Alexandrovi nástupci Kapitoly z dějin strategie a strategického myšlení Úvod •Alexandr umírá počátkem června 323 ve věku nedožitých 33 let •Nejasný nástupce •Jednání v Babylonu a první násilí (zabití velitele pěchoty Meleagra a dalších cca. 300 mužů) •Během následujících 42 let zemře násilnou smrtí mnoho účastníků jednání (resp. i těch, kdo se neúčastnili, ale týkalo se jich) Rozdělení moci v Babylonu Diadochi_satraps_babylon.png Kdo na mapě chybí? •Synové starších diadochů –Kassandros, syn Antipatrův –Démétrios, syn Antigonův (řečený Poliorkétés – ničitel měst) •A další –Polyperchon – mj. Antipatrův zástupce v Makedonii, později se stane regentem –Eumenés – měl ve správě (doposud nedobytou) Kappadokii, (ke své smůle) vždy loajální k Alexandrovým dědicům, ve svých posledních bojích měl bývalé Alexandrovy hypastisty (agryraspides) –Seleukos – nedostal původně satrapii, ale jako zástupce velitele v Asii (Perdikkás) měl dobrou výchozí pozici Lamijská válka (323-322) •Pokus o povstání Řeků, Antipatros neúspěšně obléhán ve městě Lamia (střední Řecko) •Z důležitých „hráčů“ je v ní zabit Leonnatos, který přivedl z Asie posily •Antipatros s posilami posléze Řeky porazil První válka diadochů (322-320) •Udržení/posílení autority regenta x ambice nejsilnějších diadochů •Perdikkás a Eumenés x Antigonos, Antipatros, Ptolemaios a Krateros •Perdikkás zavražděn (Seleukem, Antigenem a Peithonem) během výpravy do Egypta, Eumenés porazil Kratera, Krateros padl •Nové rozdělení moci v Triparadeis, regentem Antipatros (ten ale 319 umírá) Druhá válka diadochů (319-315) •Udržení pozice regenta a malého Alexandra x posílení ambicí nejsilnějších diadochů, zejména Antigona, rovněž osobní spor mezi Polyperchontem (jako Antipatrův zástupce ovládl Makedonii a stal se regentem) a Kassandrem (jako Antipatrův syn chtěl to, co měl otec) •Polyperchon, Eumenés a Olympias x Antigonos a Kassandros (+Filip Arrhidaios) •Porážka regentství (Polyperchon zatlačen do pozadí, Eumenés zajat a popraven), Olympias zavraždí Filipa Arrhidaia, sama je ale zabita na příkaz Kassandra Třetí válka diadochů (314-311) •Prosazení Antigona (jako regenta, nebo i něčeho navíc?) x ambice ostatních diadochů; lze vůbec udržet jednotu říše? •Antigonos a Polyperchon x Ptolemaios, Kassandros, Lýsimachos a Seleukos •Nerozhodné, ale dvě události předznamenají další vývoj –Kassandros nechá zabít Roxanu a jejího syna, dědictví již nemůže přejít na Alexandrova potomka (teoreticky ještě zbýval Héraklés, údajný nemanželský Alexandrův syn, toho ale nedlouho poté po jednání s Kassandrem nechal zabít Polyperchon) –Ve snaze zajistit západ neudrží Antigonos Babylonii, které se v tzv. Babylonské válce (311-309) zmocní Seleukos Čtvrtá válka diadochů (308-301) •Zachování jednoty pod Antigonem x potvrzení faktické nezávislosti ostatních diadochů •Antigonos x Seleukos, Lýsimachos, Kassandros a Ptolemaios •Během války se všichni zmínění postupně prohlásili králi •Bitva u Ipsu (301) – Antigonos padl a s ním i poslední hypotetická šance na udržení říše Situace před bitvou u Ipsu 303+BC.png Bitva u Ipsu •Poměr sil: –Antigonos: •40 000 falanga •30 000 ostatní pěchota •10 000 jízda •75 slonů –Seleukos a Lýsimachos: •64 000 pěších (asi polovina falanga) •15 000 jezdců •400 slonů 800px-Battle_of_ipsus.png Situace po bitvě u Ipsu 800px-PtolemaicEmpire.png Dokončení bojů •Již nejde o jednotu, jen o to, kdo co udrží/získá (neukojené ambice Démétria, možné spory o následnictví v nově vznikajících říších) •Po smrti Kassandra nakonec ovládl Makedonii Démétriův syn Antigonos Gonatas –Kassandrovi synové zabiti (jeden zabit Démétriem, kterého zavolal, aby mu pomohl s bratrem, druhý zabit Lýsimachem) –Démétrios byl během tažení proti Seleukovi zajat, když k Seleukovi přešla jeho armáda •Konflikt Seleuka a Lýsimacha (285-281) –Poslední válka mezi diadochy (první generací diadochů) –Končí smrtí Lýsimacha v bitvě u Kurupedia a zavražděním Seleuka krátce po bitvě • Smutná bilance Diadochi_satraps_babylon2.png Otevřená témata do budoucnosti •Spor o Koilé Sýrii mezi Seleukovci a Ptolemaiovci •Ptolemaiovské zájmy v Malé Asii a Řecku •Role Makedonie v Řecku •Udržení území na východě Specifika ve vojenství •Vliv vojska, možnost tlaku vojáků na usmíření či šance, že vojevůdce získá na svou stranu armádu protivníka •Pomalé zavádění „neřeckých“ prvků do vojenství (vyjma slonů) •Nadále růst kvality v obléhací technice •Zdrojem vojáků i do budoucna hlavně –žoldnéři z Řecka, Makedonie, Thrákie, později Galatie –usedlíci řecko-makedonského původu, kteří dostali půdu na daném území, a jejich potomci •Roste dominance falangy, prodlužování zbraní, potenciálním problémem do budoucna zajištění kvalitní těžké jízdy a koordinace falangy s ostatními složkami Příklad: mobilizační potenciál seleukovské armády •Osadníci •Žoldnéři •Další kontingenty (různí spojenci, neřečtí poddaní apod.) –občas nelze jasně identifikovat jejich status, zejména pokud se jednalo o kontingenty z ne zcela kontrolovaných periferií; např. Karmánci (region na východ od Persie, až 5 000 pěších) jsou někdy uváděni jako žoldnéři a jindy jako poddaní Seleukovské osady Oblast Pěchota Jízda Malá Asie 8 000 (2 000 přesídlených babylonských Židů) 500 Sýrie a Mezopotámie 25 000 (Cyrrhestica 6 000; Antiochie 5 300-6 000; Seleucia 6 000; Apamea 6 000) 3 500 (z toho 2 500 katafraktů) Východní provincie (zejména Médie) 14 000 (většinou řečtí osadníci v Médii, 3 000 Thráků z Persie) 4 500-5 000 (1 000 agema z Médie) Celkem 44 000 falanga, 3 000 Thrákové 8 500 – 9 000 Další síly •Žoldnéři – podle situace, najímáno až 5 000 Řeků, 1 000 – 1 500 Kréťanů (lučištníci), 1 000 Neo-Kréťanů, 4 000 Galaťanů (pěchota i jízda) 5 000 Dahů, Karmánců a Kilikijců (lehká pěchota) •Další kontingenty – u Raphie 10 000 spojeneckých Arabů, neřečtí poddaní kolem 5 – 10 000 tisíc, hlavně lehkých sil •Dohromady v klíčových bitvách do 70 000 vojáků, málokdy přes 40 000 z osad, zbytek doplněn z dalších zdrojů Démétrios a obléhání Rhodu •V roce 306 Rhoďané odmítli podpořit tažení Démétria proti Ptolemaiovským pozicím v Malé Asii a na Kypru; tažení bylo celkem úspěšné a oslabilo pozici Egypta v oblasti •V roce 305 Démétrios zaútočil na Rhodos •Mj. nechal postavit obléhací věž zvanou Helépolis (Dobyvatel měst); výška cca. 40 metrů, katapulty 2x82 kg, 4x27 kg, 10x14 kg + vrhače šipek •Rhoďané věž zastavili – dvě verze jejich úspěchu –směrem, kudy měla věž zaútočit, začali systematicky vypouštět vodu, podmáčení terénu způsobilo zapadnutí věže –věž byla ostřelována tak, že se uvolnila část jejích kovových plátů; aby nebyla zapálena, nechal ji Démétrios stáhnout •Obléhání ukončeno v roce 304 dohodou, věž zůstala na místě –z prodeje zbytků obléhacích zařízení financována stavba Kolosu (292-280) Helépolis (rekonstrukce) Obsah obrázku hudba Popis byl vytvořen automaticky DĚKUJI ZA POZORNOST •