LATINSKÁ AMERIKA A ČESKÉ ZEMĚ V KONTEXTU GLOBÁLNÍCH DĚJIN

Latinská Amerika, vše na jednom místě pto turisty a cestovatele

¢Jaký je ekonomický význam LA?
¢
¢Pozice LA v globální ekonomice?
¢
¢
¢
¢

¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢Velký trh – 679 milionu obyvatel (Evropa 741)
¢
¢Brazílie 213 milionu obyvatel, HDP: 1 445 miliard USD (srovnatelné s Ruskem), polovina HDP JA
¢
¢Významný vliv USA, v posledních letech Číny
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
Pořadí
Kontinent
HDP (US$miliard)
1
Asie
36 764
2
Severní Amerika
26 803
3
Evropa
23 499
4
Jižní Amerika
3 244




VÝZNAM PRO SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM
¢Třetina světových zásob sladké vody
¢
¢Pětina lesů
¢
¢12 % světové orné půdy
¢
¢Mimořádná biodiverzita
¢
¢Značné zdroje spojené s těžebním sektorem

MIMOŘÁDNÉ PŘÍRODNÍ ZDROJE
¢49 % světových zásob stříbra (Peru, Chile, Bolívie, Mexiko)
¢
¢44 % světových zásob mědi (Chile, Peru, v menší míře Mexiko)
¢
¢33 % světových zásob cínu (Peru, Brazílie, Bolívie)
¢
¢22 % světových zásob železa (Brazílie, Venezuela, Mexiko)
¢
¢20 % světových zásob ropy (Venezuela)
¢
¢Přírodní zdroje a zemědělství představuje více než 70 % vývozu

ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE
¢12 % světové zemědělské produkce
¢
¢Brazílie největším světovým producentem kávy, soji, cukrové třtiny
¢Argentina mezi pěti největšími producenty soji, kukuřice
¢Mexiko největším producentem avokáda
¢Kolumbie mezi pěti největšími producenty kávy, avokáda
¢Kostarika největší vývozcem ananasu
¢Ekvádor největším vývozcem banánů
¢
¢Rýže, kakao, fazole, rajčata, banány, dýně…
¢
¢Brazílie největším producentem kuřecího masa a druhým největším hovězího masa
¢Argentina čtvrtým největším producentem hovězího masa

¢
¢V průběhu 20. století - hlavní čs. partneři v LA – jaké země a proč?
¢
¢
¢
¢
¢

¢
¢Meziválečné období – Argentina, Brazílie
¢
¢Po válce – Argentina, Brazílie
¢
¢Od roku 1960 – Brazílie, Argentina
¢
¢Specifická pozice Kuby (mimo statistiky obchodu s LA)
¢
¢Po roce 1989 – zcela dominantní pozice Brazílie
¢
¢
¢
¢

¢
¢Jaká je pozice LA v současné čs. zahraniční politice?
¢
¢Kolik procent obchodní výměny tvoří obchod s LA?
¢

SOUČASNÝ STAV
¢LA má pro českou ZP marginální význam
¢
¢Ztráta významu po roce 1989 – nekoncepčnost
¢
¢Radikální proměna politiky vůči Kubě
¢
¢Ústup z ekonomických pozic
¢
¢Pokles diplomatického zastoupení – kde?
¢
¢
¢

DIPLOMATICKÉ ZASTOUPENÍ
¢Uzavření ZÚ (Montevideo 2009, San José 2010, Caracas 2011, Bogota 2010 znovuotevření 2012)
¢Velvyslanectví v 7 zemích:
¢Argentina
¢Brazílie
¢Chile
¢Kolumbie
¢Kuba
¢Mexiko
¢Peru
¢
¢LA součástí Amerického odboru

EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE
¢Nejdůležitější část české ZP
¢
¢Seznam prioritních zemí MZV: Brazílie a Mexiko
¢
¢Velmi malý rozsah – měně než 1 %
¢
¢Brazílie: 0,2% českého vývozu
¢
¢




EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE
¢Potenciál růstu
¢„Československo“ známou značkou
¢Tradice českých výrobků
¢Rychle rostoucí ekonomiky (Peru, Kolumbie)
¢
¢Negativní faktory
¢Konkurence – ústup z pozic v 90. letech
¢Absence dlouhodobé strategie vůči regionu
¢Protekcionismus (mimořádně vysoká cla)
¢Nestabilita prostředí (střídání vlád radikálně odlišných orientací)
¢
¢

DALŠÍ VÝVOJ
¢multilateralismus (EU)
¢
¢Malý zájem českých médií x jiné kanály (technologie, proces globalizace)
¢
¢Propagace LA kultury: kulturní instituty, filmové festivaly, nárůst migrantů, neformální prostory
¢
¢atraktivita regionu (kultura, cestovní ruch)
¢
¢Akademický zájem – tradice
¢
¢

AKADEMICKÝ ZÁJEM
¢Ve srovnání s jinými regiony více expertů (xAFR)
¢Tradice
¢Hispanistika od meziválečného období
¢Politický význam po kubánské revoluci
¢
¢Středisko ibero-amerických studií, FF UK, Praha
¢sias.ff.cuni.cz – 1967 – Josef Opatrný
¢
¢Katedra politologie – iberoamerická studia, FF UHK – Jan Klíma
¢
¢Další pracoviště, spíše jednotlivci (hydrolog a geograf Bohumír Jánský - PřF UK)

DĚJINY VZTAHOVÉ PROBLEMATIKY A JEJÍ VÝZKUM
¢
¢Dějiny zahraniční politiky a vzájemných kontaktů
¢
¢Archiv MZV
¢Národní Archiv
¢Archiv bezpečnostních složek
¢Paměti, cestopisy, dobový tisk
¢
¢Digitalizace http://archiv.ucl.cas.cz/index.php
¢

PERIODIZACE
¢Koloniální období
¢
¢1820-1918
¢
¢1918–1938
¢
¢1948-1968
¢
¢1969-1989
¢
¢1989-
¢
¢

KOLONIÁLNÍ OBDOBÍ
¢Systematická kolonizace Španělů z Karibiku – Mexika – dále na jih
¢Portugalsko Brazílie
¢
¢Ostatní země od 17. století v oblasti Karibiku
¢Británie (Belize), Francie (Saint Domingue, Guayana), Holandsko (Surinam, Curacao), Švédsko
(Guadeloupe)
¢
¢Jaké plodiny pocházejí z LA?
¢
¢

KOLONIÁLNÍ OBDOBÍ
¢
¢
¢

KONTAKTY V KOLONIÁLNÍM OBDOBÍ
¢
¢První česky psaná informace o americkém kontinentu vydaná tiskem – Spis o Novém světě- 1506 –
Plzeň – Mikuláš Bakalář
¢
¢Od počátku 16. století byl do Španělské Ameriky zákaz přístupu cizinců
¢
¢První návštěvníci z Českých zemí na počátku 16. století – odborníci na dolování z oblasti Krušných
hor
¢
¢Až do druhé poloviny 17. století pouze jednotlivci
¢
¢
¢
¢

KONTAKTY V KOLONIÁLNÍM OBDOBÍ
¢
¢První skupiny obyvatel českého původu od 2. poloviny 17. století – jezuitští misionáři
¢
¢1678-1767 působilo v Novém světě asi 160 jezuitů z České provincie – stavitelé, lékárníci, lékaři
¢Film Mise (1986)
¢
¢Josef Neumann – spis o Tarahumarských povstáních
¢
¢Samuel Fritz – zakreslil mapu Amazonky
¢
¢V 18. století obchod s českým sklem
¢
¢
¢
¢
¢
¢

TADEÁŠ HAENKE
¢1761-1816
¢Botanik, lékař, etnograf
¢Účastník výpravy A. Malaspiny
¢Pětiletá expedice (1789-1794),
¢mapující západní pobřeží JA
¢Haenke expedici opustil, usadil
¢se v Bolívii
¢
¢Kontakty s evropskými botaniky – posílal do evropských muzeí minerály, rostliny…
¢popsal řadu neznámých rostlin - objevil viktorii královskou, dělal objevy s chilským ledkem
¢
¢
¢
¢
¢

VZNIK SAMOSTATNÝCH LA STÁTŮ
¢
¢V první třetině 19. století
¢
¢Důsledkem prohlubující se krize Španělského království – z nejbohatší země Evropy, zaostalou
periferií – kreolské elity si uvědomovaly nevýhodnost závislosti
¢
¢Výsledkem zásadní politické, ekonomické a sociální změny
¢
¢
¢

VZNIK SAMOSTATNÝCH LA STÁTŮ
¢
¢Zánik starých tržních mechanismů
¢Nové vládnoucí třídy
¢Politická nestabilita
¢Zaostalost, pomalá industrializace
¢Velmi malá hustota zalidnění (1800 – 19 milionů)
¢https://www.youtube.com/watch?v=CECuCSwydpk
¢Imigrace
¢Roste vliv evropských velmocí: V. B. (ekonomický) a Francie (kulturní)
¢
¢

TERMINOLOGIE
¢
¢Hispánská Amerika
¢
¢Iberoamerika
¢
¢Latinská Amerika
¢
¢
¢
¢

KONTAKTY V 19. A NA POČÁTKU 20. STOLETÍ
¢
¢19. století: první skupiny emigrantů
¢
¢Výrazná většina směřovala do USA
¢
¢Výjimečně do Latinské Ameriky – Brazílie, Argentina, Chile
¢
¢Změna po roce 1921 přísné kvóty do USA (z Československa cca 3000 osob)
¢
¢Vysoce specializování odborníci v cukrovarech, pivovarnictví, strojírenství
¢

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA A LA
¢Jaké byly hlavní motivace kontaktů první ČSR s LA?


NEZÁVISLÉ ČESKOSLOVENSKO
¢Otevřená ekonomika
¢Zdědilo 60–70 % průmyslového potenciálu monarchie
¢nutnost republiku s omezeným vnitřním trhem integrovat do světového obchodu
¢Export průmyslových výrobků x dovoz surovin

HLEDÁNÍ NOVÝCH ODBYTIŠŤ
¢Malá tradice – Rakousko-Uhersko velmi málo aktivní v LA
¢
¢Nová neznámá značka
¢
¢Konkurence Německa, Západní Evropy
¢
¢Tradiční ruský trh paralyzován
¢
¢Rozvoj nových diplomatických a ekonomických vtahů
¢
¢Před hospodářskou krizí tvořil export 30 % čs. HDP
¢
¢30. léta úpadek exportu– problémy tradičních odběratelů hledání nových mimoevropských trhů
¢
¢
¢

NAVAZOVÁNÍ KONTAKTŮ SE STÁTY LATINSKÉ AMERIKY
¢LA v meziválečném období – charakteristiky?


NAVAZOVÁNÍ KONTAKTŮ SE STÁTY LATINSKÉ AMERIKY
¢V roce 1920 cca 90 000 000 obyvatel
¢
¢Velké nerostné bohatství, zemědělské produkty
¢
¢Pokračující industrializace – potenciál pro export
¢
¢Výrazný nárůst ekonomického a politického vlivu USA
¢
¢„amarican way of life“ x stará a svárlivá Evropa

USTAVENÍ RELACE
¢Hlavním motorem relace vždy byla a stále je obchodní výměna
¢
¢1920 Brazílie
¢1921 Uruguay
¢1921 Bolívie
¢1922 Peru
¢1922 Mexiko
¢1924 Argentina
¢1924 Chile
¢
¢mnohdy komplikované určit začátek relace
¢Obě strany uznávaly jiné datum
¢Prezidentský dekret jmenující vyslance x předání pověřovacích listin (datum zaslání kopie x jejich
osobní předání prezidentovi)
¢
¢
¢

DIPLOMATICKÉ ZASTOUPENÍ
¢
¢V meziválečném období latinskoameričtí diplomaté spravovali celý prostor střední Evropy
¢První argentinský vyslanec měl sídlo ve Varšavě (spravoval Československo a Finsko)
¢
¢Chilský, uruguayský vyslanec měli sídlo ve Vídni – neustále na cestách, obtížná komunikace
¢
¢Generální konzuláty
¢
¢Honorární konzuláty – široká síť – německy hovořící obchodníci a průmyslníci židovského původu –
snaha získat společenskou prestiž (majitelé textilních továren, pivovarů)

ČESKOSLOVENSKÁ VYSLANECTVÍ
¢1920 vyslanectví v Brazílii (na dlouhou dobu jediné – generální konzuláty)
¢
¢1927 Mexiko
¢
¢1929 Argentina
¢
¢1931 Chile
¢
¢1935 Venezuela, Kolumbie
¢
¢1937 Peru

NAVAZOVÁNÍ KONTAKTŮ SE STÁTY LATINSKÉ AMERIKY



PRVNÍ POKUSY O KONSOLIDACI EXPORTU
¢Přímý vývoz byl z počátku minimální – role zprostředkovatelů – přístavní centra
¢
¢Jednoznačně nejdůležitější Argentina (polovina vývozu do Jižní Ameriky)
¢
¢Druhé místo Brazílie
¢
¢S velkým odstupem Chile – jako s jediným státem tradičně vysoce pasivní obchodní bilance

VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
¢Rozšíření diplomatického zastoupení
¢
¢Nárůst obchodní výměny s mimoevropským světem (v procentech)
¢
¢

POMĚRNÉ ZASTOUPENÍ LATINSKÉ AMERIKY
¢1929 – vývoz do Latinské Ameriky 2,9 %
¢1935 – vývoz do LA 3,5 % a dovoz 5, 3 %
¢1937 – vývoz do LA 4,4 % a dovoz 6, 2 %
¢
¢Procentuální nárůst neimplikuje růst objemu
¢
¢Vývoz do Asie a Afriky naopak statický
¢
¢Vývoz do Indie (1929 a 1937) – 1, 2 % a 1,3 %
¢Vývoz do Egypta (1929 a 1937) – 1,2 % a 1,0 %
¢Vývoz do Argentiny (1929 a 1937) – 0,9 % a 1,6 %

VLIV HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
¢Ve dvacátých letech čs. aktivní bilance
¢V první polovině 30. let pasivní
¢Ve druhé polovině 30. let znovu aktivní
¢
¢Navzdory procentuálnímu nárůstu obchodu s Latinskou Amerikou – úroveň objemu z roku 1929 byla
dosažena až v roce 1936
¢
¢Vrchol obchodní výměny 1937 a 1938
¢
¢Slibný vývoj zastavil politický vývoj v Evropě
¢

POLOŽKY OBCHODNÍ VÝMĚNY
¢Československý vývoz velmi rozmanitý
¢
¢Železo, stroje, textil, sklo, slad, cukr
¢
¢zbraně (válka o Chaco -  100 000 pušek a kulometů ZB 26 a VZ 24 pro Bolívii)
¢
¢Dovoz zacílen na suroviny a zemědělskou produkci
¢
¢Kůže, vlna, maso, káva, ledek
¢
¢

PŘISTĚHOVALECTVÍ
¢V první polovině 20. let omezení do USA
¢
¢V polovině 30. let: V Mexiku 850 osob, v Brazílii
¢    7 000, v Argentině 30 000
¢
¢Především zkušení dělníci, obchodníci, technici (pivovarnictví, těžba ropy, železnice) – vyjma
PRSP
¢
¢československá vláda neměla zájem na podpoře emigrace – nepodporovala - propaganda proti
vystěhovalectví
¢
¢

PRESIDENCIA ROQUE SAENZ PEŇA
¢Založena roku 1912 v provincii Chaco
¢
¢První české rodiny 1913 – pěstitelé bavlny, kteří neuspěli v Texasu
¢
¢Petr Šašvata z Velkých Bílovice – následně řada krajanů
¢
¢Největší krajanská komunita v Latinské Americe
¢
¢Celkem v Argentině 40 000 osob českého původu
¢
¢https://www.youtube.com/watch?v=LpdYyD0ceYs
¢
¢

PRSP
¢
¢

PRESIDENCIA
¢
¢

BUENOS AIRES CELEBRA REP. CHECA Y ESLOVAQUIA
¢
¢

KULTURNÍ STYKY
¢Řada českých krajanských spolků
¢Sokolské organizace, taneční skupiny
¢Česká vláda vysílá učitele čeština na čtyři místa
¢https://www.youtube.com/watch?v=zwGV7bQpFlU

CESTOVATELSTVÍ
¢Enrique Stanko Vráz – Napříč rovníkovou Amerikou (1900)
¢
¢František Čech Vyšata – Patnáct let v Jižní Americe (1927)
¢
¢Josef Ladislav Erben – Po stopách dobyvatelů, osvoboditelů a diktátorů (1937)
¢
¢František Alexander Elstner – Tango argentino (1942)
¢
¢Alberto Vojtěch Frič – Indiáni Jižní Ameriky (1943)
¢
¢ https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:eae03b30-22bb-11e4-8f64-005056827e52?page=uuid:2d38c080-3ffc-
11e4-bdb5-005056825209

CESTOVATELSTVÍ
¢Alberto Vojtěch Frič (1892–1944)
¢
¢Etnograf, spisovatel, lovec kaktusů
¢
¢Dobrodruh, autor několika knih
¢
¢
¢V letech 1903-1929 podnikl 8 cest do Jižní Ameriky
¢
¢Fotografie, předměty (Náprstkovo Muzeum)
¢
¢Deset let života mezi indiány, zejména v Paraguayi (Čamakoko) – indiánská žena – mnoho potomků

CESTOVATELSTVÍ
Indi promete denunciar a "brasileños invasores" del Chaco - Paraguay.com


CESTOVATELSTVÍ



CESTOVATELSTVÍ
¢Alberto Vojtěch Frič (1882–1944)
¢
¢Checomacoco – organizace podporující paraguayské indiány s českými kořeny – 200 lidí – potomků
Friče – vnuk Rodolfo
¢https://www.youtube.com/watch?v=cBfwp9ikZq4
¢https://www.checomacoco.cz/
¢http://drkrasa.org/storage/checomacoco/checomacoco.htm

CESTOVATELSTVÍ
¢Alberto Vojtěch Frič (1892–1944)
¢
¢Čerwuiš – Červíček
¢
¢Indián kmene Čamakoko
¢
¢
¢
¢Fryč ho v roce 1908 přivezl do Prahy, kde pobýval asi rok
¢
¢Po návratu měl problémy se přizpůsobit domorodému způsobu života – propadl alkohol

NÁSTUP NACISMU
¢Latinskoamerické úřady pomáhaly židům se získáváním víz, vyvážet jejich majetek – častá korupce
¢
¢Silná židovská komunita v LA (Argentina 300 000, hlásí se k židovství asi 180 000, šestá největší
komunita)
¢
¢Březen 1939 vyhlášení Protektorátu
¢
¢Většina států uznala anexi (Argentina, Chile – tamní velvyslanci předali úřad Němcům)
¢

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
¢Mexiko, Uruguay, Paraguay, Peru, Venezuela, Kuba, Panama, Haiti, Dominikánská r. - nikdy
nepřerušily styky
¢
¢duben 1942 – Mexiko a Uruguay prvními státy, které uznaly exilovou vládu v Londýně
¢
¢Červen 1942 silně rezonovala Lidická tragédie
¢
¢Latinskoamerické státy byly neutrální (někdy proněmecky neutrální) – zdráhaly se vyhlásit válku
Ose – americký tlak – Argentina duben 45
¢

BAŤA
¢Jan Antonín Baťa (1898-1965)
¢Po smrti nevlastního bratra Tomáše Bati
¢v roce 1932 šéfem firmy
¢Ve 30. letech pobočky v Latinské Americe
¢1939 emigroval, od roku 1941 žil v Brazílii
¢Kolonizační projekty v horské džungli - podle vzoru Zlína založil řadu měst (Batatuba, Indiana SP,
Mariapolis, Bataguassu nebo Batayporã).
¢Po válce byl jeho majetek znárodněn, v roce 47 odsouzen za kolaboraci - rehabilitace teprve v
minulých letech
¢
¢https://www.youtube.com/watch?v=uDOxYghcT4A

STUDENÁ VÁLKA
¢1947-1991
¢
¢Mnoho konfliktů v zastoupení supervelmocí
¢
¢Ideologicky motivované intervence
¢
¢snaha prokázat univerzálnost liberálního kapitalismu x státní socialismu
¢
¢Zápas o třetí svět - klíčová rovina konfliktu – většina světové populace
¢
¢
¢
¢

TŘETÍ SVĚT
¢Geopolitický pojem
¢
¢První kapitalistický svět a Druhý socialistický svět
¢
¢Od poloviny padesátých let
¢
¢Politický projekt antikolonialismu a nezúčastněných zemí
¢
¢Ekonomický projekt (proto i mimoevropské socialistické země jako Kuba či KLDR)
¢
¢Zjednodušující koncept – rozvojové země – globální jih
¢
¢
¢
¢
¢

STUDENÁ VÁLKA
¢
¢Redefinice úlohy malých států
¢
¢Československo nebylo pouhý závislý satelit – konkurence států v rámci sovětského bloku
¢
¢Jistá autonomie a specifika
¢
¢
¢
¢

VÝZKUM STUDENÉ VÁLKY V LA
¢Politika USA analyzována ze všech úhlů pohledu
¢
¢Politika sovětského bloku dlouho opomíjeným tématem
¢
¢V poslední době na vzestupu – nové archivy, přístupy
¢
¢Pozoruhodné čs. aktivity v rozvojových zemích– málo známé – socialistická alternativa globalizace
¢
¢aktivity poražené strany – odstraněno z postkomunistického diskurzu – polemické
¢
¢Nejen bilaterální vztahy – řada rozličných úrovní
¢výměna expertů, studentů, kulturní politiky, aktivita tajných služeb
¢
¢
¢

VÝZKUM STUDENÉ VÁLKY VE TŘETÍM SVĚTĚ
Kniha Československo a Blízký východ v letech 1948-1989 | Odborná literatura a právnická literatura
Aleš Čeněk

VÝZKUM STUDENÉ VÁLKY VE TŘETÍM SVĚTĚ



DEKOLONIZACE
¢Zájem SSSR o teritoria, která byla do té doby výlučným zájmem Západu
¢
¢Socialismus alternativou ke kapitalismu (který byl ztotožňován s koloniálními mocnostmi)
¢
¢Hospodářský, surovinový potenciál
¢
¢Československo velmi aktivní
¢
¢Blízký východ – podpora Izraele, prodej zbraní Egyptu 1955
¢
¢V čem spočívala úloha Československa?
¢V čem byla specifická?
¢Jaké byly zájmy Československa v LA?
¢

POVÁLEČNÝ VÝVOJ
¢Rychlé obnovení diplomatických a ekonomických vazeb mezi ČSR a LA
¢Obnovení téměř všech diplomatických úřadů
¢S postupující polarizací světa komplikace pro čs. pozici
¢Politický a ekonomický tlak USA na LA vlády
¢
¢1947 Chile přerušuje diplomatické vztahy
¢1948 Kolumbie a Peru zavřely vyslanectví
¢1952 Venezuela přerušila styky
¢
¢

POVÁLEČNÝ VÝVOJ
¢Konec mnoha obchodních smluv, kontraktů
¢
¢Výjimkou peronistická Argentina 1946-55 (lihovar San Nicolás) – obchodní styky – antikomunismus
(restrikce vůči čs. krajanům)
¢
¢Nástup KSČ
¢
¢1948 - pětina zahraničních titulářů podala demisi – Miroslav Rašín
¢
¢Politický exil (Chile 400)
¢
¢

STUDENÁ VÁLKA
¢
¢Československá zahraniční politika nebyla nezávislá (reflexí vztahů SSSR a regionu) – v prvních
dvou dekádách jistá autonomie
¢
¢V období Stalinovy vlády velmi malý zájem o LA – první diplomatické, kulturní mise po r. 1953
¢
¢Výrazná orientace na peronistickou Argentinu - politika tzv. třetí pozice
¢
¢Jacobo Árbenz – dodávka čs. zbraní – záminka k US invazi – červen 1954 první velká operace CIA v
LA
¢

HLAVNÍ RYSY SOV. ZAHRANIČNÍ POLITIKY
¢
¢Nikita Chruščov (1953-1964) – mimořádný nárůst aktivit v zemích třetího světa, štědrá ekonomická
pomoc – mimořádná finanční náročnost – malá rentabilita
¢
¢Leonid Brežněv (1964-1982) – důraz na rozvoj diplomatických a ekonomických styků
¢
¢Ekonomická krize 70. a 80 let – stále větší pragmatismus – slábnoucí ideologizace (vojenské
režimy) důraz na návratnost
¢
¢
¢

HLAVNÍ RYSY ČS. ZAHRANIČNÍ POLITIKY
¢
¢Československá zahraniční politika – kontinuita
¢
¢Po roce 1968 – kádrové čistky ve státních institucích (MZV, StB) – plus emigrace
¢
¢Ochromení aparátu - ztráta jisté omezené autonomie – ČSSR spolu s NDR nejvíce loajálním satelitem
¢
¢
¢

HLAVNÍ RYSY ČS. ZAHRANIČNÍ POLITIKY
¢
¢Několik linií
¢
¢MZV, MZO
¢důraz na obchod
¢
¢
¢MV
¢snaha omezovat vliv USA v regionu a podporovat Kubu – narušování čs. zájmů
¢
¢
¢

SPECIFICKÁ POZICE ČESKOSLOVENSKA
¢Jedna z průmyslově nejvyspělejších zemí SB
¢
¢Široká síť ambasád a ekonomických styků již v meziválečném období
¢
¢V polovině 50. let – vyslanectví: Mexiko, Brazílie, Argentina, Uruguay, Bolívie, Peru, Ekvádor,
generální konzulát v Kolumbii
¢Pozice SSSR a dalších zemí slabší – síť vyslanectví (SSSR: Mexiko, Uruguay, Argentina; Polsko:
Mexiko, Brazílie, Argentina; Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko pouze v Argentině)
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

ČESKOSLOVENSKO V POLITICE SOVĚTSKÉHO BLOKU
¢Strategická, logistická poloha, most mezi Východem a Západem
¢Praha centrem mezinárodních prosovětských organizací
¢Praha jako „rudá Ženeva“ – internacionální prostory
¢
¢Mezinárodní svaz studentstva
¢Mezinárodní organizace novinářů
¢Světový svaz demokratické mládeže
¢Světová odborová federace
¢Otázky míru a socialismu
¢
¢
¢
¢

SPECIFICKÁ POZICE ČESKOSLOVENSKA
¢
¢Československo jako prostředník sovětské diplomacie
¢
¢Aktivity v dalších regionech: Blízký východ, Afrika
¢
¢LA vnímána jako region omezených možností, sféra vlivu USA
¢
¢
¢
¢
¢

ZAHRANIČNÍ POLITIKA LA
¢
¢LA státy – obecně značná diskontinuita (střídání demokratických vlád a vojenských diktatur) –
politická nestabilita
¢
¢Řada autoritářských pravicových režimů – nepřátelský postoj vůči Sovětskému bloku
¢
¢Dominantním faktorem určujícím charakter vztahů byla obchodní výměna - Hlavní obchodní partneři:
Brazílie a Argentina
¢LA státy mnohdy možné vazby se sovětským blokem užívaly jako páku při jednání s USA
¢Několik málo výjimek – možnosti politické spolupráce
¢
¢

KUBA
¢1959-1989
¢
¢
¢
¢
¢

JUAN VELASCO ALVARADO (PERU)
¢1968-1975
¢
¢
¢
¢
¢

SALVADOR ALLENDE (CHILE)
¢1970-1973
¢
¢
¢
¢
¢

SANDINISTÉ  (NIKARAGUA)
¢1979-1990
¢
¢
¢
¢
¢

SÍLÍCÍ KULTURNÍ PROPAGANDA
¢Od poloviny padesátých let – po nástupu Chruščova – sílící zájem o třetí svět
¢
¢Rozporuplné vnímání světa za železnou oponou – silně politizované – svět nevzdělaných barbarů x
utopický ráj
¢
¢Nástroje soft power – k prosazování politických cílů
¢
¢Snaha vytvořit obraz moderní a průmyslové země

SÍLÍCÍ KULTURNÍ PROPAGANDA
¢Návštěvy uměleckých souborů
¢Rozhlasové vysílání
¢Distribuce časopisů (Československý život)
¢Překlady literatury
¢Filmy
¢Výstavy
¢Stipendijní pobyty

VLIV KUBÁNSKÉ REVOLUCE
¢Mimořádné zvýšení zájmu o LA
¢Snaha o posílení politických, ekonomických a kulturních kontaktů s regionem
¢První ucelené koncepce vůči LA
¢Obecné posílení styků s regionem
¢Vzrůst akademického zájmu
¢Španělština politicky protěžovaným oborem
¢Nárůst překladů ze španělštiny
¢Studenti ze zemí LA
¢
¢
¢
¢
¢

ZAHRANIČNÍ VYSÍLÁNÍ ČS. ROZHLASU



ZAHRANIČNÍ VYSÍLÁNÍ ČS. ROZHLASU
¢Radio Praha – založeno 1936
¢Od r. 1937 relace pro LA
¢V období studené války nástroj kom. propagandy
¢Radio Moskva, Radio Berlín
¢Od r. 1958 Latinskoamerická sekce
¢Speciální programy – Kuba (1961), Dom. Rep. (1965)
¢Mimořádný prostor Chile po roce 1973 - navýšení dotace ze dvou na tři hodiny denně
¢kritika porušování lidských práv, rozhovory, divadelní hry
¢Vysílání v guaraní v 80. letech
¢2011 – ukončeno krátkovlnné vysílání, web
¢

ŠKOLSKÁ POLITIKA
¢Univerzita 17. listopadu (1961-1974)
¢Univerzita pro studenty z rozvojových zemí
¢
¢Snaha vychovat komunistické kádry
¢
¢Problémy: kritika politických poměrů (LA studenti), často nevraceli do zemí původu, rasismus
¢
¢Zrušeno z politických a ekonomických důvodů
¢
¢Univerzita položila základy čs. translatologie

PODPORA LA INTELEKTUÁLŮ
¢Materiální, morální
¢
¢Československo sídlem LA exilu
¢
¢Několik významných představitelů LA kultury pobývalo dlouhodobě v Československu, někteří
zanechali písemné svědectví
¢
¢Jorge Amado, Pablo Neruda, Nicolás Guillén, Roque Dalton, Pedro, G. García Márquez

ZIKMUND A HANZELKA
¢Miroslav Zikmund (1919) a Jiří Hanzelka (1920-2003)
¢Cesta z Buenos Aires do Mexika (1948-1950) – mnoho knih, rádio, dokumenty

KUBÁNSKÁ REVOLUCE
¢Zásadní moment studené války
¢Narušení sféry vlivu USA
¢
¢Jedna z historicky mála úspěšných guerillových operací
¢
¢Důvody úspěchu:
¢silná lidová podpora
¢podcenění ze strany USA
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

PRŮBĚH REVOLUCE
¢Odpor vůči diktatuře Fulgencia Batisty
¢Politický teror
¢Potlačování demokratických svobod
¢
¢Studentské hnutí
¢
¢Hnutí 26. července
¢1953 Útok na kasárna Moncada
¢Vězněni – 55 amnestie
¢ Castro známou osobou
¢Odjezd do Mexika
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

PRŮBĚH REVOLUCE
¢Prosinec 1956 – 82 Kubánců na lodi Granma připlouvají na Kubu
¢V čele Fidel a Raúl Castrovi, Che Guevara, Camilo Cienfuegos
¢Partyzánská válka – centrum Sierra Maestra
¢Dobytí měst – demoralizace armády
¢1. 1. 1959 Batista opouští Kubu a povstalci vstupují do Havany
¢Násilí proti kontrarevolucionářům, silná vlna emigrace, zejména na Floridu
¢Fidel Castro (33 let) v čele vlády
¢Uznání revoluční vlády většinou států světa
¢USA nereagovaly – nevnímaly režim jako hrozbu
¢SSSR neviděl v Castrovi spojence
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

ORIENTACE REVOLUCE
¢Znárodňování, pozemková reforma, snaha omezit vliv USA (od r. 1898)
¢ negociace se SSSR – první impulsy z kubánské strany
¢Únor 1960 – obchodní smlouva SSSR-Kuba
¢Od dubna počátky spolupráce à říjen 1960 obchodní embargo USA à intenzifikace
¢
¢Leden 1961 přerušení dipl. styků s USA
¢Duben 1961 – invaze v Zátoce sviní
¢Listopad 1961 – Fidel Castro proklamuje marxisticko-leninistickou orientaci revoluce
¢Říjen 1962 – Karibská krize
¢Postupná diplomatická izolace Kuby v LA
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

REFLEXE V LATINSKÉ AMERICE
¢Mimořádná vlna sympatií napříč politickým spektrem
¢Poprvé v historii různé sektory levice vyjádřily solidaritu
¢V roce 1961 jisté ochlazení – prosovětská orientace
¢Porušování lidských práv - případ Padilla
¢
¢Silný odpor USA – polarizace studené války
¢Snaha zabránit vzniku další Kuby
¢Zvýšení US přítomnosti v regionu
¢ Nárůst antikomunismu – omezení demokracie
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

LATINSKOAMERICKÝ BOOM
¢Zásadní literární fenomén 60. let
¢Vedle kubánské revoluce je to druhý fenomén, který popularizoval LA region
¢
¢Masivní úspěch mladých latinskoamerických autorů – do té doby na okraji zájmu
¢García Márquez, Cortázar, Fuentes, Vargas Llosa
¢Všichni tito autoři silně politicky angažování
¢
¢Polarizace studené války znamenala rozšíření akčního rádia LA umělců
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBA
¢Nejvýznamnější příklad spolupráce
¢Kubánská revoluce vzbudila velký zájem o LA
¢Československo důležité pro šíření sovětského vlivu
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBA
¢Spolupráce na bázi mezinárodní pomoci
¢
¢průmyslové celky
¢
¢zbraně
¢
¢ČSSR vyrobilo bankovky a mince
¢
¢experti, vědci
¢František Kriegel (poradce pro zdravotnictví)
¢Valtr Komárek (ekonomický poradce)
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBA
¢Praha reprezentovala kubánské zájmy v USA či dalších zemích LA
¢Politický přístup – rostoucí kubánský dluh – dodnes ožehavou otázkou
¢Skepse čs. občanů k programům mezinárodní solidarity – „Živíme Kubu, sušíme hubu.“
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KONEC NEZÁVISLÉ KUBÁNSKÉ POLITIKY – SOVĚTIZACE
¢Zpochybňování revoluční cesty od konce 60. let
¢Neúspěchy partyzánů, ekonomické problémy
¢Pomoc ze SSSR
¢Castro podpořil invazi vojsky Varšavské smlouvy – konec kubánského partyzánského vzdoru
¢Přesun spolupráce se Sovětským blokem téměř výlučně do ekonomické oblasti
¢1972: Kuba v RVHP
¢Prosovětská orientace à navazování obchodních a diplomatických vztahů
¢Největší politický partner v LA do roku 1989
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBÁNSKO-ČS. INTERAKCE
¢Desetitisíce Čechoslováků navštívilo Kubu (pracovníci, studenti, doprovod)
¢Mladší na montáže, starší jako experti
¢
¢Desetitisíce Kubánců v Československu
¢převážně mladí lidé
¢Studenti centrem zájmu propagandy
¢Dělníci upozaděni
¢Jen v letech 1978–1989 23 000 kubánských dělníků a dělnic
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBÁNCI V ČESKOSLOVENSKU
¢100 000 občanů vysláno do zemí RVHP (ČSSR, NDR, Maďarsko)
¢
¢Kuba s cílem zvýšení kvalifikace a snížit nezaměstnanost (důsledky porevolučního baby boomu)
¢
¢ČSSR s cílem získat levnou pracovní sílu
¢
¢Textilky, automobilky, sklárny, pivovary
¢
¢https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2022/01/PD_4_21_s46-58.pdf
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

KUBA PO ROCE 1989
¢Konec podpory sovětského bloku – vyklizení čs. pozic – kritika Castrovy vlády
¢
¢Velké ekonomické problémy
¢
¢Pozoruhodná vitalita – odchod Fidela, Raúla
¢
¢Podpora armády
¢
¢Inspirace pro další levicové režimy v LA – socialismus 21. století
¢
¢
¢
¢
¢
¢

TAJNÉ SLUŽBY
¢S ohledem na nedostupnost archivních materiálů jsou aktivity tajných služeb málo známé
¢
¢ABS – přístupné bez jakéhokoliv filtru
¢
¢Složitost intepretace
¢
¢Československo vyvíjelo v LA intenzivní zpravodajskou činnost.
¢
¢Proč a v čem spočívala?
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

TAJNÉ SLUŽBY
¢
¢Rezidentury od padesátých let (Argentina, Brazílie, Mexiko)
¢Nárůst aktivity na počátku šedesátých let
¢1960: Kuba, 1961: Uruguay, Bolívie, Kolumbie, Venezuela, 1962: Chile
¢Široká kontinentální síť – cíle se příliš neměnily
¢Cíle reflektovaly spojenectví mezi SSSR a Kubou
¢Primárním cílem boj proti hlavnímu nepříteli a obrana kubánské revoluce
¢Obhajoba čs. zájmů nebyla cílem
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

TAJNÉ SLUŽBY
¢
¢Směr práce určován KGB
¢Pravidelné konzultace mezi zástupci rozvědek
¢
¢Práce rezidentur: provádění aktivních opatření, získávání konkrétních informací
¢
¢KGB měla přístup ke všem dokumentům, některé informace předávány Kubáncům
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

MÍSTNÍ SPOLUPRACOVNÍCI
¢
¢Nutnost vytvořit efektivní síť spolupracovníků
¢
¢Z levicových a nacionalistických kruhů
¢
¢Zákaz kontaktů s komunisty (přímé vazby na KGB)
¢
¢Kategorie: styk, typ, důvěrný styk, agent
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

MÍSTNÍ SPOLUPRACOVNÍCI
¢
¢Motivace: ideologická shoda, materialistické zájmy
¢
¢StB v LA naverbovala stovky agentů
¢
¢úředníci státního aparátu, novináři, intelektuálové
¢
¢Politici (poslanci, ministři) nebyli vhodní
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

ČESKOSLOVENSKO A OZBROJENÁ REVOLUCE
¢Latinskoamerická revoluční levice závislá na pomoci z Kuby
¢
¢Po karibské krizi v roce 1962 izolace Kuby
¢
¢Linka Praha-Havana – operace MANUEL
¢
¢Aktivity StB na podporu Kuby
¢
¢Úkryt, výcvik
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

LOGISTICKÁ PODPORA KUBÁNSKÉ REVOLUCI
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

PŘÍSTUP ČESKOSLOVENSKÉHO VEDENÍ
¢Kuba měla výrazný vliv na politiku SSSR a ČSSR
¢
¢Snaha SSSR udržet vliv na ostrově – řada ústupků
¢
¢Československo klíčová role prostředníka - nuceno hájit kubánské zájmy
¢
¢Přístup Prahy spíše pasivní
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

DŮSLEDKY
¢Negativní recepce ČSSR
¢dodavatel zbraní,
¢tranzitní centrum guerrilových organizací
¢Některé země vyhrožovaly přerušením diplomatických a ekonomických styků
¢Výrazné ohrožení čs. zájmů v regionu
¢ Československý postoj měl zásadní úlohu v latinskoamerické studenoválečné konfrontaci
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

SALVADOR ALLENDE (1970-1973)
¢Allende vyhrál volby roku 1970
¢Chilská cesta k socialismu
¢Allendeho Chile druhý nejvýznamnější politický partner ČSSR v LA (ne ekonomický)
¢Více pragmatický přístup
¢Chile nemělo mnoho nabídnout
¢Převrat 11. 9. 1973
¢
¢
¢
¢
¢
¢
¢

CHILE PO PŘEVRATU
¢SSSR a další komunistické státy
¢přerušily styky
¢
¢Chile bez ekonomického a
¢strategického významu
¢
¢Propagandistická hodnota
¢
¢Masivní kampaň
¢

AUGUSTO PINOCHET
¢Prezentován jako představitel moderního fašismu, nejbrutálnější diktátor LA
¢Lidsko-právní kampaň v SB
¢

VÝCHODNÍ BLOK A AUTORITÁŘSKÉ VOJENSKÉ REŽIMY
¢Rozdílné přístupy k vojenským režimům
¢
¢Zcela pragmatické zájmy
¢
¢Intenzivní spolupráce v případě Brazílie či Argentiny – nejvýznamnější ek. partneři
¢
¢Poslední argentinská vojenská junta přes 30 000 obětí

INTERPRETACE PO ROCE 1989
¢
¢Pinochetova neoliberální politika - inspirací pro post-komunistické státy (V.B. + Chile)
¢
¢Pravicové skupiny obdivující Pinocheta – represe jako nutné zlo
¢
¢Návštěva Pinocheta v roce 1994
¢

CHILE PO PINOCHETOVI
¢
¢Tranzice - doživotní imunita
¢
¢Ekonomické úspěchy ?
¢
¢Země s nejvyšším HDP na hlavu
¢
¢Obrovské ekonomické rozdíly
¢
¢Protesty
¢
¢Ústavodárné shromáždění

NIKARAGUA
¢Sandinisté měli zájem o všestrannou spolupráci se Sovětkým blokem
¢Omezená pomoc
¢Ekonomický pragmatismus
¢Strach z druhé Kuby

SANDINISTÉ
¢1979-1990 vláda
¢1990-2006 opozice
¢2006- vláda
¢
¢Daniel Ortega a Rosario Murillo
¢
¢Od radikální levice k religióznímu konzervativismu
¢
¢2018 vlna silných protestů

VÝVOJ PO ROCE 1990
¢
¢Zásadní proměna čs. zahraničně-politické orientace
¢Důraz na integraci do západních struktur
¢LA – ústup – nekoncepčnost, diskuze o rušení ZÚ
¢90. léta řada návštěv na úrovni ministrů
¢
¢Po roce 2000 jistý útlum
¢
¢Dominance ekonomických témat
¢
¢V posledních pěti letech postupný vzrůst – investiční projekty čs. firem
¢

LIDSKO-PRÁVNÍ DIPLOMACIE
¢Václav Havel (1996)
Obsah obrázku osoba, obloha, exteriér, oblek Popis byl vytvořen automaticky

LIDSKÁ PRÁVA
¢Klíčové téma české diplomacie
¢Podpora kubánských disidentů (Člověk v tísni)
¢Havlistická tradice x ekonomický pragmatismus
¢

¢Václav Klaus
¢
¢

NÁVŠTĚVY LA POLITIKŮ
¢Luiz Inácio Lula da Silva (2008)
¢
¢

BUDOUCÍ VÝVOJ
¢Multilateralismus – význam pro malé státy
¢Delegace EU zastupuje ČR
¢
¢Dohoda EU-Mercosur (BRAZ, ARG, PAR, UR)
¢Trh 700 milionů obyvatel, ¼ světového HDP
¢Výrazná úspora na clech (4mld EURO ročně) – automobilový průmysl 35 %
¢Dohoda 2019
¢Nebyla doposud ratifikována
¢
¢
¢
¢

SEZNAM LITERATURY
¢Obecné přehledy – NLN
¢Chalupa, Jiří. Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1999.
¢Kašpar, Oldřich. Dějiny Mexika. Praha: NLN, 2009.
¢Klíma, Jan. Dějiny Brazílie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998.
¢Klíma, Jan. Dějiny Latinské Ameriky. Praha: NLN, 2015.
¢Křížová, Markéta, Dějiny Střední Ameriky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016.
¢Roedl, Bohumír. Dějiny Peru a Bolivie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007.

SEZNAM LITERATURY
¢Obecné přehledy – Libri
¢
¢Buben, Radek, Somogyi, Petr. Bolívie. Praha: Libri, 2008.
¢Chalupa, Jiří. Chile. Praha : Libri, 2006.
¢Křížová, Markéta. Dominikánská republika. Praha: Libri, 2010.
¢Křížová, Markéta. Haiti. Praha: Libri, 2009.
¢Křížová, Markéta. Jamajka. Praha: Libri, 2012.
¢Křížová, Markéta. Nikaragua. Praha: Libri, 2011.
¢Opatrný, Josef. Kuba. Praha: Libri, 2002.
¢Opatrný, Josef. Mexiko. Praha: Libri, 2003.
¢Opatrný, Josef. Panama. Praha: Libri, 2004.
¢Zourek, Michal, Uruguay. Praha: Libri, 2014.
¢

SEZNAM LITERATURY
¢Obecné - ostatní
¢Cambridge History of Latin America. Bethell, Leslie (ed.), vol. I-XI. Cambridge: Cambridge
University Press, 1984-2008.
¢
¢Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberomaerikanisté, Praha: Libri, 1998.
¢
¢Opatrný, Josef. Amerika v proměnách století. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-42-7.
¢
¢Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-10-9.
¢

¢Knihy
¢ANDREW, Christopher M. - MITROCHIN, Vasilij. Operace KGB a studená válka. Mitrochinův archiv. 2.
Praha : Rozmluvy, 2008.
¢BORTLOVÁ, Hana. Československo a Kuba v letech 1959–1962. Praha: FF UK, ed. Scholia, 2011.
¢BORTLOVÁ-VONDRÁKOVÁ, Hana (ed.). Španělská vesnice. Reflexe ciziny ve vzpomínkách odborníků na
hispánský svět, Praha: Academia, 2021.
¢ČERNÝ, Karel. Ze zámoří do Čech: čokoláda, čaj a káva v raném novověku, Praha : Academia, 2020.
¢FIELD, KREPP, PETTINA (Ed.): Latin America and the Global Cold War, University of North Carolina
Press, Chapen Hilla, 2020.
¢HANZELKA, Jiří; ZIKMUND, Miroslav, Tam za řekou je Argentina, Praha, Orbis, 1956.
¢OPATRNÝ, Josef (ed.) Las relaciones checo-argentinas. Praha: Karolinum, 2014.
¢OPATRNÝ, Josef, Michal ZOUREK, Lucia MAJLÁTOVÁ a Matyáš PELANT. Las relaciones entre
Checoslovaquia y América Latina 1945-1989 en los archivos de la República Checa, Praha: Karolinum,
2015.
¢NEKOLA, Martin, Operace Kondor: Latinská Amerika ve spárech CIA. Praha : Pražská vydavatelská
společnost Epocha, 2012.
¢RUPPRECHT, Tobias. Soviet Internationalism after Stalin. Interaction and Exchange between the USSR
and Latin America during the Cold War. Cambridge University Press, 2015.
¢ZOUREK, Michal. Checoslovaquia y el Cono Sur 1945–1989. Relaciones políticas,económicas y
culturales durante la Guerra Fría. Praha: Karolinum, 2014.
¢ZOUREK, Michal. Československo očima latinskoamerických intelektuálů 1947-1959. Praha: Runa,
2018.
¢ZOUREK, Michal. Sto let česko-uruguayských vztahů. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021.
¢
¢
¢

SEZNAM LITERATURY VZTAHY
¢
¢ČLÁNKY
¢
¢Bortlová, Hana. Czech Tractors, Cuban Oranges: An Outline of Economic Relations between Socialist
Czechoslovakia and Revolutionary Cuba, Cejiss, 7, 3, 2013.
¢Bortlová-Vondráková, Hana. „Horká krev ve výrobě“ – kubánští gastarbeiteři v Československu jako
příklad pracovní migrace uvnitř socialistického bloku. In: Střed, 2019/2, Praha: Masarykův ústav a
Archiv AV ČR, s. 35–60.
¢Březinová Turbines and Weapons for Latin America: Czechoslovak documentary film propaganda in the
Cold War context 1948-1989, Cejiss, 7, 3, 2013.
¢Křížová  České země v atlantickém prostoru. Limity a výzvy provázaných dějin, Dějiny a současnost,
2019, 41, 5, 2019, s. 10-12
¢Křížová, Markéta - Krátkodobá migrace z českých zemí do Latinské Ameriky v 1. polovině 20.
století: případová studie provázaných dějin. Markéta Křížová. In: Český časopis historický = The
Czech Historical Review Praha : Historický ústav AV ČR Roč. 117, č. 3 (2019), s. 586-612.
¢Marchesi, Aldo -- Zourek, Michal. The New Latin American Left in a polarised Cold War: The story
of Vivian Trías. Cold War History. 2022. sv. 22, č. 1, s. 19--40.
¢Mark, James – Rupprecht, Tobias, The Socialist World in Global History: From Absentee to Victim to
Co-Producer, in: Matthias Middell (ed.): The Practice of Global History. European Perspectives. B
loomsbury 2020.
¢Opatrný, Josef. Czechoslovak-Latin American Relations 1945-1989: The Broader Context, Cejiss, 7,
3, 2013.
¢Pelant, Matyáš. Czechoslovakia and Brazil 1945-1989; Diplomats, businessmen, spies and
guerrilheiros, Cejiss, 7, 3, 2013.
¢
¢

SEZNAM LITERATURY VZTAHY
¢
¢Perutka, Lukáš Do Latinské Ameriky se nestěhujte. Rady československého "globetrottera" Václava
Kotála, Český lid : Czech Ethnological Journal Praha : Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., 2021
0009-0794 Roč. 108, č. 2 (2021), s. 217-238
¢Perutka Lukáš Jižní Amerika a její hospodářství na počátku 20. století pohledem Zdeňka Fafla Český
časopis historický = The Czech Historical Review Praha : Historický ústav AV ČR, 2017 0862-6111
Roč. 115, č. 4 (2017), s. 1046-1074
¢Perutka. Lukáš. Arms for Arbenz. Czechoslovakia's involvement in the Cold War in Latin America,
Cejiss, 7, 3, 2013.
¢Rupprecht, Tobias. Socialist High Modernity and Global Stagnation. A Shared History of Brazil and
the Soviet Union during the Cold War, Journal of Global History, 6, 3, 2011, 505 – 528.
¢Rupprecht, Tobias Pinochet in Prague: Authoritarian visions of economic reforms and the State in
Eastern Europe, 1980-2000, Journal of Modern European History, 2020
¢Zourek, Michal Political and Economic Relations between Czechoslovakia and the Military Regimes of
the Southern Cone in the 1970s and 1980s, Cejiss, 7, 3, 2013.
¢Zourek, Michal, Czechoslovakia and Latin America's Guerrilla Insurgencies: Secret Services,
Training Networks, Mobility, and Transportation. In: Harmer, Martín Alvarez (ed.): Toward a Global
History of Latin America's Revolutionary Left . Gainesville: University of Florida Press, 2021. s.
27--66.
¢Zourek, Michal. Chateau Dobřís: the centre of Latin American Leftist intellectuals behind the Iron
Curtain. Canadian Journal of Latin American and Caribbean Studies. 2019. sv. 44, č. 1, s. 40--61.
¢Žáček, Pavel. Náš soudruh v Havaně. Vznik čs. rezidentury a spolupráce s kubánskou Bezpečností.
In: Paměť a dějiny, 2012, č. 3.

INTERNETOVÉ ODKAZY NA LITERATURU
+DOKUMENTOVÝ SERVER
+ ACADEMIA.EDU, GOOGLE SCHOLAR, HTTPS://LIBGEN.IS/ …..
¢Borlová – Kuba
¢https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/31654/140003981.pdf?sequence=1&isAllowed=y
¢
¢CEJISS – special issue
¢https://www.cejiss.org/2013-volume-7-issue-3
¢
¢Perutka
¢https://toolkit.ecn.cz/img_upload/aefc7cb64ddcad05a6beaedd2bcfcafc/perutka_217-238.pdf
¢
¢FIELD, KREPP, PETTINA (Ed.):
¢http://library.lol/main/C257F447678D574B14761E6829B91991
¢
¢Tobias Rupprecht
¢https://www.academia.edu/1049817/Socialist_High_Modernity_and_Global_Stagnation_A_Shared_History_o
f_Brazil_and_the_Soviet_Union_during_the_Cold_War
¢https://www.academia.edu/44829323/Pinochet_in_Prague_Authoritarian_visions_of_economic_reforms_and
_the_State_in_Eastern_Europe_1980_2000
¢https://www.academia.edu/37498808/The_Socialist_World_in_Global_History_From_Absentee_to_Victim_to
_Co_Producer
¢
¢Zourek
¢https://www.academia.edu/37725812/Chateau_Dob%C5%99%C3%AD%C5%A1_the_centre_of_Latin_American_Lefti
st_intellectuals_behind_the_Iron_Curtain
¢
¢https://www.tandfonline.com/eprint/IWEQH7VVQUTVEWTV3NUQ/full?target=10.1080/14682745.2021.1923697>
¢
¢Žáček
¢https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1203/018-032.pdf
¢
¢