Supervize FSS MU Supervize - definice: „laskavý nadhled“ (super, visio) (Havrdová) „čistá mezilidská interakce, jejímž obecným cílem je, aby se jedna osoba, supervizor, setkávala s druhou osobou, supervidovaným, ve snaze zlepšit schopnost supervidovaného účinně pomáhat lidem“ (Hess in Hawkins). Smyslem supervize je ochrana nejlepších zájmů klientů. Cílem supervize je zlepšit schopnost supervidovaného pomáhat lidem (Hawkins). Supervize supervize se vztahuje k cíli naší práce a zvyšuje její účinnost, zaměřuje se přitom převážně na proces, jakým daného cíle dosahujeme, a na vztahy, které jsou nejdůležitějším prostředkem k dosahování cílů, sledujeme proces a vztahy a tím zlepšujeme kvalitu své práce. Podstatou supervize v pomáhajících profesích je „pomáhat lidem, aby dobře (spolu)pracovali s lidmi“ Baštecká et al. (2016:100) Z hlediska pracovníka se supervize zaměřuje na: poskytovat pravidelně prostor k reflexi obsahu a procesu vlastní práce rozvíjet porozumění a dovednosti v práci získat informace a jiný pohled na vlastní práci získat zpětnou vazbu ohledně obsahu i procesu vlastní práce získat ocenění a podporu jako pracovník i jako osoba – být uznáván získat jistotu, že jako pracovník i jako osoba nebudu odkázán na to nést sám zbytečnou zátěž nesnází, problémů a projekcí mít prostor propátrat a vyjádřit osobní nepohodu, ztrátu zájmu, kterou práce mohla vyvolat lépe plánovat a využívat vlastní osobní zdroje a profesionální zdroje být sám aktivní, nikoliv jen reagovat (proaktivní x reaktivní) zajistit kvalitu práce Dělení podle pozice supervizora (kdo?): Externí supervizor Interní supervizor Intervize (peer-supervision) – supervizní setkání podobně zkušených a postavených kolegů bez supervizora Kolegiální supervize - vzájemné konzultování dvou kolegů Autovize (autosupervize) – sebereflexe pracovníka, nejlépe s písemným vyhodnocením Forma (s kým?): Individuální Skupinová Týmová Skupinová supervize - výhody: ekonomické využití času, financí a odbornosti skupina dodává podpůrnou atmosféru supervidovaní těží z reflexí, zpětné vazby a příspěvků kolegů i supervizora skupina nabízí větší škálu životních zkušeností skupiny nabízejí více příležitostí využít činnostní techniky skupina dává supervizorovi možnost přezkoušet si vlastní emoční a intuitivní reakce na předkládaný materiál Skupinová supervize – nevýhody: méně času na jednotlivé členy skupiny někdy skupinová dynamika je méně pravděpodobné, že bude skupinová supervize odrážet dynamiku individuální práce s klientem stejně zřetelně jako supervize individuální Typ - zaměření (o čem supervize je?) Případová Programová: ◦zaměřená na zaměstnance (supervize týmu, supervize manažera) ◦zaměřená na organizaci (supervize řízení) ◦ Sítí Případová: ◦rozbor případu, hledání možných a efektivních variant dalších intervencí ◦ ◦příprava na první setkání s klientem ◦ ◦zaměření na pracovníka, který případ řeší Programová: zaměřená na zaměstnance – udržení motivace pracovníků a naplnění jejich potřeb ve vztahu k práci; kolegiální vztahy, organizaci práce, schopnost týmu pojmout tlak, stres atd. zaměřená na organizaci (řízení) – účelem je určit meze, strukturu a fungování organizace a vyladit pravidla řízení, ujasnit role ◦kultura organizace, atmosféra a celkové klima vztahů a podpory mezi pracovníky a managementem, zaměření na ujasnění si nakolik je organizace tzv. učící se organizací ◦zavádění změn do organizace – standardy kvality, jak zavést supervizi, co dělat, když si s interním supervizorem nesednem... Supervize sítí: vztahy mezi profesemi a mezi organizacemi ◦to, co organizace nepojme, co nezpracuje a čemu neporozumí, se může přelít přes okraje celé organizace a ovlivnit vztahy mezi profesemi a dalšími organizacemi Funkce (jak?): Formativní (vzdělávací) Restorativní (podpůrná) Normativní (řídící, administrativní) Vzdělávací: účelem je zlepšit odbornou kompetenci pracovníka při práci s klientem (rozvoj dovedností, schopností, porozumění) prostřednictvím reflektování a rozebírání práce supervidovaných s klienty pomáhá pracovníkovi se rozvíjet, přizpůsobovat se novým věcem, rozvíjí jeho osobnost Jde o následující: ◦lépe klientovi rozumět ◦více si uvědomovat vlastní reakce a odezvy na klienta ◦chápat dynamiku průběhu interakcí s klientem ◦sledovat, jak pracovník intervenuje a jaké jsou dopady těchto intervencí ◦zkoumat další způsoby práce s touto situací a podobnými situacemi klientů Podpůrná: povzbuzení k překonání překážek, budování dobrého vztahu, posílení a zmocnění pracovníka. zvládání stresu a předcházení vyhoření - pracovníci jsou přeplněni emocemi a pokud tomu nevěnují pozornost, snižuje se výkonnost (přílišná identifikace s klienty nebo obrana) citlivé provázení prožitků supervidovaného a projevení porozumění tomu, jak on vnímá svou situaci. ocenění hodnoty práce supervidovaného, reálné a pravdivé vidění a posouzení toho cenného a smysluplného, zařazení nabídnutých témat do širšího kontextu souvislostí, dodávání naděje a sebedůvěry uvolnění blokujících pocitů,vyladění supervidovaného, aby mohl být otevřený a mohl konstruktivně řešit vzniklé problémy zvýšení pocitu bezpečí pracovníků pro účinnou reflexi a sebereflexi.. Řídící: účelem je usměrnění pracovníka, aby si správně počínal v rámci stanovených pravidel a dobré profesionální praxe potřeba supervidovaných mít někoho, kdo s nimi projede jejich práci (dáno nejistotou kvůli nedostatečnému výcviku, zkušenostem apod., ale i nevyhnutelnými lidskými selháními, citlivými oblastmi v důsledku vlastních zranění, předsudky, hluchými místy) administrativní – dodržování cílů a postupů, stanovení priorit a přidělování práce (organizace práce), zvládání objemu práce, stanovení cílů činnosti a hodnocení efektivity činnosti Reflexe: ◦z lat. reflexio = obracení zpět, obracení k sobě ◦ ◦předpokládá zastavení se a obrácení pozornosti na určitý úsek zkušenosti. Pokud je toto zastavení spojeno s tvůrčí otevřeností, vytvořením prostoru v mysli pro něco nového, může dojít k reflexi, kdy je zkušenost nazírána nově Literatura: Baštecká, B., Čermáková, V., Kinkor, M. 2016. Týmová supervize: teorie a praxe. Praha: Portál. Havrdová, Z.1999. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium. Havrdová, Z., Hajný, M. et al. 2008. Praktická supervize. Praha: Galén. Hawkins, P., Shohet, R. 2004. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál. Kopřiva, K. 1997. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál. Lishman, J. Personal and professional development. 1998. In Adams, R., Dominelli, L., Payne, M. Social Work. London: Macmillan Press. Vávrová, S. 2012. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál.