Kateřina Macková, 483802 Interpretace filmu Nadějná mladá žena Úvod a kontext díla Film Nadějná mladá žena, natočen v americké produkci v roce 2020, je prvotinou režisérky Emerald Fennell, která napsala také jeho scénář. Právě za scénář získala autorka několik ocenění, včetně Ceny Akademie, kde byla navíc také první nominovanou ženou za nejlepší režii debutujícího filmu. Autorčiným přáním bylo natočit provokující film, který diváka přiměje k zamyšlení. Z protichůdných či pobouřených reakcí českých diváků na stránkách ČeskoSlovenské filmové databáze by nejspíš měla radost. Dílo ve mně rezonovalo i dlouho po shlédnutí, neboť je svou kombinací pochmurného tématu a „barevných“ atmosférických prvků jako je hudba či kostýmy celkem neobvyklé, v kontextu filmů s podobnou tematikou nepředvídatelné a v dějových zvratech na detaily zaměřené. Hlavní představitelka Carey Mulligan v roli Cassandry či Cassie navštěvuje noční kluby, kde předstírá silnou opilost, aby nalákala muže, kteří v ní vidí pouze snadnou kořist a sexuální objekt. V momentě, kdy na ní každý z můžu naléhá a ignoruje její nesouhlas či neschopnost v „opilosti“ komunikovat, je Cassandra překvapí svojí střízlivostí a psychicky zaútočí tak, aby si pánové uvědomili své chování, přestože sami sebe vnímají jako slušného člověka. Cassie se tak tímto způsobem vyrovnává s traumatem ze ztráty své kamarádky Niny, která byla v době studia medicíny sexuálně zneužita několika spolužáky během studentského večírku. V příběhu se nedozvíme, jaké další konsekvence tento incident přinesl samotné Nině. Postupně však zjišťujeme, že je Nina mrtvá, a že tato událost poznamenala také Cassie, která i po několika letech pociťuje vinu a snaží se za kamarádku pomstít všem, kteří incident spáchali, ale také těm, kteří o něm věděli, ale nejednali. Postava Cassie je pro její okolí, ale i pro diváka, spíše tajemná. Působí jako tichá a osamělá podivínka, která i ve 30 letech žije se svými rodiči a její jedinou náplní je práce v kavárně. V noci se však mění na pomstychtivou hrdinku, která úderně, ale pouze slovně, útočí na muže z nočních klubů, kteří se pokoušeli o sexuální styk, aniž by s tím souhlasila. Během příběhu dojde k navázání blízkého vztahu s bývalým spolužákem, nyní pediatrem Ryanem. V takových scénách působí Cassie naopak velmi spokojeně a zdá se, že ji společnost Ryana prospívá. Na druhou stranu není až tak jasné, zda jsou její city pravé anebo jeho náklonnosti využívá k získání informací o bývalých spolužácích, aby tak vyřešila traumatizující událost s Ninou jednou provždy. Z noční hrdinky se postupně stává hrdinka všedních dnů, kdy se s velkou odvahou a sofistikovanými způsoby snaží postavit těm lidem ze své minulosti, kterých se znásilnění Niny týkalo, a kteří Nině při vyšetřování nevěřili. Snahou Cassie tak bylo přinutit je k litování svých činů či dokonce k prosbě za odpuštění. Naneštěstí se musí postavit také samotnému Ryanovi, o kterém zjistí, že byl jedním z diváků znásilnění Niny, který však není ochoten něco takového přiznat a riskovat pověst dobrého pediatra. Cassie se nakonec pokusí pomstít samotnému iniciátorovi znásilnění Alovi. Ten nedokáže unést závan minulosti, který mu Cassie nekompromisně připomíná, a tak ji v šoku a ze strachu zadusí polštářem. Příběh je završen zatčením Ala, jelikož Cassie takový konec očekávala a předem ve vzkazech informovala své blízké o místu, kam se vydala završit svoji pomstu. Žánrově lze film označit za krimi, drama či thriller, nicméně atmosféra filmu se těmto žánrům poněkud vymyká. Autorka Fennell si s divákem hraje prostřednictvím mnoha detailů a symbolů, díky kterým film nelze jednoznačně zařadit. V rámci tématu sexuálního zneužití a vyrovnáváním se s traumatem bychom jako diváci mohli očekávat pochmurnou a šedivou náladu napříč celého příběhu. Toto téma se však objevuje pod světlem kariérního úspěchu některých postav, dokonale vybavených interiérů, vyladěných outfitů, za hezkého počasí a v doprovodu pozitivně laděné populární hudby. Hravost podtrhuje také romantická linka vzhledem k Kateřina Macková, 483802 vznikajícímu vztahu mezi Cassie a Ryanem, se kterým dochází také k humorným chvilkám. Žánrový koktejl je tak z části umíchán také z hořké romantické komedie. Děj se odehrává v současnosti, ačkoli dle výběru hudby, která během některých scén hraje v rádiích, někdy můžeme nabít pocitu doby před dvaceti a více lety. Současnost lze však posoudit například dle mobilních telefonů a používáním sociálních sítí či mobilní aplikace během jízdy taxi službou. Film tedy i vzhledem k způsobu zobrazení tématu sexuálního zneužití zapadá do kontextu mnohých současných afér týkajících se sexuálního obtěžování a zneužívání, vyplouvajících na povrch mimo jiné také díky hnutí Me Too. Tuto skutečnost podporuje ztvárnění postav coby úspěšných a v okolí uznávaných lidí, kteří však za sebou táhnou zodpovědnost z takových činů. Současná společnost tedyopouští od představy sexuálních násilníků jako nevzhledných predátorů číhajících vprostřed noci, ale zjišťuje, že násilné či jiné formy sexuálního obtěžování prosakují také mezi obyčejnými lidmi, kteří svým vzhledem a fungováním odpovídají společensky uznávaným standardům. A právě v tom je ten největší problém, jak upozorňuje autorka filmu. Nejde tedy jen o samotného obtěžujícího, ale také o společenský systém, který nevěří, že normální a sympaticky vypadající člověk by byl schopen těchto činů. Problematiku navíc zhoršuje skutečnost, že ani sám obtěžující často neví, jak nevhodně sexuálně jedná právě proto, že společnost – muži i ženy takové chování omlouvají. Scény i hlášky celého filmu jsou tak protkány těmito myšlenkami a role mužů, kteří mají dočinění se znásilněním Niny, jsou obsazeny sympatickými herci. A nejde pouze o muže, kteří se na znásilnění Niny podíleli, ale také o ženy (např. spolužačku či děkanku univerzity), které o případu věděly, nicméně mu nevěřily anebo jej záměrně přehlížely. Samotný název filmu Nadějná mladá žena (Promising young woman) odkazuje na studenta Standfordské Univerzity, který byl v roce 2016 odsouzen za znásilnění. V médiích byl však považován za nadějného mladého muže, úspěšného studenta, který měl život před sebou. K podobným reakcím prý dochází také u jiných případů jakoby na schopnostech a budoucnosti samotné oběti vlastně nezáleželo. Oběti navíc celou věc komplikuje přesvědčení okolí, že si za to může sama, například kvůli nadměrnému alkoholu nebo vyzývavém oblečení. Tuto skutečnost ve filmu reprezentuje například role advokáta Jordana (obhájce Ala, který znásilnění Niny inicioval), který přiznává, jak moc může důkaz opilé oběti ulehčit delikventovi. Argumenty „opilé holky“ a „vyzývavého vzhledu“ využívají také ostatní postavy příběhu. Vlastní interpretace Při sledování Nadějné mladé ženy jsem si kladla otázku, co vlastně Cassie prožívá ve vztahu k znásilnění a ztráty Niny a jakým způsobem se s tím může vyrovnat. Obecně lze říct, že film zobrazuje dvě hlavní roviny. Zaprvé, společensky zakořeněnou misogynii, kterou si divák uvědomí v některých absurdních scénách (například zpomalený záběr na tančící muže ve středním věku – přitom tyto záběry známe z velkého množství filmů, avšak na atraktivních ženách). Zadruhé, trauma ze ztráty a způsob vyrovnávání se s traumatem, který je pro Cassie velmi specifický. Obě roviny se prolínají v tom smyslu, že když člověk dojde k uvědomění si chování vůči ženám ve společnosti a dále konkrétně vůči Nině, poskytne Cassie částečnou úlevu (to reprezentuje deník, ve kterém Cassie zaznamenává počty a jména mužů z nočních klubů anebo pláč a slova odpuštění při rozhovoru s advokátem Jordanem). Dílo se postupně pohybuje od otevřenosti až k uzavřenosti příběhu. Autorka nás nechává přemýšlet o mnohých zásadních momentech filmu. Dalo by se říct, že očekává divákovu pozornost a schopnost přečíst pravdu mezi řádky. Ve filmu například ani jednou nezazní slova „znásilnění“ či „sexuální zneužití“. Stejně tak nikdy nezaslechneme, že je Nina mrtvá, což si lze domyslet až na základě některých dialogů. Domýšlení těchto otevřených momentů tak působí jako detektivní skládačka, která nás postupně dovede k vyřešení případu a uzavřenému konci. Kateřina Macková, 483802 Na základě toho lze pak říct, že modelový divák by měl být pozorný se smyslem pro detaily. Film nabývá dojmu, že je vytvořen pouze pro ženy, právě kvůli barevným a romantickým prvkům, které působí velmi feminně (barva nehtů, šaty, barva interiérů, popová hudba). Opak je však pravdou, jelikož žena hrdinka přece neznamená, že musí vynikat fyzickou maskulinní silou, jak bývá vyobrazeno v klasických akčních filmech (např. Kill Bill), což opět ženskost znevýhodňuje. Sama Cassie (a také absurdnost některých scén) se navíc bez fyzického násilí snaží o to, aby si většina postav filmu uvědomila své počínání a společenskou misogynii, čímž nastavuje zrcadlo také divákovi, přestože o této tematice předtím neuvažoval. Díky tomuto zrcadlení by tak film mohl být určen opravdu všem. Navíc je žánrově velmi pestrý, čímž může nalákat jak fanoušky thrilleru, tak romantického drama. V kontextu ideologických struktur lze uvažovat nad tím, že největším dobrem je pokání a odpuštění. Sama Cassie prožívá vinu za to, že nedokázala Nině více pomoci (není jasné, zda je tím myšlena situace znásilnění anebo období před smrtí Niny) a její touha po odplatě za Ninu může být paralelou k vykoupení a odpuštění sobě samotné. Cassie však zároveň touží po přiznání viny a pokání u osob, které byly do případu s Ninou zapletené. Jedině tak jim sama dokáže odpustit. Zlo je tak právě neschopnost přiznat vinu či dokonce popření vlastní viny, což se děje u některých postav (např. Ryan a Al). V takových případech Nina odpustit nemohla a nezbývalo ji nic jiného než jednat nekompromisním způsobem. Trauma hlavní hrdinky je reflektováno v mnoha projevech. Cassie slaví 30. narozeniny, ale přesto stále bydlí u rodičů a při společné snídani působí jako mladá dívka, která se zatím nedokáže postavit na vlastní nohy. Jako kdyby ji traumatizující událost držela v minulosti a nedovolila ji posunout se dál. V dalších scénách vidíme strach z navázání intimního kontaktu s Ryanem a v jiných zase projev nahromaděného vzteku či nezájmu vůči novým aktivitám nebo osobám. Prožívání traumatu je prolínáno s vyobrazenou křesťanskou symbolikou během některých scén, což také souvisí s tématem viny a odpuštění. Několikrát například vidíme Cassie s roztaženýma rukama podobně jako Ježíše na kříži. Dalo by se říct, že Cassie je mučednice, která trpí pro své přesvědčení a vzpomínky na ztrátu Niny. Při dialogu s advokátem Jordanem Cassie v bledě modrých šatech připomíná Pannu Marii. Když Jordan lituje, že ve své profesi obhajoval delikventy, kteří způsobili znásilnění, včetně Ala, poklekl s pláčem a opřel hlavu na klín Cassie. Scéna tak působí jako Pieta od Michelangela, která zobrazuje utrpení Marie a umučeného Ježíše Krista. Kamera také několikrát zabírá Cassie s motivy anděla. Například štít postele za jejími zády vytváří tvar andělských křídel a lampy v restauraci za její hlavou působí jako svatozář. Tento motiv mi připomněl film Anděl pomsty, ve kterém hlavní hrdinku dvakrát znásilnili. Ta se pak rozhodla s vyzývavým oblečením zaujmout a zabít všechny muže, kteří se ji pokusili sexuálně zneužít. V námětu se filmy tedy celkem podobají. Cassie však také reprezentuje anděla pomsty. Zaprvé, kvůli dlouhotrvajícímu traumatu touží po pomstě mnoha mužům z nočních klubů a také svým spolužákům. Na druhou stranu ale při činech pomsty nepoužívá žádné fyzické násilí a jedná především slovně, kromě scény s Alem, který Cassie svým neustálým popíráním viny přiměl k použití skalpelu, což se ji ale nakonec ani nepodařilo. Zdá se, že vykoupením Cassie z touhy po odplatě a paralyzovaného života by mohlo být právě pokání všech důležitých postav a následné odpuštění a smíření Cassie. K tomu bohužel nedošlo u klíčového Ryana coby potenciálního partnera, který z důvodu sebezachování nedokázal uznat vážnost případu Niny a ani spoluúčast, když znásilnění přímo pozoroval. Tento moment dle mého názoru v Cassie zahasil naději v lepší budoucnost se zpracovaným traumatem a podnítil tak mnohem větší vztek vůči celému incidentu a vrcholnou pomstu Alovi. Al ani pod psychickým náporem nepřevzal zodpovědnost za znásilnění Niny a Cassie vědomě zavraždil a následně spálil. Cassie však čekala, že zúčtování s Alem nemusí dopadnout dobře a předem zajistila důkazy o znásilnění Niny a zavražděním jí samotné. Hrdinka filmu tedy sice nepřežila, ale dokázala anticipovat následky svého plánu, což nakonec vedlo k usvědčení Ala. V tomto kontextu můžeme vypozorovat podobnost s mytologickou postavou Cassandrou, na kterou jménem odkazuje právě Kateřina Macková, 483802 Cassie. Cassandra měla totiž věštecké schopnosti, ale kvůli nesplněnému slibu byla potrestána Apollónem tak, že jejím věštbám nikdo nevěřil. Cassie přece také nechtěli určití lidé uvěřit, když jim připomněla událost s Ninou. Cassandra navíc předpověděla hrozbu před vstupem do paláce v Mykén, kde ji nakonec zavraždili. Kateřina Macková, 483802 Zdroje Eco, U. (2010). Lector in fabula. Academia, Praha. https://www.csfd.cz/film/795088-nadejna-mlada-zena/prehled/ https://www.imdb.com/title/tt9620292/ https://www.youtube.com/watch?v=XQQd043uyV8&ab_channel=TheTake