Formát testů open-book, navíc zodpovídaných z domova, může být i po dvou letech epidemie covid-19 stále poněkud nezvyklý. Chceme proto vyjasnit některé otázky s tím spojené.
Základní předpoklad těchto testů je stejný, jako u veškerých jiných studijních povinností: tedy že každý student či studentka vypracovává odpovědi na test sám za sebe, bez pomoci svých spolužáků, a ani jim žádným neférovým způsobem nepomáhá. V tomto případě jde zejména o předpoklad, že nebudou v žádném případě sdíleny vypracované odpovědi na testové položky; nikdo je nebude poskytovat a nikdo je nebude ani poptávat.
Stejně tak nebude sdíleno zadání položek ostatním spolužákům, kteří test ještě neabsolvovali. Test má omezený časový limit, jehož cílem je skutečně zajistit, abyste byli připraveni před začátkem testu. Bez časového limitu by každá z položek byla na jednu stranu poměrně jednoduchá (protože s dostatkem času by šla zodpovědět dokonale), na druhou stranu by to vedlo k vaší neúměrné zátěži; dovedeme si představit, že by někteří z vás test vypracovávali několik večerů. Sdílením testového zadání je toto opatření obcházeno nehledě na to, že vaši spolužáci mohou vaše odpovědi využít ve svých vlastních odpovědích, a tím vás zpětně poškodit (hodnocení je vždy chtě nechtě do jisté míry relativní a výsledek každé studenta závisí na výsledku ostatních studujících, se kterými je částečně srovnáván).
Pokud se domníváte, že je na testy malé množství času, nebojte se ozvat. Můžeme manipulovat jak s délkou testu, tak i s potřebným časem na odpovídání tak, aby byl času dostatek.
Pozor! Na různé testy je rozdílná časová dotace! Věnujte pozornost vždy příslušným odpovědníkům.
Sdílení výpisků, vzájemné diskuze nad tématy a podobně jsou samozřejmě nedílnou součástí studia a jsou vlastně žádoucí. Na druhou stranu platí, že stejně jako v jako jiných kurzech nebo jako v případě státních zkoušek nedoporučujeme studovat přímo z cizích výpisků - např. u státnic je většinou hned poznat, kdo se učil z vlastních zdrojů, a kdo pro přípravu využil cizí výpisky. Znalosti získané z výpisků bez studia prvotní literatury jsou prostě jiné, slabší, méně "hutné".
Studium z výpisků však nelze pochopitelně zakázat. Přesto však není vhodné výpisky použít pro vypracování testu; doporučuji vždy využít primární literaturu, učebnice či jiné zdroje.
Rovněž na vás apelujeme, abyste testy nevypracovávali společně, jakkoli to může na první pohled vypadat lákavě.
Pokud už výpisky sdílíte, věnujte pozornost jejich formátu. Lepší než nějaký bodový seznam pojmů, termínů či definic je většinou vhodnější provést "rešerši"; tj. vystihnout význam a smysl zdroje souvislým textem. Jinými slovy, přeformulujte zdroj do vlastního textu.
Obecně jsou rešerše doporučovanou formu výpisků. Já osobně jsem výpiskům nikdy nepřišel na chuť, nicméně někteří lidé (vypůjčuji si příklad Jakuba Macka z katedry žurnalistiky a mediálních studií) si rešeršují odborné texty, které čtou, a vytvářejí si jejich databázi. Bodové výpisky však zřejmě fungují hůře než zmíněné rešerše.
PS.: Kvalita studia z výpisků vs. z primární literatury nás výzkumně zajímá. Standa Ježek to dlouhodobě zkouší udat jako téma bakalářské práce – pokud máte zájem, neváhejte ho kontaktovat! ;)
Při práci s testem ve formátu open-book můžete využívat libovolné zdroje a kombinovat je s vašimi znalostmi. Pokud se však rozhodnete využít konkrétní informaci z konkrétního zdroje, citujte ji. Není nutné striktně dodržovat APA formát, musí však být jasné, odkud čerpáte, pokud to není evidentní. Stejně, jako u jiných textů a prací, nedoporučujeme používat doslovné citace. Pokud se však přesto rozhodnete citovat některý ze zdrojů doslova, používejte důsledně uvozovky; vyhnete se tím řadě problémů. Stejně jako v jiných pracích, i zde však jde o nepreferovanou variantu. Parafráze jsou lepší!
Ovšem i v případě parafrázování uvádějte zdroj; pokud jde o zdroj z povinné literatury či jiného "známého" zdroje, stačí jen citace v textu; u jiných pramenů pak zdroj odkažte, ať už v APA formátu, nebo alespoň hypertextovým odkazem. V žádné případě však nepoužívejte jako zdroj přímo výpisky a už vůbec ne pro doslovné citace. Můžete však výpisky použít pro rychlejší navigaci na zdroj, z něhož výpisky pocházejí.
Citování je důležité kvůli případné podobnosti obsahu, formulaci a struktuře informací. Pokud odpověď prostě "víte" nebo si nějaká fakta "pamatujete", zdroj samozřejmě dohledávat nemusíte, stačí jednoduše odpovědět (předpokládá se, že necitované odpovědi jsou z vaší hlavy).
Dejte si pozor na kvalitu zdrojů. Není žádoucí využívat jako zdroj např. Wikipedii, není to však ani zakázáno. Pokud takový zdroj přesto využijete, citujte jej.
Pokud je zadání otázky ve smyslu "Co si myslí Franta (Kocourek, 1967) o používání hantecu v odborné literatuře", citovat nemusíte, protože je evidentní, že vycházíte z Kocourka (1967).
Pokud je ale zadání otázky "Lze používat hantec v odborné literatuře", pak je citovat dobré, protože nemusí být jasné, zda vycházíte z Kocourka (1967) nebo Hlaváčka (2015).
Pokud sami nevíte, odkud vycházíte, a odpověď "prostě znáte", nebo uvádíte nějakou obecně známou věc, pak je citace rovněž zbytečná. V takovém případě rozhodně žádný arbitrární zdroj dohledávat nemusíte!
Dejte si pozor na využívání prezentací, nahrávek a obdobných studijních zdrojů, a zejména pak při doslovném citování. Obecně to není žádoucí, navíc je pravděpodobné, že stejný kus prezentace využije některý z vašich spolužáků, a vaše odpovědi tak budou nápadně podobné.
Pokud se přesto rozhodnete pro využití informace přímo z prezentace, stačí citovat třeba jako jako "prezentace (téma)" ;-)
Každá z otázek v průběžných textech obsahuje limit rozsahu odpovědi v podobě maximálního počtu znaků. Lze však odevzdat test s překročeným rozsahem; hlavním cílem rozsahu je poskytnout vodítko, jak rozsáhlá má být vaše odpověď, a kromě toho i omezit délky odpovědí, aby bylo možné je ve smysluplném čase přečíst a obodovat.
Pokud je tedy limit např. 1500 znaků, pak 300znaková odpověď bude zřejmě příliš krátká, naopak odpověď na 3000 znaků je zbytečně rozsáhlá. Perfektní, skvělá odpověď se bude pohybovat kolem maximální rozsahu. Je zároveň evidentní, že případné citace a uvádění zdrojů text mírně "nafoukne", v případě rozsáhlejšího využívání zdrojů lze tedy očekávat přiměřené přesáhnutí maximálního počtu znaků.
Při odpovídání na průběžné testy se zcela jistě vyskytnou informace, kdy si nebudete jistý/jistá správností své odpovědi; to je naprosto přirozené a jde o nedílnou součást jakékoli akademické činnosti.
V takovém případě adekvátně pracujte s nejistotou. Napsat "nejsem si jistý, ale domnívám se, že..." je mnohem lepší než poskytnout jednoznačný a ne 100% přesný závěr. Na druhou stranu, pokud podobný styl využijete u všech informací, které ve vašem textu zazní, tak asi svým vyjádřením nejistoty uberete trochu na významnosti ;-)
Hodnocení úzce souvisí s rozsahem odpovědi. V rozsáhlejším textu máte sice větší pravděpodobnost, že vyjmenujete vše podstatné, zároveň se ale vystavujete zvýšenému riziku, že zmíníte něco, co je evidentní nesmysl. Většina otázek v open-book testech nemá jedinou správnou odpověď, zpravidla lze zvolit více různých formátů odpovědi a dílčích informací, které povedou k zisku stejného počtu bodů. V každém případě je však hodnocení založeno na vyvážení "plusových bodů" za zajímavé informace a úvahy, a "mínusových bodů" za mylné informace a jednoznačně chybné úvahy.
V ideálním případě by tedy v perfektní odpovědi měly zaznít všechny důležité informace a myšlenky, odpověď by měla pracovat s nejistotou a případné nepřesnosti by měly být studentem reflektovány, a odpověď by naopak neměla obsahovat žádné zjevné nedostatky.
I přes výše uvedený text vám nemusí být jasné, jak s tímto formátem testu pracovat. Proto pokud jste schopní případný dotaz konkrétně zformulovat , neváhejte se zeptat během výuky, v diskuzním fóru a nebo soukromě e-mailem.