Role teorie a konceptů ve výzkumu Jiří Navrátil jiri.navratil@fss.muni.cz Co je to teorie? •Teorie popisuje vztah mezi koncepty a modely sestávající se ze sítí těchto vztahů •Vysvětluje opakující se vzorce nebo pravidelnosti v sociálním světě •Je odpovědí na otázky proč lidé jednají tak, jak jednají v konkrétním sociálním kontextu, a proč je sociální život organizován tak, jak je Co je to teorie? •Má minimální stupeň obecnosti (vs. „můj kamarád zbohatl, protože hodně pracoval“) •Souvisí s kauzalitou - vysvětluje kauzální souvislost („vyšší zájem o politiku vede k účasti na demonstraci“) •Vs. „teorie“: •„Mám takovou teorii, že mezi devátou a pátou není nikdy vyřčena pravda.“ — Hunter S. Thompson •Konspirační teorie Koncepty •Stavební bloky sociální teorie, která stanovuje vztahy mezi koncepty a jejich příčiny •V ontologické tradici (poznávání obecné povahy společnosti a sociálních jevů) popisují základní rysy sociálního světa (existují dvě základní sociální třídy, které jsou definovány svým vztahem k vlastnictví výrobních prostředků) •V tradici empirického výzkumu se koncepty v procesu operacionalizace rozkládají na dimenze a proměňují v proměnné, aby se mohly měřit (sociální třída – socio-ekonomická třída – výše měsíčního příjmu) Koncepty •V tradici symbolického interakcionismu je nutné validitu konceptů prověřit v interakci se sociálním světem: z obecných konceptů pro orientaci v tématu je nutné vytvořit či upřesnit jejich význam skrze odhalení (dělnická třída – třída zaměstnanců – zaměstnanci) •V hermeneutické tradici mají všechny koncepty automaticky původ v každodenním jazyku sociálních aktérů, ne v jazyce výzkumníka nebo teorie, výzkum je pak procesem vyjednávání (dělnická třída – pracující - normální lidi) Konceptualizace •Způsob jakým komunikujeme teoretické ideje a výzkumná zjištění •Jde o formulaci obecných pojmů a formulaci vztahů mezi nimi •Souvisí úzce s paradigmatem, uvnitř kterého se pohybujeme (typicky užívané koncepty) (např. Marx: existují dvě hlavní sociální třídy, definované svým vztahem k výrobním prostředkům a převládající ideologii, mezi kterými probíhá permanentní konflikt) Funkce teorie •Dokážeme předvídat, chápeme obecné souvislosti •Usnadňují nám chápání a případnou snahu o řešení daného jevu („problému“) •Ovlivňují a usměrňují naše výzkumné úsilí, napovídají, co bychom měli objevit v empirických datech (např. pokud je společnost založená na kapitalistické ekonomice, existují v ní významné sociální nerovnosti a probíhá v ní permanentní konflikt mezi sociálními skupinami) Vlastnosti dobré teorie I. •Má velkou vysvětlovací sílu (velký vliv nezávisle proměnné) (vs. „počasí má vliv na dobu početí dítěte“) •Je úsporná (vs. „čím vyšší ekonomická pozice, náboženská víra, důvěra v partnera a dobrá zkušenost s dětmi, tím více dětí člověk má“) •Uspokojuje naši zvědavost (vs. „pokud politik nepřesvědčí dost voličů, nevyhraje volby“) • Vlastnosti dobré teorie II. •Je jasně formulovaná (vs. „míra modernizace země má vliv na cenu 1 km nové dálnice“) •Je ověřitelná (vyvratitelná) pomocí dat (vs. „válka je trest od Boha“) •Vysvětluje důležitý fenomén (vs. „psy ovlivňuje osobnost jejich majitelů“) •Má vysokou předpovídací hodnotu (vs. „imperialismus způsobuje války“) Teorie vs. teorie •Obecná sociální teorie (Marx, Weber, Simmel) – meta-teorie, někdy normativní teorie (J. Habermas: Teorie komunikativního jednání) •Poskytuje obrazy společnosti nebo sociálního života, ale neposkytují nám logicky organizované teoretické výroky •Výzkumná teorie – poskytuje konkrétní hypotézy nebo je utvářena v průběhu výzkumu) (P. Norris – politický aktivismus) •Výjimečně se kloubí obojí (P. Bourdieu – Teorie jednání) Role teorie ve výzkumu •Jde o obecné teze které popisují a vysvětlují příčiny nebo efekty různých tříd jevů, a podmínek, za kterých nastávají •Pomáhá nám generovat hypotézy nebo výzkumné otázky pro výzkum •Někdy je teorie cílem (výstupem) výzkumu (induktivní výzkumné strategie) Co je to teorie? (Creswell) •Quant: „Interrelated set of constructs formed into propositions that specify the relationships among variables“ that „describes how and why variables are related“ •A theory includes Hypotheses •Qual: „A broad explanation, lens or perspective of the study (Feminist perspective, Racialized discourse, Critical theory, Queer theory, Disability inquiry…)… an outcome of the study… even may not be employed at all!“ Teorie v induktivním výzkumu •Kvalitativní přístup/terénní výzkum •Zakotvená teorie (grounded theory) •Teorie jako výstup výzkumu, ne jeho začátek (začátkem je výzkumný problém) •Způsob přemýšlení o datech a jejich konceptualizace •Často pozorování a rozhovory – bohatý, nestrukturovaný empirický materiál (např. Goffman: totální instituce a institucionalizace) Zakotvená teorie •Metoda zakotvené teorie: integrace kvalitativních dat získaných různými metodami a jejich analýza směřující k teorii. •Využíváme různých úrovní kódování a postupně přecházíme z deskriptivní roviny do roviny hledání a nalézání toho, co je skryto za „prostým popisem“ jevu, situace. Metodologický postup při zakotvené teorii • •(1) Výzkumník vstupuje do terénu s koncepty do terénu. •(2) Studuje případy a zaznamenává. •(3) Simultánně shromažďuje a analyzuje. •(4) Výběr nových případů. •(5) Sběr končí až je teorie saturována. Teorie ve výzkumu •Lineární nebo cyklický vztah? •Merton: teorie středního dosahu propojující makro a mikro úroveň sociologických problémů, umožňuje nám vyhnout se selháním velkých teorií – lze je podpořit empirickými daty •Mills: tendence k teorii ději, tendence k systematické teorii „podstaty člověka a společnosti“, tendence k empirickým výzkumům soudobých společenských faktů a problémů“ (a na malých skupinách), „metody pro metody“… proto raději sociologická imaginace Cyklická perspektiva Logika výzkumného procesu (de Vaus 1996: 21) Aplikace teorie •Teorie se ne vždy používá pro vysvětlující výzkum •Teoreticky informovaná a vedená analýza událostí, fenoménů – cílem není explanace (tj. odhalení kauzality), ale analytický popis, využití teorie pro analýzu daného fenoménu •Např. tvorba deskriptivních typologií (př. typy rodičů, typy neziskových organizací, typy voličů, atd.) • •„Dobrá deskripce je lepší než špatné vysvětlení.“ (King, Keohane, Verba, s. 45) Příklad: teorie sociální deviace (Merton) •Kultura jako organizovaná sada normativních hodnot sdílených členy společnosti/skupiny •Anomie je stav bez-normovosti, když dojde k akutnímu rozpojení mezi kulturně stanovenými cíli a sociálně strukturovanými kapacitami členů společnosti jednat podle nich •Deviace se objevuje tehdy, když existuje nesoulad mezi kulturně stanovenými cíli a legitimními způsoby jejich dosahování Jaké jsou typy individuální adaptace? (vs. Durkheimovo obecní pojetí) • Příklad: teorie/model politického aktivismu (Norris 2002) Příklad: teorie/model vlivu hodnot na chování (van Deth) Protichůdné teorie? •U teorií středního dosahu poměrně běžné •Představujeme obě soupeřící teze, formulujeme protikladné hypotézy/očekávání • •Příklad: dopad uzavření politických příležitostí (vzestup tzv. manažerského populismu) na externalizaci (trasnacionalizaci) advokačních neziskových organizací •More specifically, non-state actors frustrated by closed political opportunities (or even repression) and lack of resources (or threat thereof) seek out the support of external allies - state and non-state allies in the international arena - which could eventually bring the pressure on their domestic government (Keck and Sikkink 1998). Second, advocacy organizations simply aim at influencing policies at the transnational level where the institutions and political culture seem to be more receptive to their claims and demands than on the national level and they impact is scaling up (Marks and McAdam 1996; Poloni-Staudinger 2008) •H1: After the rise of managerial populism, advocacy organizations will increase their direct lobbying contacts with European institutions. • •However, it has been also demonstrated that such a compensation mechanism is not always in place: Beyers and Kerremans (2012) showed that transnational activities of interest groups may be a function of their embeddedness in the domestic context. They show that certain relational aspects such as gaining access to domestic policymaking processes and having ties with national political parties (especially governing ones) are important predictors for political activity on the international or EU level. This “persistence hypothesis” stems from the principle that transnational political activity is an outcome of gaining skills, investing resources, increasing legitimacy and representativeness on the national level (Labanino and Dobbins 2023). •H1a: After the rise of managerial populism, advocacy organizations will decrease their direct lobbying contacts with European institutions. Zdroje