Reflexe Audiocafé jarní semestr 2023 – Kateřina Willaschková, UČO: 520127

Předmět audiocafé jsem si chtěla zapsat už od loňského jarního semestru, nicméně jsem se tehdy, a
stejná situace nastala i v podzimním semestru 2022, nevlezla do kapacity předmětu. Naštěstí jsem
letos na jaře měla štěstí a předmět se mi po dvou neúspěšných pokusech povedlo zapsat.  A doufám,
že tomu tak nebylo naposledy.

Dle mého názoru přináší předmět obohacující informace a hlavně zkušenosti přímo od autorů
audiovizuálních dokumentů, které se na klasických přednáškách student nedozví.

V rámci letošního semestru proběhlo celkem sedm poslechových večerů, z nichž jsem se rozhodla
vybrat za mě ten nejlepší a také naopak ten nejslabší.

Za nejlepší audio dokument tohoto semestru považuji Žena vězně, jehož autorkou je zkušená novinářka
a dlouholetá redaktorka Českého rozhlasu v Ostravě Dagmar Misařová. V tomto dokumentu se Misařová
zabývala tím, jak se žije ženě, jejíž partner je za mřížemi. Toto poměrně složité téma bylo velmi
dobře uchopeno a poslouchala jsem jej se zatajeným dechem. Autorce se podařilo přenést posluchače
do příběhu hlavní protagonistky a v podstatě prožít příběh jejího života alespoň trochu s ní. Toto
umění bylo jistě způsobeno dlouholetými zkušenostmi Dagmar Misařové, s čímž souvisí i výběr
protagonistky. Jednalo se o paní, ze které i přes nepřízeň osudu, zářil optimismus. Zároveň neměla
problém říct věci, tak jak jsou, a vše působilo autenticky. V tomto dokumentu zkrátka vše hrálo,
jak mělo, a já jsem moc ráda, že ho produkčně dramatický tým do tohoto semestru vybral.

Za naopak nejslabší audio dokument považuji Před svatbou ne. Téma bylo za mě zajímavé, možná až
dokonce atraktivní s mírou kontroverze. Nicméně provedení už tak dobré nebylo, což přisuzuji
nezkušenosti autorek. Dokument tak působil spíše jako chichotající se pokus o dokument dvou
puberťaček. To bylo patrné i při diskuzi s autorkami.