Protekcionistické strategie rozvojových zemí Mezinárodní obchodní režim, jaro 2022 Opakování ze začátku kurzu • Opakování ze začátku kurzu •Vyspělý svět •- postupný přechod od feudalismu k tržnímu hospodářství Opakování ze začátku kurzu •Vyspělý svět •- postupný přechod od feudalismu k tržnímu hospodářství •= oslabování pozice vlastníků půdy, větší svoboda pro rolníky, rušení monopolních cechů ve městech Opakování ze začátku kurzu •Vyspělý svět •- postupný přechod od feudalismu k tržnímu hospodářství •= oslabování pozice vlastníků půdy, větší svoboda pro rolníky, rušení monopolních cechů ve městech •Politické revoluce – konstituční vláda a osobní svoboda (VFR, 1848) Opakování ze začátku kurzu •Vyspělý svět •- postupný přechod od feudalismu k tržnímu hospodářství •= oslabování pozice vlastníků půdy, větší svoboda pro rolníky, rušení monopolních cechů ve městech •Politické revoluce – konstituční vláda a osobní svoboda (VFR, 1848) •Co je následkem čeho? Opakování ze začátku kurzu •Vyspělý svět •- postupný přechod od feudalismu k tržnímu hospodářství •= oslabování pozice vlastníků půdy, větší svoboda pro rolníky, rušení monopolních cechů ve městech •Politické revoluce – konstituční vláda a osobní svoboda (VFR, 1848) •Co je následkem čeho? •Marx – ekonomika je základna •Historický institucionalismus – změny v nastavení systému vedou k rozvoji ekonomiky Opakování ze začátku kurzu •Británie •Protekcionismus – motivovaný spíše zájmovými skupinami než národním zájmem Opakování ze začátku kurzu •Británie •Protekcionismus – motivovaný spíše zájmovými skupinami než národním zájmem •Přechod na volný obchod na vrchol relativní vyspělosti Opakování ze začátku kurzu •Británie •Protekcionismus – motivovaný spíše zájmovými skupinami než národním zájmem •Přechod na volný obchod na vrchol relativní vyspělosti •Všechny pozdější státy – snaha kompenzovat protekcionismem počáteční nevýhodu Opakování ze začátku kurzu •Británie •Protekcionismus – motivovaný spíše zájmovými skupinami než národním zájmem •Přechod na volný obchod na vrchol relativní vyspělosti •Všechny pozdější státy – snaha kompenzovat protekcionismem počáteční nevýhodu •Čím později se stát začal industrializovat, tím větší role státu • Opakování ze začátku kurzu •USA – vysoká cla na hranicích, podpora budování infrastruktury, ale uvnitř země tržní kapitalismus • Opakování ze začátku kurzu •USA – vysoká cla na hranicích, podpora budování infrastruktury, ale uvnitř země tržní kapitalismus •Německo, Francie – cla, podpora technického vzdělávání, investice do infrastruktury • Opakování ze začátku kurzu •USA – vysoká cla na hranicích, podpora budování infrastruktury, ale uvnitř země tržní kapitalismus •Německo, Francie – cla, podpora technického vzdělávání, investice do infrastruktury •Carské Rusko – stát vlastní banky a některé klíčové firmy (ocelárny, železniční doprava, doly) • • Opakování ze začátku kurzu •USA – vysoká cla na hranicích, podpora budování infrastruktury, ale uvnitř země tržní kapitalismus •Německo, Francie – cla, podpora technického vzdělávání, infrastruktura •Carské Rusko – stát vlastní banky a některé klíčové firmy (ocelárny, železniční doprava, doly) •Půjčky a investice ze zahraničí – čím relativně chudší země, tím větší prostor pro využití zahraničního kapitálu • Opakování ze začátku kurzu •> u chudých zemí velká role státního vlastnictví a cizího kapitálu • Rozvojové země v polovině 20. století • Rozvojové země v polovině 20. století •Hlavní problém – přetrvávající feudalismus kombinovaný s prvky moderní ekonomiky, kterou vlastní cizí kapitál (často koloniální mocnost) Rozvojové země v polovině 20. století •Hlavní problém – přetrvávající feudalismus kombinovaný s prvky moderní ekonomiky, kterou vlastní cizí kapitál (často koloniální mocnost) •> unikátní situace, která ve vyspělých státech nikdy nenastala Rozvojové země v polovině 20. století •Rozhodující silou ve společnosti je přetrvávající stará elita – pozemková aristokracie, která vykořisťuje rolníky, dominuje ozbrojeným silám •> autoritativní, oligarchické režimy Rozvojové země v polovině 20. století •Kolonialismus > volný obchod s vyspělými státy > šance pro latifundisty více zbohatnout • Rozvojové země v polovině 20. století •Kolonialismus > volný obchod s vyspělými státy > šance pro latifundisty více zbohatnout •> přechod ze samozásobitelského zemědělství na exportní •= „cash crops“ – káva, čaj, cukr, indigo Rozvojové země v polovině 20. století •Kolonialismus > volný obchod s vyspělými státy > šance pro latifundisty více zbohatnout •> přechod ze samozásobitelského zemědělství na exportní •= „cash crops“ – káva, čaj, cukr, indigo •Přelámání tradičních společenských vazeb - šlechtic se stará o poddané > neosobní byznys Rozvojové země v polovině 20. století •Kolonialismus > volný obchod s vyspělými státy > šance pro latifundisty více zbohatnout •> přechod ze samozásobitelského zemědělství na exportní •= „cash crops“ – káva, čaj, cukr, indigo •Přelámání tradičních společenských vazeb - šlechtic se stará o poddané > neosobní byznys •Vysoké daně – Evropané daní místní elitu, ta sdírá z kůže rolníky •> větší chudoba a vykořisťování než v klasickém feudalismu > například hladomory v Britské Indii • Komunismus ve Třetím světě •Studená válka – Západ podporuje pravicové režimy opírající se o tradiční elitu – pozemkoví vlastníci + armáda + církev Komunismus ve Třetím světě •Studená válka – Západ podporuje pravicové režimy opírající se o tradiční elitu – pozemkoví vlastníci + armáda + církev •– Brazílie, Argentina, Chile, Irán, Filipíny, Indonésie Komunismus ve Třetím světě •Studená válka – Západ podporuje pravicové režimy opírající se o tradiční elitu – pozemkoví vlastníci + armáda + církev •– Brazílie, Argentina, Chile, Irán, Filipíny, Indonésie • •Komunistická revoluční hnutí a guerilly – podpora SSSR • •(> dodnes pozitivní obraz Ruska ve značné části světa!) Komunismus ve Třetím světě •Idea komunismu – Marxem zamýšlena pro dělníky v nejvyspělejších zemích světa Komunismus ve Třetím světě •Idea komunismu – Marxem zamýšlena pro dělníky v nejvyspělejších zemích světa •Realita – vyspělé státy po WWII zavedly sociální podporu, i nižší vrstvy se mají relativně dobře Komunismus ve Třetím světě •Idea komunismu – Marxem zamýšlena pro dělníky v nejvyspělejších zemích světa •Realita – vyspělé státy po WWII zavedly sociální podporu, i nižší vrstvy se mají relativně dobře •Marxistické vysvětlení – je to jen proto, že vykořisťují rozvojové země a tím si mohou dovolit lépe se starat o dělníky •> predikce, že konec kolonialismu zničí světový kapitalismus > Sovětská podpora Třetího světa Komunismus ve Třetím světě •Komunismus zakořenil na periferii světové ekonomiky Komunismus ve Třetím světě •Komunismus zakořenil na periferii světové ekonomiky •Přesvědčivě kritizoval vykořisťování Komunismus ve Třetím světě •Komunismus zakořenil na periferii světové ekonomiky •Přesvědčivě kritizoval vykořisťování •Po vítězství Bolševiků v Rusku nabízel alternativní model společnosti, slibující rychlý rozvoj Komunismus ve Třetím světě •Komunismus zakořenil na periferii světové ekonomiky •Přesvědčivě kritizoval vykořisťování •Po vítězství Bolševiků v Rusku nabízel alternativní model společnosti, slibující rychlý rozvoj •Anti-imperialistická rétorika SSSR přivedla nové sympatizanty Komunismus ve Třetím světě •Komunismus zakořenil na periferii světové ekonomiky •Přesvědčivě kritizoval vykořisťování •Po vítězství Bolševiků v Rusku nabízel alternativní model společnosti, slibující rychlý rozvoj •Anti-imperialistická rétorika SSSR přivedla nové sympatizanty •Řada komunistů ve Třetím světě (Ho Chi Ming, Castro) – z velké části nacionalisté, kteří především chtěli národní nezávislost Komunismus ve Třetím světě •Touha svrhnout parazitickou tradiční elitu a osvobodit rolníky, znárodnit cizinci vlastněné zárodky průmyslu a rozvinout je „ve prospěch lidu/národa“ Komunismus ve Třetím světě •Touha svrhnout parazitickou tradiční elitu a osvobodit rolníky, znárodnit cizinci vlastněné zárodky průmyslu a rozvinout je „ve prospěch lidu/národa“ •+ část průmyslu byla státem vlastněná už předtím (Rusko, Čína) Komunismus ve Třetím světě •Prostředek – centrální plánování – státní vlastnictví a státem určované ceny = to umožňuje libovolně přerozdělovat zdroje a subvencovat některé sektory Komunismus ve Třetím světě •Prostředek – centrální plánování – státní vlastnictví a státem určované ceny = to umožňuje libovolně přerozdělovat zdroje a subvencovat některé sektory •> vždy šlo o to vysát zemědělství a dotovat rozvoj průmyslu (> opět hladomory na venkově) Komunismus ve Třetím světě •Prostředek – centrální plánování – státní vlastnictví a státem určované ceny = to umožňuje libovolně přerozdělovat zdroje a subvencovat některé sektory •> vždy šlo o to vysát zemědělství a dotovat rozvoj průmyslu (> opět hladomory na venkově) •= vlastně radikální forma státem vedené rozvojové strategie • Komunismus ve Třetím světě •Prostředek – centrální plánování – státní vlastnictví a státem určované ceny = to umožňuje libovolně přerozdělovat zdroje a subvencovat některé sektory •> vždy šlo o to vysát zemědělství a dotovat rozvoj průmyslu (> opět hladomory na venkově) •= vlastně radikální forma státem vedené rozvojové strategie •Zahraniční obchod – přímo kontrolovaný státem = do extrému dovedený protekcionismus • Komunismus ve Třetím světě •Protože dělníků je málo a rolníci jsou konzervativní, revoluci bude muset provést malá, organizovaná skupina profesionálních revolucionářů •Ta musí být přísně hierarchicky organizovaná = Strana Komunismus ve Třetím světě •Protože dělníků je málo a rolníci jsou konzervativní, revoluci bude muset provést malá, organizovaná skupina profesionálních revolucionářů •Ta musí být přísně hierarchicky organizovaná = Strana •Po revoluci Strana zůstane u moci a bude dohlížet na industrializaci, až země zbohatne, tak nastane socialismus bez potřeby pro stát •= Leninismus Komunismus ve Třetím světě •I mnohé nekomunistické země praktikovaly různé formy centrálního plánování •Většinou s povolením drobného podnikání Hnutí nezúčastněných (NAM) • Hnutí nezúčastněných (NAM) •Indie, Alžírsko, Jugoslávie, Indonésie do 1965, Egypt • • Hnutí nezúčastněných (NAM) •Indie, Alžírsko, Jugoslávie, Indonésie do 1965, Egypt, Sýrie • •Speciální kategorie •– heterodoxní formy socialismu, silná anti-koloniální ideologie • Hnutí nezúčastněných (NAM) •Indie, Alžírsko, Jugoslávie, Indonésie do 1965, Egypt • •Speciální kategorie •– heterodoxní formy socialismu, silná anti-koloniální ideologie •- hospodářsky neúspěšné, opuštěno po roce 1980 > pro naše účely nás to moc nezajímá J • Anti-komunistické režimy • Anti-komunistické režimy •Taiwan, Korea, Brazílie, Argentina... Anti-komunistické režimy •Taiwan, Korea, Brazílie, Argentina... •Ani pravicové diktatury nebyly nakloněné volnému obchodu! •(Pinochetovo Chile – výjimka) Anti-komunistické režimy •Taiwan, Korea, Brazílie, Argentina... •Ani pravicové diktatury nebyly nakloněné volnému obchodu! •(Pinochetovo Chile – výjimka) •I když celkově méně protekcionistické než NAM Anti-komunistické režimy •Taiwan, Korea, Brazílie, Argentina... •Ani pravicové diktatury nebyly nakloněné volnému obchodu! •(Pinochetovo Chile – výjimka) •I když celkově méně protekcionistické než NAM • •Reakce USA – „OK, hlavně, že nejste komunisti“ Motivace rozvojových zemí pro protekcionismus •1) Propast oproti vyspělým zemím mnohem větší než pro USA na začátku 19. století •> potřeba většího protekcionismu Motivace rozvojových zemí pro protekcionismus •1) Propast oproti vyspělým zemím mnohem větší než pro USA na začátku 19. století •> potřeba většího protekcionismu •2) Po krizi a WWII obecně malá víra ve volný trh, naopak válečná ekonomika USA i výkon SSSR vedou státy k příklonu k silné roli státu v ekonomice Motivace rozvojových zemí pro protekcionismus •1) Propast oproti vyspělým zemím mnohem větší než pro USA na začátku 19. století •> potřeba většího protekcionismu •2) Po krizi a WWII obecně malá víra ve volný trh, naopak válečná ekonomika USA i výkon SSSR vedou státy k příklonu k silné roli státu v ekonomice •3) Politické motivy – soběstačnost; socialistické a nacionalistické myšlenky Rozdíly oproti protekcionismu 19.století •Celkově – nejenom cla, ale i kroky uvnitř ekonomiky • Rozdíly oproti protekcionismu 19.století •Celkově – nejenom cla, ale i kroky uvnitř ekonomiky • •Státem vlastněné banky poskytující zvýhodněné půjčky •Státní vlastnictví a přímé dotování průmyslových podniků •Granty, daňové úlevy • • Rozdíly oproti protekcionismu 19.století •Celkově – nejenom cla, ale i kroky uvnitř ekonomiky • •Státem vlastněné banky poskytující zvýhodněné půjčky •Státní vlastnictví a přímé dotování průmyslových podniků •Granty, daňové úlevy • •Podobné méně vyspělým evropských zemí na začátku 20. století • •Nyní – hlavní rozvojové strategie (kromě komunismu) • •Platí všechno, co bylo řečeno na minulých slidech, rozdíly jsou hlavně v míře uzavření vůči světovému trhu a vztahu k exportu Strategie nahrazování importu • Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika •Dovnitř zaměřená – snaha o velké omezení obchodu, přesměrování ekonomické aktivity dovnitř Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika •Dovnitř zaměřená – snaha o velké omezení obchodu, přesměrování ekonomické aktivity dovnitř •Vysoká cla > větší ceny na domácím než na světovém trhu > malá motivace exportovat • Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika •Dovnitř zaměřená – snaha o velké omezení obchodu, přesměrování ekonomické aktivity dovnitř •Vysoká cla > větší ceny na domácím než na světovém trhu > malá motivace exportovat •> malá konkurence firem na chráněném domácím písečku • Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika •Dovnitř zaměřená – snaha o velké omezení obchodu, přesměrování ekonomické aktivity dovnitř •Vysoká cla > větší ceny na domácím než na světovém trhu > malá motivace exportovat •> malá konkurence firem na chráněném domácím písečku •Přehodnocené měny > snadný import surovin a splácení dluhů > velká ochota si půjčovat Strategie nahrazování importu •Latinská Amerika, Afrika •Dovnitř zaměřená – snaha o velké omezení obchodu, přesměrování ekonomické aktivity dovnitř •Vysoká cla > větší ceny na domácím než na světovém trhu > malá motivace exportovat •> malá konkurence firem na chráněném domácím písečku •Přehodnocené měny > snadný import surovin a splácení dluhů > velká ochota si půjčovat •Opět špatné pro export • Strategie nahrazování importu •Výsledky ISI – zezačátku velmi rychlý růst Strategie nahrazování importu •Výsledky ISI – zezačátku velmi rychlý růst •60. a 70. léta – zlatá éra pro velkou část rozvojového světa •Brazílie na začátku 70s – růst o 10 % ročně! Strategie nahrazování importu •Výsledky ISI – zezačátku velmi rychlý růst •60. a 70. léta – zlatá éra pro velkou část rozvojového světa •Brazílie na začátku 70s – růst o 10 % ročně! •> velké sebevědomí a naděje do budoucna Strategie nahrazování importu •Výsledky ISI – zezačátku velmi rychlý růst •60. a 70. léta – zlatá éra pro velkou část rozvojového světa •Brazílie na začátku 70s – růst o 10 % ročně! •> velké sebevědomí a naděje do budoucna > UNCTAD, Valné shromáždění OSN – požadavky Nového mezinárodního ekonomického řádu Strategie nahrazování importu •Problémy: •Přetrvávající nerovnost (LATAM) Strategie nahrazování importu •Problémy: •Přetrvávající nerovnost (LATAM) •Některé projekty neužitečné nebo komerčně neživotaschopné Strategie nahrazování importu •Problémy: •Přetrvávající nerovnost (LATAM) •Některé projekty neužitečné nebo komerčně neživotaschopné •Narůstající zahraniční dluh Strategie nahrazování importu •Problémy: •Přetrvávající nerovnost (LATAM) •Některé projekty neužitečné nebo komerčně neživotaschopné •Narůstající zahraniční dluh •Nízký export a deficit na běžném účtu > nedostatek cizích měn pro splácení dluhu Strategie nahrazování importu •Problémy: •Přetrvávající nerovnost (LATAM) •Některé projekty neužitečné nebo komerčně neživotaschopné •Narůstající zahraniční dluh •Nízký export a deficit na běžném účtu > nedostatek cizích měn pro splácení dluhu •70s – ropný šok > drahá ropa > ještě větší obchodní deficit Strategie nahrazování importu •Dluhová krize v 80. letech > „ztracená dekáda“ • • Strategie nahrazování importu •Dluhová krize v 80. letech > „ztracená dekáda“ • •Znechucená veřejnost + tlak IMF a WB •> přechod k volnému obchodu •- interpretováno jako napodobování úspěšných vyspělých zemí a Asie! • Strategie nahrazování importu •Dluhová krize v 80. letech > „ztracená dekáda“ • •Znechucená veřejnost + tlak IMF a WB •> přechod k volnému obchodu - interpretováno jako napodobování úspěšných vyspělých zemí a Asie • •Od té doby pomalý růst, žádná konvergence • • Na export zaměřená industrializace •(Export-oriented industrialisation, EOI) Na export zaměřená industrializace •(Export-oriented industrialisation, EOI) •Asie Na export zaměřená industrializace •(Export-oriented industrialisation, EOI) •Asie •- Japonsko •- Korea, Taiwan, Singapur, Hong Kong •- Čína Na export zaměřená industrializace •(Export-oriented industrialisation, EOI) •Asie •- Japonsko •- Korea, Taiwan, Singapur, Hong Kong •- Čína • •? - Vietnam, Malajsie, Laos, Bangladéš…? Na export zaměřená industrializace •Také státem vedené! •ALE usilující o zapojení se do mezinárodní obchodu Na export zaměřená industrializace •Základní rozdíl – podhodnocená měna – podporuje export •> aktivní obchodní bilance > devizové rezervy, ne dluh • Na export zaměřená industrializace •Základní rozdíl – podhodnocená měna – podporuje export •> aktivní obchodní bilance > devizové rezervy, ne dluh • •Státní podpora vázaná na schopnost vyvážet – protože úspěch na domácím chráněném trhu nic neznamená •= objektivní test, jestli státní podpora vede ke zvýšené efektivitě Na export zaměřená industrializace •Základní rozdíl – podhodnocená měna – podporuje export •> aktivní obchodní bilance > devizové rezervy, ne dluh • •Státní podpora vázaná na schopnost vyvážet – protože úspěch na domácím chráněném trhu nic neznamená •= objektivní test, jestli státní podpora vede ke zvýšené efektivitě • •Podpora – typicky formou půjček od znárodněných bank – tento aspekt dost možná silnější než v LATAM! • Na export zaměřená industrializace •Regulace zahraničních investic – překážky pro koupi firem zahraničním kapitálem • Na export zaměřená industrializace •Zóny pro zpracování exportu •- pobídky pro zahraniční investory (daňové prázdniny, zadarmo pozemek atd.) Na export zaměřená industrializace •Zóny pro zpracování exportu •- pobídky pro zahraniční investory (daňové prázdniny, zadarmo pozemek atd.) •- TRIMs – potřeba používat lokálně vyráběné suroviny a součástky, sdílet duševní vlastnictví > přenos know-how Na export zaměřená industrializace •Postoj k investicím byl pragmatický – přilákat cizí kapitál, ale využít jej pro své účely, naučit se cizí technologie Na export zaměřená industrializace •Postoj k investicím byl pragmatický – přilákat cizí kapitál, ale využít jej pro své účely, naučit se cizí technologie • •= ani dogmatické nepřátelství k Západu, ani ochota se nechat vykořisťovat Na export zaměřená industrializace •Výsledky: •Korea a Taiwan – jediné rozvojové země, které dohnaly od WWII vyspělý svět •Čína – 30 let růst 10 % ročně, konkurenceschopnost v pokročilých technologických odvětvích v situaci, kdy mají HDP na osobu na úrovni Mexika • •> Další generace úspěšných států v Jihovýchodní Asii Na export zaměřená industrializace •Nebyl to volný trh! •= politiky doporučovaná LATAM vlastně Asii vůbec nekopírovaly! • Co z toho plyne • • • Obchodní vs průmyslová politika •Úspěch dnes přináší ne tolik klasický protekcionismus (cla), ale spíše průmyslová politika •= subvence a další kroky odehrávající se uvnitř země, ne přímé omezování dovozu • • Obchodní vs průmyslová politika •Úspěch dnes přináší ne tolik klasický protekcionismus (cla), ale spíše průmyslová politika •= subvence a další kroky odehrávající se uvnitř země, ne přímé omezování dovozu • •Co zůstává nezměněné – že cesta k úspěchu vede přes industrializaci, která začíná typicky textilem, pak se přesunuje k elektronice nebo automobilům • • • Klesající výhody protekcionismu •Největší úspěchy státem vedeného rozvoje (včetně různých forem socialismu) - většinou v prvních letech a desetiletích Klesající výhody protekcionismu •Největší úspěchy státem vedeného rozvoje (včetně různých forem socialismu) - většinou v prvních letech a desetiletích •„low-hanging fruit“ – nejvíce očividně potřebné změny Klesající výhody protekcionismu •Největší úspěchy státem vedeného rozvoje (včetně různých forem socialismu) - většinou v prvních letech a desetiletích •„low-hanging fruit“ – nejvíce očividně potřebné změny •Základní industrializace (textilní průmysl atd.), výstavba základní infrastruktury Klesající výhody protekcionismu •Největší úspěchy státem vedeného rozvoje (včetně různých forem socialismu) - většinou v prvních letech a desetiletích •„low-hanging fruit“ – nejvíce očividně potřebné změny •Základní industrializace (textilní průmysl atd.), výstavba základní infrastruktury •– technologicky a organizačně zvládnutelné, státní investice to umožní udělat rychle Klesající výhody protekcionismu •Největší úspěchy státem vedeného rozvoje (včetně různých forem socialismu) - většinou v prvních letech a desetiletích •„low-hanging fruit“ – nejvíce očividně potřebné změny •Základní industrializace (textilní průmysl atd.), výstavba základní infrastruktury •– technologicky a organizačně zvládnutelné, státní investice to umožní udělat rychle •= rychlý růst LATAM v 60. a 70. letech, boom v SSSR do 60. let Klesající výhody protekcionismu •Problémy – čím více se stát blíží technologické špičce, tím méně je jasné a vyzkoušené, jak pokračovat dále Klesající výhody protekcionismu •Problémy – čím více se stát blíží technologické špičce, tím méně je jasné a vyzkoušené, jak pokračovat dále •Trh má možnost postupovat metodou pokusu a omylu, pro stát je toto těžší a může to vést ke katastrofickým neúspěchům Klesající výhody protekcionismu •Problémy – čím více se stát blíží technologické špičce, tím méně je jasné a vyzkoušené, jak pokračovat dále •Trh má možnost postupovat metodou pokusu a omylu, pro stát je toto těžší a může to vést ke katastrofickým neúspěchům •Pokročilá odvětví – elektronika atd. – složitě propojené nabídkové řetězce se spoustou firem – pro uzavřenou ekonomiku není možné se do nich zapojit, náročné i pro průmyslovou politiku Klesající výhody protekcionismu •Vyspělé země většinou přecházejí do post-industriální éry Klesající výhody protekcionismu •Vyspělé země většinou přecházejí do post-industriální éry •– služby jsou často decentralizované, hodnota služeb se špatně měří, protože jsou nehmotné Klesající výhody protekcionismu •Vyspělé země většinou přecházejí do post-industriální éry •– služby jsou často decentralizované, hodnota služeb se špatně měří, protože jsou nehmotné •= stát je schopný nějak posoudit např. kvalitu auta nebo kalkulačka – ale co filmy, hudba, restaurace, hotely…? Klesající výhody protekcionismu •Vyspělé země většinou přecházejí do post-industriální éry •– služby jsou často decentralizované, hodnota služeb se špatně měří, protože jsou nehmotné •= stát je schopný nějak posoudit např. kvalitu auta nebo kalkulačka – ale co filmy, hudba, restaurace, hotely…? •Volný trh daleko lépe odhaluje, po čem je poptávka Klesající výhody protekcionismu •Vyspělé země většinou přecházejí do post-industriální éry •– služby jsou často decentralizované, hodnota služeb se špatně měří, protože jsou nehmotné •= stát je schopný nějak posoudit např. kvalitu auta nebo kalkulačka – ale co filmy, hudba, restaurace, hotely…? •Volný trh daleko lépe odhaluje, po čem je poptávka •Protekcionismus je navíc obtížně implementovatelný – některé odvětví jsou lokální ze své podstaty (restaurace), jiné naopak extrémně globalizované (Netflix, Youtube) Klesající výhody protekcionismu •> Státem vedené strategie jsou s větší vyspělostí ekonomiky složitější a složitější na implementaci Klesající výhody protekcionismu •> Státem vedené strategie jsou s větší vyspělostí ekonomiky složitější a složitější na implementaci •> potřeba postupné liberalizace • Klesající výhody protekcionismu •> Státem vedené strategie jsou s větší vyspělostí ekonomiky složitější a složitější na implementaci •> potřeba postupné liberalizace •Z pohledu infant industry argumentu v pořádku – až nebudeme infant, nebudeme potřebovat protekci J • Klesající výhody protekcionismu •> Státem vedené strategie jsou s větší vyspělostí ekonomiky složitější a složitější na implementaci •> potřeba postupné liberalizace •Z pohledu infant industry argumentu v pořádku – až nebudeme infant, nebudeme potřebovat protekci J •> Korea, Japonsko, Taiwan; – dnes volný obchod • Klesající výhody protekcionismu •> Státem vedené strategie jsou s větší vyspělostí ekonomiky složitější a složitější na implementaci •> potřeba postupné liberalizace •Z pohledu infant industry argumentu v pořádku – až nebudeme infant, nebudeme potřebovat protekci J •> Korea, Japonsko, Taiwan; – dnes volný obchod • •Snaha pokračovat se státem vedeným modelem > často stagnace a krach - komunistické země po roce 1970 • Klesající výhody protekcionismu •Stát usilující o trvalé pokračování ve státem vedeném modelu – Čína – příště •Děkuji za pozornost J