BOLÍVIE Květen 2022 INDIÁNSKÁ POPULACE V LATAM ¢Cca 42 milionů lidí v roce 2010 ¢80% z toho v Mexiku, Guatemale, Peru a Bolívii ¢Tvoří cca 8% populace LatAm ¢Otázka identity/etnicity ¢Ve stejnou chvíli až 17% extrémně chudých infographic-indigenous-peoples-of-latin-america-worldbank-mapa.jpg infographic-indigenous-peoples-of-latin-america-worldbank-urban.jpg Indiani-mesta.jpg block_1.jpeg ZÁKLADNÍ OTÁZKY ¢Jak je možné zvýšit míru sociální inkluze? ¢Jak je možné dosáhnout zlepšení situace indiánské populace při respektu jejich kultury? ¢Jak překonat bariéry v rámci společnosti? ¢ BOLÍVIE ¢Jako člověk s indiánskou identitou identifikuje až 40-60% obyvatel (odhad dle sčítání 2017 je 48%) ¢36 různých indiánských skupin ¢90% indiánské populace tvoří Aymarové a Kečuové ¢Po dlouhou dobu indiánské skupiny marginalizovány, zemi vládla bílá elita ¢ Pueblos_originarios_de_Bolivia.png 5aef6907e35fd6b51b4474030fc3ec57--bolivia-charts.jpg 7677818-Cholas-watching-the-dancing-0.jpg 435cfb35e4572614c5b712caa90516e5.jpg ZEMNÍ PLYN JAKO DETERMINANT BOLÍVIJSKÉ POLITIKY ¢Bolívie má druhé největší zásoby plynu v LatAm ¢Přes 80% rezerv v regionu Tarija, 10% v Santa Cruz ¢V roce 2003 velké protesty proti rozhodnutí o vývozu plynu – tvrdě potlačeny ¢Prezident Gonzáles de Lozada donucen odstoupit, po něm odstupuje i Mesa ¢Výsledkem byl nástup Moralese Bolivie-mapa.jpg EVO MORALES ¢Vůdce cocaleros, angažmá v protestech proti vládě ¢Aymara ¢První prezident indiánského původu v Bolívii ¢Velmi blízko k Chávezovi, až do konce v roce 2019 byl jedním z mála podporovatelů venezuelského režimu ¢Pro-indiánský, sociální model vlády ¢Nacionalizace příjmů z nerostných surovin a jejich využití k sociálním projektům ¢Za jeho vlády slušný ekonomický růst, který byl doprovázen poklesem chudoby FOTO-NOTA-2-PAGINA-2.jpg SPORY V ROCE 2008 ¢Opět především o zemní plyn ¢Regiony na něj bohaté chtěli více autonomie – srážky s odpůrci a násilí ¢Prezident proti nim nasadil armádu, podařilo se zažehnat ¢Někteří autoři upozorňovali, že země byla na pokraji rozkladu ¢Tenze přetrvává ÚSTAVA Z ROKU 2009 ¢Schválena většinou 59% obyvatel ¢„Skoncování s kolonialismem“ ¢Výrazné posílení práv indiánské populace + více autonomie ¢Bolívie jako plurinacionální stát ¢Pozemková reforma ¢Odpor v oblastech obývaných převážně bělošskou populací, odpor katolické církve 2009-bolivia-referendum-departments.PNG WIPHALA 1476265918_284325_1476268107_noticia_normal.jpg VOLBY 2019 ¢Morales oznámil, že bude opět kandidovat, ale výsledek byl nejistý ¢Evidentní ztráta podpory i v horách (např. v El Alto), lidem se nelíbí obcházení ústavy ¢Referendum 2016 o více mandátech těsně odmítnuto, kontroverzní rozsudek Ústavního soudu povolil kandidovat ¢Morales hrál hodně na „indiánskou kartu“, přispíval k dalšímu dělení společnosti ¢Po volbách rozsáhlé protesty, podezření z podvodů ¢Nakonec na nátlak armády Morales odstupuje a prchá do Mexika (listopad 2020 návrat do Bolívie) JEANINE ÁÑEZ ¢Stala se dočasnou prezidentkou v roce 2019 ¢Technicky až několikátá v řadě ¢Nepříliš vstřícná indiánské části populace – v řadě případů ¢Zastřelení indiánů v Senkabě ¢V březnu 2021 zatčena – soud ohledně nekonstitučního převzetí moci ¢ LUIS ARCE ¢Vítěz voleb v říjnu 2020, člen MAS, bývalý ministr hospodářství ¢Získal 55% hlasů ¢Slíbil sjednotit zemi ¢Zatím se příliš neděje – amnestie pro sympatizanty MAS ¢Pronásledování minulé vlády – „kruh vyřizování si účtů“ ¢Justiční reformu mu shodila vlastní strana ¢Čistky na ministerstvech, v centrální bance… ¢V březnu 2021 špatné výsledky MAS v lokálních volbách ¢Otázka vztahu s Moralesem? ¢ PŘÍSTUP K MOŘI ¢Bolívie jej ztratila v 19. století – Chile – válka o ledek ¢Od té doby snaha se k moři dostat, vytvořit koridor ¢V roce 2018 MSD v Haagu rozhodl, že Chile nemusí Bolívii přístup umožnit ¢Již dříve dohoda s Peru ohledně přístavu Ilo, v roce 2010 posílena ¢V březnu 2021 na Den moře prezident Arce představil plán jednání s Chile – to odmítlo Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky