7. Sociální pojištění – důchodové pojištění – ostatní typy důchodů FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Předčasný starobní důchod vsmyslem je zejména řešit sociální situaci občanů, kteří v krátké době před dosažením důchodového věku ztratili zaměstnání vpodmínkou je získání potřebné (minimální) doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro nárok na obecný starobní důchod; základní výměra zůstává stejná jako u starobního, krátí se procentní výměra vpojištěnci je důchod přiznán, pokud mu do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává: chybí nejvýše 3 roky pokud je důchodový věk pojištěnce vyšší jak 63 let, vznikne mu nárok na předčasný starobní důchod, pokud dosáhnul alespoň věku 60 let a chybí mu do dosažení důchodového věku nejvýše 5 roků příklad: vje-li důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li důchodový věk alespoň 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán až o 5 let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku.“ Pokud je tedy důchodový věk občana např. 63 let a 8 měsíců, může jít do důchodu dříve nejvýše o 3 roky a 8 měsíců dříve; občan s důchodovým věkem 64 let a 2 měsíce může jít do důchodu dříve nejvýše o 4 roky a 2 měsíce atd. Teprve lidé, jejichž důchodový věk je 65 let, budou moci mít předčasný starobní důchod přiznaný o celých 5 let dříve před dosažením důchodového věku. vpřiznání předčasného důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod; krácení je trvalé!!! Krácení předčasného důchodu v krácení u předčasného důchodu se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní, o které se odejde dříve do předčasného důchodu před dosažením řádného důchodového věku. Krácení se provádí u výpočtového základu o: 0,9 % za období prvních 360 kalendářních dnů 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne 1,5 % za období od 721. kalendářního dne v při příliš brzkém odchodu do předčasného důchodu je krácení vyšší než 25 % oproti situaci, kdyby žadatel o předčasný důchod pracoval až do dosažení řádného důchodového věku. příklad: Muž nar. 1. 12. 1958 – jeho důchodový věk je 63 let a 10 měsíců, dosáhne ho tedy 1. 10. 2022. K 17. 10. 2019 – o bezmála tři roky dříve - odejde do předčasného starobního důchodu (tj. přesně o 1 080 dnů před dosažením důchodového věku, tedy 12 devadesátidenních úseků). K tomuto datu získal celkem 42 let pojištění, za každý rok pojištění činí sazba procentní výměry důchodu 1,5 % výpočtového základu, tj. 63 % (42 x 1,5%). Jeho výpočtový základ je 16 000 Kč. Za 1 080 dnů „předčasnosti“ se sazba procentní výměry důchodu snižuje o 14,4 % výpočtového základu (4 x 0,9 % + 4 x 1,2 % + 4 x 1,5% = 14,4 %). Po snížení o 14,4 % činí sazba procentní výměry 48,6 %. Procentní výměra důchodu tedy činí 7 776 Kč (48,6 % ze 16 000 Kč). Základní výměra v roce 2019, stejná pro všechny důchody, je 3 270 Kč. Výše předčasného starobního důchodu bude tedy celkem 11 046 Kč (7 776 a 3 270). POZOR: přesně o 3 roky (tj. o 1096 dní) dříve, bylo by krácení větší – činilo by 15,9 % za 13 započatých 90 denních úseků. vpokud poživatel starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového vykonává výdělečnou činnost nebo je mu poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, výplata tohoto důchodu mu až do dosažení důchodového věku nenáleží. vpřivydělat si při pobírání předčasného starobního důchodu můžete, ale jste omezeni výší příjmu; tzv. zaměstnání malého rozsahu, rozhodný příjem nedosahuje 4 000 Kč za kalendářní měsíc při DPČ nebo 10000 Kč při DPP. Předdůchod vlze odejít do důchodu až o 5 let před tím, než je nárok na řádný starobní důchod včerpá se z vlastního účtu na vlastním doplňkovém penzijním spoření (dříve penzijním připojištění) vvýhoda předdůchodu ► pokud se splní podmínky výplaty předdůchodu, stát platí zdravotní pojištění vřádný důchod se po odchodu do důchodu o něco zkrátí, není to tak výrazné jako při předčasném důchodu vdoba pobírání předdůchodu není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění; pobírání předdůchodu je hodnoceno jako vyloučená doba (nemá negativní dopad na vyměřovací základ) vpřed odchodem do předdůchodu je nutné mít na účtu doplňkového penzijního spoření finance na celou dobu čerpání předdůchodu ► na každý měsíc v předdůchodu je nutno mít minimálně 30% průměrné mzdy v daném roce vabychom mohli začít čerpat předdůchod, musíme být minimálně 5 let účastni na penzijním připojištění či doplňkovém penzijním spoření vpředdůchod lze čerpat minimálně dva roky a maximálně pět let; s předdůchodem lze skončit podle uvážení, nejdříve však tři roky před tím, než se dosáhne důchodový věk - tedy v momentě, kdy je nárok na předčasný důchod; předčasný důchod je ale trvale krácený, takže pokud je naspořeno dost peněz, je výhodnější pobírat předdůchod až do řádného starobního důchodu Ø Odložený důchod vvýkon výdělečné činnosti (např. jako zaměstnanec nebo OSVČ) po dosažení důchodového věku pojištěnce, který v této době nepobíral starobní důchod; za výkon výdělečné činnosti pro účely přesluhování se považuje pouze taková činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění; do této doby se přitom nezahrnují dny pracovního volna bez náhrady příjmu či neomluvené nepřítomnosti v práci a dále např. doba dočasné pracovní neschopnosti vvýše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje po vzniku nároku na tento důchod pojištěnci, který vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti náleží zvýšení o 1,5 % výpočtového základu vzvyšování procentní výměry starobního důchodu je možné rovněž za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod při jeho souběžném pobírání v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů vnárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu má pojištěnec v tomto případě vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; vpři pobírání tohoto důchodu v poloviční výši náleží zvýšení procentní výměry o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů Invalidní důchod Øvývoj v invalidních důchodech vod 1. 1. 2010 již mezi druhy důchodů uvedené v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nepatří plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Namísto těchto dvou dávek je zavedena dávka pouze jedna, a to invalidní důchod. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Øpodmínky nároku na invalidní důchod vpojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se: §invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo §invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (potřebná doba pojištění se nevyžaduje) vpojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % vjestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla §nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, §nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, §nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. § Ødoba pojištění vpotřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků. vjde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, pak 5 let z posledních 10 let před vznikem invalidity vv případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků Př. 1: Muž narozený 1. 1. 1980 byl k 10. 3. 2013 uznán invalidním. Vzhledem k tomu, že ke dni vzniku invalidity bylo žadateli o důchod 33 let, bude se potřebná doba pojištění zjišťovat z posledních 10 let před vznikem invalidity – rozhodné období je od 10. 3. 2003 do 9. 3. 2013. V této době musel žadatel získat alespoň 5 let (1825 dní) pojištění, jinak mu nárok na přiznání invalidního důchodu nevznikne. Př. 2: Muž narozený 1. 1. 1970 byl k 1. 5. 2013 uznán invalidním. V době vzniku invalidity mu bylo 43 let. V rozhodném období od 1. 5. 2003 do 30. 4. 2013 získal pouze 4 roky a 227 dní pojištění – podmínku 5 let pojištění z posledních 10 let nesplnil. Vzhledem k tomu, že už mu bylo 38 let, bude se zjišťovat také splnění podmínky získání 10 let pojištění z posledních 20 let před vznikem invalidity. V rozhodném období od 1. 5. 1993 do 30. 4. 2013 žadatel o důchod získal 11 let a 357 dní pojištění a nárok na přiznání invalidního důchodu mu tedy vznikl. Øvýše invalidního důchodu vvýše základní výměry invalidního důchodu činí 4040 Kč měsíčně vvýše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok pojištění §0,5 % výpočtového základu u 1. stupně ID, §0,75 % výpočtového základu u 2.stupně ID, §1,5 % výpočtového základu u 3.stupně ID vnejnižší procentní výměra invalidního důchodu je stanovená ve výši 770 Kč měsíčně bez ohledu na stupeň invalidity vinvalidní důchod se (stejně jako ostatní druhy důchodů) skládá ze základní a procentní výměry. Procentní výměra invalidního důchodu je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity. Do doby pojištění pro nárok i výši invalidního důchodu se započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě do 4 let věku nebo doba evidence na úřadu práce. vpři změně stupně invalidity se stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně: § z prvního stupně na druhý 1,5 § z prvního stupně na třetí 3 § z druhého stupně na třetí 2 § z třetího stupně na druhý 0,5 § z třetího stupně na první 0,3333 § z druhého stupně na první 0,6666 Ødopočtená doba vdopočtenou dobou je doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku – započítává se do dob pojištění. vv závislosti na datu vzniku nároku na invalidní důchod a na délce doby českého pojištění získané v období od 18. roku věku pojištěnce do vzniku nároku na invalidní důchod se dopočtená doba započte buď plně nebo ve sníženém rozsahu. vdopočtená doba v praxi znamená, že se při výpočtu invalidního důchodu zohledňuje nejen doba pojištění získaná do vzniku invalidity, ale i doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. Zjednodušeně řečeno doba, kterou by hypoteticky mohl člověk získat, pokud by se nestal invalidním. vpro účely zjištění dopočtené doby se pro muže i ženy určuje důchodový věk jednotně - považuje se za něj důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. V úvahu se tedy nebere skutečný důchodový věk žadatele. Zákon o důchodovém pojištění umožňuje dopočtenou dobu započítat v plném rozsahu při splnění určitých podmínek, jde především o získání doby z českého důchodového pojištění. vplný zápočet dopočtené doby vvznikl-li nárok na invalidní důchod před 18. rokem věku, resp. před 19. rokem věku, nebo je - li období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod plně kryto dobou českého pojištění, nebo vvznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vvznikla-li invalidita v období ode dne dosažení 18 let věku do dne předcházejícího dni dosažení 28 let věku a doba od dosažení 18 let věku, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, nebo vvznikla-li invalidita v období ode dne dosažení 28 let věku do dne předcházejícího dni dosažení 40 let věku a doba od dosažení 18 let věku, která není kryta dobou českého pojištění je kratší 2 let, nebo vvznikla-li invalidita ode dne dosažení 40 let věku a později a doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 3 let. v Příklad narozen 15. 6. 1976 - od 1. 9. 2014 nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně vcelou dobu od dosažení věku 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod od 15. 6. 1994 do 31. 8. 2014) má pokrytou pojištěním (pracoval) = 7.383 dní vdůchodového věku pro nárok na starobní důchod (65 roků) dosáhne 15. 6. 2041 vdopočtená doba, tedy doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, tj. od 1. 9. 2014 do 14. 6. 2041 se rovněž započítává v plném rozsahu (činí cca 9925 dní) vs dopočtenou dobou činí celková doba pojištění 17 308 (7383+9925) dní, tj. 47 roků a 153 dní vvýše procentní výměry, jedná-li se o invaliditu třetího stupně, činí 1,5 % výpočtového základu (měsíčně) za každý celý rok pojištění, tudíž 70,5 % (47 x1,5). vbyl zjištěn osobní vyměřovací základ (dále OVZ) pojištěnce ve výši Kč 25 000 vpo redukci OVZ podle pravidel platných pro důchody byl stanoven výpočtový základ Kč 14 947 vz tohoto výpočtového základu činí procentní výměra invalidního důchodu 10 537 (70,5 % z 14 947) vcelková výše důchodu tedy činí 12 877 Kč (procentní výměra 10 537 Kč + základní výměra 2340 Kč v roce 2014) vV případě, že by tentýž pojištěnec měl v období od dosažení věku 18 let do vzniku invalidity, tedy od 15. 6. 1994 do 31. 8. 2014 (7 383 dní) pokrytou pojištěním pouze dobu 10 let (3 650 dní), krátí se mu dopočtená doba (9925 dní) poměrem získané doby pojištění (3 650 dní) k celkové době mezi dosažením věku 18 let a vznikem nároku na invalidní důchod (7 383 dní) Výpočet: v9925 x (3 650 : 7 383) = 4906 dní, tj. 13 roků a 161 dní. vs dopočtenou dobou činí celková doba pojištění 8 556 dní (3650 + 4906), tj. 23 roků a 161 dní vz výpočtového základu Kč 14 947 činí procentní výměra invalidního důchodu 34,5 % (1,5 x 23), tedy 5 157 Kč vcelková výše důchodu tedy činí Kč 9 057 Kč (procentní výměra Kč 5 157 + základní výměra Kč 2340 Kč v roce 2014) v v Příklad Muž narozený 1. 1. 1961 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 7. 3. 2023. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod. Před vznikem invalidity získal 44 let a 173 dnů pojištění. Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození. Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1961 je 64 let a 4 měsíce, dopočtená doba žadatele je tedy od 7. 3. 2023 do 30. 4. 2025, tj. 786 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 46 let a 229 dní. Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2022, činí 32 000 Kč. Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu se stanoví podle takzvaných redukčních hranic takto: üčástka 17 743 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 17 743 Kč, tedy 26 % z částky 14 257 Kč, což je po zaokrouhlení 3707 Kč. üvýpočtový základ činí celkem 21 450 Kč (17 743+3707). v případě invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží za každý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu, to znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 69 % výpočtového základu, tj. 14 801 Kč; druhého stupně náleží za každý rok pojištění 0,75 % výpočtového základu, tj.za 46 let pojištění činí procentní výměra 34,5 % výpočtového základu, tj. 7401 Kč; prvního stupně náleží za každý rok pojištění 0,5 % výpočtového základu, tj za 46 let pojištění činí procentní výměra 23 % výpočtového základu, tj. 4934 Kč. Spolu se základní výměrou, která činí 4040 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 18 841 Kč měsíčně, druhého stupně ve výši 11 441 Kč měsíčně, prvního stupně ve výši 8974 Kč měsíčně. v Øpřeměna invalidního důchodu na důchod starobní vnárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření ze zákona, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod. Øsouběh invalidního důchodu a výdělečné činnosti vpředpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. U osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava dokonce počítá s tím, že svůj zbývající pracovní potenciál využijí a budou vykonávat výdělečnou činnost, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Øzápočet doby pobírání invalidního důchodu do starobního důchodu vpro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. 1. 2010 plného invalidního důchodu). Pokud občan při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není výdělečně činný, resp. nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání těchto typů důchodů se mu nezapočítá do doby důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod. Tato situace může negativně ovlivnit výši budoucího starobního důchodu a dokonce způsobit, že nárok na něj nevznikne, protože nebude získána potřebná doba důchodového pojištění. Øinvalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech vna invalidní důchod III. stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu III. stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu ► tzv. invalidita z mládí vprocentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně činí v těchto případech 45 % výpočtového základu – jedná se o všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu. v v Vdovský a vdovecký důchod Øsociální událostí vymezující tuto životní situaci je ovdovění, případně ztráta živitele Øpodmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod vvdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který §byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo §splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo na starobní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) vvdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod Øvdovský/vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky vpo uplynutí této doby má vdova/vdovec nárok na vdovský důchod, jestliže §pečuje o nezaopatřené dítě, §pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, §pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela/manželky, §který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, §je invalidní ve třetím stupni, §dosáhl/a alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Ønárok na důchod při splnění podmínek vznikne znovu, pokud jsou tyto podmínky splněny do dvou let od dřívějšího zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod. Ø Østanovení věku pro nárok na vdovský/vdovecký důchod v praxi vs účinností od 1. 1. 2010 dochází k výrazné modifikaci. Zatímco u osob, které ovdověly do 31. 12. 2009, činí předepsaný věk pro pokračování nároku na dávku 55 let u žen a 58 let u mužů, při ztrátě životního partnera po tomto datu se věková hranice pro obnovení dávky nově postupně zvyšuje. Tato úprava souvisí s prodloužením věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Nová věková hranice již není pevná jako do konce roku 2009 (55 resp. 58 let), ale je pohyblivá. Závisí na kalendářním roce narození pozůstalé osoby. Touto novou věkovou hranicí je buď: §dosažení důchodového věku muže narozeného ve stejném kalendářním roce jako pozůstalá osoba, od toho věku se však odečítají 4 roky nebo §dosažení vlastního důchodového věku pozůstalé osoby, je-li důchodový věk nižší. Øpříklad: §Vlastní důchodový věk ženy narozené v roce 1953, která vychovala 3 děti, činí 58 let. Důchodový věk muže narozeného v roce 1953 činí 63 let. 63 let minus 4 roky = 59 let. Této ženě postačí k pokračování (obnově) nároku na vdovský důchod dosáhnout jejího vlastního důchodového věku, neboť ten je pro ni výhodnější. §Vlastní důchodový věk ženy narozené v roce 1953, která vychovala 2 děti, činí 59 let a 4 měsíce. Důchodový věk muže narozeného v roce 1953 činí 63 let. 63 let minus 4 roky = 59 let. Této ženě postačí k pokračování (obnově) nároku na vdovský důchod dosáhnout důchodového věku muže stejného data narození, který po odečtení 4 roků činí 59 let a je pro ni výhodnější. Ø Øvýše důchodu vvýše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 4040 Kč měsíčně vvýše procentní výměry je stanovena výší procentní sazby z důchodu ► 50 % výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti vpokud zemřelý manžel nebo zemřelá manželka ke dni smrti nepobíral(a) starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, je třeba nejprve posoudit, zda by ke dni smrti měl/a nárok na starobní důchod a pokud ano, stanovit jeho výši a následně výši vdovského nebo vdoveckého důchodu vpokud zemřelý manžel nebo zemřelá manželka nesplňoval/a podmínky nároku na starobní důchod, avšak splňoval/a podmínku potřebné doby pro nárok na invalidní důchod, je třeba stanovit, kolik by činil invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, a následně výši vdovského nebo vdoveckého důchodu. Pobíral-li však zemřelý manžel nebo zemřelá manželka ke dni smrti invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně, je třeba nejprve provést změnu na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a pak stanovit výši vdovského nebo vdoveckého důchodu. Øsouběh důchodů vje-li vdova poživatelkou vdovského i vlastního důchodu, pak náleží vyšší důchod v plné výši (základní + procentní výměra) a z nižšího důchodu náleží pouze polovina procentní výměry; vpozůstalostní důchod nebude přiznán druhovi nebo družce ani rozvedeným párům. Registrovaní partneři pak také dle zákona nemají na výplatu důchodu nárok, a to bez ohledu na délku trvání vztahu. Øpraktické příklady výpočtu vdovského důchodu vpříklad 1: vŽena, která ovdověla, sama nedostávala žádný důchod, a důchodového věku ještě nedosáhla. Je zatím stále zaměstnána. Její manžel, který zemřel, pobíral starobní důchod, jehož výše v době smrti byla 13 720 Kč. manželův důchod tedy zahrnoval základní složku 4040 Kč a procentní výměru 9 680 Kč 50% z procentní výměry důchodu zesnulého manžela je 4 840 Kč vdovský důchod tedy bude 8 880 Kč (4840+4040) vpříklad 2: vžena pobírá starobní důchod ve výši 10 570 Kč. Její zemřelý manžel také pobíral starobní důchod ve výši 13 880 Kč. V tomto případě se jedná o tzv. „souběh důchodů“ a postup výpočtu výše vdovského důchodu je odlišný důchod ženy ve výši 10570 Kč zahrnuje základní složku 4040 Kč a procentní složku 6530 Kč důchod manžela ve výši 13880 Kč zahrnoval základní složku 4040 Kč a procentní složku 9840 Kč ze starobního důchodu manžela se vypočítá 50% procentní výměry, tedy 4920 Kč protože se jedná o souběh dvou důchodů (starobní důchod ženy a vdovský důchod) srovnává se výše procentní výměry z každého z obou důchodů. Důchod s vyšší procentní výměrou dostane žena celý (tedy svůj starobní důchod). Z nižší procentní výměry (vdovský důchod) ale v tomto případě dostává pouze polovinu (tedy reálně je to 25% z původní procentní výměry starobního důchodu manžela). Základní výměra důchodu pak náleží jenom jednou. Ve výsledku pak je celkový důchod ženy: nová výše důchodu (starobní + vdovský) = 13 030 Kč (10 570 Kč = původní starobní důchod + 2 460 Kč = 25% z procentní výměry důchodu manžela) Sirotčí důchod Øpodmínky nároku na sirotčí důchod – sociální událostí je ztráta rodiče (osiření) vmá nezaopatřené dítě, zemřel-li §rodič (osvojitel) §osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče (netýká se pěstounů) Øjestliže rodič nebo osvojitel: pobíral/a starobní důchod nebo pobíral/a invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity) nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo ke dni smrti splnila/ podmínku nároku na starobní důchod nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu; úmrtí se nově (od 2018) fiktivně považuje za den vzniku invalidity, takže vzniká nárok na sirotčí důchod pokud alespoň 1 rok pojištění v posledních 10 letech, případně 2 roky v posledních 20, pokud zemřelý starší 38 let voboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů Øvýše sirotčího důchodu vvýše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 10 % a činí 4040 Kč měsíčně (v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou) vvýše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Ødoba vyplácení sirotčího důchodu vnárok na sirotčí důchod náleží po celou dobu, po kterou je sirotek nezaopatřeným dítětem. Za nezaopatřené dítě se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku; po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Øsirotčí důchod a dálkové nebo kombinované studium vbude záležet na tom, jestli student během dálkového studia současně pracuje. Pokud ano, a pokud mu toto zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění, pak mu nárok na sirotčí důchod zaniká. Jedná se především o práci na HPP (plný nebo i zkrácený úvazek), práce na DPP (dohoda o provedení práce), pokud je příjem vyšší než 10000 Kč měsíčně nebo práce na DPČ (dohoda o provedení práce), pokud je sjednaný příjem vyšší než 2500 Kč měsíčně. Øsirotčí důchod a brigáda při studiu vpokud student během studia chodí na nějakou brigádu (a nejedná se o dálkové nebo kombinované studium), pak by vykonávaní takové brigády (např. práce na DPP nebo DPČ) nemělo mít vliv na sirotčí důchod Øsirotčí důchod a svatba vv souvislosti se sirotčím důchodem a svatbou mohou nastat dvě situace: §situace, kdy se pozůstalý rodič znovu ožení nebo vdá; v takovém případně nárok na sirotčí důchod nezaniká; dítě jej dostává i po svatbě svého rodiče; jedinou výjimkou by byla situace, kdyby si nový manžel/manželka dítě osvojili §situace, když dítě (které je samo nezaopatřené, např. z důvodu studia), uzavře sňatek; pokud i po svatbě trvají důvody nezaopatřenosti (studium pokračuje), pak tato svatba na sirotčí důchod také nemá vliv v v Kontrolní úkoly ØVýše důchodu dle výpočtové formule roku 2022 (v Kč) DOPLŇTE TABULKU !!! vv přiložené tabulce proveďte výpočet starobního důchodu dle legislativy roku 2022 v závislosti na různé výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění