PSYd0027 Analýza dat – kvalitativní výzkum Tomáš Řiháček VÝUKA KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU BC • Základní principy kvalitativního výzkumu • Základní dovednosti v kvalitativním výzkumu (tvorba designu, dat a vzorku, analýza, formulace výsledků) MGR • Seznámení s různými přístupy v kvalitativním výzkumu • Rozšíření analytického repertoáru PHD • Důraz na reflexi epistemologických východisek, konceptuálního rámce a jejich role ve výzkumném procesu • Publikační standardy v kvalitativním výzkumu v oblasti psychologie EPISTEMOLOGIE Pozitivistická, konstrukcionistická, participatorní TEORETICKÁ VÝCHODISKA Psychologické a jiné teorie, senzitizující koncepty METODOLOGIE (OBECNÁ) Přístup v rámci kvalitativních metod, design studie METODY (KONKRÉTNÍ) Metody tvorby vzorku, tvorby dat, analýzy, validizace UPLATNĚNÍ Formulace, diseminace, implementace, orientace na poznání/změnu EPISTEMOLOGIE Základní epistemologické postoje • Objektivismus = věci existují jako významuplné entity nezávisle na našem vědomí a zkušenosti • Konstrukcionismus = význam vzniká (je konstruován) v naší interakci se světem • Subjektivismus = význam si vytváříme sami a přidělujeme/přisuzujeme jej objektům Filozofické směry, které z nich vycházejí • Positivismus/post-positivismus • Konstrukcionismus/konstruktivismus • Hermeneutika • Kritický výzkum, feminismus, postmodernismus a post-strukturalismus PŘÍKLAD: ZKOUMÁNÍ EFEKTU PSYCHOTERAPIE • Jak definujeme cíl psychoterapie? Jak definujeme duševní zdraví? (snížení deprese? nárůst životní spokojenosti? Klientem definovaný cíl?) • Kdo posuzuje dosažení cíle/efektu? (klient? terapeut? nezávislý expert? blízký člověk?) • V jakých oblastech? (symptomy? zdroje? klientem definované oblasti?) • Kdo změnu navozuje? (akce na straně terapeuta? procesy na straně klienta?) • Jak chápeme změnu? (kauzální vztahy? oddělování vlivu terapie od vlivu ostatních faktorů?) • … → volba designu a metod SENZITIZUJÍCÍ KONCEPTY • Senzitizující koncepty – původně popsané Blumerem (1954) – jsou obecnými pojmy, myšlenkami či perspektivami, které směrují pozornost výzkumníka k určitým jevům či aspektům zkoumané skutečnosti a umožnují tyto aspekty citlivěji rozlišovat • Jsou proto účinnými nástroji, které – jsou-li výzkumníkem reflektovány – mohou stimulovat proces analýzy (Bowen, 2006; Charmaz, 2006) • Nejsou-li reflektovány, stávají se zdrojem předpojatosti výzkumníka • Jak adolescenti prožívají psychologické posuzování a diagnostiku v psychoterapii • Tematická analýza, rozhovory se 14 ambulantními pacienty ve věku adolescence • rozhovory strukturovány podle Bordinova konceptu pracovní aliance (Bordin, 1979) • shoda na cílech (goals) • shoda na prostředcích (tasks) • emoční pouto mezi klientem a terapeutem (bond) SENZITIZUJÍCÍ KONCEPTY: PŘÍKLAD Binder, P.-E., Moltu, C., Sagen, S., Hummelsund D., & Holegersen, H. (2013). Unique Beings Undergoing Standard Evaluations – A Qualitative Study of Adolescents’ Experiences of the Assessment Processes in Psychotherapy. Journal of Psychotherapy Integration, 23(2), 107–119. • Jak psychoterapeuti prožívají kontakt s depresivním klientem • Zakotvená teorie, rozhovory se 30 terapeuty • Výzkum vycházel interpersonálního pohledu na depresi (Francesetti & Roubal, 2013; Roubal, 2007): depresivní symptomy jsou považovány za individuální projev specifického vztahového jevu, na jehož společném utváření se podílejí klient i jeho vztahový protějšek (zde terapeut): a) hluboké pouto, v němž druhá osoba je milována a vnímána jako nezbytná b) selhání veškerého úsilí o dosažení této osoby c) emocionální nepřítomnost druhé osoby ve vztahu SENZITIZUJÍCÍ KONCEPTY: PŘÍKLAD Roubal, J., & Řiháček, T. (2016). Therapists’ in-session experiences with depressive clients: A grounded theory. Psychotherapy Research, 26(2), 206-219. • Jak zvukové prostředí města spoluutváří prožívání obyvatel? SENZITIZUJÍCÍ KONCEPTY: PŘÍKLAD Řiháček, T (2009). Zvukové prostředí města a jeho vliv na prožívání. Brno: MUNI Press. HLUKOVÁ TRADICE TRADICE SONOSFÉRY • Nežádoucí zvuky • Eliminace hluku • Negativní emoční reakce obyvatel • Lineární perspektiva (člověk jako pasivní příjemce) • Zvukové prostředí jako celek • Ocenění pozitivní role environmentálních zvuků • Interakční perspektiva (člověk jako aktivní spolutvůrce) HERMENEUTICKÝ KRUH Každé porozumění je ovlivněno předporozuměním toho, kdo se snaží porozumět předporozumění porozumění teorie, koncepty, předch. výzkumy osobní zkušenost (implicitní teorie) průběžné výsledky jazyk, kultura Levitt, H., Motulsky, S.L., Wertz, F.J., Morrow, S., & Ponterotto, J. (2017). Recommendations for designing and reviewing qualitative research in psychology: Promoting methodological integrity. Qualitative Psychology, 4, 2–22. FORMÁLNÍ POŽADAVKY • Samostudium – tematické okruhy a literatura viz sylabus • Rozbor vybrané kvalitativní studie • Vyhledejte libovolnou kvalitativní studii z oblasti tématu své dizertační práce • Text zašlete vyučujícímu a přineste s sebou na kolokvium • Kolokvium jako rozprava nad studií s důrazem na následující otázky: • Jaká epistemologická a teoretická východiska autoři práce zvolili? Pokud nejsou explicitně pojmenována, z čeho na ně lze usuzovat? • Jsou zvolený postup, prezentované výsledky a závěrečná diskuze s těmito východisky konzistentní? Argumentujte, v čem spatřujete konzistenci či naopak nesoulad. • Jaký jiný přístup v rámci kvalitativního výzkumu by bylo možné pro zodpovězení dané výzkumné otázky použít? Jak by mohl vypadat postup a výsledky studie, pokud autoři tento přístup zvolili? • Jaké jsou limity dané studie? Které z nich a jak autoři studie reflektují? V čem byste navrhovali postupovat jinak? • V čem by bylo možné studii vylepšit, aby lépe odpovídala standardům reportování kvalitativního výzkumu? Design: tradiční dichotomie TRADIČNÍ DICHOTOMIE KVANTITATIVNÍ • usiluje o „objektivní“ poznání • měření „existujících“ psychologických „veličin“ vedoucí k vysvětlení • analýza se provádí pomocí statistických procedur KVALITATIVNÍ • poznání je spoluutvářené výzkumníkem • generování nových konceptů umožňujících nové porozumění • analýza se provádí pomocí interpretace TRADIČNÍ DICHOTOMIE NOMOTETICKÝ • Usiluje o nalezení a popsání obecných zákonitostí, generalizuje na populaci • Obvykle zkoumá malé množství proměnných na velkém počtu případů (osob, událostí, situací) (= extenzivní výzkum) IDIOGRAFICKÝ • Usiluje o kontextuální porozumění konkrétnímu případu • Shromažďuje a zkoumá velké množství informací o jednom či několika málo případech (= intenzivní výzkum) TRADIČNÍ DICHOTOMIE • Výzkumník k datům přistupuje s explicitním předpokladem (hypotézou) • Cílem je ověřit či vyvrátit tento předpoklad • Výzkumník k datům přistupuje „bez předpokladů“ • Cílem je „odhalit“ a popsat strukturu dat, resp. formulovat hypotézy o zákonitostech KONFIRMAČNÍ EXPLORATIVNÍ TRADIČNÍ DICHOTOMIE • Základní • Laboratorní • Orientovaný na poznatek • … • Aplikovaný • Terénní • Orientovaný na změnu (akční, kritický) • … NOMOTETICKÝ IDIOGRAFICKÝ EXPLORATIVNÍ KONFIRMAČNÍ KVANTITATIVNÍ Explorativní korelační design Experiment EvaluaceStudie N=1 (?) NOMOTETICKÝ IDIOGRAFICKÝ EXPLORATIVNÍ KONFIRMAČNÍ KVALITATIVNÍ Zakotvená teorie Kvalitativní experiment (?) Konfirmační případová studie Fenomenologický výzkum Proces analýzy CYKLICKÁ POVAHA ANALÝZY KÓD > KATEGORIE > KONCEPT Saldaña (2009) KÓD > KATEGORIE > KONCEPT KÓD • označení významové jednotky, shrnutí jejího významu • „rukověť“, umožňuje dále „manipulovat“ s kódovaným významem KATEGORIE • obecnější třída jevů (skupina kódů) • aspekt třídění, klasifikace, redukce zkoumané reality KONCEPT • abstraktní zachycení (reprezentace) určitého fenoménu • důraz na obsah, definici, vlastnosti a dimenze KÓD > KATEGORIE > KONCEPT Kolik kódů, kategorií, témat v jedné studii? • 80-100 kódů > 15-20 kategorií > 5-7 hlavních témat (Saldaña, 2009) • Závěrečný počet kategorií/témat by měl být co nejmenší V naší studii (VO: Jak se terapeuti vyvíjejí směrem k integrativní perspektivě?) • 165 kódů > 23 kategorií > 3 velké okruhy (1. motivace k integraci, 2. fáze vývoje, 3. sociální dynamika vývoje) Rozděleno do samostatných studií: • Motivace k integraci: 39 kódů > 6 kategorií (Řiháček & Danelová, 2015) • Fáze vývoje k integraci: 75 kódů > 13 kategorií > 3 fáze (Řiháček & Danelová, 2016) • Sociální dynamika: málo nasycené kategorie, nedostatečné na samostatnou publikaci KÓDOVÁNÍ … explorativní technika, k níž neexistuje konkrétní návod (Saldaña, 2009) … není to jen „nálepkování“, je to vztahování dat k výzkumné otázce … každá kvalitativní studie je jedinečná a vyžaduje jedinečný přístup (volbu metod) (Patton, 2002) JEDNO Z MOŽNÝCH ROZDĚLENÍ KÓDOVACÍCH METOD „First Cycle“ Coding Methods • Počáteční kódování, získání orientace v datech, základní zpracování dat, jejich „rozporcování“, uchopení • Obvykle otevřené, inkluzivní „Second Cycle“ Coding Methods • Klasifikace, vyhledávání vzorců, integrace, konceptualizace, vytváření teorie,… - organizování dat • Rekódování, reorganizace materiálu získaného v prvním cyklu • Obvykle více fokusované, zacílenější Cyklů může být samozřejmě více… Saldaña (2009) OBECNÁ KRITÉRIA PRO KÓDOVÁNÍ • Je metoda kódování v souladu s vaším konceptuálním či teoretickým rámcem? • Souvisí metoda kódování s vaší výzkumnou otázkou? • Je vám osobně metoda kódování příjemná, cítí se v ní jistě? • Dávají samotná data prostor pro použití této metody? • Poskytuje metoda kódování potřebnou míru specifičnosti? • Vede vás metoda kódování k analýze (tj. vytváření kategorií, taxonomií, vzorců, témat apod.)? • Přináší metoda kódování nové objevy, vhledy a souvislosti ve vztahu ke zkoumanému fenoménu? Saldaña (2009) TVORBA KATEGORIE/KONCEPTU Název • Výstižný, jedno- či víceslovný (může být i krátká věta) • Může obsahovat „živá“ slova z dat Popis • Charakteristika kategorie v celých větách (od začátku píšeme tak, aby popis byl srozumitelný pro jiné čtenáře) Poznámky • Nápady, asociace, otázky, hypotézy, pochybnosti,… • Vyplatí se odlišovat typem písma (např. kurzívou) Úryvky • Zaznamenáváme si především výstižné úryvky, které bude možné použít pro zdokumentování kategorie ve výsledcích • Softwarové nástroje umožňují zobrazit všechny související významové jednotky PŘÍKLAD: ANALÝZA POMOCÍ MS WORD Podmínka integrace: Konzistence terapie Terapeut by měl zachovávat konzistentní terapeutické prostředí („pole“) pro klienta. Vybavuje se mi literatura o asimilativní integraci, kde se hodně řeší, co udělá s terapeutickým vztahem zařazení techniky, která se hodně vymyká dosavadnímu přístupu (např. PD terapeut se najednou stává aktivním agentem změny a vnáší KBT techniku) – může to klienta mást. ANALYTICKÉ POZNÁMKY • Jakmile se objeví nějaký nápad, myšlenka, ihned si ji poznamenejte (nespoléhejte na paměť) Analytické poznámky se mohou týkat např. • Vašeho osobního vztahu k participantům, fenoménu, datům • Výzkumných otázek • Jednotlivých kategorií/témat • Vztahů mezi kategoriemi, vzorců • Vztahů vašich výsledků a existující teorie • Výzkumných dilemat, průběžných rozhodnutí, etických dilemat • Budoucích směrů vašeho výzkumu • Nápadů k uspořádání a prezentaci výsledků Saldaña (2009) OSOBNÍ PŘEDPOKLADY • Organizovanost (systematičnost) • Vytrvalost (zvládání frustrace) • Vyrovnání se s nejednoznačností (interpretační mnohoznačnost) • Flexibilita (schopnost opustit prvotní kódování, měnit perspektivu) • Kreativita (kvalitativní analýza je zčásti uměním) • Rigorózní etičnost (ve vztahu k participantům, datům, analýze) • Rozsáhlá slovní zásoba (přesnost čísel je zde nahrazena přesností pojmenování a vyjádření) Saldaña (2009) „First-cycle“ coding methods KÓDOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK (ATTRIBUTE CODING) • charakteristiky popisující jednotlivé části datového souboru („košilka spisu“) • příklad: • Participant/ka: Judith • Pohlaví: žena • Věk: 46 • Délka psychoterapeutické praxe: 18 • Primární profese: klinická psycholožka, právnička • Psychoterapeutický výcvik: Gestalt terapie a psychosyntéza, krátký kurz KBT • Datum a čas rozhovoru: 18. 1. 2011, 16.30-17.55 • Okolnosti rozhovoru: … • mohou sloužit pro: • deskripci vzorku • kontextuální ukotvení dat, vodítka pro interpretaci • tvorba podsouborů pro účely porovnávání TEMATICKÉ KÓDOVÁNÍ (DESCRIPTIVE CODING) • jedno- nebo víceslovné označení tématu (tj. „o čem“ data jsou), nikoliv obsahu • je podobné strukturálnímu kódování, ale témata nejsou dána předem (výzkumnou otázkou), vynořují se během analýzy • pomáhá vytvářet „základní slovník“ analýzy (či přehled témat zachycených v datech), který pak umožňuje další, zacílenější kolo analýzy • příklad: zkušenost žen, které onemocněly rakovinou prsu SHRNUJÍCÍ KÓDOVÁNÍ • zhuštěný popis obsahu významové jednotky, obvykle v rozsahu jedné věty či jednoho řádku (Rennie, Phillips, & Quartaro, 1988) – cílem je zachytit „esenci“ významu (ve vztahu k výzkumné otázce) • vede k jedinečným kódům pro každou významovou jednotku, představuje mezistupeň mezi daty a jejich následným tříděním do kategorií • vhodné zejm. pro fenomenologickou analýzu (IPA) či „renniovskou“ linii GTM • příklad: probíhající výzkum M. Skutkové – vývoj začínajících psychoterapeutů • pochybnosti ohledně zvládání sdělování jí blízkých témat klienty v pozici terapeuta • pocit vlastní terapeutické nekompetence • pocity nejistoty ohledně zvládnutí profese terapeuta • pochyby o kompetenci v roli terapeuta • pocit vědomé nekompetence • nejistota ohledně nekontaminování společné práce s klienty negativními pocity vůči nim • pocit vytrácení kontaktu s klienty – neschopnost být s jejich těžkými zkušenostmi • ~ „tematizování dat“ (Saldaña, 2009) • příklad: Rennie et al. (1988) • umožňuje postupně redukovat data na aspekty, které jsou podstatné z hlediska výzkumné otázky PRIMÁRNÍ DATA SHRNUTÍ Já bych řekla, že vlastně jak jsem nejblíž k tomu vodotrysku, tak je to strašně osvobozující, ten zvuk. Vlastně neslyším skoro nic a je to strašně uklidňující a je to taková velká pohoda a mír, a když se od toho trochu vzdaluju, tak vlastně už jak slyším ty lidi a ten zvuk kolem, tak to vytváří takovej prostor, že vlastně... ta voda vytváří takový hrozně (klidný) centrum pro mě, z kterýho jako je takovej život, jsou tady lidi a ptáci... Jaký centrum, já jsem nerozuměl... Klidný, mírný, možná i takový teplý , možná to má trošku i co dělat s prostorem – nevím, jak by to bylo, kdybych nevěděla, jak to tady vypadá, ale přijde mi, že je to ohraničený všedností a zmatkem a vlastně ten prostor mezi tím je strašně příjemný, teplo, lidsky a ta voda tomu dodává takový mír a vlastně klid. Ten prostor mezi tím, tím myslíš... Když neslyším jen tu fontánu, ale... Když jsem u ní, tak slyším jenom tu vodu. Ale když trošku odstoupím a slyším i ty lidi a třeba když si tady hrají děti, tak je to takové strašně milé a je to příjemné, takové rodinné, skoro rodinné. Kdežto když slyším ty auta venku, tak jako je slyším, dívám se, zmatek, ale je to jak kdyby venku, je to prostě jak ohraničený prostor s takovým klidným centrem. A taková ta rodinnost, jak jsi říkala, to je spojené s těma dětma? To je hodně spojené s těma dětma, ale vůbec asi i s tím klidem, s tím hovorem, že tady vlastně nic nespěchá, že je to takový opravdu odpočinkový místo, místo na relaxaci. Vlastně tady nikdo nemluví rychle, nebo nic se tady neděje rychle, kdežto ty auta kolem jezdí hrozně rychle, i když to je možná spíš asociace, nevím. Ale je to spíš i prožitek, že tady je to všechno klidné, zpomalené, mírné a to venku je taková ta, takový všední chaos. - v bezprostřední blízkosti fontány: zvuk fontány je osvobozující, nejsou díky němu slyšet okolní zvuky, je uklidňující, je to velká pohoda a mír - v poněkud větší vzdálenosti jsou slyšet lidé, děti, zpěv ptáků, vzniká dojem příjemného, teplého prostoru, ohraničeného všedností a zmatkem - fontána vytváří klidné centrum, voda tomu dodává klid a mír - hovory lidí, hrající si děti, nic nespěchá – to vytváří skoro rodinnou atmosféru, odpočinkové místo - kontrast mezi prostorem utvářeným fontánou (odpočinek, relaxace, zpomalení, klid) a vnějším prostorem (rychlá doprava, všednost, chaos) Řiháček (2009) KÓDOVÁNÍ „IN VIVO“ • kódy přímo využívající jazyka participantů, zprostředkovávají „hlas“ participantů • pomáhají zajistit „živost“ a přesvědčivost výsledků analýzy • zvláště užitečné např. při zkoumání mladých lidí či různých subkultur (a mikrokultur) • lze využít jako samostatnou metodu, ale může limitovat výzkumníkovu perspektivu (nemusí přispívat k hlubšímu rozvoji konceptů) – obvykle se kombinuje s jinými typy kódování • příklad: Trčková (2014) – zkušenost účastníků encounterových skupin • in vivo kód, který se stal názvem tématu: „Ještě se bojím“ PROCESUÁLNÍ KÓDOVÁNÍ (PROCESS CODING) • v ang. využívání gerundií („-ing“), v češtině podstatných jmen slovesných • zachycení činností, strategií, dějů – jejich řetězení může vést k popisu procesů • příklad: Saldaña (2009) • někteří doporučují (Charmaz, 2006), jiný spíše varují před jejich nadužíváním a „inflací“ procesů (Glaser, 1978, 1992) „AFEKTIVNÍ METODY“ • kódování emocí (emočních prožitkových kvalit) • kódování hodnot, postojů a přesvědčení • kódování „versus“ (odhalování dimenzí „za“ daty, pozornost věnovaná rozporům či „napětí“ v datech, protichůdné varianty) • evaluační kódování (hodnocení obsažené v datech) (Saldaña, 2009) • Příklad „versus“ kódování: Bachroníková (2015) – zkušenost lidí s nespecifickými střevními záněty • Vyrovnávanie sa s obmedzeniami ochorenia – od zážitku obmedzení, až po ich nevnímanie • Boj o kontrolu nad chorobou • Stres pôsobí negatívne, no neviem, čo s ním • embodied categorizing: výzkumník se při hledání vhodného pojmenování spoléhá na svůj tělesně zakotvený prožitek (prožitkovou rezonanci) • pomáhá generovat výstižné názvy kategorií (pozor na idiosynkratické libůstky), experienciálně oslovují a vtahují čtenáře • užitečné zvláště ve fenomenologicky orientovaném výzkumu (Rennie & Fergus, 2006) STRUKTURÁLNÍ KÓDOVÁNÍ (STRUCTURAL CODING) • kódování úseků dat vztahujících se k určitému a priori zvolenému tématu (dílčí výzkumné otázce, tematické doméně) – tyto úseky jsou pak podrobeny další, podrobnější analýze • kódy samy o sobě nejsou „objevné“, mají víceméně třídící charakter • příklad (Smejkalová, 2015): Jaká je povaha a průběh zážitků imaginárních dialogů (ID) s terapeutem (u klientů individuální terapie) v intervalech mezi terapeutickými sezeními? • motivy vedoucí k ID • obsahy ID • forma ID • emoční doprovod ID • okolnosti (kontext) ID • význam/účel ID • přínos/důsledky ID pro klienta či terapii • v rámci každé domény jsou pak vytvářeny kategorie, které popisují její variabilitu (viz CQR, Hill, 2012) • může jít o výběr části dat pro dílčí studii v rámci většího projektu 1. Potřeba odkrýt význam událostí ze sezení 2. Potřeba doplnění informací a upřesnění 3. Chuť fantazírovat o následujícím sezení 4. Potřeba zabývat se aktuálními tématy 5. Potřeba přijetí, potvrzení a schválení 6. Potřeba získání nové perspektivy 7. Potřeba sdělit dojmy související s terapií 8. Potřeba nácviku sdělení – zkusit si něco říct „nanečisto“ KÓDOVÁNÍ STUPNĚ/VELIKOSTI (MAGNITUDE CODING) • přiřazení numerického nebo symbolického kódu, který vyjadřuje rozdíl ve stupni, intenzitě, rozsahu, důležitosti apod. (základní forma kvantifikace) • recenzenti budou téměř jistě vyžadovat nějaké zajištění reliability (shoda posuzovatelů vyjádřená statisticky či zajišťovaná konsenzem) • příklad: • odhadování intenzity emočního prožitku na základě použitých adjektiv („líbilo se mi to“ vs. „byl jsem z toho nadšený“) • velmi hrubé, často jen dichotomické • může být součástí vytváření teorie (GTM, viz Strauss & Corbin, 1999) • často chybí data, není možno jednoznačně rozhodnout • kvantifikaci lze zařadit do samotného sběru dat… LITERÁRNÍ A JAZYKOVÉ METODY • metaforické kódování (lze využít nějakou centrální metaforu, např. „divadelní jeviště“, a jednotlivé prvky kódovat jako „kulisy“, „oponu“ apod.) • narativní kódování (analýza textů ve formě příběhů; využívání prozaických, poetických a dramatických elementů; analýza v kategoriích jako je žánr, zápletka apod.) • kódování verbálních výměn (kódování může být zaměřeno např. na pozice aktérů, použité prostředky apod.; ~konverzační či diskurzivní analýza) EXPLORAČNÍ METODY • holistické kódování (snaží se uchopit celek, např. hledá „nadpis příběhu“ – analytickou jednotkou může být např. odstavec, stránka či celý rozhovor) • provizorní kódování (začíná předem vytvořeným provizorním seznamem potenciálních kódů, který je pak rozvíjen a modifikován) • kódování zaměřené na hypotézy (výzkumník testuje předem vytvořenou hypotézu, aplikuje předem daný seznam kódů, aby ověřil platnost hypotézy; ~obsahová analýza, mixed methods, konfirmační přístup) PROCEDURÁLNÍ METODY • Kódování podle předem stanoveného (obvykle již zavedeného, praxí ozkoušeného) protokolu • Protokol obsahuje seznam kódů a vodítka pro jejich používání (tj. operacionalizaci) • Vyžaduje odlišné nastavení výzkumníka než explorativní metody (výzkumník se nesoustředí na hledání nových významů, ale na rozhodování, zda určitý kód ne/lze použít) • Kódování dalších a dalších dat nevede k rozvíjení kvalitativního obsahu kódu, ale ke zjišťování frekvence výskytu, příp. souvislostí s výskytem jiných kódů • Někdy umožňuje doplňovat i vlastní kódy • Vyžaduje zácvik • Umožňuje standardizované měření shody posuzovatelů • Je na pomezí mezi kvali a kvanti „světem“ (kvalitativní data, ale kvantitativní analýza) • Někdy v jedné studii zároveň kódujeme a vytváříme kódovací manuál… Aktivace zdrojů • 001: Terapeut se zamýšlí nad hledáním vnitřních i vnějších zdrojů. • 002: Terapeut se chce zaměřit na mapování zdrojů v problematických oblastech. • 002: Terapeut se chce zaměřit na kladné stránky a jejich využití v budoucnosti. • 005: Terapeut se chce zaměřit sociálních vazeb a jiných směrů realizace. Terapeutická smlouva • 001, 002: Terapeut se chce zaměřit na práci s alternativami zakázkami. • 005: Terapeut přemýšlí o možnostech rozpracování klientovy zakázky. Vřelost • 001: Terapeut se chce zaměřit na budování důvěry a podporu klienta. • 002: Terapeut zmiňuje zaměření na povzbuzení, podporu a ocenění. • 005: Terapeut se zamýšlí nad ošetřením klientova prožívání. Práce s emocemi • 001: Terapeut se chce zaměřit na možné potlačené emoce a práci s nimi. Rozvíjení nových dovedností • 001: Terapeut se chce věnovat dennímu režimu a zapojení odpočinku klienta. • 002: Terapeut se chce věnovat nácviku komunikace s opačným pohlavím. Putnová (2016) „Second-cycle“ coding methods ZAMĚŘENÉ KÓDOVÁNÍ (FOCUSED CODING) • Kódování zaměřené na dotváření a nasycení vybraných kategorií – výzkumník vybírá z dat pouze pasáže relevantní vzhledem k těmto kategoriím (a případně dosbírává další data, aby tyto kategorie dosytil) • I pouhá reanalýza dat s pozorností zaměřenou pouze na určité kategorie pravděpodobně odhalí další detaily a souvislosti, které při první analýze unikly výzkumníkově pozornosti • Kategorie jsou rozvíjeny pomocí definování jejich vlastností (vyjadřují to, co mají všechny prvky společné) a dimenzí (vyjadřují vnitřní variabilitu kategorie) KÓDOVÁNÍ VZORCŮ (PATTERN CODING) • Vytváření metakódů, které identifikují určité téma, konfiguraci či vysvětlení • Shrnují velké množství materiálu do smysluplných a úsporných analytických jednotek • Příklad: vyhledávání slovních asociací zahrnujících slovo „pokud“ (implikuje vztah podmínky či příčiny) • Často mají podobu metafor, které shrnují či spojují větší bloky dat pocity začlenění do celku, ponoření se do zvuku, označení jako "dotýká se mě to", "jsem v centru dění" a označení zvuků jako "pocitově blízkých" vtaženost "nedotýká se mě to", "vše je vzdálené" odstup zvuky prožívané jako drásající, bodající, vtíravé, nepříjemně se dotýkající, spojené s vjemem vibrace, naléhavé či zahlcující invazivní zvuky pocit odosobnělosti, odtažitosti, odcizení, chladnost či pocit umělosti odcizení blízkost vzdálenost sounáležitost teplo + - popředí přítomnostzvuků jsou přítomny zvuky, které přitahují pozornost nejsou přítomny zvuky, které by přitahovaly pozornost horizont osobnídistance zvuky horizontu se „nedotýkají“ (odstup) zvuky horizontu se „dotýkají“ (invazivní) Smejkalová (2015) AXIÁLNÍ KÓDOVÁNÍ (AXIAL CODING) • Kategorie získané v otevřeném kódování se propojují do vztahů podle paradigmatu (zjednodušeně podle Strauss, 1987; Strauss & Corbin, 1999) • Kategorie jsou propojovány na úrovni svých vlastností a dimenzí PODMÍNKY Kauzální Intervenující (Kontextuální)  JEV Odpověď na otázku „Co se tu děje?“  JEDNÁNÍ/ INTERAKCE Strategické Rutinní  NÁSLEDKY Zkušenost Zvládání Atd. Jak drogová identita závislých po léčbě zasahuje v průběhu doléčování do procesu utváření jejich nové, nedrogové identity? volně podle Brožová (2010) Rozhodování Strategie sebeprezentace Odmítnutí závisléhoSociálnípostavení Sociální distance Vzdálený Blízký Podřízené Odtajnění Utajení Rovnocenné Utajení Utajení Postupné odtajnění Brožová (2010) Rozhodování Strategie sebeprezentace Přijetí závislé minulosti primární rodinou Sociálnípostavení Sociální distance Vzdálený Blízký Podřízené Odtajnění Postupné odtajnění Rovnocenné Odtajnění Postupné odtajnění Postupné odtajnění Odtajnění Brožová (2010) TEORETICKÉ KÓDOVÁNÍ (THEORETICAL CODING) • Kategorie získané v otevřeném kódování se propojují do vztahů (~axiální kódování), ale typ vztahů není předepsán • Glaser (1978) nabízí řadu možností, např. • Hierarchické: A může být zvláštním případem (tj. subkategorií) kategorie X • „Kauzální“: A může být podmínkou B (ve smyslu příčiny, mediátoru, moderátoru), C může být důsledkem B • Procesuální: A, B a C jsou odlišitelnými fázemi procesu (nebo tvoří temporální sekvenci v širším smyslu) • Teleologické: A je prostředek, B je cíl • Atd. Řiháček, Danelová, & Čermák (2012) RELATIONSHIP BETWEEN CATEGORIES (RBC) • Metodologie vyvinutá pro metasyntézu případových studií (ale využitelná obecněji) • Zaměřuje se na propojování kategorií na základě souvislostí v datech (explicitní propojení = „těsné vztahy“; opakovaný výskyt ve stejném kontextu = „volné vztahy“) (Rabinovich & Kacen, nepubl.) Bilaterální Jedna kategorie (A) se opakovaně objevuje v kontextu jiné kategorie (B). Trilaterální Jedna kategorie (A) spojuje dvě oddělené kategorie (B1, B2) tím, že je v bilaterálním vztahu s každou z nich. Kvadrilaterální Dvojice protikladných kategorií (P, ~P) propojují dvě oddělené kategorie (A, B) tak, že kategorie A se vztahuje ke kategorii P stejných způsobem, jako se kategorie B vztahuje ke kategorii ~P. ELABORATIVNÍ KÓDOVÁNÍ (ELABORATIVE CODING) • Spočívá v rozpracovávání již existujícího konceptu pocházejícího z předchozích studií – v datech vyhledáváme pouze ty místa, která se váží k danému konceptu a rozvíjí ho • Je mnohem více řízeno „top-down“ procesem • Příklad: Osobní terapeutický přístup – ústřední koncept, který „z pozadí“ ovlivňoval sérii analýz a sám se díky těmto analýzám rozvíjel • Integrace jako cesta k autonomii (Řiháček, Danelová, & Čermák, 2012) ↓ • Integrace v českých výcvicích (Řiháček & Koutná Kostínková, 2012) ↓ • Motivace k integraci (Řiháček & Danelová, 2015) ↓ • Vývojový model cesty k integraci (Řiháček & Danelová, 2016) ↓ • Pokus o konceptualizaci osobního terapeutického přístupu (Řiháček & Roubal, 2017) VÝVOJOVÉ KÓDOVÁNÍ (LONGITUDINAL CODING) • Kódování změn, jak se odehrávají během vývoje • Narůst či emergence • Kumulace • Body obratu • Úbytek či vymizení • Stálost • Idiosynkratické (nepředvídatelné, platné pouze pro daný případ) • Chybějící (co v daném případě chybí) Saldaña (2009)