Spotřeba ENSb1124 - Globální environmentální problémy 21.2.2023 Ľuboš Slovák (lubos.slovak@mail.muni.cz) O čem to dnes bude? ● Trendy spotřeby ● Ekologická stopa v globální perspektivě ● Trendy a problémy související s odpady ● Případová studie environmentálních dopadů výrobku Trendy spotřeby Výdaje na konečnou spotřebu domácností Vyjádřeno v současných US dolarech Zdroj: World Bank, https://data.worldbank.o rg/indicator/NE.CON.P RVT.PP.CD?end=2020 &start=1990&view=char t Spotřeba domácností na hlavu Vyjádřeno v hodnotě US dolaru z roku 2015 Zdroj: World Bank, https://data.worldbank. org/indicator/NE.CON. PRVT.PC.KD?end=202 0&start=1990&view=ch art Trendy ● Souvisí se zvyšujícím se příjmem ○ = rozrůstání “spotřebitelské třídy” (consumer class) ○ Zboží asociované s prosperitou ■ auta, mobily, televize, internet, maso, atd. ○ Dnes velmi táhne Čína a Indie ■ 20% celkové spotřeby ■ víc “konzumentů” než záp. Evropa ○ (Pozor! Historicky pořád více Evropa + USA) ● Část jde na vrub růstu populace ● Urbanizace, digitalizace Trendy - příklad Číny ● 2016: spotřeba tvořila 64,7% nárůstu HDP ● Prudce narůstají dluhy domácností ○ 2017: kolem 50% HDP ○ 2-násobek za posledních 6 let ● Auta ○ 2003: 11 000 nových aut denně => cca 4 mil. za rok ○ 2015: 21 mil. aut prodaných ● Maso ○ 1982: prům. 13 kg/os./rok ○ 2016: prům. 63 kg/os./rok ○ plán snížení na 14-27 kg/os./rok Trendy - příklad USA ● <5% světové populace spotřebuje cca ¼ světových fosilních paliv ● O 50 mil. víc aut než registrovaných řidičů ● Nové domy v r. 2002 o 38% větší než v r. 1975 ○ a s méně obyvateli ● Ekologická stopa cca 8 gha/os. ○ potřeba 5 Zemí ● Cca 65% dospělých má nadváhu, nebo je obézních ● Rapidní nárůst depresí a jiných psych. problémů Spotřeba v EU v době Covidu Zdroj: Eurostat (nama_10_co3_p3) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Household_consumption_by_purpose Covid19 v EU v kontextu času Zdroj: eurostat, (nama_10_co3_p3) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Household_consumption_by_purpose Covid19 v EU v kontextu času Zdroj: tradingeconomics.com, eurostat https://tradingeconomics.com/european-union/consumer-spending Výdaje na konečnou spotřebu domácnostní v EU v mld EUR Covid19 v EU v kontextu času Zdroj: tradingeconomics.com, eurostat https://tradingeconomics.com/european-union/consumer-spending Výdaje na konečnou spotřebu domácnostní v EU v mld EUR Spotřeba po Covidu Odhady změn (analýza Deloitte pro USA): ● víc práce z domu => větší domácnosti s prostorem pro domácí pracovnu, možná také přesun do suburbií ● obavy ze sdílení dopravy, přesun do suburbií => víc aut ● přetrvání návyku na některé služby ○ donáška jídla do domu, streamování videa ● ale také vaření doma a nakupování víc čerstvého jídla Výhled do budoucna: stále víc spotřeby Viz: https://www.euro monitor.com/video /uncovering-the-n ext-billion-consum ers Materiálová spotřeba Zdroj: European Environmental Agency; https://www.eea.euro pa.eu/data-and-maps /data/external/growth -in-global-materials-u se Domácí materiálová spotřeba vs. materiálová stopa Zdroj: Wiedmann, et al. (2015), https://doi.org/10.1073/pnas.1220362110 Materiálová stopa Zdroj: Wiedmann, et al. (2015), https://doi.org/10.1073/pnas.1220362110 Ekologická stopa ● Udržitelná míra se mění s rostoucí populací a změnou dostupné biokapacity ○ 2015: 1,7 gha/os ○ 2021: 1,63 gha/os ● Biokapacita se může zvětšovat i zmenšovat ○ př. zmenšování: Mongolsko - neudržitelné extenzivní zemědělství a pastevectví při rostoucí populaci Zdroj: Global Footprint Network; https://data.footpri ntnetwork.org/ Zdroj: Global Footprint Network; https://data.footpri ntnetwork.org/ Zdroj: Global Footprint Network; https://data.footpri ntnetwork.org/ Nerovnost ● Globálně i v rámci zemí ● Zdroje: ○ historicky (třídy, kolonialismus) ○ globalizace ○ kumulace kapitálu a potřeby ekonomického růstu ○ technologie favorizují specializované pracovníky ● Co nerovnosti snižuje? ○ daně a veřejné výdaje ● Více viz Ekologická ekonomie, Environmentální sociologie, apod. 70% lidí -> 3% bohatství 8,6% lidí -> 85,6% bohatství Zdroj: https://inequality.org/facts/ global-inequality/ Zdroj: World Bank, Our World in Data https://ourwo rldindata.org/ income-ineq uality Zdroj: Chartbook of Economic Inequality, Our World in Data https://ourwo rldindata.org/ income-ineq uality https://www. chartbookofe conomicineq uality.com/ Zdroj: World Bank, Our World in Data https://ourwo rldindata.org/ income-ineq uality Zdroj: World Wealth and Income Database, Our World in Data https://ourwo rldindata.org/ income-ineq uality Odpady Odpad globálně Zdroj: The World Bank, https://datatopics.worldbank.org/what-a-waste/tren ds_in_solid_waste_management.html Recyklace v EU Zdroj: European Environmental Agency; https://www.eea.e uropa.eu/ims/wast e-recycling-in-euro pe Výhled do budoucna Zdroj: The World Bank https://datatopics.worldbank.org/what-a-waste/trends_in_solid_waste_management.html Case study - bavlněné tričko Bavlněné tričko ● Výroba ○ Čína, Indie, Bangladéš, Turecko, Mexiko ○ závislost na vývozu textilu (v Bangladéši >80% vývozu) ○ levná pracovní síla, slabá pracovní i enviro legislativa ● Pěstování bavlny ○ Čína, Indie, USA, Pákistán, Brazílie, Uzbekistán, … ○ Bavlník se pěstuje na 4% světové orné půdy ○ Je nejnáročnější na vodu a pesticidy ○ Roční celosvětová spotřeba kolem 25 mil. tun Textil - materiálové nároky (kg/kg) Tričko - Lifecycle Assessment ADPe - abiotické zdroje (prvky) ADPf - abiotické zdroje (fosilní) AP - acidifikace EP - eutrofizace GWP - oteplování POCP - ozon WU - voda ECP - ekotoxicita HTPC - toxicita pro člověka (rakovina) HTPNC - toxicita pro člověka (jiné) Zdroj: Zhang, et al., 2015; https://www.researchgate.net/publication/276089016_Life_cycle_assessment_of_cotton_T-shirts_in_China Bavlna - dopady ● Deforestace ○ např. v Kamerunu bylo vykáceno více než 18 mil. ha pralesa kvůli bavlníkovým plantážím; nepřetržité pěstování bavlny a intenzivní hnojení způsobilo rozsáhlou degradaci půdy –> environmentální migrace (Gargely 2009) ● Degradace půdy ○ ztráta úrodnosti půdy v důsledku pěstování monokultur –> eroze půdy –> pokles zemědělské produktivity –> snížení vsakování –> zvýšení odtoku –> zasolování a desertifikace Bavlna - dopady ● Desertifikace ○ voda potřebná k pěstování (místy až 30 m3 na 1 kg surové bavlny) v krajině chybí –– např. Aralské jezero; plantáže Uzbekistánu pojmou ročně 20 km3 vody ● Znečištění půd ○ více než 10 % světové spotřeby pesticidů a téměř 25 % světové spotřeby insekticidů. (1/3 otrav pesticidy souvisí s bavlnou) ● Pro urychlení zrání a usnadnění sklizně se využívají tzv. defolianty a desikanty ○ Agent Orange a Vietnam Plastový odpad Přehled 2018 Zdroj: Conversio, BKV; https://www.bkv-gmbh.de/studies/st udy-global-plastics-flow-2018-conve rsio.html Plastový odpad dle regionů Zdroj: Conversio, BKV; https://www.bkv- gmbh.de/studies/ study-global-plas tics-flow-2018-co nversio.html Environmentální dopady ● Velké množství plastů (často ve formě mikroplastů) skončí v oceánech: až 14 mil. ton ročně ○ Great Pacific Garbage Patch, apod. - viz přednáška Voda ● Plasty na skládkách mohou uvolňovat škodlivé chemikálie ● Chemikálie přidávané do plastů se dostávají do lidského těla (a těl zvířat), kde některé způsobují zdravotní problémy, včetně ovlivnění hormonálního systému ● + emise a další dopady z výroby ○ dnes: 4% spotřeby fosilních paliv a 4% spotřeby energie Plastový odpad Zdroj: The Guardian; https://www.theguardian.com/b usiness/2016/jan/19/more-plasti c-than-fish-in-the-sea-by-2050- warns-ellen-macarthur Elektronický odpad Elektronický odpad ● nejvíc roste ● toxické látky: olovo, rtuť, další těžké kovy ○ ze skládek se uvolňují do prostředí ○ zdravotní problémy pri neodborné “recyklaci” ● nejvíc končí na skládkách, nebo se spaluje ○ v EU zakázané ● ...nebo se vyváží k “recyklaci” do Asie a Afriky ○ Čína, Indie, Bangladéš - levná pracovní síla ○ nelegální skládky: Agbogbloshie (Ghana) ○ hrozné podmínky práce -> zdravotní problémy Zdroj: Global E-waste Monitor 2020, UNITAR; https://ewastemonit or.info/gem-2020/ Přehled 2020 Zdroj: Global E-waste Monitor 2020, UNITAR; https://ewastemonit or.info/gem-2020/ Přehled 2020 Zdroj: Global E-waste Monitor 2020, UNITAR; https://ewastem onitor.info/gem- 2020/ Agbogbloshie (Ghana) Zdroj: Welcome to Sodom, Rotten Tomatoes https://www.rott entomatoes.co m/m/welcome_t o_sodom/pictur es/#&gid=1&pid =n-2063193 Bell, M. B. (2004). Invitation to Environmental Sociology. 2nd Ed. Thousand Oaks: Pine Forge Press. Holdren JP, Ehrlich PR. (1974) Human Population and the Global Environment: Population growth, rising per capita material consumption, and disruptive technologies have made civilization a global ecological force. American scientist. 62(3):282-92. Kulhánková, T. Ruferová, Z. (2010). Šaty dělají člověka... A kdo dělá šaty? In SVĚT V NÁKUPNÍM KOŠÍKU. Brno: Společnost pro Fair Trade. Myers, Norman & Spoolman, Scott. (2015). Environmental issues & solutions: a modular approach. International edition. Australia: Brooks/Cole, Cengage Learning. Chapter 14: Wastes, s. 381 - 410 Wiedmann, T. O., Schandl, H., Lenzen, M., Moran, D., Suh, S., West, J., & Kanemoto, K. (2015). The material footprint of nations. Proceedings of the National Academy of Sciences, 112(20), 6271–6276. https://doi.org/10.1073/pnas.1220362110 Zacarias-Farah, A. & Geyer-Allély, E. (2003) Household consumption patterns in OECD countries: trends and figures. Journal of Cleaner Production 11(8), https://doi.org/10.1016/S0959-6526(02)00155-5 Zdroje Zdroje https://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.PRVT.PP.CD?end=2020&start=1990&view=chart https://data.worldbank.org/indicator/NE.CON.PRVT.PC.KD?end=2020&start=1990&view=chart https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Household_consumption_by_purpose https://www2.deloitte.com/us/en/insights/economy/us-consumer-spending-after-covid.html https://www.euromonitor.com/video/uncovering-the-next-billion-consumers https://tradingeconomics.com/european-union/consumer-spending https://ourworldindata.org/income-inequality https://www.chartbookofeconomicinequality.com/ https://www.eea.europa.eu/ims/waste-recycling-in-europe https://datatopics.worldbank.org/what-a-waste/trends_in_solid_waste_management.html https://www.bkv-gmbh.de/studies/study-global-plastics-flow-2018-conversio.html https://www.ehn.org/plastic-environmental-impact-2501923191/particle-7 https://www.iucn.org/resources/issues-briefs/marine-plastic-pollution https://ewastemonitor.info/gem-2020/ https://www.straitstimes.com/asia/east-asia/spenders-not-savers-post-90s-chinese-drive-consumption-gro wth-in-china http://www.worldwatch.org/node/810 https://www.theguardian.com/world/2016/jun/20/chinas-meat-consumption-climate-change https://inequality.org/facts/global-inequality/ http://www.theworldcounts.com/counters/shocking_environmental_facts_and_statistics/world_waste_facts https://friendsoftheearth.uk/natural-resources/all-you-need-know-about-waste-and-recycling# https://www.theguardian.com/business/2016/jan/19/more-plastic-than-fish-in-the-sea-by-2050-warns-ellen -macarthur https://www.theguardian.com/environment/2017/aug/16/fish-confusing-plastic-debris-in-ocean-for-food-stu dy-finds http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.1019.1074&rep=rep1&type=pdf Zdroje