IT V POLITOLOGICKÉM VÝZKUMU 29.3. 2022, POLn6012 AKADEMICKÉ POLITOLOGICKÉ ČLÁNKY (EBSCO, STAV 2021) Eye tracking: cca 20- vystavení a vyhýbání se politickým podnětům, role ideologie, multifaktorové rozhodování, vliv specifických stimulů (např. na participaci), personalizace, vztah různých forem politické informace (např. textu a obrazu), gender. Výraz obličeje (pomocí IT): méně než 10, výrazová kongruence se zdrojem Elektrodermální aktivita: méně než 5- predispozice k participaci, reakce během ní Výrazně méně využívaná technika než v psychologii, ale i než v ekonomii (např. hodně ET studií v teorii her) TRADEOFF MEZI METODOLOGIÍ A TEORIÍ? Část článků zajímavé teoretické otázky a „uživatelské“ využívání technologií (měří se dwell time nebo fixation count) Část pokročilá práce s technologiemi (piluje se podnět, různě randomizují sektory na obrazovce), ale méně relevantní otázky Jsou i studie, které zvládají obojí (Jenke 2021) PROBLÉMY/PŘÍLEŽITOSTI Příležitosti Nové výzkumné otázky Mnohem přesnější měření starých (kauzální mechanismy) Problémy Náročnost přístrojová, časová, metodologická Úzký okruh problémů 5 PŘÍKLADŮ Marquart et al. 2016: selektivní vystavení podnětům Bode et al. 2017: selektivní pozornost Oosterhof et al.2017: vztah ideologie a emocí Jenke et al. 2021: conjoint experiment Fino et al. 2019: emočně kongruentní reakce obličeje MARQUART ET AL. 2016 HTTPS://IJOC.ORG/INDEX.PHP/IJOC/ARTICLE/VIEW/4415 „Selective exposure“ Selektivně se vystavujeme informacím, vlivná teorie je kognitivní disonance (Festinger 1957) Více pozornosti věnujeme kongruentní/konzistentní informaci Dosavadní výzkum nekonkluzivní TEORIE KOGNITIVNÍ DISONANCE Řeší rozpory mezi dvěma působícími kognitivními zdroji (např. našimi postoji a aktuálním stavem věcí) V původní verzi: změna postoje x změna chování V politologii nejčastěji problém reakce na nekongruentní informace (předpoklad jejich vytěsňování, vyhýbání se jim, stability postoje). Zajímá nás exposure, attention, avoidance. MĚŘENÍ „SELECTIVE EXPOSURE“ Retrospektivní zkoumání chování- spoléhá na vybavení si minulých událostí subjekty (problém: selektivní retence) Prospektivní zkoumání- „co by si subjekt přečetl“ (problém často „buď x anebo“) Behaviorální měření (DPTE)- měří se čas prohlížení, často bohužel fake content Agregovaná data Marquart et al. preferují behaviorální měření, používají eyetracking Design: dva letáky konkurujících si ideologicky nekongruentních stran stran, hypotéza, že ideologie koreluje pozitivně s pozorností. DVOJICE Z TĚCHTO LETÁKŮ EXPERIMENT N=57 (obtížná rekrutace, vždy jeden subjekt v laboratoři) Běžné experimentální podmínky, informovaný souhlas, měřila se ideologie 6x2 posterů z kampaně 2013 (skutečný materiál) EYETRACKING A SELECTIVE EXPOSURE Měřil se fixation/dwell time Dokázali selective exposure (ideologie ovlivňovala čas, strávený sledováním posterů ideologicky blízké strany), nedokázali selective avoidance. Studie má význam i v tom, že naznačila diskusi o tom, co je „exposure“ a co „attention“, autoři tvrdí, že attention předchází exposure. VÝZNAM Jedna z prvních studií, využívajících eyetracking v politologii Jednoduchá, ale naznačila potenciální oblasti využití ET, i to, jaké teorie/hypotézy s tímto využitím spojovat. BODE AT AL. 2017: SKIPPING POLITICS HTTPS://JOURNALS.SAGEPUB.COM/DOI/FULL/10.1177/2053168017702990 „Exposure“ x „Attention“ (tvrdí, že exposure předchází attention) Má praktické dopady na sociálních sítích (neodebírat vs. nečíst) Selektivní pozornost u politického obsahu je na SS aktivována až v momentě, kdy příspěvek naznačí, že souvisí s politikou- mělo by vést u osob, které politiku mají rádi, k aktivaci selektivní pozornosti. POPIS EXPERIMENTU experimentální Facebooková stránka, 35 obrazovek s feedem, populární i politické zprávy. Zprávy se lišily počtem „politických slov i jejich umístěním, někdy cue byl i link s obrázkem Stranické zprávy (buďto chválily stranu nebo útočily na druhou) N=65, studenti v USA ZÁVĚRY Politická kognitivní zkratka zkracuje čas, věnovaný příspěvku Na množství zkratek moc nezáleží (efektivita skippingu) Popsané efekty se týkají subjektů s malým zájmem o politiku Negativní zprávy o politice vyvolávají větší zájem než pozitivní VÝZNAM EYETRACKINGU Potvrdil se rozdíl mezi „attention“ a „exposure“ (vystavili se zprávě, ale v určitý moment ji přestali sledovat) Bylo by obtížné vyzkoumat pomocí jiného behaviorálního trackeru než ET. OOSTERHOF ET AL. 2018 HTTPS://WWW.SCIENCEDIRECT.COM/SCIENCE/ARTICLE/PII/S0166432817310392 Hypotéza o behaviorálních rozdílech mezi (americkými) konzervativci a liberály, „negativity bias konzervativců“- větší citlivost na negativní informace, mají pro ně větší apel. Projevuje se i ve fyziologických reakcích Studie zkoumá, jaké jsou specifické zdroje negativity bias Specificky se týká „znechucení“ ZKOUMÁNÍ ZNECHUCENÍ Znechucení obvykle vyvolává snahu o distancování se od zdroje, který ho vyvolává Má sociální dopady, např. zvýšená senzitivnost ke znechucení vede k větší podpoře sociálních norem a skupinové mentality (evoluční psychologie) EXPERIMENT Dvě studie Studie 1: subjekty sledovaly obrazovku se čtveřicí obrázků scén, vyvolávajících smutek, strach, znechucení a neutrální emoce Dobrá pilotní studie, vysoká interní validita. Výsledek negativní vztah mezi sociálním a politickým konzervatismem a vystavením se znechucujícím podnětům (dwell time) EXPERIMENT Studie 2: Vztah konzervativních postojů a média, které upozorňuje na znechucení Subjekty postupně viděly obličeje lidí se čtyřmi emocemi jako ve Studii 1 Výsledek: pozitivní korelace mezi délkou sledování znechucených obličejů a sociálním a politickým konzervatismem „Obsese konzervativců znechucením- hnusí se jim objekty znechucení a dávají pozor, aby se jim nevystavily“ ÚLOHA EYETRACKINGU Dwell time klíčová proměnná, bylo by možná možné vyřešit i jiným nástrojem process tracingu, ale ET asi nejvhodnější Dobrá kalibrace výzkumného podnětu (návod pro budoucí výzkumy, jak dělat v ET pilotní studii) Závěr „zvláštní“ („speciální vztah sociálních konzervativců k emoci znechucení“) JENKE ET AL. 2021 HTTPS://WWW.CAMBRIDGE.ORG/CORE/JOURNALS/POLITICAL-ANALYSIS/ARTICLE/USING-EYETRACKING-TO-UNDERSTAND- DECISIONMAKING-IN-CONJOINT-EXPERIMENTS/A0A53740F79838E9A77A79E37559F8DC „Conjoint“ survey experiment Používá se k analýze politického rozhodování Hádanka: moc se neví, jak subjekty k rozhodování dospívají Jak si počínáme, když se pro něco rozhodujeme a musíme/můžeme srovnávat řadu atributů těch rozhodnutí/věcí? Eyetracking nová metoda, poskytující hlubší vhled do rozhodování subjektu CONJOINT EXPERIMENT: POUŽÍVÁ SE U „MULTIATRIBUTOVÉHO“ ROZHODOVÁNÍ An Example Screen of the Conjoint Experiment | Download Scientific Diagram Figure A1. Main results of conjoint experiment. AMCEs with 95% confidence intervals. All countries pooled. Note. AMCE for 'No tax revenue' is not displayed as it was restricted to only appear with the attribute 'no new tax' and thus has a conditional effect. METODY, JAK ZKOUMAT VLIV JEDNOTLIVÝCH FAKTORŮ Average Marginal Component Effect (AMCE)- co se stane, když jeden z atributů změníme z referenčního na ten, který nás zajímá? Zkoumalo se: subjekty si dělaly poznámky verbální rozhodování (mění samotnou podstatu rozhodování) DESIGN EXPERIMENTU Výběr mezi fiktivními kandidáty na amerického prezidenta s více vlastnostmi Každý subjekt měl cca 6 bloků x 20 úkolů, lišily se množství kandidátů i množstvím/povahou atributů. EYETRACKING Měřil se počet fixací v AOI Musely se dobře definovat AOI Metriky jak pro jedno (dominantní) oko, tak pro obě oči Další parametry (článek) ZÁVĚRY 1. Existuje silná souvislost mezi „důležitostí“ atributu, kterou naznačuje rozhodování a oční pozorností (AMCE pozitivně korelovaný s fixacemi) 2. Závěr 1 se nemění ani se zvyšující se komplexitou úkolu 3 Důvodem závěru 2 je zvyšující se selektivita procesování informací Přínos eyetrackingu k formulaci závěrů 2 a 3 byl značný FINO ET AL. 2019 HTTPS://WWW.NATURE.COM/ARTICLES/S41598-019-51858-7 „Emočně kongruentní reakce obličeje“ v politice (ECFR) Předchozí výzkum: reakce (našeho) obličeje ovlivňuje příslušnost zdroje podnětu ke skupině, není jasné, zda je to stejné při pozitivní reakci (úsměvu) a negativní (zamračení), vesměs neverbální zdroje pro ECFR. Metoda: Obličejová EMG ELEKTROMYOGRAFIE (ZDROJ: NEMOCNICE T. BATI) Zkoumání, zachycující elektrickou aktivitu svalů. V medicíně ověřuje jejich stav a nervové zásobení. Svaly fungují na základě příkazů z centrálního nervového systému (mozku a míchy). Ten jim informace předává pomocí nervů. Nervy vedou signály v podobě elektrických impulsů. Když se vzruch dostane až na místo kontaktu se svalem (nervosvalovou ploténku), změní elektrickou rovnováhu ve svalových buňkách a vzniká pohyb. K vyšetření se vždy používají dvě elektrody. Pomocí referenční a snímací elektrody se sleduje změna elektrické aktivity svalu při činnosti. Odpověď na podráždění a rychlost vedení vzruchu nervem se měří stimulační a snímací elektrodou. Stimulační elektroda přivádí k nervu malé elektrické impulsy. Výsledek vyšetření se zobrazuje jako EMG křivka. VÝZKUM FINO ET AL. Verbální stimul pro ECFR Italská politika, N=53 (mladí, ideologicky vyhranění voliči), 2013 Četli spojení jako „usmál se Renzi“ nebo „Berlusconi se zamračil“. Zkoumaly se pohyby dvou mimických svalů (corrugator supercilii-zvedá obočí-negativní reakce, zygomaticus major- formuje úsměv-pozitivní reakce) VÝSLEDKY Verbální podněty vyvolávají ECFR ECFR mají silný skupinový základ (ECFR jako reakce na politiky z dané skupiny) Rozdíly mezi skupinami v přesné podobě ECFR (levice velmi silné ECFR u negativní ingroup verbalizace) Ingroup mentalita může být narušená dalšími faktory (všeobecná popularita Renziho) VÝZNAM EMG Zásadní, jinak obtížné zkoumat Závěr trochu „divný“, v politologii možná prozatím o něco hůře využitelný.