Od teorie k empirickému výzkumu POLb4003, 22.3. 2023 Teorie (van Evera) •Obecné výpovědi, vysvětlující přičiny jevů. Obvykle mají dvě komponenty: 1.popis kauzálního vztahu a 2. vysvětlení jeho mechanismu. •Každá teorie je „obecnější“, „obecné“ teorie jsou nejobecnější. •Teorie tedy především vysvětlují, popis je spíš pozorování nebo generalizace, i když některé vědy znají i „popisné teorie“ Příklad teorie (van Evera) • • •Můžeme doplnit, například: Stav ekonomiky (nezávislá proměnná) ovlivňuje vnímání vládních stran voliči (q), což ovlivňuje jejich ochotu dostavit se k volbám (r), což ovlivňuje jejich volební zisk (B, závislá proměnná). Testování teorie vs. Tvorba teorie •Testování teorie- testuje hypotézy, odvozené z existující teorie (predikce o tom, co nalezneme v datech, pokud má teorie přežít náš výzkum) •Teorie se testují dvěma způsoby: experimentálně a observačně •Tvorba teorie- snaží se navrhnout, jak spolu souvisí věci v reálném světě (častěji až po analýze dat, doplňujeme mechanismus) • Vhodné situace/příležitosti pro formulaci teorie • •Studium odlehlých případů (neznáme příčiny) •Metoda rozdílu a shody (podobné vstupní podmínky, různé hodnoty toho, co chceme vysvětlit, nebo naopak různé vstupní podmínky a podobné hodnoty toho, co chceme vysvětlit) •Studium případů s velmi vysokou nebo nízkou hodnotou sledované proměnné •Studium souboru s velkou variancí hodnoty vysvětlované proměnné •Kontrafaktuální analýza •Politický život (výpovědi politiků) •Data v souborech s velkým N •Jiná oblast vědy • • Dobrá teorie (van Evera) •Vysvětlovací síla (kolik případů můžeme zahrnout, význam NP v reálném světě, jak moc nezávislá proměnná vysvětluje závislou x špatná teorie, založená na studiu izolovaných jevů) •Strohost •Uspokojivost (příklad s ekonomickým hlasováním) •Jasný popis kauzálního mechanismu •Otevřená falzifikaci •Vysvětluje důležité věci •Umožňuje předvídat Role teorie v diplomové práci -Začněte s ní -S její pomocí rozpracujete výzkumný problém, který jste definovali -Zaměříte se na vaše výzkumné otázky, shrnete dosavadní výzkum k nim, kriticky ho reflektujete -Pomocí teorie ukážete, že řešíte skutečně významný problém -Zajistěte, že v DP nebude žádná další „teorie“, která se nevztahuje k výzkumným otázkám („zaměřenost“, selektivita) -V „teorii“ má místo i jiná, než čistě akademická produkce - Co tedy v DP děláme s teorií •Řekneme, jaká je dosavadní teorie • •Tato teorie nás obvykle silně orientuje v tom, co děláme v empirické části • •Až skončíme, řekneme v závěru, co náš vlastní výzkum pro teorii znamená, co ji přináší Příklad •Zkoumáme vztah většinových volebních a stranických systémů, prověřujeme, že mají reduktivní účinek •Díváme se na počet relevantních stran v zemích s VVS •Zjistíme, že v zemích jako Kanada nebo Indie je počet stran vyšší než v UK a USA. •Navrhneme v závěru, že roli v počtu stran hraje nejen volební systém, ale i etnická diverzita a to, jak je teritoriálně rozprostřena jejich podpora. Nerole teorie v diplomové práci •Zabírat místo •Shrnutí všeho, co jste načetli, slyšeli v přednáškách •Být úvodem práce •Jmenovat se Teorie a metody (jde o úplně jiné oblasti) •Něco, co nesouvisí s dalšími částmi práce •Text bez vašeho vlastního vkladu Koncepty •Při kritickém zhodnocení literatury, případně rozhodnutí, že naše DP bude testem teorie, se často snažíme pochopit význam „výrazů“ nebo zamýšlíme nad tím, zda když všichni autoři používají ty samé „výrazy“ (např. stranický systém), píší o tomtéž- pracujeme s koncepty •Koncepty označují a třídí fenomény, zároveň jsou kontejnery dat •Jsou proto důležité jak pro teorie, tak i pro výběr případů Koncepty (struktura, Škrha 2012) • Jak by měly vypadat dobré koncepty: dva přístupy k formování konceptů • •Sémantický (důležitý je –v širokém slova smyslu- jazyk, Sartori) • • •Realistický (důležitá je struktura konceptu, Goertz) • C:\Users\Goldmund\Desktop\IMG_5803.JPG Jsou dobré a špatné koncepty? • • • •Ano, určitě, jak sémantický, tak realistický přístup mají nástroje, jak to určit Dobrý koncept by měl být (sémantický přístup) •Koherentní (společné atributy x odlišení) •Operacionalizovatelný (musíme být vůbec schopni propojit definici a odkazy, rozpoznat ho v reálném světě) •Validita (extenze odpovídá intenzi) •Oprávněnost v oboru •Rezonance •Kontextový rozsah •Úspornost •Empirická užitečnost • „KMOTROVSKÁ STRANA“? Dobrý koncept by měl (realistický přístup)- dobře popsat vztahy mezi úrovněmi Jak pracovat s koncepty: stupně abstrakce • http://poli.haifa.ac.il/~levi/ladder.jpg Příklad • •Chceme dohromady zkoumat jak demokracie, tak autoritativní režimy • •Řekneme, že zkoumáme politické systémy (menší intenze, větší extenze) „Šedé zóny a ideální typy“ •Koncepty mají občas problém s koherencí, je těžké jednoznačně říci, zda je nějaká země „rozvojová“ či strana „marketingová“ •Pomáháme si definováním antikonceptu (toho, co musí platit, aby už nebyla) •Používáme logiku šedých zón („spíše marketingová“), resp. Weberových „ideálních typů“ (stačí nám naplnění nějakých/většiny podmínek z intenze) Má ve vědě jeden termín vždy jen jednu definici? Ne! • http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/0240290102002.png Problémy s definicemi v politologii •Jeden termín má často víc definic („relevantní strana“, „extremistická strana“). To, kterou z nich vybereme, ovlivňuje, které případy zahrneme do analýzy. • •Koncepty na sekundární úrovni si často vybírají jiné třídící kritérium (příklad: organizační typ strany vs. strany podle marketingové strategie) http://blogs.lse.ac.uk/impactofsocialsciences/2015/10/07/how-data-does-political-things/ data.png Příklad: populismus • •In common political usage, “populist” is a synonym for “bad guy,” and populism often represents no more than the dark side of popularity, the “mystery ingredient that explains why a rival political leader has inexplicably large support” (Deegan-Krause 2007). Populismus jako • • •Ideologie •Styl politického apelu •Redistributivní strategie (Latinská Amerika) Populismus (Mudde, Stanley) • homogeneity of the people; • homogeneity of the elite; • glorification of the people; • denigration of the elite; • unmediated leadership (as befits the sovereignty of the people); and • rejection of cooperation or compromise (as befits the friend/enemy dichotomy). Deegan-Krause a Haughton (2009): populismus není dichotomická proměnná Obsah obrázku diagram Popis byl vytvořen automaticky Příklad z praxe: lid vs. RRTV • •Příkladem zmatení jazyků může být případ z roku 2017, kdy si skupina českých občanů, sdružených ve spolku Organizace proti kulturnímu fanatismu, stěžovala u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na to, že Česká televize označila nizozemského politika Geerta Wilderse za "populistu". RRTV odepsala následovně: “Označení „populista“ považujete za pejorativní, tedy za jakousi nálepku pro “líbivou” politiku či využívání zkreslených a zjednodušených argumentů. Ve skutečnosti se však jedná o ideologii či politický styl akcentující dichotomii mezi lidem a elitami. “Líbivá” politika či využívání zkreslených a zjednodušených argumentů sice může být průvodním jevem populismu, nikoliv však jeho podstatou.” •V této výměně se střetávají oba pohledy na populismus, odborný se stále jasnějším obsahem konceptu a laický, zdůrazňující jeho negativní konotaci ve veřejném prostoru. Příklad 2: populismus a „propensity to vote“ • •PtV – proměnná ve volebních studiích, ochota volit nějakou stranu (1-10) •Co ale reálně znamená „vysokou PtV k volbě populistické strany“, závisí na výzkumníkovi (data + jeho rozhodnutí ovlivňují vědění o světě). Bude to 9-10, 8-10 nebo 5-10? • Koncepty a typologie •Koncepty spolu v reálném světě často „reagují“, výsledkem nový koncept, který může nabývat podoby několika „typů“ • •Tyto typy nám pomáhají dále zjednodušit, lépe popsat a pochopit sociální realitu. Příklad: Hennebergova typologie strategických postojů k volebnímu trhu- deskriptivní typologie • Klasifikační typologie: nevytváříme ideální typy, ale zahrnujeme objekty v realitě- příklad 2 „Kanály přístupu k US prezidentovi“- klasifikatorní typologie (mohla teoreticky vzniknout i jako výsledek kvanti analýzy) • http://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0362331900000616-gr1.gif Někdy se snažíme předvídat výsledky (řádky i sloupce jsou vysvětlující proměnné)- explanační typologie, Příklad3: Sartori: Jak můžeme vysvětlit podobu volební soutěže působením volebního systému a strukturovaností stranického systému? Volební systém/Stranický systém Strukturovaný Nestrukturovaný Silný Reduktivní účinek na SS Reduktivní účinek na volební obvod Slabý Dominance stávajícího SS Žádný predikovatelný vliv Př.4- typologizace je často součást (neukončené) teoretické diskuse- někdy to „nejde“ • http://developmentdaily.files.wordpress.com/2012/03/typologies-of-dispute-0011.jpg Operacionalizace •Převádí koncepty do měřitelné/pozorovatelné podoby • •Dvě otázky: •Pomocí jakých proměnných nejlépe v realitě zachytit daný koncept? •Zda a jak je měřit? Příklad operacionalizace: „míra personalizace volby v listinných poměrných systémech“ •2 dimenze: •Možnost voliče udělovat preferenční hlasy •Jak je (pak) určeno pořadí na kandidátkách • •Můžeme obojí převést v číselné proměnné •Ad 1: 1= volič má právo určit pořadí na celé kandidátce, 0,8= volič má právo udělit preferenční hlasy 50% kandidátů......0= volič nemá žádné preferenční hlasy •Ad 2: 1= pořadí kandidátů určeno čistě preferenčními hlasy, 0.8= pro preferenční volbu se kvalifikují kandidáti, kteří získají více než je průměrný počaet preferenčních hlasů na jednoho kandidáta....0=preferenční hlasy nemají při určení výsledku žádnou váhu Mochťak-Schedler „volební demokracie“.... •