PROCES VSTUPU POLSKA DO EVROPSKÉ UNIE A POLSKO JAKO ČLEN EU, VZTAHY S NĚMECKEM A STŘEDNÍ EVROPOU Visegrádská deklarace •Nejasné směřování SSSR a limitovaná ochota při opouštění sféry vlivu (události ve Vilniusu 1991) •Potřeba zaplnit bezpečnostní vakuum ve střední Evropě, odstranit zbytky sovětského impéria a nasměrovat středoevropské státy k euroatlantickým institucím •Podpis Deklarace v únoru 1991 • http://old.visegradgroup.eu/img/upload/200609/pismo.jpg První kontakty a Evropská dohoda •Zastoupení při ES od 1988 •Již v roce 1989 vznik institucí (EBRD) a institutů (PHARE), které měly pomoci s transformací střední a východní Evropy. •Od 1990 jednání o Evropské dohodě – smluvní základ zaměřený na uvolňování obchodních bariér •Pro Polsko překvapivě dlouhý proces; první ztráta ideálů •Míra liberalizace určitých sektorů (ocelářství, textilnictví zemědělství)? Zmínka o příslibu členství? •Polsko neuspělo, přesto se projevilo během prvních let několik symptomatických prvků •(1) Zájem o členství; (2) Opatrnost členských států => dlouhá doba ratifikace; (3) Mediační role Komise; (4) Ostré reakce polských politických představitelů Čekání na otevření rozhovorů a podmínky členství •Kodaňské zasedání Evropské rady v červnu 1993 a stanovení základních kritérií •V dubnu 1994 předložena formální žádost o členství •Úprava programu PHARE (1994), publikace Bílé knihy (1995) => nutnost přijmout celé acquis •Amsterdamská smlouva uvolnila kapacitu EU •Agenda 2000 = strategie rozšiřování, nástroje a způsob hodnocení kandidátů; přizvání 6 zemí (Lucemburská skupina), potvrzeno na zasedání Evropské rady v Lucemburku • Domácí nástroje a úvahy o členství •Vznik KIE a UKIE = politické a expertní centrum •Polsko se již v polovině 90. let zamýšlelo nad tím, do jaké EU chce vstoupit a proč pro ni bude přínosem •Obava z vícerychlostní integrace a dominance Německa •„Polsko má na členství nárok, protože nikoliv svojí vinou bylo 40 mimo západní civilizaci“ (Jaltský komplex) •Polsko dá EU hodnoty a lidský kapitál a bude přínosem i díky geopolitické pozici. Přístupová jednání •Zahájena v březnu 1998 •3 roviny analýzy •Institucionální proměny EU (Smlouva z Nice jako polský úspěch v otázce vážených hlasů) •Vlastní vyjednávání •1998-2001: pravicová vláda, nejdříve screening, poté pomalý postup z objektivních důvodů i kvůli vlastním politickým cílům •2001-2002: levicová vláda, rychlejší jednání •Spornými body zemědělství, volný pohyb pracovníků, nabývání půdy •Rozrůstání administrativy •Referendum v červnu 2003; 77 % pro členství při 59% účasti • • • • • • Polsko-německá smlouva o sousedských vztazích a přátelské spolupráci •Podepsána v červnu 1991 •Základ nového sousedství •Sektorová spolupráce •Kontakty mládeže •Práva německé menšiny v Polsku •Rozvíjení hospodářských kontaktů •Německo garantem polského přibližování k euroatlantickým politickým strukturám •Výmarský trojúhelník jako tmel Polska se západem • • • • • • • • 1991-2002 produktivní nuda v polsko-německých vztazích? •Dynamický rozvoj vzájemného obchodu a německých investic v Polsku •Německo obhajuje členství Polska v EU a NATO •Gerhard Schröder „platí“ polské členství v EU na rozšiřovacím summitu v Kodani (2002) •Dohoda o odškodnění nuceně nasazených v roce 2000 • • • 2003-2005 úpadek vztahů • • •Irácká roztržka •Jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu •Vzrůst národních resentimentů v Polsku: národně-konzervativní strany se obávají síly Německa ve sjednocené Evropě a získávají na svoji stranu velkou část elektorátu •Aktivizace německých spolků (Svaz vyhnanců, Pruské poručenství) a zuřivá mediální a politická odpověď z Polska • • •Německo-ruská dohoda o výstavbě plynovodu Nord-stream (Molotov-Rebbentrop, Rapallo) Vývoj V4 spolupráce •Po zrušení VS a RVHP úpadek spolupráce – Klaus, Mečiar, Wałęsa •Pražský summit s Billem Clintonem – neúspěch V4 •Orientace na hospodářskou spolupráci – CEFTA (1992) •Od 1998 revitalizace V4 •Schváleny pravidla spolupráce (1999) •Vznik Visegrádského fondu (2000) •Intenzivnější spolupráce •Od 2004 hledání nové role •Spolupráce v rámci EU; formování koalic, intenzivní pracovní kontakty • • • První zkušenosti s členstvím •Jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, kde Polsko bránilo především rozdělení vážených hlasů •Neúplný úspěch => kritika ze strany opozice •Polské angažmá během tzv. oranžové revoluce na Ukrajině • • • • Vlády Práva a spravedlnost I •Ve volbách v roce 2005 zvítězila národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost, která opřela své vládnutí o podporu protiunijních uskupení Ligy polských rodin a Sebeobrany •Turbulentní období polské evropské politiky, což bylo dáno jak tématy, tak politickou orientací aktérů • •Polsko se výrazně podílelo na dvou hlavních debatách – rozpočtové a institucionální; v obou bylo poslední zemí, která blokovala kompromis, čímž si vymohla ústupky, které politicky garantovalo Německo •V případě Lisabonské smlouvy šlo o vážené hlasy (vlastní návrh ve formě Jagelonského kompromisu) a Chartu základních práv • • Vlády Práva a spravedlnost II •Polsko otevíralo a tvrdě upozorňovalo na novou agendu (energetika, východní politika, vztahy s Ruskem) •Odmítalo další prohlubování integrace, ale očekávalo solidaritu ostatních zemí •Německo bylo jak pomocníkem a mediátorem, tak veřejným nepřítelem •Domácí opozice •Konsolidace byrokraticko-administrativního aparátu PL-DE 2005-2007: Návrat do minulosti? •Polská evropská politika postavena na obavě z německé dominance •Při vyjednávání Lisabonské smlouvy bylo zpochybněno opření váhy hlasů o současný počet obyvatel •Jedním z argumentů odmítnutí Charty základních práv obava z nároků německých vysídlenců •Zrušení summitu Výmarského trojúhelníku kvůli satirickému článku v německém bulváru •Otázka práv polské menšiny v Německu •Re-negociace smlouvy z roku 1991? •Rozpory ohledně rozšíření NATO • Vlády Občanské platformy •2007-2011, 2011-2015 •Úsilí o dosažení co nejlepších vztahů s evropskými institucemi a hlavními evropskými zeměmi v evropských otázkách •Rozvíjení stejných témat, ale s jinou rétorikou (a jinými výsledky) •Energeticko-klimatický balíček, Východní partnerství, Víceletý finanční rámec na léta 2014-2020 •Výborná personální politika v evropských institucích •Ratifikace Lisabonské smlouvy a spory s prezidentem •Úprava koordinace evropských politik (včlenění UKIE do MZV) •Podpora dočasných uprchlických kvót v roce 2015. Polsko a krize eurozóny •Hlavním cílem Polska během krize bylo zabránit rozmělnění EU a vytvoření Evropy více rychlostí, což by mělo negativní vliv na další prioritní oblasti polské evropské politiky (volný trh, kohezní politika, energetika). •Polsko deklarovalo vůli přijmou společnou měnu, ale příliš se nesnaží •Podílelo se na všech iniciativách zemí eurozóny, na kterých se podílet mohlo (Pakt euro plus, Fiskální kompakt) •Hospodářská situace Polska byla oproti ostatním evropským zemím poměrně dobrá (nepropadlo se do recese) •Podpora německého řízení Polsko-německé vztahy 2007-2015 •Od roku 2007 zlepšení vztahů •Cesta k dobré pozici v EU vede přes Německo •Německo spojencem během polského předsednictví •Projev ministra zahraničí Sikorského v Berlíně 2011: „Více se bojí německé nečinnosti, než německé síly“ •Polsko akceptuje hlavní německou roli v jednáních o záchraně společné měny •Kritika opozice: „Polsko je rusko-německým kondominiem“, atp. •Přetrvávající rozvoj kulturních, mezilidských a obchodních vztahů • Nástup vlád Práva a spravedlnost •Od vstupu do EU probíhala v Polsku debata o vhodné evropské politice •Marek A. Cichocki •Adaptační postoj •Integracionismus •Suverenismus •Minimalistický realismus •Ideologie Práva a spravedlnost vůči EU •Ve většině oblastí zahraniční politiky kontinuita, ale ne v rámci EU •Principy – Národ a suverenita; kritika západního modelu, europesimismus, EU jako risk pro polskou modernizaci • Evropská politika PiS •Spor o právní stát •Ztráta Spojeného království jako klíčového partnera •Nedůvěra v Německo a prohlubující se spory (NS2 a vztahy s RU, odškodnění za 2. světovou válku •Snaha budovat regionální aliance – Three Seas Initiative •Defenzivní pozice v evropských politikách (migrace, klima) •Boj o příští evropský rozpočet na léta 2021-2027 • • • V4 a polská zahraniční politika •V4 logickým základem při formování širších koalic •Polsko osciluje mezi pozicí logického lídra a aktéra dominujícího střední Evropu •Polsko je klíčové pro funkčnost V4 •Samotná V4 není pro Polsko dostatečně široká a silná koalice – hledání dalších spojenců, Iniciativa třech moří (regionální spolupráce 12 zemí EU zaměřená na rozvoj dopravní, energetické a digitální infrastruktury) •Platforma pro nadnášení pozitivních témat a rozpoznatelná značka při obhajobě společných zájmů v EU (Východní politika, kohezní politika, energetická bezpečnost) •Koncentrace na migrační tematiku •Problémy s maďarským postojem vůči Rusku a Ukrajině • • • • • • •