METODY PRO PODPORU ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ V KRIZOVÉM MANAGEMENTU Procházka Josef 16.3.2022 CÍLE •OBJASNĚNÍ COPPOLOVA MODELU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ A •OBJASNĚNÍ POJMU HROZBA A RIZIKO, PŘISTUPŮ K ANALÝZE RIZIK •PŘEDSTAVENÍ VYUŽITELNOSTI COST –BENEFIT ANALÝZY V RÁMCI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ •PŘEDSTAVENÍ KONCEPTU ZRANITELNOSTI A ODOLNOSTI • COPPOLŮV MODEL KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Model moderního krizového řízení •THE YOKOHAMA STRATEGY—GLOBAL RECOGNITION OF THE NEED FOR DISASTER MANAGEMENT (1994, Japonsko) •Světová konference o snižování dopadů přírodních katastrof. PREVENCE (Mitigation) •Identifikace a realizace opatření snižujících nebo eliminujících pravděpodobnost vzniku a nebo dopady bezpečnostních hrozeb a souvisejících rizik. •Smyslem je omezení negativních dopadů na společnost (posílení odolnosti a snížení zranitelnosti referenčního objektu) •Smyslem je tedy minimalizovat: •Ztráty na lidských životech, •Negativní dopady na zdraví, •Majetkové škody, •Dopady na životním prostředí. •Opatření: preventivní prohlídky, protipovodňová opatření, aktivní a pasivní bezpečnostní prvky v dopravě, technické normy, investice do výzkumu a vývoje např. léčiva, systémy včasné výstrahy, …. • PŘIPRAVENOST (Preparedness) •Posilování připravenosti osob, které mohou být vystaveny působení bezpečnostním hrozbám a souvisejícím rizikům. •Posilování připravenosti systémů (nástrojů) určených k čelení bezpečnostním hrozbám a souvisejícím rizikům. •Smyslem je zvýšení šance na přežití a snížení negativních dopadů projevu hrozby na společnost (referenční objekt). •Opatření: rozvoj schopností napříč všemi funkčními oblastmi: •D – Doktríny; O – Organizace; T – Výcvik, vzdělávání; M – Materiál; L – Vedení; P – Personál; F – Infrastruktura; I - Interoperabilita REAKCE (Response) •Realizace opatření vedoucí ke snížení či eliminaci dopadů již vzniklých krizových situací. •Smyslem je: •zabránit co nejrychleji další proliferaci bezpečnostní hrozby a souvisejících rizik, •minimalizovat negativní dopady na společnost, •zabránit případným dalším ztrátám na lidských životech, •omezit poškození zdraví, •zamezit dalším ekonomickým ztrátám, majetkovým škodám či poškození životního prostředí. •Opatření: poskytnutí včasné pomoci (Disaster Relief), předpřipravené typové plány, předdefinovaná opatření pro předpokládané rozhodovací úlohy, odsouhlasené postupy pro velitel zásahů, … OBNOVA (Recovery) •Návrat do původního stavu před vznikem krizové situace •Obnovení všech funkcí, veřejných služeb •Vypořádání se s dopady krizové situace •Řešení vzniklých majetkových škod •Poučení se z krizové situace – vyhodnocení zkušeností ze zásahu, jejich promítnutí do prevence a posilování schopností (odolnost, připravenost) •Délka obnovy může zahrnovat dlouhý časový úsek dle charakteru krizové situace (odstranění environmentálních škod, obnova infrastruktury) CÍLE (Konference 2005, Hyogo, Japan) •Účinné provázání opatření souvisejících s krizovým řízením s politikami udržitelného rozvoje, plánováním a programováním se zaměřením na prevenci a předcházení vzniku krizových situací, zvyšování připravenosti a snižování zranitelnosti. •Rozvoj a posilování institucí, procesů a schopností na všech úrovních (globální, regionální, národní i místní) systematicky přispívajících k posilování odolnosti vůči bezpečnostním hrozbám a souvisejícím rizikům. •Systematická identifikace opatření snižující bezpečnostní rizika a jejich účinné promítání do zvyšování připravenosti, posilování akceschopnosti a účinnější obnovy. PŘÍSTUP KE KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ •Důraz na reakci a obnovu •Primární je řešení KS a jejich následků •Jedinečná událost, jeden scénář •Jednotný systém velení a řízení, jediná autorita, jasná odpovědnost •Zaměření na materiální , fyzickou stránku schopností •Urgentní reakce, dynamika změny, krátkodobost rozhodnutí •Autorizace citlivých informací, jejich vertikální šíření • •Důraz na prevenci a připravenost •Analýza rizik, odolnost, zranitelnost •Dynamické, mnohačetné scénáře •Volná uskupení, diskuze, hodnoty, zájmy •Zaměření na procedury, postupy, procesy •Dialog, výměna zkušeností, hodnocení vývoj, dlouhodobé plánování •Horizontální sdílení informací, názorová pluralita • • • • DOPADY KS DLE DOSAŽENÉHO ROZVOJE •Rozvojové země •Menší finanční a majetkové škody •Vyšší ztráty na lidských životech •Omezené možnosti prevence a nástrojů krizového řízení - zdroje •Omezené technologické možnosti, využití vědy a výzkumu • Závislost na rozvojových programech a mezinárodní pomoci •Vyspělé země •Schopnost absorbovat ekonomické škody, využití rezerv •Vyspělé nástroje krizového řízení, zdravotní péče •Omezení sociálních dopadů na společnost - realokace zdrojů •Inovace, transfer znalosti •Pojištění majetku HROZBA A RIZIKO PŘISTUPY K ANALÝZE RIZIK ANALÝZA RIZIK •Účinné krizové řízení začíná analýzou rizik: •Identifikace hrozeb •Analýza souvisejících rizik (pravděpodobnost x dopady) •Strategie a plány k: •prevenci či snížení dopadů bezpečnostních hrozeb a souvisejících rizik •posilování připravenosti nástrojů krizového řízení •řešení krizových situací •obnově po KS •Naturogenní (abiotické / biotické); •Antropogenní (technogenní / sociogenní / ekonomické). •Suverenita a územní celistvost státu •Právní stát •Občanské svobody •Zdraví obyvatelstva •Prosperita státu •Informační sítě/data •Ochrana majetku •Ochrana životního prostředí KRIZOVÉ ŘÍZENÍ = ANTICIPACE VÝVOJE PROSTŘEDÍ, IDENTIFIKACE HROZEB, ANALÝZA SOUVISEJÍCÍCH RIZIK KRIZOVÉ ŘÍZENÍ = MITIGACE, PŘIPRAVENOST, REAKCE, OBNOVA TVORBA A REALIZACE STRATEGIE = PROCES ŘÍZENÍ RIZIK RIZIKO = vznik nežádoucích následků na lidský život, zdraví, majetek, prostředí, … JAKÝ JE NÁŠ POSTOJ K RIZIKU? ØOdmítáme riziko? ØAkceptujeme rozumnou míru rizika? ØVyhledáváme riziko? Náklady, čas, parametry SNIŽOVÁNÍ RIZIK Obleč se pro případ nehody, ne pro vlastní jízdu! STRATEGIE: •Alternativní přístupy •Informované rozhodování - známe důsledky •Efektivní komunikace ŘÍZENÍ RIZIK •Nepřetržitý proces! • •Subjekty systému řízení rizik na základě svých pravomocí: •identifikují a hodnotí rizika (míra rizika), •vyhodnocují důsledky ve vztahu k aktivům!! •navrhují řešení k jejich snížení či eliminaci, •a přijímají rozhodnutí s ohledem na rizikovost jednotlivých variant řešení. • •Cílem je snížit dopad rizika na plnění cílů (projektů) a prosazování zájmů. • RIZIKO, ANALÝZA RIZIK •Možnost naplnění hrozby s následnými nežádoucími provozními, finančními, právními a dalšími dopady na dosažení cíle nebo projektu (strategie); •Identifikace a analýza rizik – postup hodnocení působení hrozby na aktivum (zranitelnost aktiva) •Hodnocení míry rizika: pravděpodobnost vzniku rizika a posouzení dopadů rizika na cíl, projekt, strategii •Riziko posuzujeme z pohledu, zda je možné jej akceptovat nebo je třeba toto riziko dále řešit (vyhnutí, přesunutí, posunutí, snížení). •AKTIVUM •Hmotný nebo nehmotný vstup, výstup nebo zdroj nezbytný pro dosahování cílů. •Analýza aktiva – postup získávání informací o aktivu a jeho posouzení z hlediska opravitelnosti/nahraditelnosti a citlivosti/dostupnosti; •Zranitelnost aktiva – slabá stránka daného aktiva, která může být ovlivněna hrozbou; •Hodnocení aktiva – stanovení hodnoty aktiva na základě jeho potřebnosti pro splnění cíle; •Kritičnost aktiva – hodnota získaná posouzením opravitelnosti/nahraditelnosti a citlivosti/dostupnosti aktiva; • •Jev nebo událost schopné působit vůči aktivu. •Původ přírodní, fyzikální a dále mohou vznikat v důsledku organizačního nebo společensko-ekonomického faktoru nebo působením lidského faktoru. •Rozlišují se vnější a vnitřní hrozby, náhodné hrozby, úmyslné hrozby a neúmyslné hrozby; •Identifikace hrozby je postup k získávání informací o existenci hrozby, její schopnosti a záměru/odhodlání způsobit snížení hodnoty, poškození nebo ztrátu aktiva; • • •HROZBA ANALÝZA RIZIK MATICE HODNOCENÍ MÍRY RIZIKA DOPAD NÍZKÁ STŘEDNÍ VYSOKÁ (URGENTNOST ŘEŠENÍ NEDOSTATKU) MÍRA RIZIKA=PRAVDĚPODOBNOST x DOPAD VYSOKÁ Kvalitativní vyjádření pravděpodobnosti výskytu •Jisté (Certain). >99% projev hrozby jednou nebo i více krát za rok 1 •Pravděpodobné (Likely). 50–99% projev hrozby jednou za rok nebo za dva roky •Možné (Possible). 5–49% projev hrozby jednou za dva až dvacet let) •Nepravděpodobné (Unlikely). 2–5% projev hrozby jednou za dvacet až padesát let •Ojedinělé (Rare). 1–2% projev hrozby jednou za padesát až sto let •Výjimečné (Extremely rare). Pravděpodobnost výskytu nižší než 1%, projev hrozby jednou za více než sto let. Hodnocení dopadů projevu hrozby •Přímé dopady: •Počty zemřelých (Fatalities) •Počty zraněných (Injuries) •Náklady na opravy či výstavbu zničené infrastruktury (veřejné i soukromé) •Náklady na dočasné ubytování (Relocation costs/temporary housing) •Ztráty aktiv v podnikatelské sféře a zemědělství (Loss of business inventory/agriculture) •Ztráty na firemních příjmech či pronájmech (Loss of income/rental costs) •Náklady na řešení hrozby (Community response costs) •Náklady na očištění prostoru např. odvoz sutě, bláta, … (Cleanup costs) Hodnocení dopadů projevu hrozby •Nepřímé dopady (Indirect losses): •Mohou se projevit později, je obtížné je někomu přiřadit a spojit s KS •Ztráta osobních příjmů (Loss of income) •Ztráta vstupů či výstupů (Input/output losses of businesses) •Omezení výkonnosti či změna chování zákazníků (Reductions in business/personal spending (“ripple effects”) •Ztráta znalostí (Loss of institutional knowledge) •Duševní nemoci (Mental illness) •Dopady způsobené ztrátou blízkých osob (Bereavement) Hodnocení dopadů projevu hrozby •Škála postavená na zraněných a ztrátách na lidských životech: •Nevýznamné (Insignificant), žádní zranění či ztráty na životech •Malé (Minor), nízké počty zraněných, žádné ztráty na lidských životech, nezbytné je poskytnutí první pomoci •Střední (Moderate). Vyšší počty zraněných, žádné ztráty na životech, nezbytná je i zdravotní péče (hospitalizace) •Významné (Major). Velké množství zraněných, nezbytná hospitalizace, oběti na životech •Katastrofické (Catastrophic). Velké ztráty na životech, závažná poranění vyžadující hospitalizaci Hodnocení dopadů projevu hrozby •Škála postavená na materiálních, zdrojových a environmetálních dopadech, dopadech na veřejné služby a požadavky na řešení KS: •Nevýznamné (Insignificant), malé a nebo téměř žádné škody na majetku, malé finanční ztráty, bez dopadů na prostředí a veřejné služby •Malé (Minor), malé škody na majetku a finanční ztráty, bez výpadku veřejných sužeb, nízké dopady na životní prostředí bez dlouhodobých vlivů •Střední (Moderate). Omezené škody na majetku, významné finanční ztráty, dočasné omezení veřejných služeb, téměř rutinní řešení KS, omezené dopady na životní prostředí, jen některé s dlouhodobým účinkem •Významné (Major). Významné materiální škody a zdrojové dopady, externí zdroje nezbytné, významné omezení veřejných služeb, některé dlouhodobé, dopady na životní prostředí s významnými dlouhodobými účinky •Katastrofické (Catastrophic). Rozsáhlé škody na majetku, řešení vyžaduje zásah velkého počtu osob, ztráta funkčnosti komunity po dlouhé období, významné environmentální (neodstranitelné) dopady STRATEGIE ŘÍZENÍ RIZIK •Vyhnutí se riziku: změna postupu realizace úkolu/opatření, nahrazení technologie nebo používaných materiálových zdrojů. Např. nahrazení materiálu obsahujícího toxin materiálem netoxickým. •Přenesení rizika: při uzavírání smluv na dodavatele, pojistná smlouva. Např. v době záruky vozidla zabezpečí dodavatel v průběhu opravy vozidla náhradní vozidlo na své náklady. •Posunutí rizika: např. na nadřízený stupeň z nedostatku kompetencí •Snížení rizika: opatření k omezení záměru nebo síly působení hrozby na aktivum, realizováno pokud není možné se riziku vyhnout, přesunout je nebo posunout. •Akceptace rizika: podstoupení rizika, nelze nalézt/realizovat opatření nebo závěrečná akceptace zbytkové hodnoty rizika po přijetí opatření). Převzetí odpovědnosti za podstoupení rizika a možné dopady. •Akceptace rizika = příprava na projev hrozby a související rizika! COST - BENEFIT ANALÝZA COST – BENEFIT ANALÝZA •Omezenost zdrojů pro mitigaci bezpečnostních rizik vyžaduje rozhodování zvažující přínosy možných řešení a náklady •Vhodným nástrojem je CBA •Umožňuje nalezení optimálního rozhodnutí (náklady versus přínosy alternativy. •Postup: •Vymezení cílů a měřitelných parametrů •Identifikaci vhodných variant •Vyhodnocení důsledků jednotlivých variant •Kvantifikace přínosů •Analýza a výběr nejvhodnější varianty z pohledu rozhodovatele a jeho preferencí ZRANITELNOST, ODOLNOST ZRANITELNOST, ODOLNOST •Smyslem účinného krizového řízení je snižovat zranitelnost a posilovat odolnost vůči projevům bezpečnostních hrozeb •Stejná bezpečnostní hrozba a její projev může vést u různých subjektů k odlišným důsledkům •Minimalizace zranitelnosti je dána odolností referenčního objektu •Realizace vhodných mitigačních opatření •Úroveň připravenosti na řešení projevu hrozby •Účinnost řešení hrozby •Obnova ZÁVĚR •Komplexní krizové řízení zahrnuje: •Nejen reakci na projev hrozby, ale i přijímání opatření snižujících vznik krizové situace a její dopady, •posilování odolnosti referenčního objektu a snižování jeho zranitelnosti, •zvyšování připravenosti nástrojů krizového řízení a jeho schopností, •obnovu po krizové situaci a poučení se z jejího řešení. •Základem účinného krizového řízení je analýza rizik, umožňuje alokovat prostředky na nejvyšší priority •Vzhledem k omezenosti zdrojů je potřebné přijímat opatření na základě posouzení přínosů za vložené prostředky (CBA) •Při rozhodování o mitigačních opatřeních je možné využít koncept zranitelnosti a odolnosti.