[80] th:-!lrn administrativní cct:itou. Dá.Je ukládal listům povinnost otiskovat projevy JH't1zidentu. ncuo členů vlíidy, u. to beze změny dodaného textu pod hrozbou pcnt'·žní pokuty nebo dokonce zastavení Jistu do té doby, než v nčm předep:·m.ný textu vyjde. Ti:-;ku se okrajov(~ týkaly i další zákony - o rozpouštění a z8.8tavování polit.ických stran z roku 1933 a o obraně státu z roku 1936. Vydání vlJech zákonú ve 30. letech bylo sice zdůvodňováno „obranou demokracie zleva i zprava", ale všechny dokumenty a zachované dť.tkazy jsou samy o sobě jasným svědP.ctvlm o skutečných pohnutkách a cílech buržoazie. Boj za BVO• uodu tisku se tak od vzniku buržoazní republiky stal součástí třídního boje proletariátu za spra.,·t\dlivý společenský řád. 6. NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE V CESl{OSLOVENSl{É REPUBLICE V ŮeHkoi-;lovcnské republice 11ůsobilo v letech 1918-1938 zhruba 1 300 novinářů. Přesnější údaje známe z časopisu Duch novin (č. 6-7 z roku 1928, str. 162), který k roku 1028 uvádí l 240 žurnalistú: z toho bylo 700 „československých", 440 německých, 80 maďarských, zbytek tvořili novináři ostatních národností. Sdružovali se v několika novinářských organizacích, z nichž některé vznikly již před první světovou válkou jako spolky podpůrné, nebot mu.terjá]ní z0,bczpcčení j Hpolečenské postavení novinářů jak v době jejich aktivní činnosti, tak zejména po jejím ukončení bylo velice ubohé. Za buržoazní republiky byla t:1polečemiká skupina novinářů uvnitř silně diferencována. rwjcn podle politické příslušnosti, nýbrž i podle dalších kritérií. Odlišovali se novjnářj spii;ovatelé (v časopisu Duc1-1 NOVIN byla jejich činnosti vyhrazena. zvlá~tní rubdka}, existovala skupina novinářů pronůnentů, ale většina. z nich pracovala v nejistých podmínkách75 ) - i mezi novináři byli nezaměstnaní. Nejstarší novinářskou organizací, která vznik.la v roce 1877 z iniciativy redaktorů Národních. listů (d.Jouholetým místopředsedou a také předsedou byl Jan Ncrnd11), byl Spolek ěeských žurnalistů. V době svého za.ložení měl pouze 44 I·ádné členy z pěti politických dcníkťt a šcBti dalších českých litttťl. 75 ) ,Tiž unlnlmá Mulaí t.islcovaí dohodr, z roku 1926 (o. d., str. 106 ad.) uvád( pr\\mt\rný roěnf pint 20 000 Ke a Um, ie sociální postaven( německých novinář\\ v CSR bylo lepěf, n~bot měli uzavfony kolokt,ivnf smlouvy e vydavatolstvy. Platy komuniatiokýoh riovináH1 byly mnohom niUí: V. Dolojě( pí~o, fo pl,1t nojménň 1 500 Kň v doniku u JO00 Kč v littLoch s dolě( poriodioiL011, lctorý byl jocl11ou z podm(nek pro ptijetf za člcna Syndikó.t,u č1:1. 11ovinMť1, móli t,it,o noviruíN 61\sl,o jon nn papírtl (OolejM, V.: c. <1., Rtr. 2!ló). [81] dále 55 členů zaklúdajfrích a 182 členy pí·ispívající, ktcí-í H«! podíleli na základním fondu. 76) T,~n HC pak udržoval dary mP.cr.náŘů, různými dohročinným1 akcemi, nejistými výnosy z novinářf.1kých plesů, event. jiných kulturních akcí takže Spolek mohl zřídit pro Hvé členy penzijní fond a dále fond vdovHký . poskytovat rů.zné jednorázo\"é podpory v nemoci, invalidit<·, nouzi a pozděj ! i v nezaměstnanosti. Spolek }JůimbiJ i po vzniku republiky, ovi'.iPm v roce l 92~ měl jen 73 I·ádné členy. Protože podle stanov Spolku se členy mohli stát pouze novinái-i, kteÍ'Í pracovali nejméně 5 let v politických denících a ncpr-rsáhli vi'•k 40 let, založiL někteří redaktoi·i z týdeníků, čtrnáctideníků n. dalších čaHopisů roku 190:. Jednotu českých novinářů. Mi:\la Hh-jné poHlání jako Spolek: v roce I UOG pí·i n . vznikl podpůrný Havlíčků,· fond, který poI·ádal rovněž různé dobročinnt a prosebné akce. Jejími členy byli vMšinou mimopražští novináři nebo žurna listé, ,,u nichž novináfatví není jediným nebo aspo1i hlavním životním povo láním". V roce 1929 měla 90 řádných a 20 mimořádných členů. Ještě pi"ed první Nvětovou válkou do~lo k velkému růHtu tiHku, alP jeh, redaktoí·i byli do uvedených organizací pí·ijímáni omezeně. Důvody byly hlavrn finanční. protože jejich ,.staN čh~no\'é si Hvé fondy žárlh·t\ Htfožili pro 8ehe" A tak z iniciativy mladých novinái'·ů byl v dubnu 1911 založen Syndiká pražských deníkařů, který se v průběhu dalších let Htal ncjdůležiti'•jší novinář skou organizací v Českm;lovensku. Nejprve H.C na Hpolečném jednání se Rio venským přípraYným výborem77 ) v Luhačovicích vytvor-il v roce 191 H jednutn) Syndikát ěs. denního tisku (mi•I asi 400 členů pfovážně českých, neboť v tomt• roce bylo na Slovensku jen 20 redaktorů z povolání). V květnu l H26 byl rn ustavující valné hromadě přeměněn na Syndikát československých novinářů který se stal profesionální i odborovou oiaganizací českých a slovenskýcl novináí-ů. V jeho čele Ht{d dlouhá léta n{t,rodnii Hocialistický Hcn{t,tor a rí'dakto ŮESKÉHO SLOVA JiN Pichl, prvním námt\Htkem byl HlovcnHký noYinái· Duša1 PoruhHký.78) 16) Všechny po11hlilm1!~ n. člti.nky: Vt~jvtU'tL J.: Historie Spolku českých žurnalistů. Praha 1927; Dolejší V.: Noviny u. novinti.i·i NPL, Praha. 1963, str. 290-301; Novú.k, A.: NovinM-ské organizace v Českosloven sku. In: Duch novin, č. I z Jedna 1928; Novotný, B.: Významné výročí novináf-ů Tisk a. novinál-i, č. 8 z dubna 1941; Novotný. H.: 25 roků óinorodé práce naší největš novinál-ské organizace. In: Tisk a politika, č. 8 z května 19:lG; Du.rmo, ,J.: Slovensk, žnrna.list.ika 1918-1938. 1\1S, l\fo,rtin J066 nd. 11) V Martině se I. ledna 1919 eoěel ajezrl slovmudcýoh rn.or1,, ,. r. I!)t. [82] Syndikát mě] několik odboček (Praha, Brno, Bratislava, 0::1traYa, Olomouc, Košice, Pardubice, MJ. Bo1eHlav, Plzeň, Žilina) a v roce 1937 měl 879 členů. Do Syndikátu vstupovali i komunističtí novináři, kteří využívali nejen oficiálně prokJamoYané nepolitičnosti organizace, a.Je i některých poskytovaných Yýhod (z]cYnčné Híťové železniční legitimace, legalizování vlaMtnÍ novinářské činnosti atd.). V. Dolejší jich uvádí 47, z časopisu Tisk a politika (č. 8 z května 1936,str. 251) se dozvídáme,že na valné hromadě 5.dubna 1936 byli dva ~omunističtí novináři Bohuslav Novotný a Vratislav Šantroch. -zYoleni do DV, ~ Svndikátu. ~ J>odlc B. Novotného, který Ly] až do svého odchodu do cÚtchodu v roce I fl37 jeho pokladníkem, se Syndikát sousti-cdil h.Javně na řešení sociálních proLJéni.ů. Jmenuje podpory v nemoci a mimořádné tísni, podpory vdovám a Hirotkům po novináHch, za největší přínos organizace však považuje podpory v neza.m<':•~tnanosti (,, v d.obě lwspodáfsl..·é kr-ize se prop'ltJtění novináfú ·stalo zjet.•em hromadným a podvora. v nezměstnanosti podle gentského systénw,, vyJJlácená 8ynd·il..·cítcm. se státním pfíspěvkem, byln snad nedostatečným, ale přece jed·iným i:drojem, výživy mno/ta novináf1.í"), řádné penzijní pojištění (,,novináři mohou v klilftu, odejít do penze, zatímco dHve bylo siáN problémem vel-ice clt1mtrným") a vydání redaktorského zákona (,,}íniž byla, konečně zajištěna. práva a ochrana redaktorú" ).79 ) Od roku 1927 vydá\'al Syndikát čaHopiH VĚSTNÍK čs. NOVINÁŘŮ, který se od J. !<'dna 1fl35 pfojmcnoYa] na TISK, NOVINY A NOVINÁřn. Ten se v roce 1936 sloučil ::; ČASOPISEM SVOBODNÉ ŠKOLy POLITICKÝCH NAUK v nový list TISK A POLITih'.A.. V IetC'ch 1!)28-1931 vycházel dále DucH NOVIN, časopis pro studium noYin a péči o novináfatví, jehož majitelem, vydavatelem i redaktorem byl Oskar Butter. Pro přípravu a vfchovu buržoazních novinái·ú měla význam Svobodná škola 110Jitických nauk, založená v Praze roku 1928. Ve dvouletém studiu se na 1ú předn~ela „vt•da a novináfatví" a výzkum vefojného mínění. Posluchači školy dNali též rozlJory novin a novinových projevů, psali literární recenze apod. Škola si postupně vybudovala novinářskou knižnici a edici původnfeh i pfoložených noviuovědných pubJikací.SO) (v r. J!)28 mlll nsi 60 členů). Rciehsgewerbschnft der dentschen Presse in ČSR, založený r. J919 (měl nsi 400 členů). Syndikát maďarských novinářů, založený r. 1924 (měl asi 50 členů). Odborový svaz maďarských noviná.i-ů, za.ložený r. 1927 proti maďarskému Sy11dik1ít11 (mčd usi 50 ~lnnú). Dále existovalo Sdružení novinM·ů strany li