Mediální projekt 4. 3- 2022 - Teoretický rámec [ doc. M g A. Jan Motal, Ph.D. | www.medialnietika.cz | @j motal ] Mediální projekt by měl být kritický a realistický Problém by se měl vztahovat jak k oboru (média, komunikace), tak mít i sociálně-kritický význam. Problémem není pouhé ztvárnění nějakého tématu v určitém formátu či žánru. Volba a vymezení problému prokazuje orientaci ve vybraném výseku oboru a schopnost studujícího kriticky posuzovat svět kolem sebe. MAGISTERSKÉ PROJEKTOVÉ PRÁCE PROBLÉM Identifikace problému a vysvětleni jeho vztahu k oboru (média) a sociálního významu (sociálni kritika). Představeni problému na základě jeho teoretického a empirického průzkumu. Popis metód, které k tomu byly použity a zdůvodnění jejich vhodnosti. Identifikace a popis cílové skupiny. Definujeme problém (stav věď) a navrhujeme jeho řešení (k čemu chceme dospět). Projekt vždy řeší nějaký skutečný oborový problém a přispívá k jeho překonání. Může jít o specifický problém určitého média, problém, jak určité téma komunikovat určité specifické skupině, dramaturgický problém, problém týkající se novinářské praxe, mediální rutiny, sociálně orientované kampaně, mediální výchovy, vzdělávání novinářů apod. Mediální produkt není cílem práce, maximálně jednou z jeho složek. EVALUACE Charakterizujeme výsledek projektu ve vztahu k cílové skupině, výsledky měření jeho úspěšnosti nebo naplnění zvolených kritérii, interpretujeme tyto výsledky ve vztahu jak k vymezenému problému, tak k projektu, jak byl nastaven. Popisujeme výsledek, vyhodnocujeme jej na základě předem zvolených kritérií a výsledky hodnoceni interpretujeme - pňp. navrhujeme další cesty, kterými se projekt může ubírat. Dokládáme, že navržené řešení je funkční, příp. dokládáme vylepšení praxe. PROJEKT Mediální projekt, čili transformace návrhu do projektového řešení (projektový management, identifikace rizik, poznání média, které je platformou, volba kritérií pro hodnocení, ekonomická rozvaha, plán atd. (dle typu projektu). Součástí je i vysvětlení a odůvodnění zvolených metod. Popisujeme jak dosáhneme řešení a jak lze měřit či kontrolovat jeho úspěšnost Metody mohou být popsány buď ve vztahu k problému/projektu odděleně, anebo v samostatné kapitole dohromady. Je ale třeba vždy dbát na vysvětlení účelnosti a vhodnosti zvolených metod a technik. Veškerá kritika předpokládá lepší svět, a tedy i hodnotový rámec Běžte na menti.com, zadejte kód 4405 2458 a vyplňte formulář Realismus předpokládá vysvětlovat proč něco je či není, nikoliv pouze popisovat Realism AND Social Science Kritický přístup A. Sayer, Critical Realism and the Limits to Critical Social Science. Journal for the Theory of Social Behavior 27:4,1997 • vyžaduje normativní cíl (čeho má být dosaženo = jak zlepšit svět), jenž nesmí být pouze intuitivní (cítíme, že by to tak mělo být), ale musí jít o testovatelný argument • tímto testem je proveditelnost vytváříme si "draft meanings" - modely praxe, ale nesmíme je zobecňovat (myslet si, že jsou všeobecně platné) jen proto, že jsou progresivní = je třeba "suspendovat optimismus" a předpoklady prověřovat (proto je i součástí mediální projektu evaluace) • musíme si vyjasnit východiska a možné alternativy Situovanost normativních postojů naše normativní postoje jsou situované - jsou poznamenány naší sociální situací je třeba si klást otázky, zda naše představy o "lepším světě" či řešení nepřispívají k privilegování určité sociální skupiny, jejího pohledu na svět... je potřeba "vystoupit ze sociální bubliny" a zpochybnit samozřejmé představy! • zkreslení pohledu kosmopolitní třídy Politické a etické teorie (např. nestrannost, demokracie) bývají sociologicky naivní - předpokládají atomizovaná, jednotná, před-sociální individua ("běžný divák", "volič", "mladý člověk") - ale naše potřeby jsou sociálně podmíněné Postoje vůči společenským skupinám Kategorie můžete vybrat v legendě pod grafem 25 Výpadek příjmů podíl pracujících, kteří budou mít problém pokrýt výpadek Strádající třída Ohrožená třída Třída místních vazeb Tradiční pracující třída Nastupující kosmopolitní třída Zajištěná střední třída Cizinec ze západních zemí Osoba jiné barvy pleti T Rom Závislý na drogách • ♦ A ♦ Člověk jiného politického přesvědčení Ukrajinec • Muslim 20 10 5 I 0 '■ Se kterým z následujících výroků nejvíce souhlasíte? Zajištěná Nastupující Tradiční Třída místních Ohrožená třída Strádající třída střední třída kosmopolitní pracující třída vazeb třída ■ Demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Pro lidi, jako jsem já, je jedno, zda máme demokratický nebo nedemokratický režim. ■ Za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický. Nedovedu posoudit/nevím Mezilidská důvěra -3 -1 7 -28 Zajištěná siředn Nastupující kosmopolitní třída Tradiční pracující třída Třída místních vazeb Ohrožená třída Strádající třída Zajištěná Nastupující Tradiční Třída místních Ohrožená Strádající třída střední třída kosmopolitní pracující třída vazeb třída třída Co to je realistický přístup? Roy Bhaskar & Tony Lawson, Introduction. In: M. Archer et al., Critical Realism: Essential Readings. London - New York: Routledge, 1998. • realita se uskutečňuje a my to zažíváme (empirie) - realita přesahuje jak to, co známe či co je přístupné našim smyslům, tak to, co je uskutečněné • rozlišujeme struktury (např. organizace, mediální trh, žánry atd.) a mechanismy (např. mediální rutiny, komunikační strategie, režijní či dramaturgické metody), které lze hodnotit jako dobré či špatné (vedou k dobrým či špatným výsledkům); z těchto struktur a mechanismů vyrůstají události (např. konkrétní kampaň, pořad, novinářská kauza) • je tedy zcela realistické uvažovat o možnosti realizace neuskutečněného - výsledkem projektu nemá být pouze kopie reality (Humův zákon - co je neznamená, že to má být), ale na základě poznání strukturálních podmínek a mechanismů daného problému návrhy jak upravit strukturu / blokovat určité mechanismy (nebo jiné podpořit) effect event structure Figure 1.2 Critical realist view of causation události se vynořují (jsou emergentní) = to, co se děje, je spojením různých aspektů vytvářejících nový fenomén kritický badatel/ka nehledá regularity, ale vztahy "... ten stejný mechanismus může produkovat různé výsledky podle kontextu, nebo přesněji řečeno, podle svých časoprostorových vztahů s jinými objekty, které mají vlastní kauzální síly a náchylnosti, jež mohou spustit, blokovat, anebo modifikovat akci." A. Sayer, Realism and Social Science..., s. 12. něco (empiricky) je ± má to být Realistický přístup • pokud dokážeme identifikovat strukturu, mechanismy a jejich vztahy, můžeme zároveň určit, jak dosáhneme kýžené funkčnosti (normativní hledisko) • kriticky realistická metoda mění podmínky, aby umožnila projevit se potlačeným mechanismům, anebo nežádoucí mechanismy vyřadila z provozu, příp. hledá, jak upravit strukturu • činnost systému (např. produkce reality show) je kontextově závislá, proto je naše řešení vhodné pouze pro konkrétní kontext (médium, platforma, publikum, téma...) -není univerzálně platné, ale specifické (a nevadí to - proto je potřeba jasně popsat kdy, pro koho a kde) = zásada ceteris paribus Intenzivní výzkum A. Sayer, Realism and Social Science..., s. 20-21 • na rozdíl od extenzivního se zaměřuje na otázku jak určitý proces funguje v konkrétním případě? n i kol i v jaké jsou regularity, vzorce, odlišující znaky populace? • nezaměřuje se na reprezentativnost, ale snaží se vysvětlit produkci určitých objektů či událostí-studuje individuální aktéry v jejich kauzálních souvislostech - rozhovory, etnografie, kvalitativní analýza • podstatné je objevit "re/ara" (sg. relatum) - vztaženosti - které podmiňují výsledek, nikoliv vymezit "průměrný" nebo "typický" vzorek • nejde pouze o vztahy a příčiny, ale i o významy (!) • například mediální projekt společensky zodpovědné reality show vyžaduje pochopit všechny klíčové mechanismy a struktury žánru reality show, jejich funkci a vzájemné vztahy (rešerše, na jejím základě vzít jeden konkrétní případ - Výměna manželek); jaké významy jednotlivé prvky nesou? rozdíl mezi extenzivním a intenzivním přístupem: dva členové stejné taxonomické kategorie ("reality show") mohou operovat v odlišných kauzálních skupinách (díky odlišným vztahům "fungují" jinak) Otázky, které si kritický badatel/ka klade Co bylo předpokladem existence takového jevu/praxe? Jaké jsou předpoklady popisovaného stavu? (Co je potřeba, abychom mohli vytvořit a úspěšně distribuovat reality show?) Může existovat nějaký jev A bez jevu B? (Např. může existovat reality show bez senzacionismu a komerčního zaměření? Anebo může sloužit i jiným cílům?) Co je to, co umožňuje určitému jevu či praxi činit určité věci? (Co umožňuje reality show zaujmout diváka, prožít parasociální vztah a angažovat se na příběhu účinkujících? Je to nutně závislé na senzaci?) Je třeba identifikovat strukturální prvky či vazby, jež je realisticky možné změnit a u nichž lze určit, jaký taková změna může mít následek (účinek) na obor či společnost MAGISTERSKÉ PROJEKTOVÉ PRÁCE PROBLÉM Identifikace problému a vysvětleni jeho vztahu k oboru (média) a sociálního významu (sociálni kritika). Představeni problému na základě jeho teoretického a empirického průzkumu. Popis metód, které k tomu byly použity a zdůvodnění jejich vhodnosti. Identifikace a popis cílové skupiny. Definujeme problém (stav věď) a navrhujeme jeho řešení (k čemu chceme dospět). Projekt vždy řeší nějaký skutečný oborový problém a přispívá k jeho překonání. Může jít o specifický problém určitého média, problém, jak určité téma komunikovat určité specifické skupině, dramaturgický problém, problém týkající se novinářské praxe, mediální rutiny, sociálně orientované kampaně, mediální výchovy, vzdělávání novinářů apod. Mediální produkt není cílem práce, maximálně jednou z jeho složek. EVALUACE Charakterizujeme výsledek projektu ve vztahu k cílové skupině, výsledky měření jeho úspěšnosti nebo naplnění zvolených kritérii, interpretujeme tyto výsledky ve vztahu jak k vymezenému problému, tak k projektu, jak byl nastaven. Popisujeme výsledek, vyhodnocujeme jej na základě předem zvolených kritérií a výsledky hodnoceni interpretujeme - pňp. navrhujeme další cesty, kterými se projekt může ubírat. Dokládáme, že navržené řešení je funkční, příp. dokládáme vylepšení praxe. PROJEKT Mediální projekt, čili transformace návrhu do projektového řešení (projektový management, identifikace rizik, poznání média, které je platformou, volba kritérií pro hodnocení, ekonomická rozvaha, plán atd. (dle typu projektu). Součástí je i vysvětlení a odůvodnění zvolených metod. Popisujeme jak dosáhneme řešení a jak lze měřit či kontrolovat jeho úspěšnost Metody mohou být popsány buď ve vztahu k problému/projektu odděleně, anebo v samostatné kapitole dohromady. Je ale třeba vždy dbát na vysvětlení účelnosti a vhodnosti zvolených metod a technik. Shrnutí • východiskem by měl být kritický přístup, čili postoj nespoléhající pouze na "stav věcí", ale hledající problém ve vztahu k nějakým hodnotám (např. sociální spravedlnost, společenská zodpovědnost atd.) a identifikující strukturální vazby, jež je realistické měnit • proto je třeba zvolit jasné normativní východisko podložené nějakým konzistentním teoretickým pohledem ("jaké věci mají být") •je třeba formulovat jasně problém ve vztahu k jeho sociálnímu i oborovému významu a kriticky jej analyzovat (identifikovat vztahy a podmínky, jež je třeba změnit) ve vztahu k určité cilové skupině (publiku) •navrhnout tuto změnu, a to buď formou návrhu úprav, anebo zcela nového řešení, a to tak, aby byla realizovatelná (ač třeba není nutně realizovaná) - čili včetně metod, jak hodnotit, zda ke změně skutečně došlo •provést evaluaci, čili ve formě pilotáže či analýzy výstupu zhodnotit novou formu ve vztahu ke zvolenému cíli a cílové skupině (nemusí jít přímo o testování na publiku, ale je třeba doložit, že je výstup pro publikum skutečně vhodnější např. analýzou výsledku ve vztahu k teorii) •při analýze, hodnocení a evaluaci vycházet podle potřeb z metod výzkumných (kvalitativních, kvantitativních) i specifických (žurnalistických, projektový management atd.)