Otázek je hodně, dost pravděpodobně nezvládneme probrat všechny – ale posílám raději více, ať hosty
nezaskočím.


Kde se berou hodnoty?

·         Dává nám je výchova, rodina, komunita, víra? Nebo si je utváříme my sami?

·         Jak moc jsou moje hodnoty vlastně moje – není to jen něco, co jsem jen bez myšlenek
převzala během učení, vyrůstání?

·         Vznikají ještě nové hodnoty, nebo se jen „recyklují“ ty, co už máme?

·         Jaké hodnoty bychom měli předávat dětem? Shodnou se na tom lidé (např. nikdo přece
nechce, aby jejich děti byly zlé a ubližovaly ostatním)?

·         Existuje vůbec něco jako univerzální hodnoty?

·         Mění se hodnoty v čase?

·         Když se podívám například na desatero, část z těch hodnot mi přijde v podstatě jako
základní morální hodnoty – dá se říct, že českou společnost utvářejí křesťanské hodnoty?

·         Máme hodnoty jenom jako sami jednotliví lidé a přidáváme je do celku (rodiny, komunity),
nebo se dá říct, že mohou být i rodinné hodnoty, komunitní hodnoty, národní hodnoty – tedy že i
skupiny lidí mají nějaké hodnoty, které jsou výš než jedinec?


K čemu nám slouží hodnoty – zaměřeno na vztahy

·         Dá se říct, že hodnoty formují všechno naše jednání? Naše cíle, životní dráhu, vztahy…

·         Vzhledem k tématu debaty (Kostel, volba, postel), které je vlastně zaměřené na vztahy –
jak tedy hodnoty formují naše vztahy? Vyhledáváme automaticky lidi, kteří mají stejné hodnoty?

·         Dávají nám hodnoty pocit sounáležitosti s ostatními (partnerství, rodina, sousedství,
národ)?

·         Nesvazují naopak někdy hodnoty naše vztahy a intimitu? Nekomplikují je? (např. v tématech
jako potraty, sex před svatbou ne – ale po svatbě už ano…)

·         Proč se vůbec některé hodnoty dotýkají i naší intimity, když je to individuální a do
velké míry soukromá věc?

·         Myslí hodnoty na všechny, nebo na někoho zapomínají (např. ženy v církvi)?

·         Mládež versus (a je to opravdu versus?) rodiče – jak se hodnoty projevují v jejich
vztazích? Musí se mladí naučit hodnotám dospělých, abychom zachovali naši společnost, nebo je
v pořádku, že se hodnoty proměňují?


Střet hodnot

·         Proč jsme naštvaní, frustrovaní atd., když nás někdo konfrontuje s jinými hodnotami?

·         Proč je pro nás někdy složité projevit sami sebe, když cítíme, že stojíme před někým, kdo
má jiné hodnoty? (např. coming out; sdělení rodině, že nechci mít děti; říct, že chci jít na
potrat)

·         Někdy zaznívají pojmy jako „tradiční hodnoty“ či „moderní hodnoty“ a staví se do střetu –
ale existuje vůbec něco takového?

·         Proč máme potřebu chodit na demonstrace – a dávat tím najevo jakýsi otevřený střet
hodnot? Proč někdy máme potřebu svoje hodnoty „křičet“ do světa?

·         Dá se říct, že vlastně pořád máme potřebu dělat si za každou cenu na všechno názor?

·         Co když se chceme střetu vyhnout – nepatříme ani k jednomu, ani k druhému táboru, ale
pořád nás někdo nutí si vybrat? Nebo co když k nějakému táboru patříme, ale nechceme tím
automaticky útočit na ten druhý?