cbvss.unob.czcbvss.unob.cz Zbrojní politika EU a NATO Ing. Antonín Novotný, Ph.D., akademický pracovník Oddělení bezpečnostních a obranných studií, antonin.novotny@unob.cz, +420 973 443 055 „Návrat války do Evropy neodůvodněnou a nevyprovokovanou agresí Ruska vůči Ukrajině a významné geopolitické změny zpochybňují naši schopnost prosazovat naši vizi a hájit naše zájmy. Žijeme v době strategického soupeření a komplexních bezpečnostních hrozeb. Jsme svědky toho, že v našem sousedství i za jeho hranicemi přibývá konfliktů, agresí a zdrojů nestability a posiluje vojenská přítomnost, což vede k velkému lidskému utrpení a vysídlování obyvatelstva.“ Strategický kompas EU, březen 2022 Ruská federace je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců a míru a stabilitě v euroatlantickém prostoru. Snaží se vytvořit sféry vlivu a přímou kontrolu prostřednictvím nátlaku, podvracení, agrese a anexe. Proti nám a našim partnerům používá konvenční, kybernetické a hybridní prostředky. Jeho donucovací vojenský postoj, rétorika a prokázaná ochota použít sílu k prosazování svých politických cíle podkopávají mezinárodní řád založený na pravidlech. Strategická koncepce NATO, červen 2022 Obsah • Inciativa NATO Smart Defence • Iniciativa „Connected Forces“ • Projekty NATO Smart Defence • Překážky a omezení při Smart Defence • Iniciativa Framework Nations Concept • Projekty PESCO • Strategický kompas EU • Strategická koncepce NATO • Některé otázky k zamyšlení • Závěr Jeden z pohledů USA na Evropskou unii Úvod • Světová finanční krize zvýraznila rozdíly mezi obrannými schopnostmi EU a USA; • Od roku 2008 snížilo své vojenské výdaje mnoho evropských států NATO, včetně ČR; od roku 2015 se pak výdaje začaly zvyšovat • Mezi příčiny poklesu patřil mimo jiné i obecný pocit bezpečí po ukončení studené války; • Nízká efektivita vynakládaných prostředků na obranu zemí EU (21 z NATO) způsobená nedostatečnou úrovní mezinárodní spolupráce a ochranářskými praktikami jednotlivých států; • Reakce NATO a EU na snižující se rámec obranných výdajů byla mnohonárodní spolupráce v oblasti vojenských schopností - Smart Defence a PESCO; • Reakce NATO a EU na zhoršenou bezpečnostní situaci bylo přijetí a postupná realizace strategických dokumentů Strategický kompas EU a Strategická koncepce NATO 6 Iniciativa NATO - Smart Defence More for less! Anders Fogh Rasmussen, GT NATO, 2009-2014 Iniciativa NATO SD – proces NDPP 8 9 Iniciativa NATO - Smart Defence V rámci iniciativy Smart Defence, identifikovalo Velitelství NATO pro transformaci (ACT) 3 pilíře: • Kooperaci – mezinárodní spolupráci; • Prioritizaci; • Specializaci na vybrané schopnosti:  By default – specializace vynucená rozpočtovým škrty;  By design – systematická a koordinovaná specializace. Iniciativa NATO - Smart Defence Smart Defence je v současné době vnímána ve dvou rovinách: • Koncepční – řeší strategii, koncepční základy a předpoklady pro úspěšnou realizaci; • Praktická mezinárodní spolupráce – pracuje s konkrétními mnohonárodním projekty začleněnými do 1. a 2. skupiny připravenosti (Tier 1 a Tier 2), strukturovanými do šesti skupin:  JISR (Joint Intelligence Surveillance and Recconaissaince);  Udržitelnost sil (Sustainment);  Výcvik a příprava sil (Training and Preparation of Forces);  Ochrana vojsk (Force Protection);  Projekce sil (Effective Engagement);  Ballistic Missile Defence. 11 Projekty NATO Smart Defence • Výcvik v prostředí blížící se reálnému nasazení • Síť e-lerningových školících středisek na bázi počítačové informační služby • Mnohonárodní centrum pro letecký výcvik (MATC) – CZE • Mnohonárodní výcvik vojenských leteckých posádek • Využívání biometrických údajů ve vojenských operacích • Sdílení námořních hlídkových letounů (MPA) • Dálkově ovládaná vozidla pro silniční vyčišťovací operace • Mnohonárodní společné velitelství (MN JHQ) v Ulmu • Ženy ve vysokých funkcích v oblasti bezpečnosti a obrany • Velitelství společné podpůrné skupiny logistiky (JLSG HQ) • Sdružování a sdílení mnohonárodních zdravotnických zařízení (Role 2) Překážky a omezení při Smart Defence • Členské státy NATO musí být ochotné a mít vůli vzdát se určitých vojenských kapacit; • Některé úkoly a opatření musí být řešeny na národní bázi. Z toho vyplývá národní dilema – mít plné spektrum vojenských schopností nebo pouze omezené vojenské schopnosti? • Iniciativa Smart Defence má smysl pouze tehdy, pokud pro Alianci přinese nové možnosti nebo pokud přispívá k udržení schopností které by jinak nebyly udržitelné; • Při společném financování by mělo být hlavním cílem v oblasti procesu obranného plánování NATO spravedlivé sdílení břemene všemi členskými státy. Iniciativa „Connected Forces“ Klíčová část Smart Defence, iniciativa Connected Forces sestává ze tří části: • Výcvik a vzdělávání; • Zvýšení počtu cvičení; • Lepší využití technologií. • “CFI presents an opportunity, building on Alliance experience, including on Operations, to ensure that Allies develop and retain the ability to work effectively together and with Partners as appropriate” - Chicago Summit Defense Package 2012 Iniciativa „Connected Forces“ Hlavní úsilí je zaměřeno na následující oblasti: • Vzdělání, výcvik, cvičení a evaluační politika; • Technologické aspekty CFI; • Vývoj schopností, operativnost a udržitelnost; • Plánovací a revizní proces v rámci PfP; • NRF; • Propojení s národním plánovacím procesem; • Zapojení mnohonárodních schopností do cvičení NATO a vedených operací NATO. Framework Nations Concept • Uskupení zemí na bázi dobrovolnosti jako platformy pro udržení, konsolidaci a zkvalitnění stávajících vojenských schopností a dále jako základ pro společný rozvoj a zabezpečení vojenských schopností Aliance identifikovaných v rámci obranného plánování NATO • Východiskem konceptu je soustředění vyspělých vojenských schopností spojenců kolem tzv. „Framework Nations,“ jež by poskytly koncepční a organizační rámec pro mnohonárodní spolupráci • Účelem konceptu je napomoci spojencům realizovat cíle výstavby schopností směrem k naplnění ambicí Aliance • Koncept usiluje o dosažení efektivnějšího spolupůsobení sil a schopností spojenců orientovaného k vybudování nasaditelných souborů sil (Deployable Sets of Forces), jež by byly dlouhodobě k dispozici Framework Nations Concept • Koncept byl i jedním z nástrojů jak dosáhnout cílů výstavby NATO Forces 2020 • Dává rovněž jednotlivým členským zemím Aliance možnost vytvářet interoperabilitu s vyššími prvky • Vytváří také potenciál zavést v několika cyklech do praxe mnohonárodní cíle výstavby schopností • V současné době prezentuje Aliance iniciativu NATO 2030 • V červnu 2022 byl přijat nový dokument – Strategická koncepce, který reflektuje současnou změněnou bezpečnostní situaci ve světě Strategická koncepce NATO 2022 Schválena na Summitu NATO v červnu 2022 v Madridu - dynamický koncept pro adaptaci Aliance nebezpečnějšímu a konkurenčnějšímu světu, ve kterém žijeme. Klíčové body nové Strategické koncepce jsou následující: • Znovu potvrdila účel a základní hodnoty NATO jakožto nezastupitelného fóra pro transatlantickou bezpečnost • Reflektuje změnu strategického prostředí od roku 2010, kde mír není samozřejmostí • Politika otevřených dveří zůstala zachována, navíc ale vyzvedla zásadu suverenity politické nezávislosti při volbě vlastní cesty • Zabývá se vztahem NATO vůči Rusku a Číně • Terorismus zůstává trvalou hrozbou • Partnerství a spolupráce NATO-EU má nezastupitelnou roli • Stěžejní jsou taktéž témata klimatické změny, nových technologií, proměny konfliktu a resilience Strategická koncepce NATO 2022 Přichází uprostřed nového, nebezpečnějšího geopolitického prostředí charakterizovaného rostoucí strategickou konkurencí, nestabilitou a útoky autoritářských států na liberální mezinárodní řád založený na pravidlech. NATO je odhodláno chránit svobodu a bezpečnost spojenců. Posouvá strategický směr Aliance, mimo jiné prostřednictvím: • zaměřením na posílení odstrašování a obrany spolu s novým důrazem na budování odolnosti; • identifikace Ruska jako „nejvýznamnější a přímé“ hrozby pro Alianci; • vůbec první odkaz na Čínu jako na strategickou výzvu a prohlášení, že vývoj v Indo-Pacifiku ovlivňuje bezpečnost spojenců NATO. Emerging and disruptive technologies- nastupující a průlomové technologie EU – Capability development plan EU – Capability development process Evropská unie a NATO • Na summitu ve Varšavě v červenci 2017 prohlášení vysokých představitelů, které vymezilo sedm základních oblastí spolupráce a na to navazující seznam 40 bodů spolupráce přijatý oběma organizacemi na ministerské úrovni v prosinci 2016. – Čelení hybridním hrozbám včetně situačního přehledu, strategické komunikace, řešení krizí a posilování resilience – Spolupráce v operacích – Kybernetická bezpečnost a obrana – Obranné schopnosti – Obranný průmysl a výzkum – Cvičení – Posilování obranných a bezpečnostních schopností partnerů Celkem 74 návrhů + 5.12.2017 Evropská obranná agentura (EDA) • Evropská obranná agentura byla zřízena podle společné akce Rady ministrů ze dne 12. července 2004 s cílem: – zlepšit obranyschopnost EU, zejména v oblasti krizového řízení – podporovat spolupráci EU v oblasti vyzbrojování – posílit průmyslovou a technologickou základnu obrany EU a vytvořit evropský konkurenceschopný trh s obranným vybavením – podporovat výzkum s cílem posílení průmyslového a technologického potenciálu Evropy v oblasti obrany Sdružuje všechny členské země EU s výjimkou Dánska Evropská obranná agentura Nar. 1963, ve funkci od 5.5.2020, nominace na 3 roky Evropská obranná agentura StructuresCapabilities EU Global Strategy European Autonomy of Action TargetState Prioritisation Financing CDP CARD PESCO ActualState Capabilitiesand OptionsforCooperation CooperationFramework RealisationofProjects EDF EPF MPCC Financial Support of Projects Operations and Technical Assistance Research Development Operational Planning and Implementation of Military Missions (non-executive military CSDP missions + 1 executive mill CSDP operation limited to EU Battle Group size) Operations, Capability Development, Military Assistance The military planning and conduct capability (MPCC) Projekt PESCO Podle stanov projektu PESCO musí členská země tento úmysl ohlásit a o tomto kroku informovat národní vládu a parlament Kromě schválených projektů obsahuje i následující body a požadavky: – jednotný evropský obranný trh; – závazné investice do obranného průmyslu; – ustanovení evropského obranného fondu, kam budou peníze od členských zemí směřovat (EDF - European Defence Fond). – Koordinováno s Annual Review on Defence (CARD) – K projektu se přihlásilo 25 členských zemí EU z 27 členů. Ve čtyřech vlnách bylo schváleno celkem 60 projektů. ČR se doposud aktivně zapojila celkem do 8 projektů: 1. vlna - Evropské zdravotnické velitelství (EMC) - Vojenská mobilita 2. vlna - Integrovaný bezpilotní pozemní systém (iUGS) - Dálkově řízené bezpilotní letecké prostředky (Eurodrone), - Systém obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) - Sdílení vojenských základen (Co-basing) - Schopnosti a interoperabilita elektronického boje (JISR) - leading nation 4. vlna - Strategický transport pro nadměrný náklad (SATOC) V dalších 9 projektech vystupuje Česká republika jako pozorovatel. Projekt PESCO European Defence Fund (EDF) • Poskytuje klíčový příspěvek ke strategické autonomii Evropy, ochraně a obraně jejích občanů • Podporuje obrannou spolupráci a snižování nákladů mezi členskými zeměmi při výrobě nejmodernějších obranných technologií a vybavení • Fond koordinuje, doplňuj a posiluje národní investice do obrany • Způsobilé jsou pouze projekty spolupráce, kde jsou minimálně 3 účastníci z členských států • Je určen podíl rozpočtu na projekty s přeshraniční účastí malých a středních podniků (MSP) • EU bude spolufinancovat vývoj prototypů pouze tehdy, pokud se členské státy zaváží k nákupu konečného produktu • Projekty PESCO mohou mít nárok na vyšší míru spolufinancování EU (30% místo 20%) • Celkem 7,953 miliard EUR na roky 2021-2027 Strategický kompas • Dokument Strategický kompas EU ze dne 21.3.2022 je strategický materiál, určující směr a cíle Evropské unie na poli obrany a bezpečnosti do roku 2030 • Evropská unie získala dokument, který je obdobou Strategické koncepce NATO z června 2022 • Stanovuje vysokou úroveň ambicí agendy EU v oblasti bezpečnosti a obrany tím, že: • 1. poskytuje společné posouzení strategického prostředí, hrozeb a výzev, jimž EU čelí a jejich důsledků pro EU; • 2.přináší větší soudržnost a společnou vizi již probíhajících činností v oblasti bezpečnosti a obrany; • 3.stanovuje nové postupy a prostředky ke zlepšení kolektivní schopnosti EU bránit bezpečnost občanů EU a Unie jako celku; • 4.stanovuje jasné cíle a milníky pro měření dosaženého pokroku. Strategický kompas Kromě úvodní části s názvem Svět, s nímž jsme konfrontováni, je dokument je rozčleněn do čtyř oblastí (pilířů): • Jednat (ACT) – vždy, když vypukne krize, musí být EU schopna jednat rychle a důrazně, pokud možno společně s partnery a v případě potřeby i samostatně. • Zajistit bezpečnost (SECURE) - Posílit schopnost EU předvídat hrozby, zaručit bezpečný přístup ke strategickým oblastem a chránit občany EU. • Investovat (INVEST) - znamená více a lépe investovat do schopností a inovativních technologií, odstranit strategické nedostatky a snížit technologickou a průmyslovou závislost. • Rozvíjet partnerství (PARTNER) - v zájmu řešení společných hrozeb a výzev posílí EU spolupráci s partnery. Strategický kompas • Vytvoření „hybridní sady nástrojů EU“, která bude reagovat na „širokou škálu hybridních hrozeb“. „Hybridní fúzní buňka“ má poskytovat „předvídavost a situační povědomí“, zatímco „specializovaný soubor nástrojů“ se bude „zabývat infomačními manipulacemi a informačním rušením z vnějších zdrojů“. • Další rozvoj „politiky kybernetické obrany EU“ s cílem „lépe se připravit na kybernetické útoky a lépe na ně reagovat“. Nový „Akt o kybernetické bezpečnosti“ má za cíl „posílit náš společný přístup ke kybernetické infrastruktuře“. • Rozšíření „koordinované námořní přítomnosti“ v Indo-Pacifiku. • Vypracování „vesmírné strategie EU“ pro bezpečnost a obranu. • Implementaci „plánu obrany proti klimatické změně“. • Vytvoření „obranného inovačního centra“ v rámci Evropské obranné agentury. Strategický kompas • Vytvoření Defence Joint Procurement Task Force – DJPTF – k posílení připravenosti vojsk, doplnění skladových zásob a podpoře států v koordinaci národních potřeb. Má k dispozici expertízu, nástroje a informace, bude v kontaktu s obranným průmyslem EU – 500 mil EUR. • 1. fáze – hodnotící – sběr národních potřeb a priorit, jejich sloučení do skupin zainteresovaných států, harmonizaci potřeb, analýza priorit a příležitostí • 2. fáze – přípravná – identifikace možných řešení, návrh průsečíků, společný zájem nákupu, pomoc s výběrem. • 3. fáze – realizační – realizace preferovaného způsobu akvizice • Rapid deployment capacity – 5000 vojáků – do roku 2025 Rok 2018 3,5 mld. Kč Rok 2019 2,6 mld. Kč Rok 2020 1,8 mld. Kč Rok 2021 xx mld. Kč Rok 2022 xx mld. Kč 44 45 Novodobá historie společných evropských sil • I když EU fakticky existuje již dlouho, na nutnosti vytvořit společné evropské obranné struktury se EU shodla až v roce 2000 na summitu v Nice; • Efektivní fungování případné evropské armády čelí dvěma základním problémům : • 1. Neochota jednotlivých členských států vyčlenit své vojenské jednotky pro společnou evropskou armádu a investovat do tohoto projektu dostatečné finanční prostředky; • 2. Neschopnost evropských států dohodnout se na vytvoření společné zahraniční politiky EU. Zahraniční politika, bezpečnost a obrana jsou záležitosti, nad kterými si zachovávají kontrolu jednotlivé vnitrostátní státy; • Budoucí evropská armáda by měla poněkud odlišný charakter a strukturu, než mají národní armády současnosti. Hlavní překážky spolupráce Hlavní překážky pro národní vlády a důvody pro jejich neochotu spolupracovat s ostatním a jejich snahu zachovat si svoji suverenitu jsou následující: • Nedostatek důvěry; • Rozdílná úroveň ambicí jednotlivých členských států; • Partnerství a (ne) spolupráce členských států NATO a EU; • Role specializace (by default-vynucená, by design-systematická); • Zadávání zbrojních zakázek přímo domácím výrobcům – Francie 97%, Německo 92%, Itálie 89% atd. V ČR je to cca 20% • EU-pouze 14% společná výzbroj (z 35%) a 9% na VaV (z 20%) 48 Některé otázky k zamyšlení 1. Jaká je závaznost rozhodnutí pro budování společných vojenských kapacit a zároveň vymahatelnost při porušení povinnosti. S tím souvisí dosažení politického konsenzu všech demokratických stran v parlamentech a z toho plynoucí dlouhodobost řešení např. při změně politických stran v parlamentu; 2. Jak vyřešit problém a připravit opatření, kdy z objektivních důvodů nemůže druhý stát nebo skupina států plnit své povinnosti; 3. Úprava zákonů a v některých případech i ústavy, tedy přenesení odpovědnosti za obranu zejména vlastního území na jiný stát a opačně, převzetí odpovědnosti za obranu nebo použití vojsk pro plnění úkolů ve prospěch jiného státu aniž by bylo nutné použít zdlouhavé postupy parlamentu atd.; 4. Vyřešení otázek financování, ale také podílu na případném zisku (benefitu), který nemusí být nutně vždy finanční; 5. Jak kompenzovat výrobu nebo jinou produkci při utlumení výroby určitého zbraňového systému nebo segmentu. Shrnutí • Základem pro efektivní rozvoj a sdílení vojenských schopností je dlouhodobé plánování a z něj vycházející střednědobý plán pro každý členský stát; • Problémem byl nejistý a neustále se měnící zdrojový rámec a neujasněnost dlouhodobých záměrů modernizace a výstavby ozbrojených sil; • Problémem v ČR byla v minulosti pomalost strategických nákupů dle schváleného zadání - efektivní vynakládání zdrojového rámce; • Hlavní úkol pro členské státy NATO a EU je propojit iniciativy PESCO a také SD s národním plánovacím procesem; • Budoucnost projektů – vliv pandemie COVID 19; • Akcelerace projektů – válka na Ukrajině. Doporučené studijní zdroje • ​NATO HQ. Multinational Projects. Brusel, June 2014. [cit. 2023-03-08]. Dostupné z: http://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/pdf_2014_06/20140602_1406 02-Media-Backgrounder_Multinational-Projects_en.pdf • NATO HQ. NATO 2030. United for a new Era. 67 s. [cit. 2023-03-08]. Dostupné z: https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/2020/12/pdf/201201- Reflection-Group-Final-Report-Uni.pdf • EK. Diskusní dokument o budoucnosti Evropské obrany. Brusel, červen 2017. [cit. 2023-03-08]. Dostupné z: ttps://ec.europa.eu/commission/sites/beta- political/files/reflection-paper-defence_cs.pdf • EU. PESCO (on-line). [cit. 2023-03-08]. Dostupné z: https://www.pesco.europa.eu/ • JURČÁK, Vojtech a Radoslav IVANČÍK. Od Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky k spoločnej armáde Európskej únie? Vojenské rozhledy. 2023, 32 (1),018- 034. ISSN 1210-3292 (print), 2336-2995 (on-line). Dostupné z: https://vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/bezpecnostni-a-obranna- politika/bezpecnostni-obranna-politika-spolecna-armada • Rada EU. Strategický kompas. [cit. 2022-03-08]. 47 s. Dostupné z: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7371-2022-INIT/cs/pdf cbvss.unob.czcbvss.unob.cz Ing. Antonín Novotný, Ph.D., akademický pracovník Oddělení bezpečnostních a obranných studií, antonin.novotny@unob.cz, +420 973 443 055 Děkuji za pozornost Otázky?