Stát suverenita Jiří Baroš Koncepty v moderní politické filosofii 1 Stát - suverenita Koncepty v moderní politické filosofii 2 § genealogie § architektura Společnosti proti státu Koncepty v moderní politické filosofii 3 Pierre Clasters: § odmítají stát, odmítají rozdělení na vládnoucí a ovládané § § silná integrace a zvnitřnění norem § § náboženství a opakování zakladatelských činů a událostí (Moderní) stát (?) Koncepty v moderní politické filosofii 4 Marcel Gauchet: „vznik státu byl jasně nejdůležitější událostí lidských dějin“ Předmoderní formy politické organizace: § impérium § patrimoniální společnost § feudální společnost § segmentární společnost § městský stát Středověké kořeny státu (?) Koncepty v moderní politické filosofii 5 § teologie: od tomismu k nominalismu § právo: jurisdictio – populismus – reformace § § od středověkého univerzalismu k partikularistické suverenitě moderního státu Jean Bodin Koncepty v moderní politické filosofii 6 § od soudní suverenity k suverenitě legislativní § populace a teritorium rámcem aplikace suverenity § suverenita jako kompetenční výsost § § auctoritas non veritas facit legem Od Bodina k Hobbesovi Koncepty v moderní politické filosofii 7 Quentin Skinner: § § absolutismus (a scholastika: kvazi-převedení politických práv; královské božské právo) § populismus (političtí anatomové; suverenita v rukou universitas lidu či tělesa státu) § Hobbes a fiktivní teorie Koncepty v moderní politické filosofii 8 § co znamená zastupovat jiného? § co znamená autorizovat zastupitele? § suverén a politické společenství (stát): umělá a fiktivní osoba § § Abbé Sieyès Koncepty v moderní politické filosofii 9 § suverén je ten, kdo vytváří ústavu (konstitutivní suverenita) § ústava se snaží o omezení moci § dekonstitutivní a rekonstitutivní moc Carl Schmitt Koncepty v moderní politické filosofii 10 § suverén je ten, kdo rozhoduje o výjimečném stavu § § protiklad k normativismu Hanse Kelsena § § konstitutivní moc: činí konkrétní a úplné rozhodnutí ohledně typu a formy své politické existence Příklad z judikatury - genealogie Koncepty v moderní politické filosofii 11 Odlišné stanovisko Elišky Wagnerové k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04: „Volby jako prostředek stanovený Ústavou jsou samozřejmě výkonem moci konstituované [viz např. V. Klokočka, Ústavní systémy evropských států, Linde, Praha, 1996, s. 102: „I při výkonu volebního práva (...) se soubor občanů – voličů – pohybuje uvnitř (...) moci konstituované. I v tomto případě je lid vykonavatelem moci.“ dále např. Ústava SRN v čl. 20 mimo jiné stanoví, že veškerá státní moc vychází z lidu (charakteristika moci konstitutivní) a je lidem vykonávána volbami a hlasováním a prostřednictvím orgánů zákonodárství, výkonné moci a soudnictví (moc konstituovaná) a další bohatá zahraniční literatura]. A je to právě Ústavní soud, kdo je povolán skrze své kompetence k přezkoumávání aktů a procesů moci konstituované, lhostejno, kdo je činí. Tuto povinnost Ústavní soud má i v tom případě, kdy je konstituovaná moc vykonávána voliči (tedy rozhodně nikoliv lidem) ve volbách. I v tomto případě se Ústavní soud nemůže zprostit povinnosti zjišťovat, zda byla konstituovaná moc vykonána ústavně konformním způsobem, resp. v ústavně konformním procesu.“ Architektura suverenity Koncepty v moderní politické filosofii 12 § vnitřní v. vnější suverenita § § nejvyšší charakter státní moci § celek všech pravomocí, jimiž je státní moc obdařena § pozice, kterou ve státě zaujímá nejvyšší státní orgán § princip přičítání: ve jménu koho je suverenita vykonávána Vnitřní a vnější suverenita Koncepty v moderní politické filosofii 13 § vnější: právní nezávislost státu ve vztahu k ostatním státům § vnitřní: existence nejvyšší a nezávislé moci uvnitř státu Nejvyšší charakter státní moci Koncepty v moderní politické filosofii 14 § moc nezná vyšší moc jak venku, tak uvnitř § § absolutní nezávislosti vůči cizím státům § absolutní nadřazenost uvnitř státu § § negativní vymezení (nezávislost) Celek všech pravomocí státní moci Koncepty v moderní politické filosofii 15 § pozitivní vymezení § § vydávat a ukládat svým subjektům opatření § uzavírat právní akty s vnějšími mocemi § § Kompetenz-Kompetenz Pozice nejvyššího státního orgánu Koncepty v moderní politické filosofii 16 § suverenita panovníka, parlamentu či lidu? § kdo je suverénem v liberální demokracii? § § § nezměnitelné jádro či ohnisko ústavy Suverenita jako princip přičítání Koncepty v moderní politické filosofii 17 § jménem republiky… § § § demokratická legitimita vlády § § § musí lid svou suverenitu vykonávat? Příklad z judikatury - architektura Koncepty v moderní politické filosofii 18 Nález sp. zn. Pl. ÚS 19/08 (Lisabon I): „Evropská unie pokročila zdaleka nejvíce v konceptu sdílené - "slité" - suverenity (pooled sovereignty) a již dnes vytváří entitu sui generis, která těžko snese zařazení do klasických státovědných kategorií. Je spíše otázkou jazykovou, zda lze proces integrace označovat za "ztrátu" části suverenity, resp. kompetencí, nebo přiléhavěji např. za "propůjčení, postoupení" části kompetencí suveréna. Může se jevit jako paradoxní, že klíčovým projevem svrchovanosti státu je i možnost se svou svrchovaností (její částí) dále nakládat, resp. určité kompetence dočasně či trvale postoupit.“