Degradace půd a
deforestace
ENS124 - Globální environmentální problémy
Tomáš Chabada 273763@mail.muni.cz
Čo nás čaká
● Biomy
● Krajinný pokryv a jeho změny
● Půda
● Degradace půd
● Lesy a jejich využití
● Deforestace
Biomy, krajinný pokryv a jeho změny
Biomy ( Myers & Spoolman, 2014)
Zdroj: UNCCD.
Global Land
Outlook. 2017
Zdroj: UNCCD.
Global Land
Outlook. 2017
Zdroj: FAO. 2021
Půda, Degradace půd
Degradace půd
● Půdní eroze
● Desertifikace
● Přepásání
● Zasolování půd
● Podmáčení (Zamokřování)
● Deforestace
● Zhutnění půdy
● Okyselování
● Kontaminace půdy
(těžkými kovy a pesticidy,
dusičnany…)
● Úbytek organické hmoty
(úbytek půdního
organického uhlíku a
biologické rozmanitosti
půdy)
Zdroj: IPBES.
The
assessment
report on
Land
Degradation
and
Restoration.
2018.
Zdroj: IPBES.
The
assessment
report on
Land
Degradation
and
Restoration.
2018.
Typy půdní degradace
Půdní eroze
● Ztráta půdy - pohyb půdních částic, hlavně povrchové vrstvy a orinice
● Erozí mizí průměrně 2,5 cm půdy za 25 let (Pimentel 2010)
● Obnova 2,5 cm půdy trvá průměrně 500 let (Pimentel 2010)
● Ročně se ztratí 30-40 mld. t. ornice (Moldan 2015) - ztráta půdy z hektaru
10-35 t ročně (Pimentel 2010)
● Z 14,7 milionů km2
zemědělských půd ohroženo 9 mil. (1,7 mil. vážně
ohrožených půd)
Škody způsobené erozí
Desertifikace
● ohroženo 70% suchých oblastí = ¼ půd (Moldan 2015)
● Ekosystémy aridních a semiaridních oblastí – ⅓ zemského povrchu
● 90 % postižených oblastí leží v rozvojových zemích
● sociálně–ekonomické dopady – chudoba, hladomor (UNCCD udává 250
mil. ohrožených obyvatel)
● nejvíce ohrožená Afrika (pás Sahelu), problémy na všech kontinentech
Přepásání
● Přímá příčina desertifikace
● Pastvina = obnovitelný zdroj X překročení kapacity pastviny
● Poškození pastviny
○ vodní a větrná eroze
○ zhutnění půdy
○ invaze určitých druhů
● Původně divoká zvířata; dnes dobytek na 42 % pastvin
Zhutnění půdy (Kompakce)
● Vystavení povrchu půdy tlaku
○ využívání těžké techniky při hospodaření + orba za mokra
● Snížení pórovitosti, propusnosti a zvýšení objemové hmotnosti.
○ Nižší dostupnost vody a kyslíku → omezení kořenového růstu
● Zhutněná půda pojme méně vody → zrychluje se povrchový odtok
○ větší riziko povodní a záplav + zvýšení eroze.
● Snížená samočistící schopnost půdy a její okyselování
● V takových půdách je potlačen život zhoršením vzdušného, vodního
a teplotního režimu půdy.
Chemická degradace
● Ztráta živin a organického uhlíku, zasolování a znečištění půdy
cizorodými škodlivými látkami (doprava, těžba)
● Zejména způsobena nadměrným hnojením, postřiky, pěstováním
stále stejných plodin, atmosférická depozice
● Okyselování půd (kyselé deště)
● Hromadění fosforu
● Pěstování bavlny
○ 10 % pesticidů + 25 % insekticidů
● Ohrožena převážná část půd světa - 3 mil. km² silně poškozeny
Zasolování a podmáčení půd
● při zavlažování zemědělsky využívaných ploch
○ 20% zem. půd je zavlažováno = 45 % světové produkce
○ po odpaření vody soli a jiné látky zůstávají v půdě
● zpomalení růstu rostlin, nižší výnosy, poškození půdy
● UN: do 2020 ⅓ obdělávané půdy degradována zasolením
● Čína, Indie, Egypt, Pakistan, Mexiko, Austrálie, Irák
● Snahy sůl vypláchnout - problém podmáčení
○ slaná voda se akumuluje v podzemí + úhyn rostlin
● Snížení úrody - 10 % zasolování + 10 % podmáčení
● Salinita půdy každý rok vyřadí z produkce až 1,5 milionu ha orné půdy
Zdroj: FAO. 2021
Těžba a degradace půdy
● Povrchová těžba X Podzemní (hlubinná) těžba
● Zamoření okolní půdy těžkými kovy a chemikáliemi skrze
kontaminovanou vodu (např. Ajka)
● Těžební procesy → nesmírné množství vody k oddělení hodnotných
kovů či nerostů od písku či kamene za vzniku hlušiny
● Úniky jedovatých látek a likvidace biotopů
○ vliv na kvalitu života obyvatel, krajiny i na druhovou rozmanitost.
(např. těžba tantalové rudy vedla k obrovským propadům v
populacích goril).
● Při těžbě může docházet k vystavení nezdravým dávkám radioaktivity
(např. kontaminace pitné vody a půdy v Nigeru)
Zdroj: FAO. 2021
Zdroj: IPBES.
The
assessment
report on
Land
Degradation
and
Restoration.
2018.
Zdroj:
UNCCD.
Global Land
Outlook.
2017
Zdroj: FAO. 2021
Zdroj: FAO. 2021
Zdroj: FAO. 2021
Lesy a jejich využití. Deforestace
Zdroj: FAO. 2021.
Degradace lesů (Spoolman, Myers)
Deforestace (Spoolman, Myers)
● Extenzivní kácení a vypalování lesů za účelem vytvoření ploch pro
pěstování plodin, chov dobytka, pro dopravu a rozšiřování sídel a pro
těžbu surovin
● Důsledky:
○ Eroze svrchní lesní půdy - zamezuje obnovení lesů
○ Znečištění ovzduší a vod
○ Růst rizika povodní, požárů
○ Ničení a degradace (na nižší úroveň) habitatů pro stovky a tisíce druhů
○ Fragmentace habitatů - snižuje možnosti migrace, obživy či péče o mláďata
pro mnohé druhy, “rozplétá” propojené ekosystémové služby.
Deforestace
● Historie lidstva - zmenšení rozlohy o 40 % (antropocén = ¾)
● Dlouhodobý vliv lidí
○ za 8000 let člověkem odstraněna ½ původních lesů
● 70 % lesů - ohroženo degradací
● Změna tempa a lokality deforestace
○ před 20. stol. lesy mírného pásma (Asie, Sev. Ame., Evropa)
○ od pol. 20. stol. tropické země (Brazílie, Indonesie)
○ Problém biodiverzity
Důsledky lidské činnosti
● Při současném tempu deforestace bude do roku 2030 odlesněno
dalších 40 % zůstavajících nedotknutých lesů !
● Původní tropické lesy mizí nejrychleji, ročně ubývá 10-15 mil. ha.
○ Většina tropických deštných pralesů zmizne nebo bude zásadně
poškozena v průběhu 20 - 40 let
● 25 zemí - lesy úplně zmizely, v 29 dalších až 90 %
● SAm a Evropa – zvětšují se lesní plochy, ale v minulosti byl velký
úbytek. Nové lesy často jen málo připomínají původní lesy.
● Zhoršení kvality lesních ekosystémů
○ fragmentace, imise, eutrofizace, změna klimatu
Tropické deštné lesy
● 2 % plochy Země, 50 % ze všech druhů rostlin a zvířat pevniny
● Polovina je již odlesněná či zničena (většina po 1950)
● Až ¼ druhů zde může vyhynout do konce 21. stol.
● Kromě přímého odlesňování jsou ovlivněny i klimatickými procesy.
Např. Amazonský prales se díky postupnému vysychání (méně lesa =
méně srážek) a oteplování půdy postupně mění na savanu → tou se
většinově může stát již v roce 2080.
● Odlesňování vysušuje půdu a vrchní vrstva tak může být odplavena,
nebo → odfouknutá stává se tropickou savanou, nebo pouští
● Ztráta ekosystémových služeb
80% of deforestation between 2010 and 2030 is likely to happen in just 11
places. These are the "deforestation fronts." (WWF)
Příčiny deforestace
● 5F Food, Feed, Fibre, Fuel, Forest Products
● Do 2050 - potřeba o 70 % více jídla (živočišné produkty)
● Přímé příčiny
○ Rozvoj infrastruktury; Expanze zemědělství; Těžba dřeva
● Základní příčiny
○ Demografická změna; Ekonomický rozvoj; Technologické změny;
Politiky a instituce; Kulturní změny
● Před 1990 - státem řízená deforestace (vnitřní kolonizační programy)
● Po 1990 - podnikově řízená deforestace (dopyt po komoditách)
Příčiny deforestace
Typický průběh odlesnění:
○ Těžba dřeva → Pastevectví → Zemědělství a produkce biopaliv
→ přesun dál
○ Těžba dřeva - zahraniční společnosti + dotace
○ Pastevectví - odstranění vegetace + spasení
○ Zemědělství - pár let - málo živin
● Latinská Amerika (Amazonie) - dobytek, pěstování sóje
● Juhovýchodní Asie (Indonésie, Malajsie) - palma olejná, kaučuk,
kokos
● Afrika- ilegální těžba, zemědělství, dřevěné uhlí
Lesy a změna klimatu
Sekvestrace (vázání) skleníkových plynů
● v klimaxovém stadiu ekosystému (lesy nerostou ani se nijak
významně nemění) jsou emisně neutrální
● Při odlesňování nastávají emise a po zalesnění rostoucí lesy vážou
CO2
- tzv. propad CO2
.
● Problém - odlesňování je rychlejší než zalesňování !!! - akcelerace
klimatických změn
● Principy omezování emisí REDD+ (Reduction of emissions from
deforestation and forest degradation).
Poškození lesů změnou klimatu - např. jehličnaté severské lesy
Řešení problémů
● Ochrana území → nárazníkové zóny
● Selektivní těžba, Zákaz holosečí ve svazích
● Plantáže na odlesněných nebo degradovaných plochách
● Certifikace produktů
● Řízené požáry
● Kostarika - od 80. let - zdvojnásobení plochy lesů
○ ochrana s nárazníkovými zónami + dotace
● Green Belt movement - Wangari Maathai (Kenya)
ZdrojeASSESSMENT, Millennium Ecosystem. Millennium Ecosystem Assessment (MA):
Strengthening Capacity to Manage Ecosystems Sustainably for Human Well-Being.
World Resources Institute, 2003.
Glopolis. Atlas půdy. Fakta a čísla o zemi, půdě a životě. 2018. Dostupné zde:
https://glopolis.org/_publications/atlas-pudy
FAO. The state of the world´s forests 2012. Available at
http://www.fao.org/publications/sofo/en/
FAO. The state of the world´s forests 2016. Available at
http://www.fao.org/publications/sofo/en/
FAO. The state of the world´s forests 2018. Available at
http://www.fao.org/publications/sofo/en/
FAO. The State of the World’s Land and Water Resources for Food and Agriculture –
Systems at breaking point. Synthesis report 2021. Rome.
HITE, Kristen A. a John L. SEITZ. Global issues: an introduction. Fifth edition. Chichester:
Wiley Blackwell, 2016. ISBN 978-1-118-96885-7.
Zdroje
MIDDLETON, Nick. The global casino: an introduction to environmental issues. Fifth
edition. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2013. ISBN 978-0-415-82662-4.
MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Druhé, rozšířené a upravené vydání. Praha:
Karolinum, 2015. s. 205-221
MYERS, Norman a Scott SPOOLMAN. Environmental issues & solutions: a modular
approach. International edition. Australita: Brooks/Cole, Cengage Learning, 2014. s.
225 - 260
STEVENSON, Hayley. Global environmental politics: problems, policy, and practice.
Cambridge: Cambridge University Press, [2018]. ISBN 978-1-107-12183-6.
United Nations Convention to Combat Desertification. Global land outlook. 2017. Available
at https://www.unccd.int/publications/global-land-outlook
United Nations Convention to Combat Desertification. https://www.unccd.int/