Evropský Imperializmus, průmyslová revoluce Evropa ve světové ekonomice 2022 Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: •1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); •budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); •roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; • •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: •Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; •Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; •1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; •zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); • •Britská expanze: •malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); •Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil; 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice R. Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; GB protektorát – skandály a reforma; •Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; •Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.GB na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) •dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Politický vývoj ve Francii, UK •1680-1780 UK arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); •výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: •1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; •Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); •Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); •Od roku 1792 protifrancouzské koalice… • • UK: •moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; •Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); •čaj, cukr, tabák zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům. zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dynamického trhu, reexport cukru ze Saint-Domingue); • •Proměna UK obchodu: •před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (nahrazení NED); •odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; stabilizace poměrů ve FRA a obsazení ITA; plán invaze do GB (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: •Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; •1807 donuceno RUS k účasti; snaha vyhnat GB z Baltu (Dánsko a SKAN); •USA – neutrální obchod (FRA kolonie <–> FRA); GB protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); •GB narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; • •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; GB situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •GB obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka -> utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: •Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost před zákonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; • •Blokády nastartovaly protekcionistickou průmyslovou loby: •absence GB (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; •po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny. • The conscripts of 1807 passing in front of the Porte Saint Denis in Paris (Louis Leopold Boilly). https://i.redd.it/bc2jmrw3klh51.jpg HMS Victory, HMS Temeraire and HMS Neptune lead the column towards the combined fleet, off Cape Trafalgar, 21st October 1805 (Geoff Hunt) Výsledek obrázku pro HMS Victory File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Výsledek obrázku pro napoleon conquest map https://ageofrevolution.org/wp-content/uploads/2015/05/Minard.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg/ 1920px-Redrawing_of_Minard%27s_Napoleon_map.svg.png https://gohighbrow.com/wp-content/uploads/2015/03/4-The-Haitian-Revolution.jpe Hospodářský a politický vývoj Francie po restauraci •FRA: restaurace Bourbonů: •L.XVIII a Karel X. – konzervativní, katolická politika, snaha o revizi volebního práva -> červencová revoluce 1830; •nástup liberálního Ludvíka Filipa Orleánského 1830-1848, reformy; •abdikace po revoluci 1848, volba prezidenta Ludvíka Napoleona - druhá republika (1848-1852); •svržena 1852 a nastolení císařství, do války s Pruskem 1870; ta vedla k sjednocení Německa, Itálie a svržení Napoleona III. – třetí republika do 1940; •Orientace na produkci s vysokým podílem řemeslné práce a luxusní zboží; •Revoluční garance vlastnictví půdy – neochota rolníků k přechodu do měst (proletariát); potravinová soběstačnost (vs. potřeba IT); dostatek dřeva (vs. koks); •Za císařství programy budování cest, kanálů a železnic (2,5k km v 1820 a 17,5k km v 1850), rozvoj průmyslu zpracování železa, investičního bankovnictví a inženýrských odvětví; Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a další země •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); •1834 celní unie -> rychlý růst a budování železnic; •1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní –> prusko-rakouská válka (1866); •Severoněmecké konfederace –> RAK ztrácí pozici (R-U); •Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka (1870-1871) – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; •Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionizmus je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; • •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; •vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; •orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na extra-E trhy (64% exportu do zámoří); • •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; •Dále severní ITA a Skandinávie; • •Naopak absolutismus RAK-UH a Ruska: •ostražitost vůči průmyslu, povolování či zákaz budování továren, omezení na stavbu železnic; konze…vace společnosti a explicitní politika minimálních změn; Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. 1861-1888 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933 Tovární produkce •Moderní odvětví: •bavlněný textil, železo a ocel, uhlí (1770-1815 růst o 7%, 3% a 2%); •nárůst produkce 1800-1860: železo 16x, uhlí 14x a spotřeba surové bavlny 21x; •Přeměna tradiční výroby v manufakturách na tovární (koncentrovaná, masová, využívající stroje): technika, management, sociální vztahy a trhy; •Odlesňování -> uhlí (GB, BEL, US vs. FRA, SPA); •Stroj: •místo lidské, zvířecí, přírodní „živelné“ síly: uhlí + parní stroj, odděluje produkci od zdroje (ke koncentrované pracovní síle – města); •opakované pohyby nástroje (baterie) rychlost a síla – rozdělení produkčního procesu do kroků; expertnost obsluhy; • •Levné zboží masové spotřeby: předpoklad poptávky; důsledek tovární výroby; •Parní stroj: •Podtlak – voda v dolech (Savery 1698), Newcomen; použití v továrně až Watt (1756 – oddělený kondenzátor páry); rotační pohyb… •Plnotlaký PS – přesun do hal a lokomotiv – Stephenson 1825 (Rocket; lokomotiva na železnici 90t, 30km/h) - revoluce; •1867 – sdružený PS (několikanásobná expanze v samostatných válcích); Parsons 1884 – parní turbína; •1800: 35k HP -> 1870: 2mil. HP; •Produkce železa ve vysoké peci, koks (Darby 1709); Bessemer – ocel (1856), dostupný materiál; •Pokrok, zvědavost, hrdost – hodnoty GB společnosti; pozemková šlechta ztrácí politický vliv i hospodářskou kontrolu (přizpůsobení i odpor) – překonána… https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/71MpZ29Z-GL._SL1500_.jpg •Q: “It always makes me feel a little melancholy. Grand old war ship, being ignominiously hauled away to scrap… The inevitability of time, don’t you think? What do you see?” •James Bond: “A bloody big ship.” • http://journeytothewiredwest.com/wp-content/uploads/2019/05/bond_001.jpg Specimen showing back of twenty pound note The Fighting Temeraire – William Turner (1839) Claude Lorrain (1648) Landscape with the Marriage of Isaac and Rebekah http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Stott_Park_Bobbin_Mill_Steam_Engine.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Steam_engine_in_action.gif http://media-3.web.britannica.com/eb-media/97/92897-050-E898E2C8.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Stephenson%27s_Rocket.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/First_passenger_railway_1830.jpg/1280px-Fi rst_passenger_railway_1830.jpg •… argument that locomotives provided the best propulsion for the new Liverpool and Manchester Railway; •this design – with its smoke chimney at the front and a separate fire box in the rear – became the template for steam locomotives for the next 150 years. Stephenson’s Rocket’ - 1829 Zpracování bavlny •Bavlna – vhodná pro tovární výrobu + levná + masová poptávka; BO propojily GB s E a NW (AFR); industrializace západu a dezin. východu (Asie); • •Kaliko (levné, barvené dovozy z IND) vs. průmysl vlny; •1700 zákaz dovozu kalika -> EIC dováží nezpracované látky, dokončení v GB; 1721 pokuta za nošení; •nevztahuje se na mušelín (luxus) nebo fustian (len+bavlna); •imigrace z Flander (po 1579) -> Lancashire aglom.; bavlna posílená příměsí lnu- do roku 1774 zákaz dovozu barvených látek, ale fustian povolen 1736 (dopad na GB zaměstnanost); •Masivní dovozy surové bavlny (Live. – Izmir, Karib., BRA a US); export příze (a látek) do AFR, NW (a Asie); • •Tovární výroba (inovace)+ poptávka + dostupné suroviny: •Vs. hedvábí (ITA 14st., FRA 17st. -> GB omezený trh); vlna nevhodná –> bavlna; •létající člunek (2x); spinning jenny (Hargreaves); waterframe (Arkwright); mul (Crompton); mechanický tkalcovský stav (Carwright); odzrňovač bavlny (Whitney); -> nerovnováha mezi spřádáním a tkaním… •dělba práce: GB produkuje přízi a E zpracovává do látek (manufakturní a podomní práce)… •stimul pro další odvětví – barvení (chemie), tisk (rotačky); odběr kapitálového zboží (stroje); • •Decentralizovaná podomní výroba výhodou proti cechovní regulaci - nyní nevhodná; koncentrace do továren není samozřejmá (neutěšené podmínky, dozor); •vznik nové sociální třídy – průmyslový námezdní dělník (mimo GB donucení); oplocování; •rozdíl ve výši mezd – dán produktivitou, ta dána organizací práce a využitím strojů; •produktivita: zpracování 45 kg surové bavlny v 1779: 50k hodin v IND a 2k v GB; 1795: GB 300h a v 1825: 135h; https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/historic-deerfield-1775-95-HD -2003.27.1-plain-weave-worsted-wool.jpg?resize=597%2C1024&ssl=1 https://i.pinimg.com/736x/f9/37/12/f93712155024a4a551c7bf0b6175c5e7.jpg Dress, circa 1820 (fabric from late 18th century), British. Silk. The Metropolitan Museum of Art, New York, Purchase, Irene Lewisohn Bequest. – Enchanted Living Magazine Linen dress 18th century Woolen dress 18th century Silk dress 18th century Indian print day dress c.1740-1760 Day dress Wood-block printed cotton British, textile Indian https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/met-caraco2-C.I.38.5.1.jpg?re size=691%2C1024&ssl=1 In England, imported Indienne cottons were banned between 1721 and 1774, though this was not the case in the American colonies or elsewhere in Europe. Changes in technology, colonization, and trade lifted the British domestic ban as British-produced cotton textiles became available and competitive, made from raw cotton still imported from India. https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/1795-dress-LACMA-M.57.24.jpg? resize=893%2C1024&ssl=1 A very fine muslin that’s been embroidered in gold. Dress, 1795 A fairly simple and inexpensive printed cotton SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro cottage industry https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Renaldis_muslin_woman.jpg/1280px-Renaldis _muslin_woman.jpg A woman in fine Bengali muslin, 18th century painting by Francesco Renaldi https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/Muslin_men.jpg Mughal princes wearing muslin robes in 1665 A model wearing a muslin stole from the 19th century (Credit: Drik/ Bengal Muslin) http://media.web.britannica.com/eb-media/08/166108-050-4073A0EC.jpg Spinning Jenny- machine for spinning (James Hargreaves 1764) Can spin many spindles at a time; operated by unskilled force; moved production from cottage industry into industrial manufacture… Before, hand looms were more common than power looms; Roberts loom was quickly adopted and again it was the spinning side that was short of capacity; Roberts construction of a self-acting (automatic) spinning mule; textile production was no longer a skilled craft but an industrial process that could be manned by semi-skilled labour… Roberts loom (1835) – powered by central steam engine http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/McConnel_%26_Company_mills%2C_about_1820.jpg in search of chicken pot pie: the 1840s fashionista | 1840s dress, Victorian era dresses, 1840s day dress Pleated Wrapper, Work-Dress, Morning Gown or Maternity Dress 1840s-1860s (LM120) - Nehelenia Patterns 1840s twice US cotton dress, third french silk File:Child laborer.jpg Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii •Nový obchodní systém - suroviny a potraviny – objemné zboží každodenní spotřeby (plodiny mírného pásma), produkované i v Evropě; • •Bylo nutné řešit problémy přepravy na moři i na souši; přeprava po souši větší překážka: •budování kanálů (18st. GB a FRA – Rýn; 19st. US – Erijský k.: 21->8d Buf-NY); •silnice: soukromé investice v GB (108–>36h Man.-Lon.), granty ve FRA; •železnice: Live-Man 1830; GB export artikl; zahraniční investice (US 1869 transkont.), KAN 1885, RUS 1903; (příkl. Ch.->NY 17,2%; NY->Live. 11,6% …změna na 5,5 a 4,7% v 1913); • •Paroloď: 1870 jen 20% obchodních lodí; •palivo, servisní stanice; nerentabilní Mys; - otevření Suezu 1869; •lodní šroub, WWI turbíny na spalování nafty; •dopravní náklady na polovinu 1816-1830 a znovu do 1860; • •Telegrafní kabel 1866 (IND 1870); •Ekonomika NW navázána na E – přímá konkurence; nové téma – redistribuce v důsledku IT (štěpení na EO a IS odvětví uvnitř zemí); D:\23120\Desktop\EEveGE2012\ObrázkyII\010-fs.jpg Taeping (clipper, 1863) - SLV H91.325-1033.jpg The Great Tea Race of 1866: Teaping docked 28 minutes before Ariel - after a passage of more than 14,000 miles. Ariel had been ahead when the ships were taken in tow by steam tugs off Deal, but after waiting for the tide at Gravesend the deciding factor was the height of tide at which one could enter the different docks used by each ship. The third finisher, Serica, docked an hour and 15 minutes after Ariel. These three ships had left China on the same tide and arrived at London 99 days later to dock on the same tide. Únik z Malthusovské rovnováhy •r. T.Malthus 1798: konečné množství zdrojů (půda a její úrodnost), limit na populaci – populační růst je funkcí příjmu; •Do 18st. odpovídá: •většina příjmu na potraviny, pomalý technologický pokrok, osetí marginální půdy –> nedostatek nenahraditelný IT; •omezí kapitál (klesající výnosy) a ten nemůže být využit v odvětvích zvyšujících produktivitu v AGRI; •GB populace: 5,1mil. (1701); 5,8 (1751); 8,3 (1801); 11,2 (1821); 14,9 (1841); 30,5 (1901); •Mzdy ale neklesají (!); růst produktivity v AGRI a INDU + IT (dovoz potravin)… •kumulativní procesy: dělba práce, tech.pokrok; růst poptávky – růst obratu + investic + produktivity + mezd… •růst produktu zrychluje společně s růstem populace; •změna reprodukčního a sociální chování, institucí (vs. život ve městech, závislost na atlantickém systému, emigrace do NW); •uhájení prosperity a systému proti vyzyvatelům; • •Teprve když není zvýšení živ.úrovně zkonzumováno růstem populace jsou stabilita a mír a zdraví bez dalšího pozitivním jevem a ne důsledkem předchozí katastrofy (hlavní beneficient: „commons“ do 1800 růst živ. úrovně diskutabilní); Diskuze o obilných zákonech a volný obchod •Nap.války – růst ceny obilí na GB trhu – po válce dovozy z RUS a POL – loby pozemkových vlastníků (šlechta - nadreprezentovaná v Parl.) •Průmysl: vysoké ceny obilí tlačí na vysoké mzdy – to vede k nižší konkurenceschopnost indu. produkce; •Férová cena obilí 80šil. za 219kg (Malthus) vs. Ricardo a Torrens (obětovaná příležitost); • •Obilné zákony (Importation Act 1815) – proměnlivé clo (cena do 53š = clo 34š, cena nad 72š = clo 1š); neúroda 1845 (Irsko) – zrušení OZ; •Proč? Robert Peel (PM) chtěl zabránit větším změnám (rok 1848 v E); průmysl měl zájem na nízkých mzdách; další argument: větší disponibilní příjem – poptávka po indu.prod. (pro prům. příznivé i ToT); • •Mimo GB lobují pro FT spíše AGRI; v GB přesun faktorů z AGRI do INDU (přesun do živoč., -28,5% rozlohy půdy do 1885, dováženo až 65% pšenice a 45% obilí; cena 31š v 1886); •1840 v GB 47,3% mužů v INDU (E 25,3%) – posilování politického vlivu prům. (+zapojení šlechty do finančního sektoru – pro inegraci SE) – indu je EO… v 1831 již 14,3% GB produkce na export, 49% INDU produkce! • •Nutné udržet zahraniční trhy otevřené (odbyt produkce moderních továren) + zajistit infrastrukturu IT (možnost nakrmit vlastní populaci a prům.); •R. Cobden (MP) se setkává s Napoleonem III. (FRA reflektují pozitivní vývoj v GB -> FT) – bezpečnostní argument (FRA méně závislá na IT); •přesto C-CH dohoda 1860 (snížení dovozních cel FRA na 30% a GB na víno a exp.uhlí) + MFN; •C-CH základem pro následné bilaterální dohody – pokles cel v obchodu mezi hlavními ekonomikami; • •Nejvíce liberalizovaly malé státy (NED, BEL, SWI, DEN); znatelně FRA a GER; mimo E AUS a CAN (ne US); •suroviny z AUS, KAN, RUS mění trh – protekcionistické tendence – GER a FRA – od 80.let opět růst cel; • •V GB pokračování liberální TP (malý AGRI sektor); •vzhledem k vytlačování GB tovární produkce z kont. E, reorientace na mimo E regiony; významná role reexportu koloniálu a surovin z mimo E (export nezprac. 57%); •dezindustrialiace Asie – pokles dovozů manuf. (IND z 33% 1700 na 1,1% v 1814); dovoz potravin (33% i mírné pásmo) a surovin (68% dovozu z US bavlna); The Economist was founded by the British businessman and banker James Wilson in 1843, to advance the repeal of the Corn Laws, a system of import tariffs. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Ft._Henry_bombardement_1814.jpg West Dakota 1878 – sklizeň pšenice za využití parní mlátičky http://www.agbioforum.org/v18n3/v18n3a06-f34.jpg Traktory v Kalifornii 1910s Exporty HNP Průmysl Zemědělství Populace Obchodní politiky – Evropa Protekcionizmus: 1830-1844/1846 3,5 1,7 2,7 0,8 0,6 Britský liberalizmus: 1844/1846-1858/1860 6,0 1,5 2,3 0,9 0,7 Evropský liberalizmus: 1858/1860-1877/1879 3,8 1,7 1,8 0,5 0,8 Nástup protekcionizmu: 1877/1879–1890/1892 2,9 1,2 2,2 0,9 0,9 Protekcionizmus: 1890/1892-1913 3,5 2,4 3,2 1,8 1,0 Hospodářská období - kontinentální Evropa Období růstu: 1829/1831–1868/1870 4,3 1,8 2,0 1,0 0,7 Deprese: 1868/1870–1891/1893 2,9 1,0 2,0 0,8 0,9 Období rychlého růstu: 1891/1893-1911/1913 4,0 2,6 3,8 1,5 1,1 Imperializmus v Asii •Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace v oblasti (ztráta monopolu 1813); •Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv hotovosti do GB; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii); •Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y. 1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce); • •Od 1820 hlavní exporty indigo a opium; •opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta; •vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod GB; • •GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma… •FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam; •Nejbohatší kolonie – Jáva - NED (během Nap.válek VOC zrušena): •od 1824 Holandská obchodní společnost (NHM) pro obchod s Indonesií; •od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny (občasné hladomory); D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Thee-kweekbedden_zonder_afdak_Java_TMnr_ 10011931.jpg Mandžuská Čína a pozemní obchod •Džurdženi -> Mandžuové; Nurhači (1607-1626) a Abachaj (1635-1643) ovládli Mongolsko a Koreu; 1635 pečeť chánů a nástupnictví k Jüan jako Čhing; •Nájezdy na Čínu od 1644, režim Ming čelí povstáním a zve Mandžui do severní Číny – ti rozdrtili povstání a zmocnili se severu Číny; •V 80. letech 17st. dobyli Čínu, odpor loajalistů Ming v jižní Číně; •„Dynamičtí“ císaři: •zničili Ojratskou říši a západní Mongoly; •náklonost čínských vzdělanců, přijali čínskou administrativu, udrželi kulturu a identitu (duální vedení úřadů a zákaz sňatků); •místo spoléhání na zeď zničili džungarskou říši 1757 a ovládli nomádské oblasti; •tributární síť států (Korea, Barma, Vietnam); •zvětšení oblasti kultivace – růst populace (1600-160mil, 1680 – 126mil, 1700-138 mil, 1710-157 mil, 1820-381mil a 1850-412mil); • •Obchodní komunity na jihu – povstání Zheng poraženo (multietnická armáda); vnitrozemské, vojenské, agrární impérium (vnitřní Mongolsko); •Zámořský ochod: •monopolistická gilda (odpovědnost za cizince); •čaj (GB růst z 1 tis.tun 1720 na 18tis.tun 1850); dovoz opia do CH v roce 1821 převyšuje export čaje; •regulace obchodu – obava ze ztráty kontroly nad čínskými obchodními komunitami; • •RUS – otevřeli Sibiř v 17st. – kožešiny; 1689 Nerčinská smlouva – obchod s hedvábím a kožešinami, státní karavany; 1727 otevřena obchodní osada Kjachta (systém fungoval do 1860); přátelské vztahy (ale dodávky po moři neakceptovány), později i vlněné látky; D:\23120\Desktop\Čína ming-čching.gif Otevření Číny •Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (GB 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2% a ZE 33,6%); •Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá poptávka po záp. produktech (E naopak); • •1660s/1757-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (Guangzhou, zákaz vstupu do země), nad rámec šedá ekonomika a korupce v přístavních městech; • •Oficiální vztahy CH-ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty – velkorysost) + po dobu pobytu obchod (velmi výnosné); • •Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto, vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem: •Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ GB na zlatě); •GB hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820) – obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG); •V CH převládl tvrdý postup: 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium; •1840 GB expedice z Indie – kolesový parník Nemesis, obsazení Kantonu a plavba po J-c-J; 1842 žádost o mír a dohoda z Nankingu (odškodné, H-K, otevtření přístavů, rovné postavení a extra v přístavech - také FRA a US); Gladstone-Palmerston-J.Q.Adams; •Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; GB konzul žádá propuštění a omluvu –> využil guvernér H-K a ostřeloval Kanton –> FRA se přidali, obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států: +přístup do Pekingu); •Nedodrženo –> 1859 výsadek GB a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH; •Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%; • Století ponížení… D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\View_of_Canton_factories.jpg D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\HEICo_steamer_Nemesis.jpg •Japonsko -uzavřené po staletí (1633) - nuceno otevřít své území koncem padesátých let 19. století; -Americká expedice komodora Perryho - smlouva z roku 1866: nezvyšovat cla nad 5% a zároveň dávat cizincům extrateritoriální práva; -po epizodě protizápadních povstání - obnovení císařské moci - Meidži 1868; liberální politické reformy (veřejný zájem; úřady na základě schopností; zrušení kast; vlastnická práva; 1890 konstituční monarchie); -modernizace (průmysl, doprava); ekonomika byla transformována pozoruhodnou rychlostí od 70. let 19. století - modernizace (enklávy), industrializace - železnice, uhlí, ocel; -růst populace (1800 – 30,3; 1868 – 34,4; 1900 – 44,3; 1929 – 62.5; 1941 – 74,1) závislost na exportu -> imperializmus… https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8f/Brooklyn_Museum_-_Commodore_Matthew_Perry%27s_% 22Black_Ship%22.jpg https://cdn.kastatic.org/ka-perseus-images/991ce2a506e8f7c5cb4d9195af7e67c96a1e37f4.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Yokohama-Sumo-Wrestler-Defeating-a-Foreigner-18 61-Ipposai-Yoshifuji.png Sonnō jōi 尊皇攘夷 Revere the Emperor, expel the barbarians! Fukoku kyōhei 富国強兵 Enrich the Country, Strengthen the Army! Posted Image Battle of Tsushima, (May 27–29, 1905) The state-owned Yahata Steel Mill (Kita Kyushu City) was completed in 1901 using German technology with Japanese adjustments Imperialismus v Africe •1870 – jen 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků, export civilizace; •GB – 1806 získali na NED mys – 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství (90%), export vlny 100x 1840-1872; •válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903, spálená země); zemědělská reforma 1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace); • •Závody: •plán GB: Egypt <–> Mys (Botsw, Zim, Zam, Ken); •FRA: Sen<->Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán); •FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním Tunis a Maroko); •GER: Togoland, Kam, Namibie – střet s GB v Tanganice; •ITA: Som, Erit, Libye; • •1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení; Kongo • •Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území krále; Katanga (měď, GB) a zanzibar (Tippu Tipa); •90. léta – kaučukový boom (Force Publique); redukce obyvatel na polovinu; • D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\BelgianCongoSoldiers.gif D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg American Progress, John Gast (1972) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Editorial_cartoon_about_Jacob_Smith%27s_retalia tion_for_Balangiga.gif http://3.bp.blogspot.com/-KwW7GeyHJZ0/TzSDuaqPdoI/AAAAAAAASaE/LpIhK6mVLkg/s1600/HMS_Dreadnought.jpg the_grand_fleet_at_sea_during_the_battle_of_jutland Growing „productivity“ in warfare Civil War 1861-65 vs. 1897 75mm French gun •anti-personnel weapon system for delivering large volumes of time-fused shrapnel shells on enemy troops advancing in the open; •first field gun to include a hydro-pneumatic recoil mechanism, which kept the gun's trail and wheels perfectly still during the firing sequence. Since it did not need to be re-aimed after each shot, the crew could reload and fire as soon as the barrel returned to its resting position. • •https://www.youtube.com/watch?v=QVZkuK0NjoA •https://www.youtube.com/watch?v=lhwXGd28kjk&t=29s