Globální environmentální problémy - Potraviny
Potravinové zdroje
Zdroj potravy pro člověka
● Půda, osivo, klima, pracovní síla
● Technologie - stroje, zpracovatelské linky, šlechtitelství, skladování
● Přírodní zdroje - voda, minerály jako hnojivo, přírodní kapacita pro ukládání zemědělských odpadů
● Instituce - organizace, management, právní předpisy, státní regulace, dotace, politika
Potřeby a milníky současného zemědělství
● Nasytit 8 mld obyvatel
● Nasytit 9+ mld budoucích obyvatel
● Nasytit současnou téměř 1 mld hladovějících
● Udržet ekosystémové kvality, udržet “Planetary boundaries”
● Nevytvářet erozi, environmentální degradaci, kontaminaci vod a půd
● Snížit únik skleníkových plynů
● Adaptovat se na klimatickou změnu
Faktory ovlivňující světovou produkci
● Přírodní poměry
● Vývoj společnosti a dostupnost technologií
● Vlastnictví a způsoby využívání půdy
● Koncentrace poptávky (obyvatelstvo měst)
● Rozptýlenost nabídky (zemědělské plochy dál od měst, příměstské zemědělství, městské zemědělství)
● Vznik specializovaných produkčních oblastí
Zemědělská politika
● Obchodní politika států (cla, licence, kvóty)
● Obchodní politika nadstátních organizací na základě mez. dohod sdružující významné producenty
● Státní intervencionismus - podpora určitých kultur (energetické plodiny) oblastí (upadající oblasti)
procesů (ekologické zem.), rekultivace prostředí
● Př. Společná zemědělská politika EU
Sociální a ekonomické problémy
● Koncentrace půdy a zisků v rukou nadnárodních firem
● Zábory půdy (Land Grabbing)
● Plýtvání produkcí
● Produkce geneticky modifikovaných organismů (GMOs)
● Rostoucí cena půdy
● Specializace regionů (vývozní regiony globálního Jihu)
● Zemědělec - cenový příjemce, nadnárodní řetězec - cenový tvůrce
Zábory půdy (Land-grabbing)
“Dlouhodobé nabývání nebo pronájem půdy nebo práva užívat tuto půdu, a to s doprovodnými značnými
problémy či dokonce s porušováním lidských práv”
Hlad
„Hlad je situace, kdy lidé nemají zajištěný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin
potřebných k normálnímu růstu a zdravému životu.“
Světový potravinový program definuje tři projevy hladu:
● nedostatečná výživa (chronické hladovění) - konzumovaná potrava neobsahuje dostatek energie k
zajištění minimálních fyziologických potřeb
● podvýživa (skrytý projev hladu) - nedostatečný příjem bílkovin, energie a stopových prvků, časté
infekce a choroby; nedostatek železa, jodu, zinku a vitaminu A
● hladovění (akutní hlad) - současné procesy vedoucí k podstatné ztrátě tělesné hmotnosti
Ztráty a plýtvání potravinami
Ztráty (skladování, přeprava, zpracování) - začátek distribučního řetězce
Plýtvání (vyhazování, znehodnocení) - konec distribučního řetězce
Nepřímé plýtvání
● krmivo pro živočišnou výrobu
● biopaliva
Ztráty + plýtvání = 1/3 všech potravin = 1,3 mld. tun/rok
Potravinová produkce jako environmentální zátěž
Zemědělství využívá
● 50 % nezamrznuté souše
● 70 % veškeré užívané sladké vody
● 78 % vodního znečištění
Výroba potravin (zemědělství, změna land use a navazující činnosti) produkují 17-35 % celkových
antropogenních emisí skleníkových plynů
Potravinová bezpečnost (Food Security)
„Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a
fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich
výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ (Světový potravinový summit,
1996 + doplnění FAO 2001)
4 rozměry
● dostupnost potravy (availability; výroba, distribuce a výměna)
● přístup k potravě (access; cena, alokace, preference)
● využití potravin (vhodná dieta, čistá voda, hygienická opatření)
● stabilita přístupu (není riziko ztráty přístupu v důsledku náhlých výkyvů)
Potravinová suverenita
„Potravinová suverenita je právo lidí na zdravou a kulturně přiměřenou potravu vyráběnou prostřednictvím
ekologických a udržitelných metod a jejich právo vytvořit si své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“