Merkantilizmus – Nizozemské impérium, Anglické války s Nizozemím a Francií Evropa ve světové ekonomice 2022 Ming Čína (1368-1644) •Vůdce rebelie Jüan-čang (dobyl Nanking, 1363 bitva na jezeru Pcho-jang-chu), zničil sídlo Jüan v Dadu (Peking); jako císař Chung-wu (1368-1398) obnovil infrastrukturu, závlahy, kanál, Zeď; sestavil nový konfuciánský kodex; •1380 popravil kancléře a koncentroval moc; kontrola zemědělství (soběstačné komuny a omezení pohybu) a hospodářství (omezení obchodu); • •Syn vládl jako Jung-le (1402-1424), hl. město Peking (1403); obrovské tributární námořní výpravy (Zheng-He,1405-1433, 317 lodí); konfuciánský svět (podřízené státy platí tribut výměnou za uznání svrchovanosti a ochranu); •Změna politiky – omezení obchodu, 1500 a 1525 likvidace obchodní flotily (2tis. lodí) (1851); •Cizinci: obchodníci jen výjimečně – tolerance POR v Kantonu (Makao: regulace- potraviny, zákaz vpuštění cizinců); zprostředkování Čínsko - Japonského obchodu (kvalitní hedvábí za stříbro); • •Technologicky vyspělá země: mechanizovaná textilní produkce (voda), produkce železa i koks – regresy; •Odpor proti integraci trhů, problematická majetková práva, intervence státu (Landes) – malá motivace k investicím a inovacím; monopoly (sůl, železo, čaj, IT); ženy mimo ekonomiku; •Správa (konfuciánská)– kompletní kontrola státu (vzdělání-testy, písmo, bydlení, barvy, oblékání) – sluhové oči a uši; neměnnost a tradice, horlivost úředníků; • •Konec Ming – ztráta Pekingu 1644 (rebelie) – oslabená říše dobyta Džürčeny - Mandžui (1662 jih) až do 1913; Dynastie Období Čchin 221-206 BC Chan 206 BC – 220 AD Wej (Toba) 386–534 Suej 581–618 Tchang 618–907 Sung 960–1279 Jüan (monglolská) 1271–1368 Ming 1368–1644 Čching (mandžuská) 1644–1911 Výsledek obrázku pro Battle of Lake Poyang http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/%E6%98%8E%E5%A4%AA%E7%A5%96.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Qing-Nurhaci.jpg Nurhači, zakladatel státu Džürčenů (1606-1626), otec Chung Tchaj-ťiho, zakladatele Mandžuské dynastie Čching Ču Jüan-čang, jako Chung-wu první císař Ming (1368-1398) Počet lodí Personál Destinace 1405–1407 62 27 000 Kalikut, Jáva, Sumatra 1407–1409 - - Kalikut, Siam, Jáva, Sumatra 1409–1411 48 30 000 Malaka, Sumatra 1413–1415 63 29 000 Hormuz, Maledivy, Bengálsko, Čampa (Vietnam), Jáva, Sumatra 1417–1419 - - Hormuz, Aden, Mogadiš (Somálsko), Malindi (Keňa), Jáva, Ryuku (Japonsko), Brunej 1421–1422 41 - Aden, východní Afrika, Sumatra 1431–1433 100 27 500 Ceylon, Kalikut, Hormuz, Aden, Malindi, Vietnam, Sumatra, Jáva, Malaka Kolumbus 1492–1493 3 90 Karibské ostrovy Da Gama 1497–1498 4 170 Malabarské pobřeží Indie Magalhães 1519–1522 5 274 Obeplutí země Nástup Nizozemí •Křížení obchodních cest (Alpy, Balt): •nejrozvinutější západní manuf. a obch. oblasti: Flandry (Bruggy, Gent, Antverpy), Valonsko (Lutych), Brabant (Brusel). • •Z Burgundského dědictví 1477 Habsburkům – ti na španělský trůn; Karel V. vládl z Nizozemí, syn Filip II. (1556-1598) zemi opustil a vládl ze Španělska; •povstání – výše daní a reformace (vlivní kalvinisté); •Filip II. – snaha o obnovu kontroly provincie (klíčový zdroj příjmů koruny) a náboženská perzekuce; •otevřená revolta 1567 – k potlačení vyslán vévoda z Alby, poprava vůdců povstání; • •Válka 1568-1618: •Vilém I. Oranžský – postupně dílčí úspěchy; •Španělská vzbouřená armáda vyplenila Antverpy – katolíci na jihu podpořili Španěly – rozdělení; •sedm severních provincií, republika (Utrechtská unie 1579), rozsáhlá emigrace z Flander (polovina lidí) + hugenoti z FRA a židé z Pyrenejí; •Antverpy a Brabant drasticky zasaženy, Amsterodam nové obchodní centrum (růst 4x na 200k); • •Nizozemí – tradice kupecké oligarchie a městských států, ale (také) nejproduktivnější vnitrozemí: •hortikultury, živočišné produkty, mlýny; mezin.dělba práce, dostupný kapitál; sekulární vzdělání; •sebevědomý moderní národ; Výsledek obrázku pro netherlands 16th century map https://www.jeanmoust.com/galleries/a-view-of-amsterdam-2549060-en-max.JPG https://www.reddeeradvocate.com/wp-content/uploads/2019/09/18511839_web1_amsterdam-4045137_960_720. jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/KinderdijkWindmills.jpg https://www.nationalgallery.org.uk/media/33043/n-0979-00-000019-hd.jpg?mode=max&width=1920&height=1 080&rnd=132385452924170000 Výsledek obrázku pro A Dutch Man-of-War and Various Vessels Simon de Vlieger - A Dutch Man-of-War and Various Vessels in a Breeze (1642) Nizozemí – obchod a průmysl •Rozvoj loďařství a lodní dopravy; •Obilí z Baltu (Gdaňsk) – „Mother Trade“, reexport do ENG a FRA; •Lov sleďů v Severním moři, „Herring buis“ – průmysl, inovace, specializace – Fluit; Indienman… • •Textilní průmysl: •roste na úkor Flander – dodávky vlny místo SPA z ENG; •vývoz látek na Balt (za obilí) a SZM; •do NED luxus z východu a reexport do ENG, FRA a Baltu; •výhody NED: levnější doprava, kapitál, konexe, přístup k lisabonskému trhu s kořením; •Novinkou severní obchod s RUS – vytlačení ENG z cesty přes Archangelsk (kožešiny a kaviár); pod NED tlakem úpadek Hanzy (dominantní od 1282 – monopol na Baltu); životně důležité dovozy z Baltu – obilí a materiál na stavbu lodí (dřevo, smola, koudel, lana); • http://pirateshold.buccaneersoft.com/images/ships/dutch_flute.jpg D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Konvoi_Haringvloot.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/A_Castro,_Lorenzo_-_A_Dutch_East-Indiaman_off_Ho orn_-_Google_Art_Project.jpg Budování impéria v Asii •Embarga a blokády (1585 a 1598) – k získání luxusního zboží východu (pro ENG, FRA, RUS) kontrola jeho zdroje; výpravy 1594, 1597, 1601 (65 lodí), snížily cenu pepře v Evropě… rozhodnutí získat monopol; • •1602 Východoindická společnost (VOC a.s.): •21 let monopol; právo zakládat pevnosti, vést obranou válku a uzavírat smlouvy (Jan Pieterszoon Coen); •plán: obsadit strategické pozice rivalů, participovat na místním obchodě a odsát zisky; •cílem pepř (kultivace na velkém prostoru), molucké koření jen Ambon a Bandas (cenové rozdíly 1:30:100:240); • •Navázání kontaktů s místními vládci a uzavření exkluzivních smluv; (vyloučení ENG); 1616 okupace Moluk: •Ambon: převzetí nucené práce, exkluz. hřebíček, kvóta pro rodiny; •Bandas – autonomní městské státy, 1621 zmasakrováni místního obyvatelstva; •Plantážní systém: rozdělení na oblasti – pracovník VOC nakoupil otroky a produkoval koření, prodával VOC za regulovanou cenu (-> kultivační systém v hol. Indonésie 19st.); • •Důležité momenty kampaně: •sult. Banten – využívá střetu VOC s ENG, obsazuje stanici VOC v Jakartě, JP Coen vypaluje Jakartu a zakládá Batavii 1619; •Malaka dobyta 1641; •Dobytí Ceylonu dokončeno 1656; • •Vítězství ve válce se SPA (def.1648) – uvolnění rukou – dobytí POR pevností na Malabaru (kromě Goa); •POR se přesunují do Makassaru; NED požadavek na ukončení obchodu s Molukami -> kampaně 1667 a 1669; •Kontrola produkce a obchodu s kořením dokončena (zvláštní charakter); • •Bavlněné látky z Koromadnelu z počátku jen na směnu za koření Moluk; později žádaná komodita v JAP, Persii i Evropě; •podíl bavlněných oděvů v prodejích VOC roste z 17% (1650) na 43% (1700), koření klesá z 58% na 37%; • •Odolali: Ming Čína, Tokugawovo Japonsko (1603-1867, Sakoku 1641) a vnitrozemská Indie; https://www.worldhistory.org/uploads/images/14799.jpg?v=1636105657 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Muscade.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Nutmeg_fruit_seed_and_aril.jpg/1920px-Nut meg_fruit_seed_and_aril.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/The_flowers_of_clove_tree_in_Pemba_island .JPG/1280px-The_flowers_of_clove_tree_in_Pemba_island.JPG https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/ClovesDried.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Baton_de_cannelle.jpg/1280px-Baton_de_can nelle.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/4_color_mix_of_peppercorns.jpg/1280px-4_c olor_mix_of_peppercorns.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Black_Pepper_%28Piper_nigrum%29_fruits.jp g/800px-Black_Pepper_%28Piper_nigrum%29_fruits.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Nutmeg_on_Tree.jpg/1280px-Nutmeg_on_Tree. jpg Sultanate Malacca Zheng he (Čeng Che) – 1405 in Malacca The imagined appearance of the Zheng He Treasure Fleet. Source: Lin... | Download Scientific Diagram Portuguese Mallaca 1511 Dutch Malacca 1641 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/AMH-6156-NA_Map_of_the_city_of_Malakka.jp g/1280px-AMH-6156-NA_Map_of_the_city_of_Malakka.jpg?1609589647922 Dutch Batavia 1681 (1619) Singapore – Straits Settleent (1819) Singapore 1840 https://www.nationsonline.org/maps/Southeast-Asia-Map.jpg https://intlreg.org/wp-content/uploads/2019/12/1faf9a30-9ed7-11e9-b996-c1c3d0e2ecdb.jpg Malacca Gateway Project (14 billion USD) https://s3media.freemalaysiatoday.com/wp-content/uploads/2020/11/Melaka-Gateway-bernama1.jpg Atlantický, baltský a středomořský obchod •Atlantik: •jen dílčí úspěchy; dobyli pevnost Bahia (Braz.), Recif a Pernambuco – třtinové plantáže (1630); •1654 ztratili Brazílii v důsledku povstání; WIC ztrátová, reorientace na obchod s otroky; • •V SZM ukončili benátskou dominanci: •po dobití Egypta Otomany 1517 - snaha nových vládců zajistit příjem z rent z koření (obrana Adenu); kompromis s POR; s udržením Otomanů se udržely Benátky; •to se změnilo s NED monopolem – dodávky o 30-40% levnější než POR; stačilo na vytlačení BEN a Levantského obchodu; VOC se primárně nesnažila maximalizovat zisk, ale udržet pozici primárního dodavatele; •další rána pro Benátky je konkurence jejich exportu vlněných látek do Egypta a Levanty; italské gildy trvají na exportu drahých těžkých látek, západ (NED a ENG) dodávají levnější a lehčí zboží (masová poptávka); padělání značek a nižší dopravní náklady; •po porážce u Lepanta 1571 byli Otomani ochotni spojit se s protestanty proti společnému nepříteli – katolickým Habsburkům; obchodní koncese na úkor Benátek; • •Drastické důsledky válek mezi NED a Habsburky: •SPA utratilo mnohem víc než získalo z Nového světa (tvrdé zdanění zemědělství a půjčky z Itálie); •také NED růst státního dluhu a daní, ale půjčují si v Amsterodamu a úroky (s blížícím se vítězstvím) klesají; •I přes prestiž obchodu s Asií zřejmě nikdy nebyl tak důležitý jako obchod s Baltem, lov sleďů ani obchod ve SZM; https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/%27The_Battle_of_Lepanto%27%2C_painting_by_Andr ies_van_Eertvelt.jpg The Battle of Lepanto 1571 (by Andries van Eertvelt, 1640) Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 Anglie – politický vývoj •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: •Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; •Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; •Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; •Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); • •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; • •Stuartovci: •Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; •Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; •Republika pod protektorem Cromwellem (od 1653), 1660 obnovena monarchie; •Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; • •Parlament zve NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií II. vládne (1689-1702); •Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; •Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; • •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; https://static.wikia.nocookie.net/shipsandthings/images/c/c8/Racing-ship.jpg/revision/latest/scale- to-width-down/600?cb=20111110150210 Ark Roayal (1587) Anglická galeona 2/2 16st. https://i.pinimg.com/originals/74/12/0e/74120edfb887ebb4841e286dec178f4f.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/HMS_Ark_Royal_h85716.jpg https://www.tate.org.uk/art/images/work/N/N00/N00369_10.jpg The Prince of Orange, William III, Embarked from Holland, and Landed at Torbay, November 4th, 1688, after a Stormy Passage (W. Turner) Anglo - nizozemské války •Po vítězství ve válce o nezávislost - na zenitu moci; NED pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti; • •Anglická výchozí pozice: •populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; •produkuje ale jen nezpracované vlněné látky + NED loví sledě v severním moři; •ENG producenti nedokáží NED nahradit (zkušenosti, služby, konexe, kapitál); •silná sebevědomá střední třída; • •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); • •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (Čtyřdenní bitva a Medway, de Ruyter); otřesené sebevědomí; • •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. (FRA) – společný útok na NED (1672 hrozivá situace – ale strategické vítězství, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG 1674); • •Pro NED uspokojivé výsledky vojensky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil; • •Vstup ambiciózní Francie: •Colbert (1661-1683) se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; •FRA 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1672-1678; •po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; • •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst NED zpomaluje; 1780 GB definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou; https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/39/e5/90/39e5907f6b84e5a543d251e71fc8dcdd.jpg "Burning English ships" by Jan van Leyden Jeronymus van Diest (II) - Het opbrengen van het Engelse admiraalschip de 'Royal Charles'.jpg Royal Charles (Medway), captured by the Dutch after the Raid on the Medway, June 1667 - Jeronymus van Diest https://www.codart.nl/wp-content/uploads/2016/11/148046319174191541.jpg Mirror returned 2012 to Greenwich maritime museum Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Augšpurská liga) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské) 1470 1570 1670 1780 Nizozemí 60 000 232 000 568 000 450 000 Německo 60 000 110 000 104 000 155 000 Británie - 51 000 260 000 1 000 000 Francie - 80 000 80 000 700 000 Itálie, Portugalsko, Španělsko - - 250 000 546 000 Dánsko, Norsko, Švédsko - - - 546 000 Severní Amerika - - - 450 000 Přepravní kapacita evropských obchodních flotil (tuny) Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad: příklad Jamestown 1607; •Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan (60 z 500 na jaře 1610); pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; •1632 Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; •20.léta 18st. všech 13 kolonií má systém s Guvernérem a Shromážděním; • •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (Cromwell: NE a poor, cold and useless place…): •Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; •1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství; Boston: brzy finanční elita a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: •dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; •Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu + některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); zákaz průmyslu -> protianglické nálady…; http://img.whenintime.com/tli/blaureano/an_overview_of_american_history/71a5c55e-62cb-4cbe-b1fb-c7d d9985cd4a/JS%202.png Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium •1689-1815: 64 let válčení; střet námořní a pozemní velmoci; • •Francie v Novém světě (NW): •poslední, severní cesta; tresky a kožešiny, obchodní stanice a kontakty s indiány; •Nová Francie (NF): 1608 Quebeck, Montreal; řetěz opevněných osad, Mississippi a 1718 New Orleans; •Nedovolili Hugenotům emigraci, nezájem na masové migraci (zisky a mzdy), vysoké náklady na obranu; •Karibik: Martinique, Guadeloupe, Saint-Domingue – třtina (otroci); • •Mocenské soupeření v koloniích odrazem válek na kontinentu: •Augšpurské ligy (1688-1697) (FRA L.XIV) – válka krále Viléma (Iroquéská konfederace); •Španělské dědictví (1701-1714) (L.XIV a Filip z Anjou - SPA), v NW znesnadnění merkantilistických restrikcí, 1703 CA; •Jenkinsovo ucho (1739-1748) – asiento (dovoz do SPA kolonií), nájezd na Portobello (PAN); •(Rakouské dědictví 1740-1768); •Sedmiletá válka (1756-1763): •GB vs. FRA v Atlantiku + RAK vs. PRU (Kladsko a Slezsko); •v NS od 1753 – tlak na Mississippi + New Orleans; •v Evropě s UK jen HAN a PRU (Friedrich II. – úspěchy); •FRA – fiasko, místo invaze UK prohry Lagos a Quiberon – fatální pro kolonie; •1759 rok zázraků: dobyli Quebeck a Montreal, Gua+Mar, Pondichery 1761, pevnosti v SEN a GAM; vstup SPA 1762 – UK obsazuje Kubu a Filipíny; •mír: NF pod GB + karibské ostrovy a Florida, FRA vráceny cukrové ostrovy a SPA Manila a Havana; • •Námořní dominance: západní squadrona, řadové lodě, obrovské náklady; •Poválečná recese – GB Parlament odmítá daně i default, přesun nákladů na kolonie (podmínka zastoupení); zákaz expanze na západ; požadavek nezávislosti Sev.Am. kolonií 1776 (1778 FRA, NIZ, SPA); GB v izolaci; 1783 nezávislost USA. • D:\23120\Desktop\the-battle-of-quiberon-bay-12-november-1759-the-day-after-1400.jpg Battle of Quiberon Bay: the Day After Richard Wright 1760 D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Střední Amerika-ořez.gif Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: •1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); •budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); •roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; • •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: •Bábur z Kábulu (turkický kmen), Pánípat 1526 vítězí nad Dillím – obsazení Dillí a Agry (centra); •Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; •Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; •1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; •Ek.systém: džagír (nedědičně propůjčená půda), mansab (+voj. povinnost); polygamní dvory, kasty; postupně monetizace-daně; doplněk: obchodní příjmy; špičkový exportér manuf. textilní produkce (celosvětová poptávka – od mušelín po koromandel); •zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); • •Britská expanze: •malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); •Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil; 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice Roberta Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; GB protektorát – skandály a reforma; •Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; •Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.GB na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) •dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Komoditní složení evropských exportů z Asie do Evropy Portugalsko (%, hodnota) 1513–1519 1608–1610 Pepř 80,0 69,0 Molucké koření 9,0 0,03 Jiné koření 9,4 10,9 Textil 0,2 7,8 Indigo 0,0 7,7 jiné 1,4 4,6 VOC (Nizozemí) (%, hodnota) 1619–1621 1778–1780 Pepř 56,4 11,0 Jiné koření 17,6 24,4 Textil a surové hedvábí 16,1 32,7 Čaj a káva 0,0 22,9 jiné 9,9 9,0 EIC (Británie) (%, hodnota) 1668–1670 1758–1760 Pepř 25,3 4,4 Textil 56,6 53,5 Surové hedvábí 0,6 12,3 Čaj 0,03 25,3 jiné 17,5 4,5 Indian print day dress c.1740-1760 Day dress Wood-block printed cotton British, textile Indian https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/met-caraco2-C.I.38.5.1.jpg?re size=691%2C1024&ssl=1 https://i0.wp.com/blog.americanduchess.com/wp-content/uploads/2021/05/1795-dress-LACMA-M.57.24.jpg? resize=893%2C1024&ssl=1 A very fine muslin that’s been embroidered in gold. Dress, 1795 A fairly simple and inexpensive printed cotton Politický vývoj ve Francii, UK •1680-1780 UK arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); •výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: •1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; •Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); •Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); •Od roku 1792 protifrancouzské koalice… • • UK: •moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; •Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); •čaj, cukr, tabák zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům.zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dyn.trhu, reexport cukru ze S-D); • •Proměna UK obchodu: •před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (nahrazení NED); •odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát;