LATINSKÁ AMERIKA A USA Březen 2023 3 PERIODY VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ¢Peter Smith: V zásadě lze rozdělit na tři nestejně dlouhá období: ¢Imperiální období (1790 – 30. léta 20.století) ¢Studená válka (1945 – 1990) ¢Věk nejistoty (1990 – dosud) ¢ IMPERIÁLNÍ OBDOBÍ ¢Multipolární systém ¢Existence evropských velmocí jako protiváhy ¢Primárním cílem budování sfér vlivu ¢Teritoriální a obchodní rozšiřování vlivu ¢Aktivní jak vládní politika, tak obchodní kruhy ¢ STUDENÁ VÁLKA ¢Důležitost LatAm vysoká ¢Systém bipolární – Sovětský svaz jako hlavní soupeř ¢Geopolitické a ideologické cíle ¢Globální zadržování komunismu jako hlavní cíl ¢Hlavním aktérem vláda ¢ ¢ VĚK NEJISTOTY ¢Unipolární/multipolární systém ¢Důležitost LatAm je spíše nižší ¢Ekonomické a sociální cíle, propagace demokracie ¢Nejasná pravidla hry ¢Na zahraniční politiku mají vliv i různé zájmové skupiny POČÁTKY ZAHR. POLITIKY USA ¢Omezení vlivu Evropy v LA, zejména s ohledem na politický vliv ¢Podpora nově vzniklým státům, na druhou stranu též snaha upevnit si pozici do budoucna ¢1823 – Monroeova doktrína ¢Rozšíření území na úkor Mexika ¢Pohrdání jižními sousedy „imbecilní a líná mexická rasa“, ne-bílí nejsou schopni si vládnout ¢ OTÁZKA KUBY ¢Přirozený limit teritoriální expanze a zároveň chápána jako přirozená součást ¢Španělsko-americká válka z roku 1898 – vítězství USA ¢Spojené státy dohlížejí nad kubánským získáním nezávislosti ¢Plattův dodatek – právo intervenovat, dozor nad kubánskou zahraniční politikou, získání Guantanáma ¢ ¢ ¢ ZMĚNA PŘÍSTUPU V 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ ¢Konec teritoriální expanze v Severní Americe, dosáhla limitů ¢Snaha o zvýšení ekonomické aktivity v Latinské Americe ¢Panamerická konference 1888 – Snaha o rozvoj vztahů se státy LatAm ¢ CHÁPÁNÍ MONROEOVY DOKTRÍNY ¢1902 – intervence VB a Ger v Latinské Americe – otázka, jak reagovat ¢Argentinský ministr zahraničí Drago – multilaterální interamerická politika – USA proti ¢1904 - Rooseveltův dodatek – unilaterální politika – rozšíření Monroeovy doktríny – právo intervenovat v LatAm ¢ ¢ INTERVENCE NA POČÁTKU 20. STOLETÍ – BANÁNOVÉ VÁLKY ¢Mezi lety 1898 a 1934 provedly USA v LA více než třicet intervencí, povětšinou v Karibiku ¢Intervence různého trvání – v řádech měsíců i přes deset let ¢V Hondurasu dokonce sedmkrát ¢Tzv. banánové války – motivováno obchodními zájmy ¢„Manifest destiny“ jako ospravedlnění zásahů ¢ ¢ ¢ ¢ POLITIKA DOBRÉHO SOUSEDSTVÍ ¢Vyhlášena roku 1934 prezidentem Rooseveltem ¢Vzrůstající antiamerikanismus, snaha čelit mu zlepšením vztahů ¢Snaha o prosazování idey panamerikanismu, podpora domácích vůdců ¢Nemělo dlouhého trvání díky WWII STUDENÁ VÁLKA ¢Geopoliticky důležitá oblast – zadržování komunismu ¢Snaha o vytváření „hemisférické obrany“ ¢1948 – vznik Organizace amerických států ¢1954 – první invaze v Guatemale – odstranění Arbenze ¢1959 - Vítězství Castra na Kubě nebezpečný precendens ¢Následuje znárodnění majetku ¢Kubánská raketová krize – vyhrocení, Kuba příliš blízko USA ¢ ¢ ¢ ¢ STUDENÁ VÁLKA - CHILE ¢V JA v té době poměrně hodně junt ¢Allende jako vítěz čistých voleb, nicméně socialista a uvedl zemi v totální chaos ¢Vliv CIA na situaci v zemi již dlouho před Pinochetovým pučem –ekonomická podpora ¢Podpora Pinocheta STUDENÁ VÁLKA-NIKARAGUA ¢FSLN vítězí v konfliktu se Somozovou vládou (USA dlouho stály za ní) ¢Snaha řešit problém diplomaticky - neúspěšná ¢Podpora contras ¢Aféra Irangate ¢Současnost- Ortega opět v čele, nicméně zatím nepředstavuje pro USA zásadní překážku STUDENÁ VÁLKA - SALVADOR ¢Zavraždění arcibiskupa Óscara Romera ¢Podpora pravicové vlády proti FMLN ¢Pomoc s výcvikem, dodávání zbraní ¢Angažmá USA prodloužilo občanskou válku na 13 let – 1979-92 PANAMA ¢Na konci studené války – prosinec 1989 ¢USA dlouhodobě podporovaly Noriegův režim, spolupráce s CIA ¢Zhoršování vztahů, invaze do Panamy ¢ VĚK NEJISTOTY- PŘECHOD K EKONOMICKÝM CÍLŮM ¢Po studené válce ztráta geopolitické důležitosti ¢V americké zahraniční politice též ztráta vodítka k vytváření koherentní politiky ¢Bush sr. – vyhlášení Iniciativy pro Ameriky ¢Clinton – snaha dotáhnout jednání o FTAA ¢„trade not aid“ – přesto stále finanční podpora regionu, i když se liší v názoru na její velikost ¢ WASHINGTONSKÝ KONSENZUS ¢Široká shoda, že základem k úspěchu je volný trh, liberalizace trhu a redukovaná role státu v hospodářských otázkách ¢Státy LatAm později vinily USA jako stát s hlavním slovem v IMF ze svých ekonomických potíží HAITI – DVĚ INTERVENCE ZA DESET LET ¢V roce 1991 zvolen prezidentem Jean-Bertrand Aristide, odstraněn pučem, tři roky vlády Raoula Cedrase ¢V roce 1994 vrátily USA Aristida zpět do úřadu ¢Následovalo volební období René Prévala, první úspěšně dokončené v historii ¢Aristide podruhé prezidentem od 2001, ale po třech letech svržen rebely ¢Kromě USA se na jednotkách OSN podílela též Francie, Kanada a Brazílie ¢ ¢ ¢ GEORGE W. BUSH A POLITICKÉ VZTAHY ¢Prezidentská kampaň – zvýšení pozornosti věnované LA ¢Teroristické útoky – útlum vztahů, přesun pozornosti k jiným otázkám ¢Konec mandátu – pravděpodobně historicky nejhorší vztahy ¢Odpor států LA k válce v Iráku ¢Castaňeda – LA je jako Atlantida, zcela ztracená z hledáčku OPONENTI USA V DOBĚ BUSHE ¢Venezuela – Hugo Chávez – Bush je jako Hitler, Pan Nebezpečný, ďábel ¢Kuba – Fidel Castro ¢Bolívie – Evo Morales ¢Peru – Ollanta Humala – ale volby těsně prohrál ¢Chamorro – USA dokázaly vždy nalézt peníze na válku v LatAm, ale málokdy na mír ¢Ekvádor - Rafael Correa ¢ George W. Bush and Hugo Chavez PODPORA USA V MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH ¢V radě bezpečnosti Mexiko požadovalo mandát OSN pro zásah v Iráku – posléze kritizován Foxem ¢Mexiko ratifikovalo smlouvu o ICC ¢Postrádají podporu v Organizaci amerických států ¢Vznik CELAC bez USA ¢ VNÍMÁNÍ SPOJENÝCH STÁTŮ V LATAM ¢Založeno na výsledcích Latinobarometru: ¢Suverénně nejvyšší ve státech Střední Ameriky ¢V Mexiku méně ¢Nižší země Mercosuru, z nichž nejhůře Argentina ¢Trend – spíše pod Obamou více pozitivní vnímání USA (změna s Trumpem), nyní opět lepší pod Bidenem ¢ OBAMA A LA ¢Velká očekávání ¢Obyvatele většiny států podporovali Obamu ¢V roce 2009 Summit Amerik ¢Zklamání – politika nepříliš intenzivní ¢Stále dominovala vnitřní témata USA před tématy, které zajímala LatAm ¢Summit v Cartageně 2012 selháním ¢ HONDURAS 2009 ¢Puč proti prezidentu Manuelu Zelayovi, který chtěl změnu ústavy ¢Reakce USA a mezinárodního společenství velmi vlažná OBAMA A DRUHÉ VOLEBNÍ OBDOBÍ ¢Hlavním tématem oteplování vztahů s Kubou (Trump opět odklon) ¢Velmi pozitivně vnímáno latinskoamerickými státy ¢Summit v Panamě – daleko pozitivnější vztahy, účast Kuby PROBLÉMOVÉ OBLASTI ¢Málokdy se setkávají priority ¢ USA – demokracie, lidská práva, bezpečnost, drogy, imigrace, obchod dle jejich představ ¢ X. ¢ Lat. Amerika – volný trh, imigrace, zahraniční pomoc Obama.gif AMERICKÉ VOLBY A LATAM 2016 ¢Clintonová – dalo se očekávat pokračování Obamovy politiky ¢Trump – v kampani vystupoval dost nepřátelsky k mexické migraci ¢Cruz a Rubio – dva kandidáti s kubánskými kořeny ¢ TRUMP A LATAM ¢Zhoršení vztahů s Mexikem (dopady na mexické hospodářství), ale i se zbytkem LatAm ¢Renegociace obchodu s Mexikem - USMCA ¢Řešení problému migrace se středoamerickými zeměmi ¢Změna přístupu ke Kubě ¢„Vycouvání z TPP“ ¢Hlavní otázkou Venezuela – tvrdý postoj, sankce, ale intervence nepravděpodobná BIDEN A LATAM ¢Snaha vytvořit balíček pro střední Ameriku – podpora rozvoje ¢Změny v migrační politice – dopad na migraci z LatAm – ta se zvýšila – přitvrzení politiky SOUČASNÝ STAV ¢LatAm stále nezávislejší na USA – možno hovořit o „post-americké hemisféře? ¢Levicové vlády v minulosti v řadě případů skončily – potenciálně lepší pozice pro USA – nyní ale návrat levice ¢Narůstající role Asie (Číny) ¢Zvyšující se multipolarita světové politické moci ¢USA se snaží posilovat vztahy s přáteli (Pacifická aliance+Brazílie) a ne napravit je s režimy, které nejsou „friendly“ ¢