IUI U N I Politika klimatu od summitů COP k místním iniciativám Ing. Dominika Tóthová, Ph.D. Dominika.tothova@econ.muni.cz Struktura -Vznik a vývoj politiky klimatu -Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, panel IPCC a COP -Zelená dohoda pro Evropu a klimatická neutralita -Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima 2 MUfll Základní pojmy na začátek Skleníkové plyny C02 ekvivalent Adaptace Mit'9ace Uhlíková neutralita Klimatické finance "UNI Adaptační nebo mitigační opatření? Mitigační opatření - uhlíková daň - systémy pro obchodování s emisními povolenkami -využívání obnovitelných zdrojů energie -elektrifikace dopravy - zalesňování - poplatky Adaptační opatření zelené střechy ve městech zakládání tůní pro udržení vody v krajině zavádění odolnějších plodin v zemědělství protipovodňové zábrany změny pěstovaných plodin přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů M U Emise skleníkových plynů dle sektorů ekonomiky v ČR EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V ČR PODLE SEKTORŮ NA OSOBU Celkové emise ČR za rok 2018 Nezobrazujeme emise z lesnictví a využití půdy, více v doprovodném textu. Odpadové hospodářství 4,4 % Zemědělství Spalování v průmyslu Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství Jiné 7,2 % Zpracování oceli a kovů 5,4 % Co znamená CCbeq? Zatímco energetika, doprava a další oblasti, v nichž je zásadní spalování, produkují přímo emise C02, v zemědělství a odpadovém hospodářství jde především o emise metanu (CH4) a oxidu dusného (N20). Ty se přepočítávají na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný oteplující efekt (ekvivalent CO;). VERZE 2021 06 II LICENCE CC BY 4,0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-cr-detail Výroba a úprava paliv 4,5% Teplárny 9,6 % Elektrárna Počerady 4,3 % Elektrárna Prunéřov 3,5 % Elektrárna Tušimice 3,4 % Elektrárna Chvaletice 3,4 % Elektrárna Mělník 2,8 % Elektrárna Kladno 1,5 % Elektrárna Dětmarovice 1,0 % Ostatní elektrárny 5,5 % Automobilová doprava 9,2 % Nákladní a autobusová doprava 5,2 % Letecká doprava 1,0 % Jiná doprava 0,3 % UÍJ I zdroj dat: Evropská agentura pro životni prostředí EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ SVĚTA Celkové roční emise podle světových regionů za rok 2012 měřené v gigatunách C02eq* ASIE 24,1 (52,5%) SEVERNÍ AMERIKA 6,9 (15,0%) EVROPA 5,9 (12,9%) Čína 12,2 (26,7%) Spojené státy americké 6,2 (13,4 %) Evropská unie 4,6 (10,1 %) Evropa mimo %) I 1.30 (2,8 %) Asie mimo Činu, Indii a Rusko 8,7 (18.8%) JIŽNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA 3,4 (7,4 %) AFRIKA VERZE 2021 01 18 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-svet ROCNI EMISE NA OBYVATELE imnycceqj Austrálie a Nový Zéland Severní Amerika (mimo USA) Spojené státy americké Rusko Evropská unie Čína Evropa (mimo EU a Rusko) Jižní Amerika Asie (mimo Činu a Indii) Indie Afrika I 10 3 ) RUSKO 2.3 (5,1 %) AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND 0,7 (1,5%) * Jednotka C02eq označuje emise CO2 + emise methanu, N2O a dalších skleníkových plynů přepočtené na ekvivalentní množství CO2 zdroj dat Evropská agentura pro životni prostředí U l\l I MEZINÁRODNÍ KLIMATICKÉ DOHODY Časová osa zachycující klíčové události světového úsilí v ochraně klimatu nabízí přehled hlavních mezinárodních klimatických setkání, jejich aktérů a výstupů. KONFERENCE, SUMMITY, JEDNÁNÍ NEBO PANELY označují setkání aktéři utvářejících klimatickou politiku (zejména politiků či zástupců nevládních organizácia byznysu) První světová klimatická konference v Ženevě Svolaná Světovou meteorologickou organizací (WMO), účastní se vědecká komunita, hlavním výstupem je rozhodnutí o vzniku mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) SETKÁNÍ / Vzniká Mezivládní panel / pro změny klimatu (IPCC) / Založen WMO a Programem OSN pro životní prostředí / (UNEP) Jde o apolitický orgán / sdružující vědce. Každých pět let vydává zprávu o stavu klimatu. Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro, též známá jakc Summit Země Svolaná OSN, účastní se 172 zemi a zástupci nevládních organizací. Výstupem je ustanovení Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). První" konference smluvních stran (COP) UNFCCC v Berlíně IPCC Mezivládní panel pro změny klimatu Intergovernmental Panel on Climate Change UNEP Program OSN pro životní prostředí United Nations Environment Programme WMO Světová meteorologická organizace World Meteorological Organization UNFCCC Rámcová úmluva OSN o změně klimatu United Nations Framework Convention on Climate Change COP Konference smluvních stran Conference of Parties VÝSTUPY MEZINÁRODNÍ SMLOUVY (mnohostranná dohody, úmluvy, protokoly) stanovují obecný rámec k jehož naplňovaní se aktéři zavazují. POLITIKY (legislativní opatrenia nástroje, konkrétní akce) slouží k naplňování závazků, plynoucích z mezinárodních smluv, v kontextu konkrétní země Vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Shoda na nutnosti řešit klimatickou změnu, povinnosti států poskytovat přehled o svých emisích a účastnit se každoročních konferencí (COP) Platná doposud- COP 3 v Kjótu COP 16vCancúnu COP 21 v Paříži Kjótský protokol Mezinárodní smlouva k UNFCCC. Průmyslové země se v ní zavázaly snížit emise skleníkových plynů 0 5,2%. Nyní už neplatí, nahradila ji Pařížská dohoda Systém EU obchodování s emisemi (ETS) Zaveden Evropskou komisí s cílem podpořit snížení emisí o 40% do roku 2030. Fungujlcl doposud. Pařížská dohoda Mezinárodní dohoda k UNFCCC, která navazuje na Kjóto, Podepsána 192 zeměmi, stanovuje cíl udržet oteplení pod 2 °C, a snažit se o nepřekročení 1,5 °C. Píatna doposud- Zelený klimatický fond Zavazuje průmyslově rozvinuté země k přispívání financí do fondů, které jsou využívány k financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích. Fungující doposud. VERZE 2021-10-17 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/svetove-dohody IPCC Zvláštní zpráva 1,5 "C Shrnující vědecká zpráva pro vlády obsahující cesty k udržení oteplení pod 1,5 X a klimatické scénáře dopadů otepleni, pokud dojde k překročení této hranice. Zelená dohoda pro Evropu Klimatická politika Evropské komise směřující k dlouhodobě ekologicky udržitelné, bezuhlíkové ekonomice. Vprocesu přípravy. zdroj dal: OSN, IPCC, COP 1UÍI I 1988 Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) - panel složený z vědců a expertů ze 195 zemí světa - z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu - pravidelně připravuje hodnotící zprávy, technické a speciální zprávy, které se věnují jednotlivým klíčovým problémům z oblasti změny klimatu ipcc Uíl I Hodnotící zprávy IPCC zpracovává každých 5 let IPCC (první 1990, poslední 2021/2022) podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury výsledkem spolupráce předních světových klimatologii s vládními experty 4 oddíly: - WG1 - Fyzikální základy - WG2- Dopady, adaptace a zranitelnost - WG3 - Mitigace -Souhrnná zpráva Všechny zprávy zde IIIIUMI 1992 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu - UNFCC (United Nations Framework Convention on Climate Change) - přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 - Rámec pro mezinárodní vyjednávání o řešení problémů spojených se změnou klimatu _ _ • principu mezigenerační spravedlnosti • principu společné, ale diferencované odpovědnosti • principu potřeby chránit zejména ty části planety, které jsou více náchylné na negativní dopady změn klimatického systému • principu tzv. předběžné opatrnosti -4 principy: 10 MUNl COP - Conference of Parties -navazující konference smluvních stran UNFCCC -nejvyšším správním orgánem úmluvy - úkolem je vytvářet shodu na řešeních a naplňovat cíle úmluvy pomocí konkrétní právních úprav -Významné: - COP 3 - Kjótský protokol -COP 21 - Pařížská dohoda -COP 26 - Glasgow íl U íl I 1997 Kjótský protokol přijat 1997, platnost 2005 závazky: • 1. kontrolní období 2008-2012 - do konce 2012 snížit emise skleníkových plynů snížit o 5,2 % ve srovnání 1990 • 2. období 2013-2020 - snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990 ale nepřipojily se všechny státy z 1. období. není závazná pro rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky (Čína, Indie, Brazílie) Odkaz na dokument zde 2015 Pařížská dohoda iMdiiurib unieb lonférence sur les Changements Climatiques 2015 COP21/CMP11 Paris france v i. > - po roce 2020 nahrazuje Kjótský protokol - Cíle: Udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin. Sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu. - do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990 12- odkaz na dokument zde MUÍJ i Kjótský protokol x Pařížská dohoda Kjótský protokol -již neplatí - nízký počet států se závazky - neúčast největších znečišťovatelů - různě kladené podmínky na rozvinuté a rozvíjející se země - přístup stanovení závazků shora Pařížská smlouva - stále platná - podepsána všemi smluvními stranami UNFCC -významná změna pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů - přístup stanovení závazků zdola 14 MUNl 2018 - IPCC 1.5 - Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C - Dosud vypuštěné emise zatím nepovedou k oteplení vyššímu než o 1,5 °C. - Negativní dopady oteplení o 2 °C či více by byly výrazně vyšší, než při oteplení o 1,5 °C. - Emisní scénáře, které omezí oteplení na 1,5 °C, vyžadují snížení emisí skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. 15 MUNl 6. IPCC zpráva -IPPC AR6 WG1, 2 - Intergovernmental Panel on Climate Change, Assessment Report 6, Working group 1, 2 - podepsány všechny vlády světa -zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje - zatím vyšly: - WG1 - Fyzikální základy Fyzikální aspekty změny klimatu - data o teplotách, srážkách, citlivosti klimatu, dynamice ledovců, stovky výsledků modelů budoucího klimatu - WG2- Dopady, adaptace a zranitelnost Dopady a rizika změny klimatu Víme toho už dost. ipcc INTERGOVERNMENTAL PANEL ON CMfT13TE CtlSIl^e Climate Change 2021 The Physical Science Basis Summary for Policymakers 16 MUNI COP 26 -tzv. mediální COP - podepsán Glasgow Climate Pact - bere na vědomí důležitost vědy pro efektivní policy making z hlediska klimatické změny - směřování úsilí k omezení oteplení na 1,5 °C - nutnost zvýšeného úsilí během kritické dekády do roku 2030 - aktualizace národních cílů jednou ročně (místo jednou za pět let) - urychlení odklonu od výroby elektřiny z uhlí - uznává, že klimatická změna způsobuje škody ztráty - podepsány i další dohody - např. dohoda o zastavení deforestace, závazek snižování emisí metanu a dohoda o odklonu od uhlí (ale vždy jen některé státy) -dále se řešilo - čl. 6 Pařížské dohody - obchodování s mitigačními výstupy - Klimatické finance - závazek 100 mld. dolarů ročně od r. 2023 - otázka tzv. ztrát a škod nji Dopady klimatických jednání - má to smysl? -trh často předbíhá legislativu -závazky v mezinárodních klimatických smlouvách vágní -složitost vyjednávání, nalezení shody - možnost tvorby konkrétní legislativy -klimatická litigace - klimatické žaloby 18 M U N I ČR v kontextu mezinárodních jednáních o klimatu -vystupuje jako součást EU - problém klimatických financí - "Já jsem ve svém vystoupení mluvil o tom, že musíme k tomu přistupovat racionálně a nemůžeme být jediní, kteří dělají tahle opatření, která mají negativní dopad na ceny energií, na náš průmysl, naši zaměstnanost," řekl Babiš. (Premiér o Glasgow) 19 MUNl Politika klimatu v EU Klimaticko-energetický balíček EU 2020 Klimaticko-energetický rámec EU 2030 Zelená dohoda pro Evropu Fit for 55 Pakt starostů a primátorů Klimaticko-energetický balíček EU 2020 -soubor legislativních předpisů -Cíle: • snížit emise skleníkových plynů EU o 20 % v porovnání s úrovní roku 1990 • zvýšit podíl obnovitelných energií ve spotřebě energie v EU na 20 %; • zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 %. • Cíl pro emise skleníkových plynů byl naplněn v roce 2016! Na evropské Klimaticko-energetický rámec EU 2030 - původně: snížit emise skleníkových plynů EU o 40 % v porovnání s úrovní roku 1990; -zvýšit podíl obnovitelných energií ve spotřebě energie v EU na 32 %; -zvýšit energetickou účinnost v EU o 32,5 %. - nově: Evropská komise navrhla zvýšit cíl v oblasti emisí skleníkových plynů na 55 % (součást Zelené dohody pro Evropu) i y schváleno členskými státy EU 0 I B 2030: the next steps for EU climate and energy policy Zelná dohoda pro Evropu (Green Deal) -Cíl: transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje -strategie pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku -jedna z priorit Evropské komise na období 2019 - 2024 23 Zvýšen ambic EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 Dodávky íisle ddslupné a bezpečné Energie Aktŕuizace průmyslu pře ůisle oběhová hos-podarstvi Staval -a renovoval za ůcinneno využíváni energie a zdrojů Mobilizace výzkumu i podpora irc-vdci Transformace ekonomiky LU pro udržitelnou budoucnost Ochrana a obnova ekosystémů a biologická rozmanitosti .Od zemědělce ke- spotřebiteli-': spravedlivý a zdravy- po:ravinovy tysiem šermy k iruoinimu prostředí Urychleni prechodu k udržitelné- a inteligentní mobilile Financování transformace Nikdo nesmí zůslal opomenut (spravedlivý prechod) EU Jako ý lo bálu i lid r I evropský | klimatický pakt dokument zde uii i Zelná dohoda pro Evropu (Green Deal) - závazek všech 27 členských států EU, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent - závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti roku 1990 (Source http://www.goodfriendconsulting.com) 24 MUNI Klimatická neutralita EU - opatření - investovat do technologií šetrných k životnímu prostředí, - podporovat průmysl ve vývoji inovací, - zavádět čistší, levnější a zdravější formy soukromé a veřejné dopravy, -dekarbonizovat odvětví energetiky, -zajistit vyšší energetickou účinnost budov, -spolupracovat s mezinárodními partnery na zlepšení celosvětových norem v oblasti životního prostředí. 25 MUNl Fit for 55 -součástí širší strategie Evropské unie k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 - EU se zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 -návrh opatření, soubor legislativních opatření -Tri časti: - Tržní mechanismy - Cíle a regulace - Podpůrná opatření 26 MUNl FIT FOR 55: PŘEHLED NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ OFakta o klimatu TRŽNÍ MECHANISMY Revize EU ETS ETS / Emissions Trading System Sektory zahrnuté do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) by mely snižovat emise rychleji, konkrétné do roku 2030 dosáhnout snížení o 61 % oproti roku 2005 {dosavadní cil byl 43 %). Volné alokace povolenek by mely být postupně nahrazovány mechanismern CBAM a ukončeny do roku 2035. Zahrnutí letecké a námořní dopravy do EU ETS Do EU ETS byly dosud zahrnuty lety v rámci EU, nyní by však došlo i k zahrnutí mezinárodních letů evropských aerolinek (prostřednictvím mezinárodní schéma Corsia). EU ETS by také pokrýval 100 % emisí z námořní dopravy uvnrtř EU a 50 % mezi EU a jinými státy, s postupným náběhem systému mezi lety 2023 a 2026. CÍLE A REGULACE Revize nařízení o sdílení úsilí ESR / Effort Sharing Regulation Stavebnictví, doprava, zemědělství a odpadové hospodářství nejsou zahrnuty v EU ETS a zodpovědnost za snižováni emisi v těchto odvětvích nesou jednotlivé státy Dosud bylo cílem snížit emise v těchto sektorech o 29 %, nyní by státy mely snížit emise o 40 % do roku 2030 (oproti 2005). Cíle pro jednotlivé země se liší a závisí na HDP na osobu. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED / Renewable Energy Directive Podii obnovitelných zdrojů na spotrebe energie v EU by měl být zvýšen na 40 %, pro ČR by to znamenalo navýšení na 28-30 % (dosavadní cíl byl 22 %). Cílem je také transformace energetického systému, aby dokázal efektivně integrovat větší podíl obnovitelných zdrojů, včetně podpory akumulace energie. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Vznik Sociálního klimatického fondu Některá tržní opatřeni mohou vést k neúmernému dopadu na určité skupiny ve společnosti. Sociální klimatický lond posiluje solidaritu a umožňuje přímou podporu nízko příjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a mikropod-nikúm zasaženým obchodováním s emisemi v doprave a ve stavebnictví. Fond bude financován výnosy z aukcí nových emisních Dovolenek. Rozšíření EU ETS O Silniční dopravu a budovy Od roku 2026 by měl vzniknout doplňující systém pro obchodováni s emisemi v silniční dopravě a ve stavebnictví, do kterého by byli zahrnuti dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce (nikoli přímo domácnosti nebo uživatelé silniční dopravy). Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 203D {oproti 2005). Uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM / Carbon Border Adjustment Mechanism Dovozci cementu, hnojiv, oceli, hliníku a elektřiny (2 % importů) by nově museli při dovozu do EU nakoupit CBAM certifikáty podle množství skleníkových plynů vypuštěných při výrobě daných komodit, a byli by tak stejně zatíženi poplatky za emise jako ti. kteří dané produkty vyrábějí v EU Revize směrnice o energetické účinnosti EED / Energy Efficiency Directive Revize klade důraz na energetické úspory a nově stanovuje cíl snížit spotřebu primární energie o 39 % do roku 2030 (oproti hodnotám v prorůstovém scénáři). Také stanovuje povinné roční úspory 1,5 % konečné spotřeby (oproti dosud plánovaným 0,8 %). Revize nařízení o využívání půdy a lesnictví LULUCF / Land Use, Land Use Change and Forestry Revize řeší, jak zahrnout emise z využívání půdy a lesnictví do emisních cílů EU a jednotlivých států. Pro Česko to znamená zahrnuti emisí z rozpadu smrkových lesů, které v posledních letech zvyšují emise ČR o cca 5-7 %. Dále revize hledá způsoby, jak zvýšit kvalitu a množství lesů a dalších přírodních pohlcovačů uhlíku Posílení Modernizačního fondu a Inovačního fondu Modernizační fond je program na podporu modernizace energetiky a zvýšení energetické účinnosti. ČR ž něj může v letech 2021-2030 využit výnosy z dražby 200 milionů emisních povolenek. Inovační fond usiluje o podporu průlomových inovaci potřebných k dosažení klimatické neutrality a jeho prostředky by podle návrhu byly navýšeny taká. 27 Revize směrnice o zdanění energie ETD / Energy Taxation Directive Cílem revize je vytvořit soulad mezi zdaněním energie a klimatickými cíli EU, odstranit některé zastaralé výjimky a celkově zjednodušit a zpřehlednit systém dani. Danové sazby maji být založeny na energetickém obsahu paliv a jejich vlivu na životní prostředí. Letecká a námořní paliva již nebudou od dani osvobozena VERZE 2022-01 -20 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/fi1-for-55-opatreni Lesní strategie EU V současnosti je situace v lesnictví v jednotlivých státech velice odlišná, cílem strategie je překlenuti rozdílů, koordinace na úrovni EU a větší soulad s klimatickou politikou. Strategie usiluje o posílení adaptability lesů a schopnosti jejich přirozené obnovy, navrhuje finančně motivovat pro správce a vlastníky k udržitelnému hospodaření a lépe chránit pralesy a další cenné ekosystémy. Předpisy a normy pro snižování emisí z dopravy Soubor obsahuje návrhy na snižování emisní intenzity dopravy technologicky neutrálním způsobem: revizi norem emisí C02 pro automobilovou dopravu {včetně zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035), předpisy k vytváření infrastruktury pro dobíjeni nebo doplňování vodíku a iniciativy pro přechod na udržitelnější letecká a námořní paliva. UÍJ I zdroj dat: Evropská komise Pakt starostů a primátorů Covenant of Mayors for Climate & Energy EUROPE -dobrovolná iniciativa měst, obcí a Evropské komise -vznik v roce 2008 -Cíle: - snižovat emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 - zvyšovat odolnost a připravovat se na nepříznivé dopady klimatických změn - řešit energetickou chudobu jako jeden celek - do 2 let od vstupu do Paktu je zpracován Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP) 28 MUNl 1) Strategie - Vize, koordinace, organizace, personální zajištění, implementace, monitoring 2) Výchozí emisní bilance (BEI) 3) Hodnocení rizik a zranitelnosti 4) Mitigační opatření 5) Adaptační opatření PRŮVODCE „JAK VYTVOŘIT AKČNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNOU ENERGII (SEAP)" Paolo Bertoldi. Damian Bornas Cayueta. Suvi Monni, Ronatd Piers de Raveschoot Covenant of Mayors Committed to local sustainable energy EUR 24360 EN - 2010 IJRC EUROPEAN COMMISSION 29 MUNI Přínosy SECAP -Ochrana obcí proti změně klimatu - celkové snížení emisí skleníkových plynů - návrh adaptačních opatření - návrh mitigačních opatření - Ekonomické výhody - nalezení slabých míst a zajištění budoucích finančních zdrojů prostřednictvím úspor energie a výroby energie z místních zdrojů - lepší energetická účinnost a úspory ve vyúčtování za elektrickou energii - Přístup ke státnímu/evropskému financování projektů - navržení zdrojů financování - připravenost pro lepší využití dostupných finančních zdrojů (místních, grantů EU a finančních programů); - Dopad na obyvatele - účast občanské společnosti, zlepšení místní demokracie 0 - zlepšení zdraví a kvality života místního obyvatelstva M U l\l I Děkuji za pozornost.