Základní typy výzkumných metod a strategií Jiří Navrátil jiri.navratil@fss.muni.cz Výzkumný návrh vs. Výzkumná metoda/strategie •Systematický procesu plánování a návrhu výzkumu •Rámec/logika, která řídí provádění výzkumných metod a analýzu následně získaných dat •Řeší vztah ke kauzalitě, zobecňování, porozumění a času ve vztahu ke sběru a analýze dat •Návrh (design, obecný plán, jak odpovědět na výzkumnou otázku) vs. Strategie (konkrétní metoda implementace tohoto plánu) – odlišné ale ve výzkumu úzce související momenty Tři cíle výzkumu •Explorace: nová oblast (hnutí pro boj s dezinformacemi v Česku) •Popis: zaměřené na konkrétní jev (vztahy uvnitř českého environmentálního hnutí) •Vysvětlení (proč nedošlo k mobilizaci odborového hnutí při zrušení superhrubé mzdy) Vysvětlení vs. porozumění •Idiografická metoda (deterministická): porozumění, pochopení motivům, zdůvodněním, pohnutkám •Problém „nuly“ u idiografické metody •Nomotetická metoda (pravděpodobnostní): vysvětlení, nalezení kauzálních souvislostí •Nutná vs. Dostačující příčina •https://www.youtube.com/watch?v=WwO0CDYxyxc Kritéria kauzality (vysvětlení) •Efekt, dopad, mechanismus, příčina •Nezávisle proměnná -> (zprostředkující proměnná 1-> zprostředkující proměnná 2 ->) závisle proměnná • 1.Korelace 2.Časová následnost 3.Pravost vztahu (https://www.tylervigen.com/spurious-correlations) 4.Mechanismus 5.Kontext Typy výzkumných strategií •Experiment •Případová studie •Srovnávací design •Cross-sectional design (velké N) •Longitudinální design • Experiment •Nepříliš užívaný v sociologii (ale: http://experiment.fss.muni.cz/public/) •„meta výzkumu“ – robustnost a věrohodnost v analýze kauzality • Experiment •Klasický typ experimentu – randomized control trial •Vždy zahrnuje: - manipulace nezávisle proměnnou + měření závisle proměnné - pre-test + post-test - experimentální a kontrolní skupinu (randomization vs. matching) •Laboratorní vs. Polní /field/nebo přirozený experiment (odehrává se v „reálném světě, nemanipuluje s nez. proměnnou, sleduje změnu závisle proměnné když se nezávisle proměnná přirozeně změní) • Kvazi-experiment -„přirozený experiment“ -Evaluační výzkum - Typy experimentálního designu Pre-Experimental Design True Experimental Design Quasi-Experimental Design Kontrolní skupina někdy, typicky spíše ne vždy často Náhodný výběr subjektů z populace ne ano ne Náhodné přiřazení subjektů do skupin ne ano ne Působení nezávisle proměnnou na náhodně vybranou skupinu ne ano ne Kontrola dalších proměnných ne ano částečná Komparativní metoda •Funkcionální ekvivalent experimentu •Studium kontrastních případů pomocí identických metod •Metoda kontroly vlivu proměnných ve výzkumu s malým počtem případů (výběrem případů transformujeme proměnné do konstant, kontrolujeme tedy pro vliv alternativních proměnných) •Jde o cross-sectional design pro malé N Millova metoda rozdílu a shody Závisle proměnná Nezávisle proměnné Případová studie •Výzkum současného jevu v kontextu reálného světa, jev často není jasně ohraničen, zkoumá se mnoho proměnných a užívají různé zdroje dat, často předcházený teoretickou úvahou co a jak analyzovat •Případ: více/méně uzavřený systém v čase a (sociálním) prostoru (jedinec, organizace, instituce, událost, komunita …) •Vztah k teorii (Blaikie): •- configurative-idiographic - pochopení - disciplined-comparative – aplikace teorie - heuristic – hledání teorie - plausibility probes – rozvíjení teorie - crucial-case – testování teorie • Případová studie: kritéria výběru -jedinečná případová studie (detailní analýza daného případu) -instrumentální případová studie (jde zde o obecnější poznání) -kolektivní případová studie (více případů reprezentujících nějaký jev, populaci nebo okolnost – někdy snaha generovat teorii) Výběr případu a zobecnitelnost zjištění (Rohlfing 2012) •Zobecnění musí vždy zohlednit vztah případu a populace Průřezová (cross-sectional) studie •Víc než 1 případ (ve skutečnosti velké N) v jednom časovém bodě •Sběr kvantifikovatelných dat o vlastnostech („proměnných“) těchto případů •Logika korelace mezi proměnnými •Typicky survey/dotazník (ale i jiné metody) •Nemanipulovatelnost proměnných Datová matice – sběr dat Datová matice (sloupec = proměnná; řádek = případ) Longitudinální design •Podobný cross-sectional studii ale umožňuje náhled na časovou dimenzi •Je to opakování cross-sectional studie v čase •Panel vs. kohorta •Obecné surveye v čase nejsou longitudinální design (EVS, ISSP …) Příklad opakování dotazníkového šetření Příklad sběru longitudinálních dat Testování vs. porozumění • •Kvantitativní •deduktivní logika •cílem je testování hypotézy •omezený rozsah izolovaných informací o mnoha jednotkách/jedincích (redukce reality na proměnné) •umožňuje generalizaci závěrů na širší populaci • • •Kvalitativní •induktivní logika •cílem je formulace teorie (generování hypotéz/konceptů) •mnoho informací o malém počtu jednotek/jedinců • (redukce počtu případů); snaha zachytit realitu ve své složitosti •generalizace na populaci je nemožná – jde o porozumění • Co je charakteristické pro kvalitativní výzkum? •V centru výzkumné pozornosti je člověk, lidé (mohou to být i lokality, útvary, v nichž lidé žijí a pracují) •Problém, který si vytyčujeme není nikdy zcela ohraničený, stále jej při výzkumu vyjasňujeme •Jev (fenomén), který je předmětem našeho výzkumného zájmu zkoumáme v jeho přirozeném kontextu Co je charakteristické pro kvalitativní výzkum •Výzkum začíná s menším počtem případů •Interaktivní a vývojový aspekt výzkumu (významný pro popis postupu výzkumu i interpretaci dat) •Otevřenost k novým, neobvyklým, atypickým situacím a možnostem •Důsledný popis našeho výzkumného postupu (co, proč a jak jsem dělal/a) – terénní deník • Základní typy kvalitativního výzkumu • •Případová studie (?) •Etnografický přístup •Zakotvená teorie (grounded theory) •Fenomenologický výzkum • • Etnografický výzkum •Má podobný charakter jako případová studie, ale s větším důrazem na každodenní zkušenost. •Od případové studie se liší také: – - Delší setrvání v „terénu“, větší identifikace se zkoumaným prostředím -Pružnější strategie -Etnografické psaní •Příklad: William F. Whyte: „Street Corner Society“ (Parta na rohu ulice, 1955) Studie skupin, gangů mladých příslušníků italských imigrantů v Bostonu Zakotvená teorie •Nejde vlastně o teorii, nýbrž o výzkumnou strategii (Glaser, Strauss 1967). • ↓ •Neexistence předem stanovených hypotéz •Začíná explorací, směřuje ke generování nových teorií (tj. k explanaci) •Teorie zakotvená v datech – hledání struktury, která se vynoří v datech •K analýze se používá software pro třídění, propojování a kódování různých částí textu/nahrávky •Příklad: studie opakovaných sňatků, studie vyhýbání se daním Fenomenologický výzkum •Fenomenologie – zabývá se studie zkušenostní jednotlivce, odkrýváním “samozřejmostí“ a obvyklých způsobů vnímání v našem životě •Snaha o porozumění jedinci s určitým prožitkem, jehož význam chceme zkoumat (členství v politické straně, vztah k náboženství, pobyt v nemocnici/vězení) •Cílem je porozumět subjektivitě existence, získání vhledu do lidských motivací a jednání, prohlédnutí skrz konvenční vědění a převládající předpoklady •Snaha vstoupit do vnitřního světa druhého člověka pro to, abychom porozuměli významům, které připisuje zkoumanému fenoménu •Podstatou výzkumu je zachycení podstaty prožité zkušenosti skrze popis a interpretaci žitých zkušeností, které nám respondent popisuje •Provádí se obvykle za pomoci nestrukturovaných rozhovorů •Příklad: Berger, Luckmann: Sociální konstrukce reality; Berger – provázanost sociální konstrukce světa a náboženství (internalizace a legitimizace řádu světa, který lidskému jednání propůjčuje význam) Literatura