klímu jako
svého stálého zpravodaje do Vídně
1907 - do redakce Lidových novin nastupuje Stanislav
K. Neumann
1908 - ze záhlaví Lidových novin mizí podtitul Orgán
lidové strany na Moravě
1908 - v Lidových novinách začíná publikovat Antonín
Sova
1908, 8. července - do redakce Lidových novin nastupuje
RudolfTěsnohlídek; je pověřen vedením rubriky
Soudní síň
1909, 1. ledna - ranní vydání Lidových novin se mění
vhlavní list
1909 - v Lidových novinách začíná pracovat Jaroslav
Stránský
1909, prosinec - Arnošt Heinrich na čas opouští redakci
Lidových novin a dokončuje v Praze vysokoškolská
studia
1910, září - Arnošt Heinrich se vrací do Lidových
novin ve funkci „vedoucího redaktora"
1910, 15. listopadu - do redakce Lidových novin nastupuje
Jiří Mahen a je pověřen vedením rubriky
Feuilleton
1911, 4. února - vyšlo I. číslo beletristické přílohy
Večery Lidových novin
1911, září - do redakce Lidových novin nastupuje
František Gellner
1914, květen-červen - Lidové noviny vedou aktivní
kampaň za úspěšný průběh sletu české obce sokolské
vBrně
1914, 28. června - atentát na rakousko-uherského následníka
trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda
d'Este
1914, 28. července - začíná první světová válka.
Z redakce Lidových novin odchází František Gellner
a Stanislav K. Neumann. Gellner mizí na bojišti
vHaliči
1915, 1. května-29. 7.áří - na stránkách Lidových novin
vycházejí Tajemná dobrodružstv{ Alexeje Iványče
Kozulinova, napsaná Viktorem Dykem. Vydávání
Lidových novin je na čtrnáct dn~ zastaveno, na Dyka
aHeinrichaje podána žaloba
1915, červen - politické úvodníky začíná do Lidových
novin dodávat policejnl ředitelství v Brně
1916 - s Lidovými novinami začfná spolupracovat
malíř Eduard Milén
1917, 12. května - vedoucí redaktor Lidových novin
Arnošt Heinrich je odveden k vojsku
1918, 28. října - vznik samostatné československé
republiky. Adolf Stránský a Arnošt Heinrich prová-
135
KALENDÁRIUM LIDOVÝCH NOVIN 1893-1993
dějí státní převrat v Brně, stávají se poslanci revolučního
Národního shromáždění, Adolf Stránský je zvolen
ministrem obchodu
1919 - z redakce Lidových novin odchází Jiří Mahen
1919, září - Arnošt Heinrich se stává třetím šéfredaktorem
Lidových novin
1920 - otevřena filiální redakce Lidových novin
v Praze. Jejím šéfem se stává Karel Z. Klíma
1920, 1. září - do redakce Lidových novin nastupuje
Eduard Bass
1921, I.dubna - do redakce Lidových novin nastupují
bratři Čapkové
1922 - Jaroslav Stránský se stal majitelem nakladatelství
Borový v Praze
1924 - s Lidovými novinami začíná spolupracovat
Ferdinand Peroutka
1925 - před parlamentními volbami vzniká Národní
strana práce. Jaroslav Stránský je jejím hlavním organizátorem,
Lidové noviny se stávají jejím tiskovým
orgánem
-.. 1927, leden - Arnošt Heinrich odchází podruhé z redakce
Lidových novin. Novým šéfredaktorem se stá-
vá Karel Z. Klíma
1928, 12. ledna - umírá Rudolf Těsnohlídek na následky
zranění, které utrpěl při pokusu o sebevraždu
1929, 15. září - Arnošt Heinrich se vrací do funkce
šéfredaktora Lidových novin. Karel Z. Klíma odchází
do redakce českého slova
1~30, 20. dubna - poprvé vyšla Nedělní příloha Lidových
novin
1931, 21. prosince - umírá Adolf Stránský
1933, 3. května - umírá Arnošt Heinrich. Novým
šéfredaktorem Lidových novin se stává Eduard Bass
1936 - Jaroslav Stránský koupil nakladatelství Topič
v Praze i s budovou na Národní třídě 9
1938, září - Lidové noviny jednoznačně vystupují na
obranu republiky v čase ohrožení nacistickým Německem
a podporují politiku Edvarda Beneše
1938, 30. září - mnichovská konference, zánik první
republiky
1938, 25. prosince - umírá Karel Čapek
1939, 15. března - okupace zbytku Čech a Moravy
nacistickým Německem. Vytvoření Protektorátu Čechy
a Morava
1939, 2. dubna - Lidové noviny vyšly jako list Národního
souručenství
1939, září - zatčen Ferdinand Peroutka a Josef Čapek
1942, srpen - šéfredaktor Lidových novin Karel
Z. Klíma zatčen gestapem, transportován do Terezína,
kde 23. 8. zemřel
1943 - do Terezína byl deportován Karel Poláček
1944, 19. října - Karel Poláček umírá v koncentračním
táboře Osvětim
1945, duben - Josef Čapek umírá v pr0běhu jednoho
z posledních pochod0 smrti
11945, 17. dubna - vyšlo poslední číslo Lidových no-
vin
136
1945, květen - ministr vnitra Václav Nosek zastavil
vydávání Lidových novin úředně
1945, 9. května - vznik Národního výboru Lidových
novin pod vedením Eduarda Basse
1945, 23. května - vyšlo první číslo Svo!><><fných noyin.
Jejich šéfredaktorem je Eduard Báss
1945, 10. června - Ferdinand Peroutka se vrací
z koncentračního tábora do Prahy
1945, 2. srpna - Eduard Bass se vzdal funkce šéfredaktora
Svobodných novin. Jeho nástupcem se stal
Ferdinand Peroutka
1946, 2. října - umírá Eduard Bass
1948, 24. února - komunistický převrat v redakci
Svobodných novin. Ferdinand Peroutka sesazen
z úřadu šéfredaktora, jeho nástupcem se stal komunistický
spisovatel a novinář Jan Drda
1948, 25. února - komunistický převrat v ČSR, konec
demokratických svobod
1948 - změna názvu Svobodných novin na Lidové
noviny
~ 1952, 8. února - vychází poslední číslo Lidových no-
(
vin. Jejich nástupcem se má stát nově založený týdeník
Literární noviny
1968, 18. dubna - Ústřední výbor Svazu čs. spisovatelů
se na svém zasedání v Brně usnesl obnovit vydávání
Lidových novin s týdenní přílohou Literární no-
viny
1968, 6. května - k iniciativě Svazu čs. spisovatelů
se připojuje Svaz čs. filmových a televizních umělců
1968, 22. května - v Praze se na své první schůzi sešla
správní rada Lidových novin. Její předsedou se
stal Karel Kosík, designovaným šéfredaktorem Lidových
novin Antonín J. Liehm
1968, 12. července - ministr vnitra ČSSR Josef Pavel
sdělil redakci Lidových novin, že podniká kroky, aby
jí byla přidělena budova v Benediktinské ulici v Praze,
která až dosud sloužila cenzuře
1968, 21. srpna - okupace Československa vojsky
armád pěti států Varšavské smlouvy. Konec demokratizačního
úsilí, včetně snah o obnovu vydávání
Lidových novin
I1988, leden - vyšlo první číslo samizdatových Lidových
novin pod redakcí Jiřího Rumla
1989, 12. října - Státní bezpečnost zatkla Jiřího
Rumla a Rudolfa Zemana, kteří byli obviněni z trestného
činu pobuřování
1989, 17. listopadu - manifestační vystoupeni pražských
vysokoškoláků. Začátek destrukce komunistického
režimu vČeskoslovensku
1989, 5. prosinec - Federální úřad pro tisk a informace
udělil předsedovi redakční rady Lidových novin
Jiřímu Dientsbierovi pl'edběžný souhlas s vydáváním
a registraci Lidových novin
1990, S. ledna - vyšlo první legální číslo Lidových
novin od jejich zastaven( vroce 1952
1990, 2. dubna - vyšly Lidové noviny opět jako pravidelný
deník .
BIOGRAFICKÝ SLOVNÍK LIDOVÝCH NOVIN
CERMÁK Emil, první šéfredaktor Lidových
novin - nar. 5. července 1864 ve Valašském Meziříčí.
Zde vystudoval německé gymnázium a po
maturitě odešel studovat na právnickou fakultu
Karlovy univerzity v Praze. Pro nedostatek finančních
prostředků studia nedokončil a r. 1890
přesídlil do Brna, kde vstoupil do redakce Stránského
Moravských listů. Po vzniku Lidových
novin v prosinci 1893 se stal jejich prvním šéf- .
redaktorem. V dubnu 1895 opustil Brno a odstěhoval
se do Bulharska, kde se uchytil jako korespondent
zahraničních novin a agentur. Od
studentských dob se stýkal s T. G. Masarykem.
Pro styk s ním byl v r. 1915 rakouskými úřady
zatčen a vězněn v Gellersdorfu. Při amnestii, již
udělil císař Karel v r. 1917, byl propuštěn a vrátil
se do Sofie. V r. 1918 založil Ceskoslovenskou
národní radu v Bulharsku. Po vzniku československé
republiky odcestoval do Prahy
a vstoupil do služeb rodícího se ministerstva zahraničních
věcí. Počátkem r. 1919 se stal ředitelem
nově založené československé tiskovékan:
Jefaiě~aby"i -j1maToo·crd·ch-od·u-do·~dů°C'hccrdu
31. prosince 1930. Do března 1939 pak přednášel
žurnalistiku na Svobodné škole politických
nauk v Praze. Zemřel 10. srpna 1949.
DRDA Jan, šéfredaktor Svobodných, později
Lidových novin - nar. 4. dubna 1915 v Příbrami.
Vystudoval klasické gymnázium tamtéž, po maturitě
v r. 1934 studoval na filozofické fakultě
Karlovy univerzity v Praze slovanskou a klasickou
filologii. Od 20. listopadu 1937 spolupracoval
s Lidovými novinami, kam byl přijat na půl
roku na zkoušku jako redakční volontér. Současně
externě spolupracoval s Baťovými ateliéry ve
Zlíně, kde měl trvalé bydliště. K I. červenci
1938 byl přeložen do pražské redakce Lidových
novin a od I. října 1938 byl jejich řádným redaktorem,
zpočátku se zaměřením na kulturní
problematiku, pak na soudní referáty a od I. ledna
1941 zajišťoval všeobecné zpravodajství
z Čech. Dne 12. srpna 1943 s Drdou Lidové noviny
rozvázaly pracovní poměr. V únoru 1948
stál v čele skupiny, která v redakci Svobodných
novin provedla komunistický převrat, a stal se
jejich šéfredaktorem. Lidové noviny ffdil až do
jejich zániku v roce 1952. V komunistickém režimu
se politicky a společensky angažoval, byl
předsedou Svazu čs. spisovatel~. poslancem Národního
shromáždění a členem UV KSČ. Je autorem
řady romám'i a povídek, které vyšly v mnoha
vy9áních.
GOLOMBEK Bedřich, redaktor Lidových novin
- nar. 5. prosince 190I v Hrušově, okr. Frýdek.
V letech 1910-19 vystudoval klasické gymnázium
v Ostravě a po maturitě, v letech 1919-23,
studoval při zaměstnání na právnické fakultě
Masarykovy univerzity v Brně. Od I. října 1919
byl členem redakce Lidových novin v Brně, nejdříve
jako reportér, později jako soudní zpravodaj,
a nakonec jako šéfredaktor odpoledního vydání.
V letech 1945-48 byl dokonce šéfem
pražské redakce. Po únorovém převratu v roce
1948 rozhodl akční výbor Lidových novin, aby
byl „okamžitě propuštěn ze zaměstnání pro jeho
postoj v podniku, který se nesrovnává s požadavky
lidově demokratického zřízení ve státě".
Pracovní poměr Bedřicha Golombka s Lidovými
novinami skončil 29. února 1948, poté byl zaměstnán
jako úředník v továrně na rentgenové
přístroje v Brně. Zemřel 31. března 1961 v Brně.
Vedle stovek reportáží, soudniček a jiných útvarů
pro Lidové noviny napsal i řadu knih, z nichž
za zmínku stojí především vzpomínková práce
k 50. výročí Lidových novin Dnes a zítra (Praha
1944), chronologický přehled Válka v datech
(Praha 1945), Co nebude v dějepise (Praha
1945), životopisná studie Rudolf Těsnohlídek
(Praha 1946) a romány Vysazená okna (Praha
1947) a Lidé na povrchu (Praha 1941). Proslulosti
dosáhlo jeho zpracování (společně s Eduardem
Valentou) vzpomínek českého polárníka Jana
Welzla.
KLÍMA Karel Zdeněk, šéfredaktor Lidových
novin - nar. 3. října 1883 v Brně. V redakci Lidových
novin působil od r. 1903, stal se prvním
jejich parlamentním dopisovatelem ve Vídni. Po
vzniku samostatného Ceskoslovenska zakládal
a nakonec vedl novou filiální redakci Lidových
novin v Praze. Po odchodu Arnošta Heinricha
z redakce v r. 1927 se stal šéfredaktorem Lidových
novin a po Heinrichově opětovném návratu
přešel k I. lednu 1930 ve stejné funkci do českého
slova v Praze. Od 1. ledna 1939 pťtsobil
opět ve funkci šéfredaktora Lidových novin až
do června 1941. Počátkem srpna 1942 jej zatklo
gestapo. Byl obviněn ze spolupráce s domácím
odbojem a 23. srpna 1942 v Terezině popraven.
MILEN Eduurd, malfř, grafik, a výtvarný redaktor
Lidových novin - nar. 18. března 1891 ve
Frýdštejně u Turnova. V letech 1908-12 vystudoval
Ur:něleckoprťtmyslovou školu v Praze
a v letech 1912-15 studoval na Akademii výtvar-
137
• 24 .... . ,:
BIOGRAFICKÝ SLOVNIK LmovtcH NOVIN
n,ch umění tamtéž. Dne t. ledna 1921 vstoupil
d~ redakce Lidových novin v Brně a po odch~d~
šéfredaktora Arnošta Heinricha k 31: prosmct
1927 zde svůj pracovní poměr ukončil ro~něž.
Zpět se vrátil 1. července 1930 a pracovmke~
Lidových novin zOstal do 30. června I941. Od_te
doby až do osvobození v roce 1945 pracoval Jako
profesor na Baťových školách ve Zlíně. Dne
1. listopadu 1945 se vrátil do Svobodných novi~
a jejich zaměstnancem zůstal až do 30. záh
1948. kdy pracovní poměr ukončil na vlastní žádost.
1. října nastoupil jako profesor na Masarykovu
univerzitu v Brně. Zemřel 19. května 1976
v Brně. Získal si mimořádné zásluhy o vnější
vzhled Lidových novin. jejichž grafickou podobu
rozhodujícím způsobem utvářel.
PEROUTKA Ferdinand. český politik, novinář
a šéfredaktor Svobodných novin - nar. 6. února
1895 v Praze. Vystudoval gymnázium, velmi záhy
začal spolupracovat s tiskem. V r. 1914 nastoupil
jako výtvarný referent do časopisu ,t_a_s_,
v letech 1919-24 pracoval jako redaktor deníku
'[ribuJ!a v Praze. Dne 1. prosince 1924 nastoupil
do redakce Lidových novin, odkud 1. února
1926 odešel a nastoupil do zaměstnání v nakladatelství
Fr. Borový. V letech 1924-39 řídil kulturně
politickou revui Přítomnost. Do Lidových
novin se vrátil 1. ledna 1929 a zůstal v jejich
svazku až do svého zatčení v září 1939. V červnu
1945 se vrátil z koncentračního tábora
a v srpnu téhož roku se stal šéfredaktorem Svobodných
novin. Současně až do roku 1948 řídil
revui Dnešek. Po komunistickém puči v únoru
1948 emigroval do zahraničí, kde spolupracoval
s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Zemřel
20. dubna 1978 v New Yorku. Je autorem řady
knih, z nichž nejvýznamnější je Budování státu
(Praha 1933-38) a Demokratický manifest (New
York 1959).
RIPKA Hubert, český politik, novinář a redaktor
Lidových novin - nar. 26. července 1895
v Kobeřicích u Slavkova. Vystudoval historii na
Karlově univerzitě v Praze, v r. 1919 byl promován
do~t~rem filozofie. Nejdříve byl knihovníkem
mrn1sterstva národní obrany, v letech 1925-
30 redaktorem časopisu Národní osvobození
Dne l: dub_na 1930 se stal členem redakčnfh~
kolektivu L~dových novin, pro které přestal pracova_t
I. fíJna 1938, kdy pro svťlj nesouhlas
s mn!chovskou dohodou odešel do emigrace. Do
15._listopadu ~ 938 formálně čerpal dovolenou
a tt~to dnem Jeho pracovní poměr v Lidových
n?vmách skončil. ~tal_se jedním z prvnlch orgam~át?rů
čs. zahramčmho odboje a jednfm z nejbhžš1ch
spolupracovnfkO dr. E. Beneše. POsobil
138
v letech 1939-40 v Cs. národním vfboru v Paří:
ži, později v exilové vl~d~ v Londyně ve ~un~c1
státního tajemníka v m1msterstvu zahramč~1ch
věcí v letech 1945-48 byl ministrem zahramčního
o'bchodu. Dne 20. února 1948 spolu s o~t~tními
demokratickými ministry P?dal d~n:i1s1,na
protest proti porušování zákonu a poht1ckych
ujednání komunistickým_i členy vlády. Y_ r. 1948
emigroval podruhé, neJprve do Francie, USA
a nakonec do Velké Británie, kde 7. ledna 1958
zemřel. Je autorem řady politických úvah, statí
a úvodníků v mnoha časopisech a novinách, a také
knih z nichž nejvýznamnější je Munich: before
and after (Londýn 1939), Východ a Západ
(Londýn 1944) a Le coup de Prague, une révolution
préfabriquée (Paříž 1949).
RUML Jiří, šéfredaktor samizdatových Lidových
novin - nar. 8. července 1925 v Plzni. Po
nedokončeném studiu na Vysoké škole politických
a sociálních věd se stal korektorem Rudého
práva. 1947 přešel do čs. rozhlasu jako redaktor
Rozhlasových novin. 1955 spoluzakládal Večerní
Prahu a byl jejím reportérem. I958 - 1961 působil
jako zpravodaj rozhlasu v Berlíně. Na počátku
šedesátých let musel z rozhlasu odejít pro
politické neshody s tehdejším ředitelem K. Hoffmannem.
Po krátkém působení v čs . televizi
a v krajském vysílání rozhlasu v Ústí n. Labem
se roku 1966 podílel na založení týdeníku Reportér,
kde byl až do zákazu tohoto časopisu v r.
1969, kdy byl vyloučen z KSČ. V letech 1970 -
1985 pracoval jako dělník v n. p. Průmstav. Je
jedním z prvních signatářů Charty 77 a v r. 1984
byl jejím mluvčím. Stal se členem Výboru na
obr~nu nespravedlivě stíhaných. V r. 1981 byl
obvmě~ z trest~ého činu podvracení republiky
a strávil 13 měs1ců ve vyšetřovací vazbě. Je autore~
stovek reportáží, komentářů a fejetonů
psanych pro rů~né s~mizdaty. Od r. 1987 připravoval
vydávám samizdatových Lidových novin
a stal se jeji~h šéfredaktorem. V říjnu 1989 byl
zatč~~ a obvměn z trestního činu pobuřováni, po
měs1c1 byl z vazby propuštěn. Šéfredaktorem obnovených
Lidových novin byl do konce června
1990, kdy byl zvolen_ za Občanské fórum jako
poslanec Sněmovny hdu Federálního shromážděni.
Nap~ed v samizdatu a po listopadu 1989
vyšly of1c1álně jeho knihy Kalendárium 1968
Znam~nko na duši, Daň z blbosti, Díra v hlavě
a Pfíhš opožděné reportáže, v Lidových novin~ch
vycházela na pokračování jeho Reportáž
psaná na obrátce.
~~K~RhA O~dfej, malfř a výtvarný redaktor
l~v~'i;'c. novm - nar. 25. záři 1899 v Brně-Kráoh.
Vystudoval zde gymnázium a v letech
BIOGRAFICKÝ StOVNIK LIDOVÝCH NOVIN
1929-3 l studoval na Uměleckoprůmyslové škole
v Praze. Od 1. září 1921 do 31. srpna 1923 a pak
znovu od 1. července 1924 do 30. října 1927
pracoval v redakci Lidových novin. I. listopadu
1927 odešel s úmyslem podniknout uměleckou
cestu do Paříže, avšak již 11. července 1928 se
do redakce Lidových novin opět vrátil. Od 30.
listopa~u 1928 byl pracovníkem jejich pražské
redakce. Za okupace byl vězněn v koncentračním
táboře, po osvobození působil v časopise
Dikobraz a ve Státním nakladatelství dětské knihy
v Praze. Zemřel 4. července 1967 v Praze. Jeho
mimořádný přínos spočívá v ilustraci dětské
knihy. Je stvořitelem oblíbené figurky Ferdy
Mravence.
STRÁNSKÝ Adolf, moravský politik, zakladatel
Lidových novin - nar. 8. dubna 1854 v Habrech,
vystudoval gymnázium v Německém Brodě
a práva na Karlově univerzitě v Praze. V roce
1880 se přestěhoval do Brna, kde začal organizovat
mladočeskou politiku a kde žil až do konce
svého života. V letech 1884-1885 vydával
opoziční list Národní noviny, v letech 1889-
1893 Moravské listy. Stál u založení Moravské
lidové strany v- roce f89 l a stal se jejím předsedou.
Roku 1893 založil Lidové noviny, v roce
1895 byl zvolen poslancem říšské rady ve Vídni
a sněmu Markrabství moravského v Brně. Po
vzniku československé republiky v roce 1918 se
stal poslancem revolučního Národního shromáždění
v Praze a ministrem obchodu čs. vlády.
V letech 1920-1925 byl senátorem za národní
demokracii. Se svým synem Jaroslavem se v roce
1925 podílel na založení Národní strany práce.
Po neúspěchu tohoto pokusu odešel do ústraní.
Zemřel 18. prosince 1931 v Brně.
STRÁNSKÝ Jan, redaktor Lidových novin narozen
3. prosince 1913 v Brně v rodině dědice
Lidových novin dr. Jaroslava Stránského. Studoval
na 1. čs. gymnáziu v Brně, po maturitě na
Karlově univerzitě v Praze, kde byl promován
doktorem obojího práva. Při studiích se vyučil
tiskařem a spolupracoval s Lidovými novinami.
Členem jejich redakce se stal v době od 1. října
1931 do 30. června 1932 a pak znovu 1. února
1934. Zlistal jím až do odchodu do emigrace
30. du~na 1939. V r. 1934 plisobil jako dopisovatel
Lidových novin ve Vidni a v letech 1937-38
v Londýně. Po únorovém převratu v r. 1948
odešel s rodiči do exilu, kde žije dodnes.
SELEPA František, redaktor Lidových novin nar.
15._prosince 1887 v Kroměříži. Vystudoval
gymnázium v Kroměříži a v letech 1905-09 filozofickou
fakultu Karlovy univerzity v Praze.
S tiskem spolupracoval od studentských let;
v r. 1903 přispíval do Moravských rozhledt1,
v r. 1905 do pražského týdeníku Přehled, v r. 1911
se stal redaktorem Národních listů v Praze. Od 20.
října 1918 do l. března 1919 a pak znovu od
l. července 1919 byl redaktorem Lidových novin
v Brně, kde založil podnikový archív, vedl politickou
redakci a kulturní rubriku. Od 1. srpna 1919
do 26. června 1929 byl šéfem brněnské redakce,
od I. října 1919 do 1. října 1927 a pak znovu od
16. července 1929 do 31. března 1937 byl odpovědným
redaktorem Lidových novin. Od J. dubna
1937 do 30. dubna 1940 působil v pražské redakci,
odkud se opět vrátil do Brna. Zemřel 4. dubna
1945 v Brně.
šTtCHOVSKÝ Bohuslav, druhý šéfredaktor
Lidových novin -•nar. 17. května 1858 v Rakovníku,
vystudoval reálku v Praze a chemii na vy_soké
škole technické tamtéž. R. 1882 nastoupII
do cukrovaru v českém Brodě, r. 1886 odešel
jako adjunkt do cukrovaru v Třebověticích u Hořic.
Od r. 1888 se věnoval žurnalistice, nejprve
jako spolupracovník časopisu Všehrd v Praze,
r. 1892 se stal redaktorem časopisu Pozor v Olomouci,
do r. 1893 vedl jeho přerovskou pobočku.
Po založení Lidových novin v prosinci 1893
se stal členem jejich redakce. V roce 1895 po
zmizení Emila Čermáka se stal šéfredaktorem
Lidových novin a tuto funkci vykonával až do
svého odchodu do penze v r. 1919. Zemřel
4. prosince 1943.
ZEMAN Leopold, šéfredaktor Lidových novin
v letech 1941-45 - nar. 1O. ledna 1901 v Třebíči.
Y_ letech 1912 - 20 vystudoval v Třebíči gymnázmm.
Do redakce Lidových novin nastoupil
1. července 1940 jako šéf redakční služby,
od l. července 1941 do konce války byl šéfredaktorem
Lidovfch ~ovin. Po osvobozeni byl
zatčen a souzen hdovym soudem pro kolaboraci.
ZEMAN Rudolf, zástupce šéfredaktora samizdatových
Lidových novin - nar. 11. února 1939
v Černožicích u Jaroměře. Po studiu na filozofické
fakultě UK, obor knihovnictví, začal pracovat
jako novinář. Nejprve v odborářském tisku,
později v čs. rozhlase. Koncem šedesátých
let patřil ke skupině rozhlasových pracovnfkít,
kteřf svou činnosti přispivali k demokratizačním
změnám politického života v zemi. Pro svou aktivnf
podporu politiky Pražského jara musel po
okupaci republiky armádami Varšavského paktu
v srpnu 1968 opustit své zaměstnáni. Byl vyloučen
z KSC a následujlcfch dvacet let pracoval jak?
~ěln!k v uranovém průmyslu, později jako
č1st1č vyloh. Patř( k prvnfm signatářítm Charty
139
BIOGRAFICKÝ SLOVNfK LIDOVÝCH NovIN
77 a po dlouhá léta se aktivně podílel na činnosti
občanů, jejichž neokázalá a statečná práce .
umožňovala existenci mnoha prospěšných věcí.
Byl spoluzakladatelem samizdatových Lidových
novin a stal se v nich zástupcem šéfredaktora.
Vříjnu 1989 byl zatčen a obviněn z trestného či-
140
nu pobuřování, po měsíci byl propuštěn z vazby.
Na jaře 1990 se stal prvním ředitelem Vydavatelství
a nakladatelství Lidové noviny a od července
1990 šéfredaktorem deníku Lidové noviny.
Je předsedou výboru Společnosti pro Lidové
noviny.