České klima 2021
Mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu
Jan Krajhanzl, Tomáš Chabada, Renata Svobodová,
Ondřej Kácha, Jáchym Vintr, Adéla Becková a další
Katedra environmentálních studií FSS MU
ve spolupráci s Green Dock, z.s.
O výzkumu
Právě jste otevřeli výzkumnou zprávu, která vás podrobně
provede výsledky šetření České klima 2021.
Na více než sto stranách vám ukážeme přehlednou mapu
českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu, včetně
názorů často opomíjené mlčící většiny.
Nabídneme vám – na datových analýzách založenou
– typologii pěti cílových skupin české veřejnosti ve vztahu
ke klimatu. Dozvíte se, jaké narativy ochrany klimatu v nich
vyvolávají největší důvěru a sympatie, nebo co nejvíce
ovlivňuje české veřejné mínění v oblasti klimatických politik.
Ve vybraných otázkách vám představíme, jak se názory
obyvatel České republiky vyvíjí v posledních letech a jaké jsou
širší kulturní a společenské souvislosti postojů Čechů a Češek
v těchto otázkách.
Obsah výzkumné zprávy
Česká veřejnost v širších souvislostech / 10
Obecné postoje ke změně klimatu / 23
Obavy ze změny klimatu / 36
Postoje k ochráncům klimatu / 47
Osobní zapojení do ochrany klimatu / 55
Přijatelnost klimatických politik / 69
Experiment: Šest narativů ochrany klimatu / 91
Typologie cílových skupin z hlediska ochrany klimatu / 102
Několik doporučení pro komunikaci ochrany klimatu
s českou veřejností / 109
Seznam citovaných studií / 113
Rejstřík škál, subškál a faktorů / 114
Harmonogram projektu
červenec až říjen 2021: rešerše českých a zahraničních
výzkumů a design dotazníku
říjen 2020: výběr výzkumné agentury
listopad 2020: pilotní testování dotazníku
prosinec 2020 až únor 2021: hlavní sběr dat
březen 2021: kontrola dat
duben až červen 2021: statistické analýzy, interpretace
výsledků, příprava výzkumného reportu, zveřejnění
prvních výsledků
Poděkování
Děkujeme desítkám přátel, kolegů a kolegyň z občanského
sektoru, Ministerstva životního prostředí, výzkumných
agentur, médií a dalším, se kterými jsme mohli náš výzkum
průběžně konzultovat.
Poděkování posíláme také výzkumné agentuře Nielsen
Admosphere za sběr dat, speciálně Janě Martinové a jejím
spolupracovnicím.
Realizaci tohoto výzkumu podpořili European Climate
Foundation a Člověk v tísni v rámci projektu 1Planet4All
financovaného z prostředků Evropské unie. Děkujeme!
České klima 2021 | 2
Autoři a autorky výzkumu
Výzkum realizoval výzkumný tým Katedry environmentálních
studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
ve spolupráci s Green Dock, z.s.
Podrobnější informace o obou organizacích a zapojení obou
týmů najdete v rámečcích na této straně. V přehledech níže
již neuvádíme, že všichni členové a členky týmu se podíleli
na úvodních rešerších a přípravě dotazníku.
Green Dock, z. s.
Nezisková iniciativa sociálních psychologů, datových
analytiků a designérů služeb. Cílem Green Dock je pomáhat
českým environmentálním projektům aplikovat poznatky
z behaviorálních věd a vytvářet s nimi společnost, která
přemýšlí a jedná udržitelně.
Na výzkumu se následujícím způsobem podíleli:
Mgr. Ondřej Kácha, MPhil., sociální a environmentální
psycholog, behaviorální specialista: koordinace týmu Green
Dock; statistické propočty Latent Class Analysis; vkládání dat
do reportu; prezentace projektu.
Bc. Jáchym Vintr, výzkumník, statistik: statistické propočty
Latent Class Analysis; vkládání dat do reportu.
Mgr. Adéla Becková, psycholožka: kontrola audinahrávek z
rozhovorů, vkládání dat do reportu
Katedra environmentálních studií
Řešitelem projektu byla Katedra environmentálních studií
Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně,
která se zabývá studiem vazeb mezi lidskou společností
a přírodou, krajinou, životním prostředím. Ve svých
výzkumech a výuce čerpá ze společenských i přírodních
věd, propojuje akademické teorie s praxí a rozvíjí
spolupráci na místní i zahraniční úrovni.
Výzkumný tým tvořili:
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., sociální a environmentální
psycholog, specialista na komunikaci: vedení týmu
výzkumného projektu; design dotazníku; konzultace
ke sběru dat a jejich kontrolám; deskriptivní a faktorové
analýzy; design pro Latent Class Analysis; interpretace dat;
vizuální, textový a datový design materiálů; prezentace
projektu; spolupráce s médii.
Mgr. Tomáš Chabada, environmentální sociolog: design
dotazníku; metodologie, garance, supervize a kontroly
sběru dat; srovnávací a regresní analýzy; kontroly výstupů;
prezentace projektu.
Mgr. Renata Svobodová, environmentalistka: kontrola
audinahrávek z rozhovorů, odkazy na odborné zdroje.
Na vizualizaci výsledků dále spolupracovali:
Mgr. Michaela Kašperová, grafická designérka.
Mgr. Zuzana Slámová, sazba infografik.
Mgr. Kateřina Švejdová, ilustrátorka.
Mgr. Kristýna Zákopčanová, konzutantka pro vybrané
vizualizace dat.
České klima 2021 | 3
1. Česká veřejnost není ve vnímání
změny klimatu rozdělena
Výrazná většina se shoduje, že změna klimatu probíhá, je
způsobena převážně lidskou činností, představuje závažný
problém a Česká republika se má jejím řešením aktivně
zabývat.
4. České postoje ke změně klimatu
jako součást širších kulturních
postojů k ochraně přírody
a životního prostředí
Většina české veřejnosti se považuje za ochránce přírody,
z široké nabídky mediálních témat se nejvíce zajímá o
přírodu (a také životní prostředí, na třetím místě). Zároveň
se většině Čechů a Češek nelíbí životní způsob současné
společnosti a do budoucnosti hledí s obavami.
5. Velmi slabé faktografické
znalosti české veřejnosti
A to jak v pochopení změny klimatu, tak v otázkách
produkce emisí a energetiky České republiky.
2. Významný narůst proklimatických
postojů mezi obyvateli ČR
Oproti situaci přes šesti lety výrazně přibylo těch, kteří si
všímají projevů změny klimatu. Prakticky všichni, kteří uvádějí,
že za poslední dva roky změnili názor na ochranu klimatu, ji
nyní podporují více než dříve. Ubývá naopak těch, kteří se
domnívají, že se to s ochranou klimatu přehání.
České klima 2021 | 4
3. Nová typologie 5 cílových skupin
české veřejnosti v ochraně klimatu
Výrazně proklimatické postoje vyjadřují Angažovaní
(11 % veřejnosti) a Sympatizující (49 %), ambivalentní
názory vyjadřují Zmatení (6 %) a Rezervovaní (28 %),
relativně odmítavě se k ochraně klimatu staví Pochybující
(6 %). Uvedené skupiny se liší ve svém kulturním zázemí,
politických přesvědčeních a dalších oblastech životního
stylu.
V pár bodech:
Osm nejdůležitějších
zjištění #1
Pro rychlou orientaci ve více než stovce stránek výsledků
nabízíme čtení na pět minut. Tady je přehled klíčových zjištění
výzkumu České klima 2021.
6. Rezervovanost k ochráncům
klimatu
Přestože mají ekologická sdružení výrazně větší důvěru než
například čeští politici, sleduje česká veřejnost debatu
o změně klimatu velmi málo a organizace na ochranu
klimatu vnímá převážně rezervovaně/ambivalentně,
stejně jako většinu protestních akcí za ochranu klimatu.
7. Různorodá podpora politik
ochrany klimatu
Podle většiny české společnosti představuje změna klimatu
hrozbu, zcela nesrovnatelnou s případnými riziky ochrany
klimatu. Většina české veřejnosti silně podporuje omezování
znečišťovatelů a celou řadu dotačních politik a vzdělávacích
aktivit na ochranu klimatu. Odmítavě pak reaguje na ta
opatření, která by pro domácnosti představovala zvýšené
náklady a předpokládané snížení životní úrovně.
České klima 2021 | 5
8. Oslovit českou veřejnost
U české veřejnosti vyvolávají nejvíce pozitivní odezvu
narativy ochrany klimatu, které je oslovují důrazem na
kvalitu života, bezpečnost transformace, životní úroveň
a stabilitu společnosti, ekonomické příležitosti
a konkurenceschopnost, sentiment, nostalgii a hrdost.
Nejhůře přijímané jsou katastrofické a antisystémové
narativy.
V pár bodech:
Osm nejdůležitějších
zjištění #2
Na str. 110 také nabízíme Několik závěrů pro komunikaci
ochrany klimatu s českou veřejností.
1. The Czech public is not divided in
its perception of climate change:
A large majority of people agree that climate change is
indeed happening, has been caused mainly by human
activities, and presents a serious challenge – and that the
Czech Republic should actively work to find a solution.
4. Czech people’s attitudes toward
climate change are part of their
broader cultural attitudes toward
nature and the environment
Most Czechs consider themselves nature conservationists,
and from the wide range of media topics, they are most
interested in nature (with in the environment ranking as
the third most interesting). At the same time, most Czechs
do not approve of the lifestyle of today’s society, and they
look into the future with concern.
5. The factual knowledge of the
Czech public is very weak
It is weak in understanding climate change as well as
emissions and energy production.
2. Pro-climate attitudes have
increased significantly among the
inhabitants of the Czech Republic
When compared with the situation six years ago, the number
of people concerned about climate-change effects has
grown substantially. Almost all the people who report that
they have changed their opinion regarding climate
protection in the past two years now support climate
protection more strongly than before. In contrast, the
number of people who now think that climate protection is
receiving undue attention has grown smaller.
České klima 2021 | 6
3. The new typology of five target
groups
The Actively Involved (11% of the public) and the
Sympathizing (49%) report significantly pro-climate
attitudes; the Confused (6%) and the Reserved (28%)
report ambivalent attitudes; and the Doubting (6%) report
somewhat negative attitudes toward climate protection.
These groups differ in their cultural backgrounds, political
beliefs, and other areas of their lifestyle.
A Summary of Eight
of the Most Important
Findings #1
For a quick overview of the more than one hundred pages of
results, we offer a five-minute summary. Here are the key
findings of the Czech Climate 2021 research study.
6. Reserved attitudes towards
climate activists
Czech people trust environmental groups significantly more
than, for instance, Czech politicians. Nevertheless, Czech
people only very rarely follow the climate-change debate,
and they perceive climate-protection organizations with
reservation/ambivalence – and the same applies to most
protest actions for climate protection.
7. Diverse support for climate
protection policies
According to the majority of Czech society, climate change
presents a threat that is much bigger than the potential risks
associated with climate protection. Most Czech people
strongly support placing limits on polluters and subsidizing a
whole range of policies and educational activities for climate
protection. But most Czech people react negatively to
measures that would mean higher household costs and
expected decrease in the standard of living.
České klima 2021 | 7
8. Attract the Czech public
The most positive response among the Czech public has
been generated by climate-protection narratives that
emphasize quality of life, security during the
transformation, standard of living and social stability,
economic opportunities and competitiveness,
sentimentality, nostalgia, and pride. The most negative
response has been generated by catastrophic and anticapitalist
narratives.
A Summary of Eight
of the Most Important
Findings #2
Výzkumný vzorek #1
České klima 2021 | 8
VZDĚLÁNÍ Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
základní nebo bez
vzdělání
11,1 % 11,8 % 12,7 %
střední bez maturity
nebo vyučen/á
31,4 % 32,6 % 32,3 %
střední s maturitou 38,6 % 37,4 % 37,0 %
vysokoškolské 18,9 % 18,2 % 18,0 %
VĚK Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
15-17 let 5,2 % 3,5 % 3,4 %
18-27 let 12,7 % 11,6 % 11,5 %
28-37 let 15,8 % 16,4 % 16,2 %
38-47 let 19,8 % 19,8 % 19,6 %
48-57 let 15,6 % 15,6 % 15,5 %
58-67 let 14,3 % 15,0 % 14,8 %
68 let + 16,5 % 18,1 % 19,0 %
VELIKOST MÍSTA
BYDLIŠTĚ
Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
do 999 obyvatel 16,3 % 16,7 % 16,9 %
1 000 - 4 999 21,2 % 21,7 % 21,8 %
5 000 - 19 999 18,5 % 18,2 % 18,2 %
20 000 - 99 999 21,9 % 20,8 % 20,8 %
100 000 a více 22,2 % 22,6 % 22,4 %
POHLAVÍ Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
muži 47,8 % 48,7 % 48,9 %
ženy 52,2 % 51,3 % 51,1 %
Sběr dat realizovala na základě výzkumné metodiky dodané autorským týmem výzkumná agentura Nielsen Admosphere.
Pilotní testování dotazníku proběhlo od 23. listopadu 2020 do 13. prosince 2020, hlavní sběr od 23. prosince 2020 do 28. února
2021. Finální výzkumný reprezentativní vzorek představuje odpovědi od 2 762 respondentů a respondentek. Formou on-line
dotazování (metoda CAWI) se uskutečnilo 2 513 platných rozhovorů a formou osobního dotazování za pomoci tabletu
(metoda CAPI) provedli tazatelé a tazatelky 249 platných rozhovorů.
Pro dosažení vysoké reprezentativity dat byli účastníci výzkumu vybráni nejen podle běžného kvótního výběru (pohlaví, věk,
vzdělání, velikost místa bydliště, kraj, příjem, intenzita používání internetu), ale také na základě vzájemných kombinací kvót
(pohlaví vs. věk, vzdělání, intenzita používání internetu, velikost místa bydliště, kraj; věk vs. vzdělání, intenzita používání
internetu, velikost místa bydliště; vzdělání vs. velikost místa bydliště, kraj; velikost místa bydliště vs. kraj). Získaný vzorek byl
následně dovažován (váhy v rozmezí 0,3 – 3,0).
Podle srovnání s daty Českého statistického úřadu (viz níže) je reprezentativní pro populaci České republiky ve věku od 15 let.
KRAJ Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
Praha 12,4 % 12,5 % 12,4 %
Jihomoravský 10,4 % 11,3 % 11,3 %
Karlovarský 2,9 % 2,7 % 2,7 %
Jihočeský 6,0 % 6,0 % 6,0 %
Středočeský 12,8 % 12,5 % 12,5 %
Královehradecký 5,4 % 5,0 % 5,0 %
Liberecký 4,2 % 4,1 % 4,0 %
Moravskoslezský 12,2 % 11,6 % 11,5 %
Olomoucký 5,6 % 5,9 % 6,0 %
Pardubický 4,7 % 5,0 % 5,0 %
Plzeňský 5,7 % 5,7 % 5,7 %
Ústecký 7,5 % 7,4 % 7,5 %
Vysočina 4,2 % 4,7 % 4,8 %
Zlínský 6,0 % 5,6 % 5,6 %
PŘÍJEM Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
do 16 000 Kč 26,9 % 31,4 % 31,5 %
16 001 - 18 000 Kč 7,1 % 9,1 % 9,1 %
18 001 - 20 000 Kč 12,6 % 12,8 % 12,8 %
20 001 - 25 000 Kč 25,4 % 23,0 % 23,0 %
25 001 - 30 000 Kč 9,9 % 12,1 % 12,0 %
30 001 Kč a více 18,1 % 11,6 % 11,6 %
Výzkumný vzorek #2
České klima 2021 | 9
Pro zajištění vysoké kvality dat jsme uskutečnili několik nadstandardních kontrol dat. V případě CAPI vzorku se jednalo
o kontrolní poslech audionahrávek ze všech realizovaných rozhovorů (tři vybrané otázky); CAWI dotazník obsahoval tři otázky
na testování pozornosti respondentů. Podmínkou pro uznání platnosti dotazníku bylo splnění dvou dílčích časových limitů
(zvlášť stanovené pro CAPI a CAWI), na jejichž základě jsme vyřadili dotazníky vyplněné příliš rychle. Z jedné obce nebylo
sbíráno více než 5 % výzkumného vzorku, v případě Prahy byl limit 15 %.
Ještě poznámka k textu výzkumné zprávy. U každé otázky uvádíme počet respondentů, kteří na danou baterii otázek
odpověděli. Výsledky v procentech zaokrouhlujeme na jedno desetinné místo (součet se tedy nemusí rovnat přesně 100 %).
Položky jsou ve většině grafů seřazeny podle průměru.
UŽÍVÁNÍ INTERNETU Zastoupení
ve výzkumu
Zastoupení
po vážení
Zastoupení
v ČR
vůbec nebo skoro
vůbec
9,0 % 18,0 % 19,1 %
alespoň jednou v
posledních 3
měsících
5,9 % 7,6 % 7,6 %
denně, téměř denně 85,1 % 74,4 % 73,3 %
Jaký je celkový postoj české veřejnosti k ochraně přírody a životního prostředí?
Za koho se Češi a Češky považují? Jaké mají politické názory? O jaká mediální témata se nejvíce zajímají?
Jak se dívají do budoucna, a jak hodnotí životní způsob většiny společnosti?
Česká veřejnost
v širších souvislostech
České veřejnosti je ochrana přírody blízká
19%
30%
24%
46%
47%
49%
15%
16% 19%
16%
5% 7%
4% 2% 2%
2015 2018 2021
rozhodně ne spíše ne tak ani tak spíše ano rozhodně ano
„Skoro tři čtvrtiny české veřejnosti se
v aktuálním výzkumu vyjádřily, že
jsou jim blízké myšlenky ochrany
přírody a životního prostředí. Pouze
9 % se vymezuje negativně. Celkově
můžeme v zaznamenaných trendech
pozorovat pozvolný nárůst
sympatií k ochraně přírody
a životního prostředí.“
rok 2021: n = 2 762
rok 2018: n = 2 672
rok 2015: n = 2 012
České klima 2021 | 11
Jsou Vám blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí? – Podle Krajhanzl et al. (2015), Krajhanzl, Chabada & Svobodová (2018)
Jaký je postoj Čechů a Češek k ochraně přírody a životního prostředí?
Zájem o mediální témata: příroda nejatraktivnější
rok 2021: n = 2 762
rok 2015: n = 3 876
Nabídneme Vám některá témata, kterým se věnují noviny, časopisy, internetové stránky, televizní i rozhlasové pořady. U každého z nich, prosím, zaškrtněte,
do jaké míry Vás dané téma v mediích zajímá či nezajímá. – Podle Krajhanzl, Chabada & Svobodová (2018)
České klima 2021 | 12
Jaká témata Čechy a Češky v médiích zajímají? A jak se vyvíjejí v čase?
„Už několik let v týmu Fakulty
sociálních studií MU sledujeme
zájem lidí o mediální témata.
V tabulce vlevo jsou jen některá
z nich, každopádně víme,
že ze sledovaných 25 témat vede
příroda v každém výzkumu jako
nejatraktivnější: nyní rozhodně
či spíše zajímá 81 % české veřejnosti.
Hned třetí v pořadí je životní
prostředí. Stojí za srovnání, o kolik
menší zájem přitahuje např. politika,
černá kronika nebo soukromí
slavných lidí.“
2015 2021
příroda 79,9% → 81,0%
zdraví 69,4% → 77,0%
životní prostředí 67,9% → 68,8%
vědecké objevy 50,2% → 60,8%
ekonomie, finance 49,1% → 48,4%
umění, kultura, divadlo, architektura 47,6% → 45,4%
sport 42,3% → 44,5%
politika 40,7% → 41,4%
krimi, černá kronika 41,7% → 35,2%
soukromí ze života slavných lidí 20,3% → 21,7%
rozhodně mě zajímá spíše mě zajímá tak ani tak spíše mě nezajímá rozhodně mě nezajímá
Zájem o přírodu a životní prostředí, a pak klima
n = 2 762
Nabídneme Vám některá témata, kterým se věnují noviny, časopisy, internetové stránky, televizní i rozhlasové pořady. U každého z nich, prosím, zaškrtněte,
do jaké míry Vás dané téma v mediích zajímá či nezajímá. – Podle Krajhanzl, Chabada & Svobodová (2018)
České klima 2021 | 13
Jak moc zajímají či nezajímají českou veřejnost témata přírody, životního prostředí a klimatu?
„Jak jsme si ukázali výše, příroda je pro veřejnost, ze široké baterie zjišťovaných témat,
nejatraktivnější mediální téma. A to už několikátý výzkum po sobě. Rozhodně zajímá 33 %
a 48 % spíše zajímá (neguje ho pouze 5 %). Životní prostředí je č. 3, hned za zdravím:
rozhodně zajímá 21 % a 48 % spíše zajímá (neguje 10 %). Téma změny klimatu – dotazované
letos poprvé – má odstup: rozhodně zajímá 13 % a 39 % spíše (nezajímá 18 %).“
příroda životní prostředí změna klimatu
64,7%
49,3%
34,4%
30,0%
24,3%
19,2%
8,9%
5,8%
16,1%
10,5%
23,6%
24,6%
22,2%
21,2%
19,0%
11,1%
7,5%
6,0%
18,9%
16,4%
18,8%
28,0%
27,9%
19,8%
11,7%
34,2%
23,1%
29,0%
34,7%
31,6%
44,1%
63,3%
sledujete televizi
používáte sociální sítě (např. FB, Instagram, Twitter, Tik Tok)
posloucháte rádio
čtete články on-line
sledujete videa na internetu (YT, on-line TV a stream. služby)
čtete knihy
čtete tištěné noviny nebo časopisy
posloucháte podcasty nebo rozhlasové pořady přes internet
většinou denně několikrát týdně několikrát měsíčně skoro vůbec nebo vůbec
Mezi televizí, rádiem a on-line médii
n = 2 762
Jak často...?
Jaké mediální kanály obyvatelé České republiky nejvíce používají?
„Na prvním místě je pro většinu Čechů a Češek nadále sledování televize (denně 65 %). Trendem
posledních je nárůst sociálních sítí (49 %), své posluchače si dále drží rozhlas (34 %). Stále
rozšířenější je čerpání z on-line článků (30 %) a sledování on-line videí (24 %), a to i mezi staršími.
České klima 2021 | 14
Vlastenci, ochránci přírody, demokraté
19,7%
12,1%
10,0%
5,3%
5,4%
2,4%
2,1%
7,6%
3,4%
2,2%
1,0%
1,9%
1,8%
23,8%
23,1%
22,7%
12,0%
9,0%
7,6%
6,2%
9,8%
9,4%
3,8%
3,9%
3,0%
1,8%
28,0%
35,7%
26,2%
30,4%
14,7%
17,8%
15,2%
16,0%
13,6%
11,1%
9,4%
6,9%
3,8%
13,8%
16,8%
18,8%
21,4%
28,1%
26,7%
32,1%
11,6%
17,7%
26,2%
24,7%
13,9%
8,4%
5,0%
5,5%
4,9%
12,3%
10,3%
16,1%
9,7%
12,0%
8,3%
12,9%
14,8%
9,3%
7,8%
3,3%
2,9%
5,4%
8,5%
10,1%
11,3%
10,2%
21,1%
11,6%
14,5%
13,9%
16,4%
23,6%
3,1%
2,1%
4,6%
6,1%
12,0%
8,4%
8,7%
19,2%
20,5%
17,6%
14,3%
42,2%
47,8%
3,3%
1,7%
7,4%
3,9%
10,4%
9,7%
15,8%
2,8%
15,5%
11,7%
17,9%
6,5%
5,0%
vlastence
ochránce přírody
demokrata
ekologa
pravicově orientovaného
konzervativce
liberála
chataře či chalupáře
pravdoláskaře
levicově orientovaného
klimaskeptika
zemanovce
příslušníka menšiny (jakékoliv)
rozhodně ano ano spíše ano tak ani tak spíše ne ne rozhodně ne neumím odpovědět
Do jaké míry sami sebe považujete či nepovažujete za…
n = 2 682–2762
Za koho se považují Češi a Češky?
„Významná část obyvatel se považuje nejen za vlastence (72 %) a demokraty (59 %), ale také
za ochránce přírody (71 %) a ekology (48 %). S ideologickými identitami se ztotožňuje méně
lidí, než kolik se vůči nim vymezuje. Za klimaskeptika se označuje 14 % veřejnosti.“
České klima 2021 | 15
Společnost nedůvěry, nicméně důvěra vědcům
6,6%
2,4%
1,7%
1,1%
3,0%
2,4%
0,8%
10,5%
3,7%
2,5%
1,3%
3,0%
3,3%
0,8%
18,3%
6,0%
6,1%
4,8%
7,1%
6,0%
1,1%
15,8%
9,8%
9,3%
9,2%
8,2%
8,2%
2,2%
12,0%
10,2%
9,5%
9,8%
9,4%
8,9%
4,2%
18,8%
24,9%
25,8%
28,1%
23,3%
19,7%
14,6%
6,7%
10,7%
11,0%
12,4%
8,8%
9,0%
8,3%
3,5%
9,1%
11,3%
11,7%
8,7%
9,2%
13,6%
3,1%
8,1%
9,3%
9,2%
5,9%
8,4%
18,2%
1,8%
5,4%
5,7%
5,9%
5,6%
7,7%
13,3%
2,8%
9,6%
7,7%
6,4%
17,1%
17,2%
22,9%
vědecké a výzkumné instituce
ekologická sdružení
Ministerstvo životního prostředí
velké firmy
neziskové organizace
Evropská unie
politici
10 naprosto důvěřuji 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 naprosto nedůvěřuji
U každé z následujících institucí, prosím označte, do jaké míry každé z nich Vy osobně důvěřujete. – Upraveno podle Krajhanzl, Chabada & Svobodová
(2018)
n = 2 762
Komu věří, resp. nevěří Češi a Češky?
„Důvěra české veřejnosti převažuje nad nedůvěrou pouze u vědeckých a výzkumným institucí
(důvěřuje 63 %, nedůvěřuje 18 %). Ve srovnání s dalšími institucemi mají vyšší důvěru také
ekologická sdružení (důvěra 32 %, nedůvěra 43 %) a Ministerstvo životního prostředí (důvěra
29 %, nedůvěra 45 %). Zcela nejnižší důvěru mají politici (důvěra 9 %, nedůvěra 76 %).“
České klima 2021 | 16
Mimo ideologické škatulky #1
32,9%
30,0%
22,3%
18,5%
20,3%
13,4%
40,7%
31,6%
39,8%
30,0%
31,4%
26,2%
15,1%
19,1%
19,0%
23,3%
19,5%
33,8%
6,0%
10,7%
11,3%
12,3%
17,3%
14,2%
1,7%
2,2%
3,9%
4,2%
6,1%
5,4%
3,5%
6,6%
3,7%
11,8%
5,3%
7,1%
ČR by se měla věnovat dodržování lidských práv u nás i ve
světě.
Čím méně úředníků bude mít český stát, tím lépe pro nás
všechny.
Český stát by měl více řešit chudobu některých skupin
obyvatelstva.
ČR by prospělo, kdyby zrušila co nejvíce omezení pro firmy a
podnikatele.
Naše společnost by byla lepší, kdyby mezi lidmi nebyly tak
velké majetkové rozdíly.
Ve vedení českého státu by měl být vyrovnaný podíl mužů a
žen.
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak
spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nedokážu posoudit
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními?
n = 2 762
Jaké jsou politické názory Čechů a Češek?
„Názory obyvatel je obtížné zařadit do ideologických kategorií pravicových a levicových,
konzervativních a liberálních přesvědčení. Nejvíce souhlasí s tvrzeními, která obsahují
ekonomické rovnostářství, a přitom minimalizaci českého státu (méně úředníků a omezení)…“
České klima 2021 | 17
Mimo ideologické škatulky #2
11,3%
15,7%
18,0%
7,6%
10,6%
15,3%
4,0%
27,8%
24,8%
20,7%
24,0%
17,8%
15,8%
16,3%
22,5%
23,3%
13,8%
19,7%
22,7%
15,0%
20,3%
14,6%
20,3%
17,7%
25,6%
22,7%
21,5%
31,5%
12,7%
13,6%
24,9%
15,5%
19,7%
25,4%
20,0%
11,1%
2,4%
5,0%
7,7%
6,5%
7,0%
7,9%
Nevládní a neziskové organizace jsou pro ČR přínosem.
Ve výchově platí, „škoda každé rány, která padne vedle“.
V ČR by měl být znovuzaveden trest smrti.
Menšiny čelí v ČR příliš mnoho předsudkům a překážkám.
ČR by prospěla vláda tvrdé ruky.
ČR by měla vystoupit z Evropské unie.
Pokud je to ve veřejném zájmu, český stát by měl více
zasahovat do soukromého podnikání.
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak
spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nedokážu posoudit
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními?
n = 2 762
Jaké jsou politické názory Čechů a Češek?
„Další přesvědčení českou veřejnost více rozdělují, zejména v potřebě sjednat – třeba i silou
– právo a pořádek (fyzické tresty ve výchově, trest smrti, vláda pevné ruky). Nejméně lidí
souhlasí se zasahováním českého státu do soukromého vlastnictví ve veřejném zájmu.“
České klima 2021 | 18
18,8%
16,6%
20,7%
4,8%
7,4%
3,7%
29,2%
33,2%
22,4%
14,1%
8,9%
10,1%
51,9%
50,2%
56,9%
81,1%
83,7%
86,1%
finančně přispěl(a) na neziskové aktivity
podepsal(a) petici (papírovou nebo internetovou)
osobně nebo na internetu debatoval(a) s lidmi o
nějaké veřejné záležitosti
kontaktoval(a) politiky nebo úředníky kvůli nějaké
veřejné záležitosti
angažoval(a) se v místním spolku, nevládní
organizaci nebo v politické straně
zúčastnil(a) se demonstrace
vícekrát jednou či dvakrát vůbec
Češi a Češky opatrně angažovaní
n = 2 762
Kterou z následujících aktivit, pokud nějakou, jste udělal(a) během posledních pěti let?
Do jakých způsobů občanské angažovanosti se oslovení v posledních pěti letech zapojili?
„V datech vidíme dvě skupiny aktivit: první, mainstreamovější, jako je finanční příspěvek,
podpis petice či debata o veřejných záležitostech, kterých se zúčastnilo za posledních pět let
více než 40 % veřejnosti. A pak aktivity menšinové, vysokoprahovější: kontakt s politiky
či úředníky, angažmá v občanské organizaci, účast na demonstraci – s těmi má zkušenost
do 20 % lidí (častější než jednu či dvě zkušenosti mají pouze jednotky procent dotazovaných).“
České klima 2021 | 19
8,4%
14,9%
31,1%
36,3%
8,0%
1,1%
0,2%
velmi nelíbí nelíbí spíše nelíbí tak napůl spíše líbí líbí velmi líbí
Nespokojenost se životním způsobem společnosti
n = 2 762
Jak se Vám líbí nebo nelíbí způsob, jak žije většina současné společnosti?
České klima 2021 | 20
Jak se Čechům a Češkám líbí způsob, jak žije většina současné společnosti?
„Může nás překvapit, že většině obyvatel se
životní způsob současné společnosti nelíbí
– v součtu se jedná o 54 %. Současně
pouze 9 % hodnotí životní styl pozitivně.
Více než třetina veřejnosti nemá
na položenou otázku vyhraněný
názor, odpovídá 'tak napůl'.“
Pesimismus do budoucna
n = 2 762
V jakém světě budou podle Vás žít děti, které se rodí v těchto letech?
České klima 2021 | 21
V jakém světě budou žít podle Čechů a Češek děti, které se rodí v těchto letech?
„V horším. Alespoň
podle názorů více
než 60 % české
veřejnosti. Výrazně
s tím kontrastuje, že
optimistické vyhlídky
do budoucna má
pouze 12 %
dotazovaných.
Neutrální názor,
že svět nebude
ani lepší, ani horší,
zastává 26 %.“
výrazně horším 14,7 %
výrazně lepším 1,2 %
spíše lepším 11,1 %
ani lepším, ani horším 26,0 %
spíše horším 47,0 %
40,1%
30,1%
9,3%
8,1%
2,3%
10,0%
rozhodně má spíše má tak ani tak spíše nemá rozhodně nemá neumím odpovědět
Podpora pro prozíravou, strategickou politiku
n = 2 762
Když to vezmeme obecně, má či nemá řešit český stát podle Vašeho názoru problémy, které České republice hrozí kolem roku 2050?
České klima 2021 | 22
Má podle české veřejnosti řešit stát problémy, které naší zemi hrozí kolem roku 2050?
„Na obecné úrovni občané a občanky
podporují, aby se český stát věnoval řešení
problémů, které jsou spojeny s negativními
dopady až kolem roku 2050. Jednoznačně
tento přístup v politice podporuje 40 %
obyvatel, dalších 30 % se k němu přiklání.
Opačný názor má pouze 10 % veřejnosti.“
Domnívají se Češi a Češky, že probíhá změna klimatu?
Jakou pro ně má naléhavost a důležitost?
Věří, že ji mohou společně – nebo osobní snahou – zmírnit?
Obecné postoje
ke změně klimatu
Jasná většina uznává změnu klimatu
75,8%
6,7%
3,7%
13,7%
globální změna klimatu již probíhá
globální změna klimatu nyní neprobíhá,
ale nastane v budoucnu
ke globální změně klimatu vůbec nedojde
nevím, nedokážu odpovědět
„Výzkum potvrzuje výsledky
podobných šetření z poslední doby:
Více než tři čtvrtiny české veřejnosti
si uvědomují, že změna klimatu už
reálně probíhá. Pouze necelá 4 %
existenci změny klimatu zcela
odmítají.“
n = 2 762
Které z následujících tvrzení o globální změně klimatu je nejblíže Vašemu názoru? – Podle Ziegler (2017)
České klima 2021 | 24
Jsou obyvatelé České republiky přesvědčeni o existenci změny klimatu?
Klima se mění hlavně kvůli lidem
34,0%
36,5%
13,3%
8,2%
3,2%
4,8%
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
tak ani tak
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
nedokážu posoudit
n = 2 762
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? Lidstvo a lidské aktivity jsou v současné době hlavní příčinou změny klimatu. – Podle European
Investment Bank (2020)
České klima 2021 | 25
„Více než 70 % rozhodně či spíše
souhlasí s tím, že hlavní příčinou
změny klimatu jsou tzv.
antropogenní vlivy. Jen přibližně
desetina tento pohled odmítá.
Bezmála pětina veřejnosti nemá
jasný názor.“
Považuje česká veřejnost lidskou činnost za hlavní příčinu změny klimatu?
Podpora pro ochranu klimatu stoupá
Změnil se či nezměnil během posledních dvou let Váš názor na ochranu klimatu?
České klima 2021 | 26
Jak se podle dotazovaných změnila jejich podpora pro ochranu klimatu za poslední dva roky?
„V české společnosti výrazně přibývá těch, kteří podporují ochranu klimatu. Už několik let je
na čase mluvit spíše o společenském konsensu v této otázce, než o rozdělení společnosti.“
n = 2 762
Roste podíl těch, kteří vidí projevy změny klimatu
33,2%
4,1%
9,0%
13,7%
18,5%
17,8%
29,9%
48,6%
9,4%
15,7%
2015 2021
rozhodně ano
spíše ano
nejsem si jist (2015) / tak ani tak (2021)
spíše ne
rozhodně ne
„Pokud srovnáme čerstvá data
s výsledky našeho výzkumu
v roce 2015, jasně vidíme:
výrazně vzrostl podíl těch,
kteří už si všimli projevů změny
klimatu. Konkrétně jich přibylo
z přibližně 40 % na 64 % české
veřejnosti. Prudce se naopak
propadlo procento těch, kteří
žádné změny nevidí – z třetiny
na 4 % obyvatel.“
České klima 2021 | 27
Už jste si všiml(a) nějakých projevů globální změny klimatu? – Podle Krajhanzl et al. (2015)
2015 (FSS): n = 2 049
2021: n = 2 762
Kolik od roku 2015 přibylo těch, kteří si všímají projevů globální změny klimatu?
Sucha, vlny veder, přívalové deště...
n = 2 762
Zažil(a) jste Vy nebo Vaši blízcí na vlastní kůži něco z následujících jevů?
Pokud ano, byl někdo z vás přímo zasažen, např. majetkově, zdravotně či
jinak?
České klima 2021 | 28
n = 2 762
Jak je podle Vás pravděpodobné či nepravděpodobné, že následující jevy v
České republice nějakým způsobem souvisí se změnou klimatu?
Kolik obyvatel ČR má zkušenosti s extrémním počasím? Chápou je jako projevy změny klimatu?
„Ačkoliv následky těchto jevů dosud pocítila jen menšina veřejnosti, jedná se v přepočtu o statisíce
lidí. Významná většina Čechů a Češek si spojuje jevy jako je sucho, vlny veder, přívalové deště,
povodně nebo znečištění ovzduší se změnou klimatu.“
1,8%
1,7%
1,2%
1,4%
2,9%
9,4%
9,0%
8,8%
5,9%
10,5%
32,4%
28,8%
27,1%
25,0%
20,4%
40,4%
48,3%
41,6%
40,8%
29,8%
16,0%
12,1%
21,3%
26,8%
36,4%
sucho
vlny veder
přívalové deště
znečištění ovzduší
povodně
s velmi vážnými následky s většími následky
s menšími následky skoro bez následků
vůbec nezažil(a)
16,3%
14,8%
16,2%
10,4%
10,6%
33,5%
33,5%
29,4%
26,9%
27,5%
33,4%
33,2%
29,8%
35,4%
33,5%
6,8%
8,1%
11,7%
13,0%
14,0%
4,1%
4,5%
4,8%
5,5%
5,7%
1,2%
1,2%
2,3%
1,9%
2,7%
sucho
vlny veder
znečištění ovzduší
přívalové deště
povodně
je to jisté velmi pravděpodobné
spíše pravděpodobné spíše nepravděpodobné
velmi nepravděpodobné je to vyloučené
Vnímaná souvislost
se změnou
klimatu
Osobní zkušenost
s jevy
11,3%
39,9%32,1%
7,1%
3,1%
6,4%
extrémně vysokou naléhavost
vysokou naléhavost
střední naléhavost
nízkou naléhavost
malou nebo žádnou naléhavost
nevím
Naléhavá a relativně důležitá
n = 2 762
Které z tvrzení nejlépe vyjadřuje Váš pohled na naléhavost, s níž je
potřeba řešit změnu klimatu? Řešení změny klimatu má…
České klima 2021 | 29
6,2%
33,6%
42,4%
13,4%
4,4%
extrémně důležité
velmi důležité
částečně důležité
není příliš důležité
vůbec není důležité
n = 2 762
Jak je pro Vás osobně důležité téma změny klimatu? – Podle Maibach et
al. (2011)
Považují obyvatelé ČR řešení změny klimatu za naléhavé? Je pro ně změna klimatu důležitá?
„Pro více než polovinu veřejnosti je řešení změny klimatu extrémně nebo vysoce naléhavé,
pro další třetinu má střední naléhavost. Pro sebe osobně ji pak za extrémně či velmi důležitou
považuje přibližně 40 % obyvatel, dalších 42 % za částečně důležitou.“
Naléhavost Důležitost
Vysvětlení k následujícím regresním analýzám
Pro výzkum ve společenských vědách je charakteristická vzájemná provázanost proměnných a jejich interakce. Aby se analýzy
více přiblížily realitě, používají se modely s více nezávisle proměnnými. Tzv. vícenásobná lineární regrese nám ukazuje, jaký vliv
mají nezávisle proměnné (například věk, pohlaví, vzdělání) na závisle proměnnou (např. zainteresovanost na klimatické
problematice).
Při tvorbě designu regresních analýz jsme udělali dvě rozhodnutí: zaprvé, že zařadíme do regresních modelů poměrně široké
spektrum proměnných, aby ve výzkumu každý našel odpovědi sílu působení těch vlivů, které ho zajímají. Zároveň jsme se
rozhodli regresní modely pro každou sledovanou proměnnou rozdělit do dvou variant modelů, a to jak kvůli omezení počtu
proměnných v modelu a tedy vyšší přehlednost, tak pro potřeby těch, kteří se zabývají komunikací ochrany klimatu s veřejností:
#SOCIO – sociologickou + sociálně-psychologickou – variantu jsme koncipovali pro určení vhodné cílové skupiny
při komunikaci ochrany klimatu s veřejností (tzv. segmentace a zacílení při přípravě komunikace), tedy obsahuje
sociokulturní proměnné jako jsou sociodemografika, identity respondentů, jejich mediální zájmy, politické orientace ad.
#ENVIPSYCH, tedy environmentálně-psychologickou variantu, jsme designovali pro určení vhodné motivace a rétoriky
(tzv. positioning sdělení), tzn. tato varianta ukazuje možné způsoby argumentace na základě analýzy vlivu znalostí,
přesvědčení, postojů a chování v environmentální, zejména klimatické problematice.
Na následujících grafech jsou zobrazeny pouze nezávisle proměnné, které statisticky významně ovlivňují závisle proměnnou.
Zobrazeny jsou koeficienty, které ukazují jaká je relativní důležitost každé z nezávisle proměnných zahrnutých v modelu.
Kladná hodnota koeficientu znamená, že mezi danou nezávisle proměnnou a závisle proměnnou je pozitivní vztah
(např. s rostoucím věkem se zvyšuje přijatelnost klimatických politik zaměřených na podporu a investice), záporná hodnota
naopak znamená negativní vztah (např. s rostoucím věkem klesá akceptace aktivistických metod v ochraně klimatu).
Kategorické proměnné (např. velikost místa bydliště, intenzita používání internetu) byly překódovány na tzv. dummy
proměnné. U každé z těchto proměnných pak srovnáváme uvedené kategorie s referenční kategorií. Konkrétně např. u velikosti
místa bydliště srovnáváme s kategorií do 999 obyvatel a u intenzity používání internetu s odpovědí „vůbec nebo skoro vůbec“.
V záhlaví každého grafu je uvedeno, kolik % rozptylu odpovědí dané závisle proměnné (např. zainteresovanosti na klimatické
odpovědi) ovlivňují uvedené proměnné – kolem 30 % a více vysvětleného rozptylu v této oblasti výzkumu znamená zajímavý
výsledek.
České klima 2021 | 30
0,04
0,05
0,08
0,09
0,10
0,14
0,14
0,14
0,17
Velikost místa bydliště | 100 000 a více
Volební preference demobloku (faktor)
Důvěra v instituce (škála)
Mediální zájem o zahrádkářství, kutilství, spotřebitelství……
Politický liberalismus a progresivismus (subškála)
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Mediální zájem o zpravodajství, ekonomie, vědu… (subškála)
Mediální zájem o zdraví, vztahy, domácnost… (subškála)
Identita milovníka přírody (subškála) 0,35
-0,16
-0,10
-0,09
-0,08
-0,07
-0,07
-0,06
-0,05
-0,05
-0,04
-0,04
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Volební preference pravicových alternativ/populistů (faktor)
Identita pravicového konzervativce (subškála)
Optimismus do budoucna
Používání internetu | méně často
Mediální zájem o techniku, sport a ekonomii (subškála)
Pohlaví | žena
Účast ve volbách 2017-2019 (škála)
Pozitivní hodnocení životního způsobu současné společnosti
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Používání internetu | několikrát týdně
Co podporuje zainteresovanost v klimatických
otázkách? #socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 53 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 31
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
0,03
0,03
0,03
0,04
0,04
0,05
0,05
0,07
0,07
0,07
0,08
0,09
0,10
0,15
0,17
0,19
0,24
Shoda názoru na změnu klimatu se sociálním okolím
Přesvědčení o lidském vlivu na změnu klimatu
Zájem o téma přírody v médiích
Občanské proklimatické chování (subškála)
Posun názoru na změnu klimatu | větší podpora ochrany…
Hodnocení rizik změny klimatu (škála)
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
Osobní morální závazek k ochraně klimatu
Sebejistota v názoru na změnu klimatu
Negativní hodnocení životního prostředí v místě bydlišti
Přesvědčení o změně klimatu | z. k. nyní neprobíhá, ale…
Přesvědčení o účinnosti kolektivní aktivity v ČR v ochraně klimatu
Vnímání projevů globální změny klimatu
Přesvědčení o změně klimatu |globální změna klimatu již probíhá
Environmentální distres (subškála)
Obecný postoj k ochraně přírody a životního prostředí
Zájem o téma životního prostředí v médiích
-0,04
-0,03
-0,03
-0,03
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Hodnocení rizik ochrany klimatu (škála)
Identita klimaskeptika
Identita ochránce přírody
Co podporuje zainteresovanost v klimatických
otázkách? #envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 71 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 32
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 33
Co podporuje zainteresovanost v klimatických
otázkách? #interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách. Zainteresovanost v klimatických
otázkách reprezentuje tři odpovědi dotazovaných: jejich zájem o téma změny klimatu v médiích,
vnímaný pocit naléhavosti řešení změny klimatu a prožívanou osobní důležitost. Co tedy
zainteresovanost Čechů a Češek v této oblasti zvyšuje?
#socio varianta: Nejvíce identita milovníka přírody, zájem o mediální témata jako je zdraví, vztahy,
domácnost, ale také zpravodajství, ekonomie, vědy a historie, názor, že má český stát řešit případné
budoucí problémy v předstihu a osobní zkušenost s extrémním počasím nebo znečištěním. Svoji roli
má i politický liberalismus a progresivismus, který se částečně projevuje i ve volební preferenci
demokratického bloku. Zainteresovanost v klimatických otázkách naopak nejvíce snižuje
hedonismus a volební preference pro pravicové alternativy/populisty.
#envipsych varianta: Jak je z grafu zřejmé, zainteresovanost v klimatických otázkách výrazně
roste se zájmem o životní prostředí, obecným postojem k ochraně přírody a životního prostředí
a prožívaným environmentálním distresem (viz rejstřík). Výše zainteresovanosti přirozeně souvisí
i s celou řadou postojů ke změně klimatu, např. přesvědčením, že změna klimatu probíhá, event.
bude probíhat v budoucnu, vnímáním projevů změny klimatu kolem nás nebo přesvědčením
o účinnosti kolektivní snahy při řešení změny klimatu. Vliv proměnných, které tuto zainteresovanost
v klimatických otázkách snižují, je slabý.
Názory okolí na změnu klimatu
6,3%
30,4%
38,4%
6,6%
1,6%
16,8%
skoro všichni mají stejný názor jako Vy
většina má stejný názor jako Vy
asi půl na půl
menšina má stejný názor jako Vy
skoro nikdo nemá stejný názor jako Vy
neumím odhadnout
n = 2 762
Jaký názor na změnu klimatu mají lidé, jejichž názor je pro vás důležitý?
České klima 2021 | 34
Mají dotazovaní stejný pohled na změnu klimatu jako ti, jejichž názor je pro ně důležitý?
„Skoro dvě pětiny veřejnosti se ve
svém pohledu na změnu klimatu
shodnou s těmi, jejichž mínění je
pro ně důležité. Jen minimum lidí
se ve svých názorech s těmito
osobními autoritami rozchází. Další
dvě pětiny zažívají v této oblasti 'tak
půl na půl' shodu i rozpory s těmi,
jejichž názorů si cení.“
55,4%
35,3%
24,1%
21,0%
11,4%
7,0%
12,7%
30,5%
33,5%
37,5%
72,1%
61,6%
32,0%
34,2%
42,4%
41,5%
16,5%
31,5%
(nepravda) Všechny plyny v atmosféře jsou skleníkovými
plyny.
(pravda) Skleníkový efekt umožňuje na Zemi život v podobě,
v jaké ho známe.
(pravda) ČR patří mezi největší vývozce elektřiny v Evropské
unii.
(nepravda) V ČR produkuje doprava více emisí skleníkových
plynů než energetika.
(nepravda) Díra v ozónové vrstvě přispívá ke změně klimatu.
(pravda) ČR produkuje v přepočtu na jednoho obyvatele více
emisí skleníkových plynů než Čína, Indie nebo Velká Británie.
správně špatně neví
Označte tvrzení, která jsou podle Vašeho názoru pravdivá:
n = 2 762
Chatrné znalosti o změně klimatu a jeho ochraně
Jaká je klimatická gramotnost veřejnosti, např. v otázkách změny klimatu nebo energetiky?
„Graf ukazuje, jak slabá je znalostní báze Čechů a Češek v klimatické problematice. Například
jen 7 % oslovených správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových emisí
na hlavu než Indie, Čína nebo Velká Británie.“
České klima 2021 | 35
–> více info
–> více info
–> více info
Považuje česká veřejnost dopady změny klimatu za závažný problém?
Jaké emoce v Češích a Češkách klimatická změna vyvolává?
A když srovnáme očekávané dopady změny klimatu s předpokládanými dopady ochrany klimatu, čeho se obávají obyvatelé více?
Obavy ze změny klimatu
Problémy, kam se podíváš
19,3%
25,7%
20,6%
10,9%
18,2%
22,0%
21,8%
14,3%
30,3%
27,7%
31,3%
22,0%
13,6%
8,9%
11,3%
19,3%
9,5%
9,0%
9,4%
20,6%
2,9%
3,1%
2,6%
7,2%
2,0%
1,7%
0,9%
3,3%
4,1%
1,8%
2,2%
2,4%
dopad změny klimatu (globálního
oteplování) na Českou republiku
sucho v České republice
stav české krajiny
životní prostředí ve Vašem bydlišti
rozhodně ano ano spíše ano tak ani tak spíše ne ne rozhodně ne neumím posoudit
Představuje nebo nepředstavuje situace v těchto oblastech závažný problém? – Upraveno podle Krajhanzl, Chabada & Svobodová (2018)
n = 2 762
Považuje česká veřejnost dopady klimatické změny v České republice za závažný problém?
A nakolik hodnotí jako závažné i jiné problémy?
„Přibližně 71 % obyvatel považuje dopady změny klimatu v České republice za závažný
problém. V případě sucha je to 76 %, stavu české krajiny 74 % a životního prostředí v místě
bydliště nejméně – 47 %.“
České klima 2021 | 37
7,8%
4,9%
4,6%
1,2%
4,6%
1,0%
1,3%
1,0%
1,7%
1,6%
24,2%
22,1%
14,4%
13,6%
15,8%
10,9%
10,5%
5,1%
6,1%
5,5%
28,3%
28,4%
30,5%
37,8%
26,5%
33,1%
26,9%
21,6%
17,2%
18,5%
17,8%
22,3%
26,3%
24,8%
21,5%
30,0%
24,7%
26,0%
25,1%
20,8%
21,8%
22,3%
24,1%
22,6%
31,7%
25,0%
36,6%
46,2%
49,9%
53,6%
bezmoc
smutek
strach
odhodlání
vztek
naději
zmatek
pocity viny
deprese
lhostejnost
extrémně silně středně slabě vůbec
Češi a Češky plní emocí
n = 2 682–2 762
Když pomyslíte na změnu klimatu, jaké pocity/emoce to ve Vás vyvolává?
Jaké pocity v Češích a Češkách vyvolává, když pomyslí na změnu klimatu?
„Především bezmoc. Ale také smutek nebo strach. Tyto emoce podle svých slov prožívají
'extrémně' nižší statisíce obyvatel České republiky. Ještě mnohem více lidí prožívá tyto pocity
‘silně‘. Málokdo zůstává ke změně klimatu zcela lhostejný.“
České klima 2021 | 38
Většina má obavy
n = 2 762
Jak moc se obáváte změny klimatu? – Podle Maibach et al. (2011)
České klima 2021 | 39
Jaké procento obyvatel České republiky pociťuje obavy ze změny klimatu?
„Použili jsme stejnou
otázku jako je používána
v jednom z nejznámějších
zahraničních výzkumů
veřejného mínění
ve vztahu ke klimatu.
Odpovědi ukazují,
že obavy ze změny
klimatu prožívají
přibližně dvě třetiny
české veřejnosti.“
velmi se obávám 11,9 %
vůbec se neobávám 6,8 %
spíše se neobávám 26,3 %
spíše se obávám 55,0 %
40,0%
31,6%
14,5%
3,7%
10,2%
velmi jim uškodí
středně jim uškodí
trochu jim uškodí
vůbec jim neuškodí
nevím
6,3%
22,3%
43,1%
12,6%
15,7%
velmi mi uškodí
středně mi uškodí
trochu mi uškodí
vůbec mi neuškodí
nevím
… obavy především o další generace, než o sebe
n = 1 334
Do jaké míry si myslíte, že změna klimatu uškodí Vám osobně?
– Podle Maibach et al. (2011)
České klima 2021 | 40
n = 1 334
Do jaké míry si myslíte, že změna klimatu uškodí budoucím generacím lidí?
– Podle Maibach et al. (2011)
Jaký podíl obyvatel se obává, že jim změna klimatu osobně uškodí? A dalším generacím?
„Výrazně větší obavy mají Češi a Češky z toho, jak změna klimatu uškodí budoucím
generacím. Že je poškodí velmi nebo středně se domnívá 72 % veřejnosti. Obavy, že změna
klimatu negativně zasáhne velmi nebo středně je osobně, si připouští pouze 29 % obyvatel.“
osobně budoucím generacím
Změna klimatu je pro většinu hrozba #1
26,3%
25,2%
24,5%
18,5%
19,5%
17,4%
18,4%
24,9%
37,2%
37,6%
36,6%
40,3%
36,9%
37,5%
36,2%
28,3%
14,4%
14,7%
16,0%
16,8%
18,9%
19,0%
20,3%
12,0%
11,0%
10,2%
13,1%
12,8%
12,9%
14,1%
14,2%
18,6%
3,2%
3,1%
2,4%
2,8%
2,9%
3,8%
2,7%
2,1%
1,4%
2,1%
1,1%
1,6%
1,5%
2,0%
2,0%
0,9%
1,0%
0,9%
0,7%
0,9%
0,8%
0,9%
0,8%
0,6%
5,4%
6,1%
5,6%
6,3%
6,5%
5,3%
5,5%
12,5%
život zvířat a rostlin na celém světě
život budoucích generací
přírodní katastrofy (povodně, sucho,…
život lidí na celém světě
úrodnost polí v ČR
čistota ovzduší v ČR
život zvířat a rostlin v ČR
migrace, přistěhovalectví
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
Představte si, že by lidstvo žádným způsobem nereagovalo na změnu klimatu. Jaké změny oproti současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících
oblastech?
n = 2 762
Jaké dopady změny klimatu očekává česká veřejnost, kdyby nebyla nikterak zmírňována?
„Nejvíce se obyvatelé obávají globálních dopadů změny klimatu. V těsném závěsu však následuje
znepokojení ze snížení úrodnosti českých polí, znečištění ovzduší v ČR či zhoršení života místních
zvířat a rostlin. Extrémní zhoršení či zhoršení v těchto případech očekává většina veřejnosti.“
České klima 2021 | 41
19,9%
14,7%
19,8%
9,7%
13,1%
7,6%
6,7%
7,7%
32,0%
34,1%
28,7%
32,7%
26,2%
27,4%
23,4%
20,2%
14,8%
19,1%
15,8%
24,5%
14,7%
24,1%
20,2%
14,8%
20,3%
18,1%
19,0%
19,9%
25,1%
26,7%
34,1%
37,1%
2,6%
3,0%
4,2%
4,4%
2,9%
3,7%
4,2%
3,9%
1,3%
1,3%
1,4%
1,8%
1,1%
2,1%
1,8%
1,5%
0,7%
0,6%
1,0%
0,7%
0,6%
0,9%
0,8%
0,8%
8,4%
9,1%
10,1%
6,4%
16,4%
7,6%
8,9%
13,8%
život nejchudších lidí
ceny výrobků a služeb v ČR
život lidí v rozvojových zemích
život lidí v ČR
válečné konflikty
život Vás a Vašich blízkých
Vaše životní úroveň
osobní svobody
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
Představte si, že by lidstvo žádným způsobem nereagovalo na změnu klimatu. Jaké změny oproti současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících
oblastech?
n = 2 762
České klima 2021 | 42
Změna klimatu je pro většinu hrozba #2
Jaké dopady změny klimatu očekává česká veřejnost, kdyby nebyla nikterak zmírňována?
„Oslovení nejméně předpokládají dopady, které by pocítili oni sami – ve svých svobodách, životní
úrovni či životě svém a svých blízkých; evidentní je zde tzv. srovnávací optimismus. Extrémní
zhoršení či zhoršení života nejchudších či cen v ČR však očekává většina obyvatel.
Ochrana klimatu je spíše příležitost #1
1,4%
2,3%
1,7%
1,8%
1,7%
1,1%
1,4%
4,9%
4,4%
4,7%
4,5%
5,2%
3,7%
3,3%
3,5%
7,7%
4,6%
5,3%
5,0%
5,8%
5,7%
4,3%
5,3%
6,9%
15,2%
14,1%
22,0%
18,3%
18,3%
15,0%
16,5%
39,4%
27,9%
25,5%
29,0%
28,7%
29,6%
31,2%
31,4%
13,6%
29,7%
31,9%
24,7%
26,6%
27,8%
31,4%
29,0%
9,9%
10,1%
9,9%
5,7%
6,1%
6,5%
8,5%
7,0%
2,2%
6,6%
6,3%
7,3%
7,5%
6,7%
5,3%
5,9%
15,5%
život zvířat a rostlin na celém světě
život budoucích generací
přírodní katastrofy (povodně, sucho,…
život lidí na celém světě
úrodnost polí v ČR
čistota ovzduší v ČR
život zvířat a rostlin v ČR
migrace, přistěhovalectví
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
A teď si představte, že by lidstvo začalo důsledně chránit klima, především snižováním emisí skleníkových plynů. Jaké změny oproti současnosti by to
v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
n = 2 762
Jaká zlepšení či zhoršení situace by podle Čechů a Češek přinesla důsledná ochrana klimatu?
„Ochranu klimatu, tzn. především snižování emisí, si většina české veřejnosti spojuje se
zlepšením současného stavu: především pro budoucí generace, zvířata a rostliny, zvýšení
čistoty ovzduší v ČR a zlepšení úrodnosti českých polí.“
České klima 2021 | 43
Ochrana klimatu je spíše příležitost #2
2,7%
3,5%
0,6%
1,3%
2,4%
0,9%
1,3%
2,8%
6,2%
10,2%
4,2%
5,3%
5,0%
4,2%
4,1%
5,0%
7,2%
12,5%
5,6%
6,1%
6,5%
5,2%
6,8%
8,5%
35,3%
30,4%
24,1%
23,9%
40,9%
31,5%
41,2%
42,5%
19,9%
17,2%
29,0%
29,6%
13,5%
26,6%
20,4%
13,9%
14,8%
11,9%
19,1%
23,5%
9,7%
20,9%
15,0%
11,5%
3,2%
2,4%
6,7%
3,5%
2,2%
3,2%
3,0%
2,2%
10,8%
11,9%
10,7%
6,7%
19,8%
7,4%
8,1%
13,5%
život nejchudších lidí
ceny výrobků a služeb v ČR
život lidí v rozvojových zemích
život lidí v ČR
válečné konflikty
život Vás a Vašich blízkých
Vaše životní úroveň
osobní svobody
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
A teď si představte, že by lidstvo začalo důsledně chránit klima, především snižováním emisí skleníkových plynů. Jaké změny oproti současnosti by to
v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
n = 2 762
Jaká zlepšení či zhoršení situace by podle Čechů a Češek přinesla důsledná ochrana klimatu?
„Od ochrany klimatu očekává polovina veřejnosti zlepšení života lidí v ČR – a co je možná
důležitější, zlepšení života svého a svých blízkých. Dokonce i v případě případného vývoje cen
či migrace očekává více obyvatel od ochrany klimatu zlepšení spíše než zhoršení situace.“
České klima 2021 | 44
2,7%
3,5%
0,6%
1,3%
2,4%
0,9%
1,3%
2,8%
6,2%
10,2%
4,2%
5,3%
5,0%
4,2%
4,1%
5,0%
7,2%
12,5%
5,6%
6,1%
6,5%
5,2%
6,8%
8,5%
35,3%
30,4%
24,1%
23,9%
40,9%
31,5%
41,2%
42,5%
19,9%
17,2%
29,0%
29,6%
13,5%
26,6%
20,4%
13,9%
14,8%
11,9%
19,1%
23,5%
9,7%
20,9%
15,0%
11,5%
3,2%
2,4%
6,7%
3,5%
2,2%
3,2%
3,0%
2,2%
10,8%
11,9%
10,7%
6,7%
19,8%
7,4%
8,1%
13,5%
život nejchudších lidí
ceny výrobků a služeb v ČR
život lidí v rozvojových zemích
život lidí v ČR
válečné konflikty
život Vás a Vašich blízkých
Vaše životní úroveň
osobní svobody
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
26,2%
8,7%
10,2%
11,2%
12,8%
11,2%
12,3%
10,4%
67,9%
73,9%
74,9%
75,3%
75,6%
77,2%
77,6%
78,0%
ceny výrobků a služeb v České republice
čistota ovzduší v České republice
život zvířat a rostlin v České republice
úrodnost polí v České republice
život lidí na celém světě
přírodní katastrofy (povodně, sucho, požáry) v ČR
život budoucích generací
život zvířat a rostlin na celém světě
Velké rozdíly mezi změnou a ochranou klimatu #1
Očekávané zhoršení v důsledku ZMĚNY klimatu: Představte si, že by lidstvo žádným způsobem nereagovalo na změnu klimatu. Jaké změny oproti
současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
Očekávané zhoršení v důsledku OCHRANY klimatu: A teď si představte, že by lidstvo začalo důsledně chránit klima, především snižováním emisí
skleníkových plynů. Jaké změny oproti současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
Hodnoty/sloupečky u obou otázek prezentují součet odpovědí extrémní zhoršení + zhoršení + mírné zhoršení.
n = 2 762
Jaká zhoršení v jednotlivých oblastech česká veřejnost očekává, kdyby nedošlo ke zmírnění
změny klimatu, ve srovnání s tím, kdyby bylo klima důsledně chráněno?
„I když se občas objevují obavy z negativních důsledků ochrany klimatu, je zřejmé, že výrazně
silnější zhoršení situace veřejnost očekává, pokud by ke zmírnění změny klimatu nedošlo.“
České klima 2021 | 45
Očekávané zhoršení
v důsledku OCHRANY klimatu
Očekávané zhoršení
v důsledku ZMĚNY klimatu
2,7%
3,5%
0,6%
1,3%
2,4%
0,9%
1,3%
2,8%
6,2%
10,2%
4,2%
5,3%
5,0%
4,2%
4,1%
5,0%
7,2%
12,5%
5,6%
6,1%
6,5%
5,2%
6,8%
8,5%
35,3%
30,4%
24,1%
23,9%
40,9%
31,5%
41,2%
42,5%
19,9%
17,2%
29,0%
29,6%
13,5%
26,6%
20,4%
13,9%
14,8%
11,9%
19,1%
23,5%
9,7%
20,9%
15,0%
11,5%
3,2%
2,4%
6,7%
3,5%
2,2%
3,2%
3,0%
2,2%
10,8%
11,9%
10,7%
6,7%
19,8%
7,4%
8,1%
13,5%
život nejchudších lidí
ceny výrobků a služeb v ČR
život lidí v rozvojových zemích
život lidí v ČR
válečné konflikty
život Vás a Vašich blízkých
Vaše životní úroveň
osobní svobody
extrémní zhoršení zhoršení mírné zhoršení tak ani tak
mírné zlepšení zlepšení extrémní zlepšení neumím odpovědět
16,4%
12,2%
13,9%
10,3%
10,4%
19,5%
16,0%
12,7%
42,7%
50,3%
54,0%
59,1%
64,3%
65,3%
66,7%
66,9%
osobní svobody
Vaše životní úroveň
válečné konflikty
život Vás a Vašich blízkých
život lidí v rozvojových zemích
migrace, přistěhovalectví
život nejchudších lidí
život lidí v České republice
Velké rozdíly mezi změnou a ochranou klimatu #2
Očekávané zhoršení v důsledku ZMĚNY klimatu: Představte si, že by lidstvo žádným způsobem nereagovalo na změnu klimatu. Jaké změny oproti
současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
Očekávané zhoršení v důsledku OCHRANY klimatu: A teď si představte, že by lidstvo začalo důsledně chránit klima, především snižováním emisí
skleníkových plynů. Jaké změny oproti současnosti by to v příštích letech přineslo v následujících oblastech?
Hodnoty/sloupečky u obou otázek prezentují součet odpovědí extrémní zhoršení + zhoršení + mírné zhoršení.
n = 2 762
Jaká zhoršení v jednotlivých oblastech česká veřejnost očekává, kdyby nedošlo ke zmírnění
změny klimatu, ve srovnání s tím, kdyby bylo klima důsledně chráněno?
„Ve většině oblastí je rozdíl mezi očekávanými dopady neřešení změny klimatu a důsledné
ochrany klimatu více než pětinásobný, nominálně o více než 50 procentních bodů.“
České klima 2021 | 46
Očekávané zhoršení
v důsledku OCHRANY klimatu
Očekávané zhoršení
v důsledku ZMĚNY klimatu
Přeje si česká veřejnost větší zapojení institucí, profesních a jiných skupin do ochrany klimatu v České republice?
Kdo jsou hlavní „opinion makers“ v této oblasti, čí výroky Češi a Češky zaznamenali?
A jak klimatická vyjádření aktérů veřejného života hodnotí?
Postoje
k ochráncům klimatu
43,4%
36,0%
36,4%
32,4%
29,9%
36,0%
35,1%
24,4%
26,7%
18,9%
36,4%
41,8%
37,9%
43,2%
41,9%
33,8%
33,1%
39,6%
35,4%
33,4%
11,5%
12,5%
15,0%
16,1%
18,4%
16,1%
13,8%
23,1%
21,3%
22,3%
2,1%
2,0%
2,1%
2,1%
1,5%
3,7%
5,0%
3,9%
5,5%
6,0%
1,6%
1,4%
2,3%
1,0%
1,1%
3,2%
5,1%
1,9%
3,2%
7,0%
4,9%
6,2%
6,2%
5,2%
7,1%
7,2%
7,8%
7,1%
7,8%
12,4%
Ministerstvo životního prostředí
firmy
česká vláda
jednotlivci, domácnosti
čeští vědci
čeští politici
Evropská unie
české školy
česká média
české neziskové organizace
výrazně více než dosud spíše více stejně jako dosud
spíše méně výrazně méně než dosud neumím posoudit
Měli by se uvedení zapojit do ochrany klimatu více či méně než dosud?
n = 2 419–2627
„Zapojte se více do ochrany klimatu!“
Přejí si lidé, aby se aktéři veřejného života více než dosud zapojili do ochrany klimatu?
„Určitě ano. Na prvním místě Ministerstvo životního prostředí, následované firmami, českou
vládou, ale také jednotlivci/domácnostmi, českými vědci a politiky. Větší aktivitu očekává
většina veřejnosti také od EU, českých škol, médií nebo neziskových organizací.“
České klima 2021 | 48
Vyjádření jakých organizací a osobností o klimatu veřejnost zaznamenala? Jak je hodnotí?
„Nejvíce lidí zaznamenalo vyjádření o změně klimatu Grety Thunberg (46 %) a Greenpeace
(43 %). Následují aktivisté (26 %) a Václav Klaus st. (26 %). Může překvapit, že výroky vlády
zachytilo pouze 19 %, premiéra 15 % a prezidenta 13 %. Ostatně Školní stávky za klima 15 %,
uhelné společnosti 11 %. Nikoho ze všech níže uvedených celých 30 %.“
46,0%
45,4%
27,7%
14,9%
19,1%
22,6%
17,4%
6,6%
16,5%
39,7%
28,5%
46,5%
51,4%
34,0%
31,7%
33,9%
29,3%
28,5%
9,6%
16,2%
16,4%
21,0%
35,0%
25,5%
29,3%
43,1%
22,7%
3,2%
6,5%
4,9%
9,5%
6,6%
9,8%
9,7%
10,7%
13,5%
1,5%
3,4%
4,6%
3,3%
5,3%
10,4%
9,8%
10,2%
18,8%
Kovy
Leonardo di Caprio
Arnold Schwarzenegger
Billie Eilish
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC)
Greenpeace
aktivisté podporující ochranu klimatu
Richard Brabec
Školní stávky za klima – Fridays for Future
jednička dvojka trojka čtyřka pětka
Znalost: Zaznamenal(a) jste vyjádření či aktivity následujících organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Pokud ano, uveďte prosím kterých.
– ti, kteří zaznamenali, dostali otázky na hodnocení: Jak byste hodnotil(a) aktivity uvedených organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Oznámkujte
je prosím jako ve škole.
n = 2 672
„Opinion makers“, většina bez publika #1
České klima 2021 | 49
5,8%
5,9%
2,2%
2,7%
6,0%
43,3%
26,1%
9,4%
15,2%
Znalost vyjádření aktérůHodnocení aktérů
Vyjádření jakých organizací a osobností o klimatu veřejnost zaznamenala? Jak je hodnotí?
„Nejvíce lidí zaznamenalo vyjádření o změně klimatu Grety Thunberg (46 %) a Greenpeace
(43 %). Následují aktivisté (26 %) a Václav Klaus st. (26 %). Může překvapit, že výroky vlády
zachytilo pouze 19 %, premiéra 15 % a prezidenta 13 %. Ostatně Školní stávky za klima 15 %,
uhelné společnosti 11 %. Nikoho ze všech níže uvedených celých 30 %.“
17,5%
21,3%
16,2%
6,4%
15,7%
15,1%
11,6%
31,3%
29,8%
31,6%
28,4%
27,2%
18,7%
14,2%
32,1%
24,1%
27,3%
41,8%
21,7%
34,2%
34,2%
6,1%
9,2%
9,0%
10,4%
12,9%
8,4%
18,4%
4,8%
9,8%
9,1%
9,9%
17,9%
22,2%
16,4%
8,1%
5,7%
6,7%
3,0%
4,6%
1,5%
5,2%
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC)
Greenpeace
aktivisté podporující ochranu klimatu
Richard Brabec
Školní stávky za klima – Fridays for Future
Rebelie proti vyhynutí – Extinction Rebellion
Andrej Babiš
jednička dvojka trojka čtyřka pětka neumím odpovědět
Znalost: Zaznamenal(a) jste vyjádření či aktivity následujících organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Pokud ano, uveďte prosím kterých.
– ti, kteří zaznamenali, dostali otázky na hodnocení: Jak byste hodnotil(a) aktivity uvedených organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Oznámkujte
je prosím jako ve škole.
n = 2 672
„Opinion makers“, většina bez publika #1
České klima 2021 | 50
6,0 %
43,3 %
26,1 %
9,4 %
15,2 %
3,9 %
12,7 %
Znalost vyjádření aktérůHodnocení aktérů
3,6%
13,0%
4,4%
8,4%
5,1%
6,7%
18,7%
19,4%
13,3%
16,9%
9,9%
9,9%
37,2%
20,5%
41,1%
26,8%
37,3%
15,8%
23,4%
14,5%
25,5%
14,7%
19,4%
15,5%
10,3%
25,8%
10,5%
27,6%
20,2%
46,8%
6,7%
6,7%
5,1%
5,7%
8,1%
5,3%
uhelná komise
Greta Thunberg
česká vláda
Miloš Zeman
uhelné společnosti, tzn. firmy těžící uhlí
Václav Klaus starší
jednička dvojka trojka čtyřka pětka neumím odpovědět
Znalost: Zaznamenal(a) jste vyjádření či aktivity následujících organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Pokud ano, uveďte prosím kterých.
– ti, kteří zaznamenali, dostali otázky na hodnocení: Jak byste hodnotil(a) aktivity uvedených organizací a osobností v oblasti změny klimatu? Oznámkujte je
prosím jako ve škole.
n = 2 672
České klima 2021 | 51
9,9 %
45,6 %
18,8 %
13,4 %
10,8 %
25,9 %
30,0 %
Znalost vyjádření aktérůHodnocení aktérů
Vyjádření jakých aktérů o změně klimatu Češi a Češky zaznamenali? Jak je hodnotí?
„Nejlépe veřejnost známkuje Mezivládní panel pro klimatickou změnu, Greenpeace a aktivisty
podporující ochranu klimatu. Výrazně nejhorších známek se naopak dočkal Václav Klaus st.,
negativní hodnocení převážilo také u uhelných společností, Miloše Zemana, české vlády, Grety
Thunberg, uhelné komise či premiéra Andreje Babiše.“
„Opinion makers“, většina bez publika #2
Co podporuje přijatelnost protestů za ochranu
klimatu? #socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 31 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 52
0,04
0,06
0,06
0,07
0,07
0,07
0,07
0,08
0,09
0,10
0,12
0,13
0,14
0,23
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Počet osob v domácnosti
Důvěra v instituce (škála)
Identita levicového zemanovce (subškála)
Politický konzervatismus a autoritářství (subškála)
Velikost místa bydliště | 100 000 a více
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Mediální zájem o kulturu a umění, cestopisy… (subškála)
Osobní občanská angažovanost (méně náročné aktivity) (faktor)
Identita milovníka přírody (subškála)
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Mediální zájem o bulvární aj. click-baitová témata (subškála)
Politický liberalismus a progresivismus (subškála)
Volební preference demobloku (faktor)
-0,12
-0,11
-0,10
-0,07
-0,06
-0,06
Věk
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Volební preference levice/koalice (faktor)
Identity pravicového konzervativce (subškála)
Pohlaví | žena
Pozitivní hodnocení životního způsobu současné společnosti
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 53
0,05
0,06
0,08
0,08
0,10
0,12
0,15
0,20
Vnímání ochrany klimatu jako aktuální ekonomické příležitosti
Identita ekologa
Znalosti aktérů debaty o změně klimatu (škála)
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Ochota omezit se pro ochranu klimatu (životní styl, životní…
Občanské proklimatické chování (subškála)
Environmentální distres (subškála)
Přijatelnost regulačních a daňovaných politik ochrany klimatu…
-0,10
-0,07
-0,07
-0,06
-0,05
Názor, že s ochranou klimatu se to v současné době přehání
Preference pro investice do mitigačních opatření (oproti…
Hodnocení rizik změny klimatu (škála)
Domácí proenvironmentální chování (subškála)
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Co podporuje přijatelnost protestů za ochranu
klimatu? #envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 31 % rozptylu odpovědí
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 54
Co podporuje přijatelnost protestů za ochranu
klimatu? #interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: Může překvapit, jak různorodá politická přesvědčení a preference jsou spojena
s vyšší vnímanou přijatelností protestů za klima: zdá se, že lidé více politicky smýšlející (ať již
jakýmkoliv způsobem) mají pro takové akce větší pochopení než lidé politiku sledující okrajově
nebo vůbec. Některé proměnné naznačují touhu po vzrušení, zážitcích (zájem o click-baitová
témata, hedonismus), některá souvisí se střední třídou (vyšší kulturní rozhled, důvěra v instituce,
veřejná občanská angažovanost v méně náročných aktivitách). Odmítání protestů za klima je
naopak vyšší u žen, roste s věkem, a také s afinitou k fosilní ekonomice, volební podporou pro
strany stávající koalice, identitou pravicového konzervativce a pozitivním hodnocením způsobu
života současné společnosti (statutu quo).
#envipsych varianta: Jak je z grafu vidět, protesty za ochranu klimatu jsou v současné době
přijatelné především pro ty, kteří mají v této problematice poměrně vyhraněné, radikálnější postoje
– ať už v politické oblasti, ve svých emocích, v identitě, v chování. Uvedený hedonismus může
souviset s nižším věkem respondentů, nebo s určitým pocitem bezvýchodnosti klimatické situace.
Vnímanou přijatelnost protestů za klima naopak snižuje afinita k fosilní ekonomice a názor, že se
to s ochranou klimatu přehání. Menším vlivem však působí i několik proklimatických proměnných,
které jsou typické pro více mainstreamové segmenty podporující ochranu klimatu: vnímání změny
klimatu jako hrozby, větší preference pro adaptační, než investiční opatření, a také domácí
proenvironmentální chování. Protesty za klima tedy více odmítají ti sice proklimatičtí, ale méně
zaangažovaní respondenti a respondentky.
Co obyvatelé České republiky dělají ve svých domácnostech pro životní prostředí?
Nakolik je součástí jejich života občanská aktivita v této oblasti? Jsou ochotni se do ni do budoucna zapojovat více?
A jak přijatelné by bylo pro Čechy a Češky (spolu)nést finanční či nefinanční náklady ochrany klimatu?
Osobní zapojení
do ochrany klimatu
21,9%
11,9%
33,2%
4,2%
41,8%
28,8%
39,0%
8,0%
17,5%
25,0%
14,9%
13,7%
9,6%
17,8%
6,1%
30,2%
3,2%
8,8%
2,9%
40,9%
5,9%
7,8%
3,8%
3,0%
Jsem přesvědčen(a), že společně mohou lidé v
České republice něco udělat, pokud jde o
změnu klimatu.
Kdybych chtěl(a), tak moje vlastní chování a
aktivity mohou pomoci ke zmírnění změny
klimatu.
Měl(a) bych se snažit snižovat svůj dopad na
klima bez ohledu na to, jestli to dělají ostatní.
Důležité je užívat si tady a teď, nehledě na
důsledky a problémy v budoucnosti.
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak
spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nedokážu posoudit
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními?
n = 2 546-2680
Postoje k ochraně klimatu pod drobnohledem
Věří, že lidé v ČR mohou něco změnit – společně nebo sami? A cítí morální závazek?
„V uvedených tvrzeních se největší podíl dotázaných shoduje (72 %), že by se měli snažit
snižovat svůj dopad na klima. Většina je také přesvědčena (64 %), že lidé v ČR mohou
společně něco udělat pro změnu klimatu. O poznání méně už věří svým osobním možnostem
pomoci se zmírňováním změny klimatu (41 %). Ke 'Carpe diem‘ se hlásí jen menšina (12 %).“
České klima 2021 | 56
Velký náskok domácích snah před občanskými
49,7%
19,7%
14,7%
2,2%
2,0%
1,3%
2,4%
0,8%
24,9%
22,0%
21,4%
11,0%
5,4%
1,8%
2,4%
1,2%
13,6%
29,4%
28,1%
18,4%
13,8%
4,1%
3,8%
2,7%
7,0%
18,5%
23,9%
37,0%
35,5%
13,7%
11,5%
9,6%
2,5%
5,8%
7,3%
20,2%
23,1%
18,0%
13,1%
19,8%
2,2%
4,6%
4,5%
11,2%
20,1%
61,1%
66,9%
66,0%
třídil(a) odpad (plasty, sklo, papír)
snižoval(a) spotřebu vody (sprchování místo koupání,
vypínání vody při holení nebo čištění zubů, používání…
snižoval(a) spotřebu energie (nižší pokojová teplota,
používání úsporných spotřebičů a další)
kupoval(a) výrobky označené jako šetrné k životnímu
prostředí (např.: ekologicky šetrné výrobky a bio výrobky)
stravoval(a) se bez masa a uzenin
osobně nebo na internetu komunikoval(a) s lidmi o
podpoře ochrany klimatu
podepsal(a) petici za ochranu klimatu (papírovou nebo
internetovou)
finančně přispěl(a) na ochranu klimatu
vždy velmi často často občas výjimečně nikdy
Jak často jste za poslední rok... ? – Upraveno podle Krajhanzl, Chabada & Svobodová (2018)
n = 2 762
Do jakých proenvironmentálních aktivit se obyvatelé za poslední rok zapojili?
„Třídění odpadu, šetření vodou a energií je součástí života naprosté většiny veřejnosti. Výrazně
nižší je oproti tomu občanská angažovanost pro ochranu klimatu, viz tři položky odspodu“.
České klima 2021 | 57
0,05
0,05
0,07
0,07
0,08
0,08
0,08
0,09
0,11
0,15
0,19
0,20
0,24
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Preference tištěných médií (faktor)
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Mediální zájem o zahrádkářství, kutilství, spotřebitelství……
Vzdělání | VŠ
Vzdělání | SŠ s maturitou
Používání internetu | několikrát týdně
Používání internetu | méně často
Veřejná občanská angažovanost (méně náročné aktivity) (faktor)
Pohlaví | žena
Mediální zájem o zdraví, vztahy, domácnost… (subškála)
Používání internetu | denně
Identita milovníka přírody (subškála)
-0,21
-0,11
-0,08
-0,08
-0,07
-0,07
-0,06
Mediální zájem o bulvární aj. click-baitová témata (subškála)
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Volební preference demobloku (faktor)
Identita levicového zemanovce (subškála)
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Identita pravicového konzervativce (subškála)
Velikost místa bydliště | 100 000 a více
Co podporuje domácí proenvironmentální chování?
#socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 33 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 58
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
0,05
0,07
0,07
0,07
0,08
0,08
0,08
0,09
0,09
0,10
0,10
0,11
Hodnocení rizik ochrany klimatu (škála)
Identita ochránce přírody
Identita ekologa
Přijatelnost dotačních a osvětových politik ochrany klimatu…
Sebejistota v názoru na změnu klimatu
Vnímání ochrany klimatu jako aktuální ekonomické příležitosti
Obecný postoj k ochraně přírody a životního prostředí
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
Zájem o téma životního prostředí v médiích
Ochota omezit se pro ochranu klimatu (životní styl, životní…
Podpora pro zapojení aktérů veřejného života do ochrany…
Osobní morální závazek k ochraně klimatu
-0,10
-0,07
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Přijatelnost regulačních a daňových politik ochrany klimatu…
Co podporuje domácí proenvironmentální chování?
#envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 31 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 59
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 60
Co podporuje domácí proenvironmentální chování?
#interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: Jak vidíme z grafu, domácí proenvironmentální chování je do značné míry spojeno
se společenskou pozicí: kromě těch, kteří se nějakým způsobem považují za milovníky přírody, se
více snaží chránit životní prostředí ve své domácnosti ti, kteří jsou více on-line, jsou ženy a mají vyšší
vzdělání. Nejsilněji domácí proenvironmentální chování snižuje určitá konzumně podbarvená, event.
juniorní orientace na click-baitová mediální témata a hedonismus.
#envipsych varianta: Z hlediska motivace zvyšuje šetrné chování k životnímu prostředí v domácnosti
osobně prožívaný morální závazek pro ochranu klimatu, podpora pro větší zapojení aktérů
veřejného života do ochrany klimatu a ochota se omezit kvůli ochraně klimatu. Z opačné strany
domácí proenvironmentální chování slabě snižuje hedonismus, a podpora – systémovější,
důslednější, méně populární – regulační a daňové politiky ochrany klimatu.
0,05
0,06
0,06
0,06
0,06
0,07
0,11
0,15
0,19
0,22
Používání internetu | méně často
Politický konzervatismus a autoritářství (subškála)
Volební preference levice/koalice (faktor)
Politický liberalismus a progresivismus (subškála)
Preference tištěných médií (faktor)
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Mediální zájem o zdraví, vztahy, domácnost… (subškála)
Identita milovníka přírody (subškála)
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Osobní občanská angažovanost (více náročné aktivity) (faktor)
Veřejná občanská angažovanost (méně náročné aktivity) (faktor) 0,32
-0,08
-0,07
-0,05
Věk
Pohlaví | žena
Identita pravicového konzervativce (subškála)
Co podporuje občanské proklimatické chování?
#socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 33 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 61
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
0,05
0,05
0,05
0,06
0,07
0,07
0,11
0,15
0,16
0,19
Preference pro investice do mitigačních opatření (oproti…
Přesvědčení o účinnosti kolektivní aktivity v ČR v ochraně klimatu
Znalosti aktérů debaty o změně klimatu (škála)
Vnímání ochrany klimatu jako aktuální ekonomické příležitosti
Vnímaná osobní důležitost změny klimatu
Identita ekologa
Přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu (škála)
Environmentální distres (subškála)
Ochota omezit se pro ochranu klimatu (životní styl, životní…
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
-0,16
-0,09
-0,09
-0,05
Obecný souhlas s ochranou klimatu v ČR
Hodnocení rizik změny klimatu (škála)
Přijatelnost dotačních a osvětových politik ochrany klimatu…
Přesvědčení o lidském vlivu na změnu klimatu
Co podporuje občanské proklimatické chování?
#envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 29 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 62
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 63
Co podporuje občanské proklimatické chování?
#interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: V ochraně klimatu se finančně, podpisem petice nebo osobní či internetovou
komunikací angažují ti, kteří jsou zvyklí být občansky aktivní i v jiných oblastech. Významnou roli
hraje také osobní zkušenost s extrémním počasím nebo znečištěním ovzduší a ztozožnění s
některou z identit milovníka přírody. Občanskou angažovanost v ochraně klimatu snižují, ovšem jen
slabě, rostoucí věk; nižší je také u žen a těch, kteří se považují za pravicové konzervativce.
#envipsych varianta: Co podporuje občanské proklimatické chování? Nejvíce zkušenost s extrémním
počasím nebo znečištěním ovzduší, ochota se sebeomezit, environmentální distres a vnímaná
přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu. Co je opět zajímavé: ochotu se občanskou
angažovanost v klimatických otázkách snižují určité základní, dnes už mainstreamově rozšířené
proklimatické postoje, jako je obecný souhlas s ochranou klimatu v ČR, vnímání rizik změny klimatu,
podpora dotačních a osvětových politik v ochraně klimatu a přesvědčení o lidském vlivu na změnu
klimatu.
Limitovaná ochota pro občanské aktivity
49,7%
19,7%
14,7%
2,2%
2,4%
2,0%
0,8%
1,3%
22,6%
20,5%
20,3%
11,4%
8,5%
5,2%
1,8%
1,8%
16,2%
37,1%
38,9%
39,1%
25,1%
18,0%
19,4%
15,4%
7,8%
13,5%
16,6%
26,5%
21,5%
25,4%
25,4%
22,9%
2,3%
5,9%
6,0%
13,4%
16,9%
25,0%
24,9%
23,9%
1,4%
3,3%
3,5%
7,3%
25,6%
24,4%
27,9%
34,7%
třídil(a) odpad (plasty, sklo, papír)
dělal(a) aktivity, abyste doma snížili spotřebu vody
(sprchování místo koupání, vypínání vody při holení…
dělal(a) aktivity, abyste doma snížili spotřebu energie
(nižší pokojová teplota, používání úsporných spotřebičů…
kupoval(a) výrobky označené jako šetrné k životnímu
prostředí (např.: ekologicky šetrné výrobky a bio výrobky)
podepsal(a) petici za ochranu klimatu (papírovou nebo
internetovou)
stravoval(a) se bez masa a uzenin
finančně přispěl(a) na ochranu klimatu
osobně nebo na internetu komunikoval(a) s lidmi o
podpoře ochrany klimatu
už vždy dělá velmi pravděpodobné spíše pravděpodobné
tak ani tak spíše nepravděpodobné velmi nepravděpodobné
Jaká je pravděpodobnost, že byste v budoucnu dělal(a) následující aktivity více než dnes… ? – Upraveno podle Brügger et al. (2016)
n = 2 762
Kromě těch, kteří jsou aktivní „vždy“, jsou Češi a Češky ochotni zapojovat se více než dnes?
„Odpovědi ukazují, že ano, především do „domácí ekologie“. U občanských aktivit projevují
silnější ochotu k zapojení převážně jednotky procent (petice 11 %), slabší ochotu 15-25 %.“
České klima 2021 | 64
Změnit způsob života možná ano, vyšší daně ne
8,7%
2,6%
0,6%
0,3%
45,9%
20,6%
13,5%
8,3%
23,8%
30,2%
23,8%
20,5%
12,4%
25,5%
29,3%
31,7%
9,2%
21,1%
32,8%
39,1%
změnit svůj způsob života
přijmout snížení své životní úrovně
platit vyšší ceny
platit vyšší daně
velmi ochoten(a) spíše ochoten(a) ani ochoten(a), ani neochoten(a)
spíše neochoten(a) velmi neochoten(a)
Do jaké míry jste Vy osobně ochoten/ochotna v zájmu ochrany klimatu... ?
n = 2 762
Co jsou obyvatelé České republiky ochotni přijmout v zájmu ochrany klimatu?
„Evidentní je velmi slabá ochota platit vyšší daně (pro 9 %, proti 71 %), ceny výrobků
(pro 14 %, proti 62 %) nebo snížit svou životní úroveň (pro 23 %, proti 47 %). Překvapivá oproti
tomu může být relativně vysoká ochota více než poloviny lidí změnit svůj způsob života
(pro 55 %, proti 21 %).
České klima 2021 | 65
0,05
0,06
0,08
0,08
0,09
0,10
0,10
0,12
0,13
0,19
Používání internetu | několikrát týdně
Používání internetu | méně často
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Používání internetu | denně
Ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Veřejná občanská angažovanost (méně náročné aktivity) (faktor)
Důvěra v instituce (škála)
Volební preference demobloku (faktor)
Identita milovníka přírody (subškála)
-0,14
-0,11
-0,08
-0,08
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Účast ve volbách 2017-2019 (škála)
Identita pravicového konzervativce (subškála)
Co podporuje ochotu se kvůli ochraně klimatu
omezit? #socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 30 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 66
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
0,07
0,07
0,07
0,09
0,10
0,13
0,22
Domácí proenvironmentální chování (subškála)
Osobní morální závazek k ochraně klimatu
Vnímání ochrany klimatu jako aktuální ekonomické příležitosti
Přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu (škála)
Znalosti aktérů debaty o změně klimatu (škála)
Občanské proklimatické chování (subškála)
Přijatelnost regulačních a daňových politik ochrany klimatu…
-0,07
-0,06
-0,05
-0,05
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Názor, že s ochranou klimatu se to v současné době přehání
Negativní hodnocení životního prostředí v místě bydlišti
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
Co podporuje ochotu se kvůli ochraně klimatu
omezit? #envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 39 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 67
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 68
Co podporuje ochotu se kvůli ochraně klimatu
omezit? #interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: Kdo je nejvíce ochoten se omezit kvůli ochraně klimatu? Ti, kteří se považují
za určité milovníky přírody, v nadcházejících volbách voličsky preferují subjekty tzv. demokratického
bloku, důvěřují institucím, veřejně se angažují a věří, že český stát má v předstihu řešit problémy,
které hrozí v budoucnu. Ochota omezovat se kvůli ochraně klimatu nejvíce klesá s afinitou k fosilní
ekonomice a hedonismem.
#envipsych varianta: Ochota omezit se kvůli ochraně klimatu je nadreprezentována mezi těmi
s hlubší, můžeme říci i více aktivistickou zaangažovaností do klimatické problematiky: ochota
se omezit je provázána s podporou pro regulační a daňové politiky v ochraně klimatu (které mohou
určité omezení implicitně předpokládat), s občanským zapojením do proklimatických akcí,
se znalostí aktérů o změně klimatu a vnímanou přijatelností aktivistických metod v ochraně klimatu.
Protiváhou, nicméně slabou, je především hedonismus a názor, že s ochranou klimatu se to přehání.
Podporují Češi a Češky ochranu klimatu? Má podle nich Česká republika chránit klima bez ohledu na emise jiných zemí?
Co si česká veřejnost myslí o konci uhlí? Uhlíkové neutralitě? Nahrazování uhelných zdrojů? Exportu a importu elektrické energie?
Jaké klimatické politiky a opatření obyvatelé podporují, jaké jsou pro ně nepřijatelné?
Přijatelnost
klimatických politik
Většina považuje za důležitou ochranu klimatu v ČR
28,2%
39,4%
16,8%
6,8%
3,5%
5,3%
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
tak ani tak
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
nedokážu posoudit
„Pro více než dvě třetiny české
veřejnosti je důležité, aby Česká
republika přijala opatření proti
změně klimatu. Oproti tomu to
za důležité nepovažuje pouze
10 % obyvatel. Za povšimnutí stojí
i 17 % nevyhraněných a 5 % těch,
kteří odpovědět nedokázali.“
n = 2 762
České klima 2021 | 70
Kolik procent (ne)souhlasí s tím, že „je důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu“?
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? Je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu.
Menšina: S ochranou klimatu se to přehání
n = 2 762
Souhlasíte či nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? S ochranou klimatu se to v současné době přehání. – Podle Krajhanzl et al. (2015)
České klima 2021 | 71
Souhlasí či nesouhlasí česká veřejnost s názorem, že se to s ochranou klimatu přehání?
„Více než polovina české
veřejnosti rozhodně či
spíše odmítá názor, že by
se to s ochranou klimatu
v současné době
přehánělo (54 %).
Naopak tento názor sdílí
19 % veřejnosti. Celých
27 % obyvatel České
republiky se v této otázce
jasně nepřiklonilo na
žádnou stranu.“
29,5%
36,2%
13,1%
8,4%
5,0%
7,9%
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak
spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím nedokážu posoudit
Snižovat emise v ČR, bez ohledu na emise jiných
n = 2 762
Souhlasíte či nesouhlasíte, že Česká republika by měla snižovat emise skleníkových plynů bez ohledu na to, zdali je budou snižovat i ostatní země?
– Upraveno podle Maibach et al. (2011)
České klima 2021 | 72
Má Česko podle veřejnosti snižovat emise bez ohledu na snižování emisí v jiných zemích?
„V české politické a mediální debatě se
často diskutuje, zda má Česká republika
snižovat emise s ohledem na vývoj emisí v
jiných zemích světa, např. Číně nebo Indii.
Odhlíží se přitom od historických emisí a
skutečnosti, že jsou emise České republiky
na obyvatele vyšší než v uvedených zemích.
Česká veřejnost se však v této otázce
přiklání ke snižování emisí poměrně
jednoznačně: bezmála dvě třetiny uvádějí,
že Česká republika má snižovat emisí bez
ohledu na snižování emisí v jiných zemích.
Opačný názor zastává 13 % oslovených.“
Kdyby v ČR došlo k omezení sektorů fosilní ekonomiky, považovali by to lidé za hrozbu?
„Pokud jde o hrozbu pro českou ekonomiku, omezení uhlí by za velkou nebo střední hrozbu
považovalo 58 % a masného průmyslu 78 % obyvatel. Na osobní úrovni méně: omezení uhlí
by jako velkou či střední hrozbu pro svůj život vnímalo 32 %, u masného průmyslu 61 %.“
9,8%
21,7%
30,0%
24,0%
14,5%
20,6%
37,7%
18,5%
6,2%
16,9%
velká hrozba střední hrozba malá hrozba žádná hrozba neumím posoudit
Vazba české veřejnosti na fosilní ekonomiku #1
n = 2 294–2 564
Představte si, že by se v České republice omezovala ... Byla či nebyla by to hrozba pro…?
České klima 2021 | 73
omezení
těžby uhlí
a jeho zpracování,
výroby elektřiny
a tepla z uhlí
vnitřní kruh: hrozba pro Váš život; vnější kruh: hrozba pro ČR
27,6%
32,3%
24,5%
11,2%
4,4%
44,9%
32,7%
10,1%
4,3%
8,0%
omezení
masného
průmyslu, tedy
chovu dobytku
na maso, jeho
zpracování a
prodej
Kdyby v ČR došlo k omezení sektorů fosilní ekonomiky, považovali by to lidé za hrozbu?
„Omezení automobilového průmyslu považují Češi a Češky z uvedených za největší hrozbu
pro českou ekonomiku (velká a střední 80 %). Naopak se příliš neobávají dopadů omezení
leteckého (velká a střední hrozba 21 %) ani automobilového průmyslu (26 %) na svůj život.“
14,3%
21,3%
32,1%
27,9%
4,4%
51,5%
28,2%
10,0%
3,1%
7,2%
velká hrozba střední hrozba malá hrozba žádná hrozba neumím posoudit
Vazba české veřejnosti na fosilní ekonomiku #2
Představte si, že by se v České republice omezovala ... Byla či nebyla by to hrozba pro…?
České klima 2021 | 74
automobilový
průmysl, tedy
výroba a prodej
automobilů
vnitřní kruh: hrozba pro Váš život; vnější kruh: hrozba pro ČR
6,5%
14,8%
28,7%
44,6%
5,3%
29,4%
37,0%
15,9%
5,7%
11,9%
letecký průmysl,
tedy osobní a
nákladní letecká
doprava
n = 2 433–2 5 565
26,3%
9,7%
25,8%
9,2%
23,9%
5,1%
nedokážu
posoudit
rozhodně
hrozbu pro
ekonomiku
spíše hrozbu
pro
ekonomiku
nemá vliv na
ekonomiku
spíše
příležitost
pro
ekonomiku
rozhodně
příležitost
pro
ekonomiku
Hrozba i příležitost pro českou ekonomiku
V této době byste považoval(a) snahu o ochranu klimatu za příležitost pro českou ekonomiku, nebo hrozbu pro českou ekonomiku?
České klima 2021 | 75
Považovala by česká veřejnost ochranu klimatu v této době spíše za příležitost, nebo hrozbu
pro českou ekonomiku?
„Názor na tuto otázku českou
veřejnost rozděluje. O něco
silnější je u české veřejnosti
postoj, že ochrana klimatu by
byla spíše hrozbou (36 %)
než příležitostí (29 %).
Málokdo si myslí, že ochrana
klimatu na ekonomiku nebude
mít vliv (9 %). Odpovědět
nedokáže více než čtvrtina
veřejnosti (26 %).“
n = 2 762
16,8%
22,0%
24,3%
15,9%
4,4%
16,7%
veškerou výrobu nahradit obnovitelnými zdroji
energie
většinu výroby nahradit obnovitelnými zdroji energie,
menšinu výstavbou jaderných zdrojů
přibližně polovinu nahradit výstavbou jaderných
zdrojů a polovinu obnovitelnými zdroji energie
většinu nahradit výstavbou jaderných zdrojů, menšinu
obnovitelnými zdroji energie
veškerou výrobu nahradit výstavbou jaderných zdrojů
Nejistota v otázce energetických zdrojů
n = 2 682
V příštích letech se dá očekávat omezování výroby elektrické energie v českých uhelných elektrárnách. Měla by podle Vašeho názoru Česká republika
nahradit výrobu této energie jadernými, nebo obnovitelnými zdroji energie?
České klima 2021 | 76
Dává česká veřejnost při nahrazování uhelných zdrojů energie přednost obnovitelným, nebo
jaderným zdrojům?
„Českou veřejnost můžeme v této otázce
rozdělit na čtyři skupiny. Největší, 39 %,
by uhelné zdroje nahradila obnovitelnými.
Druhá, 24 %, by ráda investovala půl na půl,
do obnovitelných a současně do jaderných
zdrojů. Třetí, 20 %, se přiklání zdrojům
jaderným. Zbývajících 17 % neumí odpovědět.“
2,1%
64,0%
12,2%
21,6%
čím více elektrické energie se
doveze, tím lépe
celková bilance by měla být
vyrovnaná
čím více elektrické energie se
vyrobí na vývoz, tím lépe
nedokážu posoudit
Vyrovnanou bilanci vývozu a dovozu elekt. energie
Jaká by podle Vašeho názoru měla být bilance celkového dovozu či vývozu elektřiny z České republiky?
České klima 2021 | 77
Jaká by podle obyvatel Česka měla být celková bilance exportu a importu elektrické energie?
„Přestože je Česká republika dlouhodobě v celkové roční bilanci celosvětově jedním
z největších exportérů elektrické energie, česká veřejnost preferuje vyrovnanou bilanci
vývozu a dovozu (64 %). Celkově se k tomuto názoru přiklání bezmála dvě třetiny
zúčastněných. Ostatní preferují spíše export (12 %) než import (2 %).“
n = 2 762
3,5%
11,7%
5,3%
5,9%
1,5%
6,7%
1,6%
1,4%
6,1%
2,9%
37,1%
16,4%
do 2025
do 2030
do 2035
do 2040
do 2045
do 2050
do 2060
později
spíše nesouhlasím s cílem CN
rozhodně nesouhlasím s cílem CN
neumím posoudit rok CN
neumím posoudit cíl CN
27,2%
35,0%
12,4%
6,1%
2,9%
16,4%
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
tak ani tak
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
neumím posoudit
Uhlíkovou neutralitu ano, bez jistoty v termínu
n = 2 762
Dnes se často mluví o tzv. uhlíkové či klimatické neutralitě. Tak
se označuje cíl, kdy společnost nebude vypouštět více skleníkových
plynů, než které dokáže zpětně zachytit z atmosféry. Souhlasili
byste či nesouhlasili s tím, aby se Česká republika snažila
dosáhnout uhlíkové neutrality v příštích letech nebo desetiletích? České klima 2021 | 78
n = 2 762
Do jakého roku by podle Vás mělo být v České republice této uhlíkové
neutrality dosaženo?
Podporuje veřejnost, aby se ČR snažila dosáhnout uhlíkové neutrality? Do jakého roku?
„Většina občanů a občanek rozhodně nebo spíše souhlasí s cílem dosáhnout v ČR uhlíkové
neutrality. Více než polovina však neumí posoudit ani samotný cíl, ani preferovaný rok.“
Souhlas či nesouhlas s uhlíkovou neutralitou (CN) Preferovaný rok CN
}
median2035
5,9%
12,7%
0,7%
5,2%
5,1%
5,0%
1,2%
1,7%
13,3%
6,4%
31,3%
11,4%
do roku 2025
do roku 2030
do roku 2033
do roku 2038
do roku 2045
do roku 2050
do roku 2060
později
spíše nesouhlasím s PO
rozhodně nesouhlasím s PO
neumím posoudit rok PO
neumím posoudit PO
14,2%
31,0%
23,7%
13,3%
6,4%
11,4%
rozhodně souhlasím
spíše souhlasím
tak ani tak
spíše nesouhlasím
rozhodně nesouhlasím
neumím posoudit
Nejistota ohledně odstoupení od uhlí
n = 2 762
Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s uvedenými kroky,
které by mohla česká vláda učinit v reakci na změnu klimatu?
Ukončit těžbu uhlí v lomech a dolech a ukončit provoz
uhelných elektráren a tepláren.
České klima 2021 | 79
n = 2 762
Do jakého roku by podle vás mělo skončit využívání uhlí v České republice?
Podporuje veřejnost, aby se Česká republika snažila odstoupit od uhlí? Do jakého roku?
„Názory oslovených se rozchází: skoro polovina s koncem uhlí souhlasí, bezmála pětina
nesouhlasí, asi čtvrtina váhá a zbývající více než desetina neví. Také termín konce uhlí rozděluje.“
Souhlas či nesouhlas s odstoupením od uhlí (PO) Preferovaný rok PO
}
median2031
19,9%
2,6%6,3%
49,5%
16,8%
4,8%
nedokážu
odpovědět
všechno investovat
do přizpůsobení
změně klimatu
hodně investovat do
přizpůsobení změně
klimatu, málo do
snižování emisí
přibližně půl na půl
investovat do
snižování emisí a
přizpůsobení
hodně investovat do
snižování emisí,
málo do
přizpůsobení
všechno investovat
do snižování emisí
Váhání, zda mitigační, nebo adaptační opatření
Jak by podle Vašeho názoru měla Česká republika investovat peníze v souvislosti se změnou klimatu? Především do toho, aby sama co nejméně přispívala
ke změně klimatu (tedy SNIŽOVÁNÍ EMISÍ), nebo aby se změnám klimatu přizpůsobila (tedy PŘIZPŮSOBENÍ)?
České klima 2021 | 80
Dává česká veřejnost přednost investicím do mitigačních, nebo adaptačních opatření?
„Dalším tématem české debaty o ochraně klimatu je otázka, zda investovat do mitigačních
opatření (snižování emisí) či adaptačních (přizpůsobení změně klimatu). V této oblasti
obyvatelé Česka nezastávají jednoznačný názor: přibližně polovina by ráda investovala
půl na půl do adaptací a mitigací. Zbylá část veřejnosti se přiklání spíše investicím do
mitigace (22 %) než adaptace (9 %).“
n = 2 682
Znečišťovatele omezit, životní úroveň nesnižovat
46,2%
44,8%
9,9%
7,1%
7,8%
6,1%
4,6%
3,1%
34,1%
31,3%
19,8%
15,0%
15,0%
9,9%
7,7%
7,0%
13,3%
14,7%
30,4%
26,4%
26,3%
17,3%
19,9%
23,5%
1,8%
2,6%
19,6%
27,9%
33,7%
53,0%
57,0%
56,6%
4,5%
6,6%
20,1%
23,6%
17,2%
13,7%
10,8%
9,9%
omezit znečišťovatele
vyvinout nové technologie
omezit globální obchod
zavést přímou demokracii, tedy rozptýlit moc na co nejvíce
skupin obyvatel
přesunout rozhodování na mezinárodní úroveň, tedy omezit
právo států rozhodovat o svých emisích
zavést vládu pevné ruky, tedy soustředit moc do rukou úzké
skupiny
omezit porodnost
snížit životní úroveň lidí
velmi výrazně souhlasím značně souhlasím trochu souhlasím vůbec nesouhlasím nedokážu posoudit
Bez ohledu na to, zda s ochranou klimatu souhlasíte či nesouhlasíte, nás zajímá váš názor: Kdyby se lidstvo skutečně rozhodlo zabránit nebezpečnému
zvýšení průměrné teploty na Zemi, co by podle Vás bylo potřeba udělat pro dosažení tohoto cíle?
n = 2 762
Jaké zásahy do současného politického a ekonomického statutu quo by byly podle české
veřejnosti potřebné, aby se zabránilo nebezpečnému zvýšení průměrné teploty Země?
„Naprostá většina považuje za potřebné hlavně omezení znečišťovatelů a rozvoj nových technologií.
Zároveň nepředpokládá, že by bylo nutné snížit životní úroveň lidí či omezit porodnost.“
České klima 2021 | 81
Politiky: ano adaptacím, dotacím a osvětě #1
57,9%
39,6%
36,6%
37,9%
31,4%
26,4%
19,3%
28,1%
39,7%
43,5%
37,6%
39,4%
43,9%
38,6%
6,7%
10,1%
9,3%
12,1%
14,8%
16,8%
23,0%
1,6%
2,8%
3,4%
5,2%
5,7%
4,3%
6,3%
0,9%
1,8%
1,4%
1,9%
3,4%
2,2%
1,9%
4,9%
6,0%
5,7%
5,4%
5,3%
6,3%
10,9%
vytvářet přírodní prvky zadržující vodu v krajině
(např. remízky, meze na polích, mokřady)
v zemědělství ekonomicky podporovat ekologické
postupy
ekonomicky podporovat zateplení budov a
stavbu budov nenáročných na energie
ekonomicky podporovat obnovitelné zdroje
energie
zavést výuku o změně klimatu a ochraně klimatu
na všech základních a středních školách
osvětovými kampaněmi motivovat veřejnost ke
snížení spotřeby energie
místo růstu ekonomiky (HDP) sledovat růst kvality
života obyvatel
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím neumím posoudit
Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s uvedenými kroky, které by mohla česká vláda učinit v reakci na změnu klimatu? – Upraveno podle Krajhanzl et al.
(2015)
n = 2 341–2 632
Jaké politiky v oblasti ochrany klimatu považují Češi a Češky za přijatelné/nepřijatelné?
„Nejprve politiky, které jsou pro oslovené nejpřijatelnější. Na prvních dvou místech se umisťují
opatření, která podporují zdravou krajinu. Na dalších ekonomická podpora pro obnovitelné
zdroje a energeticky šetrné budovy. Nadpoloviční podporu má také vzdělávání a osvěta.“
České klima 2021 | 82
Politiky: ano adaptacím, dotacím a osvětě #2
22,8%
24,4%
23,2%
18,9%
17,9%
15,9%
14,6%
36,7%
35,4%
38,6%
31,7%
36,0%
30,5%
36,5%
17,6%
19,6%
18,2%
20,2%
19,5%
24,8%
20,9%
10,8%
10,3%
10,2%
8,6%
8,9%
10,7%
9,6%
3,8%
4,3%
5,0%
5,4%
6,9%
5,4%
8,0%
8,3%
6,0%
4,7%
15,3%
10,7%
12,9%
10,4%
stavět přehrady pro zadržování vody v krajině
ekonomicky podporovat, aby byla veřejná
doprava zdarma
omezit automobilovou dopravu v centrech měst
zavést dovozní clo pro země, kde rostou emise
přispívající ke změně klimatu
v průmyslu a energetice zvýšit poplatky za emise
přispívající ke změně klimatu
ekonomicky podporovat jaderné zdroje energie
ekonomicky podporovat ochranu klimatu v
rozvojových zemích
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím neumím posoudit
Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s uvedenými kroky, které by mohla česká vláda učinit v reakci na změnu klimatu? – Upraveno podle Krajhanzl et al.
(2015)
n = 2 341–2 632
Jaké politiky v oblasti ochrany klimatu považují Češi a Češky za přijatelné/nepřijatelné?
„Také další opatření mají podporu většiny veřejnosti. Např. omezení znečištění (regulace
vjezdu aut do center měst, dovozní cla, zvýšení poplatku za emise), velké stavební akce
(přehrady, jaderné zdroje), podpora MHD zdarma či ochrany klimatu v rozvojových zemích.“
České klima 2021 | 83
Politiky: ano adaptacím, dotacím a osvětě #3
19,0%
14,2%
8,4%
10,8%
5,3%
3,2%
30,8%
31,0%
24,4%
20,1%
12,8%
7,4%
20,3%
23,7%
23,4%
19,5%
22,4%
18,5%
11,7%
13,3%
15,9%
16,7%
27,5%
32,4%
10,0%
6,4%
14,8%
18,2%
23,3%
30,3%
8,2%
11,4%
13,0%
14,8%
8,7%
8,1%
podporovat rozvoj elektromobilů/elektroaut
ukončit těžbu uhlí v lomech a dolech a ukončit
provoz uhelných elektráren a tepláren
zavést uhlíkovou daň, která by zvýšila cenu
výrobků a služeb přispívajících ke změně klimatu
vyvlastnit ty továrny a elektrárny, které nejvíce
přispívají ke změně klimatu, následně tyto
provozy zrušit nebo ekologizovat
více zdanit benzín a naftu
více zdanit elektřinu a dodávky tepla pro
domácnosti i průmysl
rozhodně souhlasím spíše souhlasím tak ani tak spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím neumím posoudit
Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s uvedenými kroky, které by mohla česká vláda učinit v reakci na změnu klimatu? – Upraveno podle Krajhanzl et al.
(2015)
n = 2 341–2 632
Jaké politiky v oblasti ochrany klimatu považují Češi a Češky za přijatelné/nepřijatelné?
„U některých opatření ještě převažuje podpora veřejnosti (rozvoj elektroaut, odstoupení
od uhlí), event. jsou názory relativně vyrovnané (uhlíková daň, vyvlastnění znečišťovatelů).
Jednoznačně nejvíce lidé odmítají opatření s ekonomickými náklady pro domácnosti.“
České klima 2021 | 84
Co podporuje přijatelnost dotačních a osvětových
politik ochrany klimatu? #socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 35 % rozptylu odpovědí
České klima 2021 | 85
0,05
0,07
0,10
0,10
0,10
0,11
0,12
0,17
0,20
Ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Mediální zájem o zdraví, vztahy, domácnost… (subškála)
Důvěra v instituce (škála)
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Věk
Mediální zájem o zahrádkářství, kutilství… (subškála)
Politický liberalismus a progresivismus (subškála)
Identita milovníka přírody (subškála)
-0,18
-0,08
-0,07
-0,07
-0,07
-0,06
-0,05
-0,05
-0,05
-0,05
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Mediální zájem o techniku, sport a ekonomii (subškála)
Volební preference levice/koalice (faktor)
Preference tištěných médií (faktor)
Identita levicového zemanovce (subškála)
Účast ve volbách 2017-2019 (škála)
Používání internetu | několikrát týdně
Používání internetu | méně často
Optimismus do budoucna
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 86
0,05
0,05
0,06
0,06
0,07
0,07
0,08
0,08
0,11
0,12
0,15
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
Hodnocení rizik změny klimatu (škála)
Přesvědčení o účinnosti kolektivní aktivity v ČR v ochraně klimatu
Obecný postoj k ochraně přírody a životního prostředí
Identita ekologa
Domácí proenvironmentální chování (subškála)
Zájem o téma změny klimatu v médiích
Přesvědčení o lidském vlivu na změnu klimatu
Osobní morální závazek k ochraně klimatu
Zájem o téma přírody v médiích
Vnímaná naléhavost řešení změny klimatu
-0,12
-0,09
-0,06
-0,04
Hodnocení rizik ochrany klimatu (škála)
Občanské proklimatické chování (subškála)
Environmentální distres (subškála)
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Co podporuje přijatelnost dotačních a osvětových
politik ochrany klimatu? #envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 44 % rozptylu odpovědí
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 87
Co podporuje přijatelnost dotačních a osvětových
politik ochrany klimatu? #interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: Širší společenská akceptovatelnost – dá se říci inkluzivita – dotačních a osvětových
proklimatických politik je zřejmá z proměnných, které podporu těchto politik zvyšují. Není zde nic
„radikálního“: na prvním místě identita milovníka příroda následovaná politickým liberalismem
a progresivismem, zájmem o témata zahrádkářství, kutilství v médiích, ale také zdraví, vztahy,
domácnost (všimněme si apolitičnosti těchto mediálních témat), roste s věkem, ale také důvěrou v
instituce atd. Odmítání těchto politik nejvíce posiluje hedonismus, afinita k fosilní ekonomice, zájem
o mediální témata v tradičním pojetí spojená s maskulinitou (technika, sport), a také několik atributů
starosvětského životního způsobu, jako je preference tištěných médií, preference pro současnou
vládní koalici, identita levicového zemanovce, menší účast ve volbách apod.
#envipsych varianta: Také vlivy, které zvyšují akceptovatelnost klimatických politik zaměřených
na dotace a osvětu jsou v této regresní analýze poměrně apolitické. Přijatelnost politik nejvíce
zvyšuje vnímaná naléhavost řešení změny klimatu, zájem o změnu klimatu v médiích a pocit osobní
morálního závazku za ochranu klimatu. Nejvíce ji snižuje vnímání rizik ochrany klimatu,
ale paradoxně také silnější zaangažování v klimatické problematice – občanské proklimatické
chování a environmentální distres (slabě).
České klima 2021 | 88
0,05
0,06
0,06
0,07
0,10
0,10
0,12
0,12
0,13
0,15
0,17
Volební preference levice/koalice (faktor)
Příjem na spotřební jednotku
Velikost místa bydliště | 5 000 – 19 999
Mediální zájem o bulvární aj. click-baitová témata (subškála)
Důvěra v instituce (škála)
Volební preference demobloku (faktor)
Politický konzervatismus a autoritářství (subškála)
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála)
Názor, že český stát má řešit problémy, které hrozí v budoucnu
Identita milovníka přírody (subškála)
Politický liberalismus a progresivismus (subškála)
-0,25
-0,09
-0,07
-0,06
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Volební preference pravicových alternativ/populistů (faktor)
Identita pravicového konzervativce (subškála)
Pozitivní hodnocení životního způsobu současné společnosti
Co podporuje přijatelnost regulačních a daňových
politik ochrany klimatu? #socio
Regresní analýza: varianta pro volbu cílové skupiny, vysvětluje 34 % rozptylu odpovědí
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 89
0,04
0,05
0,05
0,06
0,08
0,09
0,17
0,22
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj.…
Hedonismus | Důležité je užívat si tady a teď
Přesvědčení o lidském vlivu na změnu klimatu
Vnímání ochrany klimatu jako aktuální ekonomické příležitosti
Přesvědčení o účinnosti osobní aktivity v ochraně klimatu
Vnímaná naléhavost řešení změny klimatu
Přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu (škála)
Ochota omezit se pro ochranu klimatu (životní styl, životní…
-0,18
-0,07
-0,06
-0,05
Afinita k fosilní ekonomice (škála)
Hodnocení rizik změny klimatu (škála)
Identita klimaskeptika
Znalosti o změně a ochraně klimatu (skóre)
Co podporuje přijatelnost regulačních a daňových
politik ochrany klimatu? #envipsych
Regresní analýza: varianta pro motivaci a volbu rétoriky, vysvětluje 40 % rozptylu odpovědí
Vstupní vysvětlení k regresním analýzám viz str, 30.
České klima 2021 | 90
Co podporuje přijatelnost regulačních a daňových
politik ochrany klimatu? #interpretace
Regresní analýza: interpretace grafů na předchozích stranách
#socio varianta: Podpora pro regulační a daňové politiky ochrany klimatu nejvíce roste
společně s tím, jak se lidé výrazněji politicky vymezují (především liberálně a progresivně,
pravicově konzervativně a autoritářsky, ale také jak preferují demokratický blok), jak se lidé považují
za milovníky přírody a věří, že by český stát měl řešit problémy, které hrozí v budoucnu, event. mají
zkušenosti s extrémním počasím a důvěřují institucím. Podporu pro tento druh klimatických politik
naopak snižuje afinita k fosilní ekonomice, volební preference pro pravicové alternativy/populisty
a identita pravicového konzervativce (nikoliv však už politické přesvědčení! viz výše) a pozitivní
vnímání životního způsobu současné společnosti.
#envipsych varianta: Je velmi důležité, že pro podporu regulačních a daňových politik ochrany
klimatu je rozhodující osobní ochota se omezit, ale také (v české společnosti značně menšinová)
přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu, vnímaná naléhavost řešení. Za pozornost stojí,
že kromě afinity k fosilní ekonomice a identity klimaskeptika snižuje podporu politik tohoto druhu
také vnímání rizik změny klimatu a větší znalosti o klimatické problematice
Jaký způsob komunikace o ochraně klimatu je Čechům a Češkám blízký? Jaký je umí oslovit?
Konkrétně, jaké v nich různé narativy vyvolávají emoce? Jaké působí důvěryhodně, a jaké sympaticky?
Experiment: narativy ochrany klimatu
O přípravě experimentu s narativy
Jsou různé způsoby, jak se v dnešní době mluví o ochraně klimatu. Rozhodli jsme se proto
otestovat, jaké narativy – tzn. způsoby vyprávění – dokážou českou veřejnost oslovit. Úplně
prakticky nás zajímalo, jaké u ní vyvolávají emoce, sympatie a jak důvěryhodně na ně působí.
Nejdříve jsme připravili narativy ochrany klimatu. Snažili jsme se, aby byly vystihující,
různorodé, a také autentické – většina z nich v podobném znění někde reálně zazněla.
Zároveň jsme je konzultovali s těmi, kteří se v klimatické problematice pohybují.
Při vyplňování dotazníků pak program našim 2 762 respondentům a respondentkám
náhodně přidělil k přečtení některý z narativů. Vzniklo tak šest podobně velkých
– a sociodemograficky srovnatelných – skupin.
A jak experiment s narativy dopadl?
Jaká výzvy k ochraně klimatu oslovily českou veřejnost nejvíce?
To se dočtete na dalších stranách.
U jednotlivých narativů v popisu zmiňujeme, co považujeme za jejich hlavní motiv. Škála
odpovědí se pohybovala od 1 (nejméně) do 7 (nejvíce). V grafech značíme pro snazší
orientaci modře hodnoty vyšší, oranžově nižší.
Interpretace experimentu s narativy nabízíme ve shrnutí Několik závěrů pro komunikaci
ochrany klimatu s českou veřejností.
České klima 2021 | 92
Katastrofický narativ
Motiv: strach
„Planeta hoří, lesy umírají, stále více se
otepluje a ledovce tají rychleji než jsme čekali.
Zvířata a rostliny po celém světě vymírají
rekordní rychlostí. Žijeme na dluh budoucích
generací. O klimatu se mluví již přes třicet let,
ale mluvit nestačí! Pokud se něco nezmění,
dají se do pohybu stamiliony lidí, budeme čelit
chudobě, válkám a smrti. Už máme dost
nejistoty. Máme dost nečinnosti. Máme dost
pokrytectví, popírání a populismu. Chceme
žít!“
České klima 2021 | 93
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
2,5
4,6
3,4
Svěrákovský narativ
Motivy: nostalgie, sentiment,
buditelství, hrdost / to lepší z české
povahy
„Stačí se rozhlédnout kolem sebe a vidíme,
jak strádají krásné české lesy, práší se na
polích, ubývá vody ve studních, českou krajinu
trápí povodně a jindy zase historická období
sucha. Už nejde zavírat oči před tím, co říkají
vědci. Změna klimatu je už tady, u nás. Je
potřeba probudit to nejlepší, co v nás dříme:
udělat ve správnou chvíli tu správnou věc
a použít na to všechnu českou vynalézavost
a důvtip. Znovu vrátit zeleň a vodu do krajiny.
Skoncovat se zastaralými, špinavými elektrárnami
a továrnami a znovu se zařadit
na technickou špičku Evropy, kde jsme dříve
byli! Krajina kolem nás, ale i naše děti nám za
to jednou poděkují.“
České klima 2021 | 94
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
4,0
4,9
4,6
Ekonomicko
-pragmatický narativ
Motivy: příležitost, zisk,
konkurenceschopnost
„Ochrana klimatu je v současném světě trend,
kterému se nejde vyhnout. Vzhledem k rostoucím
cenám uhlí přichází konec doby
uhelné. Čeká nás největší transformace
od dob průmyslové revoluce. Můžeme
naskočit do toho rozjíždějícího se vlaku včas,
a budeme mezi ekonomickými vítězi,
nebo zaspat dobu, a skončit mezi
poraženými. Budoucnost je v nízkouhlíkových
technologiích, od energetiky až k dopravě.
Výhodou je, že můžeme čerpat stamiliardové
podpory od Evropské unie na modernizaci
České republiky. Je na čase budovat silnou,
konkurence-schopnou ekonomiku 21. století.“
České klima 2021 | 95
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
4,1
4,5 4,4
Protekcionistický
narativ
Motivy: bezpečí a jistoty, status quo,
stabilita společnosti, životní úroveň
„Na změnu klimatu je důležité reagovat
odpovědně, promyšleně a bez zbytečných
chyb. Odstavení uhelných elektráren může
proběhnout až poté, co bude vytvořena
dostatečná kapacita na výrobu elektřiny
z jiných zdrojů. V žádném případě nelze
ohrozit dodávky elektřiny pro české zákazníky,
nedovolíme zvýšení cen. Český průmysl čeká
transformace, ale musí si přitom udržet svůj
výkon. Bude potřeba investovat do uhelných
regionů, aby se vytvořily nové pracovní
příležitosti a lidé si udrželi svou životní
úroveň. Pokud se přistoupí k ochraně klimatu
věcně a realisticky, na základě čísel a analýz,
tak to Česká republika a její obyvatelé
zvládnou úspěšně.“
České klima 2021 | 96
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
4,5
4,7 4,8
Zeleně optimistický
narativ
Motivy: kvalita života, rozvoj
postmateriálních stránek života,
zelená ekonomika
„Změna klimatu je nejen hrozba, ale i příležitost.
Když ČR sníží emise skleníkových plynů,
budeme dýchat čistší vzduch. Ubude dětí
s astmatem i seniorů s rakovinou plic. Za
okny už nám nebudou hučet auta, doprava
bude tišší. Budeme jíst kvalitněji a zdravěji,
potraviny vypěstované šetrně a blízko. Krajinu
bude tvořit mozaika lesů, luk, polí, alejí,
remízků a rybníků. Nízkoemisní ekonomika
podpoří rozvoj pracovních příležitostí
v nových oblastech. Budeme kupovat méně
nepotřebných věcí, ubyde stresu a bude víc
času na to, co je pro náš život důležité.“
České klima 2021 | 97
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
5,0
4,4
5,1
Protisystémový narativ
Motivy: sociální spravedlnost, proti
vykořisťování a koncentraci bohatství
„Klimatická krize je důsledkem špatně
fungujícího systému, který je postavený na
zisku a neustálém růstu. Hrstka bohatých a
majitelů nadnárodních korporací vydělává
miliardy na ničení planety a plundrování
přírodních zdrojů, přičemž klimatická krize
dopadá na ty nejchudší - zejména státy
globálního jihu, ale také chudé z globálního
severu. Sucho způsobuje dražší potraviny,
špinavý vzduch dýchají lidé v chudších
regionech, přírodní katastrofy dopadají víc na
chudé. Pokud chceme vyřešit klimatickou krizi,
musíme současný systém nahradit jiným,
který bude spravedlivý a založený na
ekonomice, která neničí životní prostředí a na
které nevydělává jen pár lidí oproti zbytku
světa.
České klima 2021 | 98
sympatiedůvěryhodnostemoce
7
1
3,0
3,8
4,8
2,5
4,0
4,1
4,5
5,0
3,0
Co vyvolávají narativy? Emoce
Teď se na chvíli prosím zamyslete nad tím, co jste četl(a). Jaké pocity ve Vás toto sdělení vyvolalo? škála (1-7): rozhodně nepříjemné, nepříjemné, spíše
nepříjemné, tak ani tak, spíše příjemné, příjemné, rozhodně příjemné
České klima 2021 | 99
Jak příjemné či nepříjemné pocity v lidech narativy ochrany klimatu vzbuzují?
n = 2 762
katastrofický
narativ
Svěrákovský
narativ
ekonomicko-
pragmatický
narativ
protekcionistický
narativ
zeleně-
optimistický
narativ
protisystémový
narativ
„Nejvíce příjemné pocity u české veřejnosti vzbuzuje zeleně-optimistický narativ,
s odstupem následovaný protekcionistickým narativem. Spíše negativní pocity vyvolává
katastrofický narativ, a také protisystémový.“
4,6
4,9
4,5
4,7
4,4
4,8
Co vyvolávají narativy? Důvěryhodnost
Jak toto sdělení vnímáte? Jako… sémantický diferenciál (1-7): rozhodně nedůvěryhodné, nedůvěryhodné, spíše nedůvěryhodné, tak ani tak, spíše
důvěryhodné, důvěryhodné, rozhodně důvěryhodné
České klima 2021 | 100
Jak důvěryhodně narativy ochrany klimatu působí?
n = 2 762
katastrofický
narativ
Svěrákovský
narativ
ekonomicko-
pragmatický
narativ
protekcionistický
narativ
zeleně-
optimistický
narativ
protisystémový
narativ
„Všechny narativy působí v průměru spíše důvěryhodně, a rozdíly mezi nimi jsou
z hlediska praxe relativně zanedbatelné.“
3,4
4,6
4,4
4,8
5,1
3,8
Co vyvolávají narativy? Sympatie
Jak toto sdělení vnímáte? Jako… sémantický diferenciál (1-7): rozhodně nesympatické, nesympatické, spíše nesympatické, tak ani tak, spíše sympatické,
sympatické, rozhodně sympatické
České klima 2021 | 101
Jak sympaticky na lidi narativy ochrany klimatu působí?
n = 2 762
katastrofický
narativ
Svěrákovský
narativ
ekonomicko-
pragmatický
narativ
protekcionistický
narativ
zeleně-
optimistický
narativ
protisystémový
narativ
„Nejvíce sympatií vyvolává zeleně-optimistický narativ, následovaný protekcionistickým
narativem. Naopak spíše nesympaticky působí katastrofický narativ.“
Typologie cílových skupin
z hlediska ochrany klimatu
Analýza cílových skupin
Jedním z cílů našeho výzkumu České klima 2021 je vytvořit typologii českých cílových skupin
v oblasti ochrany klimatu. V návaznosti na naše předchozí výzkumy (Krajhanzl a kol., 2015;
Krajhanzl a kol., 2018) jsme se rozhodli identifikovat společenské skupiny, které jsou si
vzájemně podobné, prostřednictvím tzv. clusterové analýzy, konkrétně Latent Class Analysis.
Ve svých analýzách jsme vycházeli z evidence, že veřejné povědomí o změně klimatu
– také podle dat tohoto výzkumu – stále roste. Významná většina veřejnosti se v současnosti
shodne, že změna klimatu probíhá, je způsobena člověkem, je to závažný problém a Česká
republika by ho měla aktivně řešit. Každopádně to, v čem se dnes obyvatelé ve skutečnosti
názorově rozchází v otázkách změny klimatu, jsou jejich názory, jak by se změna klimatu
měla řešit, a také jejich postoj k některým aktivistickým metodám. Právě na tyto otázky
dotazníku jsme se zaměřili při hledání cílových skupin, které se budou mezi sebou co nejvíce
lišit a zároveň si budou lidé do nich zařazení v dané oblasti co nejpodobnější.
Výsledkem je typologie pěti cílových skupin české veřejnosti v oblasti ochrany klimatu.
Na dalších stránkách najdete jejich profily, které ukazují klíčové charakteristiky, ve kterých se
liší. V příloze je pak k dispozici – zejména pro využití v praxi ochrany klimatu – jejich
podrobné srovnání (tab. č. 9) a jejich odezva na jednotlivé narativy (tab. č. 10).
České klima 2021 | 103
protekcionistický narativ
Nedůvěřivý k institucím, jen polovina věří
vědcům. Větší zájem o zpravodajství, bude
mít sklon k dezinformačním zdrojům. Častěji
se vnímá jako pravicového a konzervativního,
ale také demokrata. Nejvíce ze všech odmítá,
že by byly menšiny v ČR diskriminované, větší
zastoupení žen ve vedení státu, řešení chudoby
v ČR nebo lidská práva ve světě. Nejméně
důvěřuje EU (16 %), nejvíce podporuje
vystoupení z EU (49 %) a trest smrti (52 %),
negativně hodnotí neziskové organizace v ČR
(66 %). Byl tím, kdo koronavirus považoval
za nejméně ohrožující (44 %). Problémy
životního prostředí v ČR hodnotí neutrálně
či spíše nepovažuje za závažné.
Pochybující
Podle 31 % této skupiny ke změně klimatu vůbec nedochází,
dalších 28 % se neumí k existenci změny klimatu vyjádřit. Změn
kolem sebe si prakticky nevšiml (19 %). V případě změny klimatu
nepředpokládá u jednotlivých rizik v průměru zhoršení ani zlepšení,
u ochrany klimatu čeká spíše zhoršení. Považuje za spíše nepravděpodobné,
že by extrémní počasí souviselo se změnou klimatu.
Nicméně za klimaskeptika se považuje jen 28 % (42 % to odmítá).
Nevěří na antropogenní příčiny změny klimatu (věří jen 19 %).
České klima 2021 | 104
Převážně muž (80 %) ve věku 50 let (median).
Materialista, technokrat. Nižší kulturní kapitál
(zájem o umění 26 %). „Nohami na zemi“
orientovaný na technické novinky, motorky;
nejmenší zájem o životní prostředí (29 %),
ezoteriku (35 %), seriály ze života (19 %),
soukromí slavných lidí (10 %) apod.
Rozhodně odmítá identitu pravdoláskaře (71 %)
a menšiny (89 %). Více než ostatní by uvažoval
o volbě SPD (27 %) a Trikolóře (15 %), méně o ANO (19 %),
SPOLU (17 %), Pirátech+STAN (14 %) a Zelených (0 %).
6 %
4,5 3,8 4,4
Změna klimatu pro něj není vůbec nebo příliš
důležitá (velmi či extrémně pro 6 %), naléhavá
(vysoká či extrémní jen pro 6 %), skoro vůbec ho
nezajímá (zájem 7%). Neprožívá klimatický distres.
Nepovažuje za důležité, aby ČR přijala
opatření proti změně klimatu (souhlasí jen
4 %), podle něj se to se změnou klimatu
přehání (83 %). Přibližně polovina skupiny
si s ochranou klimatu spojuje zvýšení cen
výrobků a služeb v ČR či omezení osobních
svobod. Je velmi neochotný se jakkoliv
omezovat kvůli ochraně klimatu Má
obavu, aby nepřišel o maso a o auto.
Necítí morální závazek snižovat svůj dopad
na klima, pokud to nedělají ostatní (21 %).
S protesty za ochranu klimatu rozhodně
až spíše nesouhlasí. Jedničkou či dvojkou
by skoro vůbec neznámkoval Gretu
Thunberg (1 %, zná ji 51 %) či Greenpeace
(5 %, zná 33 %), o trochu lépe hodnotí
Václava Klause (22 %, zná výroky 32 %).
Ochrana přírody a životního
prostředí mu není příliš
blízká (jen 32 %). Má nejlepší
faktografické znalosti
o změně a ochraně klimatu
ze všech segmentů.
Skoro vůbec nesouhlasí s cílem uhlíkové
neutrality (12 %). Při případném řešení
změny klimatu by důvěřoval technologiím
(71 %). K dotačním a osvětovým politikám
ochrany klimatu má v průměru neutrální postoj,
k regulačním a daňovým spíše odmítavý. Není
příznivcem náhrady uhlí obnovitelnými zdroji (6 %).
České klima 2021 | 105
Rezervovaní
Muž/žena (51 %), ve věku 51 let (median),
spíše bez maturity (55 %), častěji z menších
obcí do 5 000 obyvatel (43 %).
TV sleduje většinou denně (71 %), nejméně ze
všech čte knihy (34 %) a články on-line (48 %).
Více preferuje praktická témata., o umění
a kulturu se zajímá méně (33 %). O životní prostředí
se zajímá 48 %, ochranu přírody a životního
prostředí vnímá jako blízkou 51 %.
Pouze polovina věří vědcům, stejně tak jen
polovina se považuje za demokrata. O něco
méně než ostatní segmenty chodí k volbám.
Více než ostatní uvažuje o volbě ANO (26 %),
SPD (17 %), Trikolóry (9 %) a KSČM (9 %), méně
Pirátů+STAN (22 %), SPOLU (17 %), ČSSD (8 %)
a Zelených (4 %). Zároveň nejméně občansky
aktivní skupina: za posledních 5 let nedebatovalo
osobně nebo na internetu o veřejných záležitostech
67 %, finančně nepřispělo 65 %, petici
nepodepsalo 64 %. Neziskové organizace
považuje za přínos pro ČR pouze 24 %. Spíše
znepokojení problémy životního prostředí v ČR.
Podle 54 % této skupiny změna klimatu probíhá,
podle 56 % je změna klimatu způsobena spíše
lidskou činností. Změny klimatu si kolem sebe všímá
41 %. Spíše pravděpodobně je podle něj extrémní
počasí spojené se změnou klimatu. Kdybychom
nedělali nic se změnou klimatu, očekává spíše
zhoršení, v případě důsledné ochrany klimatu
v průměru ani zlepšení, ani zhoršení.
Distres prožívá slabě.
28 %
zeleně-optimistický
narativ
4,4 4,0 4,5
protekcionistický narativ
4,2 4,4 4,5 3,8 4,6 4,4
Svěrákovský narativ
ekonomickopragmatický
narativ
4,0 4,4 4,4
Podobně blízkých je mu hned několik narativů.
Extrémně nebo velmi osobně důležitá je změna
klimatu pouze pro 5 %, vysokou nebo extrémní
naléhavost má pro 15 %. V médiích se o ni zajímá
26 %. Podle 34 % se to se změnou klimatu přehání.
Rezervovaný k tomu, aby ČR přijala opatření proti
změně klimatu (souhlasí 40 %)., nebo snižovala
emise bez ohledu na jiné země (45 %). V průměru
neutrálně hodnotí dotační a osvětové politiky
ochrany klimatu, s regulačními a daňovými spíše
nesouhlasí. Je spíše neochotný omezovat se
kvůli ochraně klimatu. Váhá, zda se snažit
dosáhnout klimatické neutrality (42 %). Příliš
nepreferuje obnovitelné zdroje při nahrazování
uhlí (ty preferuje 22 %). Pokud je znají, Gretu
Thunberg by známkovalo jedničkou
či dvojkou 5 % (zná ji 38 %), Greenpeace
8 % (zná 30 %) a Václava
Klause st. 5 % (výroky o klimatu
zná 26 %). Vůbec se občansky
neangažuje v ochraně klimatu,
s protesty za ochranu klimatu spíše nesouhlasí.
České klima 2021 | 106
Zmatení
České klima 2021 | 106
Muž (59 %), ve věku 38 let (median), častěji malé děti,
zaměstnanec, ekonomicky o trochu slabší než ostatní.
O něco vyšší sklon ke konzumnímu chování (největší
zájem ze všech segmentů o módu, mobilní telefony
a aplikace, seriály ze života, vztahy, lásku a sexuální
témata), více než ostatní věří, že je důležité užívat si
tady a teď, bez ohledu na důsledky a problémy
v budoucnosti (31 %). Více sleduje videa on-line
(67 %) a poslouchá podcasty (38 %). Myšlenky
ochrany přírody a životního prostředí považuje
za blízké (74 %), zajímá se o životní prostředí
(67 %), z poloviny o umění a kulturu (50 %).
Nejméně ze všech segmentů věří vědcům (44 %),
rezervovaně se považuje za demokrata (46 %),
společně s Pochybujícími nejvíce euroskeptický
segment (pro vystoupení z EU 43 %). Zároveň
více senzitivity k menšinám (17 % se samo
za menšinu označuje, to je 3x více než další tři
segmenty ze čtyř). Více uvažuje o volbě SPD (18 %),
Trikolóry (16 %) a ČSSD (14 %), méně o volbě
Pirátů+STAN (25 %) a SPOLU (14 %). Váhá, zda
považovat neziskové organizace za přínos
pro ČR (45 %). Environmentální problémy v ČR
vnímá jako spíše závažné.
V řádě otázek nevyhraněný, často volí neutrální
odpovědi – tím se však vymyká v oblastech, kde
ostatní volí odmítavé nebo naopak souhlasné
odpovědi. Někdy to vede k paradoxům: například
podle odpovědí „střední“ úroveň klimatického distresu,
zároveň vyrovnaný pohled na pozitiva a negativa
dopadů změny klimatu.
Většina se domnívá, že změna klimatu probíhá (67 %),
všímá si jejích projevů (51 %) přiklání se tomu, že je
způsobena lidskou činností (56 %). Propojení
extrémního počasí se změnou klimatu považuje za spíše
pravděpodobné. Nemyslí si, že se to se změnou klimatu
přehání (23 %).
. Změnu klimatu považuje za extrémně či velmi
důležitou 43 %, její řešení má stejnou naléhavost pro
shodné procento, o změnu klimatu se zajímá 52 %.
Váhá, zda je důležité, aby ČR přijala opatření proti
změně klimatu (48 %), avšak emise v ČR by snižoval
bez ohledu na emise ostatních (58 %).
Vymyká se podporou zásadních systémových
změn: například 50 % velmi výrazně nebo
značně souhlasí s tím, že pro řešení změny
klimatu bude potřebné zavést vládu pevné
ruky, zároveň 51 % je pro zavedení přímé
demokracie a 51 % je pro omezení globálního
obchodu. Není si jistý, zda se snažit dosáhnout
uhlíkové neutrality (45 %). Spíše podporuje
dotační a osvětové politiky ochrany klimatu,
neutrálně se staví k regulačním a daňovým
politikám.
Také klimatické protesty hodnotí v průměru
relativně neutrálně, uvádí, že se občas až často
občanskými aktivitami zapojuje do ochrany klimatu.
Váhá, zda by se měl snažit snižovat svůj dopad na
klima bez ohledu na ostatní (52 %), k omezování se
pro ochranu klimatu se staví neutrálně. Nezaznamenal
výroky Grety Thunberg (jen 21 %) či Václava
Klause (17 %)., oba hodnotí negativně.
V tomto kontextu má možná trochu překvapivě
nejvíce pozitivní odezvu na následující narativ.
6 %
Svěrákovský narativ
4,2 4,8 4,9
Pokud by lidstvo nic nedělalo se změnou
klimatu, očekává, že to relativně vyrovnaně
přinese v něčem zlepšení, v něčem jiném
zhoršení. Stejně jako ochrana klimatu.
České klima 2021 | 107
Sympatizující
České klima 2021 | 107
Spíše žena (57 %), ve věku 48 let (median), střední
škola s maturitou.
Řada koníčků a zájmů, např. o zdraví (83 %), umění
a kulturu (50 %), životní prostředí (80 %), ale také
koronavirus (56 %) – ten považovala ze všech
nejvíce za ohrožující (74 %).
Věří vědcům (69 %), považuje se za demokratku
(63 %), na rozdíl od Angažovaných
se však příliš nezajímá o politiku (40 %).
Více uvažuje o volbě Pirátů+STAN (37 %)
a ANO (26 %), méně o SPD (12 %)
a Trikolóře (5 %). Za poslední rok přispěla
na neziskové aktivity (52 %), osobně ani
on-line příliš nedebatovala o veřejných
záležitostech (42 %). Váhá, zda jsou
neziskové organizace pro ČR přínosem
(souhlasí jen 45 %). Jsou jí blízké
myšlenky ochrany přírody a životního
prostředí (86 %), avšak příliš nevěří
ekologickým sdružením (38 %).
Je přesvědčena o probíhající změně klimatu (90 %),
všímá si jejích projevů (82 %) a ví, že je způsobena
převážně lidskou činností (82 %). Propojení
extrémního počasí se změnou klimatu považuje
za spíše až velmi pravděpodobné. Pokud by
lidstvo neřešilo změnu klimatu, očekává zhoršení
ve většině oblastí, v případě důsledné ochrany
klimatu očekává kromě dílčích negativních
dopadů převážně dopady pozitivní.
Nevěří, že by změna klimatu dopadla
na ni osobně (věří jen 32 %). Klimatický
distres prožívá jen slabě až středně.
49 %
Svěrákovský narativ
4,1 5,2 4,8
zeleně-optimistický narativ
5,4 4,7 5,6 4,7 5,0 5,1
protekcionistický narativ
Změna klimatu má podle ní extrémní až vysokou
naléhavost (69 %), v médiích se o ni zajímá
(65 %), váhá, zda je pro ni také vysoce až
extrémně důležitá (52 %). Nemyslí si, že by se to
s klimatickou změnou přehánělo (5 %).
Považuje za důležité, aby ČR přijala opatření
proti změně klimatu (87 %) a snižovala emise
bez ohledu na jiné země (80 %). Souhlasí
s cílem uhlíkové neutrality (76 %). Spíše
podporuje dotační a osvětové politiky ochrany
klimatu, neutrálně hodnotí regulační
a daňové politiky. Při nahrazování uhlí více
preferuje obnovitelné zdroje (44 %).
Jen v menšině by dala jedničku či dvojku
Václavu Klausovi (2 %, zná výroky 25 %,), Gretě
Thunberg (17 %, zná ji 48 %) či Greenpeace
(27 %, zná 48 %). S protesty za ochranu klimatu
spíše nesouhlasí nebo má neutrální názor,
nicméně sama se do občanských aktivit na
ochranu klimatu nezapojuje nikdy nebo jen
výjimečně. Nepovažuje za příliš pravděpodobné,
že by podepsala petici na ochranu klimatu
(41 %), poslala příspěvek (25 %) nebo o tématu
komunikovala s lidmi (18 %).
Věří, že by se měla snažit omezit své dopady na
klima bez ohledu na ostatní (86 %), i když moc
nevěří, že něco zmůže (věří 48 %). Více se
věnuje domácí ekologii.
Zároveň se neutrálně staví k
možnosti, že by se kvůli ochraně
klimatu ve svém životě omezila..
České klima 2021 | 108
Angažovaní
Spíše žena (55 %), ve věku 40 let (median).
Vyšší kulturní kapitál. Zájem o životní prostředí (94 %),
přírodu (93 %), zdraví (84 %), seberozvoj (71 %),
umění (64 %), koronavirus (56 %), ale také nejvyšší
o ezoteriku (46 %). Denně on-line (83 %), čte
články on-line (70 %, významně více než
Sympatizující), sleduje videa na internetu
(63 %), nejvíce ze všech čte knihy (55 %).
Zajímá se o politiku (60 %) Více než ostatní
se považuje za demokratku (72 %) a pravdoláskařku
(42 %). Nejvíce důvěřuje vědcům
(79 %), ekologickým sdružením (68 %) a EU
(45 %). Výrazně více než ostatní odmítá
„škoda každé rány, která padne vedle“ (50 %).
Nejvíce podporuje větší zastoupení žen ve vedení
státu, lidská práva, řešení chudoby v ČR, nejvíce
vnímá diskriminaci menšin v ČR. Osobně i on-line
debatuje o veřejných záležitostech (67 %) a přispívá
na neziskové aktivity (74 %). Více by uvažovala
o volbě Pirátů+STAN (55 %), SPOLU (30 %)
a Zelených (27 %), méně o ANO (11 %) a KSČM (3 %).
Věří, že neziskovky jsou přínosem pro ČR (65 %).
Jsou jí blízké myšlenky ochrany přírody a životního
prostředí (95 %)
Je přesvědčena, že změna klimatu už rozhodně
probíhá (100 %), svými názory si je jista (84 %),
projevů změny klimatu si všímá (94 %), příčinou
je podle ní převážně lidská činnost (95 %).
Nevěří, že by se to s klimatickou
změnou přehánělo (4 %). Extrémní
počasí je podle ní velmi pravděpodobně
spojeno se změnou klimatu.
Změna klimatu má pro ni vysokou až extrémní
důležitost (91 %) a její řešení stejnou naléhavost
(95 %), téma ji zajímá i v médiích (87 %). Na rozdíl od
Sympatizujících očekává, že na ni osobně změna
klimatu dopadne (69 %). V průměru prožívá střední
úroveň klimatického distresu.
Při řešení změny klimatu považuje za potřebné omezení
znečišťovatelů (97 %) a rozvoj technologií (85 %).
Rozhodně souhlasí s cílem uhlíkové neutrality (89 %,),
s dotačními a osvětovými politikami ochrany klimatu
a spíše souhlasí s těmi regulačními a daňovými.
Uhelné zdroje by jednoznačně nahradila
obnovitelnými (77 %). Protestní akce na podporu
klimatu hodnotí v průměru neutrálně, sama se
občanským aktivitám v této oblasti věnuje
výjimečně až občas. Považuje za pravděpodobné,
že by podepsala petici na ochranu klimatu (86 %),
poslala příspěvek (55 %) a komunikovala o tom
s lidmi (56 %). Jedničkou či dvojkou známkuje
Greenpeace (52 %, zná 66 %),
o trochu méně Gretu Thunberg
(45 %, zná 69 %), Václava Klause
nikoliv (2 %, zná výroky 31 %).
Věří, že svojí aktivitou by měla (96 %), a také
může (70 %), pomoci ke zmírnění změny klimatu
(70 %), stejně jako lidé v ČR (93 %). Je ochotna
změnit kvůli ochraně klimatu svůj způsob
života (94 %), snížit svou životní úroveň (55 %)
nebo se více stravovat bez masa a uzenin (58 %,
Sympatizující jen 28 %).
11 %
ekonomickopragmatický
narativ
4,8 5,0 5,3
zeleně-optimistickýnarativ
6,0 4,9 6,0 4,5 5,5 5,3
Svěrákovský narativ
Pokud by lidstvo neřešilo změnu
klimatu, očekává zhoršení;
naopak ochrana klimatu přinese
spíše zlepšení ve stavu světa.
Angažované je možné úspěšně
oslovit všemi šesti testovanými
narativy. Zde tři nejúspěšnější.
Co vyplývá z prezentovaných dat výzkumu pro českou praxi ochrany klimatu?
Co víme o tom, jak s veřejností o klimatických otázkách (ne)komunikovat?
Na jaká témata by bylo prospěšné se v nadcházejícím období zaměřit?
Několik závěrů pro komunikaci
ochrany klimatu s českou veřejností
Co vyplývá z výsledků výzkumu pro praxi? #1
1. Více o řešení, než o problému: V současnosti si přibližně tři čtvrtiny české veřejnosti uvědomují, že změna klimatu
způsobená lidskými aktivitami reálně probíhá (str. 24), představuje závažnou hrozbu s širokým spektrem nepříznivých
dopadů (str. 39, 41, 42) – a tento názor v české společnosti stále sílí (str. 26, 27) Potud je důraz na prezentování hrozby
změny klimatu „nošením dříví do lesa“, navíc s řadou rizik pro duševně ohrožené skupiny (viz environmentální distres,
str. 38). Oproti tomu působí obyvatelé České republiky poměrně dezorientovaně v oblasti možných řešení změny klimatu
a dosud jim chybí větší porozumění těmto politikám (str. 78-79, 81-84),. Právě komunikace v oblasti klimatických politik
a scénářů budoucnosti se proto jeví jako klíčová z hlediska dalšího vývoje veřejného mínění.
2. Afinita k fosilní ekonomice jako podstatná brzda: Můžeme tedy konstatovat, že českou veřejnost „nebrzdí“ v rozhodnější
podpoře proklimatických opatření jakékoliv popírání změny klimatu (to je společensky okrajový postoj, str. 24, 71). Protože
přiklonit se k řešení změny klimatu znamená odklonit se od fosilní ekonomiky, „brzdou“ je dnes spíše nejistota, co ochrana
klimatu přinese. Jakkoliv její rizika vnímají obyvatelé České republiky jako násobně menší než u změny klimatu (str. 46),
ukazuje se, že obavy vyvolávají jak ekonomické dopady snižování emisí v postcovidovém období (str. 75), tak omezování
některých sektorů (str. 73-74). Unikátní proměnná afinita k fosilní ekonomice, která zatím nebyla příliš prozkoumána
ani v zahraničních šetřeních (tamtéž), se ukazuje například v regresních analýzách jako jeden z klíčových vlivů negativně
působících na klimatické postoje veřejnosti (str. 52, 66, 85, 88, 89). Můžeme i nadále očekávat, že implementace politik
ze zahraničí bude u nemalé části české veřejnosti vyvolávat nedůvěru a obavy, co by utlumování některých uhlíkově
náročných sektorů znamenalo pro ně a českou ekonomiku. Pro řešení změny klimatu je tedy potřeba adresovat také
přetrvávající afinitu významné části veřejnosti k fosilní ekonomice (str. 73-74), a kromě potřebné podpory s nimi vést
dialog o případné transformaci.
3. Neznalost aktérů ochrany klimatu: S tím souvisí, že až překvapivě málo Čechů a Češek se vyzná ve veřejné klimatické
debatě: zaznamenali stanoviska jen mála aktérů (např. Gretu Thuberg zná 46 % veřejnosti, uhelnou komisi 10 %
a Extinction Rebellion 4 %, str. 49-50). V takové situaci jen minimálně rozlišují mezi různými aktéry. V českém kontextu
také evidentně dosud chybí dostatečně známá a populární osobnost nebo osobnosti, které by dokázaly veřejnost
s tématem ochrany klimatu oslovit. Zároveň se ukazuje, že role bývalého prezidenta Václava Klause už je v české
klimatické debatě marginalizovaná – má nejhorší hodnocení ze všech osobností a organizací (str. 50).
České klima 2021 | 110
Co vyplývá z výsledků výzkumu pro praxi? #2
4. Slabé znalosti o změně klimatu a jeho ochraně: Přestože je veřejné mínění ochraně klimatu v klíčových otázkách
nakloněno, je znalostní základ postojů české veřejnosti natolik chatrný (str. 35), že je do budoucna veřejné mínění relativně
manipulovatelné. Velký význam má tedy v komunikaci s českou veřejností připomínat několik faktů a čísel, která jsou pro
pochopení změny klimatu a role České republiky v mitigačních snahách určující.
5. Zranitelné skupiny a „tlačení na pilu“: Statisíce Čechů a Češek trpí v souvislosti se změnou klimatu některými z projevů
environmentálního distresu „extrémně“ nebo „silně“ (str. 38). Vyvolávání další úzkosti a zoufalství formou nátlaku
a konfrontace může vést k lidským neštěstím. Důležité je snažit se tváří v tvář historické hrozbě prohlubovat spíše
vzájemnou empatii, odhodlání a naději.
6. Příroda v srdci Evropy: Přestože změna klimatu je pro řadu obyvatel České republiky stále nové téma, stojí za připomenutí,
že součástí české kultury je silný sentiment k přírodě a krajině (str. 11-13, 15, 37). Tento hlubší kulturní vzorec je možné
oslovovat i v ochraně klimatu.
7. Blízké dopady změny klimatu jako sdílená zkušenost: Sucho, vlny veder a další si většina lidí spojuje se změnou klimatu
(str. 28), a je možné s tím v komunikaci s veřejností pracovat.
8. Oslovit identitu: Většina obyvatel Čechů a Češek se považuje za ochránce přírody, nebo dokonce ekology (str. 15). Pokud
je záměrem jejich angažovanost podporovat, je u většiny kontraproduktivní je konfrontovat a mentorovat, upozorňovat
na environmentální nedostatky jejich životního stylu. Perspektivní je v jejich identitě podporovat – motivovat je a oceňovat,
hledat společné hodnoty, informovat a inspirovat.
9. Nespokojenost pod povrchem: Více než polovině české veřejnosti se nelíbí životní způsob, kterým žije většina současné
společnosti (str. 20), a také nadpoloviční většina dává najevo, že by byla ochotná kvůli ochraně klimatu změnit svůj životní
způsob (str. 65). Nadpoloviční většina se domnívá, že děti narozené v těchto letech budou žít v horším světě než žijeme
my (str. 21). To všechno vytváří prostor pro dialog, jak chceme změnit svůj život, v jakém světě, v jakém socioekonomickém
uspořádání společnosti chceme žít. Testování narativů nicméně ukazuje, že antikapitalisticky laděný protisystémový narativ
tyto hlubší potřeby oslovit nedokáže (str. 98).
10. Nejatraktivnější mediální témata: Pro média stojí za pozornost, že příroda a životní prostředí jsou dvě ze tří témat, která
podle výsledků z několika opakovaných šetření zajímají nejvíce Čechů a Češek (str. 11-13). Ve srovnání s tímto širokým
sdíleným zájmem veřejnosti tvoří přírodní a environmentální témata v českých médiích až na výjimky okrajovou roli.
České klima 2021 | 111
Co vyplývá z výsledků výzkumu pro praxi? #3
11. Ochrana klimatu pro apolitické publikum: Významnou část občanů a občanek České republiky lze jen obtížně zařadit
do tradičních ideologických škatulek pravice a levice, liberalismu a konzervatismu (str. 15, 17, 18). Větší šanci mají (nejen)
při ochraně klimatu mluvčí, kteří je dokážou oslovit neideologickým, civilním jazykem.
12. Slabá podpora pro protesty: V klimatickém hnutí stojí za reflexi, že obyvatelé České republiky navzdory svým relativně
proklimatickým názorům odmítají skoro všechny formy protestů za ochranu klimatu, jako jsou např. demonstrace, stávky
nebo blokády (str. 51). Jak ukazují regresní analýzy, přijatelnost těchto protestů je podmíněna poměrně vyhraněnými,
menšinovými postoji, a šířeji společensky sdílené proklimatické postoje dokonce snižují v některých oblastech přijatelnost
těchto protestů (str. 53).
13. Klimatická politika podle české veřejnosti: Podle výsledků by si Češi a Češky přáli předcházet dopadům změny klimatu
(str. 70), zdravější a čistší budoucnost pro sebe a své děti (str. 97), tvrdé postihy pro znečišťovatele (str. 81), technologickou
modernizaci (tamtéž). Výraznou podporu mají různé dotační a osvětové politiky ochrany klimatu (str. 82-84). Porozumění
pro regulační a daňové politiky ochrany klimatu, např. uhlíkové daně, je zatím na nižší úrovni (tamtéž). Ačkoliv část
veřejnosti připouští určitou ochotu ke změně svého životního způsobu (str. 65), jakékoliv snižování životní úrovně
či přenášení nákladů za ochranu klimatu na domácnosti výrazná většina obyvatel odmítá (str. 65, 84). Většina české
veřejnosti by si přála vyrovnanou bilanci vývozu a dovozu elektrické energie (str. 77), což vytváří prostor pro politickou
reprezentaci v situaci, kdy Česká republika vyváží každý rok kolem 15 % tuzemské vyrobené elektřiny.
14. Rozhodující cílová skupina: Ochranu klimatu jednoznačně podporuje segment Angažovaných, který představuje 11 % české
veřejnosti (str. 109). Pro příští roky bude nicméně klíčové oslovení segmentu Sympatizujících (str. 109), kteří představují 49 %
občanů a občanek, a kteří zůstávají v řadě otázek spojených s politikami a způsoby prosazování ochrany klimatu
rezervovaní. Jak ukazuje také několik výsledků regresních analýz, více aktivistický přístup a majoritní přístup k ochraně
klimatu se mezi sebou neliší jen v míře podpory pro jednotlivé politiky a formy protestu, ale v některých případech jdou
přímo proti sobě (str. 53, 59, 62, 86, 85). Při plánování komunikace je důležité brát v úvahu, že cílové skupiny se jen
minimálně liší sociodemograficky (částečně pohlavím, věkem a vzděláním, minimálně příjmem nebo velikostí obce bydliště),
avšak významně ve svém sociokulturním zaměření, např. zájmech o mediální témata, politických přesvědčeních, identitách.
15. Narativy ochrany klimatu pro českou veřejnost: Mezi Čechy a Češkami má z testovaných narativů ochrany klimatu nejvíce
pozitivní ohlas Zeleně optimistický narativ (str. 97). Zejména skeptičtěji naladěné segmenty oslovuje Protekcionistický
narativ (str. 96), inkluzivní potenciál má také narativ Svěrákovský (str. 94). Více negativních emocí a antipatií vyvolávají
katastrofický narativ (str. 93) a protisystémový (str. 98).
České klima 2021 | 112
Seznam citovaných studií
Brügger, A., Morton, T. & Dessai, S. (2016). "Proximising" Climate Change Reconsidered: A Construal Level Theory Perspective.
Journal of Environmental Psychology, 46, 125-142.
European Investment Bank (2020). The EIB Climate Survey 2019-2020. Dostupné z:
https://www.eib.org/en/publications/flip/the-eib-climate-survey-2019-2020/index.html#p=3
Krajhanzl, J., Protivínský, T., Matějka, O. & Bakošová, B. (2015). Občanská angažovanost 2015. Centrum občanského vzdělávání.
Dostupné z: http://www.obcanskevzdelavani.cz/obcanska-angazovanost-2015-novy-vyzkum
Krajhanzl, J., Chabada, T., & Svobodová, R. (2018). Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí: Reprezentativní
studie veřejného mínění. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1001
Krajhanzl, J., Chabada, T., Svobodová, R., Lechnerová, Z., Špaček, O., Skalík, J., & Čada, K. (2015). Česká veřejnost a změna
klimatu 2015. Zpráva z výzkumu na reprezentativním vzorku české populace. Katedra environmentálních studií FSS MU.
Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/soubory/klima2015_report.pdf
Maibach, E.W., Leiserowitz, A., Roser-Renouf, C., Mertz C.K., & Akerlof, K. (2011). Global Warming’s Six Americas screening
tools: Survey instruments; instructions for coding and data treatment; and statistical program scripts. Yale University and
George Mason University. Yale Project on Climate Change Communication, New Haven, CT. Dostupné z:
http://climatechangecommunication.org/SixAmericasManual.cfm
Ziegler, A. (2017). Political orientation, environmental values, and climate change beliefs and attitudes: An empirical cross
country analysis. Energy Economics, 63.
České klima 2021 | 113
Rejstřík škál, subškál a faktorů
Afinita k fosilní ekonomice (škála) / report, str. 73-74
Domácí proenvironmentální chování (subškála)/ příloha, tab. 4
Důvěra v instituce (škála) / report, str. 16
Environmentální distres (subškála) / příloha, tab. 5
Hodnocení rizik ochrany klimatu (škála) / report, str. 41-42
Identita ... (subškála) / příloha, tab. 6
Mediální zájem o ... (subškála) / příloha, tab. 7
Občanské proklimatické chování (subškála) / příloha, tab. 4
Ochota omezit se pro ochranu klimatu (životní styl, životní úroveň, ceny, daně) (škála) / report, str. 65
Osobní občanská angažovanost (…) (faktor) / příloha, tab. 1
Osobní zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním subj. spojenými se změnou klimatu (škála) / report, str. 28
Podpora pro zapojení aktérů veřejného života do ochrany klimatu (škála) / report, str. 48
Politický konzervatismus a autoritářství (subškála) / příloha, tab. 8
Politický liberalismus a progresivismus (subškála) / příloha, tab. 8
Preference tištěných médií (faktor) / příloha, tab. 3
Přijatelnost aktivistických metod v ochraně klimatu (škála) / report, str. 51
Volební preference ... (faktor) / příloha, tab. 2
Zkušenosti s extrémním počasím a znečištěním ovzduší (škála) / report, str. 28 (vlevo)
Znalosti aktérů debaty o změně klimatu (škála) / report, str. 49-50
Znalosti o změně a ochraně klimatu (skóre) / report, str. 35
České klima 2021 | 114
Kontakty
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., Katedra environmentálních studií FSS MU
jan.krajhanzl@mail.muni.cz
Mgr. Tomáš Chabada, Katedra environmentálních studií FSS MU
tomaschabada@mail.muni.cz
Mgr. Ondřej Kácha, MPhil, Green Dock z.s.
ondrej.kacha@greendock.cz
České klima 2021 | 115