Hl li < NOSTNÍ TECHNOLOGIE A SYSTÉMY 1,11'Hiin Kyncl 111 a cenově dostupné zajištění bezpečnosti objektu je dnes ne- ........podnikatelské strategie nejenom většiny veřejných i soukro- iii ul všech velikostí, typů a forem, ale také jednotlivců, rodin [| tunových subjektů. Výrobci, dodavatelé i špičkoví poskytovatelé .....h služeb nabízí při budování kvalitního bezpečnostního sys- i......li i nější soudobé bezpečnostní technologie, při procesu vlastní ik nutno vzít v potaz mnoho technologických a ekonomických V n val m je také nezbytné vzít konkurenční vztahy výrobců bezpeč-| |ľi hnologií (BT). ||l ulovy se každý snaží dělat všechno a současně bojuje o zákazníka .....v ysvétlit, proč právě jeho portfolio výrobků je to nejlepší. Aby si rtuil ic/i c získané zákazníky, nedovolí jiným výrobcům, aby se mohli n i i módnímu zařízení a podporují pouze své produkty. To má za l linu /.cné možnosti výběru pro zákazníka, a tím i zpomalení rozvoje Poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů). Do jisté míry ...... i společnosti, které vytvářejí nadstavbové integrační softwary. jK\ IrS lito společností kontaktují výrobce produktů PZTS, CCTV, EPS, i i jim vysvětlit, že nejsou jejich konkurenti, ale naopak, pokud m \ vi obci zpřístupní komunikační kódy jednotlivých zařízení, zís-id inu. nost propojit své výrobky s dalšími systémy a mohou zákazníko-■iii komplexní systém s plnohodnotnou integrací nejenom s PZTS, I |U'S, MZS, ale například i se systémy platebních terminálů nebo Mlui nim elektroinstalací."1 |líí; MIGDA Josef: Inovace v oblasti PZTS a perimetrických systémů. In: il■ i ri prvků a moderním komunikačním metodám pak mohou mít uživatelé II tu, že se nezbytné informace dostanou včas na místo určení. 6.1 Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS) Jaromír Kyncl Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS), dříve na/\ | elektrická zabezpečovací signalizace (EZS), představuje komplexní iOÚ technických prostředků, jejichž prostřednictvím je řešena ochrana proti oprávněnému vstupu do objektu. Neoprávněný vstup nepovolaný*, li uk je včas rozpoznán a zároveň signalizován, čímž systém eliminuje připil škody. Systém PZTS tvoří ústředna, ovládací klávesnice, detektory a komu zařízení. Tento systém lze realizovat jako nezávislou aplikaci nebo jako mi část systémů v rámci sjednocení dalších systémů (např. CCTV, perinu n i. ochrany, EKV). V dnešní době, charakteristické stoupající kriminalitou, je potřeba i In nit sebe i majetek vyšší, než byla v minulosti. Policejní statistiky dlon ho4fl uvádějí objasněnost případů vloupání kolem 20 %. Svůj podíl na objasni M a hlavně samotném uskutečnění vloupání má i fakt, že PZTS je i přel finanční dostupnost stále málo využívaným způsobem zabezpečení. IV zvýší bezpečí objektu a jeho obyvatel a poskytuje významnou ochranu ■ ztrátou majetku, financí či důležitých dokumentů. V případě řádně mi váného a certifikovaného systému PZTS poskytuje většina pojišťoven pj | vější pojistné podmínky. Zákazník si může vybrat mezi drátovou i bezdrátovou variantou, které] šetrná k interiérům při osazování již obydlených objektů. PZTS může sir* volný prostor kolem domu, plášť domu (okna, dveře) a v neposlední fa ltr/|'(viiostní technologie a systémy Hul né vnitřní prostory. Používají se prostorová čidla pracující na různých Mi ipo h, dveřní a okenní snímače a další prvky. Na narušení střežených lni u okolí upozorněno vnitřní a vnější sirénou s majákem, je možné lnu poplašné zprávy na předem zvolená telefonní čísla nebo na dohledo-i poplachové přijímací centrum (dříve PCO). Poplachem systém reaguje I im |"il iis o zničení kteréhokoliv čidla, nebo na narušení prostoru silným MHU Ir ni PTZS z hlediska prostorového zaměření:2 iimlrická (obvodová) ochrana - jedná se o technické prostředky, které *f|in ili 1111 narušení obvodu vyhrazeného území a prostor kolem střeženého hl'i- lni ulivod objektu tvoří jeho katastrální hranice, které jsou vymezené lnu m nebo umělými bariérami (vodní toky, zdi, ploty apod.); túvá ochrana - jedná se o technické prostředky, které signalizují naru-'I i ir budovy; plášťová ochrana zabezpečuje vstup do všech stavebních u objektu (dveře, okna, balkónová a střešní okna, vikýře, šachty apod.) ......|e jejich narušení; ■ fórová ochrana - zabezpečuje ochranu prostoru uvnitř chráněné-lli I tu; potenciální pachatel již překonal plášťovou ochranu a vnikl do ni. li prostor objektu, přičemž bezpečnostní systém reaguje převážně (hyb pachatele a signalizuje jevy s charakterem nebezpečí v chráněném oiu; •tlmčtová ochrana - signalizuje pokus o napadení nebo neoprávněnou |iilui s chráněným předmětem; chráněným předmětem se rozumí ■ 111 předměty, klenoty a také úschovná místa (trezory), kde jsou ulo-i ennosti, jejichž zcizení případně zneužití by způsobilo újmu subjektu, || vlastní; předmětová ochrana je využívána např. v muzeích, galeriích, '"i./ ochrana - signalizuje ohrožení života nebo zdravotní problémy ryli osob, které jsou napadeny či ohroženy působením přírodních živlů i. \oda, plyn) nebo vystaveny mimořádné události, při níž je nutno ob-I ikuovat (teroristický útok); signalizace je vyvolána manuálně (stisk- i Ml I IK, Marek: Bezpečnostné a zabezpečovacie systémy. In: IDB JOURNAL. Čís. Str. 27. Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy nutí tlačítka), definovaným způsobem manipulace (nášlapna ii.ih.-i automaticky (hlásič nehybnosti, signálem pro stav tzv. „mrtvý mu 6.2 Elektrická požární signalizace (EPS) Jaromír Kyncl Elektrická požární signalizace je vyhrazené požárně bezpo ntl | zení, které zajišťuje včasnou signalizaci pomocí hlásičů požáru. K drtil žáru používá automatické bodové hlásiče, IR hlásiče plamene, lineární kouře, nasávací hlásiče či speciální hlásiče, určené například do prostředí. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. I'm 11 zajištěna stálá obsluha, která v případě požáru přivolá jednotku po/....... ny. Pokud není zajištěna 24 hodinová obsluha, musí být systém lil". |i| zařízením dálkového přenosu (ZDP) na centrální dohledový pult při ll hasičského záchranného sboru (HZS). V takovém případě je zabe/| > jekt vybaven obslužným polem požární ochrany (OPPO) a klíčovým in (KTPO), v němž je umístěn generální klíč k objektu. Pro lepší orientin 1' být nad KTPO umístěn červený maják. Rozlišujeme několik druhů líl'Si a) jednostupňové EPS - mají jednu nebo více hlavních ústředen, na ktn připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru; na ústřednu jsou jena ovládací a doplňující zařízení; jednostupňové EPS nem.i|i ústřednu; b) vícestupňové EPS - mají hlavní a vedlejší ústředny, na které jsou prl| samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a vedlejší ústředny nižšího M c) EPS s kolektivní adresací - v současné době jsou používány dva I) EPS; u systému EPS s kolektivní adresací je sice ústředna schopna > z které hlásiči linky přišel signál POŽÁR, ale nezjistí, od kterého kotil ního hlásiče; tento systém není optimální, neboť neumožňuje přesní I místo požáru, čímž může dojít k prodloužení doby pro včasný a dek zásah; d) EPS s individuální adresací - tento systém umožňuje identifikaci si ,\\ notlivých hlásičů na hlásiči lince. Součásti systému EPS Systém EPS se skládá se z ústředny EPS, tlačítkových a samočinných hl.i* požárního poplachového zařízení, požárních kabelů, adaptérů a dal sil m slušenství. i. m. .nu technologie a systémy_ ittrt I l'S M". je zařízení, které přijímá a vyhodnocuje výstupní elektrické i. in. signalizuje a vysílá informace o vlastním provozním stavu, I 111111 u í zařízení EPS a přímo či nepřímo ovládá zařízení bránící roz-imi popř. zařízení provádějící samočinně protipožární zásah. Mezi m t ústředen EPS patří i návaznost na centrální ozvučovací systém 1111 i.ii i/.aci, požární odvětrávání, výtahy, únikové východy apod. |# |iuhiru ■ n u jsou zařízení, které reakcí na daný signál vytváří výstupní I llgnál, a to buď samočinně, nebojsou uvedeny do činnosti osobou, li. i: tvé hlásiče - při promáčknutí čelního skla se sepne spínač; tlačítkové umísťujeme tam, kde je stálá přítomnost personálu; sklo na hlási-BDOŽno nahradit plastovou (nerozbitnou) fólií; /(//( hlásiče - na základě změn sledovaných fyzikálních veličin se unie uvedou do poplachového stavu; tyto hlásiče reagují buďto na most teploty nebo kouře; m hlásiče kouře - princip detekce je založen na měření vodivosti .i« ni komoře, diference mezi vodivostí měřicí a referenční komory; I m u ení určité statické hodnoty se hlásič přepne do poplachového i viu hlásiče přestávají být v současné době v Evropě z ekologických u používány; i kouřové hlásiče - ke své činnosti využívají pulzující LED diodu nou uvnitř hlásiče; po proniknutí kouře do komory způsobí částice rozptyl světla a hlásič se přepne do poplachového módu. tiplot - ke své činnosti využívají vnitřní a vnější termistory; po-rii.l |. n. h nerovnováha překročí určitou mez, dojde k vyhlášení poplachu; ■ |»fl|uilě, že teplota vzrůstá pomaleji, zareaguje hlásič na překročení sta- i....... teploty; tímto optimálním uspořádáním zajišťuje hlásič včasnější lili .m poplachu. . .im hlásiče tynhui lilásiče tepla - lineární systém hlášení tepla pro rozpoznání požá-| . přehřátí, např. v kabelových kanálech, nádržích s plovoucí střechou Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy v petrochemii, parkovacích garážích, kompostovacích zařízeních, páso dopravnících a skládkách odpadu, - lineární optické hlásiče - detekce kouře na základě principu světelní'1 tm pro montáž na protilehlé stěny, - systémy nasáváni kouře - systém nasávání kouře z uzavřeného prostoru | mocí sítě potrubí, - hlásiče pro vzduchotechniku - pro detekci kouře ve vzduchotechnických | nálech, - hlásiče detekce CO - slouží k upozornění při vzniku prudce jedovatého du uhelnatého označovaného jako CO plyn. Přídavná zařízení EPS Jedním z přídavných zařízení EPS je zařízení dálkového přenosu. Uniojfly přenos alespoň základních provozních stavů POŽÁR a PORUCHA n l čené místo, nejčastěji na ohlasovňu požárů. Přenos je zajištěn i v nepi Hnil nosti, či selhání obsluhy. Pro usnadnění obsluhy ústředny EPS jednot koti v případě požáru signalizovaného EPS se připojují tzv. obslužná pole |" ■ li ochrany (OPPO), jejichž prostřednictvím je možno provádět základní nh || hu EPS. Pro usnadnění vstupu jednotky PO do objektu je možno pou/ii čový trezor požární ochrany (KTPO), který je ihned po potvrzení popliti It z ohlašovny požáru automaticky odblokován z ústředny PZTS. ZařízniI i odvod kouře a tepla (ZOKT) je zařízení umožňující automaticky nebo rilfl (pomocí tlačítka) otevřít střešní okno, které plní funkci kouřové klapl -vést tak mimo prostory kouř, plyny a teplo vznikající při požáru. Systémy žárního větrání jsou napojeny na ústřednu EPS. Jejich činnost nesmí ovllvtl funkci sprinklerových hlavic a detektorů kouře. Protipožární únikové dVI jsou vyráběny ze speciálních dveřních profilů s utěsněním proti prachu, hlt ku a úniku tepla. Dveře jsou napojeny na EPS a při požáru se samy olcvfnlj Použitá literatura ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, kuními servis a údržba. Vydal ÚNMZ, zpracovatel: AGA, Centrum technické normalizace pro !)#(■ nostní služby, ve spolupráci s Cechem EPS ČR, ve spolupráci s pracovním kolektivem ve «lilM (řazeno abecedně): Miroslav Budín, Ing. Milan Holas, plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ing. |,m Jiří Juhaňák, František Krejčí, Ing. Jiří Laifr, Václav Leviček, Martin Motyčka, TN K I ' l 1I a poplachové systémy, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček. Září 2011. Itivpťčnostní technologie a systémy B, t I >ohledové a poplachové přijímací centrum (DPPC) /t*o Popardowski V důsledku neustále rostoucí kriminality vyvstává obecně stále větší I '.i i h ranit své zdraví, život i majetek lidí. Tato nutnost vedla již v minu-■II V vývoji a instalování takových bezpečnostních zařízení, která by umož-Miti . i .ne hlášení poplachových (havarijních) situací ze vzdálených objektů 1 iih.ilního dispečinku pro střežení. Ovšem i použití nejkvalitnějších me-tliinh I m h, technických a elektrických zábran se často míjelo účinkem, do- illii!.......otná jejich funkce nebyla posílena o efekt zajištění účinného zásahu lil I mu l.ikiorem. Zařízení sloužící k tomuto účelu, dříve známá jako pulty lni ochrany (PCO), jsou dnes označována jako dohledová a poplacho-iiiin.K í centra (DPPC). výše zmíněnému účelu začala postupně vznikat zařízení, která jsou II obecně nazývaná pulty centrální (později centralizované) ochrany, mích dřívějšího tzv. východního bloku začal vyrábět pulty centrální n 11 pod názvem NĚVA (tehdejší Sovětský svaz). V rámci Rady vzájemné i ii ké pomoci (RVHP) dostalo následně souhlas k výrobě také Bul-• které na trh uvedlo obdobné zařízení pod názvem RONA. K nám se «| robky dovážely ve větším měřítku v letech 1974-1976. Jako historic-ini začal PCO používat v tehdejší ČSSR útvar Služby ochrany majet- ■ m |né bezpečnosti (VB). Jeho úkolem bylo zajišťovat vlastními silami ■ m .1 rategicky významných státních institucí a objektů, bank, čerpacích kulturních objektů a větších poštovních poboček. K přenosu signá- l'i ,i\) mohl využívat výhradně telefonní linky v základním hovorovém m Střežené objekty byly propojeny s městskou telefonní ústřednou a Uv. výkonový díl napojeny na „policejní" PCO. Vlastní zapínání střežení in taktéž fyzicky prováděli na svých stanovištích příslušníci VB, ovšem . mimo provozní dobu objektu. Zastřežením objektu se totiž přerušila n.,1 dalšího využívání telefonní linky, zejména běžného telefonování. ■ i II pulty se skládaly pouze ze spínačů a kontrolních žárovek (později |ei signalizovaly stav zastřežení objektu. Neumožňovaly žádné další n ni podskupiny nebo zóny, technicky možná nebyla jakákoliv archivace /prav. Iŕ v roce 1989 střežili tímto způsobem pracovníci Služby ochrany ob-\ 11 téměř osm tisíc objektů. Větší pokrok zaznamenalo teprve vyřešení Mtl přenosu zpráv v tzv. nadhovorovém kmitočtovém pásmu 20 kHz m osmdesátých let. V Československu byl vyvinut nadhovorový pult Kap. 6. Bezpečnostni technologie a systémy GENOVÁ, který byl veřejnosti představen v roce 1991 na první porcvol výstavě bezpečnostních technologií InterAlarm (dnešní veletrh PRAfl LARM). S masivnějším využíváním počítačů se začaly postupně vyvíjí i různé aplikace, které zajišťovaly kódový překlad, zobrazení a základ 111 | vaci dat. Po roce 1989 se pulty centrální ochrany rozšířily také do obl.ish komerční bezpečnosti, a to především v důsledku zvýšené poptávkv n| žení nestátních komerčních objektů. Díky rychlému vývoji a rostotu [ kofl renci výrobců se záhy začala objevovat zařízení, pracující na principu i M vého přenosu. Nedílnou součástí PCO se staly tzv. zásahové jednoi I | | se dokázaly dostat v relativně krátkém čase na ohrožené místo, a mohli s daleko větší pravděpodobností zadržet pachatele, popřípadě dočasní . m i napadený objekt. Ilr/pťí nostní technologie a systémy Dohledové a poplachové přijímací centrum (DPPC). Foto Tomáš Popardowski. Zdroj: ABASIPS Management. Terminologie S masivní expanzí moderních a cenově dostupných zabezpečovací li témů a technologií vyvstala potřeba zajistit, aby si mezi sebou poro/im li nejenom jejich provozovatelé a uživatelé, ale také projektanti, zástu výrobních podniků, dovozci pracovníci montážních a servisních středí investoři a v neposlední řadě zákazníci. To znamenalo sjednotit zákili terminologii. Účelem jednotné terminologie je dopomoci k tomu, al>\ příklad zkratka EPS nebyla jednou chápána a vysvětlována jako „elektl || požární systém", podruhé jako „elektronický požární systém, potřetí \> „elektronická požární signalizace atp. Nehledě k tomu, že většina komii in poplachových zabezpečovacích systémů (PZS) a elektrické požární llxuce (EPS) patřila a dodnes patří do skupiny výrobků v kategorii ká", nikoli „elektronická" zařízení. Navíc jsou regulována směrni-ll |'.U, případně dalšími legislativními nařízeními, jež stanovují technic-Ki i. lávky na výrobky regulované sféry pro možnost jejich zavádění na m trh. Jen pro zajímavost - k výrobkům regulované sféry patří napří-I In .n ky, výtahy, stroje, tlakové nádoby, plynové spotřebiče, zdravotnic- .....lucky, výměníky tepla, stavební prvky, zbraně a výbušniny, osobní .......■ pomůcky, potraviny a další. neme-li nejstarší terminologii, používal se pro poplachové systémy I n '002 jednotný název EZS - elektrická zabezpečovací signalizace. • \ l.i přijata nová definice EZS, která následujících sedm roků platila ve elektrické zabezpečovací systémy. Aby toho ovšem nebylo málo, od září m/lisujeme dvě aktuálně platná odvětví. K prvním patří poplachový n pro detekci vniknutí (IAS - Intruder Alarm System), pro jehož obec-ľ n se v odborných kruzích ustálil pojem poplachový zabezpečovací n ( PZS). Druhým odvětvím je poplachový systém pro detekci přepa- II AS - Hold-up Alarm System), který je vnímán jako poplachový tís-I lem (PTS). V celkovém pojetí oboru pak nově hovoříme o I&HAS ulei and Holdup Alarm System), tedy o poplachovém zabezpečovacím f n .n.ivein systému (PZTS). IgUlutiva Utlu/c každý návrh, realizace a provoz bezpečnostní technologie musí re-■ktovat platné normy, byly donedávna všeobecné požadavky pro popla- I......'.ihezpečovací a tísňové systémy upraveny normou ČSN EN 50131- 11 itní přenos signálů a základní zásady provozu PCO pak byly řešeny ■riitiimi řady ČSN EN 50136, zejména technickými normami ČSN EN Mil w. '2a CSN EN 50136-1-4. Na poplachové zabezpečovací systémy se I iUI> v /1 ,iliují některé další technické normy z hlediska požadavků na elektro-HMpiiiickou kompatibilitu, elektrickou bezpečnost a telekomunikační a rá-llin. /.mžení. V současné době, respektive s platností od 1. ledna 2011, jsou ílová a poplachová přijímací centra řešena normami ČSN EN 50518-1, »N IN 50518-2 a ČSN EN 50518-3. 181 Kap. 6, Bezpečnostní technologie a systémy Normativní zásady provozu Norma ČSN EN 50518-1 se vztahuje na veškerá dohledová a popím I přijímací centra (MARC, ARC3). Stanovuje minimální požadavky na mi konstrukci a funkční zařízení pro budovy, v nichž se uskutečňuje nu n rování, příjem a zpracování (poplachových) signálů generovanýi 11 p| chovými systémy jako integrální část celkového procesu zajištěni 1» a zabezpečení. Dohledové centrum tak musí například splňovat předej) | sílu zdí, musí mít okna s balistickou a požární odolností, detekční /.ni plynu, dostatečné množství bezpečných datových úložišť, komunil ui i tras a hardwaru, jakož i automatizovanou zálohu napájecích okinlm případ velkoplošného výpadku elektrického proudu. Požadavky n......\ vztahují jak na případy dálkové konfigurace, v nichž více systému p| informace do jednoho či více poplachových přijímacích center (AU< i na případy jediného centra určeného pro monitorování a zpracováni pá chů generovaných jedním nebo více poplachovými systémy, nalézajli In v tomtéž perimetru příslušného místa. Dále jsou v ní uvedeny stavební žadavky na dohledová centra z hlediska odolnosti proti napadení, proti j žáru a na ohodnocení rizik. Norma ČSN EN 50518-2 se vztahuje na \ i dohledová a poplachová přijímací centra (DPPC), která monitorují, pl 1)1 anebo zpracovávají signály, jež vyžadují okamžitou reakci. Norma slunil je technické požadavky, zahrnuje funkční kritéria a ověřování výkon i Norma ČSN EN 50518-3 stanovuje požadavky na personál, pracovni po | a provoz dohledových poplachových center (pultů centralizované ochrl Dále specifikuje požadavky na výcvik, bezpečnostní prověření a lusl i i\i i sonálu, v neposlední řadě pak požadavky na testování center, správu dal ij a likvidaci údajů, řízení nouzových stavů, evakuačních postupů a aud plachových dohledových center. Přenosové cesty Stále náročnější požadavky na bezpečnější a rychlejší přenos signálu v pí sové síti jsou přímo úměrné zvyšujícímu se objemu a důležitosti přenesen zpráv. Normy přesně stanoví počty kontrol u jednotlivých stupňů zabel 3 Redakční poznámka: Ve všech existujících dokumentech normativní řady 50131 -1, iy váných odborníky Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice CETELEM v mmiIi CLC/TC 79 - Poplachové systémy se používá zkratka ARC. Pro dosažení konzisteni I minologii a také proto, aby nedocházelo k nedorozuměním, je v těchto normách poutfl zkratka ARC, přičemž zkratka MARC je zkratce ARC ekvivalentní. pi | . uostní technologie a systémy iiin i/.řejmě specifikují i mnoho dalších povinností směrem k odborně íilillniui provozovateli komunikačních přenosových tras, a to včetně pří-i luly je na základě vyššího stupně ohrožení nařízena povinnost náhrad- 1 | ••..mé trasy. K nejvyužívanějším komunikačním přenosovým trasám piti í i telefonní linka ISDN, rádiový přenos na vyhrazených frekvencích, lit po síti GSM v hovorovém pásmu, přenos po síti GSM prostřednictvím I, přenos po síti GSM prostřednictvím SMS, přenos pomocí interneto-i přenos pomocí vyhrazených přenosových cest. U objektů s nejvyš-|lllipněm ohrožení (bankovních domů, strategicky významných objektů i |i \ \užívána kombinace dvou přenosových cest. iii \ • entralizované ochrany poskytují v současné době mnohem rozsah-[llliíliy, než je pouhé střežení objektů. Na PPC (PCO) přicházejí nejenom h"vé zprávy, ale jsou zde shromažďovány nejrůznější údaje o tech-U kých zařízeních budov, např. o teplotách, stavu výměníkových sta- i......hách kotelen, výtahů, klimatizací apod. Proto budeme postupem i hni hovořit spíše o dohledovém a poplachovém přijímacím centru l'< ) \U literatura udolf; ŠMIRAUS, Michal: Dohledová a poplachová přijímací centra a jejich další m In I.UKAŠ, Luděk a kol. Bezpečnostní technologie, systémy a management. Radim VeRBum. Zlín 2011. Str. 139-147. ISBN 978-80-87500-05-7. ]lří: Tvorba edukačního materiálu s prvky e-learningu systému PCO GLOBAL. i .1 u lká práce. Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně. Zlín 2007. i I i 50518-1. Dohledová a poplachová přijímací centra - Část 1: Umístění a kon-i ni požadavky. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. «llK .'(III. i I 50518-2. Dohledová a poplachová přijímací centra - Část 2: Technické požadav-Ufiul pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Praha 2011. IN 50518-3. Dohledová a poplachová přijímací centra - Část 3: Pracovní postupy mluvky na provoz. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 12012. Mi KN 50136-1. Poplachové systémy - Poplachové přenosové systémy a zařízení - Část • lln i ne požadavky na poplachové přenosové systémy. Úřad pro technickou normalizaci, • • nlogii a státní zkušebnictví. Praha 2012. Kap, 6, Bezpečnostní technologie a systémy 6.4 Multifunkční dohledové centrum (MDC) Jaromír Kyncl (podle Pavla Kocábka a Tomáše Koníčka) Současným trendem, který začal být uplatňován v zemích EU, je vyt vrt ření tzv. multifunkčních dohledových center. Multifunkční dohledová cením jsou budována za účelem nepřetržitého sledování a okamžité reakce na udit losti, a to nejen systémů CCTV, ale i u ostatních zabezpečovacích syste..... požárně bezpečnostních technologií, systémů vytápění, klimatizací objektů, komunikátorů výtahových zařízení apod. Podstatně tak rozšiřují efektivilti střežení objektu a na incidenty či podezřelá jednání dokáží reagovat okamžití a včas jim předcházet. V MDC se sbíhají veškeré měřená a zaznamenáváni data a obrazy a jsou přehledně zobrazeny na velkoplošných monitorech. M( I' bývají často napojena na městskou policii, případně Policii ČR a na HZS, Pracovníci ostrahy tak mají k dispozici všechny obrazy kamer, údaje o aktu álním stavu zabezpečení objektů, požární signalizace a mohou vše pohtnII ně ovládat a sledovat z jednoho místa. Multifunkční dohledová centra jsou nejvyšším stupněm dosavadních pultů centralizované ochrany (PCO). Jsou vybavena špičkovými technologiemi a obsluhována zkušenými pracovníky na vysoké odborné úrovni. Mimořádná pozornost je věnována jejich spololi livosti. Svým propojením na integrovaný záchranný systém (IZS), jsou nr-ocenitelnými pomocníky krizových štábů a součástí jejich krizových plánu, Zajišťování provozuschopnosti, ochrany majetku a zdraví a životů osolí požární ochrany, ochrany před ekologickými haváriemi prostřednictvím multifunkčních dohledových center představuje v současné době nejvyMl možnou známou úroveň v této oblasti. Souběžně s tím roste logicky také líni' veň technického zajištění objektů, rozvíjejí se výrobní technologie, pon/llí stavebně konstrukční prvky atd. Výhody multifunkčních dohledových center se dají velmi dobře skloubit s nejmodernějšími prvky „inteligentních" budov, Multifunkční dohledová centra jsou zároveň ideálním místem pro zřízeni centrálních propojovacích uzlů a nahrávacích center, kdy jsou v technologii kých místnostech osazeny rozvaděče vysokokapacitními diskovými poli pni záznam všech veličin a obrazů kamer v požadované kvalitě a délce.4 Popis činnosti mul t if unkčního dohledového centra Multifunkční dohledové centrum (MDC) vzniklo využitím zkušenosti 4 http://www.interconnect.cz/kamerove-systemy/dohledova-centra 1841H wm _ Bezpečnostní technologie a systémy lOjených s provozováním klasického PCO a implementací těchto poznatků 0 mjnovějších technologií s aplikací zakázkového softwaru. Vysoká pozor-'i je věnována ochraně informací. Celé pracoviště MDC má vlastní záložní I lyiilcm pro dodávku elektrické energie. Pracoviště MDC je schopno monitorovat bezpečnostní situaci a servisní l" >i řeby stejně jako technologické i logistické procesy, kontrolovat, řídit a ko-"i.linovat činnosti související s bezpečností na jednotlivých objektech, jakož 1i elku jako takovém. Veškeré přicházející informace jsou svedeny do dohle- • l' i\ i ho centra všemi druhy komunikačních tras, které jsou vždy dvoj až trojil > ■ ibně zálohovány. Jedná se zejména o informace hlasové a datové, hlášeny (•H '.tavy technologických zařízení, bezpečnostních systémů a v neposlední i 1.1. i informace o stavu a pohybu vozidel nebo jiných mobilních objektů, lze |i ilovat i pohyb osob. Veškerá propojení jsou realizována na úrovni přímé mi, r.i.ice do infrastruktury poskytovatelů, ať již telekomunikačních nebo jitu, li služeb. Řešení komunikace umožňuje ten nejbezpečnější přístup k in- itu i nacím zejména vlastním servisním pracovníkům, kteří tak mají kdekoli i. rénu všechny potřebné informace okamžitě k dispozici. Zákazníci mají " ustalý přehled o stavu na jednotlivých objektech prostřednictvím SMS Ipntv, které dostávají přímo na své mobilní telefony v reálném čase prostředni, |\ nn bezpečného přenosu. Totéž platí o jednoduché komunikaci klientů ■ I. ililedovým centrem prostřednictvím tzv. jednotného čísla, díky kterému 1 dovolají vždy a z každého místa v republice za cenu místního poplatku i.....o na operátora, který má k dispozici veškeré potřebné informace a je li hopen zajistit jakoukoli smluvní službu. Samozřejmá je možnost předávání ' lových a obrazových informací prostřednictvím IT sítě. V Listní pracoviště má svoji identickou kopii, která je umístěna geograficky Minii a vytváří jednak zálohové pracoviště, ale i možnost posílit v reálném i i vlastní dohledové centrum. Díky záložnímu pracovišti jsou všechny llilonnace replikované na dalším hardwaru, ze kterého se teprve vytvářejí 1 Vlnslní datové zálohy. Všechna tato opatření mají dostupnost poskytovaných in 11) téměř 99%. I* Innost MDC zahrnuje zejména:5 • vliistní napojení různých bezpečnostních systémů na multifunkční dohle-I tlnvé centrum všemi dostupnými prostředky, ilnij: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/multifunkcni-dohledova-centra/ Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy 1 ■ přímé spojení a úzká spolupráce s IZS, ■ nepřetržitý bezpečnostní monitoring objektů zahrnující napadení, poiAt, signály tísní, signály ze stanovišť místní ostrahy atd., ■ bezpečnostní a logistický monitoring vozidel, ■ vyrozumění oprávněných osob o poplachu v napojeném objektu, ■ monitorování pohybu osob, ■ výjezd a zásah stálé výjezdové skupiny po celé ČR, ■ zadržení pachatele, který se nachází v napadeném objektu a jeho předáni Policii ČR, ■ reakci a součinnost při řešení mimořádných událostí v celé ČR, ■ přenos technických a provozních zpráv (výpadky elektrického prou.In apod.). ■ dálkový dohled a servis napojených systémů, ■ kontrolu přenosové cesty dle výběru uživatele, možnost zdvojení přenosu vých tras dle požadavků pojišťoven a norem ČSN EN, ■ technickou pomoc uživatelům, ■ možnost sledování určených časů uzamčení (zakódování) systému, ■ dálkovou kontrolu překročení technických stavů (teploty, zaplavení, únik plynů, vlhkosti apod.) se zajištěním adekvátní reakce, ■ monitoring a zajištění výjezdu v případech havárie plynu, vody, v krizových situacích (povodeň, požár), ■ zajištění datových sítí, ■ střežení objektu do příjezdu odpovědné osoby nebo policie, ■ služby spojené s požární ochranou a prevencí, ■ provádění plánovaných a termínovaných kontrol objektu, ■ dovoz odpovědných osob, ■ klíčovou službu na objektech, ■ poskytnutí pravidelného či jednorázového výpisu událostí, jednotného sy»« tému pro vyúčtování (pro více objektů), ► 'i| ■ << Bezpečnostní technologie a systémy • ui.iění informační bezpečnosti dle normy ČSN ISO/IEC 17799, Soubor postupů pro řízení informační bezpečnosti, I (pracování zprávy v případě napadení objektu, l ipojení na oficiální linky pomoci, • |»'i.idenství, • help line 24 hodin denně. Výhody multifunkčních dohledových center se dají velmi dobře skloubit n. niiodernějšími prvky inteligentních budov a mohou tak jednoznačně při-k dokonalému využití techniky a lidského potenciálu k ochraně osob majetku, tedy k bezpečným lokalitám v různých obcích či částech větších nu .i l důležitými předpoklady pro kvalifikované provozování MDC jsou nutné ■ Hllnlmálně následující certifikáty: certifikát České asociace pojišťoven, cer-I lllik.U ČSN EN ISO 9001:2001 pro systém managementu kvality, certifikát 1 I ľ N ISO 14001:2005 pro systém enviromentálního managementu a cer-Mlil ii ( SN BS 7799-2:2004 pro systém managementu bezpečnosti informací. i "i/ilá literatura |(l II A BEK, Pavel; KONÍČEK, Tomáš: Multifunkční dohledová centra. In: Stavebnictví a in-i ubrika Zabezpečovací systémy budov a objektů. Čís. 7. Portál www.stavebnictvi3000. H 1006. 186 187 Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy 6.5 Kamerový systém (CCTV) Jaromír Kyncl Trendem dnešních systémů CCTV je nejen vysoká kvalita snímaného obrazu a zvukového záznamu, ale také efektivnost a jeho jednoduchá ohslu ha. Získávání okamžitého přehledu o aktuální situaci i na několika od seh# vzdálených místech je pro rychlé a správné analyzování bezpečnostní situaci nezbytné a nenahraditelné. Proto patří kamerový systém CCTV k nejryclile|l se rozvíjejícím a také velmi často žádaným systémům. Uvažujeme-li o kaníc rovem systému CCTV jako o nástroji určeném pro bezpečnostní aplikace, je nutné alespoň ve zkratce popsat ty aplikace, které určuje norma CSN ľN 50132-1 - Poplachové systémy - CCTV sledovací systémy pro použití v ba pečnostních aplikacích - Část 1: Systémové požadavky. Tato norma určuji obecné požadavky na přenos videosignálu, tedy jeho výkonu, zabezpeč l> i. objektu. Při plánování systému kontroly přístupu nelze zapomínat na ílkové cesty. Prvky kontroly přístupu li i lunkce systému kontroly přístupu patří také ochrana před neoprávně- ii manipulací (použitím neplatného vstupníku, zkoušením různých kódů) Itynalizace otevření dveří nad povolený časový limit. Jsou však prvky kont- 'l\ přístupu a okolí bezpečné? Terminál je střežen před pokusy otevřít dve-I aké existuje kontrola vůči vypáčení dveří a je možná i signalizace pokusů manipulaci na vedení k otvírači dveří. Jinak je tomu ale při manipulaci ■ in kou. Čtečka magnetických karet, ať se již jedná o zařízení vsunovací, lhovací či protahovací, může být vždy snadno učiněna nefunkční pomocí Ipli u, žvýkačky nebo tekutin. To však není u čteček bezkontaktních. Bez- Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy kontaktní čtečka může být přídavně zajištěna tím, že ji v prostoru, který i být chráněn, namontujeme tak, že vstupníky mohou být přečteny na dí_ vzdálenost (např. 25 cm) i přes zdivo budovy. I při zničení vnějšího zdiv zůstanou dveře uzamčeny, neboť vlastní čtečka je ukryta na vnitřní straně r Oprávněná osoba a druhy oprávnění Oprávněná osoba je taková osoba, která má oprávnění být na určitém mlutl v určitý čas. Oprávněnými osobami nejsou jen vlastní zaměstnanci, nýbf i návštěvníci (zákazníci, dodavatelé, obchodní zástupci apod.), a také extl ní pracovníci (opraváři, uklízečky apod.). Návštěvníci a externí pracovní jsou však jen částečně oprávněnými, neboť mohou vstupovat jen v určilu dobu do určitých prostorů. Také vlastní zaměstnanci mohou mít omez přístup do určitých prostorů v určitou dobu (např. do místnosti s počílai do pokladny apod.). Druhy oprávnění Vstupní oprávnění se vztahují na prostorové anebo časové zóny, přičeiflB konkrétní osoba může mít více druhů oprávnění, například: 1) generální oprávnění ke vstupu - vstup do všech prostorů a v každé dobi 2) omezené generální oprávnění ke vstupu - vstup do všech prostorů a v ktm dé době, ale jen pod dohledem (např. personál úklidu), 3) časově omezené oprávnění ke vstupu - vstup do všech prostorů, ale jcfl < v určité době, 4) prostorově omezené oprávnění ke vstupu - vstup do jednoho nebo vli( prostorů v každou dobu, 5) prostorově a časově omezené oprávnění ke vstupu - vstup do určitých prtM stor pouze v určité době (např. vstup do osobního oddělení jen mezi 91 a 11. hodinou apod.), 6) oprávnění vstupu s omezeními, a) vstup jen tehdy, je-li v prostoru nikoli více než X osob, b) vstup jen tehdy, je-li v prostoru současně nejméně X osob; c) vstup jen společně s osobou XY, d) není přístup do prostoru A, byla-li osoba před tím v prostoru B, e) není přístup do prostoru B během určitého časového úseku. ■tli. d. Bezpečnostní technologie a systémy Z hlediska různých druhů oprávnění se tedy systémy kontroly přístupu fit/lišují podle druhů zón: |) noduché systémy otevírání - při pozitivní identifikaci se dveře otevřou, l>i poplachové systémy - je-li kód chybný, spustí se poplach (možnost 3x zalát špatně PIN, pak poplach), • i identifikační systémy registrující přítomnost osob v objektu. Kontrola mnul rolou se rozumí všechny mechanismy, které po prověření oprávněnosti nfilup povolí či nikoli. Jak dlouho se musí na otevření dveří čekat, závisí na jhlioha faktorech. Jako první faktor lze uvést to, jak rychle dotyčná osoba f Vl«»>f kódovou kartu, zadá kód na klávesnici, jak pracuje čtečka, jak rychle B npiávně je položen prst pro biometrickou identifikaci nebo obličej do katím y. Druhým faktorem je přenos a zpracování dat a jejich verifikace (např. Vyhledání uloženého referenčního vzoru při biometrické identifikaci). )Uťžení |lfc/ením rozumíme jak již zmíněná omezení vstupu, např. „nikoli více než ■ imohám současně" nebo „nikoliv méně než X osobám současně", tak i zjištění Bitu přítomných osob v jednotlivých prostorech z bezpečnostních důvodů. Mezi významné aspekty střežení patří i funkce „anti-pass-back", což je Mlíku- zamezující přístupu více osob identifikujících se opakovaně již pou-l|lým vstupníkem (kartou). Nejlepší systémy umožňují také funkci „globál |Hll pass-back", která spočívá navíc ve zohlednění většího počtu vstupních nudu a více střežených zón. Poplachové řízení a poplachová organizace I) regulérní poplach - správná funkce detektoru při narušení objektu, lillešný poplach - např. příliš citlivý PIR detektor zaznamená zvíře (např. 11 li ku, psa), I) záměrný poplach - vyvolaný pachatelem; zásahová jednotka se dostaví na objekt, nezjistí narušení objektu, vrací se zpět na základnu; po několikeří m opakování pak obsluha PCO ústřednu deaktivuje a pachatel provede vloupání do objektu. Kap. 6, Bezpečnostní technologie a systémy Přístupové vstupní terminály Elektronický klíč Elektronický klíč je též nazýván čipový klíč. Inteligentní uzamykací syst může sestávat z klíče s mikroprocesorem (čip-klíč), zámku a elektronil Tato řídicí jednotka se nachází např. v separátní schránce pod vlastním zá kem. Řídí všechny zamykací a jiné postupy, obsahuje hodiny s přesným sem a dlouhodobým kalendářem a uchovává všechna data, jež jsou důlezll pro uživatele (provozovatele). Elektronika potřebuje energii. Malé lithioi články mají elektroniku zásobovat proudem asi jeden rok. Přenos encrg a výměnu dat mezi zámkem a klíčem přebírá „kombinace vysílač - přijímat nad cylindrickou vložkou. Vybije-li se baterie, přestane elektronika fungi n | a dveře lze otevřít mechanicky každým vhodným klíčem. Programováni provádět přímo v terminálu, nebo pomocí přenosného počítače a speciální ho softwaru. Tímto způsobem lze klíčům (uživatelům) přiřadit různé časní úseky a měnit oprávnění, např. zrušení při ztrátě jednoho klíče. Progr.inn vacím přístrojem mohou být též vytištěny údaje uchovávané v paměti čtená data lze rovněž převést do počítače a tam dále zpracovat. Máme-ll; počítač a více než jedny dveře, mohli bychom myslet na propojení. K ton potřebujeme síťovou kartu LAN, Ethernet aj. a příslušné rozhraní pro vesnici s řídicí jednotkou. Čipové karty Původně se používaly děrné štítky, které byly později nahrazeny magnetiek]) pásky. Kontrola přístupu však potřebovala více informací, než mohl posl nout děrný štítek. Proto se počaly na zadní stranu malého štítku lepit prou/ magnetického pásku a tak se zrodila magnetická karta. Nevýhodou mag..... ké karty je její rychlé opotřebování. Z důvodu nutnosti zesílení ochrany pti ti zneužití a pro možnost uchování většího množství dat se začaly použlv tzv. čipové karty, vybavené mikročipem s pamětí. Karty lze používat všu ' u peněžních automatů, u čerpacích stanic, v jídelně, u kontroly přístupu. Čtečka a terminál Terminál a čtečka vybavená klávesnicí, displejem, pamětí událostí a pop další elektronikou. Čtečky rozlišujeme podle různé techniky (vsunov protahovací, motorové, bezkontaktní) a různého způsobu čtení (magnetlc infračervený, induktivní, bezkontaktní, handsfree, čárový kód, Wiegand, kartový apod.): ■fj' f> lUv.pečnostní technologie a systémy ■} nosičem identity s integrovaným nebo naneseným magnetickým proužkem (kreditní karty), infračervené čtečky se zjistí informace uchovaná v nosiči identity opto-II Ironicky, 11 n induktivního postupu je informace uchována v měděné folii, která je neviditelně integrována v nosiči identity, lil Wiegandův postup je označován jako zvláštní případ induktivního čtení, nikoli se jedná o speciální magnetizaci nosičů identity - čipová karta ob-iwluije mikročip, ■) nosiči identity pro bezkontaktní (handsfree) čtení mohou vyhlížet jako I i'lpové karty, obsahují však vysílač. B|ti/iu'(í klávesnice fam/ili vstupníků a čteček lze v krajních případech nahradit zadáváním ľľ l I oilú na kódové klávesnici. Kromě toho bývají i čisté klávesnicové ter-■liully u bezkontaktních nosičů identity a u biometrické kontroly přístupu. 1 pi vním případě slouží klávesnice s podáním PIN jako doplňkové bezpeč-MlMnl opatření, v druhém případě pomáhá podání PIN při rychlém vyhle-■Alil příslušného referenčního vzoru. Ale i terminály s běžnou čtečkou mají t*•»-tii integrovanou číselnou klávesnici, většinou s doplňkovými funkční-i" I l.iu snicemi. Funkční klávesy jsou potřebné, je-li terminál používán m nvin potřebám. Pro současné podchycení času existují např. funkční jUvesy PRÍCHOD, ODCHOD, SLUŽEBNĚ, LÉKAŘ apod. Pomocí funkční Hvesy se lze dotázat i na stav osobního časového konta. Tento stav zobrazí iplfj. Mi (Kontaktní přístupové systémy Ulujmik lnul ť e identity pro bezkontaktní čtení nazýváme vstupníky. Jsou nejen ve ..... > ipových karet, nýbrž i v podobě skleněných trubiček, přívěsku, klip- II nii průkazy a náramkových hodinek. Čtecí vzdálenost mezi vstupníkem Iri'kou se různí: 5-10 cm, 20,25,60,70 a 91 cm. Čím je větší plocha antény •Mim muže být větší vzdálenost ke vstupníků. Druhým faktorem pro ln\ lenost je to, zda je identifikační systém aktivní nebo pasivní. U aktiv-lli li systémů se ve vstupnících nachází baterie. Vstupníky jsou v klidu Kap. 6, Bezpečnostní technologie a systémy tak dlouho, dokud nejsou aktivovány elektromagnetickým polem urjI ho kmitočtu. Naopak pasivní systémy dostávají energii z anténovélio ptl dekodéru. Čipy v nemocnicích Ve špičkových nemocnicích jsou pacienti při příjmu vybaveni jakýmsi mil mkem (např. HP Memory Spot), který umožňuje jejich další naproste 1» chybnou identifikaci. Tak se nemůže stát, že si personál nemocnice spl| pacienty a těmto podá např. léky náležející někomu jinému apod. Další vyli dou čipu HP Memory Spor oproti čipům RFID je, že na něj lze ukládat I* zvuk a krátká videa. Kontrola vjezdu automobilů U pasivních systémů činí vzdálenost čtení maximálně 70-90 cm. Přitom vstupníky nesmějí nacházet v blízkosti kovů, protože by byl silně potlu ván výkon vysílání. Taková bezkontaktní kontrola je vhodná také pro oso automobily. U pasivních systémů je rozeznání více vstupníků možné jer zvláštních podmínek a jen v malém rozsahu. U aktivních systémů lze pjl současně až 30 vstupníků, což může přicházet v úvahu při identifikaci m< rových vozidel a kontejnerů. Volné ruce (handsfree) Vstupník může být přečten na vzdálenost cca 10 cm i přes stěnu, za ni* i instalována čtečka mimo dosah vandalů. Čtecí anténa může být skryte stalována do stěny, za dřevo, plastik nebo sklo. Čtecí antény jsou odolm I kondenzované vodě, dešti, sněhu a ledu. Jejich životnost je až 30 let. Prai i li čtečka na vzdálenost 70 cm a při přiblížení osoby otevře dveře, lze hov o pravé hands free čtečce, která nenutí přicházející osobu hledat nosič í tity po kapsách, nýbrž mu umožní projít dveřmi třeba s plnou náručí spli vého materiálu. Použitá literatura ŘÍHA, Milan; SIEGER; Ladislav, PIKOLA, Pavel: Bezpečnostní systémy II. Vydání druhi tualizované. Námořní akademie České republiky. Praha 2011. ISBN 978-80-8710 Str. 148-153. l )lr/pťcnostní technologie a systémy Bf I Icktronická ochrana zboží (OZ) Jaromír Kyncl Majitel každého objektu, do něhož má přístup více osob, zejména široká Mi |in ľ.l. se denně setkává nejenom s rostoucí kriminalitou, ale i s vynalézánu .i v mnoha případech i se stále dokonalejším technickým vybavením pa-• ' In l'i oto musí chránit nejenom objekt jako celek, ale především své zboží i i iilovacích prostorách, výkladních skříních, vitrínách, regálech a v ne-kilni i .nič též dohlížet na drobné výrobky vystavené volně na pultech. mim terminál s rozhraním RFID umožňuje snadno napsat a posléze i číst wthuceo specifikacích výrobku, datu výroby, údajích plomb na bázi RFID t Intervalech pro údržbu zařízení. Foto archiv Jaromíra Kyncla. nmineme-li nezbytné mechanické doplňky zabezpečovacích systémů ■Chranu zboží, například speciální bezpečnostní ramínka pro bezriziko- • i i ivení luxusních oděvů před prodejnou, plastové boxy na audio a video llťr .i SW produkty, upravené stojany a ochranné kabely pro zabezpeče-Moaparátů, kamer, mobilních telefonů, GPS navigací, patří dnes k nej-i 111' i vanějšímu vybavení veřejných obchodních prostor objektů některá linologií zabývající se elektronickou ochranou zboží. Nejenom proto, že • Hlce do ní se investorovi ve většině případů vrátí již během několika měli, ide také z důvodu, že mnoho výrobců je dnes schopno navrhnout a re- ii ystémy elektronické ochrany zboží vhodné pro objekty všech typů, tlliliilnutím k jejich lokalitě, velikosti a také skladbě sortimentu zboží. Té-> echny bezpečnostní technologie využívají bezkontaktní identifikační • 11' |sou integrovatelné do většiny kamerových systémů a jejich variabilní "l"!,ir umožňuje jejich rozšiřování a integrovatelnost do dalších bezpeč-iiiiiili technologií. Tím je zajištěna optimalizace pořizovacích nákladů • i ili případných investic do budoucna. _ Kap, 6, Bezpečnostní technologie a systémy K nejfrekventovanějším patří detekční anténní systémy radiofrekv. lil (RF), elektromagnetické (EM) a akustomagnetické (AM). Většina z nAlj zná spíše pod obecným názvem bezpečnostní brány. Zvláštní kapitolou | systémy lokálního elektronického zabezpečení, jež jsou nazývány smyčkti systémy. Radiofrekvenční systémy Při eliminování krádeží vykazují značnou účinnost radiofrekvenční systj I které se používají především v obchodech se sortimentem oděvů, bol, tovních potřeb, drogistického zboží, zařízení elektro, hraček a v hypci mil ketech. Radiofrekvenční systémy se skládají ze tří základních komponentu Prvním je detektor s jednou nebo více anténami, který vytváří ochum prostor u východu z prodejní části. Druhým komponentem jsou různé etikety, jež se připevňují na zbož! a I rých je v současné době k dostání několik druhů. Pokud je zboží zaplacen etiketa se sejme (pevná) nebo deaktivuje (samolepicí). Při průchodu se th žím s aktivní etiketou kolem detektoru je spuštěn poplach. Pevné plaslu etikety jsou ke zboží upevněny hřebíčkem, tzv. pinem. Pokud zboží nelze pr píchnout, připevňují se k němu plastové etikety pomocí krátkého ocelov 11 lanka. Samolepicí etikety se používají především pro ochranu papírenského | drogistického zboží či sportovních potřeb. Dodávají se bez potisku, popřlprt* dě také s falešným čárovým kódem. Při jejich pořizování je nutno se ujistil, zda pracují na potřebné frekvenci, obvykle 1,9 MHz, 2,4 MHz, 3,25 Mil nebo 8,2 MHz. Existují samozřejmě i etikety pracující na jiných než bě/m 11| frekvencích, například 10 MHz (papírové), které jsou dodávané zejměim knihovnám. Třetím komponentem jsou detechery pevných etiket a deaktivátory etikM samolepicích. Při pořizování anténních detektorů je nutno brát v potaz také rozdíly mem jedno a víceanténními systémy. Pokud je chráněn průchod cca do 2 m (pli doplnění dvěma pasivními anténami až do 3,2 m) a jsou používány pouz# větší a pevné (plastové) etikety, postačí jednoanténní radiofrekvenční detek tor, který má samozřejmě i nižší pořizovací cenu. Je-li však součástí výstupu z bezpečnostní analýzy nutnost používat různé druhy etiket (včetně samole picích), je vhodnější instalování víceanténního systému. V takovém připadl .'nostní technologie a systémy loupnou pořizovací náklady, nespornou výhodou však bude možnost li i • clého sortimentu menších etiket, dosažení většího omezení citlivosti rontor mezi anténami a širší chráněný průchod. K základním prvkům lul...... .\stému je možno pořídit či nainstalovat jako příslušenství některá tlil i .ui/ení, jakými jsou blokování dveří, stínění k anténním systémům, I li in >\v detektory etiket nebo napojení na vzdálený alarm. Iliť ""magnetické systémy l u iioiMagnetické systémy mají velmi elegantní design anténních rámů | n 'ivají se zejména při ochraně zvukových nosičů, spotřební elektro-nil , i .laikových předmětů, dále v parfumériích, drogériích, obchodech nácími potřebami, železářstvích, knihkupectvích a knihovnách. ihrovskou výhodou je odolnost ochranných prvků proti odstí-ulobalem. Elektromagnetické etikety lze použít na zboží kovové-liarakteru či na obalech s hliníkovým postřikem; jsou přitom vel-talé a nenápadné, ve formě samolepicí, vkládací či tzv. vhazovací. nagnetické systémy obecně vykazují nadstandardní provozní spoust, minimální nároky na údržbu a schopnost perfektní detekce ve třech polohách etikety v prostoru detekčních bran (tzv. 3D detekce), akustické signalizace poplachového signálu je téměř na všech anté-)ranách) k dispozici rovněž světelná signalizace. V nestandardních i e nich se dá elektromagnetický systém spolehlivě využívat také při ,uíé majetku a vybavení firem a jejich kanceláří (ochrana PC a příslu-i\ i, obrazů apod.). \i n to magnetické systémy Akustomagnetické systémy pracují na stejném principu jako oba předchozí Wílémy, rovněž s možností použití jedno či víceantenních systémů. Nachá-p|l svoje využití zejména v místech, kde jsou velmi široké vstupy, protože ||iikiV>.í spolehlivě pokrýt i přes dva metry široký prostor mezi detekčními Miny. Využívají se při ochraně konfekce, spodního prádla a dalších textil-|||i h výrobků, obuvi a kožené galanterie, potravin, alkoholických nápojů, (logistického a sportovního zboží, keramiky, skla, hraček apod. V drogeri-I (tli a parfumeriích stále častěji nahrazují elektromagnetické systémy. Akus-I (tiniagnetické etikety, zejména samolepky, jsou relativně menších rozměrů > ii ihízejí se i v podobě vhazovacích etiket, např. do obalových krabiček Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy Smyčkové systémy Výrobci zařízení pro elektronickou ochranu zboží nezapomínají ani M ochranu výrobků vystavených volně k vyzkoušení zákazníkům. Vyvinuli . a stále se zdokonalují nejrůznější systémy tzv. smyčkové (též kabelové) ochlIM ny a to od nejjednodušších až po rozsáhlé inteligentní systémy, samo/...... integrovatelné do kamerových systémů (CCTV). Kabelovou neboli „lul .1 ní" ochranou zboží proti odcizení rozumíme takovou elektronickou vol *| ochrany zboží, kdy je dotyčné zboží v přímém kontaktu se zabezpečov.i..... zařízením, nejčastěji pomocí kabelů s kontaktními senzory nebo průvlc-i n mi smyčkami. Výjimkou nejsou ani duální (přídavné) senzory pro odiium odnímatelných částí zboží. Tento systém představuje nejvyšší úroveň žalu pečení ochrany zboží, prakticky stoprocentní, neboť funguje na princlpt) uzavřeného elektrického obvodu. Jakýkoli pokus vedoucí k odstranění dm] týkového senzoru z chráněného zboží, přestřižení kabelu senzoru nebo jchit] zkratování, vyvolá akustický alarm doprovázený blikáním LED diod na nu páděných senzorech, na rozvodných lištách nebo na ústředně. Ta je vyu -vána rovněž k zabezpečení dvířek vitrín a skříněk, kdy je senzor nalu.. magnetickým kontaktem. Mikroelektronika v boji proti krádežím Technologie RFID (Rádio Frequency Identification; radiofrekvenční ide tifikace) je dnes v různých formách a podobách již téměř běžnou sou< každodenního života. Jejím nejjednodušším a nej rozšířenějším využili v praxi jsou detekční zařízení užívaná například v hypermarketech, sloi žící k identifikaci zboží na principu využití systému čárových kódů noh tzv. tagů. V současnosti jsou RFID čipem opatřovány různé druhy zboží v prod nách, a to buď ve formě nálepky s čárovým kódem, nebo tzv. tag nosičů infoj mací. Při průchodu pokladním systémem jsou čipy v podobě nálepek dcakl I vovány a tágy, které jsou pak znovu použitelné, jsou ze zboží snímány pomoi speciálních kleští. Pokud se tak nestane, detekční rámy umístěné u vychodí z prodejny aktivní RFID čip zaregistrují a okamžitě spustí poplach. Dnes )| však již zcela zřejmé, že využití RFID čipů rozhodně neskončí u instalm i a využívání detekčních rámů k ochraně zboží proti zlodějům v prodejnách, 200 čnostní technologie a systémy I, il.hlľdi a prodejnách ......iších typů nosičů informací začíná proces rádiové identifikace skeno- ......i |ulct zboží, které opouštějí distribuční centrum. Pracovník obchodní- i.....i, /, c může sledovat každou dodávku pomocí skladového informačního |y »lr 111 h , t akže ví, kdy a jaké zboží může očekávat. Jakmile jsou palety dodány iln nli, hodu, odhalí další rádiová kontrola, zda některé bedny nechybí. Od-urtil.i l.ik nutnost kontrolovat každou paletu zvlášť a osobně přepočítávat do-«|Av!• v Tímtéž způsobem začíná fungovat i logistický systém v rámci rutinní -Iih |m . ivt i/u v moderní obchodní síti. Čtečka RFID zabudovaná v regálech se f|in/im vyšle zprávu informačnímu systému supermarketu vždy, když začne M .ílu /boží na regálech docházet. Díky včasnému doplňování zboží mohou h i m i .i/ně eliminovány potenciální ztráty tržeb v důsledku vyprázdnění re-,, Ju I .i/dý výrobek je přitom opatřen štítkem, pomocí něhož systém sleduje, ni i hic se dané zboží prodává, a registruje nejvíce a nejméně prodávané I .I- I \ Štítky, které zároveň chrání výrobek před krádeží, jsou naposled pře-Bfliy u pokladny, kde jsou deaktivovány a na základě toho je zpětně aktualitu .m stav skladu. Pokud štítky u pokladny deaktivovány nejsou a zboží má I.....I. inu opustit, spustí senzory u východu z prodejny alarm. fllMw i m |modernějších hypermarketech jsou na vozíky připevňovány miniaturní piKÍlače, Tablet PC, jež identifikují zákazníka podle RFID klientské karty | m základě uloženého seznamu posledních nákupů mu doporučují zboží flliviv Ke snadné orientaci v prostorách obchodu (při hledání zboží) přitom h il iipujícímu slouží integrovaný navigační systém. .mlh / 'lags h ni c i ipy Smart Tags v sobě dokážou uchovávat a směrem k přijímacímu |Hf|/cní vysílat informace o produktu, na němž jsou umístěny. V kombinaci l pokladním systémem podporujícím tuto technologii tak výrazně urychlí | selektivní především práci u prodejních pokladen. Ty totiž velmi rychle .i ii lou dala všech položek v nákupním vozíku a obsluha pokladny už jen vyli iivi íu et a zinkasuje platbu. Každý čip Smart Tags nese výrobcem zapsanou iiil.H mači o fyzických vlastnostech produktu, jemuž je přidělen (u oblečení ■ mohou být například data o barvě, velikosti a střihu, v potravinářském sor- ......lilu zase informace o složení, původu, energetických hodnotách či době Ifvunlivosti jednotlivých potravinových výrobků), a jedinečný identifikační 201 Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy kód. V současné době již rada firem takovéto „chytré štítky" zavádí .1 \ /li dem k jejich užitečnosti lze předpokládat, že se tato technologie velmi ryij rozšíří. V pasech Podle některých informačních zdrojů budou RFID čip obsahovat také 1»! cestovní pasy obyvatel zemí Evropské unie. Miniaturní čip o tloušťce (),()<> 1 limetru a délce hran 0,4 mm integrovaný do cestovního dokladu bude ■ hým okem prakticky neodhalitelný. Zakódovaná biometrická data maj II pasu umožní jeho rychlejší a spolehlivější identifikaci a díky tomu pi 1 1 jí mimo jiné i k rychlejšímu nalezení či dopadení hledaných osob, nelili1 k tomu, že nová technologie značně ztíží „práci" padělatelům. Na bankovkách Podobné RFID čipy se chystá implantovat do nových eurobankovek vyšAli nominálních hodnot i Evropská centrální banka. Data budou na čipu ulol v modu „read-only", což zaručí jejich autenticitu a prakticky znemožní jejll následné přepisování. Dá se sice předpokládat, že dříve či později padol.ii> přijdou na způsob, jak obelstít i tuto technologii, zatím se však čipová 01 In na bankovek jeví jako nepřekonatelná. Různé varianty Společnost, která miniaturní RFID čipy vyvinula, samozřejmě disponuje || jich různými variantami. V případě bankovek je například pro úspěšnou I munikaci mezi čipem a čtečkou nutné, aby vzájemná vzdálenost nebyla < než dva milimetry. V případě RFID čipu umístěného v cestovním dokltu! bude operační dosah samozřejmě vyšší - až 300 mm. Použitá literatura [1] ŘÍHA, Milan; SIEGER; Ladislav, PIKOLA, Pavel: Bezpečnostní systémy II. Vydání .Inilil aktualizované. Námořní akademie České republiky. Praha 2011. ISBN 978-80-87103-3S.I Str. 148-153. [2] KYNCL, Jaromír: Ochrana zboží - elektronické a mechanické prvky. In ABAS Repoi 1 I 1 2. ABAS IPS Management. Ostrava 2009. Str. 7-9. /pečnostní technologie a systémy I H lektory narušení (DN) Milan Říha, Ladislav Sieger, Pavel Pikola (pro potřeby této publikace upravil Jaromír Kyncl) I )etektory narušení, zvané též bezpečnostní čidla, představují tu část I'.. která zjišťuje narušení prostoru. Pracují na různých principech, ze-#n,i na principu převodu specifického fyzikálního jevu, například přeruše-1.1 11 k kého obvodu, přerušení světelného paprsku narušitelem, na elek-P> iplachový signál. K nejběžněji užívaným patří detektory magnetické, ■fil ké okruhy (signální stěny), radiolokační, termovizní nebo infračerve-ililcktory, detektory využívající magnetické anomálie a vibrace. Dalšími 1.....např. geofony, seismicitě detektory a podobná, finančně náročnější 1 . m Detektory narušení dnes nacházejí stále sofistikovanější uplatnění hraně obvodové, plášťové, prostorové i předmětové. Mučím tické detektory : 1 mi..1 k ke detektory patří k dostupným a jednoduchým zabezpečovacím Ml vlili in, které nalézají široké uplatnění. Montují se do míst, kterými by ne-|itil< nu í osoba mohla vniknout do objektu (oken, dveří, poklopů, skleněných ■tli, výkladních skříní apod.) Umisťují se také do stolů, skříní, vitrín (např. .......1) a iiných míst, která mají být zabezpečena před napadením. K vyliti nu poplachu dochází při změně vzájemné polohy spínače a ovládacího .....n. in. Měly by být umísťovány s největším možným utajením. Jejich ve- ílluľ.i bývá od několika milimetrů do pěti centimetrů s hmotností 15 až 40 Bftimi a s provozním napětím 12 či 24 V. d. ,h,itový magnetický detektor otevření ' , M.li.k ie určen k detekci otevření dveří, oken apod. Detektor komunikuje In 1 halově a je napájen z baterie. Reaguje na oddálení magnetu. Vysílací díl m montuje na pevnou část dveří (okna) a magnet na pohyblivou část. Je tře-liii .ľ vyhnout montáži přímo na kovové předměty, které negativně ovlivňují .......st magnetického senzoru i rádiovou komunikaci. ^Hvviditelný" magnetický bezdrátový detektor otevření in 1 duje se přímo do rámu okna. Detektor se montuje do plastových či dře-V#nyi li rámů a lze jej použít u většiny typů kování. Napájí jej dvě knoflíkové 1 ilové baterie. Lze jej přiřadit do ústředny, do UC a AC přijímačů (ovládání 202 Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy relé) a do sirény (indikace otevření zvukem). Detektor komunikuje bezilř vě protokolem OASIS a je napájen z baterií. Roletový detektor Slouží pro detekci (nežádoucí) manipulace s předokenní roletou, /ah|| a podobně. Připojuje se k bezdrátovému detektoru otevření, jehož souť áill univerzální vysílač. Speciální vstup pro vyhodnocování impulzů z roloii i\ i detektoru filtruje náhodné malé pohyby jeho lanka, například při poi y m větru, které mohou pohnout roletou. Jedná se v podstatě o rohatkow chanismus, který při pohybu lanka, spojeného s roletou, střídavě rozpol a spojuje kontakt detektoru. Záplavový detektor Záplavový detektor slouží pro indikaci zaplavení prostor (sklepu, konin apod.) vodou. Tuto informaci lze zavést do zabezpečovacího systému .1 nij slat zprávu majiteli. Při propojení elektrod (zaplavením vodou) detektoi \ | signál aktivaci, zklidnění je vysláno, pokud propojení elektrod zmizí. I >cli tor je napájen přímo z obvodů bezdrátového detektoru otevření a pro n\ činnost nepotřebuje jiný zdroj energie. Rázové snímače Reagují na určitý stupeň nárazu, který je možno nastavit na požadovunflfl citlivost. Především se používají všude tam, kde hrozí proniknutí do objrkM skleněnými plochami, to znamená do výkladních skříní, skleněných dvtfl oken apod. Vibrační detektory Generují napětí vznikající při vibracích piezoelektrického krystalu. Výsliijl piezokrystalu býval kombinován s frekvenčním filtrem, pomocí něhož lze im stavit citlivost a tím minimalizovat falešné poplachy, vniklé například poi yv| větru, tlakovými vlnami apod. Zatím zřejmě nejdokonalejší prostředky pM detekci rozbití skla využívají jeho přetlaku, který vzniká při ohybu skla pŕffl rozbitím a následným tříštivým zvukem, přičemž tříštivost musí po ohylt|| následovat do 150 ms. To znamená, že vibrační detektor nenahlásí nebe/p< 11 vniknutí, jestliže se třeba před výlohou rozbije skleněná láhev. Pokud je ale jekt osazen dvojskly, musí se instalovat speciální druhy vibračních detekloi 11 nostní technologie a systémy • m vibrační detektory ..... \ y hlásit „tichý" poplach a vydávat signály, které umožní okamžitě kil 1I1 • ■ \ .11 místo narušení. Například při umístění v cenných uměleckých (t im. ii. h jsou schopny při jejich krádeži vyhlásit poplach, aniž by to zloděj ■Mil ii n.ivíc po dobu, kdy je s předmětem pohybováno, tj. při útěku pachateli ......vat jeho polohu. I senzory j 1 užívány tam, kde je možno prostor alespoň částečně hermeticky uza-ii n ují na základě molekulárních změn ve vzduchových tlakových po-■ft b. To znamená, že při otevření dveří nebo oken takového uzavřeného 11.....dojde ke změně tlaku, který je schopen detektor zaznamenat. Pro- 11 (zení nereaguje na pohyb osob uvnitř střeženého objektu, je vhodné " 11 1 ve volně propojených místnostech a velkých prostorách, jako jsou ■y, .Loly, kulturní domy, prodejny apod. 1.1 / viiié tepelné detektory 1 u|l podobně jako termovizní kamery. Taktéž snímají obraz terénu a od-ln|i 1 u/na tepelná vyzařování objektů od pozadí. Tím vzniká tepelný obraz hlilm lnul'v černobílé, nebo barevné verzi na obrazovce monitoru. Proto-»t pin obsluhu zařízení by bylo neúnosné mnohahodinové sledování obra-1 j e kamera zapínána ve stanovených intervalech a jí pořízené obrazy jtim digitálně zaznamenávány. Ty je pak možno porovnávat s originálním piiii/' m prostředí uloženým v paměti řídicího systému. Přístroj sám muže |»H......iinky vyhlásit poplach, shledá-li při narušení sledovaného prostoru |M»rii\ Dokonalejší systémy dovedou samy zjišťovat, zda odchylka obrazu fclpi" idá lidské postavě, automobilu či se jednalo například jen o průlet ptá-h \ \ liodou takových přístrojů je fakt, že jsou odolné proti elektromagne-pfcrinu rušení. |t/i 11/ '1 / s ivní detektory lemi .iloženy na podobném základu jako infračervené detektory. To zna-ti. n 1 ,-r reagují podle nastavení přístroje na změnu infračerveného záření. KhIIi . harakteru přístroje mohou buď samostatně vyhlásit poplach (samo-ii .im hlásič), nebo narušení signalizovat do řídicí centra obsluze. V případě 1 .il ucho poplašného zařízení má detektor vlastní zdroj, nebo je napojen Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy na síť a tvoří kompaktní celek s osvětlovadlem či s akustickým poplachov zařízením, případně s oběma. Takovéto detektory mají podle typu výrotj úhel záběru od několika, až do 360 stupňů. Jsou uzpůsobeny pro umísí..... stěnách, stropech, v rozích místností i na zemi. V zájmu nenápadnosl i ni l rábějí v různých velikostech a tvarech, jako třeba svítidla, užitkové přei lnu apod. Mají kontaktní nebo nastavitelnou snímací vzdálenost, a to od několl až do 40 metrů. Bezdrátový detektor pohybu osob a destrukce skleněných ploch Tento detektor v sobě sdružuje dva nezávislé detektory, PIR8 snímač poh) a duální senzor rozbití skla (rozezná rozbití okna do vzdálenosti 9 m) I 1 tální analýzou je dosažena vysoká odolnost k falešným poplachům. K cli i. pohybu osob využívá PIR senzor. Rozbití prosklených ploch, které tvoi í pM chráněného prostoru, detekuje ze změn tlaku vzduchu a charakteristu I ) zvuků rozbíjení skla. Detektor je určen do interiéru, komunikuje bezdra vým protokolem a je napájen z baterií. Má také vstup pro připojení senwi otevření dveří. Poznámky k instalaci PIR detektoru Před PIR senzorem nesmí být žádné překážky bránící jeho „výhledu" a ncil být instalován blízko kovových předmětů (stíní rádiovou komunikaci). Ns častější příčinou nežádoucí aktivace detektoru bývá jeho nevhodné umístí M Tento detektor se nemá zapínat do střežení v době, kdy se v jeho prosto pohybují lidé nebo zvířata. Lze ho montovat na stěnu nebo do rohu mil nosti. V zorném poli PIR senzoru nemají být předměty, které rychle mí teplotu (elektrická kamna, plynové spotřebiče apod.), žádné předměty s l lotou blízkou lidskému tělu, které se pohybují (např. vlnící se záclony zahf radiátorem či sluncem) ani domácí zvířata. Detektor by neměl být montovÄ proti oknům či reflektorům. V blízkosti detektoru rozbití skla nemá být 1 ústění vzduchotechniky, ventilátor ani jiné zdroje změn tlaku vzduchu ne intenzivních zvuků. Ve střeženém prostoru též nemají být zdroje vibrací ne rázů. Tenzometrické detektory Detekční princip tenzometrických detektorů je založen na vyhodnocován 8 PIR - pasivní infračervené záření. i. -[u-, iiiislní technologie a systémy ■ t i idporu, která je vyvolána manipulací se střeženým objektem. V ob-p"pl.ichových zabezpečovacích systémů nacházejí uplatnění především n pivky předmětové ochrany (např. muzejních exponátů), perimetrické I mi .i jsou taktéž použitelné jako elektronická ochrana prvků klasické i m \ Využívají se převážně v následujících aplikacích:9 • |0vé detektory Iti ivé detektory m\ é detektory nové detektory Určeny pro střežení uměleckých předmětů ve výstavních síních, ga-lili. muzeích. Podle nastavené citlivosti dokážou reagovat i na velmi in m- pohyby předmětu, či dokonce na pouhý dotyk. Princip aktivace li prvků umožňuje nepřetržitou činnost, tedy i v době běžného propil, Zejména jsou vhodné do prostorů expozic, kam má přístup široká m 1.1 n" i Na střežené předměty není zapotřebí nic připevňovat ani je nějak i ival. \ dnu ( detektory |hový detektor se umísťuje pod střežený objekt (sošku, část nábytku aj.) |in připojení je zaznamenána výchozí hmotnost předmětu. Následně je již hod nocována každá její změna, tedy snížení i zvýšení hmotnosti. Molové detektory <> detektory, které jsou určeny k perimetrické ochraně a systém střeže-le založen na kombinaci mechanické a elektronické ochrany. Mechanická I>i nu je tvořena žiletkovými, ostnatými nebo hladkými dráty, které jsou I.....i v lak, aby při tahové změně došlo k aktivaci poplachu. Moderní plotové detektory jsou většinou založeny na tzv. otřesových ka-|»t>li. h. Tyto kabely (někdy též nazývané mikrofonní) jsou připevňovány na ilnl a umožňují detekovat otřesy spojené s jeho přelézáním nebo prostříhá-ilnliii. Dostupné otřesové kabely jsou obvykle založeny na různých typech lil ALA, Petr; LICHOROBIEC, Stanislav; VESELÝ, Václav: Elektromechanické ■ i,' tory narušení. In: LUKÁŠ, Luděk: Bezpečnostní technologie, systémy manageři l VeRBum - Radim Bačuvčík. Zlín 2011. ISBN 978-80-87500-05-7. Str. 47-48. Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy indukce. Dalším existujícím řešením jsou akcelerometrické detektory zav šované na plot a komunikující pomocí rádiového kanálu.10 Použitá literatura [1] ŘÍHA, Milan; SIEGER; Ladislav, PIKOLA, Pavel: Bezpečnostní systémy I. Vydání CtV aktualizované. Námořní akademie České republiky. Praha 2011. Str. 26-33. [2] BITALA, Petr; LICHOROBIEC, Stanislav; VESELÝ, Václav: Elektromechanické delckti narušení. In: LUKÁŠ, Luděk: Bezpečnostní technologie, systémy management I. Veltlínu - Radim Bačuvčík. Zlín 2011. ISBN 978-80-87500-05-7. Str. 45-48. [3] BURDA, Karel; LUTERA, Ondřej: Venkovní detektory poplachových systémů. In: i1.I'M TRO REVUE. Čís. 2. Sv. 14. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologu \ 1 v Brně. Brno 2012. Str. 2. 6.9 Biometrické systémy (BS) Jaromír Kyncl K tradičnímu uspokojování potřeb uživatelů přístupových a dochii kových systémů slouží dosud klasické terminály využívající identifikaci o,h<1 pomocí kódů, kontaktních nebo bezdotykových karet a diskrétních čip Účelem těchto zařízení je prostřednictvím přístupových mechanismů a mačů (vstupních turniketů, dveří s elektromagnetickým zámkem, závor, htrt apod.) evidovat vstupy a průchody, kontroly docházky a návštěv, řízení vjel dů a výjezdů vozidel, monitorovat obchůzky, objednávání a výdej jídel nelni sledovat pohyb zboží ve skladech či materiálu ve výrobě. U složitějších pfl stupových a docházkových systémů s modulárně koncipovanými systéim || již možné zmíněné dění sledovat na počítači. Ostraha nebo jiný bezpečnostn| subjekt má šanci konkrétní pohyb ihned případně také odepřít. SamozřílB mostí je možnost propojení jednotlivých systémů PZTS (dříve EZS), EPH CCTV a ACCESS CONTROL do integrovaných celků s jednotnou soli u i rovou nadstavbou, jež obsahují nezbytné aplikace pro uživatelské nastaveni, správu systému a hlášení událostí. Výstupy z nich pak mohou sloužit jako podklad pro mzdovou evidenci. Pro aplikace, které vyžadují časové, stavoví či jinak podmíněné řízení přístupu, jsou určeny volně programovatelné nad stavby. Díky nim je vcelku jednoduché připojit komplexní přístupový syslént do internetové sítě a i na dálku nastavovat nová nebo rušit stávající oprávnení přístupu do objektů, monitorovat vstupy a vjezdy do objektu, jakož i přiřazoj 10 BURDA, Karel; LUTERA, Ondřej: Venkovní detektory poplachových systému In ELEKTRO REVUE. Čís. 2. Sv. 14. Fakulta elektrotechniky a komunikačních tec hnu logií VUT v Brně. Brno 2012. Str. 2. ■II ' lV/.pečnosťní technologie a systémy ii \ .lemu mnoho dalších funkcí. Rychlý rozvoj slaboproudých technologií, ...... i. e a trvalé snižování cen jejich konkrétních produktů umožňují pořizo- | Mni novějších a především bezpečnějších terminálů. Majitelé firem se stále f.i-iie|i zajímají o komplexnější a rozsáhlejší systémová řešení přizpůsobená (lil m f ru vlastním potřebám. Mnoho z nich si již uvědomilo, že používání Hi/ny h hesel a osobních identifikačních čísel (PIN) přináší velká rizika při ftliloi i/.aci, a tedy i snadnější zneužití neoprávněnou osobou. Téměř všechny I tlui ši způsoby identifikace osob (klíče, čipy, karty aj.), které dosud umož-■llVitly přístup do prostor většiny společností, jsou z těchto i mnoha dalších tlOvi idú postupně nahrazovány mnohem spolehlivějšími systémy, dnes již re-*!i/ov.inými na principu využívání poznatků z oblasti biometrie. I Zvyšující se nároky na účinné zabezpečení kancelářských, výrobních, skla-■ I." i. u h a garážovacích prostor různých typů firem, společností a institucí Hnil výrobce vyvíjet stále dokonalejší produkty. Přicházejí na trh s nabídkou Ipulehlivějších biometrických přístupových a docházkových terminálů, kte-hiui |e možno eliminovat dosavadní méně spolehlivé způsoby identifikace nlii iprávněných ke vstupu do pracovních či privátních zón, případně k manipulaci se svěřenou technologií. hlometrií obecně rozumíme souhrn výpočetních technik, který umožňuje poznat jakoukoliv osobu na základě jejích anatomických parametrů, na-hf Iklad otisků prstů, oční duhovky nebo sítnice, tváře, žilního řečiště, chůze, bna či dynamiky podpisu. Tento souhrn dat je následně implementován ľ l/v. multimediálních biometrických snímačů. Ke snímání otisků prstů se Hřlhěžněji používají optoelektronická, kapacitní, teplotní, elektroluminis- | umu'ní a radiofrekvenční zařízení. Vzhledem k faktu, že žádná z nich nejsou llopiocentně spolehlivá, jeví se v současné době jako nejúčinnější metoda lliliuání otisků prstu pomocí multispektrální zobrazovací technologie. Ta je li liopna detekovat jeho vlastnosti i pod povrchem, navíc spolehlivě pracuje i ex!lémních podmínek okolního prostředí. Nevadí jí ani okolní světlo či [Výkyvy teploty, ani tekoucí voda, prach či jiné nečistoty. Ke zjevným slabinám llinluních snímačů patří odmítnutí identifikace z důvodu znečištění nebo linSkození papilárních linií, vlivu statické elektřiny na životnost desky sní-Hime, problémy se zpracováním algoritmů markantů či nesnadného vytváře-i.i databáze otisků. Protože existuje mnoho materiálů, ze kterých lze celkem llliidno vytvořit umělý (falešný) otisk prstu, je nutno brát v úvahu i toto zvý-IfMié riziko. Moderní multispektrální zobrazovací technologie využívá mimo |lm několika osvětlovacích soustav o rozdílných vlnových délkách. Světlo tak ľ^okii že proniknout až pod povrch kůže, čímž umožní senzorům shromáždit Kap. 6. Bezpečnostní technologie a systémy více identifikačních údajů z prstu a přesněji dotvořit obraz otisku. 1 >< >l< též odhalit, zda má někdo na vlastním prstu nanesenou další organu nebo syntetickou vrstvu (falzifikát). Rozezná i otisk z mrtvého člověka, Dl k její nesporné výhodě patří schopnost vyhodnocování momentálního M žilního řečiště. Nejmodernější verze multimediálních biometrických pj 1 pových a docházkových terminálů jsou navíc vybaveny dotykovými obrn/, kami, podporou bezdotykových ID karet, RFID (Radio Frequency Identll tion) čipů a grafickým rozhraním, umožňujícím zobrazování individuální grafických ploch a osobních barevných fotografií. Většina funkcí podp"i | přenos dat v reálném čase a má vícejazyčnou zvukovou podporu s možní přehrávání v mnoha formátech. Použitá literatura KYNCL, Jaromír: Budoucnost biometrických přístupových systémů - hesla a osobní idcniifikit čísla minulostí. In: Bezpečnost s profesionály. Čís. 3. KPKB ČR. Praha 2012. Str. 7. K U . ()STATNÍ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉMY Jaromír Kyncl Ostatní bezpečnostní systémy a výrobky jsou souborem technickí i oi ionizačních opatření, která mají chránit jakékoli majetkové nebo nť hodnoty před odcizením, poškozením, zničením nebo jiným způso-iii n u ušení. Kromě již zmíněných bezpečnostních technologií a systémů, raiie stručně popsali v předchozí kapitole, a několika dalších, jež pomejí zmíníme v této kapitole, se jedná o celou škálu systémů a výrobků, s bezpečnostními technologiemi sice bezprostředně souvisejí, nebu-•ak předmětem užšího pojednání v této publikaci. Jedná se totiž o t|" • i,iIr/ováné elektroinstalace, kterým je věnována literatura zcela jiného m.II.......-ho zaměření. n pro zajímavost můžeme okrajově zmínit například silnoproudé elek-Ntalace domů, bytů a kanceláří nebo instalace protinámrazové ochrany PVních ploch. K slaboproudým elektroinstalacím patří zejména systé-iřljmů pozemního, kabelového nebo satelitního televizního (rozhlaso-) vysílání, rozvody pro domácí komunikační techniku, marketingové na analyzující obchodní chování zákazníků, systémy pro bezpečnost-oy,istický monitoring vozidel, vyvolávací systémy pro odbavování osob fepážkových pracovištích bank, poštovních úřadů, letišť, informačních 'i a úřadů či systémy hlídání dětí. Ke specializovaným činnostem patří vyšlém centrálního řízení času s přesným zdrojem (DCF, GPS) či systém • ľ 'vaní prostředků využívajících datovou komunikaci (počítačů) včetně .....ch zařízení (tiskáren, IP telefonů aj.), přičemž se datové sítě liší zařa- n do různých kategorií (například podle maximální rychlosti sítě) nebo děním (drátové, bezdrátové WIFI, sítě s optikou). Skládají se z pasivní I terou nazýváme strukturovaná kabeláž, a aktivní části, jejímiž aktivní-vky jsou především datové přepínače, routery, modemy, konventory aj.1 www.falcocomputer.cz/elektroinstalace/ezs-elektronicke-zabezpecovaci-systemy Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy V následujících kapitolách se budeme podrobněji věnovat těm nostním systémům a výrobkům, které bezprostředně souvisejí s naší publikace, tj. s bezpečností objektu. 7.1 Mechanické zábranné systémy Milan Říha, Ladislav Sieger, Pavel Pikola Nejjednodušší mechanické zábrany (kůly, provazové oplocei dřevěné nebo trubkové plůtky, živé ploty, závory) ve skutečnosti slo ze k upozornění, že za nimi je soukromý pozemek a vstup tudíž nen Zpravidla je toto zdůrazňováno i různými neoficiálními tabulkami s Zábrany tvořené různými druhy vyšších plotů a zdí mají již úkol tivně zabránit snadnému fyzickému vstupu. Pro větší účinnost se u i užívá jako doplněk klasický ostnatý drát, tenká souvislá vrstva plochý trých plastikových ostnů zalisovaná do drátu či jenom zazděné kou žiletek nebo hřebíků. U některých zvláštních objektů se uplatňuje zdí a plotů bariérou z ostnatého drátu připomínající nekonečnou nou cívku nebo kovovou páskou s velmi ostrými hranami, na kterých | v malých roztečích ostny podobné žiletkám. Takové navýšení je až jeden nii vysoké a svou řeznou plochou a samotným vzhledem vzbuzuje respel I ani to pro dobře připraveného a vycvičeného profesionála není při přel 11 vání takové zábrany vážným problémem. Proto jsou podobné mechftfll zábrany kombinovány s elektronickými systémy. Bezpečnostní folie na sklo K mechanickým zábranám lze počítat i bezpečnostní folii aplikovaní m prosklené plochy. Svými vlastnostmi významně zpomaluje průnik naruMI le do objektu. Tu dokonce považuje Česká pojišťovna na základě posiull Kriminalistického ústavu PČR za alternativu funkční mříže a uzamyk.ilclii rolety. Jedná se o sklo obvykle silné 4 nebo 6 mm s nalepenou folií, kleii i vyrábí metodou tzv. „sputteringu", původně vyvíjenou pro potřebu kosmli kých letů. Folie jsou tvořené vrstvami polyesterového filmu a jsou silni až 400 um (= 0,05 až 0,4 mm). Folie jsou čiré a naprosto průhledné pi pustnost světla se pohybuje kolem 90 %. Sklo opatřené touto bezpečím i folií může sloužit jako velmi dobrá mechanická zábrana. Zpomaluje p<> i> pachatele do objektu obdobně jako mříže, zamezuje prohození těžkých pfo metů, dlažebních kostek, výbušnin a také zpomaluje šíření požáru. Zákliul surovinou pro bezpečnostní folie je vysoce čistý polyester. Na folii je ni tlní bezpečnostní systémy v.i disperzního lepidla s průsvitnou ochrannou folií, která se před odstraňuje. Spojení folie se sklem je tím pevnější, čím větší silou je učena na sklo. Sklo i folie musí být čisté a důležitá je i kvalita lepu. \). folie na sklo je poněkud časově náročná, ale je jednoduchá. Na-ré sklo se nastříká montážním roztokem a pak se na něj přiloží folie enou vrstvou disperzního akrylátového lepidla. Pak se folie navlhčí ni se vytlačuje kapalina mezi sklem a folií až do dobrého přilnutí. I lepící vrstvy trvá až 6 týdnů. Folie se lepí na vnitřní stranu skla sáhovat až na okraj skla. výplň je nejslabším bezpečnostním článkem oken. Přes ni se usku-ejvíce průniků a proto je jí nutno věnovat potřebnou pozornost, é zasklívání dřevěných oken se používají nejvíce plochá, tažená ílová plavená skla tloušťky 3 mm. Lze zasklívat i tepelně izolačními jskla a trojskla). Skla jsou většinou průhledná, čirá, ale mohou být , neprůhledná nebo s barevnými odstíny, s reflexními vrstvami či vzorem. Do plochy skla může být zalité i drátěné pletivo, zamezu-lému rozbití a proniknutí plochou okna. Sklo se do rámu upevňuje do polodrážky v okenním křídle a následným upevněním tmelem, i či jiným vhodným materiálem. ľi 11 \ šení bezpečnosti oken se používá sklo: hi/ene např. sklo Restex, které je však vhodné spíše pro interiéry, pro •i mi 11 isiivost po úderu se nehodí na obvodové okenní otvory, používá se Um I Je jde o bezpečnost proti zranění (např. výplně vnitřních prosklených íl*. 11 .ipod.), - In pet nostní folií, 11 in ne jde o sendvičovou technologii lepení skel, většinou ve vrstvách 'li lolie-sklo o tloušťkách 3-0,8-3 mm. MĚ$ |«".....lnou z nejstarších mechanických zábran na světě vůbec a jejich po- »'i n n ie vyzkoušené uplynulými staletími. Používají se hlavně tam, kde i......■ li ii uživatelé nejsou trvale přítomni v budově či jejích částech, nebo i ip.idě, že nechávají okna otevřená k větrání. Tomuto druhu zabezpečení 213 Kap, 7. Ostatní bezpečnostní systémy se zatím nedostalo pozornosti stanovením normativního základu na jejiel výrobu, zkoušky a odolnost. Proto výrobci, zkušebny, klasifikují mříže dle potřebného času k jejich překonání. Mříží existuje velké množství druhů. Dělíme je podle různých hledisek: 1) dle konstrukce: - pevně ukotvené, - odejímatelné, - otevírací (otočné, sklopné), - posuvné (pevné, nůžkové), - navíjecí (s průhledným průzorem, s neprůhledným průzorem), 2) dle umístění: - vnější - ploché nebo předsazené, - vnitřní, meziokenní, 3) dle materiálu: - ocelové, duralové, - z tvrzeného a šlechtěného hliníku, 4) dle ovládání: - ruční, - elektrické. U každého druhu klademe důraz na funkci a spolehlivost. Bezpečnost mm požadavkům na odolnost pevných mříží nejvíce vyhovuje tepelně zpracovaná ocel. U navíjecích mříží je důležitá hmotnost, proto se nejvíce využívá zušlechtěný hliník. Jedním ze základních požadavků je tuhost konstrukce, I.i musí být vysoká, mříže se nesmějí prohnout a oka roztáhnout. Zde záleží jak na použitém materiálu, tak na rozměrech a konstrukci. Právě konstrukce jo zásadní. Spojení tyčí a prutů nesmí být rozebíratelné - to znamená žádné šrouby a nýty. Spojují se kvalitně provedenými sváry. U nůžkových posuvných mříží se spojují čepy. Je-li tedy mříž z kvalitního materiálu a dobře vyrobena jc potřeba ji kvalitně a spolehlivě zasadit. Většinou se do zdi ukotvují přímo pru ty a příčníky. Aby mříž odolala vytržení ze zdi, musí být ukotvena minimálně )statní bezpečnostní systémy i i > ni do hloubky zdi. Pruty bývají zakončeny rozštěpem nebo jinou úpravou |i"ii vytržení. Další možností zasazení je použití kovového mřížového rámu I t lit něj navařené kotvicí tyče. Dalším možným způsobem překonání mříží i. prolézání. I když není příliš časté, musí na to být myšleno při konstrukci ......v. Velikost mřížového oka musí být max. 10 x 20 cm. Vzdálenost mezi ■ 11 ikálními pruty má být max. 10 cm a největší vzdálenost mezi horizontál- ......i příčníky 20 cm. Průřez vlastní použitou tyčí je min. 3,2 cm2. To znamená H tyčí s kruhovým průřezem průměr 20 mm, u čtvercového průřezu 18 x 18 mhu. u obdélníkového např. 16 x 20 mm. U posuvných nůžkových mříží jsou ÍOUŽity speciální U-profily s ocelovými nůžkami. Průměr použitých příčníků M \ ,i kolem 15 mm, což je vyváženo větším počtem menších ok, a tím i větší l" \ imstí. Případný uzamykací systém, musí být taktéž v bezpečnostním pro-I" li ní - u visacích zámků vytvrzené třmeny o průměru minimálně 12 mm. / lir/V i1 eře jsou statisticky nejpočetnějším místem vniknutí pachatele do objek-iii Pod pojmem dveře je třeba si představit všechny jejich součásti: dveřní II ubeň, dveřní křídlo, uchycení dveří (závěsy), zárubeň, ochranné kování, vluslní zámek. Zárubní se označuje rám, v němž jsou dveře zasazeny. Při stavebních úpra-i■ 11 objektu musí dojít k úpravě proti jeho roztažení. Při možnosti roztažení j * 11111 ve výšce zámku vypadne totiž závora zámku ze zapadacího plechu a dveře se otevřou. Proto se zárubeň vylévá řídkým betonem, který po ztvrdnutí roztažení kovového rámu spolehlivě zabrání. Zapadací plech se proti vypáčení Iŕli I ivcuje dlouhými šrouby k zárubní. Nejlepším řešením a v případě státních Objektů nejvíce používaným je namontování bezpečnostní zárubně. Jedná se • 111111 é svařené kovové pásy, nebo ocelové profilované rámy. Pomocí kotevních ipů a háků zapadajících do ozubů brání násilnému vyražení zárubně ze zdi. I litlším krokem je použití bezpečnostních dveří. Bezpečnostní dveře jsou sou-liinrm speciálních stavebních, technických a bezpečnostních prvků a úprav úvěrního prostoru, jenž zaručuje maximální bezpečnost chráněného objektu. /ilmek a Listní pozornost je věnována rozličným způsobům bezpečnostního uzamykání vstupů do objektů. Ne všechny jsou totiž natolik kvalitní, aby odolaly Krnčnosti a vynalézavosti tzv bytařů. Proto jsou tam, kde je to žádoucí, vcelku úspěšně instalovány dveřní bezpečnostní závory, dvojitá závora zamezující 214 Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy vypáčení dveří, různá mechanická zajištění proti násilnému vysazení dveří, ocelové výztuhy ve dveřích a samozřejmě bezpečnostní zámky a jejich štíly Ovšem i značně odolné zámky lze překonat odvrtáním, posunem závorek, vy planžetováním či odtavením. To je však časově i profesionálně náročné. Prol se kvalita takového zabezpečení odborně posuzuje především podle doby nul né k jejich překonání. Není bez zajímavosti, že za zámky nižší kvality se poVH zují ty, které je možno překonat do pěti minut, zámky střední kategorie jsou překonatelné do deseti minut a do nejvyšší kategorie patří takové mechan i< 11 bezpečnostní systémy, které vydrží odolávat útoku nad dvacet minut. Poslední dobou se rozšiřuje používání zámku MULT-T-LOCK. Jedn.i si o zámek s třemi variantami klíče, které jsou barevně označeny (zelená, žlutá* i červená). Přestane-li být první skupina klíčů vyhovující (z důvodu krádeže nebo ztráty), vsune se jednoduše do zámku jednoduše klíč druhé skupiny, kterým se po zamknutí a odemknutí přestavějí stavítka a první klíč již nelze použít. Totéž platí pro třetí (červenou) skupinu klíčů. Celý proces se dá po zásahu autorizovaného mechanika opakovat. Důležitou částí zámku je uzamykací závora. Měla by být minimálně na tl vn západy, a v dostatečně masivním a širokém provedení pro zabezpečení zám ku i zárubne. Nejbezpečnější je použití zámku s rozvorovým systémem. Jedná se o vícenásobné západy, kde závory zajišťují dveře na více místech. Závoi I jsou kulatého profilu s tlouštkou kolem dvou centimetrů. Počet použity Ji závor je velmi variabilní. Žádná směrodatná norma nebo kategorizace zámkových zabezpečovacích zařízení však bohužel neexistuje. Musíme tedy vycházet z jednotlivých těch nických norem. Pro posouzení mechanické bezpečnostní úrovně dveřního prostoru je platná norma ČSN 747731 - dveře odolné proti vloupání. Stano vuje základní požadavky na bezpečnost, přičemž rozlišuje dvě kategorie. Kategorie A - zahrnuje výrobky z hlediska odolnosti s optimálními parametry, jq jsou srovnatelné s parametry mezinárodních norem. Kategorie B - požadavky na výrobky v této třídě jsou nižší než v mezinárodních normách. V této normě bohužel chybí pasáž o časovém intervalu, který je potřebný pro překonáni dveří násilím. Chybí též parametry pro příčné závory a vícezávorové systémy, V tomto směru by měla pomoci připravovaná evropská norma EN 1630. Použitá literatura ŘlHA, Milan; SIEGER; Ladislav, PIKO LA, Pavel: Bezpečnostní systémy I. Vydání čtvrté zované. Námořní akademie České republiky. Praha 2011. ISBN 978-80-87-105-32-6. Str. 11 7. Ostatní bezpečnostní systémy Mechanické zámkové systémy Jaromír Kyncl Zámek j e mechanické zabezpečovací zařízení vyskytující se na dveřích, l.ylku, vozidlech, nádobách apod. s cílem zamezit přístup k určitému ma-I irlku nebo do určitého prostoru. Zámek jako zabezpečovací zařízení se ob-i li již v Babylonu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných Minků s kovovým klíčem. Za dob antického Řecka a Říma se na původní i m 11 c i zámku mnoho nezměnilo, ale měnil se použitý materiál - zámky byly i ihény z bronzu. Až do 17. století se vyráběly zámky, u kterých se dalo i l li em pouze pootočit, ale často jej nebylo možno ze zámku vyjmout. Během nlulobí renesance podléhaly zámky uměleckým vlivům. Byly zdobeny vyse-kiv.inými otvory, barevnými krytkami otvoru pro klíč nebo napouštěním i ku vením oceli teplem). Zámky byly ještě „nezadlabané", pouze nasazené I nu vnitřní straně dveří. Přibližně od poloviny 17. století se mechanismus zámků začal rychle vy-l. i'.ovnt. Významnou inovací byl patent Roberta Barrona z roku 1788. Jeho linek byl již vybaven stavítky a pákami, které klíč musel zvednout do spravil, polohy. Barronův vynález dále vylepšil například Jeremius Chubb a pozde 11 Robert Yale, který vynalezl v roce 1844 cylindrickou vložku, soustavu od-I n 11 /ených stavítek s blokovacími kolíky, která musely zuby klíče nastavit tak, I nhy bylo možno otočit cylindrem (válcem uvnitř zámku), jehož zub teprve dokázal pohnout závorou. Vznikl tak jednoduchý a subtilní, avšak bezpečný I mamek, který poskytoval na tehdejší dobu značnou variabilitu klíčů.2 V průběhu 20. století prošel zámek dalším bouřlivým vývojem. Vycházel / profilových klíčů (renesance) přes dózické až po patentní (známé v Česku pud názvem FAB). Složitost zámků se postupně zvyšovala v zájmu zajištění bezpečnosti (bezpečnostní FAB, více stavítek atd.). Vznikla také bezpečnostní norma pro jednotlivé zámky. typy zámků podle užití: stavební (dveře, okna, rolety apod.), nábytkové, na dopravní prostředky. I il l p://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A lmekJza%C5%99%C3%ADzen%C3%AD) Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy Typy zámků podle systému: - pevné, které se podle způsobu umístění na dveřích dále dělí na zadlah (též zapuštěné), polozapuštěné a nasazené; v současnosti se vyrábějí pra ticky jen zámky zadlabací; polozapuštěné a nasazené najdeme spíše u .1 rožitných dveří, kdy mohl být mechanismus zámku velmi robustní a il< dveřního křídla by se nevešel; v současné době se někdy na vstupní dveří přidává ještě bezpečnostní nasazený zámek, který se ovládá klíčem poii/t z vnějšku, z vnitřní strany jej lze otevřít ručně; - visací, u kterých je nevýhodou, že je lze poměrně snadno překonat přel 1 /< ním nebo přepilováním, takže dnes se užívají především na dveře nižší I | tegorie (kůlny, nábytek apod.); jejich výhodou je, že je lze přenášet, protozi nejsou nijak spojeny s dveřmi; - lanové; - speciální (elektronické, elektromagnetické). Typy zámků podle otevírání: - ruční, - klíčové, - mincové, - kartové, (Xstatní bezpečnostní systémy - heslové, jejichž výhodou je, že heslo si volí sám uživatel, takže je nemůže bel poškození otevřít ani výrobce zámku, - dlaňové, otevírané přiložením dlaně, prstu, snímáním zorničky apod. Použitá literatura UHLÁŘ, Jan: Technická ochrana objektů I. díl. In: Mechanické zábranné systémy II. Policejní akademie České republiky. Praha 2009. ISBN 978-80-7251-312-3. Str. 11-12. 7.3 Systémy pro řízení evakuace Jaromír Kyncl (vybrané pasáže z portálu Základy medicíny katastrof) Evakuační systémy slouží pro zajištění rychlé a bezproblémové evaku- 3 http://zsf.sirdik.org/ 218ÍHi__ «1 r /, prostor zasažených požárem či jinou mimořádnou událostí. Evakuace lbyvatelstva je jedním z nejúčinnějších a nejrozšířenějších opatření, která ■ |" .užívají při ochraně obyvatelstva před případnými následky hrozících l •' • vzniklých mimořádných událostí. Provádí se na základě předpokladu 1II1 mlíodobého či zásadního zhoršení životních podmínek vlivem přírodní 1 ilustrofy nebo i průmyslové havárie (radiační, chemické). Evakuační opat-I m se ve velké míře používají v době, kdy krizová situace hrozí, nebo je V počátečních fázích. I^lcní evakuace I hlediska rozsahu opatření: I k nace objektová - zahrnuje evakuaci obyvatelstva jedné budovy nebo milého počtu obytných budov, administrativně správních budov, technologii kých provozů a dalších objektů; • 1 \ ikuace plošná - zahrnuje evakuaci obyvatelstva části nebo celého urba-111 lického celku, případně většího územního prostoru, plánuje se a rozlili n' na: evakuaci všeobecnou, jíž podléhají všechny věkové kategorie osob (při ži-\< I nich pohromách a průmyslových haváriích), 1 v .ikuaci částečnou, jíž podléhají některé nebo všechny následující kategorie (v některých případech vojenského ohrožení): 1 1 děti do 6let s individuálním doprovodem, ' 1 děti od 6 do 15 let se společným doprovodem, 1) pacienti zdravotnických lůžkových zařízení, 111 isoby přestárlé a osoby zdravotně postižené. I hlediska doby trvání: • evakuace krátkodobá - ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domo-v.i, pro evakuované se nezabezpečuje náhradní ubytování a nerealizují se opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva; • evakuace dlouhodobou - ohrožení vyžaduje dlouhodobý pobyt mimo domov, pro evakuované obyvatelstvo bez domova a bez možnosti vlastního uhytování je nutno zabezpečit náhradní ubytování a v potřebném rozsahu 1 n i;anizovat opatření k zajištění nouzového přežití obyvatelstva, pro zabez- 219 Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy pečení jejich základních životních potřeb, popřípadě k zajištění ukrytí ( dividuální ochrany. Z hlediska zvolené varianty řešení: ■ evakuace přímá - prováděná bez předchozího ukrytí evakuovaných osi .1 ■ evakuace s ukrytím - prováděná po předchozím ukrytí evakuovaných o« a po snížení prvotního nebezpečí. Z hlediska způsobu realizace: ■ evakuace samovolnou - není řízena a obyvatelstvo při krizové situaci jetlt dle vlastního uvážení s cílem ubytovat se ve vlastních zařízeních, u příbu ných apod.; představitelé orgánů odpovědných za evakuaci a orgánů po\ řených řízením evakuace se snaží získat kontrolu nad průběhem sámovi ilf, evakuace a snaží se ji v rámci možnosti usměrňovat tak, aby v nových mil tech ubytování neohrozili evakuovaní své zdraví a život a aby při přesune, I nepřekáželi při provádění záchranných a likvidačních prací, ■ evakuace řízená - představitelé orgánů zodpovědných za řízení evakuui | tento proces řídí a ovlivňují; evakuované osoby se přemísťují vlastními do právními prostředky, pěšky nebo dopravními prostředky hromadné pfe« pravý zajištěnými orgány pověřenými řízením evakuace. Způsoby varování a vyrozumění obyvatelstva Včasné a kvalifikované zahájení realizace ochranných opatření v případe, h ohrožení obyvatelstva může výrazným způsobem zamezit poškození zdraví, ztrátám na životech a materiálním škodám. V rozhodující míře je založen na včasném a správném předání varovných informací. Význam varovnýc informací je o to větší, že zejména na začátku mimořádných událostí j činnost obyvatelstva ve velké míře realizována svépomocí nebo vzájemno pomocí. Varování obyvatelstva je zejména úkolem státu, zastupovaného předevšír Hasičským záchranným sborem ČR, dále je záležitostí obcí a provozovatelii jaderných zařízení, dále potom zaměstnavatelů (vůči svým zaměstnancům), vedení škol (vůči svým žákům, studentům), správy úřadů, nemocnic, ústav i a obdobných zařízení (vůči svým klientům) apod. 220 Malní bezpečnostní systémy hnile /akona č. 239/2000 Sb. (§ 7 písm. f) zajišťuje a provozuje Minis-H>iii\'o vnitra ČR jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví způsob Mih niování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, pripravovaných opatřeních a způsobu a době jejich provádění. Vyhláška lni lerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany nln v .lidstva (§ 4-11), stanovuje technické, provozní a organizační zabezpe-......'dnotného systému varování a vyrozuměni In linicky, provozně a organizačně je systém varování v České republice . id. pel en vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými in \ I v varování a vyrozumění, jako jsou elektronické sirény, elektronické ro-«lil sirény nebo obecní rozhlasy. I (Ihyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události va-BVihio především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstra-Bg" ten je charakterizován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin |.....,e zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Okamžitě po tln/není tohoto signálu následuje mluvená tísňová informace, kterou se oby-Wfllľlslvu sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo o již nastalé mimořádné události a o opatřeních k ochraně obyvatelstva. K poskytování 1.1.. 11 .nové informace se využívá i tzv. koncových prvků varování, které jsou Hbaveny modulem pro vysílání hlasové informace. I hilším signálem, který sirény mohou vysílat je „Požární poplach", který Hiiu/I ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přeru-• nivm tónem sirény po dobu 1 minuty. ! První středu v měsíci probíhá na celém území republiky „akustická zkouš-|hí provozuschopnosti celého systému varování. Přesně ve 12:00 hodin se ■llrny rozeznívají zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, II ľlektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově. Signál genero-Vuiiv elektronickou sirénou nebo rozhlasem doplňuje verbální zpráva. Jedná .....krátkou asi dvacetisekundovou informaci, která je uvozena na jejím po- II k n a na konci gongem. Verbální informace mohou být reprodukovány po i m in signálu nebo i samostatně.1 ' V'O'ľll'KA, Luboš: Jednotný systém varování a informování. In: Security magazín. Praha "i ■ i ís. květen, červen 2012. Str. 18. Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy Tísňové informování obyvatelstva Tísňové informování obyvatelstva lze chápat jako souhrn organizačn technických a provozních opatření, která povedou k předání informací bel I odkladně po zaznění varovného signálu o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a po nutných opatřeních k ochraně života, zdraví a majetku, a to především cestou hromadných informačních prostředků (veřejnoprávních i lokálníill médií), ale i dalšími způsoby. Informování obyvatelstva organizuje a za obsah informací zodpovídá len, kdo nařídil varování obyvatelstva daného území. Provozovatelé hromadných sdělovacích prostředků jsou povinni tísňové informace odvysílat. Pro předávání informací lze využít: ■ televizní a rozhlasové stanice s celostátní působností - Generální ředitel.! Hasičského záchranného sboru má smluvně zajištěno vysílání na ČT 1, 2 a ČRo 1 Radiožurnál, ■ soukromé regionální rozhlasy a televizní společnosti, ■ městské, obecní a objektové rozhlasy, ■ elektronické sirény - jsou schopny vysílat informace prostřednictvím vl ního mikrofonu nebo z externího zdroje modulace (např. VKV-FM, rozh sového přijímače, radiostanice), ■ mobilní rozhlašovací prostředky (např. rozhlasové vozy, megafony), ■ vozidla Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR vybavená výst ným rozhlasovým zařízením. Evakuační zavazadlo Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku ku mimořádné události nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlu poslouží lehké cestovní zavazadlo např. batoh, cestovní taška nebo kufr, opat řené jménem a adresou majitele. Doporučený obsah evakuačního zavazadla: ■ osobní doklady (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, řidičský průk.i/, průkaz pojištěnce, oddací list, doklady o ukončeném vzdělání, rozhodnuli o přiznání starobního důchodu, pojišťovací smlouvy, doklady od vozidla, psací potřeby), 1 '.i.ilní bezpečnostní systémy »1.1 \ ,i zdravotní pomůcky (osobní léky, obvazy a další vybavení běžné lékárnicky), brýle ke čtení aj., | temiosti (peníze, vkladní knížky, cenné papíry, smlouvy o stavebním spořeni, penzijním a životním pojištění, platební karty), • r/oiiiií oblečení (náhradní oděv, prádlo, pláštěnka), I pil měřená zásoba prostředků osobní hygieny a hygienických potřeb, I upiii i pytel (přikrývka), karimatka, nafukovací lehátko, lllclní nádobí, šicí potřeby, kapesní nůž, otvírač na konzervy, íl ladní (trvanlivé) potraviny na 2-3 dny (těstoviny, rýže, ovesné vločky, i rupice, suchary, balený chléb, tavený sýr, kondenzované mléko, hotové i Instantní potraviny, masové konzervy, rybí konzervy, konzervovaná ze-!• m na, trvanlivé uzeniny, luštěniny, cukr, med), včetně nápojů (minerální Oda a další nápoje v plastových lahvích, rozpustná káva), pesní svítilna a náhradní baterie, svíčky, zapalovač, zápalky, l mobilní telefon a nabíječka, • přenosný rozhlasový přijímač a náhradní baterie, píšťalka, předměty pro I \ plnění dlouhé chvíle (knížka, společenská stolní hra), « pro případ evakuace s domácím zvířetem - zdravotní průkaz domácího vlřete a vhodná schránka nebo jiné zabezpečení pro jeho převoz. ľ"ii/itá literatura i ilon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. ' I \ \ hláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany oby-v Itelstva. I M Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení in-(tgrovaného záchranného systému. NAVRÁTIL, Leoš; ŠAFR, Gustav; HAVRÁNKOVÁ, Renata; NAVRÁTIL, Václav; SIROVY, Ladislav: Varovania vyrozumění obyvatelstva. In: Základy medicíny katastrof. Kapitola i 1.2 (http://zsf.sirdik.org). |1| NAVRÁTIL, Leoš; ŠAFR, Gustav; HAVRÁNKOVÁ, Renata; NAVRÁTIL, Václav; SÍROVÝ, I .iilislav: Evakuace obyvatelstva. In: Základy medicíny katastrof. Kapitola 3.1.4 (http://zsf. .mlik.org). |fi| VOTÍPKA, Luboš: Jednotný systém varování a informování. In: Security magazín. Praha 2012. Čís. květen, červen 2012. ISSN 1210-8723. Str. 18. Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy 7.4 Systémy nouzového osvětlení Jaromír Kyncl Podobně jako v každém odvětví bezpečnostních technologií a syslí n hrají v posledních několika letech také v oboru systémy nouzového osvetli hrají v posledních několika letech důležitou roli nové výrobky a nejrú/nl řešení. Nouzové osvětlení se dělí podle účelu na náhradní osvětleni I zové únikové osvětlení. Náhradní osvětlení není bezprostředně určen., nouzové únikové osvětlení Přesnější kategorizace specifikuje nouzové ... lení jako osvětlení únikových cest, protipanické osvětlení a nouzové osm i Ii prostorů s velkým rizikem. Nouzové únikové osvětlení slouží jako: ■ nouzové osvětlení požárního zařízení (hlásičů, hydrantů) - je řízeno sani statně; napájeno je buď z centrální baterie nebo z autonomních akumuUl rů umístěných přímo ve svítidlech a spouští se pouze na pokyn zaříze ní j (elektrické požární signalizace), ■ nouzové osvětlení označených únikových cest - spouští se při vyp.nl napájení objektu; pro osvětlení únikových cest se používají svítidla, kli'ř|l osvětlí jak celou únikovou cestu, tak případný piktogram s označením mih ru úniku, ■ značení únikových cest - spouští se rovněž při výpadku napájení objel li jedná se o tzv. podsvětlené piktogramy s vyznačením směru úniku; úkolem svítidel není únikovou cestu osvětlit, ale jasně a viditelně ukázat směr únlkili ( Z hlediska napájení se nouzové soustavy dělí na dvě hlavní skupiny: 1) soustavy, které j sounapáj eny autonomními akumulátory umí stěnými vj ed i m i ■' tlivých svítidlech, 2) soustavy, které jsou napájeny z centrálního akumulátorového zdroje. V obou případech by měla být svítidla bezpečnostního osvětlení napojena na centrální monitorovací systém, který umožňuje z jednoho bodu svítidla nouzového osvětlení řídit a současně provádět a vyhodnocovat periodu 11 testy funkčnosti a autonomie a zjišťovat možné poruchy na svítidlech.5 5 Kolektiv pracovníků EXX, s.r.o.: Nouzové osvětlení - srovnání s centrálním zdrojem a s dectH* I tralizovanými akumulátory. i i.i,ii ni bezpečnostní systémy osvětlené prostory nite uvedených norem pro nouzové osvětlení musí být v každém ob-I I. tleny: knvé cesty i.uúcké prostory . i. nebezpečné prostory m i iové osvětlení tvoří klíčovou část osvětlovací soustavy, která je zodpo-,.i umožnění bezpečné evakuace osob z ohrožených budov nebo jejich Pro ohrožení života, zdraví osob a majetku v objektech pro shromaž-ini ,i ve výškových budovách je nejnebezpečnější vznik požáru a nedo-iilé zabezpečení evakuace osob z ohrožených částí objektů, v nichž došlo te/pečné situaci. Z toho vyplývají jasné požadavky na maximální spoleh-i i uzení použitých pro účely bezpečného opuštění postižených prosto-i, jsou definované minimálně těmito základními normami: f SN ľN 1838. Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení - stanovuje světelní lei hnické požadavky na soustavy nouzového osvětlení; dále doporučuje Umístění nouzových protipanických a nouzových únikových svítidel; [(SN KN 50172. Systémy nouzového únikového osvětlení - stanovuje poža-fd«vky na kontrolu systémů nouzového osvětlení, předepisuje způsob a čet-ii. .i pravidelných testů a zavádí povinnost vést provozní deník; CSN EN 50171. Centrální napájecí systémy - předepisuje požadavky na tenliálně napájené systémy nouzového osvětlení, jejich technické paramet-11 i stanovuje minimální požadavky na konstrukci těchto systémů; i '.; j ľ n 50272-2. Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a aku-I nmlátorové instalace - část 2: Staniční baterie - stanovuje požadavky na bezpečnost bateriových systémů, jejich instalaci, provozní podmínky, kon-liolu, servis a výměnu baterií. Inii/itá literatura 111 Kolektiv pracovníků EXX, s.r.o.: Nouzové osvětlení - srovnání s centrálním zdrojem a s de-i aúralizovanými akumulátory. In: Světlo - časopis pro světlo a osvětlování. Čís. 5. Praha 2009. On-line verze časopisu Světlo. ISSN 1212-0812. Str. 22. | j| ť:SN EN 1838. Světlo a osvětlení - Nouzové osvětlení 11] i SN EN 50172. Systémy nouzového únikového osvětlení Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy 7.5 Průmyslová havarijní signalizace Jaromír Kyncl Podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, je pi zovatel objektu povinen provést pro účely zpracování bezpečnosti)iln i gramu nebo bezpečnostní zprávy analýzu a hodnocení rizik závažiu- lu , kde se uvádí: a) identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), b) určenímožnýchscénářůudálostíajejichpříčin.kterémohouvyústii v I nou havárii, c) odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy I hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, d) odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií, e) stanovení míry rizika, f) hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií. K nejznámějším a nejčastějším objektům a zařízením s možným rizik závažné havárie řadíme zejména6: ■ objekty a zařízení s čpavkem - s množstvím od 3 t mohou následky tenciální havárie přesáhnout vzdálenost 100 m (zimní stadiony, pivój mlékárny, masokombináty), ■ objekty a zařízení s chlorem - s množstvím od 0,3 t mohou následky p(fl ciální havárie přesáhnout vzdálenost 100 m (úpravny vod), ■ objekty a zařízení s LPG - s množstvím od 101 mohou následky potencia havárie přesáhnout vzdálenost 100 m (autocisterny, železniční cisterny), Detekce havarijních stavů Podstatou většiny detekčních systémů je čidlo, které kontinuálně snímá i finované parametry ve sledovaném prostoru. Čidla pracují na různých l\ kálních principech, například polovodičových, katalytických či elektrocli mických. Detekční přístroje jsou vybaveny elektronikou, která vyhodm » i stav čidla a zároveň plní požadavky na spínání dalších elektrických obvo ........bezpečnostní systémy 6 BERNATÍK, Aleš: Prevence závažných havárií I. Sdružení požárního a bezpečnostního I nýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava. Ostrava 2006. ISBN 80-86634-89-2. Str. 22, 80. Mou ných prvků bezpečnostních systémů. Základní výstražnou a havarijní Mim pí-ůmyškových, zemědělských či jiných objektů představují stacio- .......ibilní systémy detekce úniku plynů a par organických látek. Mohou ii ni vsi předstupeň vyšších systémů EPS či MaR (měření a regulace), jj nii perifériemi umožňují i samostatnou varovnou činnost či mož-i i i|'.idného řízení technologií. I K iltilšfm nezbytným detektorům používaným v průmyslových zařízeních |li l iii h patří snímače přítomnosti plynu v nevýbušném prostředí, sníma-" i -111 nosti plynu pro průmyslové aplikace s nebezpečím výbuchu, zápla-i I il.ulinová čidla, teplotní senzory, senzory pro signalizaci úniku nebez-\ 111 < hemických a ropných látek, kompaktní detektory požáru, havarijní 11 pot rubních systémů, kotlů a čerpadel, spínače k vypnutí elektrického ľ ní, nebo spínače k automatickému odstavení strojů a výměníkových t l ■ .mívaní zaměstnanců a obyvatelstva v zóně případného výskytu havá-)miii určeny: i n i >vé prvky JSVV (jednotného systému vyrozumění a varování), Ittrické rotační sirény, ■ I •! 11 vyrozumění, ibilní vyhlašovací prostředky obsluhy jednotky HZS, Policie ČR, Hul n lni vyhlašovací prostředky vozů Policie ČR (vozidla vybavená výstraž-.....signahzačriím a rozhlasovým zařízením), i d (Hun.ilní rozhlasové a televizní vysílání - umožňuje plošnou informovanost n vii m vání obyvatelstva na ohroženém území při vzniku havarijní události, pflliclová televize. minu literatura Hl ílmi č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. . ii i/nu vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. I|| Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a ko-........'.právy o vzniku a dopadech závažné havárie. II \ \ hláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. 227 Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy 7.6 Zdravotnické signalizační a komunikační systémy Jaromír Kyncl Zdravotnické signalizační a komunikační systémy jsou použh m jména na lůžkových odděleních nemocnic, v domovech důchodci!, a || zdravotnických zařízeních a dnes již například i v hotelových kompli Možnosti těchto systémů už dávno nekončí rozsvícením signální!ni a akustickým signálem, i když jsou samozřejmě instalace, kde má i toto i ření své opodstatnění. Dnešní signalizační a komunikační systémy umoj díky moderním technologiím sdružovat pod j eden celek více j ednot 1 i v \ • I > dělení se samostatným provozem během dne a jejich sloučení pro m >< i i i i kendovýprovoz s plnohodnotným zástupem jednotlivých oddělení naw.u což umožňuje šetřit provozní náklady. Systémy umí rozlišit standardní .i zové volání, komunikaci zdravotnického personálu mezi sebou. Existuj 11 nost IP nadstavby a také bezdrátových přenosných terminálů pro léka i e ry. Samozřejmostí je záznam o délce jednotlivých volání, o historii m lil a možnost dálkové správy po LAN síti. Nabízená zařízení umožňují m jiné obousměrné hovorové spojení pacient - ošetřující personál či ošctl personál - lékař, dále nouzová a poplachová volání, centrální hlášení, pnul zábavného programu, telefonní spojení s veřejnou telefonní sítí atd. K nejznámějším a cenově nej dostupnějším patří osobní mobilní rádi vysílače tísňového volání. Jsou určeny k ochraně zaměstnanců v rizikov provozech, jakými jsou například nápravná zařízení, psychiatrické kllfl ambulance, detenční ústavy nebo uzavřená oddělení nemocnic. Vysil možno nosit na krku nebo na svazku klíčů, jsou nárazuvzdorné a vodéfll né. Neobsahují žádné pohyblivé části a jejich napájení je zajištěno jedni >u měnitelnou úspornou alkalickou baterií, která vydrží zhruba 3 roky. Vys jsou vybaveny tlačítkem „Panika" pro přivolání okamžité nejbližší polí Stisknutím tohoto tlačítka vyšle ovladač rádiový signál a kódovanou IR 1 vu pro přesnou lokalizaci a identifikaci napadané (kolabující) osoby. Popis některých základních funkcí nouzové zdravotnické signalizace munikace:7 ■ monitorování zdravotního stavu uživatele - rozpoznání akutních zdrav nich rizik, stavu nouze; ■ automatická analýza dat - snímací jednotka obsahuje integrované sni n iilni bezpečnostní systémy ■lili) hové aktivity uživatele, a umožňuje tak i bez signalizace ze strany Viilrle rozpoznat některé krizové stavy (například případ náhlého pádu lii včasnou reakcí předcházet následným komplikacím; volání - stiskem SOS tlačítka na alarmu nebo stiskem přenosného li ílového vodotěsného tlačítka je odeslána nouzová SMS až na tři čísla iI 11 u i váno volání až na pět čísel; další tísňová tlačítka je možno doplnit, I I 'v i tedy být instalováno např. v koupelně pro případ pádu apod.; .........ání odběru léků - možnost nastavení až čtyř časů, ve kterých dni akusticky signalizuje čas podávání léků; • li 11 u há a přehledná správa - nabízené systémy jsou rozšiřitelné o mož-napojení na PC a velkoplošný informační panel, •.I ranná hands-free hlasová komunikace - umožňuje v případě vzniklé 'é situace na dálku verbální kontakt mezi postiženým a dispečinkem; hozi volání z nastavených čísel jsou automaticky přijímána, okamžitě se iii I ilasitý hovor; hlídaná osoba tak nemusí ani vstát z lůžka; ile vytáčení - do systému lze uložit až 3 telefonní čísla, která se po stisku Mi aktivují; lze okamžitě hovořit s předvolenými účastníky; M......iiing pohybových aktivit - možnost instalace až čtyř bezdrátových i |l l lorů; pokud není v nastavené době detekován pohyb, jsou odeslány m m ' ivé SMS na definovaná čísla; lze tak snadno ohlídat, jestli byl hlídaný i.....i během poledne v kuchyni, večer v koupelně atd.; pokud například in -Line celý den z lůžka, je automaticky odeslána SMS na dispečink; f mi.....loring domácího bezpečí - k ústředně lze nainstalovat např. požární . iill.i. která zajišťují střežení po dobu 24 hodin; v případě poplachu jsou "■li il.my nouzové SMS; .......Itoring napájení - v případě výpadku síťového napájení a provozu ze • 1111 11111 o akumulátoru zašle SMS zprávu, provoz na záložní akumulátor by • in l \ | držet minimálně 12 hodin. 7 http://www.andelstrazny.eu/cs/domaci-tisnova-pece/ Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy__ 7.7 Nouzové zvukové systémy Jaromír Kyncl Nouzový zvukový systém je systém pro zesílení nebo distribuci z\ který se používá pro rychlou a organizovanou evakuaci obyvatel při nou/ vých situacích. Používanější neoficiální název je „evakuační rozhlas". Pd jde o systém používaný k řízení evakuace při požáru, používá se často 111 „požární rozhlas". Nouzový zvukový systém může plnit i další funkci 11| je přenos hudby a informačních hlášení. Zvukový systém pro nouzové ťiíí musí umožňovat vysílání srozumitelné informace o opatřeních, která je t potřebí uskutečnit k ochraně životů v jedné nebo více stanovených oblafl Ve školách, úřadech a jiných veřejných budovách je mnohdy výhodu, použít v případě nebezpečné situace (např. při požáru v budově) konkr ní mluvené hlášení. Tuto úlohu dokáže automaticky zajistit evakuační n hlas propojený se systémem PZTS. Systém evakuačního rozhlasu podlí certifikaci podle ČSN EN 54-16 a jeho montáž a provoz se řídí vyhlášk č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu st" ho požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Základní skladbu nouzového zvukového systému tvoří tyto prvky:8 ■ řídicí systém - ústředna, ■ zónový přepínač/matice, ■ provozní zesilovač, ■ záložní zesilovač, ■ záložní napájecí zdroj s akumulátory, ■ kontrolované vedení pro reproduktory, ■ vedení pro mikrofonní pulty; u pultů určených k vyhlašování evaki musí být kontrolované včetně vlastního mikrofonu, ■ koncové prvky - mikrofonní pulty, reproduktory. Mezi základní funkce nouzového zvukového systému patří: a) informovanost o ohrožení, b) pomoci navést osoby k únikovým cestám, k rychlému opuštění nebezp né oblasti. 11 i .il m Ivzpečnoslní systémy Nou/o v ý zvukový systém má také funkce doplňkové: ' m,u i provozních hlášení, 11 (linii ilnu i hudby na pozadí, ľ 11111 n i sdělení. li detekován poplach, musí nouzový zvukový systém vyřadit všechna HiliHiu hlášení, vysílaná do zón reproduktorů nouzového zvukového systé-I i.txi to znamená, že je-li nouzový zvukový systém využíván i pro lluiui.t. ni, zábavné a reklamní hlášení, musí mít nouzové signály vždy nej-íIm pí unitu - musí tedy při zahájení nouzového hlášení veškeré modulační .mtomaticky odpojit. h|»olupracuje-li nouzový zvukový systém se systémem elektrické požár-H ni|Mi.ihzace, případně je-li v dokumentaci požárního zabezpečení uveden nl.. .u i/ení k vyhlašování požárního poplachu, je zároveň normami požár-lin '.ihezpečení staveb definován jako technické zařízení k řízení evakua-|i [pádně jako zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení stavebních ■ lina vztahují se na něj i normy řady CSN 7308-(xx). Požární bezpečnost ||Vi h ■Utá literatura | f SN 1 ,N 60849. Nouzové zvukové systémy. || I SN KN 54-24. Komponenty pro hlasové výstražné systémy - reproduktory. " 1 v: I N 54-16. Ústředny pro hlasová výstražná zařízení. Pochůzkové systémy laromír Kyncl Současné moderní pochůzkové9 systémy se používají jako náhrada za Iflvf j.ší knihy pochůzek. Princip fungování je velmi jednoduchý. Do všech Ttldl, která je potřeba sledovat, se nainstaluje speciální čip. K tomuto čipu pi acovník ostrahy přiloží čtecí zařízení (například přenosný elektronický hlmač PES* Control System, dále jen PES*), které obsahuje jedinečnou iden-llhli.u i strážného. Automaticky se načte přesné datum, čas a místo kontrolní In' hodu. Poté lze tato data ze čtecího zařízení přenést a vyhodnotit na PC. http://www.avalon.cz/produkty/nouzovy-zvukovy-system.htm 230 ťuiviilelně konaná pochůzka strážného (hlídače) za účelem kontroly (Ústav pro jazyk český luiilcinie věd ČR, v.v.i.). _m! 231 Kap, 7. Ostatní bezpečnostní systémy Klíčové vlastnosti snímačů PES*:10 ■ ergonomický design - malý rozměr (90 mm) a hmotnost (49 g) sinu če PES* spolu s dalšími konstrukčními vlastnostmi ze snímače PES* voli chytrý, bezpečný a uživatelsky pohodlný nástroj kontroly činnosti zanie nanců; ■ technologie ANTI-VANDAL* - celosvětově unikátní systém od mi snímačů PES* před všemi možnými druhy poškození; ANTI-VAND/ umožňuje detekovat a zaznamenat pokusy o zničení snímače a díky Ir technologii se snímače PES* právem řadí k nej odolnějším na trhu, ■ kapacita - snímače PES* poskytují kapacitu zápisu až 14 000 událostí, ■ nízké provozní náklady - pětiletá záruka a desetiletá životnost baterie zur čují uživateli nízké náklady na provoz systému. ■ široké možnosti uplatnění v řadě odvětví lidské činnosti - kontrola sliá ných a strážní služby, revize zařízení, kontrola oprávněnosti přístupu objektu, poštovní služby, úklidové služby a mnohé další, ■ tři typy snímačů - PES Profi, PES Forte, PES Mini - s různými para i m l| a v různých cenových kategoriích, ■ software WinKontror - uživatelsky přívětivý software pro snadné zpra vání načtených dat; umožňuje tvorbu celé řady výpisů. Široké spektrum možností použití nabízí také systém pochůzkový syslí Active Guard, který je unikátní tím, že umožňuje skloubit moderní způ : přenosu dat v reálném čase a tradiční ukládání dat. Ve spolupráci s modfff ním webovým portálem PATROLCONTROL tak uživatel získává oka m || přehled o všech událostech, alarmových stavech a monitorovaných osobaC Výhody systému Active Guard: ■ komunikace v reálném čase (GPRS/GSM), ■ poplachové tlačítko „Panika", ■ spolehlivý a bezpečný provoz, kódování pomocí algoritmu DES, ■ oboustranná hlasová komunikace - již žádné mobilní telefony na pracovllM ■ jednoduché ovládání (jen tři tlačítka), 10 http://www.tomst.com/site/docs/PES000101CZ.pdf fcrtľ 1 » i.Mni bezpečnostní systémy I u ľa bezpečnost pro strážné i pro objekt, || mnohonásobně vyšší garance odolnosti systému než u alternativních pro-ilnklii v podobě PDA či mobilních telefonů. \\ hodnocení probíhá ihned, tzn., že v okamžiku načtení bodu je informa-leslána do příslušného vyhodnocovacího softwaru (tzv. on-line), nebo se ..I I ..la ve snímači až do jeho vyčtení a vyhodnocení kontrolním pracovní-win (l/v. off-line). I Základní charakteristika portálu PATROLCONTROL:11 • (iilna/.ení dat a práce s portálem v libovolném webovém prohlížeči, ni.i/nost využití portálu více uživateli se systémem omezení a práv, nhuje databáze uživatelů, zákazníků, objektů, snímačů, strážných (skupin strážných), kontrolních bodů a tras, • i .luoduché a přehledné menu, p Aktivní pohled na aktuálně načtené kontrolní body a poplachové zprávy, l'i.ihledna tabulka snímačů, včetně zobrazení stavových ikon, i in/lišení kontrolních bodů dle využití (kontrolní bod, dynamický bod, po-|l i. hovýbod) a jejich přiřazení k objektům, n m Iné plánování pochůzek a přímý tisk plánu pochůzek pro ostrahu, b llioký rozsah nastavení při plánování pochůzek, monitoring pochůzek, p možnost výběru individuálního chování každé poplachové, nebo informační /právy, I přímé propojení portálu PATROLCONTROL s DPPC pro detailnější práci I >< iplachovými událostmi, [I upozornění na technické poplachy (otevření krytu baterie, náraz ve smyslu Indikace signálu pro nouzový stav tzv. „mrtvý muž", slabá kapacita baterie), • • ihrazení upozornění při požadavku na zpětné zavolání, I okamžitá informace při nezahájení nebo nekorektním provedení pochůzky, i iiulomatická kontrola správnosti provedených pochůzek, I " lilip://dobraagentura.cz/?page_id=268 Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy ■ využití čipu strážného, ■ operátor má pro řešení poplachů po ruce všechny kontaktní informai I ■ zobrazení GPS pozice zařízení (snímačů s podporou GPS) v mapffl podkladech, ■ zobrazení a tisk výpisů obchůzek podle přednastavených detailních a u/lv tělem definovaných filtrů, ■ automatické odesílání e-mailových zpráv při navolených událostech, ■ automatické zasílaní SMS při navolených událostech, ■ informační text a banner upozorňující na stav systému, aktualizace, rekLi ní akce, ■ automatický upgrade a archivace dat, ■ integrované menu technické podpory. On-line pochůzkový systém Princip použití je v tom, že strážný obchází hlídanou lokalitu a čtečkn (i bilní telefon) přikládá postupně k bezkontaktním čipům na kontrolov.im místech. Jednotlivé záznamy (přečtené čipy) jsou přes datové spojení ok.u tě odesílány do databáze na serveru a jsou tak v reálném čase k dispozici i pečerovi, bezpečnostnímu manažerovi nebo zákazníkovi. Systém má mni nastavení a nabízí velkou řadu funkcionalit, které staví pochůzkovou činní a její vyhodnocení na vyšší úroveň. Hlavní funkce systému:12 1) strážný má možnost přihlásit se výběrem svého jména na čtečce a poft zením PIN, 2) přiložením čtečky k prvnímu kontrolnímu bodu se spustí systém pro plä novanou pochůzku, 3) umožňuje nastavení různých typů pochůzek: a) striktní - je stanoven čas mezi jednotlivými body, které se prochází || v přesně stanoveném pořadí, b) libovolná - je stanoven pouze celkový čas pochůzky a kontrolní body I ohledu na jejich pořadí, 12 http://www.onlinepatrol.pl/cz/touchguard/simphony/ i M.iini bezpečnostní systémy icná - není stanoven žádný čas, kontrolní body mohou být načteny i il .nikoliv pořadí i vícenásobně, i.......i/naje zadat k jednotlivým kontrolovaným místům různé úkoly (na- i >il Lul „kontrola oken"), přičemž je okamžitě vidět, zda a kdy byly úkoly dpliiéiiy, | ilťduje a vyhodnocuje přednastavené minimální a maximální časy v rámci lili luizek, Imilomaticky vyhodnocuje pochůzky v reálném čase a rozesílá hlášky o chy-|iin li v reálném čase, B V případě překročení času mezi dvěma body umožňuje automatickou kon-11 ni 11 si rážného, popřípadě možnost vyvolání alarmu (například v případě | iiiip.idení strážného), Ml i případě plánovaného spouštění pochůzek lze trasu zvolit automaticky iiiihodným výběrem a přidělit ji strážnému; ten tak do poslední chvíle I neví, kterou trasu půjde; tato možnost zvyšuje jeho osobní bezpečnost I oproti možným rizikům při pravidelně opakovaných trasách pochůzek, kleté pachatel může vysledovat, i u ípadě nebezpečí je umožňuje aktivovat nouzové tlačítko na čtečce a při-olal pomoc. V,V Trezorové hospodářství Milan Říha, Ladislav Sieger, Pavel Pikola Ačkoliv obvykle není význam slova trezor a sejf rozlišován, je možno Mil v sortimentu prodejců ochranných schránek rozdíl ve značení. Rozdíl je ■«lmý z původu slov. Sejf pochází z anglického „saveů (chránit) a je primárně RlliVn k ochraně uložených předmětů před zničením (vodou, teplem, ohněm, {linunetickým polem apod.). Typický sejf je tedy dvouplášťová schránka s vnitř-||ťin s izolací například z čedičové vaty. Trezor má původ v anglickém „treasu-m" (poklad) a je rovněž určen k ochraně svého obsahu, ale spíše před zloději. wplcký trezor mívá schránku z tvrdé pancéřové oceli, železobetonu apod. fli /vi nostní třídy trezorů il ladním kritériem pro hodnocení trezorů je jejich bezpečnost. Bezpečnost ......u je odstupňována podle bezpečnostní třídy, do které se trezor zařazuje Kap. 7. Ostatní bezpečnostní systémy podle dvou norem, české normy ČSN 916012 a evropské normy EN I Norma EN 1143-1 upravuje bezpečnost trezorů v těch případech, kd) kladeny vyšší požadavky na bezpečnost trezorů. Podle této normy se ro|(| je sedm bezpečnostní tříd (označení 0 až VI). Základní stupeň bezpi i | trezorů upravuje norma ČSN 916012, která rozlišuje celkem tři stupu, pečnosti. Bezpečnostní třídy trezorů podle normy EN 1143-1 O tom, jak jsou trezory do příslušné kategorie zařazeny, informuje zájen štítek na vnitřní straně dveří, který je pevně připevněn zpravidla nýtovÍÉJ Atesty o zařazení trezoru do bezpečnostní třídy vystavují certifikovane šebny, které prošly certifikačním procesem a mají odpovídající znalosti n | vednosti. Klasifikace trezorů se shoduje v celé Evropské unii. Při klasilikf trezorů provádějí zkušebny zkoušky v podobě násilného otevření trezoru Pro hodnocení trezoru se zohledňují použité nástroje a čas. Hodnoi enl tj zoru se vyjadřuje jako hodnota odporu vyjádřené v jednotkách odpoi n (resistance unit). Čím je vyšší počet RU, tím vyšší je odpor a ochrana lov proti vloupání. Trezory jsou vždy klasifikovány podle nejnižšího změřeni odporu. Prolomení ochrany trezoru má podobu buď ručního otevření, poli se jedná o tzv. částečný průlom, nebo vylomení dveří, tedy tzv. plný pi i Výsledky testů se následně převedou do hodnoty RU. Pro lepší orientaci v kltf sifikaci bezpečnostních tříd uvádíme orientační úložné částky v Kč. Pro /p ní příslušné finanční úložné částky je však vždy nutná konzultace s přísluší..... pojišťovnou. Aby byly splněny požadavky bezpečnosti a zařazení trezoi u .1. dané třídy, je nutno dodržet řádné ukotvení trezoru ve zdi či v podlaze ne! zazdění stěnových trezorů, které je vždy uvedeno v přiloženém návodu. Bezpečnostní třídy sejfů Sejfy jsou vlastně bezpečnostní schránky. Jsou rozděleny do dvou kategoi n zatříděná a nezatříděná ochrana: 1) VDMA-A - doporučená úložná částka do 20 000 Kč, 2) VDMA-B - doporučená úložná částka do 100 000 Kč. Zabezpečení zbraní a střeliva Dle nařízení vlády č. 338/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (347/21 236 M a! ni bezpečnostní systémy i n ii-ihnických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní Mm 11111 va, se za techniky způsobilé pro účely zabezpečení uschovávaných, ||mlM-amované (např. doba příjezdu bezpečnostní prevozní služby). Viditelně ..nu-.léna výstraha o instalaci tohoto typu trezoru případného lupiče předem Bili udí a tím odvrátí nebezpečí přepadení obsluhy. Své uplatnění nachází ten- ■ 11 yp t rezoru nachází zejména v bankách, na poštách a na všech místech, kde |no/í přepadení pokladny, v níž se nachází značná finanční hotovost. 1'ini/il.i literatura MHA, Milan; SIEGER; Ladislav, PIKOLA, Pavel: Bezpečnostní systémy III. Námořní akademie 11 upubliky. Praha 2011. ISBN 978-80-87103-35-7. Str. 14-20. 238 mmm mm mumĚ mmm 239 Kap. 7, Ostatní bezpečnostní systémy Aby byly splněny požadavky bezpečnosti a zařazení trezoru do dané je nutné dodržet řádné ukotvení trezoru ve zdi či v podlaze nebo gf stěnových trezorů, které je vždy uvedeno v přiloženém návodu. Bezpečnostní třída Nej nižší počet zámků Nejnižší požadovaná třída bezpečnost, zámku Orientační úložná částka Odpoioi. jednoilu 0 1 A 100.000,- Kč RU ( I 1 A 300.000,- Kč RU (30/lfl II 1 A 500.000,- Kč RU < •" III 1 B 5.000.000,- Kč RU (80/1 'II IV 2 B 6.000.000,- Kč RU(120/IMII v 2 B 16.000.000,- Kč RU (180/27J VI 2 C 30.000.000,- Kč RU (270/I0H Trezory rozdělené podle zákona o ochraně utajovaných informací a vyhlášky NBÚ do stupňů utajení stupeň V pro utajované informace ve stupni Vyhrazené třída 0 stupeň D pro utajované informace ve stupni Důvěrné třída 0 stupeň T pro utajované informace ve stupni Tajné třída 1 stupeň PT pro utajované informace ve stupni Přísně tajné třída II Trezory rozdělené podle zákona o ochraně utajovaných informací a vyhlášky NBÚ do stupňů utajení Bezpečnostní třída Nejnižší počet zámků Nejnižší požadovaná třída bezpečnostního zámku Orientační úložná částka Odporové jednotky Zl 1 A 0,-KČ RU (10/10) Z2 1 A 30.000,- Kč RU (15/2^ Z3 1 A 50.000,- Kč RU (20/2Í INTEGRACE BEZPEČNOSTNÍCH TECHNOLOGU Jaromír Kyncl V této stati pomineme výčet a popis principu fungování sofistikovaní, li komplexních systémů pro evidenci prvků a řešení úkolů evropských, fMmduich, krajských a dalších institucí a resortů krizového řízení, které by MD"I\ obsahovat nejvyspělejší softwarové nástroje pro analytické, plánovací, (hli 1 .1 komunikační úlohy. Tyto systémy samozřejmě akceptují nejmoder-ll*M přístupy k integraci bezpečnostních technologií, systémů a subsysté- ..... metodologicky sjednocují postupy při plánování krizové připravenosti I Umožňují sdílet operativní informace při reakci na krize a mimořádné udá- ■oučasně tak přispívají k minimalizaci škodlivých následků. Pro naše Mllfr-hy jsou důležité integrace bezpečnostních technologií na objektech, ve Id 1 w b se pohybuje velké množství osob a v nichž je možno usuzovat na zvý-I ..i bezpečnostní rizika včetně rizik páchání protiprávního jednání. Hlavní přínos integrace bezpečnostních systémů spočívá v efektivním llllumatickém řízení budov, provázání systémů při řešení bezpečnostních lín identů, havarijních a evakuačních postupů v budovách i celých areálech. .nnou výhodou integrace je snadné a intuitivní ovládání v jednotném 1*1 1I1. kém prostředí, celkový přehled a grafický dohled nad stavem monitoro-I Viinvi li situací, jednotné zpracování dat včetně předávání výsledků a přehledli!* /ohrazení sledovaných stavů v reálném čase. \ Spojení různých bezpečnostních technologií - tzn. systémů CCTV, kont-IiiIiik h bodů obchůzkových systémů, detektorů narušení, požárních hlásičů, |n v k ů přístupových, docházkových, komunikačních i jiných zařízení - to vše I linu/i ke snadnějšímu a efektivnějšímu zajištění bezpečnosti jednotlivých bu-| tluv i celých areálů. Z více samostatných infrastruktur se dají tvořit celky se lliiidným ovládáním a jednoduchou správou a s možností propojení s dalšími Informačními systémy střeženého podniku. Vzniká tak ucelené řešení, jehož lodoba odpovídá potřebám a možnostem organizace. 240 241