Působení soukromých bezpečnostních služeb v České republice Oldřich Bureš Vzhledem k absenci akademického výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti v České republice si tato kapitola klade dva cíle.324 Za prvé, s využitím jednoho z nejnovějších analytických modelů tzv. globálních bezpečnostních montáží {globál security assemblages) Abrahamsenové a Williamse, který byl již představen ve druhé kapitole, provést analýzu dosavadního průběhu a současného stavu privatizace bezpečnosti v České republice s důrazem na služby soukromých bezpečnostních společností poskytované v oblasti tzv. vnitřní bezpečnosti. Za druhé, s využitím poznatků ze zahraniční literatury a ze strukturovaných rozhovorů s majiteli v ČR působících SBS provést analýzu již více než dvacetileté absence samostatné právní normy regulující činnost soukromých bezpečnostních služeb v České republice. Struktura kapitoly kopíruje výše uvedené pořadí jejích jednotlivých cílů. Autor při jejím zpracování vycházel pouze z veřejně dostupných zdrojů, akademické literatury (převážně zahraniční) a ze strukturovaných rozhovorů s osmi majiteli a/nebo vrcholovými manažery v České republice působících soukromých bezpečnostních služeb uvedenými v úvodu této publikace. Části textu této kapitoly byly publikovány v rámci studie v Poíitologickém částopise č. 1 (2013). Autor tímto děkuje dvěma anonymním recenzentům za jejich náměty a připomínky. S 161 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti 'ůsobení soukromých bezpečnostních služeb v České republice Současný stav působeni soukromých bezpečnostních služeb v České republice Působení soukromých bezpečnostních služeb v České reptiblii doposud nestalo předmětem vědeckého výzkumu v r;ím< i < • >iki republiky či v zahraničí. Následující odstavce proto nabízqi pii-Mml základních dat a historického vývoje působení SBS v ČR .1 mm i • o jejich interpretaci s využitím výše představeného anály in I • 1 modelu Abrahamsenová a Williamse. Hned úvodem je nu mnu nul podotknout, že množství dat pochází z dokumentů od samot uyi li' a/nebo jejich asociací,325 poněvadž až do roku 2008 Český -.i. ii 1 Mi úřad nepublikoval žádná relevantní data o českém trhu s SHS kvôfl absenci speciálních kódů Klasifikace ekonomických činnosti ( / N/\i I pro obor bezpečnostních služeb.326 Autor této kapitoly se nu m< m snažil o verifikaci co největšího množství dat formou lti,in|iiiliti« různých zdrojů, včetně statistik dokumentů státní správy (/<-\....... dokumenty MPO a MV) a rozhovorů s majiteli a/nebo vedou manažery v České republice působících SBS. Z dostupných základních dat je patrné, že trh se souk......|| bezpečnostními službami v České republice dlouhodobí- io-,ii devadesátých let minulého století, co se počtu SBS i jejich mhu i i ců týče (viz tabulku 2). Dle nejnovějších údajů Českého st.ilr.in l> úřadu (ČSÚ) dosáhl v červenci roku 2012 celkový počet rej'istiov.in SBS v České republice čísla 7 094, nicméně podle týdeníku ikon pouze 200-300 SBS skutečně vyvíjí nějakou reálnou činnost informaci potvrdila i většina autorem oslovených majitelů ,1 m manažerů v České republice působících SBS, kteří pro takto \ \ \ celkové počty SBS nabídli zejména následující vysvětlení: 325 Zejména tři Zprávy o staou trhu soukromých bezpečnostních služeb v České rap publikované Unií soukromých bezpečnostních slufeb České republiky v letl l h 2005 a 2010. 326 SBS byly evidovány pod OKEČ 74.60 - pátrací a ochranné služby. 327 Petra Sýkorová, "ABL 'vládnutí' prospělo. Loni zvýšila obrat o 30 pnu mi Huml 20. 4. 2011, (citováno 17. 5. 2011). ■ absence samostatné právní regulace činnosti SBS; ■ existence švarcsystému; ■ nízké náklady pro vstup na trh; ■ velký počet malých SBS na jednu zakázku či „rodinných" SBS; ■ účelové zakládání SBS za účelem zneužívání státních dotací a/nebo tunelování podniků; ■ jedna z mála možností uplatnění pro pracovníky veřejných bezpečnostních sborů, včetně příslušníků StB a SNB v devadesátých letech 20. století. Všechny tyto důvody jsou přitom dle dotazovaných majitelů a manažerů v České republice působících SBS výsledkem nečinnosti či alespoň nedostatečné činnosti, relevantních státních orgánů, což lze dle výše uvedeného modelu Abrahamsenové a Williamse interpretovat jako selhání symbolické moci českého státu, které pro představitele SBS otevírá možnosti k legitimizaci zajištění bezpečnosti soukromými aktéry. Z dostupných dat uvedených v tabulce 2 lze také potvrdit i další tvrzení dotazovaných majitelů a manažerů v ČR působících SBS týkající se naprosté převahy počtu fyzických osob podnikajících coby osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), neboli malých, tzv. rodinných SBS. Jejich celkový procentuální počet nicméně dlouhodobě mírně klesá (z 86 % v roce 2002 na 79 % v roce 2012), což lze chápat jako pozvolnou konsolidaci českého trhu se soukromými bezpečnostními službami. Naopak ekvivalentně v čase pozvolna roste počet právnických osob (ze 14 % v roce 2002 na 21 % v roce 2012). Dle tajemníka USBS Zapletala lze tyto trendy zejména v posledních letech vysvětlit i tím, že osoby fiktivně podnikající coby OSVČ se více bojí citelnějších postihů za provozování švarcsystému, případně někteří z nich již „odešli do důchodu." Růst počtu právnických osob je pak údajně důsledkem „optimalizace" SBS, které se dále dělí, a vstupu nových subjektů na český trh. Celkový počet pracovníků SBS od roku 2003 představuje více než 1 % všech pracovníků v soukromém sektoru, což ze SBS činí jednoho z největších zaměstnavatelů v České republice. Dle tajemníka USBS Zapletala se přitom počet zaměstnanců SBS bude i nadále zvyšovat v přímé úměře s rostoucím věkem pro odchod do důchodu. Zaměst- 162 163 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti Působení soukromých bezpečnostních služeb v České republice navání jinak poměrně těžko uplatnitelných žadatelů o práci (kvnh předdůchodovému věku, nízkému vzdělání, zdravotním nandu .ipum atd.) lze však vnímat dvěma úhly pohledu. Za prvé jako pozitivum z hlediska snižování celkové nezaměstnanosti v České repuhl" i Za druhé jako negativum pro obor soukromé bezpečnosti, nebul kvalita mnohých jeho koncových pracovníků (zejména v oblá tl fyzické ostrahy) je mnohdy velmi nízká. To vede i k velké fluktUBi I zaměstnanců SBS, kterou generální ředitel Securitas ČR odhaduji na 20-40 % ročně,328 což také „v praxi znamená, že SBS ji/ pm-.lii od devadesátých let přes 100 000 občanů ČR. Z toho ale plyni negativní image, minimální mzda, za kterou nelze přijímat noví mladé a vzdělané lidi." Navíc ze zpráv USBS i z některých rozhi s majiteli a/nebo manažery v ČR působících SBS vyplývá, /<; milrn SBS systematicky zneužívají možnost čerpání státního příspěvku n i zaměstnávání zdravotně postižených v souladu s ustanovením tj /H zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti,329 ačkoliv je zřejmí že v oboru bezpečnostních služeb by měl zdravotní stav pnuovml i odpovídat požadavkům na jeho pracovní činnost (více viz box M Tab.9 Počet vČeské republice působících soukromých bc/pn im I nich služeb a počet jejich pracovníků 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 — l Celkový počet SBS* 3 966 3 482 4 388 4 918 5 460 5 731 5 968 II IIKI 4 934 5 116 Počet právnických osob 7 7 7 7 \ ? 797 852 Počet pracovníků všech SBS** ? 7 7 ? ? 44 174 49 445 5 Hlt I MIH 328 Dle tajemníka USBS je to cca 20 % ročně. Tato čísla se jeví jako realistická až minimal z mezinárodního hlediska - akademické studie z USA například fluktuaci /,in.< i....... tamních SBS odhadují na 100-400 % ročně. Dempsey. Introduction to Prioalr S« • m ifj 69; Sklansky, "Private Police and Democracy," 103. 329 Citované ustanovení zákona o zaměstnanosti umožňuje subjektům, které zaměstnAvn|l vH jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením čerpat příspěvek na jejich zamřsl nAváfl až do výše 8 000 Kč měsíčně. Zároveň jsou subjekty zaměstnávající zdravotně poullflj zvýhodněny při zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 101 zákona č. 1 :-t //.'<>'". o zadávání veřejných zakázek. 164 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1 Celkový počet SBS* 6 291 6 385 6 419 6 748 6 748 7 001 7 201 7 094 Počet fyzických osob (OSVČ) 5 341 5 398 5 381 5 599 5 510 5 651 5 728 5 603 Počet právnických osob 950 987 1038 1149 1238 1350 1473 1491 Počet pracovníků všech SBS** 53 229 52 963 54 490 56 352 53 403 52 703 56 711 54 860 Zdroj: ' Pro roky 1997-2001 Ministerstvo průmyslu a obchodu, pro roky 2002-2007 Český statistic-hi úřad dle OKEČ 74.60, od roku 2008 Český statistický úřad dle CZ-NACE 80.00 až 80.30. Údaj & rok 2012 je k červenci tohoto roku. " Český statistický úřad dle OKEČ 74.60 do roku 2007. od roku ,'008 dle CZ-NACE80.00 až 80.30. Údaj & rok 2012je k červenci tohoto roku. ,?" znamená, že údaj pro daný rok není k disposici. Box 5 Problematika zaměstnáváni zdravotně postižených osob SBS působícími v ČR V prvé řadě je problémem to, že se z oboru komerční bezpečnosti stal pe-nězovod těch nejhorších odčerpávačů státních finančních prostředků. A to i legálním odčerpáváním přes invalidy, což není nic proti invalidům, ale pomocí tohoto nesmyslu se prakticky vyřadili z pracovního procesu zdraví lidé a stát dvakrát platí jednoho člověka - jednou toho invalidu a podruhé toho zdravého nezaměstnaného. To je takový nešvar, který snad nemá žádný jiný obor. U nás ten invalida je snížení odborné způsobilosti jako takové, a hlavně vyřazení toho zdravého pracovníka. (Kameník, ASBS ČR) Záměr zákonodárce při stanovování různých forem podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením byl jednoznačně motivován snahou příspěvkem odstranit sníženou výkonnost zaměstnanců se zdravotním postižením, umožnit zaměstnavateli učinit taková opatření, aby mohl tyto osoby zaměstnávat. V oblasti SBS však k ničemu takovému nedochází. Bez ohledu na to, zdali jde o osobu se zdravotním postižením, či nikoli, musí její zdravotní stav odpovídat požadavkům na danou pracovní činnost____linak řečeno, tyto osoby jsou zaměstnatelné i bez příspěvku na jejich zaměstnávání, který tak slouží pouze a jen k dotacím ceny na poskytované služby a ziskům subjektů, které vznikají pouze za účelem zaměstnávání osob se zdravotním postižením a čerpání této dotace. ... Celkově přímé zbytečně vynaložené prostředky na zaměstnávání zdravotně postižených osob v oblasti SBS ... jsme vypočítali na cca 480 milionů ročně. Popsaná situace s sebou nese další rizika, tentokráte reálná bezpečnostní rizika pro objekty a subjekty, kterým mají být bezpečnostní služby poskytovány. ... Objekty veřejné sféry nejsou v mnoha případech střeženy zaměstnanci s odpovídajícím 165 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti zdravotním stavem, tj. se zdravotním stavem, který zaručí, že zaměstnanci ze zdravotních důvodů neselžou při řešení mimořádné události. (Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky 2010) Zdroj: Vybrané odpovědi z. rozhovoru s presidentem Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky a Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky 2010: 7-8. Z hlediska výše zmiňovaného pohledu na problematiku privatizace bezpečnosti coby rekonfigurace poměrů mezi veřejným a soukromým sektorem je také důležité zmínit, že již několik let počet pracovníků SBS převyšuje počet příslušníků Policie České republiky (v létě 2012 cca 39 000 ve služebním poměru). Významný je také celkový obrat v ČR působících SBS, který v roce 2008 dosáhl již skoro 20 miliard korun.330 V důsledku dopadů globální finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009 sice došlo k poklesu o 5,9 % a v roce 2010 dle týdeníku Ekonom dosáhl obrat registrovaných SBS pouze 16 miliard korun, k čemuž je však údajně třeba připočítat ještě obrat neoficiálních SBS ve výši 2,5 miliard korun.331 Dle nejnovějších propočtů tajemníka USBS Zapletala lze celkový obrat SBS v roce 2012 odhadnout na 20,7 miliardy korun, z čehož 19,3 miliardy představuje obrat řádnň registrovaných SBS. Většina z oslovených majitelů a/nebo manažerů v ČR působících SBS se domnívá, že v nejbližších letech lze očekávat, stagnaci či mírný růst poptávky po službách SBS, v závislosti na (ne) přijetí samostatné právní úpravy působení SBS (viz níže) a celkovém stavu české ekonomiky. Každopádně již nyní činnost v ČR půsolm d h SBS generuje zhruba 0,5 % celkového HDP. Důležitým aspektem českého trhu se službami SBS je i fakt, h jednoznačně největší SBS dle počtu zaměstnanců (4 500) i z hlediska ročního obratu (cca 1,5 miliardy korun) je společnost Securitas ČH, která je místní pobočkou jedné z největších globálních SBS, švédskd 33» Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky, Třetí ipráoa o staou oi...... 29. 1. 2010, (citm-...... 10.12. 2010). 1,1 Sýkorová, „ABL .vládnutí' prospělo." ■ 11V < I' bezpečnostních služeb v České republice • l"'lri nosti Securitas AB.i3? Dle informací uveřejněných na vListmm welui |e dvojkou na trhu další lokální pobočka celosvětové britské SBS Li'.', obratem 1,4 miliardy korun a 2 500 zaměstnanci. Podle jejího bývalého dlouholetého generálního ředitele Fábery však dnes tato ■ piiln nosí má vážné problémy a za dvojku na trhu proto považuje |iľ',e největší českou SBS M2.C (dříve ABL). jejímž generálním řediteli m |e v současnosti. Tuto informaci se autorovi kapitoly nepodařilo mii u vedení G4S, neboť nikdo z této společnosti nereagoval na Ji'idost o rozhovor. Nicméně i tajemník USBS Zapletal by dnes G4S umístil spíše až za M2.C, která dle týdeníku Ekonom v roce 2010 mela obrat 889 milionů korun a 1 335 zaměstnanců.333 Důvody, proč )e největší SBS v ČR pobočka velké nadnárodní společnosti, jsou dle lotazovaných majitelů a/nebo manažerů SBS zejména následující dva: (1) přístup k zahraničnímu kapitálu a (2) přístup k zahraničnímu know-how a nejnovějším technologiím. ío opět jasně poukazuje relevanci výše zmiňovaného analytického n'imce globálních bezpečnostních montáží pro situaci v České republice, neboť zdůrazňuje nutnost zahrnout do analýzy rekonfigurace v/tahů mezi různými poskytovateli bezpečnosti na národní úrovni i relevantní aktéry z úrovně nadnárodní. V rámci ČR lze také obecně konstatovat, že vliv nadnárodních SBS se jeví být spíše pozitivní, a to nejen z hlediska importu bezpečnostního know-how a nejnovějších technologií, nýbrž i z hlediska kultivace norem a nastavení etických pravidel pro podnikání v oboru komerční bezpečnosti. Dle generálního ředitele Securitas ČR Kuníka je totiž jednou z klíčových odlišností mezi českými a zahraničními SBS to, že „zahraniční společnosti mají etické kodexy a pravidla hry, včetně nesponzorování a neovlivňování liolitiky, nespolupráce s kriminálními živly atd. Bohužel když neexistuje zákon, který by to v ČR definoval, tak je to celé jen na morálním kreditu majitele lokální české firmy, kam až je schopen nebo ochoten zajít." Generální ředitel Pinkerton ČR Beroun pak v reakci na kauzu údajného sledování politiků společností ABL uvedl, že „Pinkerton má jako jednu z věcí, kterou nesmí dělat, práci pro politické strany I \, lu '»"<•. CZ, Securitas o České Republice. 2011, •>•• v eske-republice/> (citováno 10. 5. 2011). „ABL .vládnuti" prospělo." 166 zace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti ve smyslu politického boje. To znamená, abychom pro jednu stranu špiclovali druhou. Něco jiného je, když strana chce zajistit kongres, zabezpečit meeting, ale politický boj je zapovězený." Zároveň se ale také potvrzuje, že alespoň v některých oblastech i v komerční bezpečnosti je znalost místního prostředí klíčovou a jen těžko něčím nahraditelnou výhodou (zejména u detektivní služby). Méné pochopitelné je to nicméně u technických služeb, neboť přístup k nejnovějším technickým řešením mají obvykle právě zahraniční SBS, Možné vysvětlení však alespoň v případě pultů technické ochrany, kde je jedničkou na trhu ryze česká firma Jablotron, nabízí generální ředitel M2.C Fábera. Dle jeho informací například ve Velké Brit,um pulty centrální ochrany vůbec neexistují, „neboť zapnutý alarm v budově či autě tam skutečně sám o sobě plní odstrašující funkci, Sousedé se totiž o nenadálou událost zajímají a volají případně policii. V ČR naopak občané při zvuku autoalarmu raději přejdou na druhou stranu ulice." Česká národní specifika proto i v případě komerční bezpečnosti mohou determinovat některé typy poskytovaných služeb a jejich poskytovatele. Specifickým aspektem českého prostředí je také existence šestnácti profesionálních asociací SBS. Mezi největší z hlediska počtu pracovníků SBS patří Asociace bezpečnostních služeb České republiky (ASBS), jež sdružuje spíše menší a středně velké SBS, a Secunty Club, který sdružuje větší SBS. Společně tyto dvě asociace tvoří Unii bezpečnostních služeb České republiky (USBS), jež dle informací od prezidenta ASBS Kameníka reprezentuje více než jednu polovinu všech pracovníků v ČR působících SBS. Dle subjektivního hodno cení autora této kapitoly se také jedná o jednoznačně nejaktivnějšl asociaci z hlediska propagace oboru komerční bezpečnosti směrem k veřejnosti, médiím i politickým subjektům v České republice. Ticii největší asociací je Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm (AGA), která dle prezidenta ASBS reprezentuje zhruba 6 000 pracovníků SBS. AGA je však jednoznačně největší asociací SBS ve specifickém podoboru technické bezpečnosti. Zbý vajících třináct asociací nereprezentuje více než tisíc pracovníků SBS. Některé z nich jsou nicméně důležitými sdruženími v dalších specifických oblastech komerční bezpečnosti (např. Česká komoru detektivních služeb), některé jsou pak organizovány na regionální iiiukromých bezpečnostních služeb v České republice liii/i (kupř. Komora podniků komerční bezpečnosti Jihomoravského ľ i .i|c), (i dokonce na úrovni městských mikroregionů (napi. Komora podniků komerční bezpečnosti brněnského regionu). Pro velkou Mi/liislenost profesních asociací v České republice působících SBS mají jejich majitelé a/nebo manažeři poměrně podobná vysvětlení, / nichž jednoznačně nejčastěji zmiňovaným je „česká posedlost být něčeho prezidentem." Z dalších často citovaných faktorů lze zmínit osobní nevraživost mezi představiteli jednotlivých SBS a specifičnost |l ilnotlivých oborů komerční bezpečnosti. V minulých letech probílilo již několik pokusů o vytvoření jedné zastřešující celonárodní iiMii mi c SBS a většina dotazovaných manažerů a/nebo majitelů v České republice působících SBS (kteří reprezentují odlišné z výše n\ * ilinyi li asociací) by existenci takové asociace uvítalo. Nicméně vetSina z nich se zároveň domnívá, že v dohledné době nelze takový vývoj očekávat. holo/c pro fenomén značného množství asociací SBS nenabízí /aluaniční literatura žádné vysvětlení, je velmi zajímavý i pohled majitelů a/nebo manažerů na přínosy současného členství jejich SBS > některé / oborových asociací. Zhruba třetina z nich se domnívá. )f. přínos z členství v asociaci není pro jejich společnost velký, nebo alespoň ne tak velký, jak očekávali v době vstupu do asociace. Lze lakc konstatovat, že tento spíše negativní názor zastávají majitelé n/nebo manažeři SBS, kteří nemají žádnou funkci v žádné z výše uvi ilcnyeh asociací. Naopak pozitivní pohled na přínos členství |e|ich SBS v asociaci zastávají ti majitelé a/nebo manažeři, kteří jsou /áioveň funkcionáři některé z asociací. Tento jejich pohled je sice pochopitelný, nicméně je možné, že je nepoměrně optimističtější než 'i pi úměrného" majitele a/nebo manažera v České republice působící SUS, který není prezidentem či tajemníkem žádné SBS. I tento fakt muže být vysvětlením dosavadní absence shody na vytvoření jedné M'.ticšujíci asociace pro celou Českou republiku, neboť spolupráci nu/1 samotnými SBS všichni dotazovaní majitelé a/nebo manažeři považovali za nutnou a/nebo přínosnou, a to ze dvou hlavních důvodů: I Nutnost subdodávek u velkých SBS: „Je lepší si najmout lokální lirmu, která má lepší znalost lokality, než složitě v místě shánět vlastní zaměstnance" (Kuník, Securitas). Dle majitele SBS Alkom V Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti ■ 1 .■!>< > iiosimrh služeb v České republice Růžičky by se „všech deset největších firem v ČR neobešlo bei spolupráce s řádově deseti až patnácti malými firmami". 2. U menších SBS spolupráce umožňuje i větší regionální pokrytí; „Máte klienta s deseti pobočkami a Vy přece nebude zřizovnt pobočku tam, kde jinak nic nemáte. Tak se dohodnete s kolegy, zda jsou ochotní to převzít za danou cenu a kvalitu." (Zaplei.il USBS ČR) Pouze generální ředitel M2.C Fábera explicitně zmínil fakt, se kterým by však pravděpodobně souhlasila většina ostatních dotazovaných majitelů a/nebo manažerů - že jeho společnost nespolupracuje si dvěma druhy SBS: „Firmy, o kterých vůbec nevím, že existují. Tčch I 7 000 firem je naprostý nesmysl, nelze spolupracovat zdalekíi si všemi." Za druhé, M2.C nespolupracuje s „firmami, které dělají to, co se vymyká zákonnému rámci - SBS, které ohrožují životy, majetek a svobodu občanů." Na existenci těchto „špatných SBS," jež z různých důvodů podnikají minimálně neeticky (viz box 4 a zneužívání státní podpory pro zaměstnávání invalidů) či přímo ilegálně (ve smyslu neplacení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, švarcsystémUi ale i využívání pro SBS nezákonných praktik typu odposlechu) li totiž stěžovali všichni dotazovaní a podobné společnosti lze najlH i na mnohem etablovanějších zahraničních trzích se službami SBSJ Nicméně ve srovnání se zahraničními trhy zejména v západní Evropjj a USA je celkový tržní podíl těchto černých SBS neúměrně vysoký" například dle tajemníka USBS Zapletala tzv. šedá zóna s neeticky! podnikajícími SBS v České republice tvoří až 30 % trhu a tzv. černé| zóna s neregistrovanými či ilegální praktiky používajícími SBS předf stavuje 10 % trhu. Z hlediska nabízených služeb je fyzická ostraha jednoznační nejčastěji poskytovanou službou komerční bezpečnosti v Českél republice (viz tabulku 3), nicméně všichni oslovení manažeři a/nebo majitelé zde působících SBS se shodují v tom, že v budoucnu význam fyzické ostrahy bude klesat a naopak bude pokračovat již existující' růst významu technických řešení. V obou těchto aspektech je vývoj v České republice srovnatelný s vývojem v celém světě. Obvyklými vysvětlením je, že zatímco cena bezpečnostních technologií výra/nó klesá, jejich výkon a možnosti naopak s časem rostou. Tím se i poT ' ié sofistikovaná bezpečnostní řešení stávají cenově dostupnými, < učí,ilního ředitele společnosti Alkom Růžičky vede k tomu: /f dostupnost soukromé bezpečnosti je dnes mnohem větší pro Imy - například kamera před deseti lety stála 30 000 Kč, dnes 4 999 Kč. Z mého pohledu se tedy dostupnost bezpečnosti uje - máte byt, my vám ho zabezpečíme, napojíme na dispečink a monitorujeme, a Vás to stojí 990 Kč počáteční investice n 190 Kč měsíčně. To většina občanů ale vůbec netuší a myslí si, ' ľ'u pro milionáře. Je to ale skutečně drahé? Pro někoho ná stále ano, ale pro většinu lidí ne. A díky klesající ceně technologií to bude ještě levnější, takže si myslím, že to bude -himi/k jmost pro většinu obyvatelstva. To. že si někdo i přesto i OUpl raději krabičku cigaret, to už je jeho problém. Ale ta cena r u / dnes neuvěřitelná a je to výsledek konkurence na trhu." mý optimismus ohledně technické části bezpečnosti však nesdílí i.ilní ředitel M2.C Fábera. Podle jeho názoru „totiž dnes v ČR " llokdo nyní investuje do nejnovějších technologií, jen se udržuje 1' se nainstalovalo před pěti až šesti lety, což ale nelze dělat ikonečna". Navíc se Fábera domnívá, že fyzická ostraha bude •i ď ume/ována, což ale povede k tomu, že „zachována bude jenom .....Iiednodušší část, což nahrává špatným SBS. Bude se totiž dále "vnt tlak na nízkou cenu, a ne na kvalitu." !«!>. 10 Počet SBS dle převažujících služeb dle kódů CZ-NACE 2008 2009 2010 2011 2012 '"' ■ ii i/iní'bezpečnostní služby 6 217 6 000 6 144 5 907 5 415 >Miy< li bezpečnostních agentur ni ni bezpečnostní činnosti) 448 652 742 815 858 .....• |novozem bezpečnostních 63 67 79 390 645 ililliiinvrtiil / monitorování na dálku ílu /pérovacího systému) li (činnosti soukromých detekti* 20 29 36 89 176 PpUfty) ....." "I dle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 80.00 až 80.30. Údaj « umu mi i tohoto roku. 171 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti lni HHikromých bezpečnostních služeb v České republice V rámci modelu analýzy privatizace bezpečnosti Abrahamsenové a Williamse však rostoucí význam technologických bezpečnostních řešení „není neutrální ve svém dopadu na bezpečnostní oblast".314 Za prvé se často SBS stylizují do role bezpečnostních expertů právě na základě znalosti a/nebo přístupu k nejnovějším technolog...... mnohdy také s poukazem na korespondující zaostalost či neschopnost státních bezpečnostních aktérů v oblasti technických bezpečnostních Í 335 ia druhé, jak uvedl spoluzakladatel ABL(dnes M2.C) Bird, reseni. minusem technologických řešení je, „že díky nim lidé ztrácí práci, ale to je plusem pro SBS, pro které je pak jednodušší najímat nové pracovníky". Na tomto konstatování není z historického hlediska nic překvapivého, ale jasně ilustruje, že technická řešení nejsou vl všech aspektech a pro všechny obyvatele nutným pozitivem. To platí i o třetím kontroverzním aspektu všech technických řešení v oblasti bezpečnosti bez ohledu na to, zda jsou poskytována státními či ní státními aktéry - jedná se o debaty v zahraniční literatuře nazývané bezpečnost versus spravedlnost a/nebo bezpečnost versus svoboda, Na tyto otázky neexistuje žádná jednoznačná odpověď, nicméně dle názoru autora této kapitoly by právě měly být předmětem co možné nejširší veřejné diskuse, a ne jenom otázkou nabídky a poptávky v oblasti komerční bezpečnosti. Z hlediska analýzy procesu privatizace bezpečnosti v České republice je v této souvislosti také třeba zmínit, že dle informací USBS zhruba 30 % všech svých zakázek SBS realizují pro různé subjekly veřejné správy.336 Konkrétní procentní podíl zakázek pro veřejný sok-tor se liší v jednotlivých SBS (viz box 6), nicméně všichni dotazovaní majitelé a/nebo manažeři se shodli na tom, že v posledních letech jsou tyto zakázky velmi problematické tím, že jediným kritériem při výběrových řízeních na jejich pořízení je nejnižší nabízená cena (vl/ box 6). V tomto ohledu je situace v České republice poměrně spí> | cifická, neboť dle dostupné zahraniční literatury je jedním z nej< an tějších problémů privatizace bezpečnosti předřazování zakázek, a la 334 Abrahamsen and Williams, Security Beyond the State: Private Security in International Politics, 110. 335 Dempsey, Introduction to Private Security, 45. 336 Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky, Třetí zpráva o stavu oboru, i 172 jr" ' |ména pro subjekty veřejné správy.337 V České republice je naopak * i n.i některých zakázek pro subjekty státní správy dle informaci m i|ilelú ,i/nebo manažerů natolik nízká, že nejenom neumožňuje ilnliiľ zaplatit pracovníky SBS. nýbrž ani pokrýt zákonem povinne plalliy zdravotního a sociálního pojištění. SBS, jež tyto podhodnocené /itka/ky realizují, proto patří do výše zmiňované šedé zóny, kterou -1 n j 11 v sektor v České republice paradoxně sám aktivně spoluvytváří, ii je diskutabilní i kvalita služeb, které jsou za tyto ceny posky-niy mnohdy i klíčovým orgánům české veřejné zprávy, jako jsou i Ifad vlády či Česká národní banka. Tajemník USBS Zapletal proto I'lonce nastínil katastrofický scénář možné infiltrace a ohrožení nérodní bezpečnosti České republiky SBS financovanými zahraniční i.......In kou skupinou, která díky nabídnuté nejnižší ceně postupně ' l(é i ii istup k ostraze klíčových orgánů státní správy a tím i kontrolu nid klíčovými aspekty zajištění národní bezpečnosti: „Víte jak jednoduše udělat převrat v demokratické republice uprostřed Evropy? Uvedu příklad, i když poněkud zveličený. Čeští manažeři ze státní správy si myslí, že nejnižší cena je nej-výhodnější cena. Já mám dostatek prostředků, protože mě platí kartel z Medíny nebo al-Káida, nebo něco podobného. Každé /limba čtyři roky je tu výběrové řízení na každý objekt, a já tam ledy nasekám nejnižší ceny přes nějaké tři, čtyři firmy a všechno vyhraji. Vezmu dvě další firmy na IT a logistiku a opět všechno vyhraji. Já to totiž budu dotovat, takže i při kontrole OIP, sociálky, zdravotní pojišťovny budu mít všechno v pořádku a ještě si tím properu peníze. A protože máme volný pohyb služeb a lidí, tak si nil Av.ii it. Ihc Market for Force: The Consequences of Privatising Security inibriHge University Press, 2004); James Cockayne, "Make or Buy? Principal nid the Regulation of Private Military Companies," in From Mercenaries to I I In Hiir and Regulation of Private Military Companies, ed. Simon Chesterman ii'i 11 liinird (Oxford: Oxford University Press, 2007), 196-216; Laura A. Dickinson, mi ' I lool for Regulating PMCs," in From Mercenaries to Market: The Rise and I Private Military Companies, ed. Simon Chesterman and Chia Lehnard 0 ford University Press, 2007), 217-238; Peter W. Singer, "War, Profits, and i I nw," Columbia Journal of Transnational Law 42, no. 2 (Spring 2004): 173 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti Hty Itiuki omyi h bezpečnostních služeb v Ceske republice tu postupně rozmístím správné lidi, aby se mohli aklimatizovať, Díky nejnižšíceně budu mít pod kontrolou ostrahu objektu, lil || se všude dostanu, dále logistiku a spedici, a když budu míl I tg IT firmu, tak také infrastrukturu. Takže všude mám své lidi a pak jednoho dne ráno mám český stát v hrsti - bude bez spojeni, bez cest, bez klíčových objektů. Ale státní správa ušetřila. Je to možná fantastické, ale krásně jednoduché. Prostě udělám pér firem, které přes nejnižší cenu vyhrají výběrová řízení. Navíc ul dnes by mě zajímalo, kdo skutečně vlastní ty firmy, které vyhrň vají ta výběrová řízení za čtyřicet až padesát korun. Nejsou ze zahraničí? Nejnižší cena je jasné ohrožení bezpečnosti státu." I když se jednoznačně jedná o scénář tzv. černé labutě, z hlediska modelu Abrahamsenové a Williamse je to také příklad frontálního útoku na symbolickou moc českého státu, který již zde není prezentován pouze jako neefektivní a/nebo neschopný, nýbrž jako nezodpovědně hazardující se samotnou národní bezpečností, jejími má být garantem. Box 6 Zakázky pro subjekty veřejné správy pohledem majitelů a/nebo manažerů v ČR působících SBS Initially, in the early 1990s, 100 percent of contracts were from the state as there was nothing else, but this percentage declined ever since and today more than 80 percent of contracts come from the private sector, of which 90 percent of contracts come form multinational corporations. State contracts are not so attractive. Firstly, you need connections to the government (G4S, for example, has them) and this problematic in the Czech republic - it can give you a lot of bad publicity. Moreover, these are little paid contracts, so it does not really generate pressure to deliver good service as in the private sector contracts. Finally, the state should be protected by the police. (Ian Bird, M2.C) Tak 20-25 %. Vychází to hodně z filozofie amerického Pinkertonu, který se snaží více orientovat na soukromé subjekty, protože vláda prostě špatně platí To ale není úplně pravda tady v ČR, kde se mnoho společností orientuje na veřejné zakázky, protože to je relativně jednoduchý zdroj peněz. Ale ta americká filozofie vychází z něčeho jiného. (Beroun, Pinkerton ČR) 174 ........ik.i/ku nemám ani jednu. A pokud vím, měl jsem za tu dobu jen |u lo lidé, kterým to nevadí, protože tu firmu za čas zatratí. Vyhrávají totiž .....v které nikdo nikdy nikde neviděl. Mají jednoho zaměstnance a jsou n iy na nějakého našeho poslance, protože zhruba každý čtvrtý poslanec i v nidiné, nebo ve svém dalším příbuzenstvu bezpečnostní agenturu. i 'i In Hlrttnl zakázka probíhá tak, že já jsem ředitel státního podniku, vy jste • -i děláme třeba nějakou zakázku za deset milionů či za dvanáct, iii dáš, jdeme napůl. A když jsme hodně opatrní, tak si najmeme ně-"Itinturu jako subdodávku za 56 Kč, tak jako to dělají na předsednictvu i vyk.i/ujeme, jaká bezpečnostní opatření provádíme za 56 Kč. Takže i.iii dóláme z ostatních lidí voly a ten zbytek, do kterého nikdo nevidí, |iIh iln líny (Kameník, ASBS ČR) iny tioktor je kolem 20 % našich zakázek, ale z celkového obratu 1,6 iy korun to není málo. Jsme v současné chvíli největším hráčem na trhu, n iHiiiužel kdekdo může závidět. Nicméně primární zájem máme o ko- ii ■nihjokty. (Kuník, Securitas ČR) n., in m, i Mii'i zhruba polovinu zakázek od privátního sektoru a druhou polo-ii nu státního v tom širším slova smyslu. Ale my jsme od začátku šli .....m cestou, hodně jsme věnovali bezpečnostním analýzám, posudkům, ni, |iro|ektování na počítači. Šli jsme tak daleko, že moje společnost a já 'inm i lín1 spoluautory českých norem, konkrétně třeba norma na poplachové mu nutory projekčních značek používaných v celé EU. nojnižší ceny je problém. Před deseti lety tu byl materiál Rady i h i v '•! ■ jmenoval Výběr nejlepši hodnoty, kdy se kritizovalo najímání ni'i|ilch lidí a byl tam takový návod, jak postupovat, aby se vedle ceny iiii iiivni kritéria, aby cena nebyla více než 50-55 %. (Růžička, Alkom) •m l/S Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti •nuki orných bezpečnostních služeb v České republice Jakmile přesáhl minimální mzdový tarif 40 Kč na hodinu, tak začal zlom - státní správa přestala respektovat nárůsty cen a po dlouhá léta se cena udržovali! na takové hladině, která znemožňovala vyplácet mzdu dle zákona, maximálnA těch 40, 42 Kč na hodinu. Od roku 2005 začaly ceny ještě dále klesat a začutý se proto zneužívat dotace na pracovní místa zdravotně postižených. No a dnou už jen sbíráme top ten, který je v našich zprávách o stavu oboru SBS. Kdy/ jsem říkal v roce 2005, že 81 Kč od ČNB je drzost, tak jsem netušil, že v roct 2010 to bude 56,60 za hodinu bez DPH, za kterou se vysoutěží ostraha na Úřad vlády. A nejnovější top ten z veřejného sektoru - 46,80. Takže když vezmu státní správu pouze jako to, co jde z veřejných rozpočtů, tj. municipality, státní správu a samospráva, a ne ČEZ, což je akciová společnost, tak klesá podíl u velkých SBS, které jsou nuceny ze zahraničí udržovat se v mezích zákona. Naopak roštu podíl neznámých SBS. Například firma, která vyhrála ten konkurz na Úřad vlády, byla založena dva roky předtím, v obchodním rejstříku ve sbírce listin nebyly žádné doklady, nic. Těch 30 %, co máme uvedeno ve zprávě, tedy platí, jen Jtt otázka, zda to je z celkového objemu tržeb, nebo jestli vezmeme v úvahu i tu černou zónu, kde je klientela z veřejného sektoru až 60 %. To vychází z průzkumu CoESS [Confederation of European Security Services] z roku 1998, z manuálu Best Value. (Zapletal, USBS) Zdroj: Rozhovory s uvedenými majiteli a/nebo vedoucími manažery o ČR působících SBS. Vytu mu odpovědi na otázku: „Kolik procent ze všech zakázek vaší společnosti pochází ze strany orgánů státní správy a/nebo státem vlastněných společností?" Do budoucna se vzhledem k růstu významu technologicky! li bezpečnostních inovací může ještě více projevit i neschopno.I neznalost či záměrná neochota některých úředníků veřejné správy | nastavit takové parametry zakázek na bezpečnostní technologie, které by přinesly co největší možný efekt: „Problém aleje, že i existující zákony se tak ohýbají těmi, kdo U vypisují, že u většiny případů státní správy není zájem o zakázky kde by se vybrala správná technika, její následný servis atd. JA bych u státní správy viděl tak půl na půl nejnižší cenu a korupci, přičemž oboje je špatně, protože skutečný přínos a kvalita tlfl nehrají žádnou roli. Také to neumí často správně vyhodnotit Například v malém městečku chtějí deset kamer, vypíší řízení a II 700 000 Kč nakoupí kamery, které jim sledují námestia přilehle ulice. Ale ti, kteří tomu skuteční rozumí, si spolu s policií udělnjlj mapu předchozí trestné činnosti ve městě a zjistí, kam je třeba dát kameru a kde bude zbytečná. A pak jim také přijde firma, která ty kamery nainstaluje tak, že nekoukají pořád na jedno místo, ale na základě informací o předchozí trestné činnosti se ráno jedna dívá na zadní trakt domu, v sedm hodin se na základě programu sama natočí na přechod ke škole, v osm pak zabere celou ulici s bankou a poštou a po 22.00 zabere parkoviště před restaurací. Takže ta jedna kamera je schopná nahradit deset statických kamer. Tento systém sice stojí 2,5 milionu, ale jeho přínos je desetkrát lepší. Takže to je nejako mít trabanta nebo mercedes, ale jako trakař nebo mercedes. Problém je, že státní úředníci to nejsou schopni pochopit. Klienti prostě netuší, co ty systémy umí." (Růžička, Alkom) I Incd několik majitelů a/nebo manažerů v České republice působících SUŠ proto navrhuje, aby se ve veřejné sféře nejprve vypisovaly veřejné .nule/e na vypracování vlastních projektů pro zajištění bezpečnosti n už poté se veřejně soutěžilo o tyto předem jasně vydeftnované /nká/ky. Tento postup se sice alespoň u výše uvedeného příkladu nákupu bezpečnostních kamer jeví velmi racionální, nicméně zahraniční vy/kumy také poukazují na nebezpečí umělého vytváření poptávky po stávajících, či dokonce nových službách komerční bezpečnosti. 1<> může nastat tehdy, pokud se do veřejných soutěží na samotnou tvorbu a specifikaci bezpečnostních projektů a potřeb mohou hlásit 'tmnotné SBS či firmy na ně napojené: „Tvorbou zisku motivované In my mají zájem na rozšíření svého trhu a je pro ně proto výhodné přehánět potřebu bezpečnosti. Rostoucí role soukromých firem v poradenství, analýze rizik a tím i v identifikaci nových trhů pro sebe snmotné je proto problematická."338 Často citovaným příkladem je v tomto směru zkušenost federální vlády USA, kde například společnost Kellogg, Brown and Root (KBR) získala v devadesátých letech /.ikázku na zhodnocení možnosti privatizace vojenských logistických i "Security: Collective Good or Commodity?" 390. Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti ......n V h bezpečnostních služeb v České republice služeb a později sama realizovala ty zakázky, které předtím sain| identifikovala jako vhodné pro zajištění soukromými poskytovateli Posledním důležitým a z mezinárodního hlediska opět relativní specifickým aspektem českého trhu komerční bezpečnosti je fakff že se zde doposud výrazně neetablovaly žádné soukromé vojenikÉ společnosti, i když údajně se v „jistých českých komunitách traduji! že existují soukromé bezpečnostní služby dodávající kontraktofí do míst nejrůznějších střetů, v nichž mají majetkovou účast i čeifl subjekty".340 Doposud je však k dispozici pouze jediná akademickí studie o vznikajících českých soukromých vojenských společnostech! která primárně vychází z novinových zdrojů.341 Z nich také vyplw vá, že i největší česká SBS ABL/M2.C se v minulosti ve spoluprAdT s Česko-středoasijskou smíšenou obchodní komorou neúspěiflB pokoušela proniknout na afghánský trh s bezpečností v rámcil/W Projektu AFG.342 Existují také spekulace o tom, že „výcvik českýflfl občanů, budoucích .specialistu například pro Irák, by měl problhaf i v různých lokalitách na území České republiky, třeba pod rou-.Ui přípravy budoucích soukromých bodyguardů" a občané ČR ú (citováno 10. 12. 2010), 1 341 Tomáš Šmíd, "Hrot kopí a české soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti." SlH doeoropské politické studie 14, no. 4 (2012), 554-572. 342 Tomáš Šmíd, "Všechny Nitky Vedou k ABL," Lidooé Nooiny 11. 9. 2010, (citováno 20. 9. 2010) 343 Policista.cz, "Soukromá policie ve službách státu." linula, >e další podobné zakázky budou následovat.344 Podobné v pro Česko-středoasijskou smíšenou obchodní komoru a její 11.....v v Afghánistánu a Pákistánu také již zajišťovala společnost I i bezpečnostní akademie, která na svých webových stránkách ......1 jiné nabízí i „bezpečnostní zajištění podnikatelských misí do m labilních oblastí či válečných zón, speciální zásahové týmy do in i ii'iliuch oblastí či válečných zón a ozbrojené bezpečnostní do-"dy zboží, zásilek či kamionů do nestabilních či válečných zón".345 ledem k pravděpodobným dalším škrtům v rozpočtu Armády i II l/e také očekávat, že v České republice může poprvé v novodobé 1........výrazně narůst i počet osob schopných a ochotných různé llu/by v postkonfliktních oblastech za úplatu realizovat. Historicky (to totiž početní redukce stavů příslušníků AČR byly sice relativně .....(/ více než 100 000 v roce 1993 na zhruba 20 000 vojáků " t! 2012), nicméně většina z nich připadla na eliminaci vojáků i mne základní služby, kteří během studené války představovali pH ■ /()% celkového početního stavu. V současné době však většina etablovaných českých SBS, které m i "li součástí nadnárodních společností, alespoň dle dotazovaných •.....I<'lú a/nebo manažerů, o expanzi do zahraničí buď vůbec neuva- i i|i nebo se zaměřuje pouze na sousední státy. Hlavními uváděnými ndy je vázanost bezpečnostních služeb na právní řád daného státu ' Imaní m náročnost expanze na zahraniční trhy. Určitou výjimkou je i"into směru pouze největší česká SBS M2.C, která dle informací yeh webových stránkách již vyvíjí blíže neupřesněné aktivity | Bulharsku, Ruské federaci a Turecku, což v rozhovoru s autorem .....kapitoly potvrdil i její bývalý spolumajitel Bird. V oblasti tech- bezpečnosti pak sice společnost Alkom dle informací svého ľ......ilniho ředitele Růžičky působí i ve vzdálenějším zahraničí, .......''iič pouze formou zakázek pro Ministerstvo zahraničních věcí TU, pro které navrhla a realizovala zabezpečení čtyřiceti českých t • ■ n "V Česku se rozjíždí byznys se soukromými ,žoldnéry'," Ekonom 9. 9. "i i l'"".in.ihned.cz/cl-52789550-ekonom-cz-v-cesku-se-rozjizdi-byznys-se-lymi /oldnery> (citováno 10. 9. 2011). i.......'.lni .ikademie, Bezpečnostní služby. 2012. (citováno 7. 8. 2012). 178 1/') Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti «""l.......v li bezpečnostních služeb v České republice zastupitelských úřadu, včetně zastoupení při EU v Bruselu. I \>f* přítomnost velkých zahraničních SBS lze tedy konstatovat, že v CoM republice zatím nedošlo k tak velké reartikulaci vztahů mezi mi-.lnlifl a globálním, neboť kromě tří největších SBS jsou všechny ost.itnl výhradně lokálně zaměřeny z hlediska poskytování svých slu/cli (Absence) regulace poskytování služeb v komerční bezpečnosti v CR Regulaci činnosti SBS v České republice nebyla dlouhou dobu vřimv* na dostatečná pozornost ze strany parlamentních politických strm což je jedním z důvodů přetrvávající absence samostatné legisL úpravy podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti. Jak již bylo uvnrf no v první kapitole, soukromé bezpečnostní služby jsou proto ji) (I desítky let provozovány jako běžná podnikatelská činnost na zákllfl živnostenského zákona (č. 455/1991 Sb.). Ten vymezil tři koncoM vané živnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti (1. služby soukroi detektivů; 2. ostrahu majetku a osob; 3. poskytování technii kyil služeb k ochraně majetku a osob), jejichž obsahové náplně však I upřesněny až nařízením vlády č. 469/2000 Sb. v příloze 3 ve skii|mil 314 „Ostatní". V roce 2007 došlo z iniciativy Ministerstva průmyll a obchodu (MPO) k novele živnostenského zákona, která spoji živnosti podniků zajišťující ostrahu majetku a osob a soukromw detektivů v jednu s odůvodněním, že obě mají společná kritéria pá jejich provozování. Proti této novele protestovali zástupci některý! SBS, kteří MPO obvinili z prosazování ..čistě ideologicko-právmU přístupu k problematice legislativní úpravy činnosti SBS, „proti tento přístup je pro něj nejjednodušší".346 K další úpravě došlo v roce 2008 souvislosti s přijetím zákon| č. 274/2008 Sb., o Policii České republiky, který stanovil miniméf standardy pro fungování ostrahy majetku a osob a soukromé dom 1.....'Iiižby (zejména podmínka bezúhonnosti, zdravotní a minimální iHlImmé způsobilosti osob vykonávajících tyto činnosti). Ani tyto Úpravy však nebyly všemi přijaty bez výhrad, které vyplývaly zejména ■" Hisných pohledů na kvalifikační a hodnotící standardy pro zaměst-i! SBS.347 K další úpravě došlo přílepkem v rámci novely zákona I IS V'003 Sb., o spotřebních daních, (zákon č. 292/2009 Sb.) ■ ■ i venci 2009, který však údajně pouze vnesl „patřičný zmatek "U.isti kvalifikačních požadavků" tím, že prodloužil lhůtu pro ní mandatorních kvalifikačních zkoušek pro pracovníky SBS ! I. července 2012.348 Poslední změna pak nastala v souvislosti i i i|<'tím zákona č. 155/2010 Sb., který zrušil minimální kvalifikační .....I.ndy uvedené ve výše citovaném zákoně č. 274/2008 Sb. i ' < nně živnostenského zákona se na podnikání SBS, stejně jako na ■liiiy ostatní podnikatelské subjekty v ČR, vztahují obecná práva | povinnosti vyplývající z hospodářského zákoníku, občanského i 'm,i, zákoníku práce a trestního zákona. Autor této kapitoly však ......v/děláním právník, a proto nemá ambici zde nabídnout jejich llýzu. Níže je proto pouze shrnuta aktuální debata o obsahu i"i|'Mvovaného samostatného zákona o soukromé bezpečnostní ■........*ti a soukromé bezpečnostní službě, který by měl vymezit •l lidní podmínky a požadavky pro činnost SBS v České republice. ho formulaci pracuje již od roku 2010 Ministerstvo vnitra na ■i i nlě zadání ze strany vlády premiéra Nečase a jeho návrh v pa-i M1'■ilľv.iiiem znění je veřejně dostupný na webových stránkách .......'ilcrstva od léta 2012. Mezi klíčové aspekty z tohoto návrhu •I■'nu patří zejména následující body: l '.li'' budou muset získat licenci od Ministerstva vnitra, jejíž platnost bude deset let; podmínky pro získání licence jsou stanoveny pro každou z pěti kategorií služeb SBS; il.inovení podmínek odborné způsobilosti pro provozovatele ' iměstnance SBS; 346 Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky, Třetí zpráva o stavu obon ' li bezpečnostních služeb České republiky, Třetí zpráva o stavu oboru, 17. ■ li bezpečnostních služeb České republiky, Třetí zpráva o stavu oboru, 17. 180 1HI Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti ......y h bezpečnostních služeb v České republice 3. SBS a jejich zaměstnanci nebudou i nadále mít žádné jiné spndl pravomoci, než má kterýkoliv jiný občan České republiky vil třetím osobám; 4. explicitní zákaz výkonu funkcí Policie ČR, obecní policie Armády ČR.349 Podle informací od Mileny Bačkovské z Odboru bezpečnostní Ministerstva vnitra, které potvrdila i většina z dotazovaných ma a/nebo manažerů v České republice působících SBS, je tento i výsledkem kompromisu na základě několikaměsíčního vzájem dialogu úředníků Ministerstva vnitra a zástupců osmi klíť asociací SBS. Ty se za účelem podpory přijetí zákona o SBS dok poprvé v historii byly v roce 2010 schopny domluvit na spolcf memorandu deklarujícím „nutnost zakotvit do zákona jasná a trar rentní pravidla pro podnikání v této branži".350 Pravděpodobní tomuto dočasnému společnému postupu se zástupcům SBS i podařilo do finálního návrhu zákona prosadit skoro stovku úprav jeho znění.351 I přesto však i nadále existují některé í aspekty navrhovaného zákona: 1. Zřízení a případné pravomoci, komory SBS coby stavovské < zace typu Advokátní komory. Její vznik požadovala většina l SBS, nicméně byla striktně odmítána Ministerstvem vnitra,, názor nakonec převážil ve finálním paragrafovém znění n< zákona. 2. Regulace zahraničních aktivit českých SBS, zejména pak v fliktních oblastech, což byl údajně klíčový požadavek ministe obrany a zahraničních věcí. Naopak Ministerstvo vnitra jej žovalo za nadbytečný vzhledem k současné situaci na 182 Ministerstvo vnitra ČR, Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti (citováno 14. 3. 2012). Jiří Reichl, "Ministr vnitra k zákonu o soukromých bezpečnostních službách, (10.12. 2010). Jaromír Kyncl, "Rozhovor s PhDr. Michalem Bavšenkovem," Bezpečnost s profa no. 3 (2011), http://www.kpkbcr.ez/wp-content/uploads/prosinec_kpkb_web2.p váno 2. 2. 2012). lihu s komerční bezpečností, a navíc zpochybňovalo jeho právní yin.ih.ilclnost v zahraničí. Kompromisním řešením se stalo usla m deklarující, že SBS nabízející své služby v zahraničí musí respektovat zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem li" : W/1994 Sb.). Dle nejnovější právní analýzy Veroniky Bílkové / llstnvu mezinárodních vztahů je však záběr tohoto zákona velmi i v ,i na většinu aktivit soukromých vojenských a tím spíše i" /1k•< nostních společností nedopadá''.352 Irchnické standardy a definice specifických služeb poskytovaných SBS. Zde Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo několik n ivihů odlišných od návrhů Ministerstva vnitra, neboť vyjádřilo ■ >l i.ivu, aby některé ze standardů nebyly natolik technicky specific-i' )c by se mohly vztahovat například i na společnosti vyrábějící nuly ,i bezpečnostní dveře. Ve finálním návrhu zákona jsou proto ni několika místech uvedeny dvě odlišné varianty textu a bude ni vládě ,i následně na parlamentu, aby provedla finální výběr n io/hodnutí. v době finalizace této publikace (prosinec 2012) návrh zákona ' ilr čekal na projednání vládou a hlasování v parlamentu. V obou pí ip.idech může být zamítnut jako celek. Pravděpodobnější však je, • io obsah bude dále upravován formou pozměňovacích návrhů Inotlivých čteních jednotlivými poslanci a/nebo senátory. Právě iiio části legislativního procesu se také otevírá další prostor pro i.ieeSBS k prosazení dalších, potenciálně i velmi zásadních změn ■ i n i u zákona. Nejedná se přitom o prostor zanedbatelný vzhledem i tomu, že v České republice dosud neproběhla žádná fundovaná politická diskuse k problematice privatizace vnitřní bezpečnosti, n v/hledem k tomu, že dle bývalého zaměstnance SBS ABL a dnes pn l.mcc Kádnera, zdaleka ne každý poslanec ..úplně přesně ví, co je ilni poskytovaných služeb bezpečnostních agentura jaká úskalí Milkovo. "Právní úprava postavení soukromých vojenských a bezpečnostních lil," Práuní rozhledy 13-14 (2012): 486. 183 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti IřOmýeh bezpečnostních služeb v České republice a problémy přináší vlastní výkon služby".353 SBS a jejich asoi proto budou mít jedinečnou příležitost ovlivnit samotné nastl pravidel pro poskytování svých služeb a potažmo i další směr privatizace bezpečnosti v České republice. Z rozhovorů s představiteli v České republice působících SB| zřejmé, že přijetí či nepřijetí a finální podoba zákona o poskyM ní soukromých bezpečnostních služeb představují klíčové lakl dalšího vývoje komerční bezpečnosti v České republice (viz bot Poměrně výstižně shrnul největší rizika doposud stále poki..... absence právní úpravy činnosti SBS v ČR generální ředitel Pinkl ľj ČR Beroun: „Když se podíváme do světa, tak uvidíme, že to nikde není H jednoduchá otázka. Zákony jsou velmi rozlišné, mění se v i po nějakých zkušenostech, jako nyní třeba olympijské hry v I dýně. Aleje otázkou, zda existuje nějaké jiné řešení, než jfl 1 legislativní cestou. Já jako člověk s celoživotní zkušenosl státní správou bych samozřejmě podvědomě preferoval, tiby ■ stát těchto činností překotně nevzdával. Ta realita je ale taktu | že se to plíživou cestou realizuje každý den. Když už to ten nl není schopen zajišťovat, tak by tomu měl vytvořit právní i<..... a regulovat to. Ta nejhorší varianta je, že se stát bude tvářil, I to prostě neexistuje a ono to bude žít svým vlastním živoli a vytvoří si to svá vlastní pravidla. To není dobrý vývoj, pi.....I je to přeci jenom citlivá záležitost někomu vymezovat živol prostor při výkonu této činnosti." I zahraniční výzkumy problematiky privatizace bezpečnosti loti vyzdvihují právě fakt, že k jednoznačnému stanovení podmínek |)ffl všechny subjekty poskytující bezpečnostní služby na komerčř^H základě by mělo dojít co možná nejdříve, ideálně pak ještě pf|H začátkem vlastního procesu privatizace bezpečnosti.354 Shoda n| 353 Jaromír Kyncl, "Rozhovor s Davidem Kádnerem," Bezpečnost s profesionálu mi (2011), (cíluvC 2. 2. 2012) 354 Bureš and Nedvědická, Soukromé vojenské společnosti. i ik dosud nebyla nalezena minimálně ve dvou klíčových otázkách: m l-Miikietně. má být cílem regulace a která autorita/instituce imi i.kiií lunkce vykonávat v praxi. Hledání odpovědi na obě otázky |i i "iiiplikováno nejen výše uvedenými definičními dilematy, nýbrž .....Iilnyini pohledy zákonodárných sborů v různých státech, v nichž i ''ii SBS registrovány, privátních i státních zákazníků SBS, vlastníků ľ ■ ' Iřelíi h stran, které jsou nějakým způsobem působením SBS nu či nepřímo ovlivňovány. Každý z těchto aktérů má odlišné zá- ii liší se proto nutně i jejich představy o rozsahu, formě a cílech .....Iiiinismů, které by měly regulovat činnost SBS. Obecně proto li i l/e konstatovat existenci shody na nutnosti nějaké formy regu-iklivit SBS, avšak seznam toho, co konkrétně by tato regulace nu 11 zajistit je poměrně dlouhý a názory na jeho prioritarizaci se i /atímco pro kritiky SBS je většinou prioritou číslo jedna, aby /užiti služeb SBS nedocházelo k ohrožení bezpečnosti občanů • m ho porušování jejich lidských práv, soukromá klientela se obává ■ |inénn ekonomického poškozování ze strany SBS. Mnohé vlády i leří experti se zase obávají především podkopávání vládních In '|iečnostních opatření a/nebo národní suverenity států. Zároveň 1 mu expertů požaduje, aby regulací byla zajištěna zodpovědnost |eji< li firemní aktivity a za aktivity jejich zaměstnanců, stejně - uisparentnost a legálnost těchto aktivit.355 t I 'U. .fiirr samostatné právni úpravy činnosti SBS pohledem In* nuiiitnlti a/nebo manažerů i Ihw wmi pushed too much from the corporate perspective, missing the public .......il interest is not there - there is no political capital to be made, ihly many losses and problems, so why bother? I am skeptical that the r.sed law will be passed, especially when nowadays other laws m m' important. Also, the law would result in cutting the number of lni 11 mi>nns more unemployment and this is not politically interesting. ■ . ( orporate Soldiers and International Security: The Rise of Private i .">>/'"mi ■■ (I nndon: Routledge. 2006), 135. 184 IH'i Privatizace bezpečnosti České a zahraniční zkušenosti And the Ministry of Interior has many other problems these days. The law WOfl be useful though. It is in the public interest to have one and it is irresi......| not to regulate the PSCs. Free market regulation is not enough. (lan Bird. M.' | Protože vždy byl návrh zákona o SBS formulován tak, aby sektor soukro bezpečnosti co nejvíce potlačil, místo toho, aby podporoval jeho rozvoj, Pn zákon ano? Protože se jedná o specifický obor, který vyžaduje jistá oprávni ní. Proč ne? Protože Ministerstvo vnitra ČR nechce přiznat žádná oprávní a prosazuje pouze mnoho povinností. Proč by měl existovat zákon o SBS, kt« přiznává stejná oprávnění, jako má každý občan, ale povinnosti témél || strážníci obecních policií, nebo dokonce policisté? (Brabec, ČKDS) Pamatuji devět nebo deset pokusů o zákon. Vždy se zaměřovaly na to majitel bude mít čisté lustrační osvědčení, bude bezúhonný atd. To je sprrtvii ale chybí tomu to podstatné - co to vlastně je za byznys, který regulujeme! i" nikdy do těch návrhů zákona o SBS nedostalo a v tom novém toho moc není tl Proč norma neexistuje? Existují odvážné názory, že pokud budou poslu a senátoři, kteří přímo či nepřímo vlastní SBS, tak k tomu ani nedojde. P verze zákona vznikla už v roce 1990 a tam bylo napsáno, že tu nesmí funge žádná SBS, která by měla více než 15 % zahraničního kapitálu. V té dobo ti byla jediná taková - G4S. Od té doby tady takovýchto pokusů někoho odstri z trhu a účelově ohnout ten zákon někomu k prospěchu byla ohromná spom V řadě návrhů těch zákonů byla také snaha udělat ze SBS pomocnou stráž a prostřednictvím hlásné služby získávat informace, do kterých tomuto i vůbec nic není - co se děje u kterého zákazníka v jeho objektu atd. Oficiální se dalo říci, že nikdy nebyla politická vůle to dotáhnout do konce. V Čechách z komerční bezpečnosti bohužel dělá politikum. (Fábera, M2.C a Orange QrOl Pravdivá odpověď, ale tu asi nebudete chtít necitovat - řada podniká v soukromých bezpečnostních službách vždy měla napojení na nějako slance, kteří sehráli tu blokační roli v tom, aby vůbec něco takového vzn Také řada poslanců a senátorů, nebo politiků obecně, je buď přímo vlasti či spoluvlastníky SBS, nebo osobami nějak napojenými na tuto podnikateli činnost. A je logické, že pokud chcete stanovit pravidla hry, která by jim /ki plikovala podnikání nebo zvýšila náklady či posunula pravidla tak, aby z lil subjektů vznikly jen stovky, tak samozřejmě udělají všechno pro to, aby pravidla nevznikla. Diplomatická odpověď - nebyla tu politická vůle ze strany největšich pni mentních stran to řešit, protože bylo pod jejich schopnost vidět celý trh. Sni politiků také vždy byla spíše mít více než méně vlivu státu - to znamená, i im h služeb policie, armáda a všechny tyto složky byly přednější i,, n,-.- iio nich teklo, tím lépe. Až ekonomická krize změnila tento lllO se, že ve více liberalizovaných státech teče do těchto složek ,i přitom jsou více efektivní. Občan v zahraničí si raději zaplati 1 i raději si zaplatí za tu svoji privátní bezpečnost, protože ví, komu platí, než když dává příspěvek na nějaké obecné bezpečí, nndostává. ide zákon, který vznikne na základě konsenzu mezi komerční .....n, lak určitě právní úprava potřebná je. Pokud by to ale měl být ne paskvil jako zákon o SBS na Slovensku, tak je lepší, aby není žádný zákon než paskvil. Výsledkem toho bude, že pouze zvedne iln nic nevyřeší. (Kuník, Securitas ČR) ipy 1'rvní etapu bych charakterizoval tak, že se i z naší strany dospělo I iň, n říkám to jako generál po boji a nedělám si patent na rozum. Ale i hýla i u nás v tom, že někteří z nás chtěli v podstatě pokračování idnlkové stráži z osmdesátých let. Jenomže to je nesmysl, neboť ii '.moji používat obušky a takové věci.... Ta první etapa trvala až ...... In bylo za Klause to schvalováni, od kterého se potom upustilo. i , hýlu připravené, ale v roce 1996 byly na podzim nové volby a sloto i i,,i i, |.i m osobně myslím, že ten trend tam byl nezdravý. Bylo to něco Ikon o policii, nikoliv jako obraz toho, že my nemáme pracovníky i poměru, že naši zaměstnanci mají občanská práva atd. uiiy pnkus o zákon, který začal v roce 1999 a skončil do ztracena někdy ..... byl už 50/50, toho jsem se už účastnil. Byla tam zase snaha vytvořit ii mna /mocněni. Ale to prostě neodpovídá tomu, co jsme.... Takže ta 11 mčila opět na volbách a myslím, že takto to skončí i nyní. Vláda iAi n do vlnku a předloží nějaký paskvil. Ale ve druhé etapě to skončilo in i.......hnile mezi ČSSD a ODS. Z naši strany už ta chyba nebyla tak um tam dávali občanské věci... 111 ill návrh už není o tom, že my chceme nějaká privilegia. My chceme i.....|niiu; nastudovali z občanského a obchodního zákoníku, právního i»i fňdu atd. My nemáme lidi, kteří se v donucovacích prostředcích vy-i m Itimm zbrani. Policista se nemůže odvolávat na institut nutné obrany, i ml tlm, že vás praští do hlavy. Já nemám takovou pracovnici - té je li atak do vás vrazí vidle. Ale to nám bohatě pokryje nutná obrana, i ii diky případu Opočenský ve velmi širokých mantinelech. li vláda to vzala, táhla to po své funkční období, ale nikdy to fovuIh za svoji prioritu, a protože to zase padlo někam, tak prostě ta i|ii I politická garnitura to odsunula. A je to logické, zejména když u těch Ib7 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti prvních dvou etap převládal názor, že my potřebujeme nějaká privilegi.i Ni je nechceme, protože my je máme. V tom občanovi jsou léta letoucl od Ml Terezie. Je jenom potřeba je vzít a uplatňovat je. Bojím se tedy, že i..... skončí na politické neshodě. (Kameník, ASBS ČR) Chybí politická vůle, politické strany to chtěly jen ve svých program", h nikdy se to neuskutečnilo. Někdy z toho také dělají zbytečné politikum ■ n žívají to pro jiné účely. Přitom zájem ze společnosti na to, aby zákon byl Ú je. Výrazně by přispěl ke zkvalitněni bezpečnosti. (Růžička, Alkom) Obecný důvod je, že každý SBS nějakým způsobem zná. Je tady 96 I guardů, při řekněme dvacetiprocentní fluktuaci. Takže v každé rodině je nék kdo je u hlídací služby. Takže každý tomu rozumí. Názory na regulaci měly nějaký vývoj. Mnoho toho neuspělo díky řevnlv jednotlivých hráčů a kvůli tomu, že ten zákon byl tvořen způsobem jak udÉ zákon, tak aby platil pro všechny ostatní, ale pro mě ne. Byl zde ideologický prvek, kdy ODS byla proti jakémukoliv zákonu či regull maximálně v rámci živnostenského zákona. To se začalo měnit až po roci i HOII Roztříštěnost. Šestnáct asociací, každý přijel a tvrdil, já reprezentuji '..... lidí, my jsme komora a chceme tohle. Takže čím se máte řídit? Teď už je )■ kdo za koho mluví. Prostředí se čím dál více kazí. Chaos na trhu spoustě lidí vyhovuj například stanovím zdravotní standardy, tak nebude možné čarování s po rou na zdravotně postižené. Zákon každého něco bude stát, ale pirátsko 31 mnohem více, možná i existenci. Proč ten zákon až teď? Dlouhou dobu byl prosazován názor, že my chcefl nějaké kompetence, ale my jsme tehdy přišli jako Security Club s tím, že I chceme kompetence, protože jich máme pro svůj předmět podnikání dost Nnvh tam, kde jsou kompetence, tak jsou tresty za jejich překročení. Jiná otázkl i trochu u detektivů, ale tam to nebudeme teď tlačit jinam, byť je trapné, že knM exekútor si stejně o vás může zjistit, co chce. Takže je snaha o jasné vyme/efl kompetencí, ne o více kompetencí. (Zapletal, USBS) Zdroj: Rozhovory s uvedenými majiteli a/nebo vedoucími manažery o ČR působících SBS. odpouědi na otázky: „Proč podle vašeho náboru v ČR zatím stále neexistuje samostatná pnu;,,, ma upravující činnost SBS? Je podle vašeho náboru právní reyulace činnosti SBS v ČR pvii Proč ano, proč ne?" li In • |it-i nostních služeb v České republice i.....In místě je třeba zdůraznit, že dlouhodobou absenci spe- l.ilivní úpravy pro poskytování komerčních bezpečnostních Im nu"; samostatného zákona kritizovali všichni autorem ......mi\žeři a/nebo majitelé SBS (viz box 7). Až na dvě výjimky i n hni domnívají, že samoregulace činnosti SBS, ať už ve i n .lehání na tzv. volnou ruku trhu, případně firemní či asociační ii. , i vi n cná pouze samotnými SBS, není dostatečnou zárukou iní kvalitních bezpečnostních služeb a fungování trhu SBS. nich také hlavní vinu na dosavadní absenci samostatné .....piíivy jednoznačně svaluje na stát, potažmo na politické ■/ je opět plně v souladu s kritikou symbolické moci státu iiYIh Alii.ihamsenové a Williamse. Pouze někteří majitelé a/nebo lícíi explicitně připouštějí i chyby na straně SBS, zejména co in K nejednosti a přehnaných požadavků na speciální pravomoci i i i ,iké konstatovat, že spor o speciální zákonné pravomoci pro ,|ľ, m .li 111 )< - představitele různých asociací SBS dodnes (viz box 7). ii ilc.k.i lungování českého státu jako celku je však ještě důle-■ nt/i/ka, kterou rovněž vzneslo hned několik majitelů a/nebo /či n SBS - zda je absence samostatného zákona o soukromých . .1 nich službách způsobena nezájmem nebo naopak až velkým zájmem relevantních politických aktérů o privatizaci - ''.ti. Odpověď na tuto otázku se liší podle toho, které poli-.iktéry máme konkrétně na mysli. Zatímco pro politické strany , il, • ■ • I. I- dle většiny dotazovaných manažerů/anebo majitelů SBS hyln piiililematika privatizace bezpečnosti až do voleb v červnu 11 in upíše okrajovým tématem, pro některé individuální politiky je Mast komerční bezpečnosti SBS velmi prioritním tématem, * lui(l'(spolu)vlastní, či v minulosti alespoň (spolu)vlastnili - ať i......o, nebo skrze rodinné příslušníky - nějakou SBS. Pro autora i, in kapitoly byly velmi překvapivé zejména vysoké odhady počtu i senátorů i různých vysoce postavených úředníků zestátní i y, kteří se přímo či nepřímo podílejí na rozhodování o klíčových peklech privatizace bezpečnosti v České republice - například ■ li. pie/identa ASBS Kameníka „zhruba každý čtvrtý poslanec má in ni v rodině, nebo ve svém dalším příbuzenstvu, bezpečnostní .....um". Autor této kapitoly není schopen toto tvrzení věrohodně ilit ani potvrdit, nicméně s odkazem na zahraniční studie lze 188 mm 189 Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti Bulmiiiiyi li bezpečnostních služeb v České republice značné napojení politiků a vysokých úředníků státní správy oiM za riziko „obrácených otáčivých dveří" - zatímco na západ od nan hranic osoby dříve vysoce postavené v politickém establiJun. dnes často figurují velmi vysoko ve správních radách místím h I v České republice osoby dříve vysoce postavené v SBS figurují (či I rovaly v nedávné minulosti) na nejvyšších politických a úřednli I , postech, včetně vedení Ministerstva vnitra. Autor této kapitoly proto domnívá, že i pokud je výše citovaný odhad prezideni.i A'. Kameníka několikanásobně nadsazený, z hlediska míry vlivu SIIH| utváření politického procesu a chápání bezpečnosti je česka v.u i. fenoménu otáčivých dveří rizikovější, neboť de facto stírá trii hranici mezi soukromou a veřejnou sférou. Ze zahraničních debat je také patrné, že i přes značne rol mezi zastánci a příznivci privatizace bezpečnosti ohledni Hop tohoto procesu na všechny výše uvedené klíčové otázky zajiSťlM bezpečnosti, panuje obecná shoda ohledně důležitosti pohin ľ rozhodování. Tím se obloukem vracíme k problematice samotu průběhu privatizace bezpečnosti. Stejně jako u všech oslnil typů privatizace by mělo platit, „že konečné rozhodnutí je ui lil v rámci, který zajišťuje veřejnou debatu, širokou participiu i a > < ný přístup k relevantním informacím".356 To vyžaduje velkou I transparentnosti, které však v bezpečnostním sektoru často l (| což bohužel bezezbytku platí i pro situaci v České republn l zejména na poli komerční bezpečnosti. Navíc vzhledem kji/ vil I dvacet let trvající absenci samostatné právní úpravy pro poskyiiľ soukromých bezpečnostních služeb mohou vlastníci SBS i Snili dokonce i černé zóny díky napojení na politiky a/nebo vysokí l| úředníky ovlivňovat nastavení samotných pravidel pro působeni v České republice. Jak uvedl generální ředitel Securitas ČR Kun „Řada poslanců a senátorů, anebo politiků obecně, je buď pf vlastníky či spoluvlastníky SBS, nebo osobami nějak napo|nn na tuto podnikatelskou činnost. Je tedy logické, že pokud 11 356 Daphne Barak-Erez, "The Privatization of Violence," in Private Security: Publh The Outsourcing of Public Services and Its Limits, ed. Simon Chesterman and All Fisher (Oxford: Oxford University Press, 2009), 80-81. .....ivit pravidla hry, která by jim zkomplikovala podnikání, nebo il.i náklady, případně posunula pravidla tak, aby z tisíců uliji 1111 vznikly jen stovky, je samozřejmé, že udělají všechno i".! to, aby tato pravidla nevznikla." .....modelu Abrahamsenové a Williamse pak nelze vyloučit ani že díky úzkým vztahům s některými poslanci a senátory ii majitelé těchto SBS nepřímo ovlivňovat i samotné politické ,nii o rozsahu, načasování a způsobu privatizace bezpečnosti i publice. Alternativně, skrze vazby na vysoké úředníky státní nohou neustále se měnící poměr mezi soukromými a veřej-ii poskytovateli bezpečnostních služeb ovlivňovat i lobováním niKist, či alespoň nedostatečně kvalitní činnost, relevantních - j■ • v* h orgánů.' .IVCI ľllv.ih Mimi Ji «4 lnu lllllitl I ,'ll mih llll/ili vytujn .......J p pii\ mho k »MllMII ruce bezpečnosti, v této kapitole chápané jako převedení statikami zajišťované funkce zcela nebo částečně do soukromého i, )t: již více než dvacet let realitou i v České republice. Roční ihu se soukromými bezpečnostními službami přesahuje skoro .n d korun, počet registrovaných soukromých bezpečnostních přesáhl 7 000 a počet jejich zaměstnanců již několik let přepočet příslušníků Policie ČR. Ačkoliv lze namítnout, že Česká ika má díky přechodu od centrálně plánované ekonomiky ornice tržní více než bohaté zkušenosti s různými privatizač-ocesy, z výše uvedené analýzy zahraniční literatury vyplývá, nti/ííce bezpečnosti představuje extrémní konec privatizační! inua, a nejedná se tedy pouze o jiný příklad nám již dobře ho privatizačního snažení. I když totiž od konce studené války olc a význam nestátních aktérů v zajišťování vnitřní i vnější nosti, obecně stále existuje alespoň reziduálni víra, že pouze nnl stát má mít monopol na legitimní použití síly. Proces pri-n bezpečnosti však v každém případě toto elegantní schéma, i|ící z tradiční dichotomie veřejný versus soukromý, narušuje. I'll Privatizace bezpečnosti: České a zahraniční zkušenosti Cílem této kapitoly bylo zodpovědět, do jaké míry a s jakými tomu tak je v případě České republiky. Z analýzy dosavadního průběhu privatizace bezpečnosti v republice vyplývá, že v oblasti vnitřní bezpečnosti jsou dni komerčním základě poskytovány služby zákazníkům v soukfl i veřejném sektoru, které jsou svojí škálou srovnatelné s vi dalších členských států EU. V některých aspektech však i1 s komerčními bezpečnostními službami vykazuje specifii kl l teristiky. Jedná se zejména o: 1. enormně vysoký celkový počet registrovaných SBS (/ a jejich oborových asociací (16); 2. velikost tzv. šedé a černé zóny se službami SBS, které dulu n celkem představují 30-40 % trhu; 3. fenomén obrácených otáčivých dveří, kdy bývalí majiteli 11 > loví manažeři SBS přímo či skrze rodinné příslušníky vstupy (či zakládají vlastní) politické strany (medializovaná kun/u i je pouhým viditelným vrcholkem ledovce); 4. absenci specifické právní úpravy pro poskytování soukrol bezpečnostních služeb; 5. dosavadní absenci českých soukromých vojenských spoloi Pro některé z těchto českých specifik zahraniční literátmi pfl tovaná ve druhé kapitole nenabízí jasné vysvětlení (zejména I 1 a 5), a to pravděpodobně proto, že v České republice na ro/ některých jiných států zatím nedošlo k masivní reartikulacl vl mezi veřejným a soukromým a reartikulace vztahů mezi lol | a globálním je rovněž jasně patrná pouze v některých oblasti) sobení SBS. Ve všech ostatních aspektech se ale aplikace po/n.ii zahraniční literatury, zejména pak modelu globálních bezpi■< no montáží na privatizaci bezpečnosti v České republice, uká/rtl| velmi přínosná. Jednoznačně z ní zejména vyplývá, že působeni sice nemusí nutně vést k demontáži českého státu, nicméně nn se postupně posouvá relativní pozice a moc soukromých a vel1 poskytovatelů bezpečnosti. Je navíc patrné, že posilováni mocll zice soukromých aktérů v České republice je podobně jako v /,iln zdůvodňováno, propagováno a/nebo ospravedlňováno argufl o nečinnosti, neúčinnosti a/nebo nehospodárnosti bezpečno*! HMiyi li lir/pečnostních služeb v České republice I poskytovaných veřejnými bezpečnostními složkami, což lze ......Idu globálních bezpečnostních asambláží vnímat jako i .i.....luk na symbolickou moc českého státu. ii působení SBS v České republice je navíc problematické ili n ihodobé absenci jasného právního rámce pro poskytování ■ h bezpečnostních služeb. Vzhledem k výše popsanému i opačných otáčivých dveří a údajné osobní propojenosti m |