Preferenční režimy ve WTO Mezinárodní obchodní režim, jaro 2021 Opakování z minula • Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu •Proč to některé státy chtějí? Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu •Proč to některé státy chtějí? •> Stabilita v cenách u zahraničního obchodu •> Splácení dluhu v cizí měně Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu •Co pro to může stát udělat? Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu •Co pro to může stát udělat? •Regulace přesunů kapitálu (ztíží rychlé přesuny a spekulace) •Devizové intervence (nákup/prodej) Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu •Co pro to může stát udělat? •Regulace přesunů kapitálu (ztíží rychlé přesuny a spekulace) •Devizové intervence (nákup/prodej) •Změna diskontních úrokových sazeb (> „levné/drahé peníze“) Opakování z minula •Problém – deviz je omezené množství, úrokové sazby mají vliv na domácí ekonomiku – velké zvýšení pošle zemi do recese! (USA 1979) Opakování z minula •Problém – deviz je omezené množství, úrokové sazby mají vliv na domácí ekonomiku – velké zvýšení pošle zemi do recese! (USA 1979) •Podstata problému - nástroje centrální banky ovlivňují kurz i domácí ekonomiku > může vzniknout nepříjemný tradeoff („Chceme udržet kurz na cenu recese?“) Opakování z minula •Co je měnová autonomie? Opakování z minula •Měnová autonomie – myslí se možnost používat měnovou politiku pro domácí účely •Pokud musíme měnit úrokové míry pro ochranu kurzu – tak měnovou autonomii nemáme, jsme kvůli kurzu nuceni dělat něco, co je pro naši ekonomiku bolestivé Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu • •+ spekulace Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu • •+ spekulace – nákupy nebo prodávání měn v očekávání, že se kurz změní (self-fullfilling prophecy) Opakování z minula •Fixní kurz = závazek státu, že kurz nebude fluktuovat •– v propojeném světě obtížné udržet kvůli přesunům kapitálu a nerovnováh v zahraničním obchodu • •+ spekulace – nákupy nebo prodávání měn v očekávání, že se kurz změní (self-fullfilling prophecy) •Obvykle kombinace – spekulanti reagují na nerovnováhu Opakování z minula •Měnová krize = typicky spekulativní útok > státu dojdou devizy > musí zvýšit úrokové míry > recese •Někdy půjčka od IMF – doplnění devizových rezerv Dluhová krize •- neschopnost státu splácet své závazky •Prakticky vždy se jedná o závazky denominované v zahraniční měně Dluhová krize •Absolutní dluh x dluhová služba Dluhová krize •Udržitelnost dluhu záleží především na: •1) měně, v jaké je dluh denominován Dluhová krize •Udržitelnost dluhu záleží především na: •1) měně, v jaké je dluh denominován •2) úrocích > podílu splátek na HDP Dluhová krize •Udržitelnost dluhu záleží především na: •1) měně, v jaké je dluh denominován •2) úrocích > podílu splátek na HDP •3) velikosti exportu Dluhová krize •Udržitelnost dluhu záleží především na: •1) měně, v jaké je dluh denominován •2) úrocích > podílu splátek na HDP •3) velikosti exportu – ideální je přebytek na běžném účtu, který vydělává devizy na splácení dluhu Dluhová krize •Udržitelnost dluhu záleží především na: •1) měně, v jaké je dluh denominován •2) úrocích > podílu splátek na HDP •3) velikosti exportu – ideální je přebytek na běžném účtu, který vydělává devizy na splácení dluhu • •Dnes – extrémně levné půjčky pro vyspělé státy > bilionové vládní programy v USA – velikost dluhu je čím dál méně důležitá Dluhová krize •Bankrot – stát přestane úplně nebo částečně přestane platit, případně splatí pouze v domácí měně •> Finanční sektor nějakou dobu nebude ochoten půjčovat Dluhová krize •Bankrot – stát přestane úplně nebo částečně přestane platit, případně splatí pouze v domácí měně •> Finanční sektor nějakou dobu nebude ochoten půjčovat •Nebo půjčka + reformní program IMF Dluhová krize •Bankrot – stát přestane úplně nebo částečně přestane platit, případně splatí pouze v domácí měně •> Finanční sektor nějakou dobu nebude ochoten půjčovat •Nebo půjčka + reformní program IMF – stát sníží výdaje, zvýší daně, a začne splácet •- často také odpuštění části dluhu, snížení splátek…. •- často bolestivější! Opakování z minula •Komu státy dluží? Opakování z minula •Komu státy dluží? •„Pořád si jenom půjčujeme, kdy to začneme splácet?“ Opakování z minula •Komu státy dluží? •„Pořád si jenom půjčujeme, kdy to začneme splácet?“ •Co se stane s absolutní velikostí dluhu při vyrovnaném rozpočtu? Krize platební bilance • Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy •Řešení: •Devalvace měny Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy •Řešení: •Devalvace měny > zdraží importy a zlevní exporty Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy •Řešení: •Devalvace měny > zdraží importy a zlevní exporty •Fiskální a monetární restrikce Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy •Řešení: •Devalvace měny > zdraží importy a zlevní exporty •Fiskální a monetární restrikce > lidi zchudnou > menší import; nižší mzdy > větší export Krize platební bilance •Velký převis importu nad exportem – dojdou devizové rezervy •Řešení: •Devalvace měny > zdraží importy a zlevní exporty •Fiskální a monetární restrikce > lidi zchudnou > menší import; nižší mzdy > větší export • •IMF – přechodná půjčka, závazek k reformám – devalvace i restriktivní politika Preferenční zacházení ve WTO • Preferenční zacházení ve WTO •Obecné pravidlo – MFN •> nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem Preferenční zacházení ve WTO •Obecné pravidlo – MFN •> nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem • •Ve WTO ale existují dva režimy preferenčního zacházení, kde k diskriminaci mezi ostatními státy dochází Preferenční zacházení ve WTO •Obecné pravidlo – MFN •> nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem • •Ve WTO ale existují dva režimy preferenčního zacházení, kde k diskriminaci mezi ostatními státy dochází •Pro tyto preference ve WTO existují z MFN výjimky Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody) Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody) •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) • Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody, RTAs) •- NAFTA, EU, MERCOSUR…. •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody, RTAs) •- NAFTA, EU, MERCOSUR…. •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) •- GSP, zvláštní výhody pro LDCs Regionální obchodní dohody (RTAa) • • Typy RTAs •Zóna volného obchodu •Celní unie •Společný trh •Hospodářská unie Typy RTAs •Zóna volného obchodu – volný obchod navzájem (NAFTA) •Celní unie •Společný trh •Hospodářská unie Typy RTAs •Zóna volného obchodu – volný obchod navzájem (NAFTA) •Celní unie – i společná vnější cla (MERCOSUR) •Společný trh •Hospodářská unie Typy RTAs •Zóna volného obchodu – volný obchod navzájem (NAFTA) •Celní unie – i společná vnější cla (MERCOSUR) •Společný trh – i volný pohyb pracovní síly a kapitálu (EU) •Hospodářská unie Typy RTAs •Zóna volného obchodu – volný obchod navzájem (NAFTA) •Celní unie – i společná vnější cla (MERCOSUR) •Společný trh – i volný pohyb pracovní síly a kapitálu (EU) •Hospodářská unie – i společná měna a rozpočet (částečně EU) Typy RTAs •Zdaleka nejčastější jsou zóny volného obchodu (free trade area) •Jenom asi 10 % všech RTAs jsou celní unie •Další stupně prakticky jenom EU Typy RTAs •Zdaleka nejčastější jsou zóny volného obchodu (free trade area) •Jenom asi 10 % všech RTAs jsou celní unie •Další stupně prakticky jenom EU • •Pro funkčnost jakéhokoliv typu je potřeba dohodnout pravidla určování původu Pravidla určování původu •„Jak poznám, že na nějaký produkt se má uplatnit preferenční zacházení?“ > pravidla určování původu Pravidla určování původu •Minimální procento přidané hodnoty vytvořené v preferovaném státě •Kumulativní nebo nekumulativní (Je možné minimální hranici naplnit produkcí v několika státech EU?) Pravidla určování původu •Existují i pro účel rozpoznání, zda zboží pochází z členského státu WTO •Dohoda o určování původu Proč tvořit RTAs? • Proč tvořit RTAs? •1) Jednodušší na dohodnutí než jednání na úrovni WTO – největší rozmach během kolapsu Katarského kola • Proč tvořit RTAs? •1) Jednodušší na dohodnutí než jednání na úrovni WTO – největší rozmach během kolapsu Katarského kola •2) Lze řešit i složitější otázky, které se na úrovni WTO nedaří vyřešit – netarifní překážky, investice… •= nová generace komplexních RTAs (CETA, TPP) • Proč tvořit RTAs? •Politický rozměr Proč tvořit RTAs? •Politický rozměr •– prohloubení aliance (TTIP?) Proč tvořit RTAs? •Politický rozměr •– prohloubení aliance (TTIP?) •– sjednocení národa (Zollverein) •– dekolonizace (South-South obchod) •– „návrat na Západ“ (vstup ČR do EU) • Spory o přínosnosti RTAs •Vytváření obchodu x přesměrování obchodu (a investic) • Spory o přínosnosti RTAs •Vytváření obchodu x přesměrování obchodu (a investic) •= trade creation x trade diversion • •= liberalizace x diskriminace • • Spory o přínosnosti RTAs •Vytváření obchodu x přesměrování obchodu (a investic) •= trade creation x trade diversion • •= liberalizace x diskriminace • • •Přesměrování obchodu je ekonomicky považováno za škodlivé, ale může mít strategický význam • Spory o přínosnosti RTAs •Z pohledu WTO: Building blocks x stumbling blocks • Spory o přínosnosti RTAs •Z pohledu WTO: Building blocks x stumbling blocks • •Vytvoří se několik regionálních skupin, které se potom snáze dohodnou mezi sebou x Vytvoří se několik protekcionistických bloků, které budou usilovat o soběstačnost • Podmínky WTO pro RTAs • Podmínky WTO pro RTAs •Pro schválení má WTO pravidla – mají zajistit, aby RTAs vedly spíše k vytváření než k přesměrování obchodu a aby narušení MFN režimu bylo únosné Podmínky WTO pro RTAs •Pro schválení má WTO pravidla – mají zajistit, aby RTAs vedly spíše k vytváření než k přesměrování obchodu a aby narušení MFN režimu bylo únosné •Každá nově vznikající regionální dohoda musí být schválena Generální radou WTO Podmínky WTO pro RTAs •1) Týká se všeho obchodu (ne jeden sektor) • • Podmínky WTO pro RTAs •1) Týká se všeho obchodu (ne jeden sektor) •- rozdíl oproti vícestranným dohodám WTO! • • Podmínky WTO pro RTAs •1) Týká se všeho obchodu (ne jeden sektor) •- rozdíl oproti vícestranným dohodám WTO! •2) Vnitřní bariéry jsou skoro úplně odstraněny (90 %) v přiměřené době (10 let) • Podmínky WTO pro RTAs •1) Týká se všeho obchodu (ne jeden sektor) •- rozdíl oproti vícestranným dohodám WTO! •2) Vnitřní bariéry jsou skoro úplně odstraněny (90 %) v přiměřené době (10 let) •3) Vnější bariéry v průměru nevzrostou (může být problém u celních unií) • • Podmínky WTO pro RTAs •1) Týká se všeho obchodu (ne jeden sektor) •- rozdíl oproti vícestranným dohodám WTO! •2) Vnitřní bariéry jsou skoro úplně odstraněny (90 %) v přiměřené době (10 let) •3) Vnější bariéry v průměru nevzrostou (může být problém u celních unií) • •WTO je o nově uzavřené RTA notifikována > kontrola souladu s pravidly • • • Podmínky WTO pro RTAs •Reálně – laxně vymáháno, benevolentní přístup – nikdo nechce být ten zlý, kdo někomu jinému zakáže obchodní dohodu Podmínky WTO pro RTAs •Pro rozvojové země tato pravidla neplatí vůbec – mohou uzavírat „neúplné obchodní dohody“ •- například volný obchod jenom pro nějaký produkt, zvýšení vnějších cel u celní unie Podmínky WTO pro RTAs •Pro rozvojové země tato pravidla neplatí vůbec – mohou uzavírat „neúplné obchodní dohody“ •- například volný obchod jenom pro nějaký produkt, zvýšení vnějších cel u celní unie •„= preferenční preference“ • Podmínky WTO pro RTAs •Pro rozvojové země tato pravidla neplatí vůbec – mohou uzavírat „neúplné obchodní dohody“ •- například volný obchod jenom pro nějaký produkt, zvýšení vnějších cel u celní unie •„= preferenční preference“ •Výjimku zakotvila tzv. Enabling clause (viz. dále) Podmínky WTO pro RTAs •Pro rozvojové země tato pravidla neplatí vůbec – mohou uzavírat „neúplné obchodní dohody“ • •Např. MERCOSUR •58 z celkově uzavřených 304 RTAs má tuto speciální povahu • • • Regionální obchodní dohody Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Regionální obchodní dohody •Velká proliferace po roce 2000 reaguje na selhání Katarského kola Historie RTAs • Historie RTAs •Cobden Chevalier 1860 > první éra volného obchodu Historie RTAs •USA – série RTAs v 30s, potom odmlka, nové až v 80s! •- 1985 Izrael, 1988 Kanada > 1995 Nafta Historie RTAs •USA – série RTAs v 30s, potom odmlka, nové až v 80s! •- 1985 Izrael, 1988 Kanada > 1995 Nafta •Japonsko – až po roce 2000 • Historie RTAs •Rozvojové země – nejdříve silně protekcionistické RTAs v 60s – reakce na EHS •= snaha o nahrazování importu na větším území, využít úspor z rozsahu Historie RTAs •Rozvojové země – nejdříve silně protekcionistické RTAs v 60s – reakce na EHS •= snaha o nahrazování importu na větším území, využít úspor z rozsahu •Po neoliberálním obratu snaha o více otevřená uskupení •ASEAN 1992 EU •EHS 1957 EU •EHS 1957 •Celní unie dokončena 1968 EU •EHS 1957 •Celní unie dokončena 1968 •Jednotný evropský akt 1986 > společný trh (práce a kapitál) EU •EHS 1957 •Celní unie dokončena 1968 •Jednotný evropský akt 1986 > společný trh (práce a kapitál) •1992 – EU – unijní občanství, euro EU •EHS 1957 •Celní unie dokončena 1968 •Jednotný evropský akt 1986 > společný trh (práce a kapitál) •1992 – EU – unijní občanství, euro • •Přímý účinek a aplikační přednost unijního práva > řešení netarifních překážek prostřednictvím směrnic a nařízení • EU •EHS 1957 •Celní unie dokončena 1968 •Jednotný evropský akt 1986 > společný trh (práce a kapitál) •1992 – EU – unijní občanství, euro • •Přímý účinek a aplikační přednost unijního práva > řešení netarifních překážek prostřednictvím směrnic a nařízení • •Společná obchodní politika! Vnější dohody EU •Sjednává Komise, dohlíží na ni Rada • • • Vnější dohody EU •Sjednává Komise, dohlíží na ni Rada •Od Lisabonu – možnost jednat o investicích, ale pouze FDI > reálně je vždy potřeba dohodnout se i na portfoliových investicích •> na to EU nemá pravomoc, výslednou dohodu musí schválit národní parlamenty – zdlouhavé a nepraktické • • Vnější dohody EU •Sjednává Komise, dohlíží na ni Rada •Od Lisabonu – možnost jednat o investicích, ale pouze FDI > reálně je vždy potřeba dohodnout se i na portfoliových investicích •> na to EU nemá pravomoc, výslednou dohodu musí schválit národní parlamenty – zdlouhavé a nepraktické •Dohody EU o volném obchodu s Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou • • • Evropa •EU a mimo-unijní evropské země se účastní více než poloviny všech RTAs! • Evropa •EU a mimo-unijní evropské země se účastní více než poloviny všech RTAs! •Asociační dohody, smlouvy se státy okolo Středozemního moře… • • Unijní vs. americké RTAs •Každá velká země má svůj preferovaný styl obchodních dohod •Vnější unijní smlouvy o volném obchodu řeší i životní prostředí, ochranu spotřebitele, práva zaměstnanců, ochranu hospodářské soutěže… Unijní vs. americké RTAs •Každá velká země má svůj preferovaný styl obchodních dohod •Vnější unijní smlouvy o volném obchodu řeší i životní prostředí, ochranu spotřebitele, práva zaměstnanců, ochranu hospodářské soutěže… •USA – jen WTO disciplíny, více do hloubky – duševní vlastnictví, služby, investice Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody) ✔ •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) • Preference pro rozvojové země • Preference pro rozvojové země •= jednostranné výhody • Preference pro rozvojové země •= jednostranné výhody •Mají umožnit rozvojovým zemím snadnější export do vyspělých zemí Preference pro rozvojové země •Jedna z mnoha výhod, která rozvojovým zemím podle práva WTO náleží •Další výhody – typicky znamenají možnost rozvojových zemí praktikovat větší protekcionismus Preference pro rozvojové země •Jedna z mnoha výhod, která rozvojovým zemím podle práva WTO náleží •Další výhody – typicky znamenají možnost rozvojových zemí praktikovat větší protekcionismus •= „zvláštní a diferencované zacházení“ Rozvojové země v GATT •Zezačátku byli signatáři GATT především vyspělé země, rozvojové země měly formálně rovné postavení Rozvojové země v GATT •Zezačátku byli signatáři GATT především vyspělé země, rozvojové země měly formálně rovné postavení •Růst zapojení rozvojových zemí od Kennedyho kola, důraz na „zvláštní a diferencované zacházení“ Rozvojové země v GATT •Zezačátku byli signatáři GATT především vyspělé země, rozvojové země měly formálně rovné postavení •Růst zapojení rozvojových zemí od Kennedyho kola, důraz na „zvláštní a diferencované zacházení“ •UNCTAD, G77 (1964) > rozvojové země ovládly Valné shromáždění OSN • Rozvojové země v GATT •1965: přijata IV. část GATT – obchod a rozvoj •Neobsahuje žádné konkrétní právní závazky! Rozvojové země v GATT •1965: přijata IV. část GATT – obchod a rozvoj •Neobsahuje žádné konkrétní právní závazky! •Ale: „The developed contracting parties do not expect reciprocity for commitments made by them in trade negotiations to reduce or remove tariffs and other barriers to the trade of less-developed contracting parties“ Rozvojové země v GATT •1965: přijata IV. část GATT – obchod a rozvoj •Neobsahuje žádné konkrétní právní závazky! •Ale: „The developed contracting parties do not expect reciprocity for commitments made by them in trade negotiations to reduce or remove tariffs and other barriers to the trade of less-developed contracting parties“ •> první zmínka o tom, že rozvojové země nemusejí liberalizovat zahraniční obchod stejně rychle, jako vyspělé země Rozvojové země v GATT •> rozvojové země sice byly signatáři GATT, ale nečekalo se od nich, že budou snižovat cla a kvóty •> proto málo celních závazků, přetrvávající vysoká protekce Rozvojové země v GATT •> rozvojové země sice byly signatáři GATT, ale nečekalo se od nich, že budou snižovat cla a kvóty •> proto málo celních závazků, přetrvávající vysoká protekce • •Ale vyspělé země stále stanovovaly stejná cla pro vyspělé i rozvojové země, tento postup proto neporušoval MFN! Rozvojové země v GATT •> rozvojové země sice byly signatáři GATT, ale nečekalo se od nich, že budou snižovat cla a kvóty •> proto málo celních závazků, přetrvávající vysoká protekce • •Ale vyspělé země stále stanovovaly stejná cla pro vyspělé i rozvojové země, tento postup proto neporušoval MFN! •> pouze shoda o různě rychlém postupu, ne zásah do zásadních pravidel GATT/WTO Rozvojové země v GATT •1968 – USA zavedly Generalized System of Preferences (GSP) •= všeobecný systém celních preferencí Rozvojové země v GATT •1968 – USA zavedly Generalized System of Preferences (GSP) •= všeobecný systém celních preferencí •Jednodušší přístup rozvojových zemí na americký trh > toto porušuje MFN •USA si pro svůj GSP vyjednaly výjimku = waiver Rozvojové země v GATT •1968 – USA zavedly Generalized System of Preferences (GSP) •= všeobecný systém celních preferencí •Jednodušší přístup rozvojových zemí na americký trh > toto porušuje MFN •USA si pro svůj GSP vyjednaly výjimku = waiver • •Dnes má svůj vlastní GSP většina vyspělých zemí Generalized system of preferences •GSP – jsou to jednostranné politiky jednotlivých vyspělých zemí! •Není to dohoda WTO! Generalized system of preferences •GSP – jsou to jednostranné politiky jednotlivých vyspělých zemí! •Není to dohoda WTO! •Tvůrce GSP si určuje, které země zvýhodní, na které produkty se to bude vztahovat, může to kdykoliv změnit Nevýhody preferencí •Někteří ekonomové preference kritizují a označují je kontraproduktivní • Nevýhody preferencí •Někteří ekonomové preference kritizují a označují je kontraproduktivní •„Uzamčení“ v produkci několika komodit (cukr a banány) • • Nevýhody preferencí •Někteří ekonomové preference kritizují a označují je kontraproduktivní •„Uzamčení“ v produkci několika komodit (cukr a banány) •Vynětí nejcitlivějších komodit – pokud jsou v něčem rozvojové země hodně konkurenceschopné, preferenci jim na to nedáme • • • Nevýhody preferencí •Někteří ekonomové preference kritizují a označují je kontraproduktivní •„Uzamčení“ v produkci několika komodit (cukr a banány) •Vynětí nejcitlivějších komodit – pokud jsou v něčem rozvojové země hodně konkurenceschopné, preferenci jim na to nedáme •Složitá rules of origin – je těžké prokázat, že zboží bylo vyrobeno v rozvojové zemi, která má právo na preferenci • • • • Nevýhody preferencí •Někteří ekonomové preference kritizují a označují je kontraproduktivní •„Uzamčení“ v produkci několika komodit (cukr a banány) •Vynětí nejcitlivějších komodit – pokud jsou v něčem rozvojové země hodně konkurenceschopné, preferenci jim na to nedáme •Složitá rules of origin – je těžké prokázat, že zboží bylo vyrobeno v rozvojové zemi, která má právo na preferenci •Poskytující stát to může kdykoliv změnit > nejistota • • • • Selektivní preference • Selektivní preference •Správně by měly být buď pro všechny rozvojové země, nebo mít objektivní kritéria (HDP) • •Vyspělé země se tímto zvlášť v minulosti při tvorbě preferencí často neřídily > selektivní preference Selektivní preference •Správně by měly být buď pro všechny rozvojové země, nebo mít objektivní kritéria (HDP) • •Vyspělé země se tímto zvlášť v minulosti při tvorbě preferencí často neřídily > selektivní preference •> diskriminace, přesměrování obchodu Selektivní preference •Evropa – preference pro bývalé kolonie – Dohody z Lomé (1975) a Cotonou (2000) •ACP – Afrika, Karibik, Pacifik – zvýhodněný přístup např. pro banány a cukr Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Selektivní preference •Evropa – preference pro bývalé kolonie – Dohody z Lomé (1975) a Cotonou (2000) •ACP – Afrika, Karibik, Pacifik – zvýhodněný přístup např. pro banány a cukr – protesty Brazílie a dalších nezahrnutých zemí Selektivní preference •Po roce 2000 – snaha EU uvést tyto dohody do souladu s právem WTO •> uzavírání Dohod o ekonomickém partnerství s jednotlivými státy a regionálními uskupeními = jsou to formálně RTA, jiné rozvojové státy proti tomu nemohou protestovat • •Tímto máme probrané preference Preferenční zacházení ve WTO •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody) ✔ •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) ✔ • •Tímto máme probrané preference •Zbytek hodiny – další speciální pravidla pro rozvojové země Rozvojové země v GATT •Kennedyho kolo – uznání nerecipročního jednání o liberalizaci obchodu • • Rozvojové země v GATT •Kennedyho kolo – uznání nerecipročního jednání o liberalizaci obchodu •70. léta (Tokijského kolo) – eskalace konfliktu globálního Severu a Jihu •Požadavek „Nového mezinárodního ekonomického řádu“ • • „Nový ekonomický světový řád“ •> přednostní přístup na trhy vyspělých zemí •> možnost ochrany infant industries •> vyšší rozvojová pomoc •> navázání cen komodit na ceny výrobků •> možnost znárodňovat zahraniční investice •> uzavírání neúplných regionálních dohod • • Rozvojové země v GATT •Závěr Tokijského kola (1979) – dohody týkající se rozvojových zemí = rámcové dohody •Dodnes základ pro zvláštní režim rozvojových zemí Rozvojové země v GATT •Závěr Tokijského kola (1979) – dohody týkající se rozvojových zemí = rámcové dohody •Dodnes základ pro zvláštní režim rozvojových zemí •> nejdůležitější z nich je Enabling clause = zmocňovací doložka •„Rozhodnutí o diferencovaném a příznivějším zacházení, vzájemnosti a plnější účasti rozvojových zemí“ Enabling clause •Opakuje část IV. GATT, podle které vyspělé země nemají za své ústupky očekávat od rozvojových zemí reciprocitu • •= pokud mají protekci, mohou si ji ponechat Enabling clause •– plošné povolení preferencí pro rozvojové země •= toto je výjimka, na jejímž základě je vyspělým státům dovoleno tvořit GSPs • • •x výjimka pro regionální obchodní dohody existovala již od vzniku GATT • • Enabling clause •Na základě Enabling clause se na regionální obchodní dohody mezi rozvojovými zeměmi nevztahují pravidla GATT/WTO •> neúplné obchodní dohody • Global System of Trade Preferences Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Rozvojové země v GATT •Rámcové dohody •Dále dohody o opatřeních pro vyrovnání platební bilance a o ochraně infant industries •= Povolení, aby rozvojové země zvyšovaly protekci • • „Nový ekonomický světový řád“ •> přednostní přístup na trhy vyspělých zemí (=GSP) •> možnost ochrany infant industries •> vyšší rozvojová pomoc •> navázání cen komodit na ceny výrobků •> možnost znárodňovat zahraniční investice •> uzavírání neúplných regionálních dohod • •Relevantní pro WTO, do jisté míry toho bylo dosaženo •Nikdy neprosazeno • Rozvojové země v GATT •Tokijské kolo znamenalo vrchol snah o zvláštní a diferencované zacházení • • Rozvojové země a WTO •Vznik WTO 1995 – jednotný závazek •= menší význam zvláštního a diferencovaného zacházení Rozvojové země a WTO •Vznik WTO 1995 – jednotný závazek •= menší význam zvláštního a diferencovaného zacházení • •Ale delší lhůty pro implementaci dohod, jiný výpočet snižování cel • •Pravidla obsažená v rámcových dohodách přetrvala • Katarské kolo • Katarské kolo •Speciální, ještě větší výhody pro LDCs = nejméně vyspělé státy •Jednostranně udělené ze strany vyspělých zemí • •African Growth and Opportunity Act (USA), Anything but Arms (EU) Katarské kolo •Speciální, ještě větší výhody pro LDCs = nejméně vyspělé státy •Jednostranně udělené ze strany vyspělých zemí • •African Growth and Opportunity Act (USA), Anything but Arms (EU) • •Odstranění cel a kvót pro 97 % jejich exportu, LDCs se nemusí k ničemu zavázat Katarské kolo •Speciální, ještě větší výhody pro LDCs = nejméně vyspělé státy •Jednostranně udělené ze strany vyspělých zemí • •African Growth and Opportunity Act (USA), Anything but Arms (EU) • •Odstranění cel a kvót pro 97 % jejich exportu, LDCs se nemusí k ničemu zavázat •I „normální“ rozvojové země pro LDCs tvoří preference Katarské kolo •= vlastně existují tři skupiny států – vyspělé, rozvojové a LDCs Chybějící definice • Chybějící definice •Existuje pouze definice LDC (po vzoru UN) • •„Income thresholds are $1,025, which is set at the three-year average of gross national income (GNI) per capita. The graduation threshold is 20% higher at $1,230.“ Chybějící definice •Existuje pouze definice LDC (po vzoru UN) • •„Income thresholds are $1,025, which is set at the three-year average of gross national income (GNI) per capita. The graduation threshold is 20% higher at $1,230.“ • •Existoval cíl OSN pro ně do roku 2020 získat podíl na světovém obchodu alespoň 2 %, reálně je ale jejich podíl stále kolem 1 % a spíše klesá • Chybějící definice •Není definované, co to rozvojová země je! •Ani žádné kritérium, kdy rozvojovou zemí být přestane! (graduation) Chybějící definice •Není definované, co to rozvojová země je! •Ani žádné kritérium, kdy rozvojovou zemí být přestane! (graduation) •> Sebeidentifikace! Chybějící definice •Není definované, co to rozvojová země je! •Ani žádné kritérium, kdy rozvojovou zemí být přestane! (graduation) •> Sebeidentifikace! Chybějící definice •Zneužívání systému = „černí pasažéři“ Chybějící definice •Trumpova administrativa – frustrace •> vyškrtala některé země z amerického GSP (Turecko, Indie) •> donutila Jižní Koreu, Singapur a Brazílii, aby se v příštích jednáních ve WTO vzdaly statusu rozvojových zemí Chybějící definice •Čína + Hong Kong, Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt atd. se za rozvojové země dále považují! • •> mohou využívat většiny výhod pro rozvojové země •Ne GSP, tam si můžeme vybrat, jestli je tam zařadit Shrnutí •Jsou povoleny dva typy preferenčního zacházení: •1) Reciproční (regionální obchodní dohody) •2) Nereciproční (zvýhodněný přístup na trh pro rozvojové země) •= GSP •+ další výjimky pro rozvojové země – neúplné vzájemné obchodní dohody, nereciprocita v obchodních jednáních •Děkuji za pozornost J