Jak najít čtenáře, sociální sítě NOVINY stánek, kavárna, vlak… (vždy přehledný a omezený výběr), článek je na konkrétní straně WEB desítky článků na jednom webu, stovky za den atd… různé poutání: HP webu, HP portálu, další portály (Atlas, Seznam atd.), Google News, sociální sítě … (ukázky) Naprosto klíčový je titulek, obrázek a sekundárně anotace (free weby). Placené to mají odlišněji (autor, téma atd.) Titulek i fotka musí zaujmout, nemůžou být jako v novinách, kde prodává primárně OTV JAK SE DOSTÁVÁ ČLÁNEK KE ČTENÁŘI JAK VYMYSLET DOBRÝ TITULEK ● Atraktivní titulek je základ. Bez něj nemáme šanci přitáhnout čtenářovu pozornost a přinutit ho, aby se začetl do samotného textu. ● Titulek vyjadřuje klíčovou myšlenku, kterou text přináší: tedy to nové (v případě zpravodajství) nebo zajímavé (u publicistických textů). ● Každý autor proto musí už před začátkem psaní vědět, jak titulek alespoň přibližně naformulovat – byť do konečné podoby jej doladí editor. Pokud autor neví, co by v titulku mělo být, znamená to jediné: textu chybí sdělení, a tedy nemá smysl jej psát. TITULKY - NA CO DÁVAT POZOR Vyvarujeme se slov, která „šustí papírem“: jako subjekt, akvizice nebo legislativa a také méně známých zkratek jako ÚOHS nebo NBÚ. Titulek by měl v ideálním případě obsahovat sloveso v činném rodě: sdělení dodává na akčnosti. Ale pozor na nadužívání slovesa „chtít“ – naznačuje, že sdělení není vůbec jisté: Premiér chce, Stát chce, Ministerstvo chce, Brusel chce, Madeta chce, Opozice chce, Trump chce, Sparta chce atd. Všichni něco chtějí, co z toho se ale může skutečně stát? „ Chtít“ je po „být“ v titulcích druhým nejčastějším slovesem. TITULKY - NA CO DÁVAT POZOR Vyhýbat se slovesům s předponou „NE-“, která vyjadřují, že se něco nestane/nestalo nebo není. Titulek typu „Test: v hladkých moukách nebyly rozdíly“ rozhodně čtenáře nenavnadí, aby si článek přečetl, protože veškerou potřebnou informaci mu sdělí těchto pár slov. Titulek vyjadřuje klíčovou myšlenku textu. Pokud autor neví, co by v titulku mělo být, znamená to, že textu chybí sdělení a nemá smysl jej psát. Titulek se nemůže krýt s první větou. Clickbaity: Něco skandálního či třeskutého naznačujeme, ale neřekneme co. Když si čtenář klikne, zjistí, že to taková senzace není. ŠPATNÉ PŘÍKLADY West Ham opouští česká hvězda. Vždycky bude v mém srdci, napsala opora Coufal nebo Souček odchází z West Hamu? Ne, je to Svitková, jejíž jméno se nevešlo do titulku. Ruský reportér se v živém vstupu podřekl. Moderátorka jen nevěřícně zírala Pokud řekl, ze se ofenziva nedaří, tak má být v titulku: ruský novinář řekl, že se ofenziva nedaří. Politici jednali o pojištění proti zemětřesení. Pak došlo k neuvěřitelné náhodě Nebylo by dobré do titulku napsat, o jakou náhodu se jedná? ŠPATNÉ PŘÍKLADY Mysleli jste si, že na dálnici D1 je hotovo? Omyl, další omezení potrvají téměř rok Tohle je spíš titulek komentáře než zpravodajského textu. Otazníky, vykřičníky Otazníky a vykřičníky, které patří do bulváru. V mnoha případech jsou zbytečné, lze se jim vyhnout. Wimbledon bez bodů? Nevadí. Na takové peníze bych si jinak nesáhl, ví Svrčina Wimbledon bez bodů nevadí. Na takové peníze... Recept na dlouhověkost? Víno a čokoláda, říkala stosedmiletá fotoreportérka Recept na dlouhověkost je víno a čokoláda… Nejdelší panelák v Česku? Lidí tu bydlí jako v malém městě, schůze jsou v “kulturáku” V nejdelším panálku v Česku lidé bydlí jako v malém městě… BULVARIZACE Expresivní výrazy ani vulgarismy do titulku nepatří. V domácích vejcích je 40krát víc olova než v těch z krámu, zjistil australský výzkum Starosta v Chorvatsku rozfofroval 40 tisíc v nevěstinci, vyšetřuje ho policie Saskia Burešová slaví neuvěřitelných 76 let. Její pravé jméno zná stále málokdo Serena po 23 letech setřásla červené X. Válčící Kyrgios čichal, čichal marihuanu Turisté surfovali v Benátkách, dostali obří pokutu. “Jsou to pitomci,” řekl starosta OSLOVENÍ ČTENÁŘE Pokud se v titulku obracíme ke čtenáři oslovením, sklouzáváme k regionální žurnalistice a studentským časopisům. Stejně jako, když o Aktuálně.cz / iDnes / Deníku N atd. mluvíme v první osobě plurálu. Zdražování dopadá na každého jinak. Kalkulačka ukáže, o kolik připravilo právě vás První poslíčci vymodlené důchodové reformy. Zjistěte, co se kolem penzí mění už teď Tento kód na letence nechcete. Označuje podezřelé, kontrola ale může být i náhodná Strop na 180 eurech. Známe čísla, která mají podle návrhu zkrotit ceny energií v EU ZKRATKY Vyvarujeme se méně známých zkratek. Web pak vypadá jako: „z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK”. Od muzea k muzeu. NTM poprvé pořádá motocyklový výlet za Jawami, můžete se přidat Válek v OVM: Pokud nedokážeme zajistit dodávky energií do nemocnic, nebudu ministr FT: Ministři EU na schůzce v Praze stopnou snadnější vydávání víz ruským turistům PROČ PSÁT DOBRÉ TEXTY Odpověď je jednoduchá. Musíte psát dobré texty, pokud chcete uspět ve velké konkurenci dnešního informačního světa. Na lidi se ze všech stran hrne ohromné množství informací a nejrůznějšího mediálního obsahu. Ze sociálních sítí, zpravodajských webů, novin, časopisů, klasických či internetových televizí a rádií, Youtubu a tak dále. Od rána do večera, sedm dní v týdnů, 365 dní v roce. Sehnat zajímavé a důležité informace proto nestačí. Pokud je nepodáte čtivě a srozumitelně, máme mizivou šanci čtenáře zaujmout. Nebude plýtvat časem, aby se prokousal špatně napsaným článkem. Každé téma lze napsat na tisíce způsobů, ve finále ale existují jen dva druhy textů : DOBRÝ A ŠPATNÝ Co na to AI? PROČ PSÁT DOBRÉ TEXTY OTEVŘENÍ ČLÁNKU Úvod článku je stejně důležitý jako titulek. Je to první dojem, který na čtenáře uděláme. Pokud ho zaujmeme, roste šance, že ve čtení bude pokračovat. V opačném případě čtenáře okamžitě ztrácíme a náš článek nikdy nedočte. První odstavec nebo perex proto rozhodně nesmíme podceňovat a měli bychom ho velmi dobře promyslet. Zejména dáme pozor na to, aby úvod nepůsobil jako okopírovaný z tiskové zprávy. Na jednom workshopu agentury Reuters přirovnal lektor otevření textu k loučení na zastávce autobusu: máte pouze dvě tři věty, abyste sdělili něco důležitého člověku, za nímž se za okamžik zavřou dveře a bus odjede. Otevření textu se samozřejmě liší podle žánru. Pokud jde o čisté zpravodajství, musí se v něm člověk dozvědět to nové, tedy důvod, proč text píšeme. V případě delších publicistických textů – analýza, reportáž atd. – je dobrý pozvolnější, ale zajímavý rozjezd, například pomocí techniky od konkrétního k obecnému. OTEVŘENÍ ČLÁNKU PRVNÍ VĚTA ROZHODUJE Buď čtenáře vtáhne, nebo ho od dalšího čtení odradí. Při promýšlení prvního odstavce proto první větě věnujeme zvláštní péči. Zároveň platí, že úvodní věta nikdy nesmí být stejná jako titulek! PÍŠEME SROZUMITELNĚ Jára Cimrman byl odborníkem ve všech oblastech lidské činnosti. Čtenář rozumí svému oboru, ale není expertem v těch ostatních. Čtenář není Jára Cimrman. Při psaní je potřeba mít výše uvedené neustále na mysli. I toto motto je nutné mít neustále na paměti. Připomeneme si ho pokaždé, než se prsty poprvé dotkneme klávesnice. Umění zjednodušovat v žádném případě neznamená psát nepřesně. I velmi složité výrazy jdou opsat srozumitelným jazykem – jen to stojí trochu více námahy a přemýšlení. SLOVA, KTERÁ „ŠUSTÍ PAPÍREM“ Na rozdíl od čistě odborných výrazů se nejedná o pojmy, kterým by čtenář nerozuměl. Jsou to ale slova, která běžně nepoužíváme – pravděpodobně bychom je nikdy neřekli, když se bavíme s přáteli. Stejně jako v případě odborných termínů jsou to výrazy, které rádi používají ti, o nichž píšeme. A my se nesmíme nechat do této říše kožených slov vlákat. • legislativa = zákonodárná moc/činnost nebo zákony • finanční prostředky = peníze • segment = odvětví, část, díl (podle daného kontextu) • bilaterální = oboustranný • transakce byla realizována v celkovém objemu XY milionů = celý obchod stál XY milionů Pokaždé, když nějaké takové slovo napíšeme, položme si otázku: Řekli bychom to takto při povídání u piva? ČESKO VS ČESKÁ REPUBLIKA Česká republika je oficiálním politickým názvem a uvádí se v úředních dokumentech. Česko je oficiálním zeměpisným názvem a je správné jej používat i v médiích. Pro pojmenování českého státu tedy budeme používat výhradně tvar Česko. Stejně jako Německo, Španělsko, Francie, Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Při použití politického názvu Česká republika bychom museli psát také Spolková republika Německo, Španělské království, Francouzská republika, Švýcarská konfederace či Lichtenštejnské knížectví. Kromě toho, že politické názvy „šustí papírem“, je zároveň chybou míchat je se zeměpisnými. Nelze psát věty typu Česká republika uzavřela dohodu s Německem. ZKRATKY Zkratkám se úplně nevyhneme, ale čím méně jich použijeme, tím čtivější článek napíšeme. Platí opět jednoduché pravidlo: používáme jen zkratky obecně známé. Například EU, ODS, OSN, USA, ČNB, ČEZ (to je případ, kdy zkratka je zároveň názvem společnosti), vžilo se už i EET. Nikoliv však ošklivé zkratky, jimž na první pohled rozumí málokdo. ERÚ, ÚOHS, ÚZSVM, NS, NKÚ, ČBÚ, ČIŽP, ČÚZK, HZS ČR, NÚKIB, MPSV, MŠMT, SFŽP, SSHR, SÚJB, ZFP, ÚPV, CCCTB, APEK, OZE, IPR, KPR, SŽDC, NSS a další. Takových zkratek se snažíme zbavit úplně – pokud si dáme trochu práce, dokážeme se s nimi elegantně vypořádat. VYSTIHNOUT PODSTATU Hledáme slova, která danou organizaci nebo věc vystihnou. Například místo neustálého opakování NKÚ můžeme používat slova „úřad“, „kontroloři“, „inspektoři hospodaření státu“ atd. KLIŠÉ A VATOVÁ SLOVA Jedná se o otřepaná spojení, mnohá z nich se stala konvenční frází s prázdným obsahem – případně jsou to slova vatová, zbytečná, která nic neříkají. Klišé ničí srozumitelnost a čtivost textu, působí nepřirozeně a naznačují nedostatek autorovy nápaditosti. SOCIÁLNÍ SÍTĚ Jaké máte vy / sledujete nějaká média / konkrétní novináře (a proč)? Koho na nich znáte? Měl by mít novinář na soc. sítích svobodu slova? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Mediální domy mají své etické kodexy, které reflektují i fungování na sociálních sítích https://www.aktualne.cz/eticky-kodex/ X (Radek Bartoníček a jeho točení videí a desítky tisíc zhlédnutí - (placen Eco, ale nikdo z toho nic nemá) ČT a desatero: https://www.mediar.cz/redaktori-ct-maji-na-sitich-dbat-na-nove-desatero/ SOCIÁLNÍ SÍTĚ Příchod sociálních sítí ovlivnil celý svět, tím pádem i žurnalistiku. Vytváří pro novináře nový prostor, kde se prezentovat a komunikovat se čtenáři. Dva hlavní důvody, proč novináři Twitter používají: Zpravodajství - vyhledávání nových témat, zasahování do diskuzí a udržování vztahů se zdroji a marketing obsahu ve smyslu sdílení článků, dokumentů. Propagace sebe sama, mediálních domů a novinářů obecně Fungování novináře na Twitteru je zásadní pro jeho značku. „To, jak je člověk na Twitteru vnímán, odráží jeho dominantní či podřízené postavení v oboru.“ (26) „Zdá se, že novináři jsou ve snaze o vlastní značku a boj o pozornost na internetu ochotni opustit tradiční normy objektivity,“ (hádání se, osočování atd.)