(70] ------ - - -------------·------- 4. ZPRAVODAJSl{Ý FILM A POCÁTKY POKUSŮ O TELEVIZI Je jistě \'Clmi zajímavé, že vi'lbec první původní filmové snímky v habsburské \\ monarchii vznikly v Praze. Jejich autorem byl architekt Jan Kříženecký.62 )Natáčel a předYáděl (s kinematografickým přístrojem, za.koupeným od bratříLumierů) převážně filmy, které byly označovány jako časovosti nebo aktuality.Obdobně jako všude jinde na světě měly první Kříženeckého filmy demonstro-,·at především technické možnosti nového vynálezu, ale zároveň v nich ěloo snahu podat autentický 7.áznam skutečnosti - politických, kulturnícha sportov1úch událostí. Můžeme tedy tyto snímky i přes jejich primitivní for-mální stránku do jisté míry pÍ'irovnat k šotům pozdějších nebo i nyněj§íchfilmových novin - týdeníků. Svůj první původní film předYedl J. Kříženecký na Výstavě architekturya inženýrství v Praze roku 1898; na zahajovacím představení se promítalys1úmky Svatojánská pout v československé vesnici, Polední výstřel z děla nabaště sv. Tomáše, Purkyňovo nám. na Král. Vinohradech. Na Slovensku seprvní kinematogra.fické představení konalo v Bratislavě v dnešním hoteluCarlton 25. prosince 1896. Skládalo se z krátkých záběrů - Příjezd rychlíkudo stanice, Francouzská pěchota cvičí ad. Prvním filmovým tvůrcem na Slo-,·enku byl Eduard Schreiber, autor filmových s1úmků Sekání ledu na Váhu,Práce na pile, které jsou uloženy ve Slovenském filmovém ústavu.Po těchto slibných začátcích byl vývoj filmu v našich zemích na čas zastaven.Chyběly zákJadní podmínky, které jsou pro vznik skutečného zpravodajskéhofilmu jako prostředku ma.Rové informace a propagandy nezbytné a rozhodující:filmové výrohny, které hy natáéP.Jy aktuality, stálá kina a filmové půjčovnys mezinárodní výměnou filmového zpravodajství a konečně úspěšné filmovéperiodikum. Tyto podmínky He v dalších letech sice prosazovaly, ale jen s vel-kými ol>tížcmí a pmitupnč. 63 ) V českoslovcnsku se filmová produkce rychle rozvíjela. Svědčí o tom sku-tečnost, že v r. 1937 v něm bylo 1838 stálých kin, která však v oblasti zpra-•1) Ještě před jeho snímky měla ňeská veřejnost příležitost seznámit se s tecluůokou novinkou - filmem - pfi projekcích, které pořádaly zahraniňn{ filmové podniky,hostujíc{ v Praze. Několik takových pfodstavení se konalo už v r. 1896, tedy brzypo zrodu kirn~matografie, zo. nňji Ro všeobec ně považuje 28. prosinec 1895, kdy v PaHii uepof-,idnli l.,rnt,fi Lumibrovó první elmloňnň úepMné představen(.u) J~tě před prvnf světovou válkou, v roce 1911, vznikla první ňeek, filmová apole6•nost Kinofa, v témf.e roce zahájilu produkci spoleňnoat Illusion, joj(ml spolur.akl-'•Jatelem byl Alois ,folovoc. Dále nělcteró aktuality vyrobila ftrma Aaum, zalof.enlL roku l 9l 2, která se polcuaila i o vyyl Ceskoslo venský filmovjr týdeník (1930- 1937), vytvořený z Elektajournalu. Začátken 30. let kromt'- toho yznikla d,·t'· 8pccjalizo,-aná filmová periodika. Osvětov. zpravodaj a Vojenský zpravodaj. Na Slo,·ensku vydával v letech 1936-193 první slovenský zvuko,·ý filmový týdeník Elite journal Ján ČarO\"Hk~ majitel půjčovny a výrobny filmú. Na.točené filmové materiály se zpracovával v pražských filmových laboratořích. Př·es y?;.-.chno podceňování a přehlížet bylo filmové zpmvodajstYí \' předmnichovské republice součástí mašincr buržoazní propagandy. Zvlášť charakteristické pro ně bylo zaměření na okr1 jová, senzačrú a bulvární témata (i;outt1že kráHy, i;11atky hvčzOzval zástupce tisku do Fyzikálního ústavu UK v Praze a seznámil je se svou aparaturou, pracující s obrazovou normou 240 řádkll na ploše J3 X 15 cm. V t-éto době za.hájil též r,rvní pokuHy s barevnýn1 obrazem. Uskutečnění experimentálního vysí]á.iú HC veřejnost již nedočkala. Rozbití Ůe,;;kot;Jovem~ka., nacistická okupace a, druhá. Hvětová válka přerušily náš vcliC'e nadť'·jný výzkum a vývoj t~l<'vizního vy- síláni.