Sektorové dohody ve WTO Mezinárodní obchodní režim, jaro 2021 Minulá hodina •Vznik WTO, její institucionální a právní struktura; systém řešení sporů •Selhání Katarského kola Dnes •Zemědělství a textil – dvě oblasti, ve kterých měly tradičně komparativní výhodu rozvojové země • Obsah obrázku text, osoba, tržiště Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, rostlina, zelenina, zahrada Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, exteriér, lidé, skupina Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, mozaika Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, příroda Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, objekt v exteriéru, den Popis byl vytvořen automaticky Dnes •Zemědělství a textil – dvě oblasti, ve kterých měly tradičně komparativní výhodu rozvojové země •> neochota vyspělých států podřídit tyto oblasti liberálnímu režimu GATT •> subvence, kvóty, relativně vysoká cla • Dnes •Zemědělství a textil – dvě oblasti, ve kterých měly tradičně komparativní výhodu rozvojové země •> neochota vyspělých států podřídit tyto oblasti liberálnímu režimu GATT •> subvence, kvóty, relativně vysoká cla • •+ vícestranné dohody WTO – zvláštní pravidla zavazující jen část členů •> typicky vyspělé státy Zemědělství • Zemědělství – vyspělé země •Okolo 1-2 % HDP!, cca 4 % zaměstnanců •Ale obrovský vliv na obchodní a dotační politiku • Zemědělství – vyspělé země •Okolo 1-2 % HDP!, cca 4 % zaměstnanců •Ale obrovský vliv na obchodní a dotační politiku •Silná, organizovaná zájmová skupina + jídlo tvoří malou část výdajů domácností > problém kolektivní akce • Problém kolektivní akce •Pro spotřebitele vyšší cena mouky/cukru/cibule atd. znamená zlomek výdajů •Pro producenta je vyšší cena klíčová •> Malé množství producentů vytvoří lobby, spotřebitelé se nikdy nezorganizují, protože je to nezajímá • Zemědělství – vyspělé země •Zvláštní vnímaná hodnota zemědělství vs. podnikání jako každé jiné • • • • Zemědělství – vyspělé země •Zvláštní vnímaná hodnota zemědělství vs. podnikání jako každé jiné •Bezpečnostní, konzervativní a sentimentální motivy protekcionismu (soběstačnost, potravinová bezpečnost, zachování tradičního způsobu života….) •Dovážet jídlo je často intuitivně považováno za nemorální • • • • Zemědělství – vyspělé země •Zvláštní vnímaná hodnota zemědělství vs. podnikání jako každé jiné •Bezpečnostní, konzervativní a sentimentální motivy protekcionismu (soběstačnost, potravinová bezpečnost, zachování tradičního způsobu života….) •Dovážet jídlo je často intuitivně považováno za nemorální •> „Jak je možné, že dovážíme vajíčka/česnek z Polska, když jsme schopní si je vypěstovat sami?“ • • • Zemědělství – vyspělé země •Zvláštní vnímaná hodnota zemědělství vs. podnikání jako každé jiné •Bezpečnostní, konzervativní a sentimentální motivy protekcionismu (soběstačnost, potravinová bezpečnost, zachování tradičního způsobu života….) •Dovážet jídlo je často intuitivně považováno za nemorální •> „Jak je možné, že dovážíme vajíčka/česnek z Polska, když jsme schopní si je vypěstovat sami?“ • •x komparativní výhoda • • • • Zemědělství – vyspělé země • •x komparativní výhoda •x textil – tam bylo hodně ohrožených pracovních míst, ale emocionální vazbu na to nemáme • • • • Zemědělství – rozvojové země • Zemědělství – rozvojové země •Organizovanou zájmovou skupinou jsou města a průmysl! • Zemědělství – rozvojové země •Organizovanou zájmovou skupinou jsou města a průmysl! •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy jídla • Zemědělství – rozvojové země •Organizovanou zájmovou skupinou jsou města a průmysl! •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy jídla •Daně na zemědělství, výkup státem pod cenou > podpora průmyslu a urbanizace (LATAM po WWII, SSSR za Stalina) • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Zemědělství – rozvojové země •Organizovanou zájmovou skupinou jsou města a průmysl! •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy jídla •Daně na zemědělství, výkup státem pod cenou > podpora průmyslu a urbanizace (LATAM po WWII, SSSR za Stalina) •Směnné relace, klesající úspory z rozsahu – lepší produkovat méně • Zemědělství – rozvojové země •Organizovanou zájmovou skupinou jsou města a průmysl! •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy jídla •Daně na zemědělství, výkup státem pod cenou > podpora průmyslu a urbanizace (LATAM po WWII, SSSR za Stalina) •Směnné relace, klesající úspory z rozsahu – lepší produkovat méně •Okolo roku 1990 obrat, dnes je zemědělství daněno především v nejchudších státech světa (Afrika) • •Tradičně: vyspělé země chtějí protekcionismus, rozvojové země volný obchod Zemědělství – GATT 1947 •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim Zemědělství – GATT 1947 •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim •Povoleno používat kvóty, pokud země zároveň provede opatření ke snížení produkce (dnes už toto neplatí) Zemědělství – GATT 1947 •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim •Povoleno používat kvóty, pokud země zároveň provede opatření ke snížení produkce (dnes už toto neplatí) •Byly povoleny exportní subvence (toto už také neplatí) Zemědělství – GATT 1947 •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim •Povoleno používat kvóty, pokud země zároveň provede opatření ke snížení produkce (dnes už toto neplatí) •Byly povoleny exportní subvence (toto už také neplatí) •USA si přesto v roce 1955 pro zemědělství vyjednaly celkovou výjimku, EHS je následovalo hned při vzniku 1957 > CAP Zemědělství – GATT 1947 •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim •Povoleno používat kvóty, pokud země zároveň provede opatření ke snížení produkce (dnes už toto neplatí) •Byly povoleny exportní subvence (toto už také neplatí) •USA si přesto v roce 1955 pro zemědělství vyjednaly celkovou výjimku, EHS je následovalo hned při vzniku 1957 > CAP •Zemědělství od té doby nebylo režimem GATT pokryto Zemědělství – GATT 1947 •USA v reakci na CAP změnily názor, od 60. let paradoxně prosazují opětovné zahrnutí zemědělství do režimu GATT • • • • Zemědělství – GATT 1947 •USA v reakci na CAP změnily názor, od 60. let paradoxně prosazovaly opětovné zahrnutí zemědělství do režimu GATT •x EU chtěla řízený obchod •V EU i USA postupný nárůst podpory, vrchol v 80. letech - obrovské výdaje, oba bloky se staly čistými vývozci u zboží, kde nemají komparativní výhodu • • • Zemědělství – GATT 1947 •USA v reakci na CAP změnily názor, od 60. let paradoxně prosazovaly opětovné zahrnutí zemědělství do režimu GATT •x EU chtěla řízený obchod •V EU i USA postupný nárůst podpory, vrchol v 80. letech - obrovské výdaje, oba bloky se staly čistými vývozci u zboží, kde nemají komparativní výhodu •CAP – tehdy 70 % výdajů ES, dnes necelých 40 % • • • • Případová studie – původní CAP Obsah obrázku interiér, osoba, kočka, modrá Popis byl vytvořen automaticky Případová studie – původní CAP •Garantovaná cena – při poklesu za tuto cenu EU produkty vykoupila • Případová studie – původní CAP •Garantovaná cena – při poklesu za tuto cenu EU produkty vykoupila •Prahová cena – vyšší než garantovaná, pod ní nebyly vpuštěny importy •Kvazi-clo : prahová cena – nejnižší reprezentativní cena na světovém trhu > zvýšení ceny importu na prahovou cenu • Případová studie – původní CAP •Garantovaná cena – při poklesu za tuto cenu EU produkty vykoupila •Prahová cena – vyšší než garantovaná, pod ní nebyly vpuštěny importy •Kvazi-clo : prahová cena – nejnižší reprezentativní cena na světovém trhu > zvýšení ceny importu na prahovou cenu •Exportní subvence: evropská cena – světová cena •= prodám ve světě stejně jako v Evropě •> snaha, aby evropský farmář vůbec nepřišel do styku se světovým trhem •> snaha, aby evropský farmář vůbec nepřišel do styku se světovým trhem •„hory másla, jezera vína“ • Případová studie – cukr v EU •Výroba cukru z řepy je dvakrát dražší než z třtiny • • Případová studie – cukr v EU •Výroba cukru z řepy je dvakrát dražší než z třtiny •Z řepy se začal vyrábět jako náhražka za Napoleonských válek • • Případová studie – cukr v EU •Výroba cukru z řepy je dvakrát dražší než z třtiny •Z řepy se začal vyrábět jako náhražka za Napoleonských válek •1970 – ES čistý roční import 2,5 milionu tun, 2000 měla EU čistý roční export 5 milionů tun (2. největší exportér po Brazílii) • • Případová studie – cukr v EU •Výroba cukru z řepy je dvakrát dražší než z třtiny •Z řepy se začal vyrábět jako náhražka za Napoleonských válek •1970 – ES čistý roční import 2,5 milionu tun, 2000 měla EU čistý roční export 5 milionů tun (2. největší exportér po Brazílii) •Co se stalo mezitím? • • Případová studie – cukr v EU •Subvence ve výši dvojnásobku světové ceny, 90 % clo •Kvóta na maximální množství cukru prodané za rok – zbytek vývoz • • • • Případová studie – cukr v EU •Subvence ve výši dvojnásobku světové ceny, 90 % clo •Kvóta na maximální množství cukru prodané za rok – zbytek vývoz •Zároveň importy z rozvojových zemí – garantovaný přístup na trh pro bývalé kolonie – obratem se ztrátou vyváženo •= draze se clem dovezeme, potom to musíme levně vyvést za světovou cenu • • • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Případová studie – cukr v EU •Subvence ve výši dvojnásobku světové ceny, 90 % clo •Kvóta na maximální množství cukru prodané za rok – zbytek vývoz •Zároveň importy z rozvojových zemí – garantovaný přístup na trh pro bývalé kolonie – obratem se ztrátou vyváženo •= draze se clem dovezeme, potom to musíme levně vyvést za světovou cenu •Světová banka (1986) – jenom podpora cukru a hovězího bere rozvojovým zemím částku v hodnotě poloviny rozvojové pomoci • • • • Případová studie – cukr v EU •2017 částečná reforma, ale pořád silná podpora • • • Uruguayské kolo •80. léta – většina vyspělých zemí chce omezit výdaje na zemědělství Uruguayské kolo •80. léta – většina vyspělých zemí chce omezit výdaje na zemědělství •„Cairns group“ – USA, Austrálie, Brazílie a Argentina požadovaly liberalizaci •> chtěli tvorbu nedistorzivních dotací – nemají ovlivňovat produkci Uruguayské kolo •80. léta – většina vyspělých zemí chce omezit výdaje na zemědělství •„Cairns group“ – USA, Austrálie, Brazílie a Argentina požadovaly liberalizaci •> chtěli tvorbu nedistorzivních dotací – nemají ovlivňovat produkci •EU napřed odpor, potom na začátku 90. let reforma CAP (moc drahé + neoliberalismus) > platby za nevyužitou půdu Uruguayské kolo •80. léta – většina vyspělých zemí chce omezit výdaje na zemědělství •„Cairns group“ – USA, Austrálie, Brazílie a Argentina požadovaly liberalizaci •> chtěli tvorbu nedistorzivních dotací – nemají ovlivňovat produkci •EU napřed odpor, potom na začátku 90. let reforma CAP (moc drahé + neoliberalismus) > platby za nevyužitou půdu •Pro USA přijatelné > Agreement on Agriculture Dohoda o zemědělství •Doplněk ke GATT vytvářející širokou škálu výjimek = pořád méně liberální než NAMA režim •Vlastně kompromis mezi USA a EU, mezinárodně zakotvil reformu CAP Dohoda o zemědělství •Doplněk ke GATT vytvářející širokou škálu výjimek = pořád méně liberální než NAMA režim •Vlastně kompromis mezi USA a EU, mezinárodně zakotvil reformu CAP •Potenciál mezinárodních jednání – prosadím doma nepopulární reformu, ve WTO vytvořím závazek > potom jej použiji jako argument proti vnitrostátní lobby •WTO (IMF, WB) jako commitment mechanism Dohoda o zemědělství •1) Export •2) Přístup na trh •3) Vnitřní opatření •4) Zdravotní aspekty Dohoda o zemědělství •1) Export – zákaz nových exportních subvencí, stávající musí být nahlášeny, zastropovány a postupně sníženy o 36 % •> Nairobi 2015 – úplný zákaz u vyspělých zemí • Dohoda o zemědělství •2) Přístup na trh – netarifní překážky a kvóty musí být převedeny na clo, vyspělé země je potom sníží v průměru o 36 % •> konec kvót! •- musí být přijaty celní závazky pro všechny zemědělské výrobky Dohoda o zemědělství – přístup na trh •Možnost dát si celní závazky vysoko nad reálně aplikované clo, které pak lze dle potřeby zvyšovat •Snížení o 36 % dosáhnout snižováním bezvýznamných cel na produkty, které nedovážíme •= politika EU •> často místo kvót prohibitivní cla Dohoda o zemědělství – přístup na trh •Možnost dát si celní závazky vysoko nad reálně aplikované clo, které pak lze dle potřeby zvyšovat •Snížení o 36 % dosáhnout snižováním bezvýznamných cel na produkty, které nedovážíme •= politika EU •> často místo kvót prohibitivní cla •Jednání – alespoň minimální prostor pro importy > celní kvóty •= určité množství zboží vstoupí na trh s relativně nízkým clem, po naplnění kvóty clo stoupne na původní úroveň Dohoda o zemědělství •3) Vnitřní opatření – různé formy podpory zemědělství - zelená, jantarová (amber) a modrá schránka Dohoda o zemědělství •3) Vnitřní opatření – různé formy podpory zemědělství - zelená, jantarová (amber) a modrá schránka •Zelená– opatření, která nemají vliv na obchod (transfery) – povoleno • Dohoda o zemědělství •3) Vnitřní opatření – různé formy podpory zemědělství - zelená, jantarová (amber) a modrá schránka •Zelená– opatření, která nemají vliv na obchod (transfery) – povoleno •Jantarová – subvence, minimální a garantované ceny - distorzivní •> sečíst = aggregate measure of support (AMS), snížit o 20 % • Dohoda o zemědělství •3) Vnitřní opatření – různé formy podpory zemědělství - zelená, jantarová (amber) a modrá schránka •Zelená– opatření, která nemají vliv na obchod (transfery) – povoleno •Jantarová – subvence, minimální a garantované ceny - distorzivní •> sečíst = aggregate measure of support (AMS), snížit o 20 % •Modrá – ovlivňují obchod, ale motivují ke snížení produkce •- platby za nevyužití půdy v EU •- povoleno (jinak by EU nesouhlasila s Dohodou) Dohoda o zemědělství •4) Zdravotní aspekty – nezávadnost potravin •- AoA odkazuje na Dohodu o sanitárních a fytosanitárních opatřeních - viz. netarifní překážky J Dohoda o zemědělství •Výjimky pro rozvojové země – mírnější povinnosti snížení vnější ochrany, u řady z nich žádná povinnost snížit AMS, mohou používat exportní subvence • Katarské kolo (2001 - ∞) •Velký tlak rozvojových zemí na liberalizaci zemědělství •Zákaz exportních subvencí vyspělých zemí – jeden z mála úspěchů celého kola •Řada koalic – G20 (většinou exportéři), G33 (rozvojové země dovážející jídlo > chtějí zachování podpory ve vyspělých státech, aby jídlo zůstalo levné), G10 (protekcionistické vyspělé státy) •LDCs nemají bohatým zemím co nabídnout na výměnu • • Dohoda o zemědělství - výsledky •Celková ochrana ve vyspělých zemích zůstala vysoká •Pokrok v „decoupling“ – oddělení podpory od produkce a obchodu •> zemědělské dotace v EU bez ohledu na objem produkce, jen transfer bohatství, neovlivňuje podněty • • Textil • Textil •Na pracovní sílu náročné > výhoda pro země s levnou pracovní silou •Často první druh průmyslu (Průmyslová revoluce v Británii….) Textil •Na pracovní sílu náročné •Často první druh průmyslu (Průmyslová revoluce v Británii….) •Původně zařazeno do GATT, ale strach USA z Asie •Vstup Japonska do GATT 1955 – „dobrovolné“ omezení vývozu do USA (VER) Obsah obrázku text, exteriér, budova, osoba Popis byl vytvořen automaticky Textil •Příprava na Kennedyho kolo – odpor zájmových skupin (podnikatelé a odbory v textilním průmyslu) •> Kennedyho administrativa jako ústupek protlačila Short-Term Arrangement on Cotton Textiles (1961), který rychle nahradil Long-Term Arrangement regarding International Trade in Cotton Textiles (LTA; 1962) • • Long Term Arrangement (LTA) •> Síť bilaterálních kvót a dobrovolných omezení exportu •Porušení MFN i zákazu kvantitativních omezení •> Proti pravidlům GATT! • • Long Term Arrangement (LTA) •> Síť bilaterálních kvót a dobrovolných omezení exportu •Diskriminační, porušení zákazu kvantitativních omezení •> Proti pravidlům GATT! • •V původním Short-Term Arrangement byly mezi jednotlivými státy domluveny limity exportu (např. UK a Indie) •LTA stanovil, že export bavlněného textilu může oproti těmto kvótám růst maximálně o 5 % ročně • Obsah obrázku osoba, interiér, fotka, skupina Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér, osoba, strop, sledování Popis byl vytvořen automaticky MFA •Tokijské kolo – LTA nahrazeny Multi Fibre Arrangements (MFA; 1974), které byly pravidelně obnovovány •Opět tlak domácí lobby v souvislosti se schvalováním zákona – Trade Act of 1974 •Opět síť bilaterálních kvót a VERs • Textil •Příprava na Kennedyho kolo – odpor zájmových skupin (podnikatelé a odbory v textilním průmyslu) •> Kennedyho administrativa jako ústupek protlačila Short-Term Arrangement on Cotton Textiles (1961), který rychle nahradil Long-Term Arrangement regarding International Trade in Cotton Textiles (LTA; 1962) • • MFA •Tokijské kolo – LTA nahrazeny Multi Fibre Arrangements (MFA; 1974), které byly pravidelně obnovovány •Opět tlak domácí lobby v souvislosti se schvalováním zákona – Trade Act of 1974 •Opět síť bilaterálních kvót a VERs •Rozdíl oproti LTA – protekce se rozšířila z bavlněného textilu i na oblečení z jiných materiálů • • MFA •Růst exportu maximálně 6 % ročně •„Kvóty přeskakující FDI“ – přesun do zemí, které nebyly do MFA zapojeny •Některé země nebyly zapojeny a přesunula se tam produkce – Bangladéš! • Obsah obrázku osoba, budova, interiér, oranžová Popis byl vytvořen automaticky MFA •80‘s – do MFA zapojeno 45 zemí, zároveň textil tvořil 45 % exportu rozvojových zemí do zemí OECD •= MFA byly základem režimu obchodu Sever-Jih! •+ další VERs v jiných oblastech • LTA a MFA •Dopad – zpomalilo to ve vyspělých zemích pokles zaměstnanosti, špatné pro spotřebitele •Řešilo to jenom kvantitu - exportéři částečně kompenzovaní vyšší cenou, motivováni k vyšší kvalitě • • LTA a MFA •Dopad – zpomalilo to pokles zaměstnanosti, špatné pro spotřebitele •Řešilo to jenom kvantitu - exportéři částečně kompenzovaní vyšší cenou, motivováni k vyšší kvalitě •Špatné pro Čínu, Hongkong a další nejvíce konkurenceschopné země • • Uruguayské kolo •USA a ES souhlasily s postupným zrušením MFA výměnou za uzavření TRIPS •> Agreement on Textiles and Clothing Agreement on Textiles and Clothing •= Jednorázová dohoda o zrušení Multi-Fibre Arrangement a vrácení textilu do režimu GATT •Není tu tvořen speciální režim, naopak je rušen! • Agreement on Textiles and Clothing •= Jednorázová dohoda o zrušení Multi-Fibre Arrangement a vrácení textilu do režimu GATT •Není tu tvořen speciální režim, naopak je rušen! •Postupné navyšování a rušení kvót do roku 2005 •Vyspělé státy – prokrastinace - nejcitlivější kategorie zboží ponechány až do poslední vlny liberalizace •Vůči Číně protekce zůstávala • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Agreement on Textiles and Clothing •Zrušení kvót 2005 > obrovský boom importu! •Americké importy textilu z Číny vzrostly za rok o 270 %! •Čínský protokol o vstupu do WTO (2001) –dovoloval diskriminaci a arbitrární zvyšování cel až do roku 2013 •Čína raději souhlasila s dočasným obnovením kvót na textil, GATT režim až 2013 • Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Výsledky ATC •Úspěšné zahrnutí textilu a oblečení pod režim GATT 1994 •Protekcionismus se přechodně koncentroval na Čínu – dobré pro ostatní rozvojové země •Vyspělé státy mají pořád relativně vysoká cla, ale kvantitativní omezení byly odstraněny Vícestranné dohody • Vícestranné dohody •Z minula – dva typy – uzavřené a otevřené Vícestranné dohody •Z minula – dva typy – uzavřené a otevřené •Otevřené – závazky pouze pro signatáře, ale výsledky se aplikují na všechny členy WTO Vícestranné dohody •Z minula – dva typy – uzavřené a otevřené •Otevřené – závazky pouze pro signatáře, ale výsledky se aplikují na všechny členy WTO •V souladu s MFN > není potřeba, aby s tím souhlasili ostatní = je to kompromis mezi členy GATT, vlastně sjednané snížení cel Vícestranné dohody •Z minula – dva typy – uzavřené a otevřené •Otevřené – závazky pouze pro signatáře, ale výsledky se aplikují na všechny členy WTO •V souladu s MFN > není potřeba, aby s tím souhlasili ostatní = je to kompromis mezi členy GATT, vlastně sjednané snížení cel •> strach z černých pasažérů > požadavek minimálního množství států = „critical mass agreements“ Information technology agreement •Uruguay – dohody mezi vyspělými státy o snížení některých cel na 0 > „zero for zero agreements“ •Podpora exportních lobby •Zemědělské, stavební a medicínské vybavení, léky, hračky, pivo… • • • Information technology agreement •Informační technologie – nepodařilo se dojednat – uzavřeno až 1997 •Počítače, jejich části, tiskárny, mobily, polovodičové čipy a stroje pro jejich výrobu… • • • Obsah obrázku elektronika, obvod Popis byl vytvořen automaticky Information technology agreement •Informační technologie – nepodařilo se dojednat – uzavřeno až 1997 •Počítače, jejich části, tiskárny, mobily, polovodičové čipy a stroje pro jejich výrobu… •Signatáři tvoří 97 % světového obchodu s těmito produkty •2015 – rozšíření („ITA II.“) • • • Information technology agreement •Ale – obchodní válka USA a Číny – cla + ochrana citlivých technologií •Obrovské subvence • •Běžná cla jsou odstraněná, ale z digitálních technologií se reálně stává oblast mezinárodní konkurence – přesah do vojenství • • • •Do budoucna – critical mass agreements jsou dosažitelné i v současné patové situaci – protože nemusí souhlasit všichni • • • Uzavřené PLA • Uzavřené PLA •Tokio: •Mléko •Hovězí maso •Obchod s civilními letadly •Veřejné zakázky Uzavřené PLA •Tokio: •Mléko – zrušeno a nahrazeno AoA •Hovězí maso - zrušeno a nahrazeno AoA •Obchod s civilními letadly •Veřejné zakázky Obsah obrázku exteriér, tráva Popis byl vytvořen automaticky Uzavřené PLA •Tokio: •Mléko – zrušeno a nahrazeno AoA •Hovězí maso - zrušeno a nahrazeno AoA •Obchod s civilními letadly – Airbus vs Boeing - zrušení cel, omezení subvencí – pořád platná dohoda •Veřejné zakázky Veřejné zakázky •Jediná významná PLA dohoda! – hospodářsky významné téma, které není jinde v systému WTO řešeno •5-10 % HDP! Veřejné zakázky •Jediná významná PLA dohoda! – hospodářsky významné téma, které není jinde v systému WTO řešeno •5-10 % HDP! •Pokud by byla mnohostranná, řadila by se zřejmě na úroveň GATT, GATS, TRIPS Veřejné zakázky •Vlády chtějí nakoupit levně + podpořit domácí výrobce (průmyslová politika), někdy vyhrazeno pro státní podniky (ČEZ) Dohoda o veřejných zakázkách •Government Procurement Agreement, GPA •> nediskriminace ve veřejných zakázkách (MFN) • Dohoda o veřejných zakázkách •Government Procurement Agreement, GPA •> nediskriminace ve veřejných zakázkách (MFN) •Hodnota zakázky musí překročit minimální hranici Dohoda o veřejných zakázkách Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Dohoda o veřejných zakázkách •Hodnota zakázky musí překročit minimální hranici •Každý stát si sám specifikuje, na jaké zakázky se GPA uplatní – schémata s výpisy entit (státní pošta, školy….) + typů zboží a služeb • Dohoda o veřejných zakázkách •Hodnota zakázky musí překročit minimální hranici •Každý stát si sám specifikuje, na jaké zakázky se GPA uplatní – schémata s výpisy entit (státní pošta, školy….) + typů zboží a služeb •Signatáři – OECD země, Čína není stranou – kritika •Pravidelné revize, poslední 2014 • Shrnutí •Zemědělství – úspěšné odstranění kvót a exportních subvencí, přetrvává vysoká vnitřní podpora a vysoká cla •Textil – úplné odstranění kvót, začlenění do GATT režimu •Informační technologie – jedna z dohod o snížení cel na 0 •Veřejné zakázky – nediskriminace mezi signatáři •Děkuji za pozornost J