qh 1. PROBLEMATIKA BEZPEČNOSTI OBJEKTU Jaromír Kyncl L— Než se dostaneme k vlastní problematice bezpečnosti objektu, bude nanejvýš vhodné ujasnit si několik širších pojmů a významových souvislostí. Z hlediska existence a potřeb člověka je pocit bezpečnosti (podle Pyramidy lidských potřeb psychologa A. Maslowa1) po základních fyziologických potřebách druhou nejdůležitější pociťovanou potřebou člověka. Teprve na třetím místě je potřeba sdružování, na čtvrtém potřeba uznání a na pátém místě potřeba seberealizace. Jak uvádí Ing. Petr Hartmann (viceprezident KPKB ČR), k výkladu termínu bezpečnost můžeme a často musíme použít více přístupů, např. politický, vojenský, filozofický či technický. V obecném smyslu je bezpečnost jednou ze základních hodnot lidské společnosti, která zajišťuje její přežití a další rozvoj. Samotný termín bezpečnost je velice obecný a nekonkrétní, význam získává teprve spojením s určitým předmětem, např. věcí, osobou, zájmem nebo jinou skutečností. Bezpečnost lze chápat v několika rovinách, a to jako: - stav, který je kvalifikovatelný a kvantifikovatelný, - ukazatel (míra) dosaženého stavu, - soubor opatření a činností, tedy koordinovaný postup určených sil a prostředků k dosažení požadovaného stavu, a to ve všech jeho fázích. Pro vymezení pojmu na podmínky státu je obsah bezpečnosti uveden v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Přenesením zákonného vymezení na činnost soukromých bezpečnostních služeb je možno definovat pojem bezpečnost následovně: http://upload. wikimedia.org/ wikipedia/commons/6/6e/Maslow-pyramida_potreb.gif Kap. L ľnililťin.ilik.i I>ivjm'i'iii>»II ulijiilll ^ _ „Bezpečnost /e stav. kilv /< hí^diI .i., , h, ama ,.,/,./.........a předvídatelným vnějším a vnitřním lux /fiMI 1.....«..... pihnlňt proti jejím jednotlivým prvkům {ptlpadnc lelkul m* um |t|7il luhavilna \trnktura organizace, její stabilita, \polelih\a\t a ihaviml t u'idtíiitl . \llo\n\li ľod pojmem organizace zde ihapemc k I*, m. > ■ ■'■>' Uznávaní experti ii.i Ix/pcčiunl iwtvli io/ll»u|l >Uf Mklrtillll dimenze bezpečnosti, a t<> viiii i m i vnéjil Vnitřní dimenze bezpei notl I Je založena na interpretai i vlasltilhu I.....ii.n,. , tho|..... n snižovat rizika, která jej mohou oli 10/it |lnyml loví |iui'l< I prlpia nm n.i schopnosti subjektu aktivizovat se y a inelem I... ,. 1....... Vnější dimenze bezpw noftl Je založena na úrovni a 1 liaraktei u \ m| ll.....1.....1.....1 diuhc strane na působení ochranných pi vku .pni,,, n I . Im . kola i ii|einkyth politických). Jinými slovy, spočívá v připiavenosti > . hopnout) *uli|eklu působil vůči objektům, které ovlivňuji ieho l>e/p...... 1 1 .»t.• \. 11 1 iliii iili|eklu schopných podílet se na zabezpečeni požadovaní uiovm In peťimsll Jedním z důležitých laktot uovliMiiiiii 1. h L. |....... 1 |i pm 1 (edí, respektíve prostorové vymezení, ve klérem lide /i|i, pobyl.......pia< iip Na základě charakteru chráněného zájmu pal ho\......n o vnc| lni 1 \nili nim makro- prostředí a mikroprostředí. Vnější makroprostředí charaktM liujl ■ globalizace - migrace, náboženskí m pol o|i ■ nerovnoměrnost vývoje - prohlubujíi 1 se roydll) 1111 1 bohal) nu .11 hudými státy, ■ terorismus, válečné konflikty roštom í ay.iesivila, Inomadéni jaderných zbraní aj. Kap. 1. Problematika bezpečnosti objektů_ Vnější mikroprostředí charakterizují: ■ urbanistika - velikost území, hustota osídlení, typ zástavby, ■ sociálně ekonomické faktory - struktura obyvatelstva, vzdělanost, stav zaměstnanosti, stav životní úrovně, ■ policejně bezpečnostní stav - struktura kriminality, postoj obyvatelstva k páchání trestné činnosti, ■ přírodně geografické vlivy - terén, komunikace, povětrnostní podmínky, ■ zdroje ohrožení - přehrady, vodní nádrže, vodní toky, sklady s nebezpečnými látkami. Vnitřní makroprostředí charakterizují: ■ geografická poloha objektu, ■ ekonomické, politické, vědecko-technické, sociální3, ekologické a jiné faktory. Vnitřní mikroprostředí charakterizují: ■ sociální faktory - úroveň personálního managementu, úroveň vedení lidí, úroveň starostlivosti o zaměstnance, migrace pracovníků, pracovní disciplína apod. ■ fyzikální faktory - jestli jde o budovu nebo stavbu určenou k bydlení, je-li betonová nebo cihlová, jakou má polohu. Samotnou bezpečnost objektu tedy ovlivňuje soubor faktorů charakteristických pro vnitřní mikroprostředí a můžeme ji chápat jako výsledek analýzy objektových rizik, zranitelných míst v objektu a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení tohoto typu bezpečnosti. Hodnocení i zajištění bezpečnosti spadá plně do působnosti pověřených velitelů objektů a jejich nadřízených. Základním cílem zabezpečení objektů je nejenom minimalizace rizika vzniku škody na majetku, ale také ochrana životů a zdraví osob, které ve střežených objektech pobývají. Nejdůležitějším prostředkem k zajištění komplexní ochrany objektů je kombinace fyzické ostrahy a technické ochrany pomocí 2 HARTMANN, Petr: Odborná terminologie v komerční tučnosti pojmový aparát, názory, diskuze. In: Bezpečnost s profesionály. Čís. l.KPK B < R 1014 Mi \\ 3 sociální faktory - struktura obyvatelstva, sociální diferenciace obyvatelstva, nezaměstnanost, chudoba, kriminalita K.ijv I. ľiiililt'MMtik.i liivjiii'iinill olijiklu ^ _ prvků mechanických a clcklili kyi h/ahi | n U h »y»l*ntn I llavnim úkolem všech výše jmenovaný, li .nm. I.......|..........I.......kače narušení chráněného ohjeklu s okamžitým vy in um.......i......pli |ni|>l Ipadě dohledem pověřené osohy, ľŕi reali/.ai I u'lkovi I......I......hl Itl oli|i klu i>- ncjdůleži- tějším krokem důkladná pripiava vi .1. • v. I» |umII I ulil pni |>i n ování výsledného projektu ochrany, jeho; m.lil.....................lodll . ušení ochrany. Metodika řešení 01 hrany um'.! mimo |...... pel...... |>o l.nipnost následujících kroků: a) vymezení všeohecných zásad he/|.......ilnlho manami mi ntu. b) aplikování těchto zásad do hr/pn noslnlho pm|< I In c) respektování specifik objektu .1 pio>aďdi / pohli-dii i« li ... hrany, d) prokázání dostatečnost i bc/pe. nosiuli li opal.....(hodnoceni bezpečnosti).4 Použitá literatura [1] REITŠPlS, Josef; SLF.ľlíCKV, l.imsl.iv AI...W /,.../,,..,, ,„„ /.. ,.,v»i.k/i In: LUKÁŠ, Luděk: Bezpečnostní technologu a-.Ii m\ .1 in.in.i|jiiiii ni III V. Itlliim K.uliin Hačuvčík. Zlín 2013. ISBN 978-80-87500-35-4. Str. 45. [2] HARTMANN, Petr: Odborná terminologie v konin, ml; fiiYfinWi /hi/ím.mv iijuirát, názory, diskuze. In: Bezpečnost s profesionály. Cis. I. Kľklt 1 K !(ll I 1.1 Základy teorie bezpečnosti Fredegar Former Bezpečnost, respektive dosažený stupeň bezpi-i nosti, je možno obecně považovat za mnohostrannou vlastnost prostředí. Můžeme ji chápat jako komplexní výsledek hodnocení dílčích bezpečnost nich faktorů, přesněji dílčích bezpečností zajišťujících sociáně přijatelnou úroveň bezpečnostních rizik. Za riziko můžeme v tomto případě považovat možnost nežádoucího vývoje bezpečnostní situace. V praxi se osvědčil a prokázal jako účelný následující systém hodnocení dílčích bezpečností: - personální 18 - objektová - organizační - transportní - režimová - administrativní - technická - informatická Samostatně jsou ve smyslu souvisejících zákonných a dalších norem hodnoceny vždy: - bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) - požární ochrana (PO) Bezpečnost personální Představuje nejméně spolehlivý faktor bezpečnostního prostředí. Člověk coby základní článek personální oblasti je vysoce subjektivně ovlivnitelný, a tedy přirozeně nestabilní prvek. V každodenní praxi totiž nejsou v našem podnikatelském prostředí nijak neobvyklé snahy motivovat člověka k nekalému jednání, ať už v podobě lákavé finanční nabídky („každý má svou cenu"), nebo třeba i formou nátlaku, například vydíráním. Personální bezpečnost je možno metodicky členit do dvou relativně samostatných oblastí - do oblasti personálního výběru předpokladatelně vhodných osob a do oblasti personální práce s těmito osobami. Personální výběr vychází z kritérií požadovaných k výkonu činností na konkrétních pozicích. Rohodujícím faktorem při něm je samozřejmě schopnost budoucího zaměstnance zastávat požadované pracovní povinnosti, včetně jeho osobnostní způsobilosti a bezúhonnosti. Personální práce představuje především vstupní školení a následnou péči o další prohlubování nezbytných profesních znalostí, konkretizovanou v související dokumentaci s prokázáním nejen rozsahu a kvality odborné přípravy, výchozích pramenů, účasti školených zaměstnanců, ale i adekvátní odborné kvalifikace školitelů. Součástí personální práce je rovněž průběžné hodnocení a kontrola zaměstnanců, a to jak jejich získaných teoretických znalostí, tak i prakticky vykonávaných služebních povinností (včetně dokumentace s výsledky tohoto hodnocení, kterou si vedou nadřízení). Kap. 1. Problematika bezpečnosti objektů_ Bezpečnost objektová Je dána výsledkem analýzy objektových rizik a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení tohoto typu bezpečnosti. Její hodnocení i zajištění spadá plně do působnosti velitelů objektů a jejich nadřízených. Bezpečnost organizační Vychází z podmínek zadaných klientem s vazbou na charakter provozu, respektive na typy činnosti klienta, ke kterým je objekt využíván. Jedná se zejména o provozní dobu, oprávněnost osob ke vstupu, vjezd/výjezd vozidel, vnášení/vynášení materiálu apod. Bezpečnost transportní Je dána výsledkem analýzy transportních rizik a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení tohoto typu bezpečnosti. Její hodnocení, plánování i realizace, obdobně jako u bezpečnosti objektové, zajišťují ve své působnosti velitelé přeprav a jejich nadřízení. Bezpečnost režimová Je dána jednak charakterem objektu, jednak podmínkami klienta. Mezi základní režimová hodnocení je možno zařadit rozhodnutí o utajení činnosti v objektech, respektive ustanovení o obchodním, výrobním, personálním či jiném typu tajemství. Mezi režimová ustanovení řadíme i respektování závěrů zákona o ochraně utajovaných informací, tedy ustanovení, která by v případech zneužití mohla způsobit újmu zájmům našeho slátu. V podmínkách bezpečnostních služeb (dále též BS) se může jednal o prověření na stupně nakládání s informacemi typu Vyhrazené, respektive I (úvěrné, případně (výjimečně) i stupňů vyšších. Bezpečnost administrativní Její hodnocení je závazně stanoveno zákonem o BpilOVé I lkarta< ni službě a navazujícími vyhláškami. Fakultativně je pak ailiuinisliativm bezpečnost vymezena vnitřními předpisy klienta, připadne vnitřními předpis) bezpečnostní služby k nakládání s informacemi umístěny......I |tl u 11 kol i typech nosičů, zejména na nosičích listinného a elektronu kého charakteru Kap. 1. Problematika bezpečnosti objektů Bezpečnost technická Býváúzceprovázánasbezpečností objektovou, transportníarežimovou.Vpod-statné míře se týká úložných prostor (trezorů apod.) a zabezpečovacích, respektive ochranných zařízení, ať již mechanických, technických nebo kamerových. Rozhodující význam tu mají údaje s vazbami na ovládací, případně kontrolní centra zejména technických prostředků. Vždy by se mělo jednat o prostředky certifikované a se stanovenými systémy ověřování spolehlivosti. Bezpečnost informatická Ačkoli je v tomto sledu uvedena jako poslední, její význam neustále roste. Představuje především ochranu všech druhů informací, a to včetně těch, které rozhodují o vztazích klienta s dalšími subjekty. Tedy přesně v souladu s hlavním úkolem bezpečnostních služeb - ochranou oprávněných práv, zájmů a majetku klienta. Informace získaly v průběhu posledních několika desítek let z majetkového hlediska rozhodující význam a ten nadále roste. Hlavními zásadami informatické bezpečnosti jsou: ■ dostupnost - právo přístupu vymezených osob k vymezenýminformacím, ■ důvěrnost - vymezení okruhů osob s rozdílnou mírou odpovědnosti, tedy i přístupu k informacím vyššího a nejvyššího řádu, ■ integrita - soulad všech informací vedených v informačních systémech tak, aby byla vyloučena jakákoli pochybnost o informacích poskytovaných uživatelům, ■ odpovědnost - osobní vztah uživatelů informačního systému vůči majiteli informačního systému s jediným cílem: nepřipustit únik informací, ať již legální, či dokonce nelegální cestou. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) Nad rámec uvedených dílčích bezpečností, tvořících podstatnou část bezpečnosti jako systému, je nutno uvést i bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Celé spektrum bezpečnostních opatření tvořících systém BOZP je dáno riziky jednotlivých typů činností vykonávaných v rámci pracovního procesu. Jedná se o čtyři kategorie souvisejících hodnocených rizik: a) kategorie pracovních rizik I. - žádná podstatnější rizika ohrožující zaměstnance, Kap. 1. Problematika bezpečnosti objektů__ b) kategorie pracovních rizik II. - rizika přijatelná, c) kategorie pracovních rizik III. - vztahuje se k rizikům, jejichž omezení vyžaduje používat v průběhu pracovní doby osobní ochranné pracovní pomůcky (dále jen OOPP); v podmínkách bezpečnostních služeb mohou být do této kategorie zařazeni psovodi bezpečnostní služby, případně pracovníci doprovázející peněžní či jiné významné zásilky, d) kategorie pracovních rizik IV. - týká se takových pracovních činností, u nichž může dojít i přes použití dosažitelných OOPP ke škodlivé expozici organismu, ať už vlivem fyzikálních (záření, vibrace), biologických, chemických, psychických či jiných druhů nadprahových zátěží. Požární ochrana (PO) Komplex ustanovení k požární ochraně vychází ze zákona o požární ochraně, z vyhlášky Ministerstva vnitra ČR o požární prevenci a z dalších souvisejících předpisů. Na rozdíl od předcházejících typů bezpečností jsou ustanovení k požární ochraně závazná. Tento stav vychází z několikasetleté historie požární ochrany. Ve smyslu uvedených předpisů jsou objekty na základě v nich provozovaných činností rozděleny na: ■ objekty bez zvýšeného požárního nebezpečí (bez ZPN), ■ objekty se zvýšeným požárním nebezpečím (se ZPN), ■ objekty s vysokým požárním nebezpečím (s VPN). Z tohoto rozdělení vychází i rozdílná míra prevence PO závazná pro vlastníky i uživatele objektů. V návaznosti na předchozí odstavce je nezbytné shrnout, že všechny typy bezpečnosti vycházející z analýzy bezpečnostních rizik tvoří základní osnovu důležitého řídícího dokumentu podnikatelských a dalších subjektů, tzv. bezpečnostní politiky. U nás již existují špičkové bezpečnostní služby, které tento řídící dokument dokážou klientům navrhnout a komplexně zpracovat s tím, že do něj jednak zahrnou postupy a prostředky k dosažení garantované bezpečnosti a jednakv něm vyčíslí náklady související s nabízenou úrovní služeb. Jinými slovy, pokud bezpečnostní služba nabídne v rámci výběrového řízení potencionálnímu klientovi kvalitnější ostrahu, respektive komplexnější ochranu jeho opodstatněných práv, zájmů a majetku, bude oproti jiným Kap. 1. Problematika bezpečnosti objektů bezpečnostním agenturám, nabízejícím služby na nižší odborné úrovni, žádanější, a to i při vyšších finančních požadavcích. Na základě závěrů bezpečnostní politiky je pak možno navrhnout bezpečnostní projekt, po jeho schválení a realizaci zpracovat projekt skutečného provedení technologií a následně celý cyklus uzavřít dokumentací o převzetí bezpečnostních zařízení do trvalého užívání. Použitá literatura FORMER, Fredegar: Aktuálně i v bezpečnostních službách - základní terminologie. In: Bezpečnost s profesionály. Čís. 1. KPKB ČR. Praha 2011. Str. 15-16. 1.2 Identifikace rizik, hrozeb a zranitelností Milan Říha, Ladislav Sieger, Pavel Pikola Základ chybného plánování a organizace jakékoli ochrany spočívá většinou v chybné, nebo dokonce žádné analýze bezpečnostních potřeb. Při analýze musejí být definovány úseky ochrany, druhy hrozících nebezpečí, jejich potencionální zdroje a možné následky. Prvním krokem analýzy musí být tedy konstatování: a) co má být chráněno (budovy, místnosti, zařízení atd.), b) před čím (vloupáním, požárem atd.), c) které osoby musí být chráněny, d) jakým způsobem ochranu zajistit. Při analýze možných původců událostí musíme rozlišovat osoby nejen na oprávněné, částečně oprávněné a neoprávněné, nýbrž i podle jejich původu či poslání, např. vlastní pracovníci (programátoři nebo operátoři), návštěvníci, zákazníci, dodavatelé, servisní technici. Jen tak lze stanovit adekvátní ochranná opatření, ať pomocí různých nosičů identity nebo odpovídajících předpisů (např. že žádný technik údržby se nesmí nacházet sám v místnosti s počítači). Je důležité, aby jednotlivá rizika byla posouzena z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu, neboť nebezpečí číhá všude a možných následků může být mnoho. Ale jak velká je pravděpodobnost, že v konkrétním případě (místo, osoby, okolnosti, doba apod.) vzniknou takové následky a jak velké a nákladné mohou být? Diagram analýzy rizik se člení do oddílů „zásadní rizika", „hodnoty, které mají být chráněny" a „konkrétní rizika". Jestliže je analýza rizik určena například jen pro plánování systému kontroly přístupu,