Wt.J Českoslovcrn~ká ti8ková kancelář halasně proklamovala objektivitu avého zpriwodaj:-;tví, ale byla nem~tálP- kritizována zo. Htranickou zaujatost a tenden• čnost. ŮTK byla nástrojem vlády, která byla až na několik prvních let existence republiky v rukou agrárníků. To mělo velký vliv na výběr i úpravu agenturního~ zpravodajství a v konečných dti!:!lcdcích i na politickou orientaci periodického tisku v ŮSR. Proto KomuniRtická Htrana ÓeskoslovenRka již brzy po svém ustavujícím sjezdu, v červenci roku 1921, zřídila vlastní Ceskoslo,·cnskou komuniHtickou korespondenci (ÚKK). 3. CESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS - RADIOJOURNAL Pravidelné rozhlasové vyBílání v Ceskrndovensku bylo zahájeno 18. května 1923. O tři týdny později byla založena akciová společnost Radiojoumal, Československé zpravodajství radiotelefonické. Do čela byl postaven dr. Laditdav Šourek, ředitel společnosti pro výrobu přijímacích aparátů Radioslavia (k jejímž reprezentantům patřil mj. i agrární poslanec Rud. Beran), technickým ředitelem se stal ing. Eduard Svoboda a šéfem programu redaktor Národní politiky a představitel Spolku českých žurnalistů Miloš Ctmáctý. Na základním kapitálu Radiojournalu se nadpoloviční většinou podílela Radioslavia, která v něm získala rozhodujícívliv a jejím prostřednictvím agrární strana. Zbytek roku probíhal ve stadiu příprav jak z hlediska vnitřní organizace, tak programu. Právní podnúnky byly zakotveny v prosinci 1923 Zákonem o výrobě, prodeji a přechovávání radiotelefonních a radiofonních zařízení. Již od září 1923 se začaly vydávat koncese prvním zájemc-Om, kterých bylo zprvu jen 47, aJe také v dalších letech přibývali noví posluchači pomalu:56) roku 1925 bylo např. 12 978 abonentů a teprve v roce 1929 dosáhl jejich počet čtvrt miliónu. V roce 1937 překročil milión a k 30. září 1938 bylo evidováno I 128 055 koncesí (Kovářík, VJ.: Vývoj rozhlaaoYé publicistiky I. SPN, Praha 1971, str. 12). Brzy se objevují snahy státu zajistit si na nový prostředek hromadného působení rozhodující vliv: od dubna 1024 získala monopol na dodáváni zpráv rozhlwm CcskoslovenKká tiHková kanceláf·57 ) a v červenci 1925 doělo k reorgaa ntkolik ,rienAfoh omer.ují B'IJOU dinnost na zprnvodajstt.•i o Oeakoalown,ku a pro la. tiak ..." (Duch novin, 1028, č . 6-7, etr. 162). ") Pfíňin bylo několik. ,Jednak radioptijímaňo byly drtlhó, jednak ae musily plt,tit vysoké, dokonce dvojí poplatky (roňnf poltě, měelňnf Radiojourualu). ,,) Do roku I026 byl,, praxe taková, fo 1.právy byly ttikr,U, donnň z ČTK telefonovány ,lo rcr1.hlaeu, kl Yf' Hlovzpravodajství, které např. od února l9i9 z 1Jrn.ti81avy vyMíhila krujov,í. odbo<'.:lrn_(,"l'K pod n4zvem Slovenské místní zprávy. 51) První ňinohemf přenos se uskutečnil v ~ervenci 1926 z Národního divadla (,JiHkovo viděn{ od J. K. Tyla). Již v listopadu téhož roku vysílal rozhlas první českou původní rozhlasovou hn1 - Přástky oilborné poradco a v roce 1936 v nich vznikla nová odděleni: pro reportáž a aktuality při slov88n~,n odboru a zábavných pof-o.~ú při hudebním oJboru. [66) ;~~ doprovodu kromě faktografického popisu vyjádřil i své subjektivní dojmy. urcem Rportovní reportáže byJ Jm,cf Laufrr, který na podzim 1926 v prvním rozhlasovém přenosu fotbalového utkání vytvořil zároveň i první sportovní reP?rtáž v Evropě (Kovářík, VJ.: Legendy a skutečnosti kolem Radiojournalu. Sešity novináře, 1078, č. 2- 3, str. J06). , ~eorganizace společnosti Radiojournalu se silnou účastí a h]avně jasnými ZaJmy a cíli tří jmenovaných politických stran v podstatě ovJivni]a i dalbf změnu v programu - vznik tzv. odbornýrh rozhlasů. Jako první zahájil v Jednu 1926 vysílání Zemědřlf,ký rozhlw;, jehož program připravovalo mimo Radiojournn.J zvláštní kuratorium, složené výhradnČ' z řJenú agrární strany. Ač bylo stále zdůrazňováno, že jde o program přísně nepolitický, vznikl ve skutečnosti průbojný propagandistický poi'-ad, chytře zahalený odborností zájmů. NepůHobil jen na zemědělce, nýbrž i na další společenské vrstvy posluchačů, neboť to, co chybělo v jiných relacích rozhlasu, našli právě v zemědělském vysílání. V době, kdy rozhlasová pub1icit:;tika byla v počátcích, kdy byla dokonce podceňována a všechno zpravodajství obstarávala monopolně ŮTK, kdy v hudebních programech byla preferová.na vážná hudba, vznikl totiž působivý rozhlasový pořad mluveného slova, oživený dia.logy pantátů Brázdy a Rákose nejen o zemědělských problémech, nýbrž i o dalších otázkách společenského života a proložený lidovou hudbou, po níž posluchači volali. A tak ten, kdo chtěl t>lyšet písničky, dechovku nebo populární taneční hudbu, poslouchal zemědělské pořady a s nimi vstřebáva-1 i agrární propagandu. Pozadu za agrárníky nechtěly zůstat ani další strany, zastoupené v Radiojournalu, a tak v září 1926 vznikl Dělnický rozhlas. Jeho vysílání zahájili projevy senátor V. Klofáč a poslanec Fr. Tomášek, takže bylo hned od počátku jasné, že ho bude ov]ivňovatstrananárodněsociaJistická a sociálně demokratická. Představitelé KSC se za celou dobu buržoazní republiky v Dělnickém rozhlase nedostaJi ke slovu. Jeho program, sestavovaný rovněž zvláštním kuratoriem, složeným z prominentů uvedených st.ran, měl mít charakter vzdělávací a Jidovýchovný, a proto jeho hlavní součástí byly přednášky. K di'•Jníkům promlouvali univerzit.ní profcHoi·i a docenti, spisovatelé a jiní umělci, významní představitelé veřejného života - jen dťlníci ne. Ideové cíle Dělnického rozhlasu byly dány politikou obou reformistických stran: podporovat koaliční politiku a spolupráci s buržoazií, zakrývat společenské a třídní rozdíly, hlásat třídní smír. Třetí tzv. odborný rozhlas, určený pro prťlmysJ. obchod a živnoHti, zahájil vysílání ,, březnu l 027 a Htaf He polem působn0t;ti pro Ce. živn0Atem1kou stranu středoHtavovekon a Svaz prl,myslníků. Koncem 20. Jet měJ Radiojournal za sebou pět Jet hledání, cxperimentoviíní, ale i prvních úspěchů. HJáHi)i He noví koncet:1ionáři, zvýěil ee po~et vywJaofoh hoclin, program se postupně obohacoval, Himult,ánní vysílání dávalo posluchačům i prvním kritikům možnost Hrovn,ívat. A tak na přelomu 20. a SO. let, kdy také Cesko1-dovcnHko zachvátiJa evMová hoHpodámká krize, začaly spory 0 program rozhlaHu. VHcobcenú He HoudiJo, že Ly měl od ímikovýoh přenosů přejít k současným prol,Mmům, že liy mola být do ccloatátnfho programu [67] častěji za.řazena krajská studia, která Ke snažila vytvářet aktuální, progresívní pořady. Do popředí zájmu se doBtáva]o stále víc~ Brno, kde převládala Hkutcčnó. rozhlOBOvá. publicistika, takže se právem hovořilo o brněnské škole. Proti historismu a slavnostní oficiálnosti Prahy vyhlásilo Brno za svůj program současnost. Třebn.žc a.ni brněni'.';tí n.utoi·i ncmoh1i otevřeně hovořit o krizi, neze.městne.nosti, bídě a jejich příčinách, ukazova1i posJuchačům aleapoň prostředí prá.ee a život prostých lidí v něm. Ve 30. letech, po vítězství faAismu v Německu, v době, kdy v Československu dochází k polarizaci politických Bil a pokračuje diferenciace Apolečnosti, převza1 rozhlas oficiálně „do svých doi;avadnfoh pracovních úkolů také propagac-i státní myšlenky a kladnou informativní zahraniční propagandu". Ale vedení Radiojournalu, i když postupně př'ejímalo politickou linii Hradu a navenek ji zachovávalo, bylo trvale pod vlivem reakčních politických sil. Vlailimír Kovářík po rozboru rozhlasového programu ve 30. letech dospěl k tomuto hodnocení: ,, ... Vcelku není obraz programového úsiJí čs. rozhlasu v druhé polovině 30. let tak nepříznivý, jak se občas tvrdívalo. Politické reakci se sic" podařilo mnohému zabránit, mnoho věcí znemožnit - nevystupovali např. mluvčí KSČ . . . skoro zmizely i dříve nepříliš početné pofady o Sovětském svazu, ale pokrokoví rozhlasoví pracovníci si dovedli najít jiné cesty. Před mikrofonem se objevoval Zdeněk Nejedlý, Bedřich Václavek, Vladislav Vančura, F. X. Šalda, Vítězslav Nezval, Ervín Schu]hoff, Jincli-ich Honzl, E. F. Burian ... Na počátku roku 1938 byl rozh]as, poprvé ve své krátké historii, zcela jednotný v úsilí učinit vše pro ohranu demokracie a záchranu samostatnosti. Vznikla neobyčejná iniciativa, vyrostly rozhlrumvé osolmotiti velkých kvalit a velkého významu, z programových experimentů se rodily nové náměty a byly vytvářeny předpoklady pro budoucí tvorbu. V přednáškovém odboru vynikl dr. Václav Růt, v hudebním vyRílání Mirko Očadlík, v reportážních pořadech dr. František Kocourek, ve školním vysílání Miloslav Ditnnan. Právě on v květnu 1938 začal organizovat nový programový typ, drHdiminutová Okénka,sP) která měla paralyzovat v1iv ČTK, mít optimistickou a brannou tematiku, posilující protihitlerovskou frontu. Z vůle nevydat republiku, která charakterizovala všechny poctivé občany státu, vyrůstala pak první angažovaná rozhlasová pub1icistika takové účinnosti, že ji dodnes pokládáme za nejcennější odkaz rozhlasu buržoazní republiky ... 11 (Kovářík, V.: c. d., str. 203). ") Z Okének se stal br1.y nAjpoelono l,o.nňjě' puhlioiHl.iol