Kredibilita online Online informace a jejich kvalita •V prostředí internetu - nepřeberné množství a pluralita •Pluralita zdrojů – a typů informací • •Nejsou „gatekeepers“ •User Generated Content – kdokoliv může zveřejnit cokoliv bez kontroly někoho jiního (vs. tradiční offline zdroje typu knihy, tisk) •disintermediation (Eysenbach, 2008) •„leveling effect“ – stejná dostupnost informací = v očích uživatelů stejná úroveň důvěryhodnosti autorů •Neplatí ale vždy (opinion leaders, oficiální zdroje…) • •Otázka autora a autority a jimi podávaných informací •Expert a „experiential“ information • •Misinformation a disinformation •Nepravdivé versus cíleně nepravdivé informace • •To vše klade důraz na subjektivní hodnocení • Online informace a jejich kvalita •Otázka kvality informací – více dimenzí •Tao, LeRouge, Smith, and De Leo (2017) information quality for health websites: completeness of information, understandability of information, relevance of information, depth of information, and accuracy of information •Metzger (2007): 5 kritérií hodnocení informací (i offline) •Přesnost – do jaké míry je daná stránka bez chyb, zda se informace dají ověřit, spolehlivost informací •Autorství – kdo je autorem, jaká je jeho odbornost, zda je zde uvedený kontakt nebo organizace.. •Objektivita – identifikace účelu zveřejnění informace, reklama, politika?, porozumění odkazů a sponzorovaných odkazů •Aktuálnost •Rozsah (pokrytí tématu) – šíře a hloubka informace • •Kredibilita – významná dimenze •Nemusí být pro uživatele primární! A někdy ani důležitá •zprávy o celebritách •cílené „Fake news“ – Onion (https://www.theonion.com/) Fake news •Quandt, T., Frischlich, L., Boberg, S., & Schatto‐Eckrodt, T. (2019). Fake news. The international encyclopedia of Journalism Studies, 1-6. • •Alcott and Gentzkow (2017, p. 213): “news articles that are intentionally and verifiably false, and could mislead readers.” • • Wardle (2017): satire, misleading headlines, misleading content, false contextual information to imposter content (with faked source information), manipulated content, and fully fabricated content • •mis- and disinformation: false vs. deliberately false • • Výřez obrazovky Quandt et al., 2019 (i)the core content of the information (including textual information, imagery, audio elements, etc.); (ii)accompanying meta-information (headlines/titles, author information, tags, and keywords) (iii)contextual aspects (positioning, references to other articles, framing) Výřez obrazovky discrepancies from factuality: from (a) misleading (but factually correct) information; to (b) additions or deletions of information (e.g., “enrichment of facts by misleading or wrong information, or a change of meaning by omitting or deleting relevant information); to (c) complete fabrications without any factual basis. Quandt et al., 2019 Online informace a jejich kvalita •Obrovská šíře témat, kde je důležitá – zpravodajství, medicína, věda… a obrovské množství stránek s nepřesnými či zavádějícími informacemi • •Pro příklad studie o zdraví: Modave et al. (2014) – stránky zaměřené na weight loss •103 websites including commercial sites, news and online media sites, blogs, government and university sites, medical sites, and others (such as nonprofits ). •The medical, government, and university sites, along with the blogs provided content with the highest quality. •In total, less than 20% of sites provided accurate information on more than half of the key information about nutrition, physical activity, or behavioral strategies for weight loss. •Only 29% of the sites provided hyperlinks, 47% provided reputable references and a date of the last update. •Unsubstantiated claims, particularly regarding nutritional information, were made by 54% of the Web sites, most often blogs Kredibilita •Interdisciplinární koncept, více možných pojetí •Dost propojeno s důvěrou – nakolik informaci věříme? •Trust - hodně populární téma v marketingové oblasti - důvěra v produkt/službu/eshop… • •Ale co to konkrétně znamená? •Přesnost, nezkreslení, komplexnost (tj. obsahující všechny informace), nezaujatost, celost, … •Tradičně dělena na dvě dimenze: •Důvěryhodnost – subjektivně hodnocena •Expertíza – i objektivní komponenta (certifikáty, diplom, reputace) • •Ale i další přístupy • • Kredibilita •Důvěryhodnost a důvěra •důvěryhodnost – je atribuována subjektu •důvěra jako individuální charakteristika a stav • •Koncept důvěry také komplexní, interdisciplinární • •Kredibilita – v pojetí sociálních věd ne jako objektivní vlastnost, ale subjektivní percepce Kredibilita •Výzkum kredibility a důvěry již od poloviny minulého století • •Navázáno na výzkumy perzuaze, zkoumání masové komunikace • •Tradiční rozdělení: sdělení, zdroj a (později) médium • •Mohou se výrazně lišit a současně ovlivňovat navzájem Kredibilita online •Pole velkého zájmu (v souvislosti s více typy informací) •První výzkumy již s příchodem internetu • •Fogg et al. (2003) – Prominence-Interpretation theory •Výzkum různých typů stránek a vodítek •Vodítka – vedou naši pozornost a hodnocení •Např. design stránky, chyby v textu, certifikáty atd. •Hodnocení jako iterativní proces: Prominence a interpretace vodítek • •Individuální faktory – schopnosti, motivace •Kontextuální faktory – typ informace, čas k hodnocení • • Hodnocení kredibility •Dual processing models: •Elaboration Likelihood Model (Petty, Cacioppo, & Goldman, 1981) •Heuristic-Systematic Model (Chaiken, 1999) •Centrální a periferní cesty, analytické a heuristické hodnocení •Význam: schopnosti a motivace • •Metzger (2007): dual processing model of credibility assessment •Heuristiky: reputation, endorsement, consistency, self-confirmation, expectancy violation, persuasive intent • Hodnocení kredibility •Persuaze – přesvědčování: centrální a periferní cesta •Centrální – argumenty, logické uvažování, zvažování pro a proti •Periferní – cokoliv ostatního, typicky emoční přesvědčování •Heuristic-systematic model – zpracování informací •Systematické - kognitivně náročnější, uživatel musí mít motivaci, schopnosti a znalosti •Heuristické – kognitivní zkratky • Kognitivní zkratky Náročnější a „neefektivní“ Výřez obrazovky Heuristiky •Namísto pečlivého hodnocení lidé používají kognitivní zkratky (heuristiky) •Jednoduché, praktické, zkratkovité kroky vedoucí k rychlému posouzení situace/člověka •Tversky & Kahneman •Různé heuristiky : reputation, endorsement, consistency, self-confirmation, expectancy violation, persuasive intent (Metzger, 2007) • •Využívání jiných vodítek pro hodnocení situace než systematického zpracování Heuristiky •Často nezbytné – a ne nutně chybné! •Heuristiky používáme běžně v každodenním životě • •Heuristické zpracování v prostředí internetu • •Kang, Bae, Zhang, Sundar (2011): lidé často podkládají důvěru proximálním zdrojem (online news) •když záleží víc na tom, kdo danou informaci sdílí než na tom, kdo ji vytvořil (př. sdílí moje sousedka, ta by přece neposílala nějaký nesmysl, tak je to asi pravda – mechanismus za emaily, které se snadno šíří mezi seniory, např. před volbami) • • • • Poměr nákladů a zisků •Ekonomické teorie chování •Lidé při rozhodování, jak se budou chovat, zvažují a balancují mezi náklady a zisky • •„Lidské“ náklady: materiální náklady, energie, čas •„Lidské“ zisky: úspora energie a času • •Systematické hodnocení a centrální přesvědčování jsou (obvykle) nákladnější než heuristické a periferní Kredibilita – vliv individuálních charakteristik •Demografie – gender, věk, vzdělání •Osobnostní charakteristiky - need for cognition, anxieta, institucionální a sociální důvěra •Schopnosti – digital literacy, zkušenosti s užíváním internetu •Motivace •Další – vlastní politické směřování, zkušenosti… • •Většinou není jen lineární vztah! •V celé zkoumané problematice! •Mediační a moderační efekty • • Sociální charakter a vliv •Viz endorsement (bandwagon) • •Kang, Bae, Zhang, Sundar (2011): lidé často podkládají důvěru proximálním zdrojem (online news) • •Záleží na skupinové příslušnosti, sociální blízkosti, kongruenci s vlastním názorem •konformita • •Autor (zdroj) – problematické autorství online •Expertíza – individuální a „davová“ • •Oficiální a neoficiální zdroje •Důvěra ve zdroj – navázaná na vlastní postoje • Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. •N = 340 (66.2% female, mean age = 19.8 years) + 552 8.2% female, mean age = 19.1 years) •Facebook: 2 x 2 x 2 design •Study 1: issue focused on physical activity •frame type: gain vs. loss •gain-framed messages outlined the benefits of engaging in regular exercise, while loss-framed messages outlined the risks of not engaging in regular exercise •source type: CDC vs. non-expert (Alex Smith) •social endorsement: high vs. low (50 x 2 lajky) • •Study II: issue focused on alcohol consumption behavior •type of source: WebMD vs. non-expert Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. Výřez obrazovky Borah, P., & Xiao, X. (2018). The importance of ‘likes’: The interplay of message framing, source, and social endorsement on credibility perceptions of health information on Facebook. Journal of health communication, 23(4), 399-411. •Více kredibilní: •Rámování ziskem •Expertní vyjádření •Ale ne počet lajků •Moderační efekty: •the post from an expert source with a high number of ‘likes’ perceived more credible than the post from a non-expert source with a low number of ‘likes’ •Žádná interakce zdroj vs. Rámování • •Celkově: the gain-framed post by an expert source with the high number of ‘likes’ as the most credible message • Zpět k vodítkům - affordances •Aspekty online prostředí které umožňují určitou akci • •Sundar (2008) – MAIN model •The MAIN Model: A Heuristic Approach to understanding Technology Effects on Credibility.„ Digital Media, Youth, and Credibility. Edited by Miriam J. Metzger and Andrew J. Flanagin. Cambridge, MA: The MIT Press, 2008. Výřez obrazovky It is very likely that a given affordance can convey a variety of different cues leading to a number of different heuristic-based judgments, with some being positive and others negative, resulting in a rather complex equation between the presence of an affordance and the nature of credibility assessments that it can trigger (p. 79) . •The MAIN Model: A Heuristic Approach to understanding Technology Effects on Credibility.„ Digital Media, Youth, and Credibility. Edited by Miriam J. Metzger and Andrew J. Flanagin. Cambridge, MA: The MIT Press, 2008. Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. • Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky Sbaffi, L., & Rowley, J. (2017). Trust and credibility in web-based health information: a review and agenda for future research. Journal of medical Internet research, 19(6), e218. Výřez obrazovky