Cvičení 2.7.
Konstrukci hypotetických výsledků múžeme provést na zák l adě následujícího souboru
otázek:
-Ve kterých ze čty ř skupin se projeví vliv filmu?
-Ve kterých vliv -historie?
-Ve kterých vliv -testování-?
odpověd na tylO otázky je snadná. "Historie" zasáhla všechny skupiny; předpokl á dáme, že
vojáci ve všech skupinách se dozv ě děli o ůloku na Tel Av!v. "Testování" ovlivnilo Jenom
skupiny ve kterých bylo použilo předběžné m ě ření, a ovšem, film mohl mít vliv jen na obě
experimentální skupiny.
Nejvyšší musí tedy býl výsledky následného m ě ření v první skupině. Je zde kumulován vliv
všech faktoru: filmu, "testování" i "historie", Nejnižší bude skóre v druhé kontrolní skupině, ale
i to bude vyšší, než bylo skóre prvých dvou skupin v předběžném měřeni. I tato skupina byla
ov li vněna "historií". Výsledky ostatních skupin budou někde mezi těmito oběma extrémy. Jejich
pořadí podle velikosti bude záviset na relativní Slle obou zkreslujících faktoru. Tabulka
odpovídající těmto podmínkám by mohla vypadat třeba takto:
Čas 1 Film Čas 2
Experimentální skupina I. 50 ANO 85
Kontrolní skupina 1. 50 NE 65
Experimentální skupina 2. -- ANO 80
Kontrolní skupina 2. -- NE 60
A jis t ě si dovedete sami vypočítat, že "historie" odpovídá za 10 bodů přírůstku ve
všech skupinách (rozdíl mezi "následným" měřením ve druhé kontrolní skupině
a předběžným m ě řením v kterékoliv z prvých dvou skupin). Rozdíl mezi experimentálnf
skupinou jedna a dvě v následném měření (stejně jako rozdíl mezi oběma kontrolními
skupinami) nám dá sílu efektu "testování": 5 bodů. A konečně, čistý efekt filmu, 20
bodů, dostaneme porovnáním výsledků kterékoliv experimentální skupiny
s odpovídající kontrolní skupinou a ještě několika dalšími způsoby. Víte jakými?
54
P zorovánÍ nepozorovatelného
Ihlll,formace infonnad
,\il..:,lcnf v int!.!rvic\V
'r ~lI d i la
IllmItl1i1:1
~\I"lro la validity
(1":11\1.,,( vc známé skupinl!
prédiktivní validita
ss
konstruovaná validita
mín č ní skupiny so ud c ů
výčc t ohsahu
zjevná validita
3
Kapitola 3.
Pozorování nepozorovatelného
Od doby, co Američané vynalezli Richarda Nixona,
neměl nikdy nikdo tolik trablů.
Richard Condon, BANDICOOT
Tohle bude krátká kapitola, ale obtf;>.c, na nčž tu narazíme, by stačily na celou knihu.
V předchozí kapitole jsme h ovořili o n:lšcm hlavním problému, o 10m, že dlky velikosti
"přirozených systému" v sociálnfch vildách nenf možné, docOit úplného popisu a úplné
analýzy reality. Redukce je naším n cjdů l cži l čjšf m, ne však jediným epistemologickým
problémem. Tím druhým je problém trnnsformace informací.
V tomhle typu nepříjemností nejsme sami. Naprostá včtš in a vt:d nedělá 7..ávčry přímo z
analýzy reality, ale na základě záznamu, popisu léto reality. To platí i pro přírodní včdy.
Představa vědcc, který zatřepe zkumavkou, obsah zkumavky zmční barvu a vydá dramatický
kouř a včdce 7..at::ne ta n čit radostí, '.c jeho teorie byla potvrLena, patří dnes spíše do svč t a
televizní fikce. I zde jsou konečné závěry navr:í.eny na zá kladě popisu, na zák l adě prot ok o l ů
o mnoha experimentcch či pozorováních. A popis nutně znamená transformaci, překlad reality
do symbo l ů jazyka.
C vičení 3.1.
N ě kter é vědy se obejdou bez tohoto kroku, bez trtlnsJormace reality do jejího popisu. Zkuste
jmenovat n ěja kou takovoII šř(lsmollvědll II vysvětle t e , proč nemus{ analyzoval pOllhý popis.
Problém je v tom, že transformace infonnací je v různýc h včdách a pro rů zn é pozorované
problémy různě obtížná a nizně spolehlivá.
Urč il pohlaví rcspondenla není obvykle obtržný probUim. Ale mnohé důl ež i té sociologické
koncepty nejsou dostupné přímém u pozorování, napřfklad koncept odcizení. Jiné jsou
dostupné pozorování, a pře ce je sledujeme obvykle jenom nepřím o. Jislé by bylo možné zjistit
56
IllOvdufm hyd l išlě respondenta. počet dětí, povolání, vlastnictví auta, pohlaví atd.,
wt'tnuLI na tyto včc i ťl!spondenta jenom ptáme. proslČ proto. žc přímé sledování
1"1114 CU\IIVČ n ároč n é a nákladné.
lUIMi /ICI neptat?
IlIuU 1I ~ 1lI nezbude nic jiného. ncž se zeptal. Jenom nesmíme zapomenout. že každé
I"hll~ 111 ~ rcn ( zvyšuje riziko zkreslenf. a to tím vke. č ím více je krokii mezi zkoumaným
tlh'Uť fll u naším prolokolem. záznamem o tomto fenoménu.
1111 l . dá n hvČ lak jednoduchém, jako je proces odpovčd i na OIá7.kU je I&:h Iransfonnad
tuulllň dost. Podívejme se silným zvčtšovací m sklem na následujíd transformaci:
otázka --> odpověd
Mllllhtl krok.ů mezi těmito dvčma body má pro nás dosti důležitý význam. Mčli bychom je
I'ih ,udic na mysli, když kupř. připravu jt: m t: otázky pro interview nebo (nt:dej božc) pro
ihllll/llOc.
(I) Přcd evš fm, zkoumaná osoba musí naší otázce správně p o ro zu rn čL To není vždycky
Itl"jednoduché. "S pr ávně po ro z um č t " znamená. '.c respondent pochopí otázku presnč tak, jak
Itl m č l vý...komnfk na mysli. a dále to znamená. 7-C všichni dotawvaní musí pochopit Otá7.kU
1I{lllros(O stcjným způsobe m . Jde nám p řece • a l csp oň v kvantitativním vý7.k:umu - o
"1\.lVnatclnost dal.
57
(2)
C vičen í 2.2.
Je s následu)lci Drál,): Š
Oll v cchno v pořádku '}
- Jaký je nyni Váš pNjem? .
Zamyslete se nad , .
lm na chVl7i.
ČastÝm hřích e m ~.
. pn kOnStnlKci Otázek " ~
~na l oSIf na celou populaci. Může • . ~C' ..ZC mylllč generalizujeme nď š . .
SI být jiSl{ že mt: Sl bYl Jisti, že opravd k v SpecIfiCky okruh
, Opravdu kaid ' u aZdý vf c .
mů;'..cm c býl Y pouŽ(vj určitý tcrmln v' . ' o Je HZDS? Mů7.cmc
Opravdu přchapc " C Stejném smyslu . k
V d /••
III. • JJ o my" Ni!kdy
Egri Bikaver aneb Jak t •
o nevys/o.
Ilfcd mll /
o lOl a mllO"'1 le .
Velice chUd' o.... • ly Jsme dčlaJi vy·"
V\.'C IQ b I um vjed é
ukradnou!. 0Y/IO k /~. s lak ~P: lIll ý m J2 D ~ tl /IIalé horské Obci.
Obyv'lfCI. Prali jsme:~ ':~~.~ .It~ cvÝ7.kum . Mimojin; ;~Čn\nChYIO ani co
. c. o Il Cjtas r čjl pijete?" lOl} lIlal ti vOlnl Slyl
OcJpovčcJ prvllfho drutslcv
/lelnlo, des.1ré/lo n.1s ,n/'ka 0.1... lehce plCh:! j o
dOla7.ovanl odpc)\'Č(ll ~r~s .'e S?koVala. VSCChn p lOl. ?~poVČd druhého,
lohle vlno. mad<lr s k;J~;~ ~J ČaS IČji pijf Egrl ~j=;C* byli Srejné. V~ichni
pom~ry lidl v léhle ob(:' ev, bylo v ré době PČk~' o byl pro nás !ok:
I . ne drahé. RozhOdli('! nad
Ov!efll jscm si hned v
Velmi nfzk.1 'liv ,,' . Ykonsrruuva/ lL'Orii Kr~~
s čO o 111 uroveň d ' . ..,.nou a Chy"
ou slf mlslnl kU/I epnrnuje dlll}..slev (k . ou. kompenzačnf
v réro ublasli kd .. ury. :!Iak sc lidé sna;,!1 od , n y. I'JI( je dG/clilou ' .
. Yt; vSud' .. r: CI vysok·
e JInde je jCjicl1 SlOl/ • YSlarus alespoň
Tak' . , us zoufale n(zky'
Jscm sc Scl hned .
nejlépe, m(slrumu poch/ubil Se svojI !(.'Oril \
IIIOc dlouho _ vysv~:tu (~r~i . Kdy;,! se pan (ar~ ohl.'!. klcr.1 r Ozu měla obci
~~ lu ffk.1 ho fč.1ku . v :~ ~' ~cdou. zvláSrnosl mlsln~~es~al sm.1/ - a smál se
/{j~;f ~ 10lllu lak Pro,o . (~" neJJa<:inčjSfmu. pf/k rm:!s {}Vnflru: Egri Oikaver
rvele Jako Ilcjk". A 10 b~~ kd~ž Se roho napije/e Oo~I:U ovocnému vlnu.
} zasc JCdnou konce mé :.. vás hlava lak. te
gemMnf leoric.
a Slili kroku Se musí zkoum
na naši OIázku. Nčk ler é OI.1;r.k aoá o.~o hJ rozhodnouI. zda je vtihcc
ohro;l.cn, mMe chlíl <:h .1 ' y mohou hÝl pro rcspondema ncp ~" nehol
na
odnovčdčl
r nit své soukrom( N' .od . nJemné. může se clil" .
. c vz YJsme scho . JImI
PIli lakovou s;lu:lf:i předvídJ'
58 .
I'.k /Ce ná,š respondent m u .~( rozhodnout, jak odpovL Odpoví p ra vdi v ě? Zná vůtx!c
.11'''11 u dpovčd na n a~i olá:dc.u'! Institut mr Demoskopie zjistil, 7,c hlavní pU č inou
o,IIYÝfo:h odpověd í v Nč m ec k é spolkové l1!publice v šedesátých lelech byl prostý fakt.
h ~ I I4 I1U J C ll t neznal pravdivou o dp ovč d (Noclle 1967). Neznalost respondenta je vdiee
1'111 11Irojem 7.kreslení; 1..koumaná osoba nerada př i z nává . že nezná o dpov čd , že nero7.umí
~Io 1I ~ lt lU výrazu v otdzcc a tak s t ej ně odpovL Přir o zen č taková o dpověd je pro ná.~ vý;r.kum
jlllllfld. ale my o tom nevíme.
~, "r r r Oi .~ tčžké empiricky dokázat. r,c riziko lakového 1..kreslení je dost vysoké. Před
, kHllkll lety moji studenti provedli následujfcf test. Do krátkého dotal..nfku, zamčřené h o na
I ~ k t c r é etické aspekty politického rozhodovánf. jsmc zařadili vyslovené nesmyslnou olál.kU.
Jl11rč~s ký ekvivalent hy znčl a~i takto:
- Domníváte se. že kon<:cpt kufanditní pumprdentnosti je:
I . -mravně akceptovatelný
2.-akcept()vatdný jen ně kdy
:\.-neakccptovatclný
4.-nevím
Ootaznfk hyl pak aplikován na malý a nereprezentativní vzorek po s lu c hačů prvého ročnfku
u výsledky byly docela zajímavé. Jen menšina r esp ond e ntů zvolila jedinou ~pravd ivou "
alternativu čtyři. Nestálo by za 10. vyzkoušcl, zda výsledky u nás hy nyly odli~né od výsledků
I. Kanady?
Ovšem nčkd y je nepravdivá o dpovčJ záměrná. Obvykle proto. r,c určitá alternativa odpovčdi
je pro respondenta spojcna s představou nějaké sank<:c. V Severní Americe mU7-c hýt ohtížné
získat pravdivé informace o příjmu a (inančnfch záležitostech vÍlhec. "Co kdyby tazatd mčl
nčjaké spojení s daňuvými úřady nebo s konkun;lld'!" U nás. v ne tak dávné minulosti, hrála
silnou l..kreslujíd tílohu obava z politického postihu. Předpovčdčt možnost takového zkreslení
je Často nesnadné. v jednom z našich prvých výl_kumu. asi v Tm.:e 19M.jsme dostali v malých
vesnicích na moravskoslovcnském pomczí dostali řadu "radioaktivních" odpovědí. Ah.! v jedné
7. obci naprostá včtšina n::spondentu odmítla řki. co mčli v neděli k občdu. Proč . to nevím.
D ohře tO vystihuje výrok jednoho mého kanadského kolegy: "Typkký n;.~pondent se spfše
přizná k manželské nevčře, ncž hy připustil, že si n eč i stí pr avi delně 7.uby."
5 9
Zkreslení mŮ7.c vyvolat i p ř edstava pozitivní sankce. Respondent volí nepravdivou odpověd,
aby se ukázal v nejle pším svě t le. nebo chce p r os t ě taz:lIelc potčšit. To dobře ilustruje n3.ŠC
pravdivá Pohádka 3.
Pohádka pro odrostlejší d ě li 3.
o vzorném tazateli a vzomé zkoumané osobě.
Byl jednou jeden rozsáhlý výzkum o vyutilf volného ~asu ve velkém
průmYSlovém mčstč. Bylo 10 velmi n:uocnC pro respondenty. Žádali jsme
je. aby po radu dnů zaznamenávati v 15 minutových intervalech. co dělali
od probuzen! do usnutí. TaJ..aleti hyli Sludenti naSi fakulty. Mezi nimi Jirka.
Na Jirku plipadla také jedna velice slará pan!. Kdrt uslyScla. o co jde,
posnala Jirku za sousedkou. "Ta je mladá, pofád je nčkde. chodí na schůze
a lak.: Ná.š Jirka jí laskavé a moudfc vysvWil teorii konstrukce vzorku.
význam sociologického vý7.kumu a nakonec babička podlehla a kdy! Jirka
po několika dm.:ch pMel. aby odnesl 7.1iznam, byl moc prekvapcn. Babička
byla v divadle. na výs la vč. dokoncc i na schůzfch . Jirka ji moc pochválil
a stará pant fekla: ~ Ale jscm moc ráda. 1.e to mám za sebou. Já bych uf vfc
toho chozeni po těch candrbálech nevydržcla,M
Tak 10 je vzácný pUpad toho. jak výzkum mů!e zkreslit ne odpovčil. ak
chován! zkoumané osoby. VSirnllČ t e si. '.e jsem známého sociologa
průmyslu. dr. JifnlO Ona vůbe c ncjmcllOval.
(4) I vcrbaliz.1cc odpovědi. zejmťna v rol.hovoru, mU7..e být spojena s někte rými problémy.
Pro respondenta mů žc být ne přijateln é vyslovit urči t ou nepříjemn o u alternativu, použít
neobvyklé slovo. Obvykle jsme však schopni t č mt o situacím před ejít: i v řízeném rozhovoru
mužeme u kritických otázek předložit dotazované osobě ti š t ě ný lístek se seznamem
alternativních odpovčdí a 7.cptat sc. která alternativa nejlépe vystihuje jeho situaci. Pro
respondenta mužc být přfjemnčjší odpovčdčt třeba čfslem 5. než vyslovit přímo. že jeho
manželství je velice ncitaslné a 7"c již čas to uvažovalo rozvodu.
(5) Zá7.nam odpovčdi mU7.c také vyvolat zkreslení. U otevřených otázek a zejména
v kvalitativním výzkumu proces 7.4znamu odpovčdí - a nčkdy potřebujeme velice přesný
záznam - může narušit přirozený charakter interakce mezi tazatelem a zkoumanou osobou.
V standardizovaném rozhovoru je hlavním zdrojem 7.kreslcní seznam nabídnutých kategorií.
Neúplný soubor alternativních kategorií a kategorie, které se překrývají , patří meri naše
60
I I ~ k:IIC'·Orll!. ai ji;
~, \ výhi!r r.::ly)no.; - to
. ".,; při~lupuje mén~ r.::asly omy ,
wmu jesl<' .
. . dpovíd:lI na ot~7 .k u, představuje celou
. d 'hý procl!s. pko Je ("I • ak
(1'11)'. Je i l.dánliv~Jcd n o uc . ov:11.1ivým 7,krcsl!!ním. Co Sl P
•• by' I Spojena s p .')
I nichž každá mU7..!! .. 'kOll repra entaCl .
11>111,1111"11\ 011; , z " ( nemají pHmoU empirie ~
h' \C 7..koumáním konr.::eptu. klerc h Odcizení. prl!stiž povolání. třídní
II k IÚ opravdu mno o. . (· ř
.. "Ihlgli m:1me takových onCcp • . " ' mi pracuje soc i o l og i r.:: k~ teoriI!. JI! Idne
.. " h konl;CptU. se ktt,;fY
1..,"1. ~I utori ta a stovky j\nyc
11111 '111' pOLOrovat přímo.
,. J k n!'lm respondent řekne to, co neví
• I' omén je~. • -, :1 Sludovany en
,;_ ' řcv~"I . nc nt,;pnm ' .
. pozorování a mo.;fem P , . :1 pO"licí rtuti na
\" \"i t ~ UI ~ věd JSOu _ :\1' :1 tcplOla je mdlkov na '
. ' nI Kupr 10.; esn "..I· U
á :>'.Jakým indlkatore ' d :-.dí na přÍslušnou 01..7.....
h 1,,""CtlIOV n nt,; b • reprc"I.cnlOván JI!JI O povt,; ,
:\ :\k zkoumané oso YJt,; kt 'ry' Jsmc SChoplll
'"111l1cl teplomcru, Vt; • doval, a Indlk.Ílorl!m, o.;
, 'o chcemt,; stU :\ " nOU
(ItU \ 'čl1 í jc vzdálcnost mal lim. t,; . ii 'c tato v7.dálcnost znač ná a Vo.;tSl
" '. 'ko I.krcslení. V SOCiolog j
,lm vělŠ 1 jC rm '
IKllluovat. .
• dlouhoU řadu transformat,;l.
,.Ihrnujt,;
Dopustímc-li
.' u 7. nd,ritičlčjších op~ rací vc vý7"kum
u
. ,
• polehlivého ukazatele JC jcdno j l, ' M~li hychom zde apltko
val
Nlllc7..c0l s "' orace budou nCp a Ile.
• mylu v této fázi. všcchny následUJte! o~ kd oč Ílače hyly vc\ké jako dům a hyly
~ o . . k l"m počítacll od dob Y P ", ba"e in
lámí mezi \Jdi", o \J • GtGO Znamcná 10 gar to '
rtctll, pOpu ~, :<.. í a\!! jen zkratka.' , "
I
dva Dncs se vlastně ncpouzlVá rcen ' . SIUpU dá svinslvO na vystupU '
t.:l1om . á asi "SVIllStvO na v. .
t" Volně přcl o1 " cno 10 znamen ~. konstrukci indikátoru JSOu
gorbage ou . , I' nCi'achyccné omyly pn .
k
mÚl"cmc pokazil kdykohv. a t,; ,
vý"l" um
fatální.
, , ~ t dva nové
• ' . 'ch muslmc 7..'IV
.• . rohMmcch s um spo.!t,;ny .
ohli produkuvne baV11 o P
AhychOm se m . .'
. . rd'l a pojem rchablltty.
pojmy: pOJl!m V.l 1 1Y
61
Validnf měření
rl s utečně 10 .je takové měřeni, které mě·' k
Rell.bllnf měřenf ' co Isme zamýšleli měřit.
je, takové měření, které ná .'
vysledky, pokud se ovšem~I~~ ~~akované aplikaci dává shodné
zorovaného objektu ne změn il.
Obě definice jsou . dJe noduché a nezní přn' "
a pro výzkum n b ' IS vědecky. Ale uvidím' ~ •.cz ytnym nástrojem. c. ze JSou velmi užitečným
Podívejme se však n" v
'" . cJdřívc na nčkteré příkl - d
c.4 Ilustruje takovy. přfklad , a y narušení validity a rdiahililY,
Naše poh:idka
Pohádka pro odrostlejší dČli 4.
o muzeu a va l iditě
Bylo jednou v jc<lnoJeho rcdilclcm b i m ~ásnénl mčstč krásné Muzeum . .
SludB podniknulI vr::ruk'vý , scčlč lý ml'dý mu' ~b,evu včtly , Ic~hn ik y,
kubercc pted """noll',. ,no~n muzeu v Chicagu. klc;á a",,"U~ 's,C Joonou doccll o
I ké vynll exponát . LI a opotřebe ni
a • že lato technika b l ' YJako ukazatele jejich .svém muzeu ya použila i jinde. a tak' populanty. Do~etl se. se rozhodl. ~.c ji použije i vc
Výsledky výzkumu b Ivyhodnoccn • y y pollČkud přckvap i vé J k ..
výs"vby, s..~;":':" , včnov,~ý 's",chO", čl;":"~oo,,usPČ!nčj,, byl
předstfraly zdvomtz~, .cný~1I diagramy a plakáty. VČC~I~nu It ~pod.1lS kécm Jcn reprczentanti ncjvyššf I ,o teré v té doM
V. k CllllOCCnskýcho ~yz
um byl publiková t- . rg..nu.
zv~cný rozpOCct J n. edltcl dostal vywamcnánl
n cj ú s pčšllČjSf cx",,· ~nom nčkol i.k set zasvčcenců včd:,m~~um podst:1I1lČZtCC vede jedmý pll co. lX kolemstup k jediným toaletám v muzeu.
62
\1
\1
I
1IIIIII č vdkč o eM,peč í je v n.,ušení ,cli,hi\ilY, Je 10 podobo' shu"o j,ko bychom m č li\i
Miku ", ě lllk e m, kle, č se IU ,-"""uje, IU prodlu;'uje. a my o 10m nevíme, uveďm e si do<cla
",Ii<lický přikl ad nereli, bilní olá,-"y, jakou Č "" od čas u pOlkáváme ve vý,-"ume
eh
:
Chodíte do kina _častO
-ne tak často
_občas
_71{dka
_vůbec ne
Odpově d ",""'0" mů'.c znamen" pm rcspondenla A "jodno
u
,.., m ěsíc"" pro ""pondeol
a
II
"dvakrál lýdně " , pro m č "dvaknll za rok" , "~nám jednohO Icleviznfho d"ma,",g', u klc<čho
, i vý,.n,m odpověd i "č ,Slo" vůbeC ne"oufám odh,dnoul. V k,;'dčm případ ě je ,,1.0 oláz,"
velice nercliabiln{.
Zku,me v následujícím cvičen í, jak jsme p"w ,uměli p oj mům validilY a «liahililY, Olá,.ka
v lOmlO cvi če ní je jednoduchá. ale není prá vč
n e jl ehč í.
C vičení 3.3.
Mlae tlere/iabilllí měř e n í býl validní?
A co op,čná silU"C: Mú;'e být měř e ní. kle,á je nevalidoí, býl př e"o ,diabilní" Asi aoO, Je
10 lakoVČ m čře oí. kIC' č o,m dává kons,""\í. ale c hybnč výsledky, Je 10 podoboé , iluacl vo
fyzick č mm č ření, kdy by " še m č řílk o hylo kalihrováno v jioýeh jedoolk;eh, ne', se
domniváme, Následující příklad je h odo č p..ehnaoý, ale vyslihuje dohře oáš problém:
domníváme se, ;'e mčřllne v eeolime""h a m čřllko bylo kalihmváno v palcieh, Při
op ako","čm m čře ni ,IC jn čho ohieklu dOSla"me sICjnč výsledky, kIC'Č však inIC'1"""je
me
v Cl!nlimI!UI!Cn, a lak jsou na~ ziv~ ry neva\idní.
Z'jislil validilu pozorováoi je pro ,,,,,iologický vý,.kum n e,mi mč d ú\eii lČ, My op"vdu
63
musíme čas t o od zkoumané osoby získat informaci, kterou tato osoba vůbec nezná. Tedy
alespoň ne v té formč . v jaké ji hodláme použít pro náš výzkum. Ptát se průměrné h o
respondenta, zda se dlí alicnován, bylo by 7.řcjmč absurdní. Nejhorší na lom je, že mnoho
r espondcntů by nám na tuto Otá7..ku ste jně odpově dě l o. tř ebas by nevěděli , co slovo alienace
znamená; nechtěli by prostě při z nat svoji neznalost. I když mnozí z nás mají spíše skeptický
názor na m ěře ní inteligence, IQ je stále užívaným konceptem. IQ m ěří m e i u osob, které
nikdy o tomto konceptu neslyšely. Na některé otázky dnes pravděpodobn ě nedostanete
pravdivou odpověd. Jen málokterý respondent je ochoten p řiznat. že je rasista. nebo že bije
manželku, Proto se snažíme obdřtctlakovou infonnaci rll7.nými prostředky nepřímé h o měření.
Povíme si o nich víc v příští kapitole. Ale už led můžcm e snadno odhadnout, že takové
měření bude vystaveno značnému riziku zkreslení.
V takových případech je nezbytné kontrolovat. zda navrhované mNení je s ku tečnč validní.
Většina z následujícího výčtu technik pro kontrolu validity nenf snadná, Zdaleka ne všechny
techniky, zejména nI! ty nejúčinnější, je možno aplikovat ve všech situacích, Testování
validity přidává další krok do výzkumného procesu, Je to krok časo vč nár oč n ý, a ledy
i nákladný. To by nás však neměl o odradit od aplikace tčcht o technik, kdykoliv to je jen
trochu možné, Nezapomeňme na GIGO!
První, a pravděpodohně nejmor.:nějšr. skupina ter.:hnik pro kontrolu validity je založcna na
srovnáTÚ s nějakým vnějším kritériem,
1. Validita zal07-cná na čle n ~tví ve známé skupině
Logika léto techniky je velice jednoduchá: zkoušíme náš nástroj na skup i ně, o níž víme, že
má vlastnost. kterou má náš nástroj měřil. Tak např. otázky měřící rasismus by mohly být
testovány na členec h rasistických organizací. Jejich skóre by mčlo být významně vyšší. ncž
skóre vzorku z obecné populace. Nepřímé ot:i7.ky, které mají zjistit. zda respondent hije žcnu
by mohly být vyzkoušeny na lidech odsouzených opakovaně pro tento delikt. Hlavní problém
je zde existence a dostupnost takové skupiny.
2, Prediktivní validita
porovnává předpov č d zalo7.1.!nou na testovaném m ččcní se skutec:nými výsledky, Např, validita
škály, která má př ed p ovfdat pravd č podohn os t ú s pčchu s l ředoškolských s ludentů na vysoké
škole, je teslov:ina porovnáním výsktlku testu se zn:imkami. kleré student na univerútč
64
b
souborů dat dostatečná. je test prohlášcn 1.a
hd J't.: li shoda o ou , '" ro
lIul! ' li Č docOil, Jcn te y, . . . ,. b't s my s lu p ln ě pOUdt p
W 'mé že tento postup muze Y
tllh}n! :1hude i nadále použ(ván. Je ueJ " :\ a neb.c jej použít pro jednorázový
.( by't použfvána op akovan~,
" uvání m čřenf. klcrá maJ
J d 5o ut'lč7,ná validita , . ád:\ dv~ma ncbo vícc rů z nými poSIUpy.
~ v v , í '7.c vlastnosti jC prov enO . č í i
~ I testována lak, l.c mčrcn t ~ v, 'ch otázek, kombinovat je s pro]ek n m
v rí různé fonnulacc nepnmy r( . Hmou
MQ'.cme treba pauz I · , ' ''. 10mlO souboru pOU7. I I P
Vild kapitole) a mUi'.emc v 'šf
m4/.kami (o těch hovořím c v pr . ' . v k mčřenl, tím je pravděpodobněJ .
,.' :'I '10 ruznyml pHstuPy , '
4 k Čím včtší jc shoda m~i' .1 t~ml v , fd' 'c 1.c lalO technika JC
III I, u, . ' " likou výhodou soubčzné va lily J ' . '
"
n:'iš poSIUp Je vaildnl, Ve , " plny' lesl validity obdržíme
v • . v' hodou JC však to, ze
. I á lakřka univer7.álnč. UrčitoU ne y
Llllhkovatc n á
hd
kdy:;. dala byla sebrána a analyzov na.
ICllrvc te y,
V další skupině máme jen jcdnu techniku:
4, Konstruovaná validita h potlz logicky spojujfdch zkoumanou vlastnost
. 'konslruován lesl Y c
V télo techmce Je , ' tO na tomtO příkladu :
, :o-;v í kterou používáme, lIustNJmc SI
Icchnlkou meren ,
s
65
Profesor P.1. Toma vyvinul škálu pro m ěření frustrace. Ahy dokázal. že je ta\O škála
validní, zkonstruoval soubor hypotéz předpovídajících. za jakých okolností m ŮŽI! ml!
očekávat vysokou úr oveň frustrace:
Hypotéza 1:
Hypotéza 2:
Hypotéza 3:
Očekává ní těi..k é ho úkolu v blf7..ké budoucnosti zvyšuje hladinu frustrace.
Čím negat ivn ě ji je tento úkol vnímán. tím bude fruslrace s ilněj ší.
Čím m éně 1.ajfmavý je oček ávaný úkol. tím vyšší hude frustrace.
Studenti sociologie. oče k ávají cí zkoušku Ze;! statistiky byli testováni. Jejich frustrace
byla výz n a mn ě vyšší ncž frustrace kontrolního vzorku s tudentů. kten neočekávali
ž..ádnou zkoušku. P.1. Tomova škála byla přijata jako validní ukazatd frustrace.
( AdapI O ",~l}o z Thcr...s~ L. BnJ,;...r. I)nins Social R...~:uch. 198&)
Poslední skupinu testů validity představují tcsty 7..3.ložené na obsahu mčřcn é ho jevu:
5. Validita zaloi.cná na mínční skupiny soudců
Skupina zkušených knihovníků. u čitelů literatury. nám mŮl.l! pomoci posoudit, zda naše
posouzení čtenářs ké vyspčlost i zkoumaných osob. 7..aloiené na výčtu přečtených knih. je
přijatelné. Důležité je, aby každý z členů poroty pracoval nezávisle na druhých. Shoda mezi
výroky rul.llých soudců je pak dobrým ukazatelem validity.
6. Validita testovaná výčtem ohsahu <Domain of Meaningl
To je v podstatč lest. zda naŠI:: mč ř ení dostatečně kryje doménu jevu. který zkoumáme. Tento
test může být sotva použit pro validi7..3.ci al"lstraktnčjších konceptů. Výče t obsahu je užitečný
zejména tehdy. kdy Samotná definice 7..koumaného konceptu m:ní d ostateč n ým nástrojem pro
vý7..kumné operace. Ku př. srovnávat volný čas zkoumaných osob není snadný úkol. Prostý
výčet aktivit, odpovídajíc( definici tohoto testu validity není dostatečným ře še ním : jedna
a tatáž aktivita je pro jednoho respondenta milovanou rekreací a pro jiného velice
nepříjemnou povinností. Proto jsme pro výzkum o využití volného I::asu navrhli tento postup:
Po určitou dobu budou zaznamenávány všechny aktivity zkoumaných osol"l a jejich trvání. Pak
budou respondenti dotazováni na kal.dou aktivitu. 1.da ji považují 1..a volný čas. Takový postup
může poskytnout validní. srovnatelnou ddinici rozsahu volného I::asu.
66
1JJtjvná vahdlla (Face Vahdll'tl
' ml technikami testování
ád' tuto tcchlllku mezI JlIlY
Y~ t ~ ina uče blllc výzkumných melO
d
uv I . situace. kdy kontrola vahdlty není
vetO sprše pOpiS f "
,,~ lIdity. My se domníváme. "li! ) I'd.tu otázky v dota1.nfku. l.ji tU) c
v b testovat va I I . x·š(
Kupř. jistě není lrC a . . . . l"kováno i na slOŽit,,]
~)'JJl do vána. , .' vnou validItu Je ap I
I ' pondentoVO pohlaví. Bohužcl, spoléhání~ :I z~~ počet stl'íno stť podaných dělníky odborové
.huuce. Babbie (1989. str.124) uvádí tentO pr a. í morálky. Asi bychom se shodli. žc to
. ' I b't ouž-it jakO ukazatel praco
vn
aké na lOm. že
\lfQllIH7.aCl by moh y P . 1 Mohli bychom se shodnout t
", 'nou vlastnoSu. ~. k 'hovny{ :( o spo l ečnéhO s me I; • · ·čT 1. verejné ni .
n,(H..e m t nCC k ·h které si. dělníCI vypUl I I . .
le tO lepší uka1"atel. než, řekně m e. počet ni . že intuitivně spoléhámc na to. že eXistuJe
·d· . ' . založcna na tom. . tě· "Faee
II t d Babbie Zjevná vah Ita JC )\ř ím Vyjádřeno vehee pros .
o u . .. man'mjevemanaMmml;en . • Někdy
dos tatcčná spojitost mezI zkou Y k 01'\ validity nebyla provedena vubec. .
. ,. kdy ontr • f :<o'šf h
vulidity" je cufemismus pro SituaCI. . ní na tom nic špatného. Ve slo Ill;J c
, přík la du v wmto ods\avel. ne
jllko tomu hylo v prvl;m
situacích to můk být nebezpečné.
v ;U profesion;lIn{ život je přni~ jednoduchý.
~h l e kapitole 1.dálo. z.c n . k ' ho jako
Kdyby se vám snad po ll: y ' , k . Neexistuje niC ta ove
v,· 'mnou pnpom n u.
přidejme nakonec jcšlě jednu nepnJc V l'd'ta prokázaná v určitém kontextu a pro
, ,,,' I ~ Iidní měření ur čité ho konceptu. a I I od ' ' č e l indikátor u rči t é ho
umVcrl.Ol n va , . ro tento kontext a sh ny u ' .
" ty' účel J'c automaticky platna Jen p •v .. ' 'validní pro mčř e ní téhož Jevu
urCI . d účel mu1.\! llyl nc
, k ' ' ., nt~rfekln č validní pro Je en .
Jevu, !\;;ry JC 1' ..
'souvislosti a naopak.v J\Oe .
67
Cv i čeni 3.4,
Vtéto kopitol,jsm, di.'kutovali otázku, měřlcifrek v ", ci cho"nl do kina v km'gorirch "<'0./10",
"no tok ča sto ", ''občas" atd Dospě li J."Ie k závě ru , žr tmo otá"'o n' nr "liobi/nf, °tedy n,nr
"ni volidn' Umrm, si Předs tavi t situaci, ve které by bylo volidnrm m iř.nrm?
To 'aké znamená. že valiunl inuiká'ory "necestuji" uobie: expOrtujeme_Ii valiunl inuiká'or 7.0
zem ě uo země , z jeu ll č kultury uo jiné, snauno mů ;.o z'ra,i, svoji valiui'u. Kupř . jeunu l kálu
měřici va liu ně oucizenl v USA Obsuhuje mimo jiné O'ázky: Čle' e p ruv iue lně Rcauer's Diges'"
Chouí'e praviueln ě UO kostela? Negativnl oupověd na 'y'o ""zky sigoalizuje přl' o mn ost
oucizeol. Kuyž je ,''O lkála exportováoa lřeba jeoom do Kao
auy
, výsleuky měřeni jsou
p on ěkud zkreslené: Reauers DigeSl neol v Kanauě přilil populáml, ch07.cni do kostela se zUá
mft v kanadském kultumlm kOntex'ujiný význam nd v USA. lmponov" lakovou l kálu v jejl
PŮVOd n í ro nn ě k nám, by hylo Pro S tě ahsurdní.
Uvedme si a le s poň jel'é jeuen přík lau . v uohě , kuy se odehrála oale poháuku č.5, hylu ve
výzkumu Vzta hů na praeoviJ'i v USA je l 'ě hojně použlvá", lkála zvallá SRA Anituue Survey
(Dal" 1958). Tato l kála byla považována za SPOlehlivé m ěř í'k o pracovnl morálky, za "moraleaudit",
68
Pohádka pro odrost Cl. I .I T dČli 5
hlo stát II na dě lníky má
Co by se m o . I' I Tom, " rozhod' Slu"O"'. j~~;;b~a, že , lm vy!!1
NM oblfbcný profcso; a m os pr ávč Jeho základnr h Y~ l nfkŮ Pro nlČ r cnlanlclpacc v c.lčlmc k s r bude pracovnl morálka
~c tato partlClpace, [f~ ~ I; ~~á IU z SRA AltJludc Survey
,áv,"'e plOm' ,,"é po , SI me" pa","pacl
;J.c eXistuje s kutct n č SOUVISo 'nt;byly přckvaplv č
Analý" "aI pol,,",'a, " , Inlk ů Vypoč ltané koe"c," I byly negattvnl
rv ávč a morálkou I tom že kocficlcn yv samost', ' mné Problém by v ,
Silné a vcllce výwae lr~ mgf morálka
č im vy!!1panl"pac , dčlmeké "m o, p'Ově
.. h tézu;J.c paniclpace .v 'c 010 zavr1.cnfhodná.
I'mleso, " .LTom; pI~r~llk:";'V y !uj e jejl, h alle;aCl; ~~d;i:: " ni,,, p",ovnl
podvracf pracovn m SRA Skále je pova1..ov n z
Problt m je v l~~n : ~:r: c nfmi jako:
29.
mO'''ky souhlas s . b ch podal nej'ep!1
mlnky mi znemožňUjí , a y~patn é pracovnf pod
42.
44.
pracovnr výkon.
. 'né pl'fk31.y a Inslrukce.denl nám nedává Jas
Ve h kleté bychOm mč" včd" .Vedení nás neinformuje o vč ccc , •
. r á l e lšl čjš f k z am čs l an c um .
• 2. Ná! !č f by m č l byl p 'oč 'ako mnoho j;ný'h ve
. Mumii, ~.c lato \Vrt-enl, SlCj I J děl nick é samosprávy,
NáS P.LTont, SI I""'., kleté by mčl mll ka1.dý č en
mos
' ávy je ", u jl nt~ 1
''''e. vYj,tIlUj" poSlO ~ ~;er' lI č ulOjHl. že pos'ánlnt ~va! :C, že nt č " SOov tSl ~st
Zfcj m čc mu n~ jchOu álnfmu vedenl závodu. Dom Ve s kul eč n os ti však mdli
k,lIl'ký poSlOj k rOmlOS ,áv'. ",acovol nto,álkou. vány od č lenů
nteú č len stvl m v " m I~ ' poSloj;, kleté jsou OCck~ ysokč: ko"lova! jensouvislost mezi č l cn s t v, že jehOkoeficienty by y v
~ alllo s p r á vy. Není tedy dIVU,
dvě části jednoho jevu.
á na pracovní. o vlivu samospr vy
.. d ~ nám tedy nefukl niC . . b I u spokoj i vč' ny' v nasf poM Ce .... ...... í j'chož validita y IIVýzkum popsa • l'lnc 7.0 mcten , " nč
' Uká7..a1nám zre e , . . 'ky) ncvalidnf na JImorálku, Ale není Oczccnny, .. dí rnu7.e býl lrJgicky (ČI komle
. dnom sociálním proslrc ,proká7~na v Je
populaci.
Do stejné katcgone palr. . Ví i problémy I f te s tůII rasového zkrcs enl řf dnrh o, sexiSlického
69
inteligence. Jejich výsledky snad mohou být validní pro bílé studenty z rodin vyšší stfudnl
třídy. tedy v prostředí, ve kterém byly vyvinuty a ve kterém byla jejich validita nejčastěji
testována. Aplikujeme-Ii však tyto testy na černé h o kluka z gheta. jehož negramotní rodi če
ž i voří na veřejné podpoře, nebo na rómskou žcnu z východoslovenské cikánské vesnice,
výsledky mohou být daleko m éně validnf.
Pokud si snad myslile, že našich trampot s logikou empirického výzkumu v sociologii není
jcltě dost, máme tu ještě jednu obzv l áště pěknou Jobovu zvčst. Měli bychom si ji velice do bře
pamatovat:
Všechny závěry z empirického výzkumu, statistické
důkazy atd. se nevztahují na jevy, které chceme
studovat, ale jen na jejich indikátory.
Řekněme, že sledujeme vliv vzdělání na politickou panicipaci. Všcchny pozorované vztahy.
souvislosti, statistické důkazy se skutcč ně nevztahují na tytO dva koncepty, ale jen na jejich
ukazatele. Skult!čně tedy mčříme souvislost mezi léty fonn:ilnfho vzdě l ání a faktem. zda
respondent hlasoval v posledních volbách. při spíva l finančnč na volební fond nějaké strany.
chodil do průvodu a prapory vyvčšova l, ncbo přilepil volební heslo na nárazník svého auta,
Někdy je rozdO mt!zi indikátort!rn a studovaným konceptem zanedbatelný, Častěji je však
zdravé. pořádně St! zamyslit nad vzdáleností mezi konceptem a jeho ukazateli. Ale k tomuto
problému se v naší knize ještě nčk o likr á t vr.híme,
70
,.,,1 ůko lO z kapitoly 3.
ka Jejich předmělem
I matika a lormálnl \ogl 'pllkovatelná
~ 'I nf 3 1. e patři lormálnl v~Y, jako .m:a~ty. do jelíhO popiSU tu nenl a
Utl ItllO kategon t k kalegone prekladu r
!JI Nf' abStrakCe, a a
rou respondent uved~,
ědě t zda čáslka, kte dl š,hO povoláOl
t.'Iltonf 32 atná otáZka Ne~~žeme v zahrnule také přii~~ z ve d~nll nam odpoví
1tl 10 oprallduh:~ lslý nebo hruby pn .lemb~~ěsiení přil em N ě kl e n reS~~teln é pro všechny
l~ftd5 l av uje j~ ty'denni dVoulýdenOl, ne eposkytnevýSledkYsro
N....lme, zda}!to Rozhodně nám lato otázka n
hodinovýmpnjmem
ntobYII našem vzorku
.' ozorovánl měři ně~O
sledky V kazdem p ed nevahdOl
Cll lee n~ 33. reliabilní, nám nedává st~bl~~~ n ěco IméhO, než má Je I Y
MMenl, které ne~I k Taková operace te y
IIného. nebO měn lina
71
Jak Sl nakreslit plán aneb
Na co jsou hypotézy
dedukce
indukce
výzkum jako testování hypotéz.
pracovní hypotézy
oper ač ní hypotézy
runkce pracovnfch hypotéz
test l.koumatclnosti
73
optimalil..acc rl,!dukcc
rozhodnutí o technice sbč r u dal
rOí'..')ah výzkumu
4
Kapitola 4.
Jak si nakreslit plán
aneb
Na co jsou hypotézy
l'm short enough and ugly enough
to $ucceed on my own.
Woody Allen, Play it again Sam
Až dosud jsme si jenom stčžova li. S t č :i .ova li jsme si na nezvládnutelnou velikost při roze n ýc h
systému v sociálních vč dá c h , na trampoty. které z toho vyplývají: na nutnost pracovat
s n eú pln č popsaným a je š t čn eúp l n ěj i analyzovatelným systč m e m , na to. že jsme v dusledku
této redukce vystaveni mnoha t y pům zkreslení. Stč ž ov a li jsme si na to. že jsme schopni
potvrdit existenci p řf č in né 7.ávislosti t é m č ř v ý hradnč jen experimentem.
A stěžo v a li jsme si také na náš druhý veliký problém: na nutnost ne přím éh o m č řcnf, na 10 ,
že Iransformace studovaného jevu do indikátoru. ve klerých lento jev pozorujeme. m ě řím e
a analyzujeme, je mnohem delší a mnohem ri s kantn ě jš r než ve vě t š in ě jiných věd , N a řík a li
jsme nad nejistou validitou n a.~e h o měř e n!.
V téhle kapitole se podíváme na tO, co se s tím dá dě lal. N eočeká vej t e tu žádné z.1 l1 ač n é
recepty. U dě lat slušný empirický výzkum, to dá fušku, Mnoho a mnoho hodin pře mý š l e nr
a psaní j eš t ě před tím. než máme vubec možnost ušpinit si ruce fakty. Dlouhé dny v terénu.
dlouhé dny strávené analýzou dat, a to se nakonec může stát, že našc hypotéza bude fakty
vyvrácena. Al es poň jsme zjistili. že tudy cesta nevede, Horší je. když ji n3ŠC výsledky ani
nepotvrdí. ani ncvyvrátf. I to se ně kdy stane. Ale pře st o pře s e všechno, je to vdiká krása dě l at
výzkum, Vždy! studovat vztahy mezi lidmi je velké dobrodružství. Pevnina sociálnfch vztahů
a struktur je j cš t č jen málo prozkoumaná a 7..aph1ovat prázdná mfsta na mapě je veliké
dobrodružstvf. Zkuste to. a uvidíte. že se vám to bude líbit. Ale pozor. je to návykové.
V téhle kapitole se budeme 7..abývat spíše logickými pravidly vý7..kumu než podj val recepty,
jak technicky připravit výzkum. Tím se zabývá celá řada jiných knih, V ě řfm e však, že tato
74
pruvidla jsou důlú.ilou pomůckou i
kroclch ve výzkumu.
pro oplima\i7..aei rozhodnutí o mnohých technických
. l'. 'ako
, mc' v této kapitole. steJnc J
Ž oprovdu w!,:ne ' .
J c.~t~ jednu důležitou pOUlámku ne . ' I ' Ů.umem a toještěvě!l i nouv jeho
, hl l'. kvanlllatlvn m v y ' ,
w~ dcho1.'ch sebudcmczabyvat avnc t p vy'zkurnu považovah za
v pre . . . ' í tO rotO. že bychom tento y .
5 i1nč standardi1.Dvané venl. Nen p.. akt že v kvantil.ativním výzkumu JSou všechna
• ' Jediny' důvod pro tento popiS JC f ,
nadrozeny.
. I 'místa J'as nč viditelná.
naše uamtc n<l
4.1. Výzkum jako idiot
Můžeme za č il třeba pravdivou pohádkou 1. p
pohádka pro o dr os t\ei ~ í dě ti 6,
oč ha čov ého pra vě ku:
O je poč 1tač ,
O tom, c • taven tisku j l..'ťl en 7. prvnlch p očí ta č u .
Pfcd dávnými a d:ivnými čas~ byl pf~; S neumN o moc v!c. ncf trochu lepší
Oyl obrovský. nes m l rllČ drahy. POd.U:O"d:iVnO, novin:.\fi byli okouzleni.
AI nrolole tObylO v
kalkul a čka. e '" " tohO počlta če:
Hovolili s jedním 7. lvurcu
poč h ač 'e gěniu s !"
N
. ~ •. "Pane profesore. len J
m- ~ •c To 'e úplný idiot. Uml je j n~ v '
profesor: "Ale. pánové. 10 se lIlýll\ 'to v~lmi rychle a ned ělá chyby.
rozeznal nulu 0<1 j ednič ky , Ale um
75
Empirický kvantitativnl vý:r.kum v sociologií je také lakový idiot. Uml jenom rozeznal, zda
existuje souvislost mczi dvčma nebo vfce promčnnými. Bohu7.c1, neumí 10 rychle a dčlámnoho chyh.
Kvantitativní vÝi'..kum není nic jiného /lež testování hypotéz. Podívejme se blíže, co 10 v la.. 'i tn č
znamená v tcnníncch cpiSlCmologie včdy. Při produkci poznán! zdc užívámc v podstatě dva
odlišné POStupy: indukci a dedukci.
Dedukt;,ní metoda 'ychá'; z tco,;c nebo , obecnč (o,mulovaného pmblému. Tco<Ctkký
nebo praktický problém je př e ložen do jazyka hypotéz. Hypotézy navrhují, jaké spojenf mezi
promčnnými hychom mčli najft, je-Ii naše hypotéza pravdivá. Pak následujc sbčr dat.
Odpovfdají_1i záv;slosti mezi scb"nými daty v"'«i p1edpovčzcnému v hypotézAch. pnjmeme
hypotézy jako platné. Jinak musíme hypotézy odmítnout.
Induktivní metoda je značnč odlilná. Začíná po,omvánfm. ve ktcrem pá";mc po
pravidelnostech. vzorc{ch, které snad existují v objektivní realitč. Objevené pravidelnosti
poplšeme ve lo,m č p1edbčžných lávč ," . Ty pak Ovč1uje m e dalllm po,"mv;ním. Kone č ným
produktem je nová teorie.
A ted si zkusme, zda jsme rozdílurn mezi dcdukcf a indukci dobře porozumčli:
Cv ičení 4. J.
Klerou oZ ti"hlo metod používal velmistr dn/ukce. slavný detektiv Sherlock Holmť .r?
76
Tabulka 4.1.
DEDUKCE INDUKCE
Teorie P07.0rovánf
· ·
Hypotézy Nale7.cné pravidelnosti
· ·
Pozorování Předběžné záv č ry
· •
Přijaté/zamítnuté hypotézy Teorie
.< T.~J·e schopen řcš i tjen ur č it ou. f todu To znamend, zeKv:tnlitalivnf vý:rkum používá dedukuvn mc .
kategorii pr o bll.!mů :
Kvantitat;vní výzkum m ůže nalézt ře še ní jen
takové problémy. které j e možno popsat
· ch vztahů mezi pozorovatelnýmiv termme
proměn n ými.
77
pro
Přcformuloval problém lak.
. aby vyhovoval tčmto podmf k ..,.' .
J<l7.yka ...ýzkumu nt.!rnus' b' n :lm. prelozlt Icon.!lIcký prohlém do
, 1)'1 snadné. Naštčstí mdmc náslro' _ • '
ulehčL Jsou 10 pracovní h • 1, klery nám tmo operaci pod s latn č
. . ypotczy. Je to vdicc ul'it. č ' .
minimalizoval probl(m , "., - C Ily nástroJ. klerý nám pomůže
c Y vyp yva]lcl z redukce
v sociologickém výzkumu. a transformacI.! informací. nevyhnutelné
4.2. Aby hypotézy nebyly jen hypoteUcké
Cesta od teorie k výzkumu je dlouhá a musíme se ,..
od teorie k výzkumu je ob kl- r Sl1al.ll. aby nehyla přmš klikatď . První krok
vy C lormu/aee z.4kladnfch .• :'I
hYPOIéza může by', d~,·· . . Jesle do .~ t Ol:tccných hYPOIb::. Taková
c moválla Ircba takto' "H . .
, . Y/JQfeul Jl' o' ~ t'kfÍ\I" I
vy l'ozel/e l teorie" (Babbi' 1979) • . fil/I t) Cf/araklerll věcí,
c . Uvedme SI alespoň jeden příklad takové hypotézy;
HYPOIéza I.
Čfm vfcc podnětů týkajfcfch se politiky OSOoa dost.' , ~~,.
}-c bUdc panicipov" vp" . av;i, 1101 vyssl Je pravdi!podoonost
o HICl!. '
Les!cr W. MiJbta!h. Por
uical Pat!icina!inn, Chicago 1965. slr,,19
Tato hypotéza je mnohem konkr é tnč'šf ,,:<; :t .
. Š 1.1 J ,ncz vctsma hYPOIéz na této ' .
JC tě bezproS t ředním východiskem' urovm. Přesto nemůže oýt
nástrojů Je tř b .. pro techmckou konstrukci vý...kumu a výzkumných
. c a JI rozložil do souboru pracovních hypotéz.
78
My definujeme pracovní hYPOlézu taklo:
Tabulka 4.2.
1Pracovní
hypotéza je tvrzení, předpovídající existenci souvislosti mezi
dvěma nebo více proměnnýmI.
2.
Všechny proměnné zmíněné v hyp,oléze musí mit validní operačn í
definici.
3.
Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné
reprezentující zkoumané koncepty, ale i ty proměnné, které mohou
významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů.
Předev š ím si musíme ujasnit, co Wílmená termín "operační delinicc". Začněme jednoduchým
phldadem. Co j e vlastně kyselina? Chemik by nám nabídl definici. popisujícf "kyselinu jako
slo u čeni nu s vodíkovým atomem, který je schopen odštčpil se ve vodním r07.loku jako
vodíkový kation H' a ud ě l it roztoku kyselou reakci ." ( P říruč n í slovník nau č ný, 1963. II.dn,
slr.741).
Operační definice kyseliny hy mohla znít asi takto: KYJe/inu je /(Iková tekmina, kterlÍ vlIění
barVil lakmuJového papírkll z: mot/ré na červenoll. Vidíme, že operač n í definice je mnohem
méně precizní. daleko volněji spojená s teoretickými koncepty. Nevysvčtluje nám vůbec, co
kyselina je. Má však jednu velice už it ečn ou vlastnost: dává nám bez pro s třední návod, jak
poznat, co je kyselina.
V operačn í delinici je koncept vyjádřen popisem operaci, kterými bude měřen.
Ovšem i operační delinice musí hýt ....akolvena v teorii. Proh1t!m je. 7..e v sociálních vM:\ch
79
k v/.d:íicnosi Ilw/i l' .,' .
, , Ulll_llckYIll kOilC<:I
'
tcm
v:didn . " :1 Jehll 0jlr:facni der ',' _ ,
II Ildswh 0pcrac( Aj, ' , ' _ liHU ZllacJ1:í a 10 mii;,l' ohro/i,
. (Ul vs(,'ch!lO tll. zniÍmc' d' .,.
\' podsulIó 0l);ikov,'""',,, . L~"lISl' () 0l)' ' . IJlaU diskuse (>. 'I..' - U';lCIllt: 1 ddinicích "
IndJ.,')[o)"l'l'1l " pf' j 'J ' .. C( ClO!.) bpltojy.
POdívejme Sl" j •. I" >- •
- Z(e d t:.';j)llJln<ljCtk'n klasick\' ".
ve,W!5 klasické kniz. S'I v ' poklad operacj()ll:djl.aCl~, J
, ~, ·(;~Y@?:.flli (1097) koncc)[' " 'mill' ))ud,hcllll uvedl
JlepntonlllOst !lorem, V cl !"i 'J J ,UlOIlJIt:, AJl()nlH~ je ohv) kle cl 'I '
() l,t) dramatick$'ch ' ".{j , e lI)OV,lIl,) Jolko
platnost '1 IlOV ~ SOCl,) nich zmen staré
. ' e normy nejsou jdlt: 1 s()ci:Hní normy zlníd
sPOJ' () lccn~ přijímány. Jednotlivcc
. ,cno s negativní sankcí a co si ji;;, není jist, co b",I,',
. s odměnou. I) kl
lJldividualisľ 'k' Uf' Icirn zvolil, K ya osobní akt", sebevraždu, "vy'so,"",,',
i'.a tlbzmeJ <Jllomic. N "
anOlllie byl silně redukován: anomie určité .e,~mírně komplexní leore!ický koncept
sebevražd za rok V' • . ' " Oblas!1 JC opera<':ně cl 'f" .' .
pnpaddJleleh l1a ka%dýd' ',' c lJJ()Vdlla .lako pOčel
mnoho"" I sto tiSK nhyv,!ld I· ~"
Zd.J1mavých 11 diíležitých r ,.' " '. ,<;lruclla uvalla ll<Ím ukáže " k
zlraccno. (llllcnZI puvodního konec 11I " , ~ , ,J<l
P ,jl: \ kin operacionalizaci
Redukce infonna" " ,
CI Je nevyhnutelné htcnwl10 kl '
výzkunmých openld. To v,~ak , . , ere n<1s hude prov<Ízet na bžd~
Vv nemuS! ll)'1 fal,ílní 2! ! ' ' . cm kroku
tlveriJi, že 0pcnčn' j r ' . __ Inu H1C hy 10 hyJ() tehdy, k
, ! (C UHCC Je IlClkktn{ JC ll" _ 'dyhychOIll
Skute':nč položit ro' 'k I CZ( nLlCI t(,OJl'tH.:kého k
\Jl![ o llleZl <lllomii a frekv""c,' 'OllCCptl!, l.c miižl'llle
'"' sehevražd.
Naš!čstí pmxc cm . " ~ .
. PlnckdlO soclOJogickéJ)( '.
Jednodu.~ší1lli, než ,'e DII,'kl ,. , , . 1 vyzkUlll U
se ohvykle r h' , t. lt:lJllOV,1 <lllomlc U .,) yva :onccp!y značně
test I . vldl111e Ilké hl z ~
. OVat p atnosl "grand t1leories" (il ~. ' y , zc cmp"J(:k)' výzkuJllllcní s to
oP'" ,,'. . '\cISJJlOll dlll tconí ·t~ j ')
,U<lce .Jsou y:dnoznačJll' do""'",,u s )1..'( n! lO roz.\allu) jako celk",
'- teorie, Tyto
A led se 'I" .. Y
. ,. muzelne vr<1til k J
překladem I . mnOlCm skromnčjMm ko '
(() Jai'.yka prac"v",'''I, h),p,'", V " nceptlim a zamyslel I, , ' se na( jejich
v polítke: cz. ratme Se k Mi/brathově
hypotézc () particípaci
Hyn()!éza 1.
Čím více Jlodn;" "k " .
,
', clu t)' '~IJClCh se politik)' I
z II d oso la dOSI,ÍV:í, tím
.c II C participovat v politice. vy{\íje pravdčjlodobnost
POdívejme s· . k
,e, JH ' tato h)'110!,', '" ",I ·ú'.' pO\'! <Í II ,. j ..
aSI (cl lnici pracovní hypot '.
LZY, uvedené v tahulce
80
1 l Ilypotba předpovídá CXiSKilCi spojení mezi dvčma pnll11i:nn)'mi, ale pro ž,ídnoH f, nich
11."Il,jme opcracní lkJinici ;\ _icŠl~ nevíme, C,l zl1;lIncnú th;lí podmínka, l,míll~n(J v tabulce. Je
,ak iicjmt\ ;;.l' hypotéza J. Ilení pracovní hypOlb'Jl\l, J.I: musí hýl do ní teprve ph~I\);;.ena.
NejdHve múžell1e začÍl s pÚ1rúním po 11l1'Í'ilcln9ch uk,v.atdíth politickl: participace, Není tčžké
vyjmenovat jich celou radu, Za krátkou dobu bychom mohli skončit se seznamem obsahujícím
ndwlik desítek pi"ijatclných indikátoru. Ale které z nich vybrat'? Takový seznam m(l~.c
obsahovat všechno, od faktu, že respondent je třeba předsedou vlády, kandiduje na politickou
pozici, pi"t's účast na demonstracích, až po prosté hlasování ve volbách a všichni víte
i'. nedávné minulosti, ~.e stávka, účast na mši, na určitém divadelním představení nebo
kOlKeltě můl..c být navýsost politickým aktem. Stejně dobře si umíte představil, že Zi'íměrná
ncúčast v oficiálních kanálech politické participacc, mfl~..c být velice silným a významným
vyjádr-cním politického postoje,
Co tedy vybrat? Záleží pi'edevším na cíli v9zkumu, na teoretickém rámci, ve kterém chceme
politickou participaci studoval. Milbrathova hypotéza by mohla být použita právě tak ve studii
zabývající se psychologickými a filosoťick9mi dimenwmi politické participace, jako ve
výzkumu sna'l.ícím se porovnat participaci ve standardních politických knnálcch u ri'lwých
skupin obyvatelstva. Operačnf del1niee politické participace by ovšem musela být v obou
případech rľlzná.
A ovšem, del1nicc závisf na konkrétním politickém a historickém kontextu, Operační definice
politické participace obyvatel hlavního mčsta Prahy 1991 by se podstatnč lišila od definice
participace na té~.-C populaci o pět let dHve. Jiné indikátory musí být použity pro měření
politické patticipacc v riizných po1itick5'ch systémech. Indikátory použitelné v demokratických
zemích by sotva daly smysluplné výsledky, kdyby byly aplikovány v 7.emi, kde je demokracie
silně omczena. I v 7.-Cmích se shodným politickým systémem mohou být ukazatele platné
v jedné zemi být neplatné v jiné, stejně demokratické. Prostě se tyto země liší v politické
kultuře, ribml~ politické akty mohou mít různý význam a nebo nemusí mít v určité 7.cmi vůbec
Mdný význam,
Participace v bč7.ných formách pnlitiky je v severní Americe měřena často ukazateli
podobnými těm uvedeným v naší tabulce 4.1. Tyto ukazatele bývají často cxportovány do
jiných z.cmí, bohuY.c1 často jen mechanicky, a to můY"c vyvolat povážlivé zkreslení,
81
I1chc/PCČI1~ Il'JIIl"'l1il ll' \I<l\II,h,Ll'llII Y"I
pohďd 'k tl } I..umu. K tomu se vrátíme v . ,tl I .
I,; udc 10 \/LlLllnď pohádl..' ., JC nI,; I. n;lstch budoucích
,I, prolo.:c Je praYdiv:'i.
Našc lahulb J' tl• c a aplad ukazatelů hí' , h' ..
(M' crarc ll! polllleké' '
Ilhralh 1982, SIr, 18) Indík;!1 . • panlclpaec, nayri.ených Mílhrathe
, ory JSOUrazl!ny sest u pně P , . m
JSOu \' anj";loamcrické Iiteratui'c ol. n nč á" ' rYIlI skupina zahrnuje aktiYilY, které
H di Yáck~" aktivilY. ov ny Jako "~ I ad i á l o r s k é" akt" ' I
P ros tř e dní repre7..cntu' , • " / ' IYI y, poslední skupina
Tabulka 4.3. Je prcc lod meZI ohč ma v y hran ě n y' mi ,
Výkon veřej né funkce neb
Kandidováni na takovo o f.u~kce v politické straně
Vb' á ' U POZICI
Y ~ r . ni pe něz pro politické ůče l
Pa01Clpace na politický h ' .y
A kt ~vn~ ~ JenSl vi v P OJi t iC~é ~ ~~~~ Ch plánujicích strategii
AkllVnr uč ast v předvo l e bn i kampani
U č asl na politických h "
Peněi n i dary POIiliCk~Cs tU Zl c..h a sh r omážděnic h
Psan; dop i sů veře j ným n~an e ne.b.o k.andidátovi
bo DOhllckym fu n kcionářům
P?litiCké plakáty na náraznik
P~ e ~JOuván; druhých, ab u aUla: na, ,Ir~vníku př ed domem
Inrctováni poJilické d' k Y hlasovali urctlym z Působ e m
Hlasováni 15 use
Poncchme stranou otázku
pl:ltnosli hierarch' •.
ypy,
yalidity t ČC ht o k ' • Je Jt."dnotlivých uk ; t z at e l ů :1 podl ,
u azmcJu v našich po měrcch , VCJ IlIC .~e na p ro bl ~ m
Cv i č enf 4,2,
Zkllste Oll/mdllom, kter.e', ," /
I r ' k ' t'C IIOllkwlI! ' b
'0 filC tf particip(lce v fw/ieh I'Omě r ;cI~ II )' moltly v)'lIolm zlm'slel/f, ktJyby b)'/y /1O ; . .
• 11<./1)' p ro v)'zkum
82
I kdy', bychom pravděpodobně pro výzkum u nás nčkle r é 7. těchto uka7..:l.tclU vypustili, je
,h'lmé, žc naše zó,visle promčnnó" polilickó, participace, musela hýt mčřena .... celé ř adě
I l llu n ěn n ýc h . Protožc si ne m ůžc m e býljisti, že každý z indi k áto r ů odr:l.7.í politickou participaci
ve Mejné mfre, každý z indikátor ů musí být použit ve zvláštní pracovní h ypotéze.
Podívej me se led na naši nezávisle prom ěnn o u , expozici politickým s timulům. Ta by mohla
hýt slcdovó,na kupř, nó,sledujícími ukazateli:
.. frekvence sledovó,ní politických p ořad ů v TV
• frekvence slcdovó,ní politických poř a dU v rozhlase
• fr..:kvence č t e nf politických ú vod níků
.. politické debaty v ro d in ě
• politické debaty s p ř ó,teli
• odebírání nebo pravidelná č e lba politicky orientovaných periodik
Ji stě by bylo mo7.no v tomtO vý č tu po kra čov a t. Tradice politické participace v r o dině mů že
být velmi silným politickým stimulem. Tento jev hy ovšcm musel být opcracionaliwvó,n do
n čko lik ap ro m ě n ný ch ( k u př . kdo 7. rodi ny participoval v politice: jak; jak int e n z. i v n ě ; kdy atd.)
Jiným, p ravdě pod obně silným {Xllitickým stim ukm by mohla být četba knih s politickou
tématikOu, a tak bychom mohli jc Šb~ hodnou chvOi pok r ačovat v našcm výč lU .
Pro jednoduchost p ře dp o kló,dc jm e, i.c pro popis politických s ti m u l ů použijeme jenom prvých
šest p ro m ě nn ýc h. Každó, z nich ovšem musí hýt použita v samostatné hypotéze; každý
'l. lČ c ht o politkkých po dn ě t ů mU7-c mít ruznč silný vliv na rUzn6 typy politické participace.
Ř e kn l! me , Žl! I:lychom pro popis politické participace použili tř e ba jen šest proměnných.
N ě kt e r é 1. nich jsou tl nás sotva validní, jak jste sami zjistili ve cv i č ení 4.2. U jiných je
frekvence výskytu tak nízká, že je \' řadě výzkumu mM.cme ignorovat (kupř , v USA v prvých
třech typech "gladiátorské" p:u1icipace piisol:lilo m é ně než 2% populace).
Máme ledy 6 p ro m ě nných popisující politické stimuly a 6 dalších, popisujfcích politickou
participaci. Našc pracovní hypotézy by mohly vypadat t ře h a takto:
Osohy, kleré ~t ,,) U pra v ideln č politické úvodníky, hlasují ve voll:lách č as t ě ji , nd osohy.
které je n \!Č l o u .
Osoby, ktt.!ré ~ t o uprav iddn č politické úvodnrky, jsou č a s t ě ji aklivními čkny politické
strany ne? osohy ostatní.
8 3
Čim častčj i respondent sleduje tclevizní politické pořady, tím vyšší je
pravděpodobnost, 7.c se bude ak tivn ě podnel na přcdvolební agitaci,
Abychom popsali všechny vlivy stimulů na všechny typy participace, museli bychom
zfonnuloval 36 podobných pracovních hypotéz, Vidíme, že nám pOČet hypotéz po~.chnaně
roStc a to ješ t ě nejsme zdaleka u konce s naším úkolem, Zatím jsme se jCŠtč ani ncstačili
vypořádávat s třeli podmínkou z naši definicc pracovni hypotézy: s nutností zahrnout do
souboru hypotézy o promčn n ých. které by mohly podstatně zkreslit naši interpretaci vztahů
mezi diSkutovanými p r oměnnými.
A opě t je tu naše stará bolest: komplexnost přiro ....cných systé m ů v sociálních vě d ác h,
Podívejme se alespOJl na n ej m arka ntn ějŠ f př íkl ady:
I kdyby č ten i Úv o dník ů ne m ě l o vůbec ~..ád n ý vliv na :J.ktivní č len s t ví v politické s t rallČ, je
vysoce p ra V d ě p odo b né, žc souvislost mezi č t enrm a č l c n s t v í m s t cj nčn a mě ří m e, Je 10 projev
naší staré známé z prvé kapitoly. nepravé korelace, Ve včtš in č demokratických spo l eč nos t i
vzdč l an ějš i osoby participuji v POlitice více, než lidé m é n ě vz dě l a n r , Ale více vz dě l an f
respondenti budou také s daleko větš{ pravděpodobno s t i vystaveni politickým stimu l ů m , l e
tedy možné, že souvislost mezi politickými stimuly a pan icipad je zcela ne bo čá s t cč n ě
vyvolána vlivem vz dč l á nf na obč diSkutované p roměn n é. Podohnou roli m ů~..c hr.ít k up ř .
i sociá l ně ekonomický status, OSOby v u r č i té m ekonomickém pOstavení mohou být
angažovány v politicc, protože je 10 dobré pro jejich obchod, Z téhož ~ ůvo du pátrají po
informaci o politických problémech a zá m ě rn č se tedy vystavují politickým stimuHim,
Takových situacf. kde n č j ak á VII\:jšf prom č nnáo v livňuj e vztah mezi studovanými jevy, mU7.c
hýt mnoho. NašlČslí, statistická analýza je schopna odizolovat vliv tčc h t o vnč j ~íc h
pr o m ě n ných , Mů že m e toho v ~ ak docílit jen tehdy. vime-li o každém r e,~ p ond e nt ov i. jaké je
jcho vzdě lá ní . socioekonomický status atd, I kdyby náš výzkumný cíl hyl velice úzký,
kdybychom se z:J.jfmali jenom o vztah mezi pOlitÍl"kými slimuly a participacf, musíme do
n a~c h o souboru pracovních hypotéz zahrnout třeha tyto:
Čím vy ~~ í je jednotlivcovo vzd ělán í , tím jc vyšší pr avdčp od o bn os t. že budc
n avš t čvova t politické schu...c a s hr o m áž d č n r.
Osoby s vyšším vzdě l á n í m Č to u politické úvodníky čas tčji než osohy m é ně v zdč Jan é,
84
O b které vlastnf v obci obchod, hudou participovat v předvolennr kampani proso y. b I
místní volby častčji. nd oso y ostatn ,
Takových hypotéz budeme muset formulovat mnoho: víme ~ l~t~ratury iI:V~C::: 7::i::~~:~
~..c účast v politických aktivitách je silnč ovlivnčna promčnnyml Jako poh ',~ o !", být
. d' ,'eho sociální sebedůvčra a mnoho dalšími a včtšina z tčchto proměnnyc mu....c
Je mce, J . . , . ' I'
. á a, II,n J'ak sil nč jc jedinec vystaven politickým SlImu um.asOCIOV n . .
, t h tézy o všech proměnných, které
Soubor pracovnich hyP~téz musl, zlahrno~ěn~r:u a jsou přitom asociovány také
mohou mit vyznamny vliv na záVIS e pro
s nezávisle proměnnou.
, " ' . I"" II "nezá vislá" prolll č n ná' I 'ká ' nárnka' termm zavlS II
A ješlč jcdna dů l ež it á tenmno oglc poz " , č Jivu, Vč t šinou je
.-, . ' Iní závislosti a č as t o alll nc očekáva ny srn r v
nezna menaJI eXistenCI ka uza ~ b demc zabývat statistickou
' 'rž u ži t cčn os t vyplyne, az se u
to jen tenninologická konvence, J~CJ ., ;'\' kd b naše obecná hypotéza byla pOlvrlCna daty,
analýzou, Kupřík l:l du v našem prípade, y y. r. '1 ' xpozice stimulilm o v l ivňujfcích
• '1'd'k mlD.c hýt interpretován v tenn ncc I e
tenlO vys ce " , • Ale to všechno už dobře" 'st ' J ' nč dobře jako vliv participace na expoZICI slllnutum,participaCI,. c .
známe Z diskuse kauzality a experimentu v prvé kapllole.
4,3. Je to k n čče mu ?
<' nadný úkol ji7. jen vzhledemTcd už j as n ě vidímc, 7..c konstrukcc pracovních hypotez JC nes. '{š d Ý avšak
' ' otéz Jc 10 úkol n á r oč n ý. vč t Š IIl O U sp e nu n ,
k pouhému poč tu nczbytnych hyp ~ " ( c výzkumu n čko l ik velice d ů leži t ýc h rolí:
bohu7..c1nezbytný. Pracovní hypotéi'.y raJ v
zda je výzkum vilhcc m07,ný,I. Formulace pracovních hypotéz je testem
• < bl ( které J'e možné přelož it do' . ~" • • ' koumat Jcn takovc pro cmy,
V kvantitatl vnfm vy7.kumu mll7..cmc z , v ' ,. 'á dř i t jako vztahy mczi
. 'ch hypotéz tJ'. J'cn lakové problémy, JezJc mozno VYJJa...yka pracovhl , , ,
, ' m ', pro ktere máme validnCo per ač n í dcfil1lCl,promenny ,
85
f
2. Pracovn( h 'I I sn J l, .
I J:hrl 'lil roo I" rIOltl Izaei rCdukc' infonn:ld.
L~k na na. ~i ncjnchc " . ~
. . IPCllICJ. ( ..:hornhu, nutllOst pnlCOva! s ncú' .
aSl llIkdy vynalczen Ml r " . plnym popIsem reality, nebude
. ", . 1.\ nic se tedy nJul:lt. jak opt im á ln ě s louhle ll' >', •
rOzumnč JI. ~ II, 7-C j .~ rn c vyhr- J' . I. . ~ . " emocí l il. MUSlrIlc si hýl
,I I .1 CSPO/I ly nCJdukži!,o;' ~f :'>
problém. a z:lrovcil se vyhnout sh' j {' r .' !.:Js promcnné. kleré ovlivňují zkoum;mý
• Ir II Inl(lrmaCI, které nutnč ll' Y •
ze zavedeni prom č nných, h .:ré nepatří d <.1. t:pOln:hujcme. Víme už sice.
o u..oumaného systému' I
promčnná n.::tv(c znam ~ á . . . • ncvyvo á ....kreslcnL ;Jil! každá
. . t:n InWS[ICi Času, pe n ěz a energie '. ~ .
dovolH. Vč~inou jsou našc r' . . .a 10 Je occo, co SI prostč nemůžcm e
Jmuy prckroccny jC'šIČ dříve, ncž' •. .
pro m čn n é, klen~ považujcm ' . . h . Jsme zahrnuli do vý"Jl:Umll
, e za nez ylné. Omyly loholo I U· .~ , .
vyzkum má I Ol i žjcšl~ ·~d. yp JSOII hohuzc! dOSil č a sté. N;lš
. e Je: nu POpul;lrm dčtskou nemoc' 7..ačín;l . .
Interview nebo dOtazn ík T . . .. , . zpnlvldla fonnulacf OIá".ck pro
' . I. o Je ZJ.jlmavj, vzrušujkí a tvoiivj či .
jako !onnulJcc pracovních h . . nnOSI, zdaleka ne lak nudná,
ypotéz. Sko n člmc se seznamem ch ' . .
které s našim problémem ě ' k ' . ylrych a 7..aJfmavých ot;lzek
n "'3 SOUVisejí. BohuŽt!l~. , '
proměnných nemjme ž.1dn l ~. , ' pn Jnalyzc dJI zjistíme, že pro řadu
C POUZIII. To ncní moc d b é Al
zjislímc, že kdybychom polo '~ T . 'd . . o r . e horši je, když při analýze
Zl I Je nu jedlllOU, hloupou olá' k '
nčco objevil. To je opravdu ne T ( z u naVIC, mohli jsmc opravdu
pr jemne, já vfm. S;lm j sem si 10 taky vyzkoušeJ.
Ovšem existence pracovních
hypotéz, jak svědčí ~ , .
automatickou pojistkou . k ' nase pravdlv;l pohádka Č. 7, nemusí hýl
prOl1 alaslrotďm toholo typu.
86
Pohjdka pro odrost l c i ~í dčti 7.
Pohádka v prvé osobě jednotného čísta.
OyIO. nebylo, byl jsem kdysi zodpovědný za metodologii lIlezinárodnflm srovnávacfllo
výzkumu. V průběhu se k nám plipojili kolegové z jedné pů vabné 7.emČ. PfevzaJi včt!linu
n a~ i c h pracovnfch hypotéz, pfidaJi nčkolik svých, zmčnili nčkolik opcračnfch definic tam,
kde by na!le původnf indikátory byly v jejich zemi neplatné, a peč li vč testovali validitu
nových indikátorů. Připravili taklka perfektlÚ vý7.kumný nástroj.
Ale kdy! pfišla dala na zpracoválÚ <.10 Toronta, ncvčfil jsem svým očfm: Hledal jsem
a hledal. ale nikde jsem nemohl najít údaj o pohlaví respondenta. Pfi pfepisovárú dotazového
archu vypadla rubrika pro záznalll pohlaví. Nikdo si toho nevšiml, až bylo po7M. U
nč ktcrý c h osob bylo mo'.no pohlav! odhadnou!. Uvedl-Ii respondent IXlvolánf "'.ena
v domácnosti", pravdčpo<l o bnč to nebyl mu'.. A!c ve včt!linč pffpadů museli tazatelé znovu
do terénu. Nechtč] bych být v jejich kůži. Nemusí být právč pfrjemné zaklepat znovu na
témčf tfigta dvcf{ s po!letilou otázkou: Jste muž, nebo žena?
A tak, máme,li s můlu. ani pracovnl hypotézy nepomohou.
3. Pracovní hypOlé7.y ohsahují 7..ikladní informaci pro optim;Un! r07.hodnutf o technikách
výzkumu
Tak jsmc 7.3Se nazpátek u naší dčt s ké nemoci ~zač /leme s dota7.ník:em". Nejcnžc dotazník: se
v pothnfnkách postindustriálnf společnosti stává pomalu ale ji stě nepoužitelným monstrem,
ale na samém zač:itku výzkumu nemáme prostě dostatek informací k rozhodnutí. kterou z dost
bohaté pokladnice technik shč ru informací vyhraL Teprve pracovní hypotézy n~m umožní se
optimálnč rozhodnout Tomuhle problému však včnujemc pozdčji celou k;lpitolu. Pracovní
hypotézy. protože popisují strukturu spojení mezi pr o měnn ými. ukáží nám, alespoň v hrubých
obrysech, jaký typ statistických opt.::rací hudcmc potřehoval. I v tomlO časném stadiu výzkumu
tak budeme schopni odhadnout, zda pro analýzu dat použijeme ka lk ul:lčku, osobní počíta č,
nebo zda hudeme musel - je-Ii náš vzorek opravdu obrovský - bojovat o čas na středis kové m
počítači.
4. Pracovní hypotézy jsou základem pro odhad rozsahu výzkulllu.
87
Včtšinou teprve potom, když jsme připravili souhor pracovních hypotéz,jsme schopni alcspuř\
přibližně odhadnout, jak náročný bude náš vý7.k:um. Ohv)'kle budeme překvapeni; teprve
proces ťormulace pracovních hypotéz nám uká7.t!, jak mnoho promčnnýc h. a ještč vke
analyzovaných vz tahů mezi nimi Potřebujeme pro řešenf zdán livč jednoduchého problému.
Pracovní hypotéz)' jsou důležitým výchozím bodem pro časové, :. ledy i finanční plánovánf
výzkumu. A na závčr jcšlč jedno velice n evčdeck é. ale užit cč né doporučenf pro odhad času ,
klerý budeme potřebovat: udělejme nejdřívc spíše pesimistický odhad. násohme odhadnutý
čas třemi. a když všechno d obře půjde. snad tento nový termín .~plníme. Tenhle spISe
Prostoduchý recept se nám už často dobře osvčdčil.
Vidfme led)', že ty nepříjemné pr<lcovní hypotézy mohou býl velice užitečné. Nemč li bychom
se j im vyhýbat. Alespoň ne ze začátku, alespoň ne po prvých desct. dvacct let výzkumné
praxe. Ale pak už je z IOho návyk; dost zdravý a hlavně hczpcč n ý.
88
Ře~ení ůkolů 1 kapitoly 4.
Cv ičení 4.1 . •. e najít vzorec, vysvětlen.í,
ouživat induktivní metodu. Snazl! s otvrzení na kteroukohv
Bohužel, te~to mistr d.ed~k~e ~OPáCh chování. podfvejte se p~o ~ám tento důkaz nesta~iI,
které existuje ve. tyZICkYCkle~é tento hrdina vystupuJe, a po~ud. YsvOji gnozeologii. Ale s 11m
z Doyleových Povldek'C
ve
á h~ kde Holmes explicitně PopisuJe
řečtěte si "Skandál v ech. c ,
~e v téhle knížce ještě setkame.
Cvičení 4.2. • tradicím nicméně jejich
vídají naši politické kul~ur~ a věCÚ by byla nízká.
Některé z ukazatelů pr~~~é nZek:~nf. Jen '.rekvence poz:~;~c~~hů~~sou U nás m~ohem
použiti by .n~~ol .a l? v~nitelům, finanční př~spěvky ~a po ~~jběžnějŠíCh fore~ ame~ck~h~
Psaní dOpiSU vereJny~ I tato stupnice vytvorena. Je na ~ lěné na trávníku pred rodmnyml
řidší než v USA. kd; ya . kersft a volební tabule uml.s . oužily beze změn ~e
politického vYrazu'ě·bu~~x~~~~~. Když však jsou takové. '~~lk;~~~I:ní. S jedním takovym
domky u nás I~m r n olají nebezpečné etnocentnc
ávacfm vyzkumu, vyv
s~?vn později seznámíme.pnpadem se
89