Marek Čejka SÝRIE POLITICKÝ VÝVOJ Etnika na území Sýrie Sýrie součástí Osmanské říše (1516-1917) Osmanská Sýrie a myšlenka Arabského království 1916 – tajná Sykes-Picotova dohoda Mandáty na Blízkém východě Krátkodobá nezávislost Sýrie (4 měsíce v roce 1920) král Fajsal I. Francouzský mandát Sýrie (1920-1946) ◼ Francouzský mandát byl rozdělen na 6 států ◼ Počátek sektářské politiky Komplikovaný vývoj pod Francouzským mandátem ◼ Syrská federace (1922-1924) ◼ Velké povstání proti Francii (1925) pod vedením drúzského vůdce Sultána al-Atraše – brutální francouzské represe ◼ 1930 vzniká republika Sýrie (stále výrazný F. vliv) ◼ 1936 – Syrsko-francouzská dohoda o nezávislosti ◼ 1938/39 – oddělení provincie Hatay a připojení k Turecku ◼ 1940 – Sýrie pod nadvládou Vichystické Francie ◼ 1941 – pokračování mandátu pod Svobodnými Francouzi ◼ 1946 – Francouzská armáda se definitivně stahuje z území Sýrie, konec mandátu, vyhlášení republiky Povstání v Sýrii (1925) • Pod vedením drúzského vůdce Sultána al-Atraše • Zahrnovalo i sunnity a křesťany • Zpočátku velké francouzské ztráty a prohry • Pro nejednotnost nakonec povstalci podlehnou, boje skončí až 1927 • Brutální francouzské represe • Al-Atraš a jeho spojenci odsouzeni k smrti → prchnou do Transjordánska, Atraš umírá až 1982 Další vůdci povstání v Sýrii (1925) Ibráhím Hananu Ajjáš Al-Hadžž Abdelrahmán Fauzí al-Kaukdží Šáhbandar 1946 – plná nezávislost Sýrie a Syrská republika 1946-1963 ◼ republika, demokratické směřování ◼ Od r. 1949 nestabilita a série vojenských převratů ◼ války s Izraelem (1948-9, 1967, 1973) ◼ 1956 – vojenský pakt se Sovětským svazem ◼ 1958-61 – spojení s Egyptem do federace (SAR) – velký zásah pro syrskou demokracii, více sovětský model vlády ◼ 1961-63 další série převratů ◼ 8. března 1963 – krvavý převrat, kterým se dostane k moci strana Baas, vznik Baasistické republiky (oficiálně dodnes) Baasismus (ideologie) a strana Baas ◼ Sekulární arabské nacionalistické hnutí (od 40. let 20. stol.) ◼ Michel Aflaq (1910-1989) – filozof a ideolog baasismu ◼ kombinuje arabský nacionalismus, socialismus a panarabismus ◼ motto baasismu: „jednota, rovnost, socialismus“ ◼ zaměření proti západnímu vlivu ◼ Nejsilnější je baasismus v Sýrii (strana založena 1947) a v Iráku ◼ V Sýrii se dostala strana Baas k moci krvavým převratem v roce 1963 ◼ 1966 – vnitrostranický převrat ve straně Baas (na armádu navázaní Assadovci proti civilnímu křídlu Aflaqovcům) ◼ 1967 – ztráta Golanských výšin (Šestidenní válka) Pansyrianismus (Antún Saade) 1970 – nekrvavým převratem ve straně Baas se šéfem strany a prezidentem stane Háfiz Asad Autokratická vláda Háfize Asada 1970-2000 ◼ Rodina Asadů patří k menšinové náboženské skupině Alawitů ◼ stabilizace země autoritativním režimem, fyzická likvidace opozice ◼ 1973 – další válka s Izraelem ◼ 1976 – intervence v Libanonu (do r. 2005) ◼ orientace na Sovětský svaz ◼ Ekonomika podle sovětského vzoru ◼ 1982 – rozdrcení povstání vedeného syrským Muslimským bratrstvem v Hamě, prakticky kompletní likvidace opozice, včetně neislámské ◼ 1999 – vyvrcholení mocenského boje mezi Háfizem a jeho bratrem Rifátem ◼ 2000 – Háfiz umírá a na jeho místo nastupuje syn Bašár ve věku 34 let ◼ původně měl nastoupit bratr Basil (zemřel 1994 při autonehodě) Hama 1982 Bašár Asad (2000 - ?) Vláda Bašára Asada ◼ Zpočátku nadějná očekávání změny ◼ Jisté uvolnění, neoliberální ekonomické reformy ◼ Režim postupně přitvrzuje ◼ Posilování spojenectví s Íránem a Hizballáhem ◼ 2003,2007 – izraelské bombardování určených cílů ◼ Po r. 2003 – příliv uprchlíků z Iráku ◼ 2005 – atentát na Harírího syrské stažení z Libanonu ◼ tajné věznice USA v Sýrii ◼ 2004 – etnické nepokoje (Kurdové na severu) Bašár Asad a vládní klika Arabské jaro v Sýrii ◼ 15./16. března 2011 – první demonstrace požadující politické změny ◼ duben - Assad slibuje reformy ale nic se neděje, zrušení výjimečného stavu (od 1963) ◼ Permanentní represe proti demonstrantům (v srpnu 2011 odsuzuje OSN) ◼ Čína, Írán a Rusko stojí za Assadem ◼ 29. 7. – zformování Armády svobodné Sýrie (desetitisíce zběhlých vojáků a odpůrců režimu) ◼ Výraznější násilí začne postupně páchat i opozice ◼ Přelom 2011/2012 eskalace napětí Režimní síly • Hlavním cílem je udržení vlády Bašára al-Asada • Hlavní zahraniční podpora: Írán a Rusko • Složení: - Syrská armáda - Národní obranné síly – milice podporující režim - Íránské revoluční gardy - Hizballáh Opoziční síly - Hlavním cílem sesadit Asada - Některé více sekulární, jiné islamistické či radikálně islamistické • Převaha sunnitů (ale i Kurdové, Palestinci a Drúzové) • Podpora: Turecko, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie, USA, SAE, Evropa,… • Složení: - Svobodná syrská armáda (FSA) - Turkmenské brigády atd. Islamisté: - Fronta an-Nusra – syrská Al-Káida, konflikt s ISIS - Islámská fronta – koalice sunnitských islamistických skupin – M. bratrstvo a salafisté (podpora S. Arábie a Kataru) Syrská opoziční koalice • Založena v Kataru v listopadu 2012 • Uznána řadou zemí včetně ČR • Současným předsedou Chálid Chodža • Jsou v ní zastoupeni i členové Svob. syrské armády • V případě svržení režimu má v plánu sestavit dočasnou vládu Kurdské síly – hlavně Jednotky lidové ochrany – YPG • Yekîneyên Parastina Gel - Ozbrojené křídlo kurdské Strany demokratické jednoty (PYD) - Boj proti všem pokusům o ovládnutí syrského Kurdistánu, hlavně proti ISIS - Sekularismus, sami sebe označují za demokratické hnutí - vazby na tureckou PKK (Turci vidí v YPG jen pobočku PKK) - Spory s ostatními frakcemi, Amnesty International obvinila YPG z válečných zločinů Rojava (Rožava) • Autonomní region v severní a severovýchodní Sýrii. • Tři oddělené kantony: Afrin, Cizîrê a Kobani. • Rojava není syrskou vládou oficiálně uznaná jako autonomní území. • správa Rojavy inspirovaná demokratickým konfederalismem anarchisty a sociálního ekologa Murraye Bookchina. • V Rojavě lze taká vidět snahu o rovnost mužů a žen. Syrští uprchlíci Oběti násilí v Sýrii a jeho pachatelé Source: vocativ.com Děkuji za pozornost! Pro další informace sledujte: http://blizky-vychod.blogspot.com Publikace: •Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009) •Izrael a Palestina (2005) •Encyklopedie blízkovýchodního terorismu (2007) •Rabíni naší doby (2010, spoluaut.) •Dějiny moderního Izraele (2011) •Lidé svatých zemí (2012) •Rabbis of our Time (2015, Routledge) •Korán, meč a volební urna (2020)