Příběh české ekopolitiky po roce 1989 ENSb1282: Politika, ideologie a životní prostředí Mgr. Vojtěch Pelikán, Ph.D. 13. 4. 2023 Příběh(y)? • příběh vlád • příběh politických stran • příběh politicky činných osobností • příběh MŽP a dalších institucí ochrany přírody • příběh Strany zelených • příběh politických postojů veřejnosti • příběh ekologického hnutí • příběh& Ekologická politika před r. 1989 „Mám na mysli různá ta ekologická hnutí& Ale my potřebujeme, prostě, aby se sebrali a šli vyčistit ten potok& Nepotřebujeme, aby nám dělali demonstrace, chodili po náměstích a křičeli: udělejte jinou spalovnu v Plzni.“ „Ekologové jsou největší škůdci společnosti.“ • Utajování ekologické situace před veřejností (Černobyl, odumírání lesů, smogová situace&) – obava z delegitimizace režimu • Ekologická témata se stávají katalyzátorem nespokojenosti – lhaní, nezájem o potřeby občanů • Ekologická situace jako generační téma • Dvě epicentra ekologické politiky – disent a Ekologická sekce Biologické společnosti při ČSAV • Překlad Mezí růstu (vyšly v samizdatu) • Ekologické semináře • Zpráva o stavu životního prostředí v Československu (1983) Doba absolutního ekologického temna? • 1955: CHKO Český ráj • 1956: Zákon o státní ochraně přírody • 1957: Sbor ochrany přírody Společnosti Národního muzea v Praze • 1958: Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP) • 1960: nová Ústava • Některé zásahy přispěly k ekologické stabilitě Politizace předlistopadového ekohnutí • Od „malé“ ekologie k „velké“ • 1958: Tis (1979 přeměněn v ČSOP) • 1974: Hnutí Brontosaurus (v rámci SSM) • 1987: Ekologické fórum (v rámci Charty 77) • Jaro 1988: České děti • 05/1989: Pražské matky • 09/1989: Severomoravský ekologický klub • 09/1989: Děti Země • 09/1989: Hnutí DUHA • 11/1989: Zelený kruh Ekologická situace jako hybná síla Listopadu 1989 • Začátek Sametové revoluce v Severních Čechách • „Naše země nevzkvétá. (&) Stát, který se nazývá státem dělníků, dělníky ponižuje a vykořisťuje. Naše zastaralé hospodářství plýtvá energií, které máme málo. (&) Zkazili jsme si půdu, řeky i lesy, jež nám naši předkové odkázali, a máme dnes nejhorší životní prostředí v celé Evropě. Dospělí lidé u nás umírají dřív, než ve většině evropských zemí.“ (1. 1. 1990) Porevoluční vzepětí (1989-1992) • Ekologické hnutí jako jeden z vítězů Sametové revoluce • Osobnosti z občanského sektoru do politiky • Společenská poptávka po změnách • Podpora z nejvyšších politických pozic (Havel, Pithart&) • Rychlý vznik klíčové legislativy a institucí • Komplexní přístup: legislativa, krátkodobá (end of pipe) dlouhodobá opatření (územní plánování), vzdělání, výzkum& • Fokus na znečištění a na druhovou a územní ochranu • Pokles emisí CO2 spíše mimoděk – neřeší se závislost na fosilních palivech, energeticky neefektivní průmysl (což trvá v zásadě dodnes)& • Otázka „třetí cesty“ – ekologicky a sociálně citlivé alternativy k západnímu kapitalismu stojící na principech TUR Jinou Ústavu! • Ludvík Vaculík, červenec 1990 • Příklad pronikání ekologických témat do širokého spektra oblastí • Debata o nové Ústavě (schválena 12/1992) • „Nesouhlasím, aby Země a vše, co na ní je, bylo v zákoně vedeno jen jako životní prostředí člověka. Země se vším, co má, je svérázná bytost, součást univerzálního bytí; bytost starší, větší a silnější než my.“ Bedřich Moldan • *1935 • 1978-1989 v čele Ekologické sekce při ČSAV • První ministr ŽP; MŽP jako kompetenčně silné ministerstvo • Zelený parlament: úzká spolupráce s NNO • Místopředseda Summitu Země 1992 • Životní prostředí České republiky (tzv. Modrá kniha) • Duhový program (Program ozdravění životního prostředí České republiky) • Později vstup do ODS/TOP09 Ivan Dejmal • 1946-2008 • MŽP leden 1991 – červenec 1992 • Disident, 2x vězněn • Chartista, vedl její ekologickou komisi • Od r. 1987 vydával samizdatový Ekologický bulletin • Hlavní autor ekologického programu OF • 1991: vznik ČIŽP, SFŽP • 10/1991: územní limity těžby • Zákony 309/1991, 17/1992, 114/1992& Josef Vavroušek • 1944-1995 • Důležitá postava Ekologická sekce při ČSAV • 1990-1992: předseda Federálního výboru pro životní prostředí (meziresortnost, mezinárodnost, strategická rovina&) • Idealismus, ambice, systémové myšlení, proměna hodnot& • 06/1991: První panevropská konference ministrů životního prostředí v Dobříši • 06/1992: Summit Země, návrh na reformu OSN • 09/1992: založil STUŽ Zlom za Klausových vlád (1992–1998) • Volby červen 1992, premiér Klaus, MŽP František Benda • 2 linie ekopolitiky: Havel X Klaus • Vystřízlivění, marginalizace ekologického hnutí – z vítězů se stávají potížisté • Minimum nové legislativy • Odebírání kompetencí MŽP • Koncentrace na end of pipe přístup, opuštění principů TUR& Václav Klaus • Premiér 1992-1998 • Prezident 2003-2013 • Vítěz hned druhého ročníku Ropáka (1993) • Zdraví a ochrana přírody jako „šlehačka na dortu“ • Hlavní postava českého klimaskepticismu • Modrá, nikoliv zelená planeta (2007) • „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“ (HN 9. 2. 2007) JE Temelín • Energetika jako klíčové protestní téma • Silný protijaderný étos před r. 1989 • Černobyl (1986), Jaslovské Bohunice (1976, 1977)& • Blokády 1991-1997 • Mezinárodní vliv i podpora • Nepochopení/nízká podpora veřejnosti • Dostavba těsně schválena 1999 • Úsilí o referendum • Postupně ekohnutí jaderné téma opouští Libkovice • Symbolický význam – paralely s érou před r. 1989 • Ekonomika spolu s ekologií, nebo nejdřív rozvoj? • Propojení s tématem limitů těžby • Blokáda 1992-1993 Mění se i postoje veřejnosti& • Únor 1990 (IVVM): znečištění přírody jako největší nebezpečí pro lidstvo • Rychle nabytý pocit, že je to zásadní vyřešeno • Prvotní entuziasmus k politickému angažmá rychle mizí • Ekologická opatření relativně expertní, úzce zaměřená – neprovazováno se sociálními otázkami • Záhy se projevuje odpor k přímým akcím Naléhavost zabývání se životním prostředím 1991-2021 (CVVM/IVVM) 52,5% 66,5% 28,8% 42,3% 22,3% 29,5% 41,0% 31,0% 10,3% 4,0% 21,5% 12,0% 27,9% 17,1% 13,0% 18,0% 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% Velmi naléhavý Málo naléhavý/vůbec Oslabování „politiky zdola“ • 1991: založení pobočky Greenpeace v ČSSR • Mezinárodní podpora institucionální i finanční • Financování ze zahraničí – ambivalentní efekt: • Nezávislost • Ekologické hnutí přestává být postupně hnutím • 2 efekty vlád V. Klause: radikalizace (neschopnost dialogu s mocí) a institucionalizace (snaha dát najevo, že nejsme extrémisté) • 1995: „ekoteroristé“, seznam extrémistických skupin MV • Profesionalizace, sebedisciplinace, marginalizace, defenzíva& Agenturní ráz: sázka na expertní dialog • 1998 Hnutí DUHA poprvé neuskutečnilo blokádu JE Temelín • Proměna cílů i jazyka: „Hnutí DUHA prosazuje zdravé prostředí pro život, pestrou přírodu a chytrou ekonomiku.“ • Sázka na lobbying (energetika, odpady, biodiverzita&) • 2011: blokáda v NP Šumava – první po 12 letech, malá podpora veřejnosti • Relevantní partner jen pro některé vlády (ministři Ambrozek 2002-2006, Bursík 2007-2009, Miko 2009, Dusík 2009-2010&) • Defenzíva po r. 2010 – sílící hledání veřejné podpory Ekologická politika 1998-2014 • Éra prezidentství V. Klause • Vstup do EU jako klíčová událost • Přejímání evropské legislativy, v praxi spíše její odvar • Rozdíl mezi profilací stran na úrovni ČR a EU • S výjimkou vlády s účastí Strany Zelených ekologická témata spíše na okraji • Oslabování legislativy i institucí • Dílčí opatření, pokulhávání za očekáváními& • Klimatická legislativa či ochrana krajiny jako dlouhodobá slabina • Vymizelá témata – jádro, dálnice... Strana zelených: vznik a formování • Současně typická i netypická historie • Ekologické osobnosti vstoupily po Listopadu spíše do vznikajících „nezelených“ stran • Vznik hned dvou zelených stran: • 24. 11. 1989: Československá strana zelených (ČSZ), „melouni“ • 9. 12. 1989: Strana zelených (SZ), netypická v E kontextu (pravicovost, elektorát&) • 1990: zklamání, zisk 4,1 % • 1992: úspěch v koalici (LSU): 3+3 poslanci • Sílící rozkol s ekohnutím: podpora ODS, kritika aktivismu, jádro jako alternativa k uhlí, nezájem o feministická či rozvojová témata& • Bizarní peripetie (koalice s NEI, Knížák na prezidenta&) Strana Zelených – vzestupy a pády • 2002: Tmavozelená výzva (Patočka a Beránek)  trojnásobek členů • 2003-4: Integrace do EU (vstup ČR, eurovolby, vznik EGP, M. Horáček a rozkol s Die Grünen&) • 2004: senátor J. Štětina, krajští zastupitelé J. Drápalová a M. Vlašín • 2005: předseda M. Bursík, středo-pravicový • 2006: volby do PS PČR  6,29 %, 6 poslanců, 4 ministři • 2009-2010: 2 ministři ve vládě J. Fischera, předseda O. Liška • „Standardizace“ strany, posun k levému středu • Postupně slábnoucí význam – dílčí úspěchy na komunální, příp. krajské či (dříve) také senátní úrovni Hodnocení politiky ŽP – hodnocení stran Hodnocení politiky ŽP - hodnocení vlád Éra Richarda Brabce (2014-2021) • Manažer v chemickém průmyslu • Nejdéle sloužící ministr ŽP – 3 vlády • ANO původně ekomodernizační étos • Postupně vymezování se vůči EU, zejména její klimapolitice • Kritika: přehrady, DOL, stavební zákon, jádro, limity těžby, závislost na fosilních palivech, ČIŽP, Bečva& • Zákon o národních parcích (2017), odpadový zákon (2020)& Politizace ekohnutí po r. 2015 • 2015: Formativní diskuse o limitech • Systémová kritika, sociální témata, veřejná legitimizace, přímé akce& • 2017: 1. klimakemp • Limity jsme my, FFF, XR&