Proč miliarda hladoví a třetina jídla se vyhodí? 25. 4. 2023 Jan Malý Blažek (maly-blazek@fss.muni.cz) Katedra environmentálních studií Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita Úvod O čem to dnes bude? 1.O základní formě lidské aktivity – zajištění obživy 2.O politicko-ekonomických souvislostech produkce potravin 3.O nedostatku potravin a potravinové suverenitě 4.O sociálních a environmentálních dopadech globální produkce potravin Potravinové zdroje člověka ●Zdroj potravy pro člověka ●V širším pohledu jsou to ○Půda, osivo, klima, pracovní síla ○Technologie - stroje, zpracovatelské linky, šlechtitelství, skladování ○Přírodní zdroje - voda, minerály jako hnojivo, přírodní kapacita pro ukládání zemědělských odpadů ○Instituce - organizace, management, právní předpisy, státní regulace, dotace, politika (Braniš, M. 2006. Globální problémy životního prostředí, str. 211) Produkce potravin ●Sběr, lov, rostlinná a živočišná produkce ●Zpracování potravin, konzervace, skladování ●Distribuce a konzumace + všechny návazné činnosti agroprůmyslu (výroba hnojiv, pesticidů, GMO)... politiky, lobbying, ekonomické souvislosti, mezinárodní dohody Potřeby a milníky současného zemědělství ●Nasytit 8 mld obyvatel ●Nasytit 9+ mld budoucích obyvatel ●Nasytit současnou téměř 1 mld hladovějících ●Udržet ekosystémové kvality, udržet “Planetary boundaries” ●Nevytvářet erozi, environmentální degradaci, kontaminaci vod a půd ●Snížit únik skleníkových plynů ●Adaptovat se na klimatickou změnu Otázka 1: Jak zajistit potřeby potravinové produkce a zároveň zachovat a zlepšit současný stav ekosystémů? ● Půda jako zdroj ●Plocha souše – 149 mil. km2, z toho 40 mil. je živočišná produkce, 11 mil. rostlinná produkce, 39 mil. jsou lesy ●Úbytek lesů každoročně o 47 tis. km2, tj. rozloha Slovenska (Atlas for the end of the world, Our World in Data). ●Úbytek orné půdy, viz tabulka: Více grafů na: https://ourworldindata.org/land-use Zdroj: WorldBank. Viz Gomiero 2016 ● Zdroj: Atlas půdy, 2018 Rostoucí produkce? ●PROBLÉM: Vytváření nových zemědělských ploch - Nová zemědělská půda je méně úrodná, často chybí zdroj vody, potenciální plochy jsou daleko od měst, v nichž dnes žije většina obyvatel země. ●Růst hnojení chemickými hnojivy – postupem času se přesto snižuje relativní růst produkce Atlas půdy, 2018 Měřítko globální produkce ●ROSTLINNÁ PRODUKCE ●Dominance pěstování obilovin. V roce 1961 celkem 740 mil. tun, v roce 2021 celkem 2800 mil. tun. Pozn: z klimatických důvodů, a také z důvodu Ruské agrese na Ukrajině došlo ke stagnaci/poklesu produkce v posledním roce http://data.worldbank.org/indicator/AG.PRD.CREL.MT; http://www.fao.org/worldfoodsituation/csdb/en/ ● ●ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE ○Ročně 3,5 mld. kusů domácích zvířat a 69 mld. kusů drůbeže ○3x více masa (v tunách), než před 50 lety (https://ourworldindata.org/meat-production) poražená zvířata.png Zdroj: Atlas masa, 2014 Rozsah a náročnost živočišné výroby ●Spotřeba masa na osobu: 79 kg/rok v bohatých zemích, 33 kg v chudých ○Stoupá, zejména v globálním Jihu a hlavně v Číně ●Výroba 1 kg hovězího spotřebuje ○15 000 litrů vody a 6,5 kg obilovin ●Živočišná produkce (pastviny + krmivo) = 1/4 veškeré souše (= ¾ veškeré zemědělské půdy) ●14,5% veškerých antropogenních emisí GHGs ○Více než doprava ● Krmiva ●„Sója dovezená do ČR zpravidla pochází z J Am. Většina skončí ve zvířecích žaludcích“ (Zdroj: Atlas půdy, 2018) .. a dále ●Včelařství (apikultura) - Od roku 2010 úbytek 40 % včelstev v USA (www.sos-bess.org) ●Rybolov Zdroj: https://www.fishforward.eu/sl/facts-figures/ ●Lesnictví - chov a lov, sběr hub a lesních plodin Politicko-ekonomické souvislosti Faktory ovlivňující světovou produkci ●Přírodní poměry ●Vývoj společnosti a dostupnost technologií ●Vlastnictví a způsoby využívání půdy ●Koncentrace poptávky (obyvatelstvo měst) ●Rozptýlenost nabídky (zemědělské plochy dál od měst, příměstské zemědělství, městské zemědělství) ●Vznik specializovaných produkčních oblastí Export a import potravin (kcal) Zdroj: World Atlas, viz Gomiero 2016 Pracovníci v zemědělství Zdroj: World Atlas, viz Gomiero 2016 Vlastnictví a způsoby využití půdy ●Moderní společnosti – průmyslové zemědělství ○Průměrná výměra zem. půdy na farmě v USA 100x větší než v Japonsku, 10 x větší než v západní Evropě ○V USA typické rodinné farmy, v záp. Evropě typické farmářské družstva a velké podniky ●Tradiční společnosti - občinové zemědělství ○Veškerá půda ve vlastnictví občiny, zemědělec (člen) právo na úrodu, ale ne na volné vlastnictví. ○„Modernita“ v tradičních společnostech – plantážnictví a nucené tržní zemědělství Občinové zemědělství ●Latinská Amerika - méně úrodné půdy, vysoko v horách ●Tropická Afrika - stále velké plochy = Samozásobitelské hospodářství ●Problémy: ○Vyvlastňování → vznik nových plantáží ○Přelidnění → nezaměstnanost (příp. zaměstnanost na plantážích), hlad ○Majetková diferenciace v občině → vznik občinové šlechty ○Nucený vstup na trh (daňová povinnost) → exportní specializace Drobné tržní zemědělství a plantážnictví ●Drobné tržní zemědělství - rozklad občin a feudálních vztahů, daňová povinnost, nutnost produkce (exportních) druhů - monokultury, často pachtovní (nájemní) smlouvy ●Plantážnictví - vznik a) z otrokářství a kolonialismu; b) neokolonialismus zahraničního kapitálu + exportní závislost zemí a dnes již i domácí kapitál. ○Velmi špatné pracovní podmínky - pracovní doba, plat v naturáliích, používání pesticidů, dětská práce Tržní zemědělství - vývoj ●Smíšené zemědělství (pěstování píce a žita na zimu, chov dobytka na maso a mléko) přetrvávalo v Evropě 2-3 tis. let (dvojpolní a trojpolní systém) ●V 19. stol. agrární revoluce, střídavé hospodářství, celoroční obdělávání, specializace, oddělení produkce a spotřeby - trh. Produkce podle ziskovosti (nikoli výnosnosti), mezikontinentální obchod (dnes nejen plodiny, které nejdou v Evropě produkovat) ●Dnes: Intenzifikace, mechanizace a specializace, zvýšení food miles, pokles pracovní síly v zemědělství (v ČR dnes 3 %). Green revolution (zvýšení výnosnosti odrůd, původně odrůd rýže; používání průmyslových hnojiv a mechanizace); White revolution (zvýšení dojivosti krav v Indii). GMO revolution? Zdroj: http://www.fao.org/docrep/004/y3557e/y3557e09.htm ●Ekologizace zemědělství: Odklon od produkce k mimoprodukčním funkcím zemědělství (sociální, krajinotvorné, environmentální). Zemědělství by mělo mít aktivní podíl na všestranné obnově funkcí krajiny, na tvorbě a upevňování její ekologické stability i na očištění potravních řetězců Zemědělská politika ●Obchodní politika států (cla, licence, kvóty) ●Obchodní politika nadstátních organizací na základě mez. dohod sdružující významné producenty ●Státní intervencionismus - podpora určitých kultur (energetické plodiny) oblastí (upadající oblasti) procesů (ekologické zem.), rekultivace prostředí ●Př. Společná zemědělská politika EU - formou dotací by měla zajišťovat vysoké standardy kvality a bezpečnosti produkce, měla by podporovat místní zemědělce a rozvoj venkova. Je však značně kontroverzní - podporuje více velké podniky, nedokáže řešit problémy distribučního řetězce ani koncentrace půdy. – Viz IFOAM https://www.ifoam-eu.org/sites/default/files/ifoameu_policy_cap_post_2020_vision_paper_final_201701 .pdf Sociální a ekonomické problémy ●Koncentrace půdy a zisků v rukou nadnárodních firem ●Zábory půdy (Land Grabbing) ●Plýtvání produkcí ●Produkce geneticky modifikovaných organismů (GMOs) ●Rostoucí cena půdy ●Specializace regionů (vývozní regiony globálního Jihu) ●Zemědělec - cenový příjemce, nadnárodní řetězec - cenový tvůrce ○Zemědělec - cenový příjemce, nadnárodní řetězec - cenový tvůrce; ústní dohody, krátkodobé smlouvy, tlak na produkci. Dopad - zemědělci do poslední chvíle neví, zda produkci prodají. Stávají se vazaly velkých podniků. Viz např: www.zachranjidlo.cz ○ OTÁZKA 2: Současný stav zhoršuje PŘÍSTUP K PŮDĚ malým a středním zemědělcům a přístup obyvatel ke kvalitním a bezpečným potravinám a zároveň vytváří tlak na spravedlivou odměnu pro zemědělce. Jak tuto situaci změnit? ● Koncentrace půdy 4-zem.jpg Cena zemědělské půdy v ČR Kdo vlastní genofond? Agrochemické a semenářské firmy Zdroj: https://www.accesstoseeds.org/app/uploads/2018/07/Top20GlobalSeed.pdf Jak německý farmaceutický obr Bayer spolkl americkou legendu Monsanto. A jak se mu zpříčila v krku GMO ●GMO - geneticky modifikované organismy ○Technologie zasahující do DNA struktury organismů (plodin) za účelem selekce určitých vlastností (velikost, růst, odolnost vůči klimatickým vlivům, vůči škůdcům, apod.) ○Zkracuje dobu nutnou k vyšlechtění druhu konkrétních vlastností na polovinu ○Není zaručena bezpečnost těchto plodin na organismy (vč. člověka), na ekosystém Zábory půdy (land-grabbing) ●„Dlouhodobé nabývání nebo pronájem půdy nebo práva užívat tuto půdu, a to s doprovodnými značnými problémy či dokonce s porušováním lidských práv“. (Glopolis) ○Nepřítomnost dobrovolného nebo informovaného předchozího souhlasu místního obyvatelstva, ○Nezohlednění sociálních, hospodářských a ekologických dopadů. ○Velmi kontroverzní, přestože má podobu mnohdy legálních půdních akvizic. Zahraniční kapitál je do země “pozván” často i státními politikami a představiteli ○V JV Asii, Lat. Am a Africe spojené s produkcí plodin pro biopaliva (jatropha, palma olejná, cukrová třtina, sója) Hlad a potravinová suverenita Case Study: Potravinová krize 2008 (Blažek, 2012) ●Od roku 2006 silně rostly ceny základních potravin na světových trzích ●Skokový nárůst v roce 2008 ●FAKTORY: růst obyvatel, změna jídelníčku v Číně a Indii, sucho (Rusko, Austrálie), růst produkce biopaliv, restrikce exportů (Argentina, Ukrajina), rostoucí cena ropy, finanční spekulace s cenami komodit ●Ceny potravin byly i nadále silně volatilní (2. nárůst cen 2010-2011, zejména cukr) Ceny potravin 2007-2010 (Blažek, 2012) Potravinová krize 2022 Unprecedented needs threaten a hunger catastrophe, World Food Programme, 4 April 2022 ● ● ● ● https://www.wfp.org/global-hunger-crisis OTÁZKA 3: Jak ovlivňuje potravinovou bezpečnost současný konflikt na Ukrajině? Jak ji ovlivnila pandemie koronaviru? Proč téměř 1 mld. lidí hladoví? (Glopolis, 2011) ●HLAD ○„Hlad je situace, kdy lidé nemají zajištěný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin potřebných k normálnímu růstu a zdravému životu.“ ○Světový potravinový program definuje tři projevy hladu: ■nedostatečná výživa (chronické hladovění) - konzumovaná potrava neobsahuje dostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb ■podvýživa (skrytý projev hladu) - nedostatečný příjem bílkovin, energie a stopových prvků, časté infekce a choroby; nedostatek železa, jodu, zinku a vitaminu A ■hladovění (akutní hlad) - současné procesy vedoucí k podstatné ztrátě tělesné hmotnosti ● ● Hlad ●Svět produkuje dostatek jídla, aby nasytil všechny obyvatele (v současnosti cca 2700 kcal denně na osobu) ●Millenium Development Goals - Rozvojové cíle tisíciletí OSN ○Úmluva z roku 2000, cílem č. 1 ukončení chudoby a hladu do r. 2015 ■Hlad: zmenšit na polovinu počet hladovějících mezi 1990 a 2015 ○Výsledek: oficiálně dosaženo, ale jen procentuálně ■1990: 23,3%, 2014-16: 12,9% (Zdroj: United Nations, 2015) ●Sustainable Development Goals (od 2015) ○Cíl 2: do 2030 žádný hlad Hlad (a nadváha) ●2021 asi 780 mil. lidí trpí nedostatečnou výživou. Nejvíce v subsaharské Africe - ¼ obyvatel regionu (FAO) ●3,1 mil. dětí ročně zemře v důsledku nedostatečné výživy (asi polovina dětské úmrtnosti celosvětově) ●A ZÁROVEŇ: více než 1 mld. lidí má nadváhu, z toho 300 mil. trpí obezitou Příčiny hladu ●Nerovnoměrná produkce a spotřeba (UNEP 2012) ●18 % světové populace (industrializované země) spotřebuje 39 % produkce obilnin a 41 % produkce živočišných bílkovin ●Přístup k hodnotnému jídlu ○Přestože v nejchudších zemích vzrostla spotřeba jídla o 10 % mezi lety 1970-2000, ve stejnou dobu poklesla spotřeba zeleniny, ovoce a luštěnin (vzrostly cukry a tuky) ○Důvodem je urbanizace - ztráta přístupu k půdě (např. z důvodu land grabbingu) + jiné stravovací návyky + růst významu obchodních řetězců s levným jídlem ●Chudoba, konflikty, růst populace, klimatická změna, zemědělské politiky, mocenské politiky států a nadnárodních korporací (Causes of Hunger, www.worldhunger.org) Ohrožené skupiny (Hlad nepřijímáme, Glopolis, ActionAid, 2011) ●Drobní zemědělci (50 %) ●Nájemní zemědělští pracovníci (20 %) ●Rybáři a pastevci (10 %) ●Městská chudina (20 %) ● ●Děti! Potravinová suverenita Potravinová bezpečnost (Food security) ●„Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ (Světový potravinový summit, 1996 + doplnění FAO 2001) ●4 rozměry ○Dostupnost potravy (availability; výroba, distribuce a výměna) ○Přístup k potravě (access; cena, alokace, preference) ○Využití potravin (vhodná dieta, čistá voda, hygienická opatření) ○Stabilita přístupu (není riziko ztráty přístupu v důsledku náhlých výkyvů) Potravinová nejistota (Food insecurity) ●Potravin se celosvětově vyprodukuje dostatek, problém je zejména v distribuci a přístupu ○Do budoucna ale potřeba zvýšit produkci / změnit složení stravy ●Problematické trendy a faktory: ○Populační růst ○Urbanizace ○Nárůst cen potravin ○Změny stravovacích návyků ○Znečištění ŽP ○Klimatická změna ○Chudoba a bezmoc ○Konflikty ○Globální potravinový systém ■Liberalizace ■Upřednostňování importu a exportu ■Kolísání cen ■Zábory půdy ■Podpora biopaliv Potravinová suverenita ●„Potravinová suverenita je právo lidí na zdravou a kulturně přiměřenou potravu vyráběnou prostřednictvím ekologických a udržitelných metod a jejich právo vytvořit si své vlastní potravinové a zemědělské systémy.“ ●https://potravinovasuverenita.cz ● ●Jinými slovy se jedná o „cestu“, jak dosáhnout potravinové bezpečnosti – stálé fyzické, sociální a ekonomické dostupnosti potravy pro všechny. ● ●Jedná se o cestu, jak dosáhnout větší kontroly nad produkcí, obchodem a spotřebou potravin. Co s tím mohu dělat? Podporovat aby: ●Zemědělci měli důstojné ekonomické podmínky ●Zemědělci využívali ekologických a udržitelných způsobů hospodaření ●Distribuční sítě zajišťovaly zdravou, bezpečnou a místní produkci ●Nebyla utlačována práva výrobců a spotřebitelů nikde na světě ●Spotřebitelé byli schopni si potravu obstarat kdekoli na světě Jako majitel půdy ●Neprodávat půdu spekulantům! Preferovat místní ekologické drobné farmáře ●Takto ne: http://fondpudy.cz/ ●Takto ano: http://nadacepropudu.cz/ Jako zemědělec ●Zaměřit se na ekologické hospodaření ●Vytvářet dlouhodobé vztahy s majiteli pozemků ●Hledat nové distribuční kanály – poskytovat produkci svým sousedům a místním lidem ●Např: http://www.kpzinfo.cz/ Jako spotřebitel ●Omezit konzumaci importované produkce a produkce z velkofarem a velkochovů ●Podporovat místní zemědělce – nákupem, pomocí, informacemi ●Upozorňovat na význam zemědělské půdy místní obyvatele, ale také místní a celostátní politiky ●Pěstovat vlastní potraviny. Ve městě vytvářet komunitní zahrady, na venkově se starat o kousek půdy. Přebytky směňovat. Vytvářet potravinové sítě. ●Vytvořit např. potravinové družstvo nebo se stát součástí http://www.kpzinfo.cz/ a najít si konkrétního farmáře. ● ● Plýtvání sazenice_tykvi-1024x439.png http://worldfoodclock.com/ Plýtvání potravinami ●Plýtvání na Severu vs. Jihu ●Ztráty (skladování, přeprava, zpracování) ○začátek distribučního řetězce vs. plýtvání (vyhazování, znehodnocení) ○konec distribučního řetězce ●Nepřímé plýtvání ○krmivo pro živočišnou výrobu ○biopaliva ●Ztráty + plýtvání = 1/3 všech potravin = 1,3 mld. tun/rok Plýtvání potravinami - Sever ●Celkově: 31 – 39 % (cca 280 - 350 kg/os/rok) ○na straně spotřebitele: cca 95 - 115 kg/os/rok ●Největší plýtvání ○Přímo na poli: požadavky na vzhled a rozměry zboží ○“Prošlé” zboží v obchodech ○Vyhazování v domácnostech ●Mentalita blahobytu a plýtvání ○Vždy plné regály ○Vzhled a rozměr zboží ○Datum spotřeby vs. datum minimální trvanlivosti Plýtvání potravinami - Jih ●Celkově: 10 – 20 % (46 - 92 kg/os/rok) ○na straně spotřebitele 6 - 11 kg/os/rok ●Největší ztráty ○Škůdci ○Nevhodné skladování (chudí farmáři nemají prostředky na zpracování a konzervování potravin) ○Dlouhá přeprava ●Zadlužení a špatné klimatické podmínky vedou k předčasným sklizním ○Pěstování plodin pro export je zabezpečeno lépe: půda, zavlažování, skladování, infrastruktura, chlazení graf - plýtvání a ztráty v různých fázích v regionech.png Převzato z: Hoering, Uwe. 2014. ZTRACENÉ SKLIZNĚ – Plýtvání a potravinová bezpečnost. Praha, Glopolis. graf - ztráty a plýtvání potravinami.png Převzato z: Hoering, Uwe. 2014. ZTRACENÉ SKLIZNĚ – Plýtvání a potravinová bezpečnost. Praha, Glopolis. Plýtvání potravinami = plýtvání zdroji ●Voda ○Na vyplýtvané jídlo se ročně spotřebuje 250 km3 vody (= 3 Ženevská jezera) ●Skleníkové plyny ○3. místo po emisích Číny a USA ●Půda ○14 mil km2 = 28 % veškeré zemědělské půdy ○Nejvíce půdy plýtváno pro produkci masa – 78 % (zatímco maso tvoří jen 11 % vyplýtvaného jídla) graf - food wastage - phases.png Převzato z: FAO. 2011. Global wastage footprint & Climate Change. Environmentální dopady ●V https://ourworldindata.org/env-impacts-of-food Potraviny jako environmentální zátěž Zemědělství •Využívá 50 % nezamrznuté souše •Spotřebovává 70 % veškeré užívané sladké vody •Produkuje 78 % vodního znečištění •Výroba potravin (zemědělství, změna land use a navazující činnosti) produkují 17-35 % celkových antropogenních emisí skleníkových plynů (srovnej Our World in Data s: FAO, nebo s The Conversation) OTÁZKA 4: Jak snížit environmentální dopady zemědělství a potravinové produkce? emise z živočišné výroby.png Převzato z: Atlas masa: příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. 2014. Praha, Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA. Potraviny a půda ●Eroze (svrchní vrstvy) půdy ○Půda pokrytá vegetací se obnovuje přibližně stejně rychle jako dochází k erozi (stovky let) ○Problém: orba, odlesnění ○38% světové orné půdy je ohroženo erozí ●Degradace půdy ○Desertifikace: zhoršuje se s klimatickou změnou ■Také v Evropě: jižní, střední a východní E.: 8 % půd ohroženo ○Zasolování: jako důsledek zavlažování a minerálních hnojiv; dnes je ohroženo 10 % zavlažované půdy Potraviny a voda ●Přečerpávání podzemních vod: hlavně Indie, Čína, USA - obiloviny ●Znečištění ○Sedimenty z erodované půdy ○Živiny z polí à eutrofizace à přemnožení sinic a řas à “dead zones” v mořích ●Rybolov a chov ryb ○Lov vlečnými sítěmi: ničení mořského dna ○Chov: znečištění odpadem a antibiotiky; ničení biotopů Znečištění pesticidy ●98 % insekticidů a 95 % herbicidů skončí jako znečištění ovzduší, vody, nebo potravin ●Persistentní látky - přenášení potravinovým řetězcem ○např. DDT ●Vyvíjení odolnosti na pesticidy ●Zabíjení přirozených predátorů ●Dlouhodobé studie zpochybňují pozitivní vliv na množství produkce ●Pesticides - Our World in Data Potraviny a biodiverzita ●Ztráta habitatu: hlavně odlesňování a pastva ●Zvětšování zrna krajinné mozaiky ●Průmyslové zemědělství využívá jen velmi malou škálu plodin ○V Indií se pěstovalo cca 30 000 odrůd rýže, dnes 75% tvoří jen 10 odrůd ○ Energetická náročnost ●Energetická náročnost ○Průměrná efektivita: 7-10 : 1 ○Rostlinná potrava: 3 : 1 ○Hovězí maso 35 : 1 ○ Zdroje ●A CAP for healthy farms, healthy people, healthy planet Public money must deliver public goods January 2017, IFOAM, https://www.ifoam-eu.org/sites/default/files/ifoameu_policy_cap_post_2020_vision_paper_final_201701 .pdf ●Atlas půdy. Fakta a čísla o zemi, půdě a životě, 2018, Glopolis, https://glopolis.org/_publications/atlas-pudy ●Myers, Norman & Spoolman, Scott. Environmental issues & solutions: a modular approach. International edition. Australia: Brooks/Cole, Cengage Learning. Chapter 4: Food Resources, s. 83-113 ●Braniš. Martin. 2006. Globální problémy životního prostředí. In. Dlouhá, Jana; Dlouhý, Jiří; Mezřický, Václav (eds.) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu “Globalizace a globální problémy” 2005-2007. Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, s. 207-212 ●Gomiero, Tiziano, 2016,Soil degradation, land scarcity and food security: Reviewing a complex challenge. Přednáška na MU 1 March 2016 ●Věžník, Antonín 2008. Geografie zemědělství. Přednášky z kurzu Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství. Geografický ústav Masarykovy univerzity. ●Save the bees. Greenpeace. Dostupné online www.sos-bees.org ●Who Owns Nature? Corporate Power and the Final Frontier in the Commodification of Life. ETC GROUP. November 2008. 48 s. Dostupné online. http://www.etcgroup.org/sites/www.etcgroup.org/files/publication/707/01/etc_won_report_final_color. pdf ●"Wal Mart Stores Inc 2016 Annual Report Form United States Securities and Exchange Commission. February 21, 2016. Dostupné online http://www.sec.gov/Archives/edgar/data/104169/000010416914000019/0000104169-14-000019-index.htm ●Státní zemědělský intervenční fond. Dostupné online www.szif.cz ●Ministerstvo zemědělství ČR. Portál e-agri. Dostupné online www.eagri.cz ●Situační a výhledová zpráva, Půda, prosinec 2012, Ministerstvo zemědělství. Dostupné online http://eagri.cz/public/web/file/181775/Zprava_Puda_kniha_web__1_.pdf ●Ročenka ekologického zemědělství 2011. Dostupné online http://eagri.cz/public/web/file/186838/Rocenka_EZ_2011_web.pdf ●TTIP the downfall of EU agriculture. Dostupné online http://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/ttip-the-downfall-of-eu-agriculture/) ●Milerová Prášková, Dagmar. Zábory půdy v Africe. Hrozba pro potravinovou bezpečnost. Glopolis, listopad 2011. Dostupné online. http://glopolis.org/cs/clanky/zabory-pudy-v-africe/ Zdroje ●Proč jedna miliarda hladoví? Fakta a mýty. Březen 2011, Glopolis. Dostupné online http://www.glopolis.org/soubory/8eff/proc-jedna-miliarda-hladovi.pdf ●UNEP (United Nations Environment Programme). 2012. The critical role of global food consumption patterns in achieving sustainable food systems and food for all. ●Causes of Hunger, Dostupné online www.worldhunger.org ●Hlad nepřijímáme. Příručka vyslance. ActionAid, Glopolis. Dostupné online http://glopolis.org/cs/projekty/hlad-neprijimame/ ●Atlas půdy. Fakta a čísla o zemi, půdě a životě, Heinrich Böll Stiftung, 2018 https://cz.boell.org/sites/default/files/atlas_pudy_digitalni.pdf ●Atlas masa: příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. 2014. Praha, Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA. Dostupné online: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/08/meatatlas2014_cz_web.pdf. ●Hoering, Uwe. 2014. ZTRACENÉ SKLIZNĚ – Plýtvání a potravinová bezpečnost. Praha, Glopolis. Dostupné online: http://glopolis.org/soubory/9091/Ztracene-sklizne-plytvani-potravinova-bezpecnost.pdf. ●FAO. 2011. Global wastage footprint & Climate Change. Dostupné online: http://www.fao.org/3/a-bb144e.pdf. ●FAO. 2013. Food wastage footprint. Impacts on natural resources. Summary Report. Dostupné online: http://www.fao.org/docrep/018/i3347e/i3347e.pdf. ●FAO, IFAD and WFP. 2015. The State of Food Insecurity in the World 2015. Meeting the 2015 international hunger targets: taking stock of uneven progress. Rome, FAO. Dostupné online: http://www.fao.org/3/a-i4646e.pdf. ●http://www.nature.com/news/one-third-of-our-greenhouse-gas-emissions-come-from-agriculture-1.11708 ●http://www.fao.org/news/story/en/item/216137/icode/ ●http://www.fao.org/news/story/en/item/197623/icode/ ●LEAD & FAO. Livestock's Long Shadow: Environmental Issues and Options.2006. Dostupné online: ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e00.pdf. ●Uniteda Nations. 2015 The Millenium Development Goals Report 2015. New York: United Nations. Dostupné online: www.un.org/millenniumgoals/2015_MDG_Report/pdf/MDG%202015%20rev%20(July%201).pdf ●Atlas for the end of the world. Dostupné online: http://atlas-for-the-end-of-the-world.com/ ●Our World in Data. Dostupné online: https://ourworldindata.org/