Vážení a milí přátelé,

přemýšlel jsem v poslední době o podobě současné veřejné debaty a v návaznosti na zkušenosti z jiných svých předmětů jsem se rozhodl, že průběžné úkoly v předmětu tomto pojmu jako trénink kultivované diskuze založené na argumentaci a na respektu k druhému hlasu. 

Prvním textem, který vytvoříte, proto bude tzv. „dopis fiktivnímu příteli/kyni“. Druhým textem bude reakce na tento dopis sepsaný některým z vašich kolegyň/gů. 

Dopisy příteli vnímejte jako prostředek argumentativní kritické a zároveň věcné a poučené debaty, která byla v rané modernitě typická pro tzv. salónní kroužky, o nichž psal ve své teorii veřejné sféry jistý Jürgen Habermas. Jejich étos je dodnes patrný v nejednom publicistickém periodiku. Debata v těchto kroužcích a texty čerpající ze zmíněného étosu se zpravidla vyznačují těmito znaky: (1) pisatel se obrací (implicitně nebo explicitně) na nějakého čtenáře, existující text, myšlenku někoho jiného; (2) identifikuje nějaký „problém“ (tedy ze svého úhlu pohledu zásadní či palčivý jev nebo myšlenku), (3) kolem kterého následně rozvíjí argumentaci a dialog. 

Stejným způsobem budete postupovat i Vy. 

Sepsáním těchto dvou dopisů bych Vám rád umožnil osvojit si velmi klasický, ale zároveň zdravý a podnětný způsob přemýšlení o současných společenských tématech: přemýšlení vycházející současně z odborných textů i z vlastní zkušenosti, přemýšlení založené na věcné argumentaci i na ochotě vnímat a přijímat zkušenosti a názory druhých, přemýšlení, jež je argumenty a zkušenosti druhých bere zároveň s respektem i polemicky. Právě tak se totiž realizují ideály spojené vizí racionálně a kultivovaně fungující veřejné sféry.

Náležitosti prvního dopisu:

• Začněte frází „Vážený a milý příteli“ nebo „Vážená a milá přítelkyně“. Váš fiktivní přítel či Vaše fiktivní přítelkyně  může být opravdu kdokoliv. Nechť tedy slouží jako modelový čtenář, kterému chcete kultivovaně a argumentovaně vyložit vámi vybraný problém nebo jev a váš úhel pohledu na něj.
  
• Vážené přítelkyni nebo váženému příteli tykejte či vykejte dle vlastního uvážení. Obé ale čiňte s patřičnou úctou, je to opravdu vážený přítel nebo opravdu vážená přítelkyně.
  
• Jako téma dopisu si vyberte jeden z konceptů nebo jednu z teorií, jimž se věnují přednášky č. 3-10 našeho předmětu: tyto koncepty a teorie najdete u jednotlivých lekcí v této interaktivní osnově, a právě tak u nich najdete literaturu, o níž se opřete a z níž budete vycházet. Literaturu ke svému tématu si přečtěte a důkladně nastudujte.
  
• Zpracování tématu musí být osobní, musí vycházet nejen z této literatury, ale i z Vašeho života. Proto téma postavte na své osobní zkušenost s médii, která koresponduje s vámi vybraným konceptem nebo s vybranou teorií: nějaký jev, situaci, kontext, sociální, ekonomický nebo jiný proces, aktuální dění, kde média hrají roli. (V širokém slova smyslu. Může jít i o téma spojené s populární kulturou a médii, zpravodajstvím, rolí médií v politické komunikaci apod.) 
  
• Uvození své zkušenosti, o které chcete psát, a tedy Vámi zvoleného problému můžete provést ve vztahu k úvodní frázi například obraty typu „v současnosti mi stále více dělá starosti…“, „rozumím tvé obavě týkající se…“, „v současnosti pozoruji…“, „jak jsi trefně naznačil/a…“, „asi patříš k lidem s podobným pohledem…“. Takto hlavní téma svého textu vytkněte a definujte. Řekněme, že tuto část můžete pro lepší představu považovat za úvod.
  
• Nad zvoleným tématem rozviňte hlubší argumentaci, rozveďte své jednotlivé souhlasné nebo nesouhlasné myšlenky a podpořte je tezemi, myšlenkami, teoriemi, které naleznete v předepsané četbě. Doporučuji, aby Vaše psaní vycházelo z teze, kterou představíte v úvodu, přičemž tato teze by neměla být ani všeobjímající a sdělující „obecnou pravdu“, ani natolik dílčí, že Vám její promýšlení vystačí na jeden odstavec. Váš problém tedy nestavějte jen na Vašem individuálním dojmu, ale konfrontujte svou zkušenost s obecnější skutečnosti. Kromě argumentů, které tuto tezi podporují, byste se měli snažit hledat i argumenty, které jsou vůči ní v opozici, abyste využili tzv. dialektický/antitetický způsob psaní. Za pomoci takovéhoto dialogu argumentů a protiargumentů byste měli dospět k nějaké syntéze: k závěru, který Vám umožní svou zkušenost zhodnotit či přehodnotit ve světle odborného vědění.
  
• Tato část by měla odpovídat stati textu.
  
• Závěr textu věnujte gradaci argumentu vašeho dopisu tak, aby bylo jasné, kam vaše argumentace dospěla (co o vytknutém “problému” soudíte a proč), a zároveň tak, aby byla jistým způsobem uzavřena (řiďte se přitom pravidlem „u čeho začínám, u toho končím“, Vaše argumentace by měla v závěru „uzavřít kruh“).  Závěr konstruujte v logickém vztahu s úvodem a statí. 
  
• Dopis uzavřete, jak se sluší a patří: například tedy přáním pevného zdraví a bystré mysli a formulací, která adresáta dopisu vybízí k odpovědi, např. „těším se na Tvou reakci“; „jistě Tě tato myšlenka překvapila, budu proto očekávat tvou reakci“; „budu rád/a či potěšen/a, když mi ve svém dopise přiblížíš, jak na tento problém/jev nahlížíš Ty“; „mám za to, že ani Tebe nenechává toto téma chladným, proto budu velmi potěšen/a, když mě seznámíš se svým pohledem“ apod.
  
• Nechť má Váš dopis min. 5000 znaků, vč. mezer.
  

Náležitosti druhého dopisu:

• Tento dopis je Vaší odpovědí na konkrétní dopis napsaný některou z Vašich kolegyní nebo některým z kolegů. Účelem druhého dopisu je v duchu výše pojmenovaném argumentativně odpovědět, tedy pokračovat v (souhlasné nebo i nesouhlasné) argumentativní debatě s Vaším protějškem. Váš text tedy bude moci být více hodnotící (ve smyslu kritického, argumentovaného zhodnocení) a jeho součástí může být i (opět argumentatované) hodnocení způsobu, jakým Váš protějšek svou argumentaci vedl a konstruoval. Zejména ale půjde o polemiku nad „problémem“, kterému se dopis původní věnuje 
  
• Úvod bude mít stejné oslovení jako v případě prvního textu.
  
• Vztáhněte se k problému, který řeší text, na který reagujete, např. „stejně jako Ty, i já si kladu otázku…“; „nemá smysl dále zastírat, že …. hýbe dnešním děním, jak píšeš“. Identifikujte jádro představené myšlenky jasně a současně stručně, není třeba „opisovat“ celé pasáže původního textu. 
  
• Stejně jako v případě prvního dopisu i zde rozviňte svou argumentaci s využitím četby kurzu. Pokuste se explicitně formulovat, kde se argumentačně setkáváte a naopak, kde se rozcházíte, i to, jak intenzivně spolu souzníte nebo nesouzníte, např. „S tvou interpretací teorie určování agendy si dovolím nesouhlasit, protože...“; „Mám za to, že Tvá hlavní teze je správná, ale některé Tvé argumenty nejsou zcela přesvědčivé. Například když píšeš o...“; “Naprosto s tebou souhlasím v náhledu na …“; „troufám si tvrdit, že Tvé pojetí… je naprosto zcestné, protože…“.
  
• I zde svou argumentaci vygradujte a uzavřete v závěru.
  
• Druhý dopis bude přinejmenším 4000 znaků dlouhý (opět s mezerami a včetně všech náležitostí).
  

S přátelským pozdravem a přáním pevného zdraví a bystré mysli,

Jakub Macek

Inspirace

• Inspirovat se můžete například Dopisy příteli Ladislava Hejdánka.
  
• Nebojte se sáhnout po vhodných ilustrativních mediálních výstupech či knihách (např. Slepé skvrny Daniela Prokopa; Neznámá společnost Pavla Pospěcha; Čtenáři, vrať se Maryanne Wolf; Komu se dá věřit? Rachel Botsman, aj.).
  

Jak dopisy odevzdávat?

• Dopisy vkládejte do odevzdávárny, která je otevřena v ISu. 
  
• Soubory nevkládejte v komprimované podobě (tj. „zabalené“ do formátu zip, rar apod.) – do odevzdávárny je vkládejte ve některém z běžných textových formátů (doc, rtf, pdf).