Ekonomické reformy v Číně po roce 1978 Mezinárodní obchodní režim, jaro 2022 Obsah obrázku text, voda, loďka, vodní skútr Popis byl vytvořen automaticky • Obsah obrázku osoba, muž, vázanka, interiér Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, voda, loďka, vodní skútr Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, vázanka, interiér Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, vázanka, zeď Popis byl vytvořen automaticky Dnešní hodina •> reformy v Čína po roce 1978 •> vstup Čína do WTO a její role v organizaci Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Geneze myšlenek komunismu •Marxismus Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus •Bylo podle Marxe dobře, že vznikl kapitalismus? Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus •Bylo podle Marxe dobře, že vznikl kapitalismus? •Ve kterém státě podle Marxe mělo dojít k první socialistické revoluci? Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus – předpokládal cestu feudalismus > kapitalismus > komunismus Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus – předpokládal cestu feudalismus > kapitalismus > komunismus •> revoluce bude v nejvyspělejších státech světa! (Británie, Německo) Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus – předpokládal cestu feudalismus > kapitalismus > komunismus •> revoluce bude v nejvyspělejších státech světa! (Británie, Německo) •> chudé státy si nejdříve musí projít kapitalistickou průmyslovou revolucí a politickou buržoazní revolucí (VFR), až poté se dá uvažovat o dalším kroku Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus – předpokládal cestu feudalismus > kapitalismus > komunismus •> revoluce bude v nejvyspělejších státech světa! (Británie, Německo) •> chudé státy si nejdříve musí projít kapitalistickou průmyslovou revolucí a politickou buržoazní revolucí (VFR), až poté se dá uvažovat o dalším kroku •> rolníci jsou konzervativní, nemají revoluční potenciál Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Marxismus – předpokládal cestu feudalismus > kapitalismus > komunismus •> revoluce bude v nejvyspělejších státech světa! (Británie, Německo) •> chudé státy si nejdříve musí projít kapitalistickou průmyslovou revolucí a politickou buržoazní revolucí (VFR), až poté se dá uvažovat o dalším kroku •> rolníci jsou konzervativní, nemají revoluční potenciál •> nezájem tradičního marxismu o chudé země Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – revoluce je možná i v chudých, zaostalých zemích (Rusko) Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – revoluce je možná i v chudých, zaostalých zemích (Rusko) •Dokonce k ní musí dojít tam – vyspělé státy dokáží své dělníky uplatit sociálními výhodami atd., vzbouřit se musí periferie světa Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – revoluce je možná i v chudých, zaostalých zemích (Rusko) •Dokonce k ní musí dojít tam – vyspělé státy dokáží své dělníky uplatit sociálními výhodami atd., vzbouřit se musí periferie světa •ALE země na periferii světové ekonomiky nemají sebevědomou buržoazii, která by svrhla monarchii a modernizovala ekonomiku • Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – revoluce je možná i v chudých, zaostalých zemích (Rusko) •Dokonce k ní musí dojít tam – vyspělé státy dokáží své dělníky uplatnit sociálními výhodami atd., vzbouřit se musí periferie světa •ALE země na periferii světové ekonomiky nemají sebevědomou buržoazii, která by svrhla monarchii a modernizovala ekonomiku •> kapitalistické období je potřeba přeskočit a jít v podstatě z feudalismu rovnou do socialismu a komunismu = „permanentní revoluce“ • Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba vedoucí role komunistické strany •= „party vanguardism“ • Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba vedoucí role komunistické strany •= „party vanguardism“ •Úzká skupina revolucionářů provede puč a zůstane u moci (x diktatura proletariátu jako vláda většiny podle Marxe) Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba vedoucí role komunistické strany •= „party vanguardism“ •Úzká skupina revolucionářů provede puč a zůstane u moci (x diktatura proletariátu jako vláda většiny podle Marxe) •Modernizace, kterou by jinak provedl kapitalismus, bude prosazena shora = centrální plánování Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Lenin a Trocký – aby tohoto bylo dosaženo, je potřeba vedoucí role komunistické strany •= „party vanguardism“ •Úzká skupina revolucionářů provede puč a zůstane u moci (x diktatura proletariátu jako vláda většiny podle Marxe) •Modernizace, kterou by jinak provedl kapitalismus, bude prosazena shora = centrální plánování •„Demokratický centralismus“ – meritokratické fungování strany – talentovaní kádři získávají vyšší funkce, rozhodují kolektivní orgány Geneze myšlenek komunismu – opakování J •Potřeba alespoň trochu zapojit rolníky – kladivo a srp Centrální plánování •= „pro USA v 19. století stačila cla, rozvojová země dnes musí zajít mnohem dále“ • Centrální plánování •= „pro USA v 19. století stačila cla, rozvojová země dnes musí zajít mnohem dále“ •Trh a demokracie jako privilegium bohatých zemí, vláda pevné ruky a plánovaná ekonomika jako nutnost chudých zemí • Geneze myšlenek komunismu •Maoismus – ještě větší důraz na roli rolníků •– snaha strany s nimi mít dobré vztahy •– teorie dlouhodobé guerillové války na venkově •Jinak velmi podobné leninismu Čínská lidová republika •KSČ založena 1921 Čínská lidová republika •KSČ založena 1921 •1949 – ČLR •Definitivní sjednocení Číny a vyhnání západních mocností – zdroj legitimity! • • • Čínská lidová republika •KSČ založena 1921 •1949 – ČLR •Definitivní sjednocení Číny a vyhnání západních mocností – zdroj legitimity! •Dnes další zdroj – slib rostoucí životní úrovně (vs. demokratická legitimita na Západě) • • • • Čínská lidová republika •50. léta - pozemková reforma – podpora rolníků Čínská lidová republika •„Had Mao died in 1956, his achievements would have been immortal. Had he died in 1966, he would still have been a great man but flawed. But he died in 1976. Alas, what can one say?“ •„The Hundred Flowers Campaign, was a period from 1956 to 1957 in the People‘s Republic of China during which the Communist Party of China (CPC) encouraged citizens to express openly their opinions of the communist regime. Following the failure of the campaign, CPC Chairman Mao Zedong conducted an ideological crack down on those who criticized the regime, which continued through 1959.“ Čínská lidová republika •1978 – Deng Xiaoping •Pragmatismus, eklekticismus •„Čtyři reformy“ – zemědělství, průmysl, věda, armáda • Reformy •80. léta – duální systém pro státní podniky – splnit plán + další zboží prodat na volném trhu • Reformy •80. léta – duální systém pro státní podniky – splnit plán + další zboží prodat na volném trhu •Povolení soukromého podnikání • Reformy •80. léta – duální systém pro státní podniky – splnit plán + další zboží prodat na volném trhu •Povolení soukromého podnikání •Ne privatizace! Soukromý sektor postupně svým růstem státní sektor zastínil • • Reformy •80. léta – duální systém pro státní podniky – splnit plán + další zboží prodat na volném trhu •Povolení soukromého podnikání •Ne privatizace! Soukromý sektor postupně svým růstem státní sektor zastínil •Bankovní sektor dodnes ovládá stát • • Reformy •Zvláštní ekonomické zóny – otevřeno pro investice a tvorbu exportu – více tržní systém • • • Reformy •Zvláštní ekonomické zóny – otevřeno pro investice a tvorbu exportu – více tržní systém – lokální subdodavatelé, joint ventures a převod technologií = TRIMs •Zároveň podpora – žádné daně, pozemky zadarmo atd. • • • Reformy •Zvláštní ekonomické zóny – otevřeno pro investice a tvorbu exportu – více tržní systém – lokální subdodavatelé, joint ventures a převod technologií = TRIMs •Zároveň podpora – žádné daně, pozemky zadarmo atd. •Právo vyvážet měly jen zahraniční firmy + státní monopoly – soukromý sektor se k tomu začal dostávat až v 90. letech • • Reformy •Zvláštní ekonomické zóny – otevřeno pro investice a tvorbu exportu – více tržní systém – lokální subdodavatelé, joint ventures a převod technologií = TRIMs •Zároveň podpora – žádné daně, pozemky zadarmo atd. •Právo vyvážet měly jen zahraniční firmy + státní monopoly – soukromý sektor se k tomu začal dostávat až v 90. letech •Možnost, jak to obejít – převést peníze přes Hong Kong zpátky do Číny a hrát si na zahraniční firmu • • • Reformy •Zbytek pobřeží – povoleno dělat zakázky pro exportující zahraniční firmy – postupně se z toho stala obrovská „zvláštní zóna“ Reformy •Zbytek pobřeží – povoleno dělat zakázky pro exportující zahraniční firmy – postupně se z toho stala obrovská „zvláštní zóna“ •Dodnes – naddimenzovaný a neefektivní státní sektor, dotovaný na úkor soukromých podnikatelů Reformy •Zbytek pobřeží – povoleno dělat zakázky pro exportující zahraniční firmy – postupně se z toho stala obrovská „zvláštní zóna“ •Dodnes – naddimenzovaný a neefektivní státní sektor, dotovaný na úkor soukromých podnikatelů • •Xi Jinping – omezení podpory zahraničních firem, zároveň zásah proti domácímu kapitálu – ještě větší podpora státních podniků (SOEs) 80. léta •Investice z Taiwanu a HK do přilehlých provincií (Fujian, Zhejiang, Guandong) Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky 80. léta •Investice z Taiwanu a HK do přilehlých provincií (Fujian, Zhejiang, Guandong) •= jižní pobřeží •Zaměření na textil 80. léta •Celkově relativně malá role exportu, i příliv zahraničních investic relativně nízký! •Domácí drobné podnikání + ústup státu Reformy •Těžiště reforem – venkov (Huang) • Reformy •Těžiště reforem – venkov (Huang) •Rušení komun, zemědělcům bylo dovoleno podnikat jako samostatní farmáři > obrovský růst produktivity, konec nedostatku potravin Reformy •Těžiště reforem – venkov •Rušení komun, zemědělcům bylo dovoleno podnikat jako samostatní farmáři > obrovský růst produktivity, konec nedostatku potravin •Dále bylo na venkově uvolněno podnikání mimo zemědělství a tvorba finančních družstev > kapitál pro podnikatele • Reformy •Těžiště reforem – venkov •Rušení komun, zemědělcům bylo dovoleno podnikat jako samostatní farmáři > obrovský růst produktivity, konec nedostatku potravin •Dále bylo na venkově uvolněno podnikání mimo zemědělství a tvorba finančních družstev > kapitál pro podnikatele •Velký pokles venkovské chudoby, podnikatelé z vesnic rozšiřují byznys do měst • • Reformy •Huang – podnikavý venkov vs. centrálně plánovaná města • Reformy •Huang – podnikavý venkov vs. centrálně plánovaná města • •Čínská politika reflektuje toto rozdělení – střídání generací vedení strany, které zvýhodňují buď města, nebo venkov • Reformy •Huang – podnikavý venkov vs. centrálně plánovaná města • •Čínská politika reflektuje toto rozdělení – střídání generací vedení strany, které zvýhodňují buď města, nebo venkov •1978 – 1992 – Deng – venkov a kapitalismus •1992 – 2002 – Jiang Zenmin – města a průmysl •2002 – 2012 – Hu Jintao – opět spíše venkov •2012 - ? – Xi Jinping – opět města • Reformy •Charles Kupchan - rozdíl oproti Evropě – absence liberální buržoazie, města jsou základnou byrokratického státu! Reformy •Charles Kupchan - rozdíl oproti Evropě – absence liberální buržoazie, města jsou základnou byrokratického státu! •Střední třída se stala stakeholderem komunistické strany, která jí umožnila prosperitu •„Despite the explosion in private businesses, China’s state sector still produces some 40% of the country’s GDP. Many of the managers of state-owned enterprises are appointed by the Chinese Communist Party (CCP) and are party members. Moreover, the state has deeply penetrated the private sector through party-led business associations, the flow of party cadres into private business, and the recruitment of entrepreneurs into the CCP. The symbiotic relationship between the CCP and China’s business community stands in stark contrast to the relationship between the state and the market in the West.“ Reformy •Charles Kupchan - rozdíl oproti Evropě – absence liberální buržoazie, města jsou základnou byrokratického státu! •Střední třída se stala stakeholderem komunistické strany, která jí umožnila prosperitu •(Podobné jako Leninovo chápání Ruska!) •Překážka pro budoucí demokratizaci…? Problém s daty •Huang – v Číně ekonom nemůže jenom studovat dopady nějaké politiky, první úkol je zjistit, jakou politiku vůbec stát dělá Problém s daty •Huang – v Číně ekonom nemůže jenom studovat dopady nějaké politiky, první úkol je zjistit, jakou politiku vůbec stát dělá •> velmi rozdílné pohledy na vývoj Číny i mezi autoritami (Huang vs Naughton) Problém s daty •Hranice mezi soukromým a státních sektorem je v Číně obtížně rozlišitelná Problém s daty •Hranice mezi soukromým a státních sektorem je v Číně obtížně rozlišitelná •Příklad – TVEs – „township and village enterprises“ – interpretované jako kolektivní podnikání, reálně často v soukromém vlastnictví Problém s daty •Hranice mezi soukromým a státních sektorem je v Číně obtížně rozlišitelná •Příklad – TVEs – „township and village enterprises“ – interpretované jako kolektivní podnikání, reálně často v soukromém vlastnictví •- je těžké to zjistit •Spousta různých polostátních podniků (Huawei) Problém s daty •Je hrozně těžké zjistit, co všechno stát kontroluje a co dělá •Hospodářská politika je často prováděná přes státní banky a korporace, ve kterých se nikdo nevyzná! Problém s daty •Typická forma stimulace – stavění infrastruktury a bytů Problém s daty •Typická forma stimulace – stavění infrastruktury a bytů •Stavební sektor je dominovaný státními firmami, kterým Strana vždy ráda pomůže + výsledky jsou hned vidět Problém s daty •Typická forma stimulace – stavění infrastruktury a bytů •Stavební sektor je dominovaný státními firmami, kterým Strana vždy ráda pomůže + výsledky jsou hned vidět •2008 – obrovské investice > často neefektivní a zbytečné projekty Problém s daty •Typická forma stimulace – stavění infrastruktury a bytů •Stavební sektor je dominovaný státními firmami, kterým Strana vždy ráda pomůže + výsledky jsou hned vidět •2008 – obrovské investice > často neefektivní a zbytečné projekty •Reakce – Belt and Road Initiative – „ať státem vlastněné stavební firmy staví v zahraničí“ 1989 •1987-89 – GT KS Zhao Ziyang – podpora politických reforem a uvolnění režimu 1989 •1987-89 – GT KS Zhao Ziyang – podpora politických reforem a uvolnění režimu •„incident ze 4. června“ 1989 •1987-89 – GT KS Zhao Ziyang – podpora politických reforem a uvolnění režimu •„incident ze 4. června“ •Post-Tiananmenské utužení režimu – na několik let de facto návrat k centrálnímu plánování •1992 – „Jižní turné“ Denga > obnova reforem 90. léta •Po roce 1992 návrat k reformám, ovšem jiný přístup 90. léta •Po roce 1992 návrat k reformám, ovšem jiný přístup •Jiang Zenmin a Zhu Rongji – straničtí vládcové Šanghaje – nejméně tržního města v Číně 90. léta •Po roce 1992 návrat k reformám, ovšem jiný přístup •Jiang Zenmin a Zhu Rongji – straničtí vládcové Šanghaje – nejméně tržního města v Číně •Upřednostnění měst a zdanění venkova, důraz na průmyslovou politiku a FDI (vs. domácí kapitalismus v 80. letech) 90. léta •Po roce 1992 návrat k reformám, ovšem jiný přístup •Jiang Zenmin a Zhu Rongji – straničtí vládcové Šanghaje – nejméně tržního města v Číně •Upřednostnění měst a zdanění venkova, důraz na průmyslovou politiku a FDI (vs. domácí kapitalismus v 80. letech) •Transformace státních podniků na akciové společnosti – ale zachování kontrolního podílu státu! • 90. léta •Po roce 1992 návrat k reformám, ovšem jiný přístup •Jiang Zenmin a Zhu Rongji – straničtí vládcové Šanghaje – nejméně tržního města v Číně •Upřednostnění měst a zdanění venkova, důraz na průmyslovou politiku a FDI (vs. domácí kapitalismus v 80. letech) •Transformace státních podniků na akciové společnosti – ale zachování kontrolního podílu státu! •Obrovské investice do infrastruktury, především ve městech 90. léta •Huang – kritický pohled 90. léta •Rychlý růst HDP •Ale obrovský rozdíl mezi venkovem a městy, velká míra korupce 90. léta •Rychlý růst HDP •Ale obrovský rozdíl mezi venkovem a městy, velká míra korupce •Obrovský podíl investic a malý podíl spotřeby na HDP (stát staví rychlovlaky, ale mzdy stagnují) 90. léta •Rychlý růst HDP •Ale obrovský rozdíl mezi venkovem a městy, velká míra korupce •Obrovský podíl investic a malý podíl spotřeby na HDP (stát staví rychlovlaky, ale mzdy stagnují) •Šanghaj jako výkladní skříň – dotovaná zbytkem země! 90. léta •Rychlý růst HDP •Ale obrovský rozdíl mezi venkovem a městy, velká míra korupce •Obrovský podíl investic a malý podíl spotřeby na HDP (stát staví rychlovlaky, ale mzdy stagnují) •Šanghaj jako výkladní skříň – dotovaná zbytkem země! •Úpadek drobného podnikání, místo toho nadnárodní korporace a velké státní podniky •= „státní kapitalismus“ „Státní kapitalismus“ •= hospodářský systém dominovaný státem, jehož cílem není dosažení sociální rovnosti (x komunismus i liberální kapitalismus) 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled •80. léta – malé a technologicky primitivní podnikání 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled •80. léta – malé a technologicky primitivní podnikání •90. léta chápe jako prohloubení reforem a zrychlení modernizace 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled •80. léta – malé a technologicky primitivní podnikání •90. léta chápe jako prohloubení reforem a zrychlení modernizace •– stát začal investovat do infrastruktury, zdravotnictví a školství, podporoval rozvoj pokročilého průmyslu 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled •80. léta – malé a technologicky primitivní podnikání •90. léta chápe jako prohloubení reforem a zrychlení modernizace •– stát začal investovat do infrastruktury, zdravotnictví a školství, podporoval rozvoj pokročilého průmyslu •Liberalizace podle něj pokračovala, stát ji pouze doplňoval strategickými investicemi 90. léta •Barry Naughton – mnohem smířlivější pohled •80. léta – malé a technologicky primitivní podnikání •90. léta chápe jako prohloubení reforem a zrychlení modernizace •– stát začal investovat do infrastruktury, zdravotnictví a školství, podporoval rozvoj pokročilého průmyslu •Liberalizace podle něj pokračovala, stát ji pouze doplňoval strategickými investicemi •Potřeba vyhnout se middle-income trap 90. léta •Po roce 1990 začaly přitékat investice z USA a EU – zaměřeny na Šanghaj a deltu Jang c‘ Tiang Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky 90. léta •Po roce 1990 začaly přitékat investice z USA a EU – zaměřeny na Šanghaj a deltu Jang c‘ Tiang •Hlavní sektor – elektronika •Telefony, tiskárny, stolní počítače, laptopy, později mobilní telefony 90. léta •Po roce 1990 začaly přitékat investice z USA a EU – zaměřeny na Šanghaj a deltu Jang c‘ Tiang •Hlavní sektor – elektronika •Telefony, tiskárny, stolní počítače, laptopy, později mobilní telefony •„Assembly“ – Čína dělá méně kvalifikované práce, nejsložitější součástky (čipy) se dováží ze zahraničí •> dodnes problém Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky 90. léta •1994 – velká devalvace yüanu > posílení exportu • 90. léta •1994 – velká devalvace yüanu > posílení exportu •Zároveň – uvolnění konvertibility měny pro transakce na běžném účtu •= každá oprávněná firma může libovolně exportovat a importovat = ale definitivní konec státních monopolů až 2004! • 90. léta •1994 – velká devalvace yüanu > posílení exportu •Zároveň – uvolnění konvertibility měny pro transakce na běžném účtu •= každá oprávněná firma může libovolně exportovat a importovat = ale definitivní konec státních monopolů až 2004! •Plány uvolnit i kapitálový účet (= zrušení kapitálových kontrol, uvolnění toků investic) – opuštěno po Asijské měnové krizi 1997 • Příliv investic Odliv investic Příliv investic Obchodní bilance Devizové rezervy Spekulativní toky Přelom tisíciletí •Vrchol liberálního přístupu Přelom tisíciletí •Vrchol liberálního přístupu •De facto konec přímých zásahů centrální vlády do ekonomiky •Z pětiletých plánů se staly nezávazné proklamace cílů •2001 – vstup Číny do WTO Vstup Číny do WTO •Žádost – už 1986! Vstup Číny do WTO •Žádost – už 1986! •Rozhodující – postoj USA Obsah obrázku sport Popis byl vytvořen automaticky Vstup Číny do WTO •Žádost – už 1986! •Rozhodující – postoj USA •Pingpongová diplomacie 1971 (> křeslo v OSN místo Taiwanu) Vstup Číny do WTO •Žádost – už 1986! •Rozhodující – postoj USA •Pingpongová diplomacie 1971 (> křeslo v OSN místo Taiwanu) •MFN status 1980 – mimo GATT/WTO uděluje Kongres, museli to každé 4 roky obnovit – vždy debata (LP, Tibet) > nejistota na čínské straně Vstup Číny do WTO •Žádost – už 1986! •Rozhodující – postoj USA •Pingpongová diplomacie 1971 (> křeslo v OSN místo Taiwanu) •MFN status 1980 – mimo GATT/WTO uděluje Kongres, museli to každé 4 roky obnovit – vždy debata (LP, Tibet) > nejistota na čínské straně •1989 – úvahy o sankcích – Bush starší se rozhodl je neuvalit – Číně by to jen ublížilo, prosperita a obchod povede k liberalizaci Vstup Číny do WTO •Fukuyamovské uvažování o Číně - „když s nimi budeme obchodovat, oni se časem demokratizují“ Vstup Číny do WTO •Fukuyamovské uvažování o Číně - „když s nimi budeme obchodovat, oni se časem demokratizují“ •Éra Xi Jinpinga – frustrace Západu, že tato predikce se nevyplnila Vstup Číny do WTO •Fukuyamovské uvažování o Číně - „když s nimi budeme obchodovat, oni se časem demokratizují“ •Éra Xi Jinpinga – frustrace Západu, že tato predikce se nevyplnila •Realita – bohatší Čína si může dovolit sofistikovanější dohled nad obyvatelstvem a projektovat moc do zahraničí Vstup Číny do WTO •Fukuyamovské uvažování o Číně - „když s nimi budeme obchodovat, oni se časem demokratizují“ •Éra Xi Jinpinga – frustrace Západu, že tato predikce se nevyplnila •Realita – bohatší Čína si může dovolit sofistikovanější dohled nad obyvatelstvem a projektovat moc do zahraničí •Také si může dovolit mnohem robustnější průmyslovou politiku – viz. příští hodina Vstup Číny do WTO •EU a USA – tvrdá vyjednávací pozice – Čína se musela zavázat ke krokům nad rámec práva WTO • Vstup Číny do WTO •EU a USA – tvrdá vyjednávací pozice – Čína se musela zavázat ke krokům nad rámec práva WTO •Např. uvolnění investic do sektoru služeb • Vstup Číny do WTO •EU a USA – tvrdá vyjednávací pozice – Čína se musela zavázat ke krokům nad rámec práva WTO •Např. uvolnění investic do sektoru služeb •Snížení a zavázání cel na nízké úrovni (cca 5 %) Vstup Číny do WTO •EU a USA – tvrdá vyjednávací pozice – Čína se musela zavázat ke krokům nad rámec práva WTO •Např. uvolnění investic do sektoru služeb •Snížení a zavázání cel na nízké úrovni (cca 5 %) •Přijetí statusu netržní ekonomiky v EU a USA do roku 2016 > velká možnost uvalování antidumpingových a antisubvenčních cel Vstup Číny do WTO •ALE – WTO má slabá pravidla pro oblíbené politiky Číny – subvence a státní podniky •Tento typ státních zásahů není dostatečně regulován – Čína může obnovovat prvky centrálního plánování, a nic tím neporušuje Vstup Číny do WTO •V Číně – vstup do WTO byl příležitostí pro dalekosáhlé vnitřní reformy! •Podobné jako EU a zemědělství – WTO dala čínské byrokracii možnost zlomit odpor zájmových skupin (státní podniky) a prosadit reformy Čína ve WTO •Málo hlasitá role – nestaví se do role mluvčího rozvojových zemí (x Indie, Brazílie) Čína ve WTO •Málo hlasitá role – nestaví se do role mluvčího rozvojových zemí (x Indie, Brazílie) •Tichý pozorovatel sporů před DSB > velká znalost WTO práva • Čína ve WTO •Málo hlasitá role – nestaví se do role mluvčího rozvojových zemí (x Indie, Brazílie) •Tichý pozorovatel sporů před DSB > velká znalost WTO práva •Obchodní politika připomíná spíše vyspělé země (nízká cla) • Čína ve WTO •Málo hlasitá role – nestaví se do role mluvčího rozvojových zemí (x Indie, Brazílie) •Tichý pozorovatel sporů před DSB > velká znalost WTO práva •Obchodní politika připomíná spíše vyspělé země (nízká cla) •Postupně získává zájem i na ochraně duševního vlastnictví! • Čína ve WTO •Málo hlasitá role – nestaví se do role mluvčího rozvojových zemí (x Indie, Brazílie) •Tichý pozorovatel sporů před DSB > velká znalost WTO práva •Obchodní politika připomíná spíše vyspělé země (nízká cla) •Postupně získává zájem i na ochraně duševního vlastnictví! •Doma sice Čína TRIPS porušuje, ale jako čím dál více inovativní země má zájem, aby její duševní vlastnictví bylo respektováno • Čína ve WTO •Postoj ve vyjednáváních •– pro tradiční liberalizaci (dnes možná největší zastánce volného obchodu!) Čína ve WTO •Postoj ve vyjednáváních •– pro tradiční liberalizaci (dnes možná největší zastánce volného obchodu!) •– proti „beyond the border issues“ – netarifní překážky, subvence, investice, hospodářská soutěž Čína ve WTO •Postoj ve vyjednáváních •– pro tradiční liberalizaci (dnes možná největší zastánce volného obchodu!) •– proti „beyond the border issues“ – netarifní překážky, subvence, investice, hospodářská soutěž •= nechtějí, aby WTO zasahovala do státem vedených sektorů ekonomiky, citlivost na národní suverenitu Čína ve WTO •Postoj ve vyjednáváních •– pro tradiční liberalizaci (dnes možná největší zastánce volného obchodu!) •– proti „beyond the border issues“ – netarifní překážky, subvence, investice, hospodářská soutěž •= nechtějí, aby WTO zasahovala do státem vedených sektorů ekonomiky, citlivost na národní suverenitu •= „otevřete své trhy pro zboží z čínských státem podporovaných firem“ • Čína ve WTO •Postoj k jakémukoliv tématu odráží vnitřní politickou ekonomii Čína ve WTO •Postoj k jakémukoliv tématu odráží vnitřní politickou ekonomii – pokud v té oblasti je Čína liberální, prosazuje volný trh, pokud intervencionistická, potom se tvorbě WTO pravidel brání • Čína ve WTO •Vyspělé země – chtějí tvrdší pravidla pro subvence a státní podniky, Čína pochopitelně proti • Čína ve WTO •Vyspělé země – chtějí tvrdší pravidla pro subvence a státní podniky, Čína pochopitelně proti •Požadavky přistoupení k Dohodě o veřejných zakázkách • Čína ve WTO •Vyspělé země – chtějí tvrdší pravidla pro subvence a státní podniky, Čína pochopitelně proti •Požadavky přistoupení k Dohodě o veřejných zakázkách •Dnes – všem je jasné, že za Xi Jinpinga Čína směřuje k dalším státním zásahům do ekonomiky, koexistence na volném trhu je pro Západ těžko přijatelná • •Děkuji za pozornost J