Prezentace - Vodní zdroje: Modro-zeleno-šedá infrastruktura jako spása světových měst?

Oficiální zadání

Adaptace měst na změnu klimatu je důležité téma světových metropolí, ale dnes již i menších měst a obcí. Většinu adaptačních opatření lze zahrnout do pojmů modrá, zelená a šedá infrastruktura (zeleň, hospodaření s dešťovou vodou, hospodaření s odpadní vodou). Ke společnému rozvoji adaptačních strategií a opatření vznikla řada iniciativ včetně Paktu starostů a primátorů (https://www.paktstarostuaprimatoru.eu/) sítě Climate Adapt (https://climate-adapt.eea.europa.eu/countries-regions/cities), nebo C40 (https://www.c40.org/cities). Jaké jsou hlavní typy opatření modrozelené infrastruktury? Jsou opatření společná pro všechna světová města? Jak se liší zranitelnost na změny klimatu a adaptační opatření měst s nedostatkem vody (např. města v pouštních a polopouštních oblastech) a měst se sezónním nadbytkem vody (monzunová města JV Asie)? Jak se liší opatření měst globálního severu a globálního jihu?

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.

https://is.muni.cz/el/fss/jaro2023/ENSb1124/ode/480087/tyden_12_-_vodni_zdroje_modro-zeleno-seda_infrastruktura_jako_spasa_svetovych_me/Modro-zeleno-seda_infrastruktura_jako_spasa_svetovych_mest_.pdf

Aktivita na semináři. Téma: Nedostatek vody v krajině

Nedostatek vody je považován za jednu z největších hrozeb 21. století (Mekonnen, Hoekstra, 2016). Příčiny nedostatku však najdeme v celém 20. století (Kummu, et al., 2016). Ve výzkumu o nedostatku vody se využívá řady nástrojů a informace tak máme na globální (NASA) i místní úrovni (Intersucho) větší, než kdy dřív. Můžeme predikovat na několik týdnu ale i desetiletí dopředu. 

Jsou ale tyto informace dostupné těm, kteří je nejvíc potřebují (zemědělci, ohrožené skupiny obyvatel)? Přečíst si (nepovinně) můžete například článek Chen, H., et al., 2016 o monitorování sucha a adaptačních strategiích mezi místními venkovskými komunitami v Číně.

V Česku je situace také zajímavá. Téma sucha rezonuje v médiích především v posledních 5 letech a snad i díky zkušenosti se suchem se zvyšuje povědomí o klimatické změně mezi lidmi. Probíhá řada projektů na místní úrovni, do kterých se zapojují uvědomělí zástupci a zástupkyně obcí, zájmových spolků a také zemědělců. Při pohledu na českou krajinu se však nezdá, že by jednotlivé adaptační a krajinotvorné projekty vytvořily skutečně zdravou a adaptovanou krajinu.

Porovnat připravenost na změnu klimatu mezi zeměmi vyžaduje hlubší analýzu. Geografické podmínky, ale i stávající využití půdy jsou odlišné v Česku, Skandinávii nebo v tropické Africe. Konkrétní sadu adaptačních opatření tak nejde jednoduše replikovat. Některé principy jsou ale podobné - jedním z celosvětových problémů je například koncentrace zemědělské půdy u největších vlastníků a monokulturní zemědělství. Liší se nějak adaptační opatření na plantáži palmy olejné v Indonésii,  v mandlových sadech v USA a na řepkových polích střední Evropy?
Na menším území můžeme rozdíl v přístupu pozorovat snáz - krásný pohled na krajinu je například z leteckého či satelitního snímkování. Zazoomujte si třeba na hranici Česka a Rakouska a všimněte si, jak je krajina strukturována do mozaiky u nás a za hranicemi. Podívejte se takto na další regiony.  

Úkol na semináři:

1) Přečtěte si následující texty

Bird, Jeremy, Managing water is key to adapting African agriculture to climate change, The Conversation, 14 November, 2016

2) Zevrubně si prostudujte typy adaptačních opatření v krajině například v následujících zdrojích

3) Promyslete si argumenty na následující otázky:

Základní myšlenkou semináře je uvažovat nad otázkou "Kdo je odpovědný za stav krajiny a kdo by měl zajistit nápravu (a adaptaci)?".

• Adaptační opatření z pohledu zemědělce - jaké jsou možnosti a limity zemědělců při vytváření adaptačních opatření? Co jim chybí (znalosti, schopnosti, finance, čas), kdo a jak by jim měl pomoci?
• Adaptační opatření z pohledu obce - jaké jsou možnosti a limity zástupců obcí při vytváření adaptačních opatření. Co jim chybí (znalosti, schopnosti, finance, čas), kdo a jak by jim měl pomoci?
• Adaptační opatření z pohledu státu - Co by měl udělat stát proto, aby se česká krajina proměnila v resilientní systém?
• Co by měla dělat v tématu adaptací v krajině občanská společnost, která žije především ve městech (pokračuje proces stěhování do aglomerací měst a k vylidňování venkova)?

Nezapomeňte se zamyslet nad vašimi odpověďmi z různých kontextů - porovnejte situaci v ČR se situací v jiných zemích Evropy a na dalších kontinentech.

4) Našim úkolem je adaptovat území obce na změnu klimatu. Ve skupinách se pokusíme vymyslet řešení pro několik opatření s ohledem na potřeby a zájmy jednotlivých aktérů

• Zemědělci
• Obec
• Stát
• Občanská společnost
• Vlastníci půdy

Opatření 1: Rozbití velkých lánů na zemědělských plochách

Situace: V obci hospodaří na vlastních i pronajatých pozemcích 1 velký a 4 malí zemědělci . Malí zemědělci nejsou ekologičtí, ale adaptačním opatřením se vyloženě nebrání a jsou ochotni jednat. Velký zemědělec odmítá komunikovat, s obcí i s ostatními zemědělci se několikrát soudil. Pro obec je rozbití lánů přiležitost, jak krajinu otevřít více lidem, například obnovou starých cest, apod.

Opatření 2: Protipovodňové opatření v intravilánu

Situace: Z lesa stéká při lokálních bouřkách voda po několika drahách soustředěného odtoku. Tyto dráhy prochází nejprve zemědělskou plochou a následně vtékají do intravilánu, kde ohrožují infrastrukturu obce, obydlí a soukromé zahady. Zemědělcí nejsou opatření vyloženě nakloněni - poldr zabere hodně půdy, o zatravněné části je třeba se starat. Preferují, aby bylo řešeno až v intravilánu protipovodňovým opatřením. S obyvateli je možné jednat, ale pro realizaci opatření je potřeba vyjednat souhlas u všech obyvatel.

Doplňující (nepovinné) zdroje k tématu